TAJEMSTVf
-AKGUCKY NAPSAL JOHN K. LBYSr
Ridky jeho corny, ponMutd j
pHIIS d'louhy vlns cinil tvAf joho
bledsi, no vo skutecnostl by hi n
nuHiluly byl v joho krAsnyeh, cor
nyoh oiioh jukysl zvlAStnf, nopo
eliooltolny vyruz.
sSvtl prism elrkovni zAsndy po
nocliAval vdUinou hAih pro sobo.
Ohyvntold kniio ho noiuMl rAdl,
nebof viilali rndoji liili, kterd po
ehopovali, Jon Sir Richard byl v
torn vyjimkou.
On choval k vypomocnc'mu du
chovntnm ucsmirnon uetu zvlAS
td proto, jnk lidd fikall, io mlndy
kndz ncsklAu&l bo pfed nim.
Tuk minul rok n lady Uoldono
vA, vstnpnjfc do druhdho roku
avdho mnnielstvi, bcziiAvuIii, io
jeji iAn n velitol vo svdm chovA
ni so pozmdiiovnl.
Vida mijeti cus u mtzeti svou
naddji, ie by v Roby Chaso inn
povstal dddic, jal so svdmu zklu
mAnl dAvati vyrazu bvoh nAla
don. Zacnl byti vrtoSivy, drAidivy
a jeho tdlosnyeli Hil viidihledd ir
byvalo.
Nyni teprv vrozeuA Biirovost
nni2e toho nabyvala vrohu a A
ddla po jeho boku vodla trudny
a tdiky 2ivot, ale nonufiktila.
Nikdy, ani vuci svd mutce, no
projevovala, jalc truchlivd dny a
noci trAvila a ie jeji trpdlivost
al do krajnosti byla napinAna.
NAhodou bylo 15 to chludnd a
deStivd a jeduoho destivdho dun
pfeB vfiecky rady svd choti trval
Sir Richard na toni, e vyjode si
nn prochAzkn.
Xnslodok byl (en, 2e nnstydl.
Kdyby .byl mlndsi a silndjSi,
uebylo by to niceho znainonalo,
ale in byl alAb a chut r ndho zdra
vi, uebylo divn, 2e pfidruiil so k
' uastnzcni nebezpecny zAudt plie.
Tfetiho due po svdin oneinoo
udnl telegrafoval Sir Richard,
jeui o necem hloubati so zdAl,
panu Felixovi, aby k ndmu pfi-
Lady BoldonovA nebyla prAvfi
v iwkojl pfltomna, kdyi tento
rozkaz dAval a oSetfovntelkn na
psala telegram tak, juk ji byl
nakazal a Addla zvdddla o toni
2o byl notAf na Roby Chaae no
voh'm teprvd z toho, 2o 2Adal ji
Sir Richard, aby dala pro pana
Felixa upraviti pokoj.
RozkAie pry lined, echo budi
zupotfebl, odpovdddlu inn a odo
81a klidnd z pokoje, jako bv roz
knz Sira Richnrda bez prutahu
provdsti chtdla.
AvSak jakmile ootla Be ve bv
koninatd, odvrhla vSechen vynu
ceny khd, kterym provAzela svd
mluveni a konAni.
"Ohce patrnd Bopsati uovou
novou zavdf a nine vyddditi!"
zvolala hlasitd, pteblhnjlc po po
koji zafatymi pdstdmi a ji
ktidma ocima. "Vim, 2e nine
nenavidl jii po ndkolik mdsi
cu. Ale tdto kfivdy na mug se do
puatiti neami, toho nestrpim
po viem, co jsem mu obfctovala!"
Na to aklesla na pohovku a ja
la ae urafovati.
Kdo mohl ji epomoci? Kdo byl
to puBobiti na jejiho man2ela?
Pan Felix.
Byl aejen jeho pravnim zastup
cem, ale i atarym pritelem.
A pak tu byl jeSte tak6 pan
Lymd.
Sir Riohard Tidy dAval na jeho
lova.
Snad mohl by on vyBvfitliti je
jimu choti, kterak by bylo ne
Kftvedliv, kdyby zavfit' zmeni!
na ukor y4 manielky.
Povstala, priBedla k svdmu
paacimu Btolku a napsala pan
nicko pomocnika svdho otce,
prosic jej, aby ji pHStiho dne
navfitivil.
S panem Felixem prouiluvi Bi,
ai vecer plijede.
Bylo ji2 dev&t hodin, kdy2 no
taf pHjel a hned uvedeu bvl do
loinice Sira Ricliarda.
Lady BoldonovA poruclla, aby
hned, jakmile vyjde od nemoend
ho, uveden byl do knihovny, kde
byla pro nSho pr-ipraveua vece
fe. Sodfc netrjMivfi u krbu, uobot'
kAznla v knihovne zatopiti, Cekn
In na notAfe.
O pfil dosAt? hodine otovr-ely
le dvdfu a pan Felix, uABledovAn
'okajoin vutonpil.
Sotvu mela caHn uvitati ho
)ta, nebof sluha hned oznamo
ral: "Sir Bkhard prosi mylady,
by e ibaed k nmu odebrula."
lylic vzkat, ihaed si Adlla
.nyslila:
NOTAROVO.
"Chco zabranlli, abych s hY"
lixom uoniohla proinltiviti, ale to
uouiA ho inn podaMli."
"Pobfo Tomftfii," fokla nahlaa,
"vyrid'le pAuovi, 2o jiMjdii v o-
kani2oni."
Jakmile lokaj za sobou zavfel
dvifi!, Ilined obrAtlla so k avtJmu
hoHti.
"MtiBim s vAnii dnoH voiSor je-
StTj mlnvitl, pane Folixe, no-
zbytm JohI to vfio velmi dftloii-
tA a vy vidite, hi nyni h vAnii ne-
mohn niluviti. ChtCl byBte zde po-
Bofkat, a?, bych ue sem vrAtila, at'
jo jnk ohce pozdu?"
NolAT- vAhal.
Vfidfill' velmi dobfo, o Com la
dy UoltonovA b nim hovoMti dice
a notajil ho nikternk, lo stavov
hI;A Cost inn nodovoliijo, mluviti o
veci mn BvM'end.
Ale Addliny lit-Anno" ocl, ktord
plAly roziilonfm, zAflly nan a on
nebyl m to, oilopPiti Ji toho.
"Ci chtM byste nulojl hovofiti
se union zitra rAno?" navrhovala
mu, znrdivnjic hr v obliCojl.
To inilo ji tfm vnndiu'-jM.
"N'ikotiv," ilal v odvet pan Fe
lix rozCiloitfiu hhiHOiu. MiiBiint'
odojoti vlakom o wodnid hodine
If'iceti lninutAi'h rAno, neMi by-
clioin tmli2 2Adudho casu zitra,
ale bndu vAs s radoHti ofiekAvati
nyni zd("
"DMitiji vAin," oflpov(5dCla pani
b iiHpokojeuim. "VrAtim ho k vAm
ryohlo, boo budu."
Kdy odoSla z pokoje, zftstnl
pan Felix hodiiou chvili HtAti ve
lilubokd myBldnky pohHzen; pak
ho vzehopil, vyrufiil e ze avdho
duniAni, poHiulil no ke itolu a
kvapnd jal ho vocoleti.
Povocofev. zi'imyslnft nezazvo-
nil na Blou2iciho, pl-edvidaje, 2o
sluhu iekAut syt odobdle ae snad
na lo?.o, ani2 by JestC do knihov
ny no podivnl.
A ink niiuula jestfi cold hodinn,
no2 so dvdle otcvltsly a veSla lady
BoldonovA.
Kapitola tfeti.
LADY BOLDONOVfi VY
ZNANf. Lady BoldonovA ihnod a boz o
kolkA promluvila k veci.
".late uhi po cento hodne una
veu," jala so mluviti ni&kkym, ti
chym hlaseui, ponadivsi He napro
ti piuiu Felixovi, "a jsem vAm
krouiobycejnou moron k diku za-
vAzAua. 2o jsto vzdor toinu na me
cekal. Dloulio vasi laskavosti no-
budu zneuzivuti, ale promluviti
jsem s vAmi muHila. ClitMa jnom
se vAb optati: "I'ovolal vAs niAj
mu2 sem, nbyste...."
Tu jK)jednou se vyrusila, nebof
ackoliv na oko zdAla so klidnou,
bylo jeji rozcileni pece tak mo
cud, 2e ji na chvili i bias selhal;
oua vsak so rychle zaBo vzchopila
Pan Felix ueodnovidal.
Ze lady Boldouovd vsechno fe-
kne, byl si zatim jii pe-ne unii
nil, ale nemdnd pevuS byl odho
dlAn, po2adovati za to bvou ceuu
anebo ubdoA privdsti ji tak dale-
ko, aby uznala velikost svdho zA
vuzku vflci udmu; lei pfi torn pf
vsem vdddl dobfe, 2e musi Be vy
stfihati toho, aby nebudil v ni
pocit, hi zAvazek ten jc ji uesne
sitelnd tc2ky.
"Jest vAm asi, lady BoldonovA,
tnAmo," Jal se mluviti sv,'m klid-
nj'ni, tichm zpfiBobem, "2e prAv
nimu zAstupci musi byti tujuoHti
jeho klientA Bvaty a neporusitel
ny.
"O, to vim!" odpovdddla lady
BoldonovA netrpelivd, "jsem ale
zvyklA, prosaditi ve vsem svou
vftli a to podafi se mi jistfi ta
kd nyni."
To pravilu b usmdvem, ktery
zraky notarovy oslnil, tak 2e mu
sil i je zastiniti rukou a uilcel.
"Vy tune pl-ece nechcete pHvd
sti k tomu, abych vAs poklAdati
musila za Bvdho nepi-itele, pane
Felixo?" doklAdalu s optnm u
smeveni.
"Nikoliv, uaopak, rAd bych uii
nil vSemond, abych vuseho pfA
telBtvi si ziskul," odpovdddl on
chvdje se, nebof bc bAI, ze fek
jii pfilis ninoho, le& lady Boldo
novd uaproeto usel zvlAStui v
zuam jeho slov.
"Nu2e, pakli chcete bj-ti mm
pfitelem, naBkytuje se vAm tnto
pfilelltoBt, osvedCiti mi svd pfA
teUtvi. Co by OHtutnd mohlo ko
mu vnoeu ubkouiu, Kuybyste mi
fekl, jakd fiuiyBly mA mfij man
2el? A na konec Am takd piece
pravo zvedeti to."
"Ale, lady BoldonovA, mAm
takd za to, to mAte moi-Alni prA
vo, zvdddti to. - Sir Richard
chce uciniti novou zAvdf , aby od-
volal zase viechuo to, co v den
po ivatbe, jak vite, pro vAb by
ucialL"
"A ja?.... fane Follxo, jslo-li
nui2oiii, noiiim'-lo iiuio Inktol"
To pravivsi, zblodla na Hinrt,
Jako by bllzkn byla oimllonf.
".Mi la liul.v BoldonovA," zvolal
notAI', v.vHlau'lv v opravilovd oba-
o o nl, "zAHlnnto jon klldnii. Ha
ovm'iii, noclinf nAHlodky Jhoii ja-
kdkoll, foknu vAm vScohno, vi5o!
'lcello ho nozaloknii, abych uspo
Ml vAm tohoto rozcileni a tcchto
obav. f roHim vsak, drive, napijle
bo troolni!"
Po Hlovoch toch nalll vina do
sklonicky a dal ji to vypiti.
"Ano, pravda to jo," pokraCo-
val pak vo Hd f oCi, "vAs pan man-
2el ml ulo2il, abych sopsal novou
zAvdf, podlo kterd pHpadnouti
mA vAm jon noputrn5' odknz a
Roby OluiHo pf ejiti mA na zAkoni
tdho (let II co Sira Ricliarda, pana
Hodrichn Boldona."
Lady BoldonovA vykrikla.
"Nikoliv," fekla odhodland na-
hhiH, "tato klivda bo ml nesmi
stAt a na dnudui mi sllbu, 2e b ta
to lc iripadnouti mi mA k doiivot-
nimu iizlvAnf, neBtni nlu byti mi-
neno. '
'Jen ho upokojte, lady Boldo
novA, mohlo by vse vyalechnouti
slu2obnictvo. JA pripouStim, 2e
by tim HpAchAna byla velkA khv
da na vAh."
"fainatiijoto se Hiiad jestd na
rozmluvii, kterA konala sona fnfo
dHvo, no2 jsem tomuto dHvej
no? jHom Siru Richardu byla od-
dAna? TenkrAte bylo ustanovoiio,
2e mi ve svntebni sinlouvi bade
vyhra2on jon skrovn rocni plat
vzhledem k pf'izniv'iu pro nine
podniinkAm v zAvdti, ktorA v den
po svatbo niMa b'U BepsAna."
"Ano, na vfiechno ho dobfo pa-
matuji a mohu vAm siuMe fici, 2o
sem siru Richardovi, soft jsem
jon byl, domlouval, aby novou
zAvdf nedolnl, anebo aby vAin a-
lospofi votsi obnos vyplatil."
"Ddkuji vAm, pane Felixe",
zvolala lady BoldonovA, tisknouc
notAH riiku v propukAvajici vei
led vdoonosti, "nyni tody vim, 2e
jsto lnm pf-itolein. A nechtel va
si rady upoHleehiiouti?"
"Nikoli, novdnoval mi sluchu.
iMAiu-li vAm fici pravdu, nidi
jHom dojoin, jakoby vas pan man-
2el iu'jak proti vain byl znujat.
DomnivA ho as, 2e vy...."
ZapfisAhAm vAs, vyslovte se
bez obalu!"
.... 2e vy vzala jste si ho jen z
dird ziskuchtivosti a 2e tou2ite po
torn, abyste zhostila se jeho pfi-
tomnosti v tomto domd."
V odpovdd' ohrnula mylady je-
iioni rty.
"OtAzka je nyni, kterak uiAme
Sira Ricliarda pohuouti k spruve-
dli vej.simu uazirAni," vece zase
notAf po chvili.
"K tomu potfebi je 5asu." od-
povdddla lady BoldonovA rychle,
'a jA spoldhAm se na vAs, ze
delSi lhfltu mi opatfite. Kdy ma
novA zAvdf bti podopsAna?"
"Pozitfi."
"No, no, pane Felixo, no tak
br.o; mflj mu?. by nemei ?.Adndho
jasu K rozvnzovanl. Domnivala
jseni se v?.dycky, ?.e prAvnici vy-
znaji se dobfe v prfltazich."
"0 den snad mohl bych vec tu
protAhnouti," odpovddM notAf po
maid pfestAvce, "ale v pAtek mu
aim nezbytnfi s tim pfijbti sem k
podpisu."
'Nu2, pak tedy mi nezbvA ne2
doufati, 2e do td doby Sir Ri
chard se rozmysli," odpovddela
lady BoldonovA, uchoplvsi se s
nucen5-m Asmdvem vztalend ruky
notAfovy a pfejic mu dobrd noci.
Avsak jefitd po celou hodinu v
hlubokd myfildnky pohfi2ena pfe-
chAzela sem a tam ve svdm poko-
ji.
tl 1 V
csKorem nnevaia se sama na
sebe, ?.e nepouftila ldpe naskyt
uuvsi se ji pfileiitosti.
Chtdlaf vlastnd pfeinluviti no
tAfe, aby mu2i jejimu pfi provA
deni jeho Amyslu kladl pfekA2ky,
chtdla docela i vylAkati na ndm
slib, 2e zdrAhati Be bude sepsati
novou zavdf, ftimi by velmi mno
ho caBu bylo ziskAno.
Takd hodlala sAhnouti mu na
zub, aby Be pfesvddCila, jak dale
ce by byla s to nakloniti ho svjni
tuzbam, ale kdyi rozhodn- o
kam2ik nadesel, pozbyla vlAdy sa
ma uad sebou a nemdla opravdu
odvaby, aby bc o to pokuaila.
Ziskala prfitah jen o 24 hodiny
to bylo vse.
Druhdho due rAno pliSel pan
Lynd.
ftekla mu upfimne, jak se vdei
maji, a prosila ho za podporu.
Kazutel svritil ftelo a zahleddl
Be na kobereo prvd, nei odpovd
ddl.
"Pochopite snad, lady Boldo
uovA," pravil na konec, "2e je to
jeden z pfipadfl, do nichi duchov
ni zasahovati neBmi. Pakli piece
cokoliv ueini, a kdyby proinluvi
jen alovo, aby odkazujicimu ra
dii, j)ovazuje to lined jedna d
druhA strana za "kndiBkd vmdso
vAni bo" a mluvi o protizAkon
ndm zue!i2ivAni vlivu. Zo pak JA
osobne mAm neprekonnteluV od
por proti takovdmu jeduAnt, po
chopite tedy asi sama. Jinak o
viwu uuAvhjq. i atiluoat vase
o velmi oprAvndiia. ICdyby u-
mysl Sira Jtlchardu opravdu byl
takovy, jak za to mAte, iiiubII
bych pfiptiBtiti, 2o vftdl vAm jednA
volmi tvrd. Budu hleddll, bych
vyMial vhodnd pfiIe?.!toHti a no-
iiiiIii bo hvou radou nijak zdr?.o-
vat I, uvidim-ll, ie mohl bych zpfl-
Hobiti cob dobrdho. To, obAvAiu
ho, jest vse, co udlniti mohu."
"O, jA vAm vellce ddkuji, pane
Lyndo," tcvolnla lndy BoldonovA.
"jHto velmi InHkav."
"frosiin, neddkujte mi!"
HhiH, jak-m tato hIovr prouosl,
fiK)iundl dAiud, 2e jest to jedna
zo zvlAstnosti knzatelovych, 2e
odpirA vfielikd uznAni a diky; pro
to takd nic vice nefeklu.
"Stndl-li bych vAm dAtl radu,"
dolo?.il k tomu jeStd pan Lynd,
''byla by to ta, nbyste vy Hnnia v
dlo vfici ani hIovohi mtui2eH
mu ho nozmin'ovala, ani nyni, ani
kdy jindy, nebof jsoin pfesvdd-
Con, 2e by vSeeky domluvy z vasi
atrauy v pfedsevzoti jeho jej jen
ostd utvrdily a vdei vnfii uskodi-
ly."
Tato ruda Aphid Bouhlasila s
vlastnim uAzorem lady Boldouo
vd.
Kdyby svdmu mnnZell si byla
std?.ovala, 2e ruSi dand ji bIovo,
byl by fekl, 2e beztoho od prvni-
io pocAtku vedenn byla pohnut-
iiimi ziskuchtiv'ini, a 2e si je
tim sama vinna, pakli ldpe noby-
a dbalA svdho vlustniho prospe-
elm.
HAdky takovd pak cilflm, kterd
niola na zfeteli, uejmdnd by byly
prospMy.
Po celou dobu, co kazatel jiro-
dldval v konnintd Sira Ricliarda,
cekala lady BoldonovA bli?.e prft
jozdu, tak 2e mohln b nim jostd
joduou promluviti drive, ne2 ode-
sol, ani?. musiln teprve bIuIioii o
rozniluvu jej po?.Adati.
Ilofelaf touhou zvedeti, jak
uspr-ch melo joho znkroceni.
Kdy 2 pak pan Lynd vysel z jio-
koje jejiho mu?.e o bral se dolfl,
potkala jej jako uAhodou na
schodech a tAzala se ho hlasem
na oko lliostejn'm:
"Nu2e, podafilo se to, pune
LyndeV"
Duchovnl zavrtdl hlavou.
"ObAvAm se, 2e uid zakrocenlv
ani dost uiAlo noprospdlo," odpo-
vdddl Septem, "ale navvtivim Sr.ze strachu mnzete odojiti."
ra iticiiarua zitra neuo pozitfi
zase."
Lady BoldonovA jej propustila,
vstoupila do uejbli2sich dvefl a
zamkla za sebou.
"Zitra nebo pozitfi?" opakova-
la si trpco. "Pak bude nejspise
ji2 pozdd."
Chvile za chvili minula, uez la
dy BoldonovA na dobro Be zase
vzpamatovala.
S klidnou tvAfi vysla ven a ode
brula se nahoru.
Vstupujic do lozuico svdho
nian?.ela, postfohla, 2o opatrovni-
co, jakAsi pani FenwickovA, kte-
rou byl ldkaf pfivedl, odchAzi z
pokoje, berouc sebou formulAf
pro teloramj, ktery pfed tim le-
?-el na muldm stolku.
"ZdA so, ?.e je ti ldpe, mfij mi
ly?" fekla lady BoldonovA klid-
nin, dojemn5-m hlasem, slclonivsi
so uad lo2o svdho mnn2ola.
Staroch pozoroval ji bystr.in,
pronikavni pohledem, kirj ne-
zvratnd svdddil o uedftvefe a ue-
lAsce.
"Ano, jo mi ldpe," rdpOA'edel.
"To td asi tdgi, neni-li pjnvda?"
dodal s pos'.ueSnm I'lBiei'vem.
"Arci2e uiue to te-M, Richar-
de. S neddle, jnk doufAm, budeS
zase ftnlnd zdrAv. I.oc zde pfi
chAzi doktor Jackson a jA mu
slin zavolnii oatrovatelku."
Uvitavsi ndkolika slovy ldkafe,
vyklouzla lady BoldonovA z p
kojo.
Byla by rAda promluvila si s
pan! Fenwiekovou, pfisln prAvd
jestd v Cas, nebof oua slySela
ji2 o pfichodu ldkafovd a spdeha
la zase zpdt k nemocndiiiii.
"Jak vidim, telegru'ovnl Sir
Richard jii zase, pana Felixovi,"
pravila Addla s vrazem hudvu v
spanild tvAfince.
Plna A2ubu zfistala pani Fen
wickovA stAt, nevddouc co mA fi
ci a dftvtipnA lady BoldonovA se
znala z jejiho mlCenl dvoji. za pr
vd, 2e telegram skuteind adreso
vAn byl na pana Felixa co2
prvd hAdala jen tak na zdaf bfth,
a za druhd, 2c jeji man2el ofie
tfovatelce nakAzal, aby o telera
mu nikomu nefikala.
"Vlte pfeco, 2e doktor Jackson
zakAzal mdmu mu?.i, aby zanAsel
se obchoduiiui zAle2itoatmi, a
pfeo propftjCujete se k tomu. ie
mu v torn pomAhAte, aby jednal
proti nafizeni ldkafovu ," pravila
dAnia h nAdeohem vysokomyHlnd
nevole. "JA to panu doktorovi
IK) vim!"
Tato hrozba pan! Fenwiekovou
velmi znepokojila, nebof ua pfi
zni a dftvdfe domAcIch Idkafft zA
viaeln jeji obiiva.
"Ach, milostivA pani," zvolala
ulekuutu. "Nevfddla jsem, 2e ml
ni se to tuk pflHud a protoio Bl
ru Richardovi bylo dues o nino
ho ldpe, myalila jsem ai, 2e nebu
de na Skodu, aplnim-li akrovotf
joho pfAni a odoslii-li teloKrani.''
'Dost nio?.nA, ?.o mu to noiisko
(U, pani FonwickovA, a je to ta
kd jon ona nopMHtojnost, ?.e no
zachovAvato pflkazy ldkafovy,ji2
kArAm. Naddji so, 2o nostane ho
to viookrAto, u( proto tentokrate
liozminini ho o torn doktorovi.
Biido li pfistd Sir Richard ndceho
h! pfAti, tody mi to lined BdMte.
A 2 bude ziiho Hilnyin dost, aby
mohl obchodni zAle2ltosti obsta
rAvati, a pfijdo-li o ndjakou miili
dkoBt, budemc mu moci Itfti po
vfili, ale vy vile, 2e nemoqnyni
noHini Bo.ve vSom vyhovovati."
"ZajiHtd, mylady."
Osetfovatelka, kterA pomyBli
la si, 2e tentokrAte JeStd dost le
vnd z toho vyklouzla, spdchala
dAle do pokoje noniocndho,kde-
to lady BoldonovA voSla do ve
Bvd-tdlojsi lo?.nice a tain Cekala
Tuzo rAda byla by pani Fonwl-
ckovou iifhndla k tomu, aby JI
fekla, co Sir Richard panu Feli
xovi telegrafoval, ale byla pfilis
hrda, aby se 2eny td pfitno otAza
la. Kromd toho uviiZovala: pakli
Sir Richard oSetfovatolku, jak
so domnivala, podplatil, aby vy
hovovalu joho pfAnim a zachovA
vain vse v tajnosti, kdo nidi lady
Boldouovd za to, ze zvi od ni pra
vdu? Cekala jostd chvili a pak ve
Sla do lo?.nlce nenioondko.
.dlinf prAvd byl skondil svou
prohlfdku a prohlAsil stav nonioc
ndho za lepSi rozhodud lepsl.
"Illavni vdei bude, abyohoni bo
ohrAnili, by nemoc se nevrAtila,"
dodal k tomu. "JAdnd vyrufiovA
ni, ?.Adnd rozcilovAnf, a pfede
vAlm ?.Adud nachlazoni; pak za
tdchto pfiznivych okolnosti bu
dome v ndkolika dnech snae na
nohou."
"Jolikoz se mdinu muzi vode o
tolik ldpe," pravila lady Boldono
vA s iisnidveni, "nenaniitalo by
se snad niceho proti tomu, kdy
bych odeiSla si zitra na faru a ce-
$ don tam zAstala. Co myslite,
pane doktore?"
"Tomu ani nejmensiho nebude
'stAti v eeste, lady Boldonova;
uao)ak, jo to znanieuity nApad.
Sir Richard jo u jtani Fonwickovd
dobrch rukou a na stdsti jest
uynl jiz stav jeho takovy, ze be-
"Smdla bych zitra jiti k mamin-
ce?" tAzala se Addla svdho uiuze
nikoli s pfepjatou pokorou, ale
hlasem, kter.vm podfizenost zeny
pod vftli nemoendho jejiho chotd
dostateoneho dosla vyrazu.
Sir Richard byl nuceu odpove
doti. "Prod mdl bych echo miti pro
ti tomu?" pravil, a tim byla vec
odbyta.
Vdddlaf dobfe jeho manzelka,
ze by jeji zadost byla b.yvaln
kratce zamitnuta, kdyby nebyla
pronesenn n pfitomuosti ldkafe a
jeho mindiiim takfka jiodnorovA-
na.
"Sir Richard hned po snidani
vy2Adal si tuiku a papir," ozna
niovala pan! FenwickovA pozdd
ji od;)oledue, setkavsi se s lady
Boldonovou i'i schodech, "a jA
jneiii pfipustiln. aby psanir-ko na
psal. jeZto tvrdil, ze bude docela
krafounkd."
'Tak-li se tim pfilis uerozf-Ilil,
snad mu to neu.skodi," odpovddd-
la lady BoldonovA laskavd.
Jakmile vsak opatrovatelka
dostoupila schodft, obrAtila e
ddla, spechala do prfljezdu, kde
visel vak na psani.
Jak byla, se nadAla, obsahoval
psanicko, adresovand rukou pani
FenwickovA panu Felixovi.
Malffi za vzor k studii mohln
slouiiti tvAf lady Boldonovd, ana
stAla zde s osudn5'in psaniCkem v
nice.
Pevnd tiskla je mozi palcom a
ukazovACkeni, jakoby je chtdla
donutit, aby ji sddlilo svflj obsah.
Bylof k zblAzndni tohle stAld
odesilAui listft, na nichi tak tuze
byla interesovAna a o nichi aui
slovidka se nedovdddla.
ZdAlo se ji, ?.e jednA se s ni ja
ko s ditdtem, kterd chcemo olou
pit o jeho poklady, jeinuz v.sak
neponecliAvAuie ani tolik prAva,
aby si std2ovalo.
To bylo nesnesitelnd!
Dfive jefitd ne2 pBiiniCko zpdt
vhodila do vaku, odhodlala se
lady BoldonovA, podniknouti nd
co, aby jirovedeul hrozici ji kfiv
dy zabrAnila.
Nevdddla jostd sama, co to ba
de, ale odhodlAna byla hledati ce
stu, kterA by vedla k ef li.
Pojodnou probloBkla ji hlavou
mysldnkn:
"Zitfejsi den mAm cojy volu.
l'rod uemohla bych jeti do Lon
dnu, vyhledati pana Felixe a
zjistiti, jak dalece je ochotou, mi
pfispdti?"
V nejbliisi chvili byl z pouiy
fileni pevn umysl.
"UCiuim jostd vice, nei to," prn
vila HUina k aobd, vpoustdjic pan
ntCko zpdt do vaku, "douutim ho,
aby mi pfiBpdl!"
Prvni k tomu cili vedouct nut
nf krok byl, 2e avftj pfichod no
tafi ozuAmi, nebof Jeti do Lond-
na a nonilt jistoty, ziiBtilino li ho,
bylo by pochybono.
Voziiioiic rychle poro, napsala
h horecitfm kvn)oin:
"Jii opdt novy dopis jiro vas od
nidho mii?.o a nine niceho ho no
feline, ponooliAvaji mno ve tim'u'h
jako maid deeko, oliipujico nine o
mA prAva. PtAm so vAh, jako Cost
ndho inu2o, jsto-li takd vy toho
tiAhlodu, 2o mA Sir Richard mo
rAlniho prAva, aby zAvdf zmdnil
v niftj noproHpeeh? Nemohti toho
pfipiiHlit a pravini vAm fojine,?.e
zabrAnini tomu, bude-ll tfebn,
moci. Nic ''roziiindjtc mi dobfo
nic nine noodstraSi, abych
kfivdd tak hrozud zabrAnila. Don
fAm, 2o oHvddCite so pfi toni jako
mfij pfitel. Zitra pojodu do Lon
(l'nu a pfijdu o polednAch k vAm,
abych po?.adala vAs o radu a pfi
spoiii. Mft2oto mi jo snad odepfiti,
ale pokud neiislysim to z vuslch
vlastnich Ast, nouvdfim, 2e byste
s to byl tak ucinit. Nevdfini, 2e
byste zAiuyslnd byl uepfitelein
nesfnstud, podvodeud a ukrutne
tyrand 2ouy."
Toto psanicko slo do Lond'iia
s tinize poStovnim vukem jako
psanidko Sira Ricliarda odealaud
jeho prAvnimu zAstupci.
Kapitola ctyrtA.
NENADALfi SETKANI.
fod zAuiinkoii, ie sucastni se
poboinosti v kostele o osmd ho
dine zapocinajici, porucila lady
BoldonovA svd koiuorud, aby ji
pfistiho dne o scdmd hodine
vzbudila.
Po kostele posnidA pry na fa
fe a ztrAvi tam cely den, doklA
dala. Nikdose proto nedivil, vida ji
rAno pesky a v prostdm vychAz
kovdm oddvu odchAzeti z Roby
Chase.
Ale namisto do kostola, zamd
fila na polni pesiuu, vedoucl k
iiAdrazi.
Jelikoi vlaku tu jeSte uebylo,
uocekala na perrond, ale v cekAr
nd pro dAmy, aby alespoii zinen
sila moinost, zo by manzel jeji
o jejiin odjozdu do Loudyna ne
ceho se doveddti mohl.
Konecno vlak ve stanici zasta
vil, ndkolik costujicich zaujalo
svA mistu a lady Boldouovd poda
filo se vyhledati sobe prAzdnd
kupd.
Od nejbliiSI stanice byl vlak
rychlovlakem, ktery na cestd do
Loudyna jon jostd na dvou stani
cich se zastavil. ,
Bude as miti dosti casu, aby
provedla vsecko to, co provdsti
si umiuilu, pravila sama k sobd
Aadla.
Na prvni stanici koupila si no
viny a zkousela cisti, aby neum
sila se rozCilovati neustalym my
slenim na joden a tentyi pfed
mdt, vddouc dobfe, ie pfi uustA
vajicim rozhovoru bude musit
miti vsech pdt sniyslu dobfe po-
I hromade.
Vlak letdl a osauidlA cestova
telka nnmAhala se, sec byla, aby
pfectla dlohd, nudnd feci parla
mentni Hchuze.
Konecnd nasla v novinAch nd
co, co ji poutalo.
Opfela se uazpdt do svdho kou
tecka a ctouc, drzela uoviny pfed
svou tvAfi.
Vlak pojodnou zmlrnil svou
rychlost, jol volndji, ai zustal
stAt, ale Addla aui toho uespozo
rovala. Dvdfe do kupd se otevfely,
kdosi vstoupil, zavfel za sebou a
posadil se naproti ni.
Zatim byla se cteniin zajimavd
zprAvy u kouce a uoviny odloii-
la.
"Dyk!"
Jindno to bezddky splynulo ji
se rtfi, ale hned ua to zustala so
ddti, tfosouc se na coldm tdle, ne-
mohouc ani hlesuouti a pohliiela
na tvAf svdho byvaldho mileuce,
pHsuou a bledou.
fro tnto chvili uevdddl ani on,
jak a co by mel promluviti, ale
vzpamatoval se pfece sAm uej
dfive. "Nevdddl jsem, lady Boldono
vA, ie rAcite byti v tomto kupd,"
pravil, suiekaje zdvofile klobouk,
"jinak bych se vAm byl uevnuco
val." t
"NepodAte mi ani ruky?" pta
la se oua.
Rucky jemnou rukavidkou o-
ddnd, k iiduiii se vztalnijici, sotvu
svyini prsty so dotkmiv, vyhliiol
Dyk okueni, jakoby doufal, ie
vstoupi jeste udktefi j i (if cestu
jici, ale n i kdo uepfichAzel.
ityiit' ouciiouinci pouziii ji.
vlaku dfivdjsich a ti, ktefi nyni
vstupovali, vyhlodAvuli jen kupd
kufAckd.
Lec lndy BoldonovA byla odho
dlAna zlomiti hrdost i linev svd
ho stardho iullence.
Pamatovalaf so, io ji k sfiatku
uoposlul aui pfAni aui darn sva
tebuiho, coi teukrAte Ji bylo mi
ld, nyni vSnk nebyla s to sndstl
joho ' chladndho pohlodu, kter
rozdiral ji srdee.
"Kterak to, io nioski'ite na von.
kovd" ptula so zcola vSodnint,
lliostojiiym IihiHoni, jakoby bc
jakiivo nic nobylo pfihodilo.
"Bydlim zde", odpovdddl on, "a
jodu nyni do svd knncelAfe ?
Teniplu. .Ismef jon joste pa
tnActe mil oil Lond.na."
"O, noveddla jsem, io jsem jii
tak blizko, jsem ale rAda, ie, jsem
s vAmi se setkala. VidAni tali
zfidka ndkoho, kdo by o vas mi
mohl vyprAveti. Jak se vAm da
H vo vasoni povolAni? .MAte nino
ho prAco?"
Dyk Thosifjor jii chtel odpovd-'
ddti, ie asi niAlo ji. zajiinuti bu
dou podrobnosti joho iivota a
b-vulA joho inilenka cetla takd
zfetelnd z jeho tvafe io cos ta
kovdho niysli jeho zniitA.
"Ddkuji za laskavou poptAv
ku", fekl vSak on jirostd, "ne
mAm pfidiu sobd stdiovuti", a jal
se pfed sebou rozklAdati svd no
viny. V Adelinch ocich se zajiskM
lo a v jeji prsou bojovalu lAska a
hrdostl. LAska zvltdzila. Poloii
vSi ruku na protivnd novlny, od
strcila je stranou a smAla ae svd
mu spolucestovateli do odi.
"HudvAte se na nid, Dyku? Jon
mi nefikejte, 2e ne; vimf jA to
ldpe a trvAm, 2e mAte takd pfi
diu, hndvati se na md, acknliv
jsem vAin uiidy uiCeho ueslibo
vala, tfeba ie vy jste se snad do
mnivai, ie po naSem tak ninoho
let trvnvSim pfAtelstv! mAte pra
vo na ndjakou pfipovdd'. Jed
nala jsem, jak uznAvala Jboui za
nejlepsi, to mi mftiete vdfit, Dy
ku! Byti vAm na pfekAiku jx) cel,
vA8 iivot, bylo pfece nemoino
Aplnd nemoino. Mud by bylo mu
silo srdce puknonti, kdybych by
la musila se divat, kterak vy tla
Cen jste ze spolednosti, atnrostmi
trApen. Pravini vAm, Dyku, vy
nevite, co je chudoba; ale JA to
vim. VAm na. vzdor jsem vAs
pfed tim zachrAnila a kdysi za to
budete mi vdddnm.
Ona ztravuje silu muie, vy
stfebftva z ndho vSechnu odvahu
a cinnost, pfipravuje ho o scho
puoat, vyuiitkovati svch vloh v,
plndm rozsahu, jakoby uplr vSe
chuu krev ze srdce mu vyssAl.
Ona z muSc CinI omrzelce.
Vy Jste slln a statedn mui,
ale chudoba,to jest skutednA chu
doba kdy Clovdk nevl, jak za
platl dand a to, Ceho nezbytud k
zivotu Je potfebi ta trvAm
takd vA by pfipravila o vi5e
cku zmuiilost, allu i naddji."
Dyk ncodpovidal a obmezil sa
pouze na to, ie zavrtdl hlavou".
Odstrkuje jeho noviny zavadi
la Addla o jeho ruku. Nahodil
dotek ten prouikl kaidj1 dir Jeha
tdla, pfi ceuii bol i rudost stej
ndho nidly podilu a on ulekl se
toho doteku, jakoby Be byl spA
lil. Addla to postfehla jako ji vA
bee nikdy nic neuslo, ale nikdo
by nebyl na ni poznal, 2e si po
vsimla, jak dotek ten na ndho ift
sobil. Co ona m lu vila, sklAndl oil hla
vu, jakoby Cetl v novindch.Hloub
a hloub klesala jeho hlava a zvuk
jejiho, tak dobfe znAmdho mu
hlasu pfipravoval Jej skorem o
rozvahu. S velikm naraahAninf
se vzehopil, vzpflmil ae a pohlodl
lady Boldonovd zpfima do oI.
"Vy svou volbu jste ucinila,
co chcete uynl ode md?"
To as naznaCovnl joho pohled
a odpovdd' lady Boldonovd plati-
la onomu pohledu.
"Chci, abyste mi dovolil, byti
vasi pfitolkynl", pravila jemn5-m
hlasem. "Bud'me pfAtely, jaky
mi byli jsme v dAvuJ'ch .dobAch."
"Nikoliv", odpovdddl on pflkfe,
"to nojde a vy vlte aama, 2e to
nemoino."
VelkA radpst, mohutnA vlua
StdstI zaplavila jeji Brdce, sotva
slova tato dolehla ji k sluchu.
Nebyla to pycha, kterA vnukla
mu tuto odpovdd' to vdddla ni
koliv, byla to lAska! On miloval
ji stale jostd a vzdor vSemu, co
se bylo stale, mela ona dosud
svd stard inisio v jeho srdci! Ne
mohla jinak, musila rukama za
kr'ti svou tvAf, uby skryla city
svoje. Kdyi opdt vzhlddla byl
Dyk od ni- odvrAcou u hlcddl o
kuem ven.
"My nebudemo se setkAvatipfl
lis Casto, Dyku", pravila nidkce,
"nemusiine tedy o torn mluvlt,
nle jA nemoliu si pfodstavit, in
byste ndkdy jednal so liinou tvr
do nebo nevlidne. Ale nochme to
ho; noniluvine o vAa. Jste jeSte
tak ctiiAdostiv, jak jste byval?"
"Bojini se, 2i ano a to s tou
io skrovnoii naddji, ie zjednAm
si kdy ndjakdho jindna. Kdybych
byl bohat...." Nodomluvil.
"NuZe, kdybyste byl bohat....?"
"llloddl bych, ziskati si pfAtol
a dostati se do parlameutu, ale
chuddmu, uoziiAmdiuii clovdku je
liesnnduo, uubyti ndjakdho vlt
vu."