Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Přítel lidu. (Wahoo, Neb.) 1891-19?? | View Entire Issue (July 29, 1903)
VDANA CI SVOBODNA? ROMAN.B. If. OROKEROVA. "Zajistd, tuto nadejt z celeho mice sdlllm," dal Wynne v od vet' lilusem proBVedc.ivm. V cel(S bytosti mladdho mlvokAta jevilo se ndco, co stardlio pAna vchni sympatieky se dotyknlo a vzbuzo vulo v nem pluou, blahodejuou dfhdru v poctivou ucust mluvioi ho. "TtvAiu, 2o dodal ji nejvlce 21 vot v Ixuidfiie," dodal pak. "Pro to, aZ fie vrAtime 'as do Anlle, nenajmu si ZAdny dflm vlo ve me std, ale kuuplm zAmck ndkterdbo stureho vytufoldho rodu, znovu jej zufidim a vypruvlui. PlAn ton aroi plaU jenom pro pflpad, 2o Madelina " Dodati konoc tdto feci zaBta vil starj1 pAn Wynnovi. "To se rozunii!" opakoval ten to jakoby v mySlcuky zuduniAn. "Vy pak jiZ budote zenut, bu dete miti hvou doniAcuost a dou fAm, 2o vAs pak zase uvidim!" "S tim Zendnfin tak ryeble to nepftjdo", odvdtil Wynne klidnd. "Ach, zupoinndl jsem! Vy jste vdovec, nc-li? A jak so du'fi dit ku? PokaZdd jsoin zapomndl ze ptati se po ndm!" . "Dltd umfolo!" odpovdddl Wynne s trucblivon tvAH. "Ach, to je mi lito! Ach, arci, s detmi je ndjakch starostl! DoiifAm tedy, mil y, mladi? pflte li, aZ se vrAtime, ze vAs zase spa tflm!" "Mysllin, Ze drive, ba snad i velmi brzo se zas uvidimo, nebot' i jA hodlAm odebrati se do Au stralie!" "Opravdu? To nine srdoene tdsl! Rozunii se, za zAleZitostmi, kterd ndco vynesou? Noui-li pravda?" "Alespofi za zAleZitostmi vel mi vAznyini. Ale ted' muslin vain dAti s bohem, nebot' mam pfed svym odjezdem jeste nino ho na prAci a ninohd uspofAdat." "A jA zde stojim a zdrZuji vAh o drnhy das svyini rodinnynii vdcmi. Je mi opravdu HtoIOhtel bych, abyste vSe tak ztifidil, aby ste jel s naini na Viktorii." "Pokusini se o to a uvidini, co se dA delat!" zvolalWvnne a kva- ril odtud, a by zajistil si misto v kabine na " lktorn ". Kapitola dvauatA prvnf. SHLEDANl NA MORI. "Viktorie" byla skoro pfeplne na. Velk pocet cestujielch pln vil se do Australie, mnolio jich bylo tak zvanch "Angloindfi", ktefi brali se do Addnu, a nej vetSl cAst jich pozustAvala z pre letav.vch ptAkft, kteH bodlali do Indie a do Egypta. Madelina s pani Leachovou pfes to pfese vSechno obdrZely samy pro sebe kabinu, kterA by la pro Ctyry osoby a byly velieo rAdy, 2e niely dvd lfiZkn prAznA, kterA slou2ila jim za misto k u- chovAnl rfizn'ch vdci. ZvlASte pani LeachovA mela no.smirnd muobo kosu, brasen a sbalenj'ch plaidfl, skfluku pro skvosty, koS na Caj, a tak dAle a potfebovala Jen sama pro eebe aspofi tfi Ctvr tiny prostory. Madelina, kterA byla velmi u navena, lezela v prostdm Sat6 na vdm lozi a divala se beze vSeho uSastenstvi na to, jak pani Lea chovA uj)ravovala si vlas, obldka la si Saty, vybirala vhodnd prate ny, zkrAtka Cinila vSemoznd pM praA'y, aby odebrala se ke stolu. Kdyz pak na konec s vUfiznm pohledem obrAtila. se k Madeli ne, vj'padala prAve tak hezky ja ho svdho vitezstvi si vedoma. Ona v poslednlch dnech osvo Jila si zvlAStai spfisob, meriti Madeliuu pohledem a pozorovati Ji zrakem, v nemz bylo kus zdvo fild. poloskrytd, ale proce jen ne popiratelnd nestydatosti, kterA emocnou drAzdila. "Tak tedy bychoni byly St'a tnd na teste, milA Madelino", pravila. "PrAvfi plujeme fekou dolft a jA cestnji s vAmi. '7.v to nemAni co dekovati vAm, to vim, a vim muohem vice, ne?, to, jA vim vie, nez by se vain zdAlo." "Co pak vlte?" "Ted nepovhn", znMa odpo ved' )rohozenA s vyznamnyin u mdvem. "Nelnide asi tak(5 stAti za to a oet.vkA se nine", pravila Madeli aa hlasem naprostd unavy. Hy late tak null A, tak na smrt mdIA, le nic vice se jl nedotykalo. Nej radeji by byla umfela. Zvolna za .uihoiifila oci. 1'ani J-achovA pozorovala ji s AZaseni. To, co vedelu, tykalo fc Madcliny, xl pf'ilig muoho se ji tykalo. At' Madelina zavlrA or! jak dice, a vec prozutim od pirA, jednoho due dozvl se, zo Flora IiOnchovA mA ji v rukou. Hteatl, jak ona tomu Hknla, dale jl do rukou t nun fa proti ni. KdyZ jiani lA'achovA vstoupila do jidelny, fadila e spoleenoat prAve ke Btolu a pauoval tarn amatek, jak v den vypluti vidy cky b-va. Star West zatlm znamenitA mist a si zajiatil a on a pan! Lea chovA, vSichui jo uieli m pA- rek manJSelft, brzo na to zase- dli spokojeue k obedu. Jldla i vino chutuaJy, ohyby lodi byly nepatrny, bylo lo jen tak sotva znatelnd koldbAni a vdovicka rozplyvala se blahem. "Madelina", pravila, "je mdIA a nechce jlsti nic, ne?. trochu po ldvky. Josefina zflstala u nl. Nemela by ted' lined chopitl se pMleZitostl a Jemu vSechno M ci? Ne, k tomu musi by ti samo- tni, snad by ztropil hluk a spftso bil v.fstup nejak-. VZdyt' mohla den nebo dva cokat. A 2 budou vSak jmhodlne usa zeni ve svch kleslech scdeti po spolu na palube, pf-ed vetrem clirAneni, pod zAHchn hvCzdna t'm nebcin, pak tajemstvl jeho dcery poSeptA mu peknd do ucha. Kdyz pozdeji pani LeachovA navrAtila se do kabiny,spala Ma delina jiz. Jak byla bledA a vyhu blA ve tvAfi! Jak )rflsvitna by la jejl ruka! Vypadala jako nir tvola. "Kdz hy byla mrtva!'' pomysli la si jeji sj)oIunoclehAr-ka. Pak )fitAhla si svou pf-irucni braSnu do jn-ostfed kabiny, hie dala v ni list, ktery s naniutiin cetla. .Sonde die jejiho vyrazu ve tvAri, musila jl cetba delati velkou radost i jifecetla to dva krAt za sebou od poCAtku aZ do konce. AvSak pohyby lodi ne byly vice tak pHjemny, any ka zdd chvlle byl znacneji. Arseqhny pfedmety nAhle ozivovaly a koll saly, hounaly se seni a tarn a proto vlofila list zase do branny a jala se rychle, se byla svldka ti se. NejbliZSlho jitra bllzili se k Doveru a "Viktorie" dosti rychle postupovala. Pan! Leachovd nebylo dobre, ale j)I'es to pokusila se povstati, obldkla se byt' i ne s obvyklou pdcl a vrAvorala k snldanl. Ale ach, pflliS na mnolio se od- vazovala. Vflne z i)ecendho masa nebyla s to sndsti, ta ji porazila. Tohoto a pHStlho dne nevySla vice z kabiny. Ani Madelina ze svdho lflzka nepovstala, 06 netyrala ji mof skA nemoc; ona byla pouze mdla, tak na smrt mdIA! AvSnk pozddji odpoledne kde se vzala tu se vzala, prisla k 111 opatrovnice, pozvedla ji, po mohla ji do Satfi, zahalila ji do dlouhdho plAste a za pocinajici ho soumraku vyvedla ji na pa lubu. "Vzduch vAm jirosjieje, milo stivA slecno. VZdyt' morskou ne moc nemAte vy prAve tak jako jA; ale kdybyste zftstala v dusnd kabind, dostala byste ji a pan pravil, jen kdyz se udrzite na no hou, abych vAs sem privedla. Na hore uchystali jsme vAm v zAvd tri pohovku a prostfeli jsme na ni koberce a polStAfe. Zalibl se vAm tain dojista." A vskutku Madelina se tain ihned polozila a otec ji srovnal podufiky pod hlavu a )(!clivd ji prikryl. PoCasl nebylo jirave vlid- nd a pdknd; tu a tarn vlna sj-cic prehoupla se pres palubu, ale vzduch byl pfekrasny a ozivujici, a bleda divka opirajfc se o podu Sky dychtive jej vdechovala. "Jet innoho tvych znAinch na palube, Mnddie," pravil starv West, posadiv se na rozklAdaci stolicku podle svd dcery. "Tak? To mi nenl prAve pH jemno," odpovdddla Madelina hlasem, ktery prozrazoval svd hlavost nemoend. "Proc pnk, md dltd? Vsichui by tfi tak rAdi vidfili!" "Mne vidfit!" opakovala s mdlym usnievem. "ZAdny by nine ani nepoznal." "Tu je ku ph lady Slift-Staffo- vA, kterA se Hvymi dec rami ubi- rA se do Poinbaye, kajiitAn Van sittart a slefina De Ville, kterA s tebou chodila do fikoly." "Tu nemohu vyslAti!" zuC-la inrzutA odpovfid'. Stary pAn jirAvd chtel dodati: "a advokAt Wynne," ale npfekl to,r nebot' obAval se, Ze by .Made lina fekla: toho teprv nemohu vystAti a prAve tak nebyl s to od- vAZiti se Hci ji, Ze prAvfl Wynne na torn trval. aby za vSech okol nosti, neniA-li jen niofskou ne moc, byla pPivedena na palubu Take to, Ze VavMucc sAiii pro ni ,vliledal tenlt pled vi'trein chra iieii.V kouf, zamlccl moiullc a Ze lyZ inlady uiuZ opalrovnicl po- kradiiiu vlisknul do rtiky zlnly peniz, star pan sAin an! neve- dtM. Hyl vSak od srdtc tAd, Ze mi Idho toho cloveka s tim vlclyin srdcem, ktery krom I oho uiuel hrAt wliisl, mA na pnlubc a Zelel jen, Ze Maddie neninZe ho vy slAti. Pak ptal se, jak se mA pant LeachovA, jak Josefina, kterA, jak pry doslechl, stAle tvrdl, Ze uinlrA, ba Ze jiZ je po ni. "Jakd to fitdsti, Ze tak luze do ble mol-e sneseS," ml it vi 1 dAle, "nebot ' vetlik, ktery vdje nyni, nenl jesle nicini, liudet' aZ jen mineme mys Plnislerre, jeSle ninoheiu hftfe. Ale ted' bych rAd si zukouril, a jezto vim, Ze kouf nesneseS, na chvilku so otlstra nfm. .MA 111 Ntiad oZAdat lady do la Ureme, aby se k tobe na chvil ku posadila a te pobavilaV "0, ne, ne, nopotrebuji nikolio a sejdu takd zas brzo dolu!" Chvili zAstala Madelina, ja kyinsi polosudnim jala, klidng leZeti, pozorovala hru dmoucich se vln, oblaka po nebi tAhnouci, niezi niniiz nieslc blede misty vy zafoval. Jeji oci ponenAhlu pM vykly si na nilrnd 0110 svetlo a zaclnaly se jiz ponekud vice ro zvlrati, kdyZ k svd nejvetsl mrzu tosti spozorovaja vysokou posta vm nejakdho niuZe, kter.f' se k ni bliZil a posadil se do krcsla jeji ho otce, nakloniv se nad nemoc nou. "Vavfince! Jsi ty to, Vavlin ce?" zvolula pf-ekvapena. "Auo, jA to jsem. Je ti uz Id po?" "Ne!" fekla Madelina a po dlouhd pomlcce dodala: "DoufAm, Ze bade brzo koneo?" "Co je ti?" "Ldkafi nazvali 111011 nemoc uejak po latiusku; ale jA uiAui za to, Ze my oba dobfe vime, elm zniirAni.'' "A tvftj otec nevl dosud 0 ni cem?" "Nikoliv, k ceniu takd? Prof bych pro tu pld' casu, co budu jeste snad Ziva, delala mu zA- rmutek? AZ umru, odpustiS mi, Vavfince, a budeS o 11111,0 soudit indue uepfizuive, neul-li prav da?" "Ale ty nezemfes, uzdraviS se zase a jA radeji pak ti odpu stlin." "Ty bys opravdu chtdl? Ne, to nenl moZno, kterak by jsi mo hi? JA ani v to nedoufAm!" vyra Zela ze sebe bez dechu. "Co bych mela nynl jeste cinit, abych svou vinu smifila?" "Uzdraviti se! Za ton podmin kou, kdyZ se uplne zas uzdraviS, odpustlm ti vsechno, vSechno!" ZasmAla se tise, byl to pra zvlAstnl duty sinieli, pak fekla: "Podivno, Ze jsi tu takd na lo di. JdeS do Efjypta?" "Ne, do Sydneye." "Jak? MAS tarn pfAtole, nebo tam mAS co debit?" "Oboje. MAm tam nutnd zAleZi tosti i doufAni najiti tain pfAtcl. Tvflj otec tvrdi.Ze ho to iiAramne teSl, Ze jsem jeho spolucestovnto lem. On nine mA rAd." "Pfe pfe)odivno!" "To iiozni jiro nine lichotivd, ale pfece je tomu tak a stestl, ze tomu tak je. Ale ted' niusiS zase dolrt. Ochladilo se." "Ne, ne, jA bych rAda zi'istala je.std zde. V kabind je tak dusno a parno, a pani Leachovd je tak zle." "To je mi lito, ale nic naplat. Zde ddle zustati neniiiZeS. JA te dopravim dolfl." "Ne, ne, to ucinl tatinek." "Ten je rAd, Ze sum se drZi na nohou a sotva asi bade moci pod porovati jiudho. Ale chce.vli, za volAm opatrovniei." "Nikoliv, liecli jen!" NaniAha ve a vrAvorajie povstala a vloZi la svou na kost vyhublou ruku do jeho. Teprv nynl, kdy vedl ne jistd jeji kroky, iiplnfi 11111 bylo jasno, jak je slaba a vysilena. St'ustne seSli se schodfl, a kdyZ Madelina, dechu popadajic zftstala stAti pod elektrickyin svetlem u dvefi do kajuty pro dAmy, pohledli si oba do oci, po prvd od osudndho t'ervnovdho rAna. Wynne skorein nebyl ani s to potladiti vykfil; uZasu, kdyz Ma ilelina obrAtila k ndinu svou zsi nalou, vyhublou tvAf a pohledla nail HV.fma zapadlyma, beznadej tiyina oc-inia. Ani poplaSnA zprA va ldkafova svakra nepfijiravila jej na tento pohled. "Osetfujte tuto damn dobfe," pravil k pfichvAtav.si opatrovni ei, jakniile byl opet s to ovlAdati svdj bias. "Nalehejte na ni, aby neco jedla, lined nyni pfineste ji neco lehkdho k vcfofi, talif vfeld poldvky a skenir-ku buriuidskd ho. MusiS ndeoho jioZlti, .Madeli no, neZ pfljdeS spAt." "Ach, nikoliv, nemohu jfsti ni ceho, uepotfebuji uiCeho," znel protest sliiliVni hlasem prouc senv. ! "PfiH-e! miisIS mVo pojisl, aby jsi mohla zilra 1A110 ptijill zase till piiltlbu. Dovoli li I olio porusi, plijdu o jedeiiacte hodiiu"' a odve- du Id iiahoru." S Kin se poroiicel a stotipnl po schodech, aby oilebral se 1111 pa lubu do vzdiileiijsiho osiiuieldho kolitku lodi, kiln opfen obdma IHiZema o y.Abra(lli,dloulio,(lloiiho sain a sain jiostal. SlarA In ska k Madeliud zuovu se v nem ozvalu. Tn scliylenA postava,ly truchll vd oci hluboce ho dojaly, probo duly 11111 srdce. Ha, vypadala, jak by co tiejdfi ve mela jiti za liochein a jestli byla hodna pokArAiii, uemiisil on solid Hci sAm, Ze i on CAst viny nose? Oi nezahrnul ji pfflis trpkyml vyftitkanii, aby pak zanechal ji flauiotnoii jej'111" Zulu? Vzul nA leZit.f nfetel snail k jejinui uilAdi, k jeji vrozend nAkloiiostl k railo vAnkAui a k obyfejiiyni zAbavAiu inhiilych dlvek jejfho stAfi? .II10 chudoby ilopadlo na jeji Bkoreni jeste ddtskou Sf j i s tak ukriitnou tihou, kteraky byl div, Ze eh tela tu tiliu na rok, dvd ldta se sebe setfAsti? VZdyC nilailA ta bytost obda fena veselou letorou, vyZadujici stesti a vysluni, neniela skoro a ni ZAiludho mlAdi! OoZ pak Hindi tdZkd to vyzni'ini otci pfenechati jen ji saniotnd, tiemel to uciniti 011 sAm? Ale nynl se tak musi stAti a to v nejbliZSich dnech! Pinfo-li Ma delina, at' unife jako Zona. Ale at' zAstane na Zivu, nebo zenife, tot' stejud, on musi ji venovati nejbedlivdjSi, uejstarostlivejfil pdci. A tak Madelina den co den pfichAzivala na palubu a kaZdym diieni lepSilo se jeji zdravi, Va vfinec nejvetSi eAst jidce stard 11111 Westovi odebral, aby nidi vi ce volnosti v koufeiii, hovofeni a hrani whistu. On srovnAval pfikr.fvky a po duSky na jeji loZi nebo lenosce, vyhledAval pro ni ta nej vice chrA ndilA niista, niluvlval s nl, byla-li k tomu ualaddna, vSelicos ji vy pravoval, co by ji niohlo rozvese lit, pfinASel nebo posilal ii hroz- ny, piSkoty, Saiiiainskd, caj, po ldvku a tak dAle a vynaklAdal ve skeru svou v.f niluvnost, aby po hnul ji k iioZivAni dobrych tech vdci. DAle mdl pfiino nevycerpatel ny poklad knih, casoiiisfl, illu slrovan.ch casopisft, z nichZ ji pfedcilal, niela-li chut' jioslou chati, ona sama se v nich nekdy probirala, uekdy nad ninii i usi nala a pak chovAval on se tiSe, aniZ odvrAtil oci od jeji bledcli, jako by anddlcni sinrti dotknu tych tvAfi, aniZ se jiolinul. A kaZdd to maid zdfiinniitl, kaZdy Asuiev jifivAdel ji o pld' bliZe jejinui uzdraveni. Stury West byl liihuldniu iiiuzi s celdho srdce jiovderen za pozornosti, kterd Madeline venoval. On sAm svou dceru rovnez tu ze miloval a niel starost o svd je dind did", ale sAm zfejine se jifi znAval. Ze s !ienioi'ii,iii iieiiml za-i-liAzeti a ze je Spatnyin oSetfova telem. Z jifidiny td pocit'oval vdecnost k Vavfinci za vSeehnu Madelind venovanoii iidZnou pdci tak, jako za vlfdnou pozornost, s kterou posloihAval jeho vlastni fori a hovory. Navykal si hovofiti s Wyiinein duveriie zvlaste o iiciiezuich zale- zitostecli, vypravoval 11111, ze v posledni dobd o vice penez, neZ 11111 je milo, pfiSel, ale Ze jako pro.fetelny 11111Z nikdy vsechua vejee neuklada do jednoho koSe. a 111A dosud peknd juieiii uloZeuo v dobrych anlickych papiroch Vzdyt' Wynne osvddcil se mu jako vdrny spolehlivy pfitel! Sta ry pAn totiz v posledni dobe spo zoroval, Ze jeho spoledenske sty uy o poznain ocniatnv a sice chladly s IniitdZ ryehlosti. s ja koii sifila se povest, ze nej vet M cast svelio linciii ztratil prnve v dobd, co dcera jeho pozbyla svd krAsy. JiZ se k nemii tak nelichotili, nevzdavali 11111 vice tu uctu, ne pfisahali tak na 1cm Zdd 7. jeho slov, ad tak jako dfive zustAvali zdvofilymi. "Westovi jiZ lolik nevaZi," pra vil kterysi Aniericau, chteje stav vdci trefnd oznacit. PoklAdalo se za to, Ze ulolia "slardho skva te rn" a jeho dcery je dohri'ina, a toto vnucovand mu jifesvedceni naplfiovalo ho zufivyni luieveni ilednou vecer odebral se 'a- vfinee do kufackdho pokoje, aby podival se na prftbeh hry, kterA dlouho zilstAvala nerozhodnii ta. Jeho tehAn hrAl, mdl znanie- nitd karty v rukou a byl v nej lepSi iiAlade. Jeho spolulirAcein byl lord de la Creine. Hyl by mohl tento skorem uhlazend vypadajlcl mu Zik, ktery kaZdou poziiAniku, ka- zdy povrchni vtip lordfiv provA zel hliislt.vm ilobroiiiyslnyiii stui cheiii, byl by mohl opravdu b.Ui Ink striiSuy iliuiiAcliu lyraiiem? Neuvdlitclno! Ale VavMiieu titihllZe! hloub, jeho zrak proiii Until povrch. Talo Zivd blyskoluA iiiiiIA, ted' usiiidMiva odka vypru vovala kroiiiky o popudllvdiu liiievu, tieiiiiavnd cllZadosll, 1 1 ro. ne sobeckosti a bezolileiluosti a .Madeliiia as ztiala a bAlu se odi tech! KdyZ lira byla skoiicetui a pfilomni odebrali se do svych kajul, zftstali stnry West, jeiiZ po.de do uoci rAd sedAval, a Wynne saiiii. "Madelina itZ asi dAvtio ode brala se 1111 loZe a vy jak obycej nejiie jste se ji ujul?" ptal se sta- vy pAn. "Ano, dovedl jsem jl dolft." "To Je hezkd oil vAh. Ale neZ shasnou svetla, tiiAiue aspoil pftl hodiuky casu, mohll bychoni si zalirali." "Ddkujl, uebiidu hrAti!" odpo vedel vyzvany, posadiv se iiapio- ti stardiiiu skvnlerovi a nice skfiZiv nad stoleiu."Ale tad bych s vn 111 i tiekolik slov proinlitvil." "Se iiinou? KAd, rAd!" odpove del West, zmdfiv Vavfince uZii si 111 chvat ny m pohledem. "(3hce- te se iiinou niliivil o iiejakdm znA- iiidin poduiku kapitAlovdm?" "Nikoliv, bdZi o vdc, ne osobiie se dotykajicf. Zilalo se ml," zde okamZik vAhal - "zilalo se mi, Ze nine unite rAd, pane We ste." "ZdAlo se vain to pouze? N'uz pak van 1110)111 ubeziecit, Ze mezi inlailiky, kterd znAin, neni ni je dindlio,lcterdlio bych mdl tak rAd, jako vAs. .Isle inoiulry, niily sio lecnik, a dodelAle se jistdho jind na. Chtel bych miti syna, ktery by se vain podobal." "tlakZ by bylo, kdyby jste nine pfijal za svdho zete?" tAzal se Wynne, zaindfiv svd cernd oci pc vnd na tvAf proti iidiiiu sediciho inaldho niiiZika, jenZ hrabal se v karlAch. "Jak!" zndla v.AjeiiiiiA odpo- vdd' plna podiveni, "jak!" Zvuk protAlinutelio zvolAni znel nevdfive, jioiiekud zddSend, ale jifcce no nepfAlelsky. Pak stary pan pokraeoval: "Vile-li cOjinily Wynne, jA niAni vAs osob ne tuze, tuze rAd, ale," zde niluv vicl uddlal krAtkou pfestAvku, "Madelina je ind jedind dlte; ona je velmi krAsnA, fi vlaslnd, jal bych nyni Hci mdl: byla velmi krAsnA, tak krAsnA, Ze vzbuzova la vSeobecnou sensaci. Vy jsli roztomiiy dlovek, Beutlenian, ah nesniite mi pfece za zld poklAdn ti, pfiziiAni-li se vAm, Ze jsem po mySlel se svou dceron o neco vy Se. PfAl bych si, aby 11111Z, kterd ho si vezine, ovinul ji diadem se slechtickou korunkou koleni i-ela a vy niusite iiznati, Ze by toho byla hodna." "Poslysle nine, pane Weste! f'plne cliApu vase iia.ary. .Made lina, minim vaSe sleciia dcera, byla by arci hodna Slechtickd ko runy, ale niiisim vAm Hci, Ze my Wynnovd, Rivals-Wynnovd, slar Siho jsme rodu, neZ ktcrAkoli ze Sleet ickch rodin. jez v posled nich dvou staletich jako houby ze zeind A'yrostly. I'odivAte li se do liurkeova aluianachu, shledA te, ze nieli jsme dfive v Anlii svd statky, nez Norinand se sem vedrali. Jsinet' stafi Anlosaso vd a jiZ lehdy nieli jsme v zemi velkou moc. NAS Slechtick' titul je proinlcen, ale penezy dal by Se zase zfidit. Mam pfibuznd, ktefi podle obydejneho belt 11 udAlosti obrAtili se ke nine zAdy, jiokud jsem byl child. Zbohatnu-li a do-stanu-li se ku pfedu, pfijuioii nine s otevfenoti uAriici a niou Zeuu i nine uvedoii do kruliu, kte reZ ales)ou tak vzneseny jsou, jako inesie nad zemi, nad vzneSe iiou ehiiilobou, kterA se na vas tlacila a z vaSi ilobroniyslnosti, nebo odpusfh? mi niou iipfim nost, z vaSi neznalosti poineru kofistila. .Ink vidite, ml 11 vim od plic." "To chute, pane Wynne, a zdA se mi, jako byste pH torn nezapo inlnal jistyni svym spusobeni se mstit," iHlpovedel West, neniAlo Zasna nad fedi druhdlio skorem rozkaziijicim spusobeni jironASe nou. Vavfince prostd ptal se sama sebe, proc by on, potoinek rodu, ketry v dobAch, kdyZ A agile roz delena byla jeSte v sedmero kra lovstvi, nAleZel k )anujicini ro iluiii. niel slati nesinely a skroni ny pfed niuZeni, ktery v nejlepSim pHpudu byl povyPenceni nejeist Siho zrna, 0 jehoZ otci nejradeji se nilcelo a jehoZ pfedkovd neo plakAvani iotoinstvein, neslavni a neopevovAni klesli v hrob a 11 padli v zaiiomenutl. ".Ink pozoruji, vAZite si dobrd ho pfivodu a dobrd rodiny, jmne Weste," pokradoval Wynne jiak dAle, vztahuje ruku, jakoby ten to bod nejprve hodlal zjistiti. "Ale znAino mi tdZ, Ze date neco na uspdeh a jA jsem z dobrdho rodu, niAni uspdeh a doddlAm se, to citim, I dalSiho uspccliu, zu sliiiiu II zdrAv, NejsiMii na lilnvii pndly, main dar vyinliivnoHl I, ne zdolnoii vfill a v neilnlekd dobe zaujiiiii svd misto v piirlaineiiti. PovaZle, Jak fiirokd pole se mi In ot vfra! Kteremii z vilAlch vy loitZenycli zel'ft iinskylovnlii by se iakovi'tto vyhllilka? ilakoii po- vdsl mi liMkhul 1 11 A 1 1 i- I Liviin tor!" iloilal Vavflnec, otfasaje! se oSkllvosll. "KaZdy slnSny din- vek se 111 11 vyliybA, ZAdn,' klub uepMJal by ho za dlena. A co by vA 111 mohl poskytuoiiti lord Mon lyciile, neZ Sereilnoii osobnosl, titul a dliihy? On a jlnf jemu po- dobni uemaji co by liodlll 1111 va lui, ueZ svA poskvrneiiA jmdiia a svou pflsliiSuost k Id tak zvand dolii'H spoleciiosll. Out praniAlo se plaji po loin, JaUe picduosti 111 A vaSe dcera a Jakdlio Stesti za- sliihuje, oni chtdji jenom vaSe peuize!" "Mlady niiiZi, inliiilv tiniZi!" zvolnl stary West hlasem skoro zdiiSen.vin. 'Mluvite pflllS drze! pfiliS drze!" "UikAin pravdu, nic neZ prav du!" zvolal Wynne rozhorlend. ".IA vaSi dcefl nabi.fm sama se be, svd unilAiii, svou karrieru, do broil, m I n rou rodinu a neposkvr neitd jnidno. Pokud l.vco se jejiho juieiii, iiepolfebuji je a znslniill rail ciin jsem, neoilvislyni mu- Zeni. A ted', pane Weste, dejle mi odpoved': ano, nebo ne?" JakA to yi'iplava niySlenek vlfi la hlavou stareho pana, co uilcky sedel zde a rozvnZoval ! Levanter a Montycule byli 11a vlas tnkovl, jak mlady 11111Z Je lfcil -- pijavi ce, kterd chtely Ziti jen z ndho a jeho penez a neiiiely, co by mu za to nnbidly, led svA zlopoveslnA jniena. On za to, Wynne, pochA- zel ze stare, dobrd rodiny, a byl uioiidryin iiadanyni clovdkem, ktery snad buile miti velikou bu doiiciiost. Mliivilot' se jiZ o nem, byl s to poukazati 11a svd uspd chy, kterd i nieSec jeho (lost uspo kojive byly naplnily a beze vsi poeliyby mdl prAvo pocilnli na dalsi takovd pfiznivd pHleZilost i Wynne iiadAn je vclk.ym da rem fednickm, vlAilne pdreni a osvojil si zvlAStni nobojAcn.v sifi S(d, kter1 s to je ponioci mu ku pfedu. On jistd dostane se do parlauientii, snad staue se i ne kdv kanclefeni! Robert West stavdl jiz v diichii v nejvetsiin speclui nejsnielejSl hrady v jio vdtfi. V diichii spatfoval jiZ, kelrak jeho zel' v pnrlanient u mliivi a jak kaZdy zrak Ipi na je ho rlech. Kama sebe spatfoval jiz niezi iosliichaci, ktefi byli vy znameiiAvAiii, svou dceru upio si fed pani nejpfedndjsich jieerrt. Vavfince hyslrin zrakem po zoroval. Ze cos velkdho a vy znainiidho ddje s(- v diisi stardlio pAna a kill Zelezo, dokud bylo Zhuvd. "Hnilni doufat, Ze svollte?" it al se. "Ano, neiiiAin nideho proti to 11111, pakli pakli podafi se vAm dosici svolenl od Madelinv. Po kud na nine jest, srdeend vAs vl (Am! Pa velmi srdeend vAs vl tAin", pokraeoval, podAvaje sr decile Wynnovi svou krAtkou, Huston, velkym diamantem zdo benoii ruku. "Rude jiZ svrchova ny das, aby Madelina se provda la a krom toho obAvAin se, Ze dfi vdjSi svd krAsy vice nenabtide. JA arci doniAhal jsem e pro ni til iilu a hodnosli, kterd by jiZ byly tu a na inisle, ale clovdk ne iiifize miti vSeho najednou. MA111 vas, jak jsem jiZ fekl, rAd. Vy, inAte shovivavosl s vrtochy sta rdlio muZe a nevysnilvAte se mi pod vlastni niou stfechou jako 0111 floutkovd, ktefi mysli, Ze to ho nepozoruji. .Slovem, vy jste jjeiitleinan a jeZto jsme se do mliivili, (IA111 vAm Maddii rAd Ale narazite na pfekAzky 11 ddv Pete. Ona, jak vlte, je straSiK zchvAcena a znieiieiia a sotva ba de asi v nAlaild, aby vyslechla vaSe vyzni'ini lAsky. Upfinind a jioctivd doziiAno, jA netroiifm, Ze finite si ddlat pfilis velkvch na ddji." "AvSak co byste fekl", zvolal Vnvfinec, ktery pondkud zbledl "co byste fekl, kdybyeh vain sdd HI, Ze svolenl Madelinino jiz mam!" Stary pan pohlddl nail uZusly a tazave. "JakZe, vy ze byste je jiZ mdl A kdy svolila?" "Asi pfed tfemi roky." "CoZe, dfiv nez jsem se vrati z Australie? Dokud Maddie byla jeStd v Ilarperovych ustavd? Snad nejste vy ten polovyhlado vel,- chlap, o kterdni se mi tehd.v povidalo? Ne, ne, to neni moZ no !.' "Ze bych byl nupolo vyhlado vdlym byval, nemyslim ale za milovAii jsem byl aZ-nnd uSi." "Tak starA je tedy ta vdc?" "Ano, stara to historka, o vSem. Ale vy s podminkou, Zi Madeliua svoli, jste mi ruku sv dcery pfipovdddl, neni-li prav da? A pflpovdd' iilati!" "11a, ovSoni 2e! Nikdy svdho slilin iii'OilM...iam! zndla skorf rem nelrpellvA odpovdd'. "N'tiZe tody", niliivil dAle Vn, vfinec, JemiiZ se tilelicilo, nach llv si ponekud a hlavu do riik.t oplrnje, "fekmi vain ndco, nad etui tiZnsneli1, ba jnk se ohAvAui se ro.linevAle; prosiiu vfilik, aby ste vyslcchl nine dokonee, Mj jsino JiZ dele neZ tfi Idtu spolu 01I1IA11I." Zde Vavflnec se odmlPel, vy dkavuje, jak, uciiiek bude mill opozilelld Into sileleni, chldje mi 1110 to sve pocliopilelnd nevorsnl vzriiSeul potlacili. "Jak? Co to zde pravile?" jek tal teZce (Mldychiije star,' pan, Jo 10Z oci skorem z dfilkfi vyrtlup valy. "Co mluvite za nesinysli Ani slova z toho nevdfiin, ani slo vidka!" "N'yslecliiiele-ll nine trpeltve. tedy mi iivetite. .Miisim innohil vain vypravoval I, co byste byl mel jiZ (In vno zveddli." Robert West otevfel Asia, ale nevypravll ze rid mil iilablky. On oiieniel a In tedy jeho zet' jal so mliivili dale: "Jsou loinil led' Ptyfi lelil, CO poklAdali vas za oZebraPendho, ne II za mrtveho a damy 1 lnrpcro vy. jichZ iidly nikilo vice neplatil, hledely pfljlti k svym peneZfilii jlnak, iicinivSe z Maddie, kterA, dosud byla nejpreiliiejSi Zakyni, parailiiim koiiskem tislavu, polo- Nylon, utizile oblekaiioii, neplace- nou, 11 le za dvd practijici Ifidnl iidltelkou, o ceuiZ vy. olec, jste nikdy nezvdddl. Maddie setrvalu asi rok v tomto posta veui. .la po- znal jsem Ji pfi jeilne slavnosli na l'o.loiicenou poladani1, kile mu sila ostatuim spoluZaPkAiu po ce- l(. voder hrAti k tanci a zauiiloval jsem se do ni. Slepna Selina iii'ik oba iienA vldeln a aby teto zASli vyhovdla, zafidila vdc jednoho due v prAziliiiiiAch tak, Ze jsme v Riverside posledni vlak propA- sli. Rylit' jsme my vfiichni v diva die a vdc byla dobfe naliPena. Cekali jsme na tnisle, na kterdni kAzala 11A111 dekati a iropAsli jsme odjezd vln k it. Z rAna na to ode bral jsem se do Ilarperovych A- sta vn, abych pan! Ilarperovd vd vysvellll, ale Mailelinina dobra lovdst byla ta tam. Ryla beze vseho milosrdenstvl )ropustdna a z (I011111 vyhosidiia a Ze nemela pfAtel, ani pendz, ani doporuPeni, jA vSak alespon nidi jsem toho mildho chlebu, vznl jsem ji do Loud'iia a oZenil jnem se s nf." Zde se VavHnoc odinldel a io hlddl na stardlio pAna, jenz sedel tu na smrt bled.v, a zvuPnm o- diviie zndjlcim hlasem -.volal: "Mluvte dA', mluvte dAle, a ukoncete ufivf;, neZ se zblAznim!" "Hyl jsem irhud," ddl Vnvfinoo dAle, "bydleli jsme v byl 11 nAby- tkem opatfendm, ale byli jsme velice fit'astni. Tu po chvili za klepala nemoc na naSe dvdfe. () nemocndl jsem tyfem u byl jsem bllzdk smrti. Jak dasto od td do by jiz jsem sobe myslival, Ze by to byvalo to nejlepSi, kdybyeh byl umfol, nebot' tim by byl l5' val rozt'at Kordick. uzel, kter'Z byl snatkeni nasiiii zapleteii, a Maddie byla by volnou byvala. Ale zil jsem dAle jako bidny, ne uZitedn, ok'ifeni potfobny inva lida a ke vSf td bide bylo nAni na ddleno dltko." Robert West vyskodil ze svdho sedadla, ale ihned zase usedl. "Hyl to hoch," dokladal Va vfince. "A kde jest?" ptal se startf pAn. "lined uslySite," odjiovdddl vA znd Wynne. "Madelina byla ton nejndZndjsl choti, oSetfovatelkoa a matkou." "Madelina? moje MadeHua?H zvolal otec rozhofcenyui, nedftvfi fivyin hlasem. "Nemdli jsme nic, pranic. Od indho sfiatku stranil jsem ge ve skerych svych znAin.fch a rodina 111A se mne jednomyslne zfekla. Tak zastavili a prodali jsme vSe chno, vyjlmaje satstvo, kterd mS li jsme na sobe, vSechno co zasta vit nebo prodali se dalo, a mfeli jsme hlaileni. V tdchto tdZkch dobAch byla Madelina vzorera zniuZilosti, oddanosti a vytrvalo sti a pfipomenu-li sobe tyto doby, odpoiihtim ji vSechno." "OdpouStlte ji? Madelina za sta vila svd obleky! Madelina infela hlady!" kfidel stary pAn tak hlasitd, Ze jedeti z ospalych obsluhovacft vstrcil hlavu do dvefi. Wynne poky mil 11111, abj' se vzdAlil a pokraeoval pak: "Ano, tak tomu bylo. My s td Zl Zivoty svd jsme uhi'ijili. V t4 dobd pak obdrZely Harperovj vi:' dopis a vyzvaly Madelinu no vinaini, aby k aim pfiSla. Na ste sti dostalo se nam vyzvAni 0110 do rnkou a Maddie donesla svAJ suubni prsten do 'astavArny, a by vyzvAni tomu vyhovdtl molila. D.'iniy pfijaly ji mdusice, Ze by byla provdAnu, s otevfenou na ruci, jako slecnu Westovu. Do slechly pry, Ze byla Madelina y kterenisi koiifekdnini zAvodd za mestuAuu. Na neStdsti ukAzaly j