TAJEMSTVI
ROMAN.
ANGL1CKY NAPSAL JOHN K, LEYS.-
"Ivtoi'iik- ii? (Mu.i.i.i uikiiI '
Nooheete snad pfece fid, Zo by
8tc so opovAZil ji znieit?"
Pfi techto slovech pfefiel jeji
bins v holly Jepot a vficcka krov
ustoupilu z joji tvAfo; loc nut A
ffiv klidny sinioh zjednnl ji zase
rozvahu.
"Znieit? Nikoliv, nnprosto no,
lec, prosini, ZAdnd otnzky vioo!"
Lady BoldonovA nilcoln.
Jeji rychle rozvuZujici roziini
hledal vyohodiskn at' na tu nobo
unu strnmi, aniZ vsak jo nalozla.
Pan Felix, jenZ domnival so,
e uvuzujo u johu liAvrhu, jal se
ji ho titn dukludneji klAsti nu
rdce.
"Prosini, vyslechnete nine, la
dy BoldonovA," pravil. "Nejsoin
ovsoin ZAdnyin nilndikein vice,
Bem vfiak pfece o innohu inladsi
neZ vAs nez zesnuly nuij kli
ent. Nikdo nebyl by a to tvrdit,
Ze nase manZelstvi jo ncrovnd a
vy bysto niceho noztratila, no
hot' prosini, abvsto rAcila byti
ubozpceona, Zo bysto o svych
pf'ijmcch aZ du posledniho list I f
re rozhodovala vy sama. A jA
iniloval jsem vAs, jak, trvAni.
ZAduA zona dosud niilovAnu no
byla a sloe jiZ od td doby led,
coZ zalezf na torn, od kterd doby
Miluji vAs vice, neZ vlustni Zivot
Bvuj. ivot muj? Of 111 je mi boz
vAs? Miluji vAb vice, neZ vlastui
svoji cest!"
"Styd'te se, pane Felixe, fika
ti mi cos takovdho pod touto
Btfecliou a tdto chvile!"
NotAf utkvdl na Addle dlou
hym pobledem a v td clivili bylo
mu, Ze ji nnisi nenAvidet vice,
nez ji prve miloval. Ale hnev je
bo iniuul. V jeji tvAfi stala se
velkA proindua, jeji zrnky zvlhly,
ba zdAly se piny soucitu a s jeji
tvAfi zmizel rumdnec, ktery na
no vyvolalo rozhofceni a hnev
"Lec, pane Felixe," pravila
niffnd a znovu se k ndmu nachy
lujfo, "coz mohlu by vAs uciniti
fit'astnym zona, kterA vAs iiemi
In jo? Ach, vy uevite, co je man
Zelstvi boz lAsky! V zaiinu svdm
vlastnim mel byste si nosiiiysluy
vrtoch ton vypuditi z hlavy."
"Vrtoch? Nesniyslny vrtoch?
Pro nine jest to spAsa a zivot
kletbu lild existence. A vy pravi
to, ze se toho lnAni zfici jako de
cko zfikA se hracky. Nikoliv,
noniohu se vzdAti naddje, Ze i
vAs vydobudu. Ona jest obsa
hem celdho mdho ziti."
"A jA nejsem s to k vafii smdS
nd nabidce pfivolit," odpovdddla
lady BoldonovA. "Radeji zfista
nu vdovou, no?, vziti si za muZe
cloveka, kteryni opovrhuji!"
Pfi techto slovech on se zara
sil, a ona to spozorovala.
"Jen si rozvaZte, pane Felixe
kterak mo7.no neopovrhovati clo
vekem, ktery takovyek prostted
ku pouzivA, by douutil Zenu, aby
b! ho vzalal"
Se zat'atymi zuby pohliZel on
nu ni, ale neodpovidal.
Lady BoldonovA povstala, aby
uciuila koneo rozhovoru; povsta
lu zdAulivfi klidnC, ale uvnitf pi
na trpke'ho zklainAni, nebot' sta
t:k, pro ktery tolik obijtovala
toik trpela, zmizel ji z rukou.
"Nerozhoduj dueSniho vecera
Jeste o uicem," nufieptAval jl ja
kys vnitrni bias, "uoCkej do zi
trka, kdo vi, co'se jefite stane do
raua! Noukvapuj se a Eoby Cha
e uezahazuj!"
Nalilas pravila:
"Nemohu dnes ddle hovofit.
chcete-li, budu vAm zitra rAuo
zase k slu2bAm. O, jak jste ukru
ten! ukruten!"
'.'Pozdeji, ai budem svoji, ne
budete nine poklAdati za ukrut-
ndho," odpovedel uotAf opatrnfi
bezpocny tento doklad, 2e od
!or jeji bude zlomeu, dohAuel A
ddlu ku krajnosti.
'CoZ novidite," vyrazila ze so
lo, "zc timto spusobem nejbez
jieenoji nine pfivAdite k tonui,
ubyoh vAmi oiiovrhovala? VaSo
lAska jest mi urAzkou. Loc, dosti
toho pro dnoSek. Pohfeb konAn
budo o jodenAotd a v deset hodin
pfijdu Bern, do tohoto pokoje a
oknu vAm hvoii odpovSd'."
Pan Felix nepromluvil ani slo
va, joii poklonil se a odeSel, so
tva vfiak zavfely se dvdfe za nlm,
kmltl He pfii5orny usmfiv po jeho
IvAfi. CtrnActiletA zkui5eiiost po
icila jej o pravdtS pofekadla:
"Kdo vAhA, ten Je ztrucen!"
NOTAROVO.
Kapitola devAtA.
H0Z110DNUT0.
Po odchodu notArovo odobrala
so lady BoldonovA do svo" loZnlce,
nikoliv vfiak, aby spala, nebot'
vodola dobfo, 2u t5to noci oci jeji
spauku nouajdou.
Podrulul niul nastati obrat v
ceklni joji zivoto, pod nil id stAIa
plod rozhodnutim, na nem(. oolA
joji btidouoiiost zAvisola. .lako
tonkrAte nomdla takd nyni uiko
ho, kdo by ji porudil, kdo by ji
vdsti niohl niusila raziti si
svoti costu sama,
sania. Pro
mravui strAnku cold otAzkv bv
la uphiu slopa. Htalo jon stAIa na
toin, .o zomfoly nianzol joji slovo
svt' ji dal v zAstavu, zo Boby
(Miaso po jeho smrti jiripadno ji
pro ooly Zivot a zo nonidl tody
prAva, prvni zavol' hvou odvo
lavati. A v toin noinol'i pfoco pra
vdu. Vzdyl' vodela, provdavajfc
so, .o statok nobudo ji upsan
smlouvou svatobni, alo zAvdti, a
zo zAvdt' kdykoli lVx zuionit, vo
dula proc takd.
Pakli ji toto ujodiiAni novyho
vovalo, India ustoupiti od snatkii
anobo trvati na toin, abv snilou
va svatobni sopsAna byla talc,
jak ona si proje. Lee ona nepo
ohybovala, ze svym vlivom na Hi
ra Bioharda pusobiti nikdy no
jih'stane a neiiamitala tody nice
ho proti I'miluvd, aby so nozdAlo.
Ze jodnA zo zAniyslu cifo soboc
kyoh.
Pro vSochno to byla lady Boi
donova slopA.
Co simdla nyni iiocit?
Zfioi so vsoho ovoo sebozapfo
ni, osiniiActiiiidsicniho novolui
ctvi, zfici so mu.o, ktordho milo
vala?
JJela iiHpustiti, bv Sir Bichan
z pouhdho skodolibdho vrto:hu
zbaviti ji mohl vseeh prAv, od
souditi k vecudmu vdovstvi,
anobo k vecnd chudobe?
Nikdy!
Mysldnka ta byla nesuositel-
uA. Umfela by spi5, nez by se to
mu podrobila.
AvsaJc co nyni? Ma si vziti to
ho notAfe Felixa? Nikoliv, po
druhd nepHnese mainonu obei.'
takovou! Oim by ji byl statek a
zlato, kdyby nenidla svd svobo-
dy?
A pfece mysldnka, abv zvrAti
la nespravedlivd opatfeni Sira
Richarda, aby zakfizovala jeho
lupicsky zAmysl jak ona tomu
fikala ji lakala a proto nebyla
s to se rozhodnouti; uebyla a
to odpoveddti notAH chladnym
nikoliv, kladnym auo pak jeSte
mdne.
Nadeslo jitro deaet hodin
chvile, kterou ona sama stanovi
la pro rozhodujici rozmluvu s
notAI-em, se bliZila a do td chvi
le nebyla dospdla k zAdndmu roz
hodnuti.
Sedla Bi a napsala panu Feli-
xovi listek, v uduiZ pravila:
"Nejsem s to se rozhodnouti,
Jednal jste ukrutnd, neposkyt
nuv mi k rozhodnuti o otAzce tak
dalekosAhldho vyzuamu vice vi
ce casu, neZ jednu jedinou noc.
Abychom se nyni sefili, bylo by
marnd. Pfijd'te lined, jakmile se
vrAtite z poll run, do mdho poko
je. Tim aspou poskytnuta mi bu
de jete delsi lliuta dvou hodin
a muZeme pak to, co jeStd si flci
raAme, vyfiditi v prubdhu nekoli
ka vtefin dHve, neZ odebdfeme
Be do shromAzddni."
Zapecetila listek a poslala ho
notAfi, po celd dopoledne pak se
ze svdho pokoje am uehuula.
V domd v8e bylo zAhy oZivlo
Mezi sniutecuimi hosty, kteri
nejprvd pfifili, byl pan Bedfich
Boldou, zAkonity dedic, jenZ shle
dav, Ze krom notAIe a duchovni-
ho neni tu ZAdnyoh znamenitdi-
Sich osobnosti, sAm zacul si bra-
ti na pAua v dome a ostatni ho
sty blahosklonnd vital. Mezi ni-
mi byli uejpfednejsinii Sir Gil
bert Fanshawe, svobodny pAn z
dobrdho rodu, jehoZ statky le?.e-
ly v tdto cAsti Hanipshiru, a nan
JonAS Proudfoot, stary obchodni
prltel zesnuldho.
Sir Richard kdysi pfed dAv-.
nou dobou mfil pHloZitost, nrokA-
zati svobodndniii pAnu jakous
Asluhu a kdyZ (onto mu ji spin-
til, stall so dobrymi ph'iteli, jimiZ
pak jiZ uavZdy zustali. PodobnG
a panem JonASoiu Proudfootoin
udrZoval uoboZtik vZdy styky
ifAtolskd. Proto se dulo nredno-
klAdati, Ze ustuuovi-li Sir Ri
chard tyto dva svd pfAtele za vy-
kouuvetele jjoslcdui svd vule.
M'itiiii, co ho polirob konal,
zmitala ho lady BoldonovA vo svd
jioHtoll lioklidiu. N'obyla v slavu
so rozhodnouti. Minuta utikala
za niinutou, hodiua za liotlluou,
aZ konocnd kocAry h hosty po
htobniuii poraly vjiZdoti do bran
zAuiku Roby Ohaso.
V maid clivili na to olilAnlla ko
moriiA notAfo Folixa. Lady Bol
donova prijala joj s noHiiiirnyni
rozcilouiiu, dosud norozhodiiuta.
"NuZo, na coin jste ho ustano
Vila?" tAzal ho notar.
"Bud'to niilosrdny," zantdniila
lady Baldouova.
"Bud'to uiiloHidnA vy ko nun,"
odpovGdel Folix hltiHom, do no
hoZ snaZil ho vloZiti vSooku iiioZ
nou nehii.
Lady Baldouova so odinlcola a
pocala ph'ohAzotl po pokoji.
"(?as kvapi, hontd notriu'livd
cokaji,'' prijioiiiiiial Folix. "Vile,
Zo zavdt' nnisi byti lined pfoctd
na." "NuZo tody budiZ, KVohijij
za?optala lady Boldonova zdrco
lie, .skloHiuivsi do polio vky.
"Svolujoto?" zvolal Folix pin
radosti a ohtel ji uohopiti za ruoo.
VSak Boldonova joj odslrfila.
"Nyni noni na nit' takovdho ca
su," zvolala, "konojte svoji po
viniiost." "Mato pravdu," odpovt'ddl Fo
lix, jako by so byl vzpanmloval,
"vy jsto vykonala vt'o svoji. jA
dostbjfui take svdiiiu slilni."
Na to ryohlo odkvail.
Lady Boldonova dala so rychlo
uslrojiti a v maid clivili shroniAZ
dena byla cola spolecnost v do
lojsim pf'ijimaoim sale a not AT
Folix po krAtkdin oslovoni, v
iidinZ vysvdtlil HhroiiiAZdciivin, v
jakdm ponidru slAl k zosnuldniu
a jak jioslodni jolio vfili sjiisoval,
pocal cisti zAvdt'. Tato zndla:
MA, Sir Richard Boldon, od
kazuji po svd smrti vsockon svuj
inajotok, to jost dedicnd jianstvi
Boby Chase a vsochnu ostatni
svoji pozustaloHt', svd zAkcjnitd
nianZoloo, lady Addlo Boldonovo,
boz vyhrady a bozpodiiiinociid.
Baroua dilborta Faiishawoa a
paun .TonASe Proudfoota ustano
vuji vykonavatoli tdto svd po
sledni vule a ZAdAni je, aby se z
pFAtelstvi ke nine Afadu toho u
jali. Sir Richard Boldon."
KdyZ notAr docetl, nastalo v si
ni ticho.
"Ctdte dAle!" zvolal Bedfich
Boldon, synovec zosiiuldho.
"Jiz je vsochno pfeeteno!" od
povedel not Ah
"Pak tody pfectete kodicil!"
"Neni ZAdudho."
"Pak tedy inusi byti tu nova
zAvet'! Kde je?" '
"Je-li zde pozddjsi zAvdt', noZ
je tato, pak je ovsem tato neplat
nA," fekl notAf hlede zklamand
mu dcdici pevnd do oci.
"Avsak novA zAvet' je tu, jA to
vim! Mluvil jsem toe svym strv
cem vite pfec, pAnovd, ze Sir
Richard byl uiyni strycem je
ste pfed dvdma nidsici a on mi
fekl, Ze mrzi ho tato zAvet' a Ze
uciui bud' jinou nebo ndjaky ko
dicil, aby nine, jeho pfirozendmu
dddici pfipadla hlavni i-AsC jmeni.
Tvrdim, Ze tato novA zAvet' tu je
a ona musi byt nalezena. Kde
je?"
"ZapominAte, ze sloly a skfi
nfi mdho klienta nebyly dosud o-
tevfeny", odpovSdel uotAf. "Miij
pisaf je vsecky zapecetil. .Tste-li
b tim, pAnovd," pravil obraceje se
k vykonavatelum posledni vule
"srozumCni, uby byly hned ted'
otevfeny, snad nnjdeine listinu,
jak ji pan Boldon popisuje."
VSecky zAsuvky stolu a skfini
byly otevfeny a vykonAna dft-
kladnA prohlidkn, kterd se na ZA
dost Felixovou vSichni pfitonini
sncastnili, avSak zAvet', ani ko
dicil, nenalezeny.
"To je darebActvi!" kficel
zklamauy dddic tluce pesti do o
peradla leuoSky: "Jsem pfesvdd
ceu, ze novA zAvet' byla delAna.
ale ze byla zniceua nebo utajeuu
Jsem si svou vdci uplnd jist!"
To mluvd pohliZel Bedfich Bol
don na notAfe tak nApaduyin spit
sobeiii, Ze musili si toho povsfm-
nouti ygichni hostd a Felixovi se
zdAlo, Ze urAZku vo slovech tdch
obsaZenou nesmi pominouti mice
nf in.
"Tot' pfiliS!" zvolal. "Uiniin bv
ti velice shovivavym k clovdku,
ktery jednA pod dojniem trpkdho
zklaniAiif, alo tohle pfesaliuje
vSochno!"
Projev souhlasii ozval se na to
ze vSeeh stran. Sir Gilbert hledel
pfiliti oleje do rozboufenvch vln.
"NA8 zesnuly pfitel." pravil,
"joduou jiZ umysl svuj zuienil,
jak se zdA. Co mu brAnilo, aby
zineuil ho takd podruhd?"
"JA vJSak ani na clivili neu.ve-
fini, Ze zinenil svuj umysl a tuto
istinu ueuznAvAni jako prAvo
ilatnou zAvdt' mdho stryco ,'" od-
jovedel pan Boldon, ukazuje a
poHindohoiil nu piipir.nn stole roz
joZony, "I'ciniin hoc liudu, aby In
to zAvdt' prohliisoiia byla za no
plalnoit!" "Nyni mluvilo jako ro.uiiiny
clovdk, siiiini li ho Ink vyJAtlfi
ti," odpovdddl nolAf Folix so zjev
ii v in posindolioiii. "Budu ho poklA
dati za fit'astiia, budo'li mi popfa
no pfispdti lady Boldonovd uobo
vykouavatolflin poslodnt vule jo
jilio mauZola hvou pravui iioiuoci
pfodpokli'idiini ovsoin, pAnovd,
Zo pfijiniAto iilnd, ktory zAvdti
touto na vas byl vznoson?"
S ncvosoloii tvAM, volky novol
ky prohh'iHili oba pAnovd, Zo ufad
duvi'inlku ovSoiu pHjfuinjt a pan
Boldon, vida, Zo Hi ho uikdo vioo
novSiniA, niiHtoupil co nojsiolAda
uojsi UHliip z doitiii a odojol ncj
bliZfiiin vlakom do Loudvna, kani
pan Felix jcstd IdhoZ odpuldtio o
dobral so za niin.
Kapitola dovAta.
NAVSTftVA NA BOBY C1IASK,
Nobylo by snadiiyni ukoloni,
vyliciti pooit.v, jako v dufii Dyka
TlioHiora vyvolala zprava o
smrti Sira Wicharda. Zo by
zvlASt' ndjnk truchlil. noinohl
ji nt on si'i in soln naniluviti, no-hlodiino-li
k vseobeeiidiiui pooitu
uca.sti, ktory niAnio m kaZddho,
kdo pozeniHkou pout Zivota svd
lio byl skoiioil. AvSak on ani
noradoval so z toho, jak snad by
so byl teSil, kdyby udAlost ta
dvd ldta dfive byla nadoSla.
Opakoval si noiistale, Zo niozi
ii f i ii a Adolou Boldonovoii je vso
mu Icoiioo. Poohybovac iidjaky
byl by niohl z toho soudil, Zo sot
va as jo to tak pravdn, an liy ji
unk talc rozhodnt' a tak rasto lo
byl noopakoval.
Vzpoininalt' na svou starou
lAsku iiinohom pfivetivdji oil td
doby, co s Adolou mo sosol v Lon-
dyne. AniZ o torn sAnt vdddl, Ii
cliotila mu ialrna joji sualia
aby si jeho pfAtolstvi zabozpocila
a nobyl value dalok poinysloni
Zo so mylil, kdyZ so domnival, Z
takovy styk niozi nimi neni mo
Zny. VZdyt' opravdu jiobylo ta
kd ani nojnion.si pficiny, proc by
nenieli b.yti pfAtoli! A jifoce
Dyk noplnil ani jedinou z oneoli
povinnosti, kterd i jon sobo io
vrohndjsi znAmost uklAdA clove
ku, zonife-li nekdo. Ani ncodpove
del na listek, kter.fni ozn Amelia
mu byla snirt Sira Richarda; no
hot' t fin byl by niiisil vysloviti
svou Houstras,t a on oitil, ze by
nebyl s to cos takovdho napsati.
At' si lady BoldonovA, pomy-
slil si, soudi o jeho jednAiii jak
dice, ona pak jeho zatvrzoldho
nilceni takd si povsinila, avsak
nebyla jim ani pfokvaiiona ani
uraZona.
Jednoho listopndovdho duo, v
jiAtek, nckolik tydnfi jio smrti Si
ra Richarda, sedel Dyk Thesiger
ve svdm jiokojl v templu, zabva
je se nudnyin, ale nevyhnutel
nyni procitAnim spisA, ana po-
jednou probloskla mu hlavou
myslenka.
"Proc. neiuel bych Terence O'
Neila poZAdati, aby se miiou zitra
jel domA? Mne by to bylo vel
mi mild a mdho stryce a iuou
tetu on by ponekud rozveselil."
Odstrciv sjiisy stranou, vstal a
uzavfev byt, beZel rovuou o je
duo patro vSe. Jeho vlastni
byt byl ve tfetini patfe, aspoii o
patro 'S ueZ nidi byti, O'NeilAv
ve itvrtdm, pfilis zas blizko nebi,
jak kdysi vyslovil se jedon ze
soudruhfl z povolAui, aby zne
svdtit jej mohla noha rady vyhle
dAvajiciho zAkaznika.
Zevnejsi dvdfe O'Neilova by
tu byly uzavfeny, ale ze tomu
tak iasto bvalo kdykoli obyva
tel bytu nemdl nAleZitd oniluvy,
aby uAvStevAin svym so zapiral,
dal se Dyk pravym opatkem svd
boty tak horlivd do prAce, a spu-
sobil takovy pekeln hluk, Ze by
niAlem byl vsechny obyvatele ce-
ldho domu A'yboufil.
Lec nemdlo to ni uejmensiho u-
cinku, tak Ze Dyk, doiunivaje se,
Ze pfitel odefiol snad kamai na
partii kuleGniku, pfestal bufiiti
do dvefl a chystal se odejiti, an
v torn postfehl, Ze dvdfe zn niin
byly otevfeny, Dyk se vrAtil, ale
dvdfe pfirazil mu zuho kdosi jn-A-
ve pfed nosein. Obnoviv dfivejSi
svftj utok, kopnul do dvefi s ta
kovou silou, Zo do kofAn se roz
ldtly, a on sAm jak byl rozehiiAn.
ucinil pochop do vnitf a vletel
tak svdm n pfiteli, ktery" jej ofe-
kAval, pfimo do nArufi.
"To ucinil jsi sohvAlnd, vid', ro-
botniku?" zvolal Dyk.
Tak, to jsi ty?" odpovddel mu
on a dobfo licenyin pfekvape
nim. Mel bys mi bt nAleZitd vde-
cen, muj mitf, nebot' ncbtl nid,
hyi nys si urazil nos, a co bv pak
zbylo z tvd krAsy? SvadlA kvd-
tina ZalostnA upominka ale
tak pak pfece pojd' dAle, svnu
mrtj!"
Pau Terence O'Neil bl IrCan.
Byl oliiul, noinel pfalol a jolio vy
hlidk.v do biidoiicuosti uobyly
skveld, nvsitk - a lo jost I'lf'lnek
bezslaiosliid a dihdflvd inysll,
tefiil so zo hvoIio Zltl Hiuul slo-
krat vice, noZ klorykoll . jolio
Hoiidriihu v povolaiii. Mel II po
nl.', koiifll jonino tloiit nlUy a o
bodval v Krllorlonu: nouuM-li no
ndz, koufil obycojnv tubal; a no-
obedval vftboo. a vfiak z jolio zo
vndjfiku nobylo Izo nlkdy hoikIK,
byl II prave v bohntdlil obdolii
svdho Zivota, anobo pohofel-ll,
nebot' an pohled byl vosoly a boz
slaroslny, at' ho na mMio filoHll
smalo, anobo mu osud iikAzal zu
uiraconoii tvaf.
O'Neil bvl poslnvy uiiild, za
valltd. .loho lice bvlv forvond a
uplnd bozvousd a kdykoli ho ii-
sinlval, coz stavalo so itosh ca
sto, ukazal ladu bllych. dro
lin,ch a Htojiioiudrnych Jako m"
Jakdho df-vfeto. ZArovofi objovo
vn I so na oboii Krieh dftlok. kto
i- doilaval jolio tvAfi ohlnpookd-
lio, MMiuovskolio vyrazu.
Jak so zdAlo. bvl so nravr vrA
til od ptoliiVni anobo snad caH
po Hvdin navratu Iravll vo svoin
bvlu v osveZujici (Ifiinole, nebot'
byl jofitd pfiodoii svym I'lfailnini
talArt'in, jonz od castdho ohfiva
ni se ii kainon ponekud byl jiZ
pfi lined iy.
VoSed za svym pPtteloni do po
koio, liostavil so Torenoe Ice
I;n nt ii A in a opfoi so' lokty o Mm-
sn. Pfi tout znhledf'l so do zr
cadla.
"JakA noblnliA lo fysioo;iio
niie!" zaiiiinnlal, pozoruje so v zr-
cadlo.
"Kterak to?" tnzal so ho pfi
tel.
"Kterak to? TvAf nioje jo ko-
fen mdho nofilesti, bfoinono ind
ho Zivota a znici nine jefite. Kte
rak lo, tazos so? Kterak inoZno
ocokavati od cloveka, jenZ chcc
vdsti spor, aby uvGPil v inou zna
lost zAkona, byt' byla sobo obsa
Ziidjsi, spatfili (onto ddtinsln'
diilol; zde na nid IvAfi? Kterak h
to jost vefiti mfij klient v inou
moiidrost, byl' byla sobo zralejsi
v inou opravdovoHl, v inou oilda
nost k dfiloZityni poviiinostoin
nasoho jiovolani, kdyZ tvAf inoji
iiejlopfii iuou snaliii zo lZi vini?
Lidd fidivaji so zoviidjfikein clo
veka a kterak klaino jo v torn o
hlodii mrtj zjev? Dospel jsem k
pfoHVedconi, nuly Thosinfe, Z
jako advokAt noniAin whlidok
praZAdnych."
"Co chcofi poGiti?"
"Bohatou vdovu si vozniu. Vis
snad neco lopfiiho? Ostatnd nidi
bys ty, inil.y synu, uciniti totdZ
tot' nu bilodni."
V tvAfi ThoHifirove nastala
zniena, jiZ nolze popsnti. O'Neil
ji nespozoroval, alespoii stavel
se tak,Ze nikdo z vyrazu jeho tva
fe byl by seznal, ze je si vedom.
jakd beztaktnosti so dopuslil.
"Chtel bys nine takd vysle
chnouti, aZ so sv.f'in nosmyslein
budos u konce?" tazal se Dyk.
"Zajistd, muj niilv. MAs'iiHtd
zapotfebi rady o necom, co vyso-
ko jo nad tvuj rozuuj povznese-
no. MIuv tedv!"
"RAd bych yeddl, zda-li bvs
chtel sobotu a nedeli ztrAviti ho
innou u mdho stryce tain dole
i lumpsum! ?"
it T 1
tisou nezi;e iniaue divkv v
ro
dine?"
"No, jon strc a teta."
"Pak tedy tvou nabidku s
tefienini iifijiniAin. Bvlot' bv
po-
1111
velice lito, kdybych mel Itfti" jifi
cinoii, aby nekterA panna "
"Prosini td, ufietfi nine. Te-
renci! Miniochodein, byl jifi-
pad Biistleho dues skoncen?" tA
zal se Dyk zapaluje si doutnik.
Terence zodpoveddl otAzku a
hovor lined zacal se tociti kolem
veci odbornych.
Terence O'Neil byl vfiak ndciin
vice, nez povrchiiini sobcem. .
K Dykovu strvci, vvslouZildinu
dustojiiiku, a k jeho choti choval
so tak Actyjilnd, Ze si ho oba rA
zein zainilovali.
Paui ThesierovA docela i blaho-
pfAla svdmii synovci. Ze inA nfi-
tele tak vAZndho, opravdlvdho a
znsad tak vytecnyeh; nebot' v
ocich stard dAiny byl jeji ynovoe
dosud chlapec, jenZ co nejvice
ma zapotfebi ruky vedoucl.
"Noniinis, Dyku", pravila mu v
nedeli rAno, ani sedeli spolu na
mi pfi snidani v knihovnd ieiiho
iituZo, "nemini.s, Zo bys niel jmuZi
ti pfileZitosti a navfitiviti Robv
Chase? Lady Boldonovd snnd
jsi pfec dopsal po smrti jejiho
chote?"
"Nikoliv, teticko."
"Alo miky liochu!"
Dykova odpovdd' not vrzovaln
pani Thosiuorovd jon-to. t-eho dA-
vno jiZ se domyfilela.
"Ty ovfieni inusifi vddet." nravi-
la, "co mAS cinit, ale kdybych jA
byla na tvdm mistd, tedv bveh
lined na niistd lady Boldonovoii
navstivila. VZdyt' neinusifi se
zdrZeti dAle pdti minut anobo
moZno dost, Ze nobudo ani do-
nia a pak to spravl uavStiven-
ka."
To (lolcKiiinfii, oilofila leln z
i
pOKOJO,
"k kozln, arcll', oim in A prav
du," poinyHlil si Dyk, oilhaziijo
zbylok iiodokoiilcndlio douluikii
do ohnd a zuflve poskilbA vnje
svftj kuir. "Dfive uobo pozdeji so
jlnle Hotkanio a pak by bylo dvoj
iii'ihoIi Irapnd, kdybych ji nyni no
navstivil. Vypadal'o by to', Juko
bych si Alo jesle.... jako bych byl
odhodliiii, ji in ( ji t a po loin, co
ho sliilo V Loud ne, bylo by to
pfece hloiipd, Itiidu as jiZ iuiihII
koiiHiiotit do loho kvHoldho jalil
ka!" On viak vcdel, Ze Hhlodaiii bu
ilo velnil Irapnd, aspou pro neho
ho a iiuiinll si tody, Zo pOjdo iioj
prve do fary a nokterdho dlona
roiliny pfiiueje, aby ho na Boby
Chase doprovazol, Xe prole snad,
Ze am bylo byvalo proti vno set
kali ho m lady Boldonovoii, alo
proloZe Mfi in si nobyl jasiie vedom
toho, zdali jl lo, jal; so k neinli
zachovala, jiZ odpuslil, cili nic.
Nosniolosl a jakasl biizeft, aby no
vyvolal Irapnd vzpomliiky, byly
pficinou, Zo se rozniyfilel. Krom
toho zdAlo He mu, Ze binfoii oba v
iiienSich rozpacicli, pakll Hotkaji
so it pfiloinuostl ireliho a tak
pfiia(ll na niyfilcukii, Zo stavi hc
neJdMvo ua I'afo.
Saino hoIioii so rozunii, Zo To
reiico doprovazol svdho pfflolo
do Woodhiirshi, h tim vsak jiov
nyni uinyHloni, .Zo sloZi jon pani
Bruccovd svou pole lomi a pak na
vrAti ho zase doinil, co zatini Oyk
pAjde na Roby Chase.
"Slesti mi pfejo," iioiuyslil Hi
Dyk, vstiipujo do pftbytku Pasto
ra, kde ziistul .Marjorii uplnd k
vyohazoe iistrojouoii a bylo dost
moZno, zo hodlala jiti un Roby
Chase.
Marjorie Brucova nebyla val
ue poilobna svd hozkd sestfe. By
la nioiisi, jeji tahy nebyly tak nA
padny a joji IvAf mil h jiolovice
tak vyrazna jako Addlina, alo pro
niliozi uieli tvaf tu za lilioziiejfii.
Po col,- zivot svftj byla Marjorie
zastifiovAnn oHobnonti svd Hoslry,
nebot' Addla novedoniky zaiijinia
la vZdy niisto jirvni a HVd niladsi
sestfe ponecliAVala, aby so tak
foklo, zadui sedadlo. Marjorie so
proto neliiievala, zdalot' se ji lo
zcola pfirozond. Ooi nebyla Addla
starsi a chloiibou rodiny? Bylot'
v uplndiii pofAdku, Ze vsechna
pozvAni (loHtAvala ona, a Ze d A va
la ho ji pfodnoHt takd pokud so
lyde novych kloboukfl, rukuviCek
a sliinecnfkA.
Aviak tdto dobrovolnd zdrZeli
vosti, toniuto zvyku ustiipovati
vZdyeky do pozadi, ddkovala Mar
jorie oim skromnoHt ve svdm
chovAni, kterA sama soboii jiZ by
la pnviibni'i. Takd jeji hiiedd oci,
vlasy a oci niela toinndjsi, neZ
joji sestra byly opravdu hezkd.
Jeji celo bylo nizkd a jeji nos, afi-
kohv nebyl tak pekno utvAfen ja-
ko u joji sestry, honosil se ma-
lou nepravidelnosti na uejkrajnej
si Spicco, kterA tvAfi mludd div
ky dodAvA jisld rozkofind vnady.
ZkrAtka Marjorie byla divka tak
uiadnA a pfi torn tak dobrA a ho-
dnA, Ze nenajde se lined tukovd.
Ona a Dyk byli nejlepfiimi pfA
toli. Ona ovsoin jeho lAsku k Add
le ziialii a adkoliv nikdy nezmi-
fiovala se o toni ani ulovem, kr-
vAcelo ji k vftll udinu kdysi srd-
ce nad jejim zasnoubeuim. Dyko-
vi bylo takd dobfe znAino, Ze byla
prof! plna udasti a on ji byl za to
vdecen.
ThesiKer ji O'Neila pfedstavil
a Marjorie uvitala ho s uzarde
niin, kterd by pro vficchuo uu bvC
td byla rAda potlacila.
"Je mi lito, ze noniohu vAb vy-
zvati, abyste u nAs zftstali," pra
vila jim; "nebot'' otec a matka o-
desli a jA odchAzim na dnesni od-
pAldne do Roby Chase. Addla md
otekAvA. Ale koflik daje pfec u
nAs vypijete?"
"Caj? Nikoliv, dekuji: Mdl
jsem take sAm v uinyslu lady
Boldonovoii dnes uavstiviti "
"Pak tedy pftjdeine spolu," mi-
nila Marjorie, nestarajic se val
ue o to, slufii-li se to cili nic.
"A coz nAs pf itel O'Neil co
s tim si-pociienie?" tAzal se Dyk,
usmivaje so.
"O, inA sestra velmi rAda so-
ziiAini se s panem O'Neilein," od
povedela Marjorie s nesinel'in
pohlodein na cizince.
"Dekuji pekne, norad bych la
dy Boldonovoii obteZoval," odpo
vedel O Neil, "alo bade mi s po
tefienini, pftjdu-li s vAmi a podi-
vain so na park."
Tak vydali so na costu vjichni
tfi a dosodfie k parku, umluvili
se, zo za pul hodtny sejdou so v
Ktroinofadi, odkud Dvk a Teren
ce pftjdou doinft.
Dyk ininil, Ze Addla nebvla
dosud nikdy tak krAsna, jako to
ho duo. Jeji kropovy oblek a vna-
dn- vdovsky cepocok joji tvAf a
jasnoii bf ltiii plot' iirospcsiie odli-
sovaly. V joji chovani nebvlo ni-
jakdho pfehnniidlio sinutkii, aniZ
nonalozitd lhostejnosti, alo na jo
ji Hoick rozloZono bylo jonind u-
zardein, kterd zfojnid svddMlo o
radosti, jakou Oiniln ji navstdva
Dykova.
Mluvio Hiinia jon mAlo, pfen
clii'ivala hovor Marjorii, joZto 4
byla iiiiiinlln, Ze svd chovAni pfk
Hpftsobi tomu, jak chovati ho bu
de l),k. Loft Dyk byl aZ hrftza za
inlkl'.Ve velkdin loin iiiilone, kte
ry Hlairoui pfopltieii byl Hloly,
lollcouii a Hkfiudiiil, nocitll se
don) volutin. Ona krAsuA, vzne
seiia jiuiii velitelka domu
lo iiobyln jiZ Addla z dfivejAicli
dob a oim devco, kterd driihdy
tak rAil byl --by h! vzal za Zenu,
JiZ n n I nepoziiAval.
Tak soddl zde byl dim dAle
ziiinlklojfii, aZ bylo nilConi jeho
pr f 1)10 UOSlllHllOHti.
Na vonek klldna, ale v duchil
rozliorreiin, in I ti 1 In lady Boldon
ova liohf in, ale zviidnin hliiHOm,
iinijic od viihii k casu Hlovicko ta
ke pro neho, jako pro nekoho, ko
ho zHVadiino do hovoru Jon z poll
lid zdvofilostl. Aby byla chtdhl
prolomlll zdrZolivoHl Dykovu, k
(oiiiii byla pflllfi hrda a pfec jl
Hi'dco uiolilo puknoiil Zalem.
IConeciie Dyk povHtal 1; odcho
du. "Vozini si klobouk a doprovod'
iiAh k Htroniofadi," pobizela ho
.Marjorie. "Corstvy vzduch ti pro
sppje." Lady BoldonovA clivili ho roz
iii.ffilelii a Hvolila iak, pfehodila
vsak jon SA1 pfes Hebe, co ubirall
ho prftjozdoni.
iMala spoleGnost nebyla jestd
ani dal(ko dosla, una potkala O'
Neila, klor byl lady Boldonovd
pfedHlnvon. Nyni leprv uapadlo
Marjorii, Ze Dyk a Addla ani na
chvilku nobyli fliimotni, jirofoZ
Hvd kroky iirychlila. Terence pfi
pojil ho k ni, tak Ze oba zftHtavenl
byli Hit in I Kobe.
Minnla draluiA chvile, aniZ Dyk
nebo Addla jon nlova byli pronilii
vili. Bylo tak jestd slyfioti IiIiihA
Marjorie a Teroncftv, ale krom
jojich hhiHfl nobylo slyfioti nic,
neZ fioloHteiii vdtru v koruiiAch
stromfi nad jejich hlavaml.
IConeciie until so Dyk do rozho
voru a prunes! jakous vsodni po
znAiiikii. Nedostav odjiovddi, po
hlddl na dAtnu jio jeho boku krAce
jici a vidfl, Zo inA sklopony, ba
pfimo zavfony oci a Ze joji tvAf je
bledA a chladnA, jako nejakd so
chy. Dyk mel za to, Ze hodIA mu
vyditati jeho chovAni a jal He jek
tati jakoiiB omluvu. Podival se
pfi torn znova na tvAf Addliuu a
viddl, kterak od oka skanula ji
slza na rukti, a teprvnyni napliid
no bylo ardce jeji vyitkiimi a H
tostf. "Addlo, tin jsem se provinil?
UbliZil Jjem vAm snad?"
AdnA odpovdd'.
"Addlo," Jul Be mluviti opdtnd
mfikkm hlasem vztahuje k ni
ruku, jakoby jeji ruky chopiti ho
chtel, "urazil jsem vAs, ublizil
jsem vAm?"
"Ano, Dyku, spusobil jste mi
bolest a do jistd miry jste nine
takd urazil." Lady BoldonovA to
to pravic bc zastavila a vzpfimila
se. Jeji chovAni bylo na pronto
dnstojnd a ad mdla oci plnd slzi.
nebylo nic plactivdho an! v jeji
hhiBe, ani v jeji chovAni. "Pfemr
fitenA chladnost, se kterou jste
ho kemnd choval, musila nine za
liolet; jinak moZno nebylo. Jsinet'
koneCnd pfec stafi pfAteld, u jA
vasi Acty si vAZim. Skorem by by
lo. byvalo l(?pe, kdybyste mne byl
ani nenavstivil, neZ dAvati mi ka
Zdui Blovem, kaZdym pohledeni
nu jevo, Ze ninou opovrhujete a
Ze mfite v umyslu, dAti mi to po
citit." "J A Ze vAmi opovrhuji? O Ade
lo!" "Ano,, vy ninou opovrhujete,
nobo jiohrdAte, Hbi-li Be vAm to
slovo ldpe. Mate plnd prAvo, bo
nine stranit, ale vzhledem k na
fiemu Htardmu pfAtelstvi zdA se
mi, Ze nemi'itc prAva, pfi jiti sera
a chovati se tak, jak choval jBte
so zde dues."
Po tdchto slovech se zamleela
a Dyk pohledev na starou svou
lAsku postfehl sluby" zAchvdv u
snievu v jeji ocich jako kdyZ pa
prsel; slunce iironikA defitivymi
in ruky. Td chvile starA jeho va
Soil opanoval.'i zas jeho srdi'e. To
byla jiZ zase ona sama, nikoliv
lady BoldonovA, nybrZ Addla, na
kterou se tak dobfo pamatoval!
Byl tak inociid polinut, Ze ne
nalezal slov Zo so tdmdf dusll
a Addla to viddla a porozumdla.
Vodela t Ze zvitdzila, Ze jeho
Hrdco opet iiAleZi ji a radost pfi
lis volika, aby vvjadfena b,ti mo
hla slovy, naplnila cold nitro je
ji. A vfiak ona noodvaZovala se
projoviti so s ni a kdyZ Dyk za
hlucel: "Odnust'te mi!" a zlibal
slzu kterA na ruku ji skanula, od
vratila ona hlavu.
"Ticho!" nra vila. nohlcdnouo
na ndho iiohledeni, ve kterdm ee
zracilo vSochno fitdstt, kterd no-
cit'ovalu, "jsine tody zase pfAte
li, neni-li pravda?"
"AZ ua vdky!" zvolal Dyk.
"Budeto-li cktit. Dyku. vfieclinu
minulost pochovAnie. Ode ducika
zanodueme Zivot novjj.