VDANA 01 SVOBODNA?
ROMAN. B. M. OROKKROVA.
A poillvnol 1H07.1 Hdml, ktefi
prnvidelno k stardinu pAnu pfi
ntupovali. aby vypt Avail so ho nn
tdravl dceriiScinC, byval nilndy
ndvokAt Wynne jcdniin z nejhor
HvfijSlch. V don, kd.v Madelina nnlezala
o v nejvfitSltn nobezpoci u kd.v
tfi vohni vAZni ldknH konali u
nl vohni dlouhou poradu, doata
vil so Vavfinco a?, 1 do doimi a
pozdoji byval don co don v klubov
nidi niistnostoch, kterd iiyni, joZ
to saisona ohylila ho ku konoi,
byvaly cim dAle opuStfinfijSi.
Spolecnost nachAzela so jli po
votfilnfi na ccstfi do mofskych 1A
mil ancbo nnstupovnla lotni prAzd
utiiy n a pevninfi; jon Vuvflnco
Wynne zdrZovnl so atAlo joStfi v
Londynfi.
Stary West setkAval bo h iifm
kaZddho dnc v kliibovnim sAle no
bo citArnfi a elm cnatfiji ho a niln
dy m mu2om tim aetkAvul, tim
vfitSiho zalibout v neni nnbyval.
Wynne vyptAval bo po zdravi
Madcllnine a talc podivuhodnou
nensti, tak zajfmnl ho kaZdlnky
vyrok ldkafii a vyptAval so stAlo
a stAlo, ncmA-li pfece niklo nni
potuchy o torn, kde slecnn West
ova zly zASkrt bi uhunla, kdyZ v
eeldm souacdstvi nni jedindho pfi
padu difterlo koustntovAno no
bylo?
Ale nobyla to jon ncinoo dec
finn, co stardho Wcata nnplfio
yalo staroHtl.
Take velkA cAst' jcho jmdni by
la ohrolena. Poprnsk v Austral ii
vidy vice vzrftstnl a ackoliv on
niuzntS vytrval a 2Adny ze svych
jHipfru neprodal, niohla pfece pfi
jitl doba a chvllo, kdy niohl se
BtAti muZom pomfirnfi chudym.
Jnkmile tdravi Mndolinino flc
polepfii a ona budo a to, vydatl se
na ces tu, chtfil s nl jiti do Sidne
ye, aby torn avd obohody aAm vy
fldil.
Zatlm jal se konati avd pfiprn
vy a uskromfiovutl se. Odvolnl
nAjem kterdhosi raSeliStfi, nemd
n& i objednnny skvost z dinraan
tu a jiny ze emaragdu, prodal nl
na dva vSechny avd konfi, a vypo
v6d61 nAjem domu na nAmfistf
Belgrnvia.
Dura ten, jak pravil , byl mu
pHHS veliky, mAlo utulny a kroin
tobo nezdAla se mu vnitfni jeho
zafizeui poskytovati dost bezpefi'
nosti v pricing zdravl.
Jakmilc mohla Madelina odje
ii, odebral se a nf do Briglitonu
a 2e nebylo ji2 tfeba obAvati Be
jak (5 nAkazy, ubytoval Be pAn a
lecna Westovi se aluZebnictvein
v jednom z tamnfijSlch hotelu.
Takd se zde Madelina ryoblej
pozdravovala.
Dne 1. zAfi byla ji poprvo povo
lena mnlA proji2d'ka, ktero pak
B&sledovaly ka2dodenni prochAz
ky porozem; ale kdokoli Madeli
nu vidfil, muBil doznati, 2c ji ne
moo atrasnfi zmfinila.
Jeji av62i barva naproato vy
mizela, jejl oci byly vpadld, jejf
Uce ryhubltf.
Jeji kraaa uvadla, byla necim,
eo byralat ,
Kapitola devatenAota.
r MLIE NA HEOBfi.
Stary West m61 takovtfho fize
f r Londyn5, 2e Madeline nebylo
pttliS za t2ko, aotva lo to zdravi
Jeji dovolovalo, navfitivitl pani
Holtovoa a vyhledatl k tomu do
bu pflhodnou.
"Byla jaem nemocna, jinak
bych jli byla dfive pfiSla," pra
Tila, popadajio dechn, kdyi vrat
kym krokem vstonpila do znAmd
fl knohynS.
MAno, je to na vaa ridStl" evo
lala pani HoltovA a neobycejnou
B&inoati. "Ba, je to na vAa vid&t
ehudAcku! SestArla jste o kolik
rokut Koat a ku2c jatel Posad'te
e posad'te se!" doklAdala
ehApajlo e klicku, aby Madeline
phnesla aklenlcku vina, nebot'
fypadala jak by ve obvlli musila
kleenoutL
"Ne, ne tustaflte! Nemohu
e dlouho zdr2eti. Reknfite mi
pouze, mi 1A. pani HoltovA, kde
kde Harry je pochovAn!"
"Ne, ne, vy ae muslte posa
dlt!" nedala jinak resolutnf 2e
aa, poBazujio vrAvorajlcl Madeli
u na pfisoupnute kfeslo. "Pan
Wynne z pocatku pomyfilel na to
pocbovati ho v rodinnd hrobce v
Kentu, ale bylo by to byvalo pfe
9 jen pHlifi daleko a tak tcdy po
cnovall jame bo y Monks Norto
iu a pfekrAsny ma nahrpbek na
; trobg. Byla jsem tarn nimi na
hrbitovfi."
f A co pant Holtova nelibosti
pozororala barevny oblek ne
fit'nfltiul inalky, jioplHovala jt zo-
vrubnfi pohfob, kniHium rakvlc-
cu bo Btflbrnyinl kruhy, jako2 1
lolohu hrobocku a kontila, po
il?dnouo b UHpokojcnlm na vlast-
ni Hvfij oy merlnovy corny Sat,
dodAvnjto dostl oh try in lilaHcm:
"Nikoliv, pani HoltovA, na to
opravdu Jsem joS(6 nopotnyslila.
MA hlava byla a2 k prasknuti pi
na Jinych vici n Hrdce nino tuzo
lolelo. Ale tod', kdy2 jsto ml to
iMnainntovala. bndu noslt Bmu-
tok 1 zevnC, jako ho niAni' uvnltt
a mtti budu do Binrti."
"Ale to je ml preco divnd, 2e
jste nni nn koiiBlcck nficcho cor-
mSho ncpomyslila. To pfece byvA
v2dy to prvni!" odpovidGla llol-
tovA noduvofivC.
"Nikdy to tak byvA," fckla Ma-
dolina. "Ale tod' nniBini J12 jiti,
milA pani lloltovA. Vim, 2o ai my
slltc to nojliorsi o nine a jA toho
taktS zasluhuji."
"Nu2o, ovfieni, nochci zapira-
ti!" odpovCdCla ona tonein, kte
ry vyBlovoval vice noliboHti, no2
vj'jAdfiti byla s to alova: "alo
mdho minSni notfeba vAm dbAti!"
"Byla jste volmi hodtiA k liar-
rynin, zastnpovala jhIo inoje mi
sto u nfiho; nlo ncbiidu vAm za to
dokovat. VZdyt' vy mych diku zn-
potfebi ncmAtc a co jste cinila,
cinila jsto jon z ryzl lAsky k n6
mu! O, milA pani lloltovA, kdy
bych jen poBledni dvC ldta mohla
znovu proziti!"
"Co Bponiu2e tu uAfek. Musite
znpocit sviij 2ivot znovu od po
cAtku. V2dyt' mAte joStC pana
Wyunn, Hvdho chotC."
"On to, co Be stalo, nikdy, nl
dy mi neodpusti. ftekl mi to, on
pravil...." Zde Bolhal ji bias.
"Bud' to s bohem, pani UoltovA!"
"Dovedu vAs a2 k zahradnim
vratum a foknu vaseinu kocimu,
kudy ma Jeti. Kdybyste fila pea
ky, muaila byste jiti dobrd pfildru
h6 hodiny. ChtCla byste vzit se-
bou n6co bilych kv5tin? Lille jsou
prAvfi v nejbujnfijgim kvCtu."
"Ne, ne, ne! NenamAhejte se,
nechci tich kvfitin!" protestova
la Madelina chvdjicim se hlasem.
"Ale pfece, v2dyt' musite ji?
aebou vzit," pravila pani Holto
vA a rozhodnosti, kterA jirozrazo-
vala pevny Amysl, uby pokud a to
je, odvrAtila mladou pani od ka2
ddho poklcsku proti dobrdmu
mravu a zvyku.
Ghopila so take" lined no2e a
brat nojkrAsuejSich stvolii lilio
vych nafezala, co Madelina stAla
vedle ni bez hnuti v dumy pohfi
2cna.
Monks Norton byl stary, velice
atary, Sedy, cetnymi nAhrobky
obklopeny, nad miru malebnfi na
svahu hory polo2eny vesnicky ko
stelicek, v jehoZ blizkosti so ne
nnlczal 2Adny jiny dum, nez byt
kostelnikuv a hczkA, starA, bfee
t'anem uplnS zastfenA fara.
Kdy2 Madelina tC2kA, 2olezuA
rafi2ovA vrata rozevfela, siiozo
rovala, 2e neni jedinou navfitCvo
vatelkou hfbitova.
Spatfilat' na blizkd peSince dvS
elegantnB odfiud mladd dAmy,
ktere"2 ji znnly, a obstaro2niho
pAna v dlouhdm, cerndm kabAtfi;
bezpochyby byl to farAf
BtAli obrAccni zAdy ko vratum
a 2iv5 se barili; spatfivSe vzneSe
nou dAmu, ana pfichAzela k aim
volnym krokem cestou prostfed
ni, ohli2ejie so, jakoby nCco, bez
pochyby hrob nCjaky, hledala.
pfcruSili na chvili hovor, lined po
torn zase jej navAzave
"Ale tot' nad miru nC2n5!" zvo-
lala jedna z mlndych dam celA
nadSenA. "Tuze n52n6 to! Nad mi
ru pfjknA to mySldnka! A teprv
nedAvno zfizen, jak praviS, mily
stryce?"
"Ano," dotvrzoval farAf, kte
rdho ka2dy novy nAhrobek napl
fioval osobni hrdostl. "NAhrobek
postaven zde byl teprv pfed osm
dny ve ctvrtek. Je to pravd dilo
umfileckd. Neni-lii pravda?"
"Zajistd," doklAdala druhA z
dam pfisvC-dcujic. "Pravil's, 2e
otec BAm obstarAval pohfeb chla
peckiiv a velmi truchliv a zdrcen
byl pfi torn? A Wynne se jmeno
val? Tedy nSktery z Wynnovskd
rodiny. Ale nAS znAmy, ndvokAt
Wynne to pfece neni, v2dyt' ten
neni ienat!"
"Ale v2dyt' ono je Wyunu mno
ho," ouvetila sestra. "Byl to te
uy hrozne smutny pohfeb, nefika
jsi, atrycku Prede? Jen otec, je
den pfitel a dva venkovane ze
sousedatvi byll na pohfbu? Mat
ka "
V te"e chvili apozorovala hovo
ficl dama, te nekdo stoji za
ni.
vyaokA, vzroatlA dama, kterA na
hlfJoti ji mohla pfos raniona. Nt!
bylot' na hcbkcJii trAvniku kro-
krt slySoil a kdy2 Laura Dancers
nynt ko kvapnn obrAlila, HlAla
(vAH v IvAf nekoimi, koho zo
vfioch lldi na svot5 nojindnij by
zdo byla ocokAvnla!
Byla lo Hlocna Woatova, no-
none! volkou kyllcl toratve nafo
zairych lllii y vuuu
Vy.kfiknouo i'i2aaom vztAhla ru-
ku hvou k Madeline.
"SloCuo Woatova! Teal nine
nad mini, 2e vAh vidiin. Slysoli
janie, 2o jste stonnhu Je vAm Ji2
WpoV"
"Byla janni velmi, pfevolmt ne
mocna," odvetila Madelina, pfe
jio si a coldho Bi-dce, aby dAmy
odo&ly n nechnly ji uamotnu a jo
jim mrtvyni.
StAlat' spolecnost prAvo u hro-
beiku, ktery hledala. Vyzdobon
byl vzpfinieum kfiZem 7. bildho
mramoru, na johoi upali byl nA-
piB v zlatych litcrAch:
TIARRY WYNNE
rcmfol (zde bylo da t inn)
re veku 2 let a 7 inCHicrt.
"DuH-ll so dobro dttku tvomu?
Ano.floWo so nift. dCfatko n6"
('J. knlba krAIo, IV., 20.)
"Obdivujeme so prAve tomuto
pfekrABiidmn .uAhrobku. VidCla
jste JU nekdy tato Blova i bible
na nfikterdm nAhrobku?"
Madeliim odvrAtila tvAf, ale s
obdivuhodnou BobevlAdou odvC-
tila: nikoliv, nni ona slov tech jo-
stG nlkde neuzfela na ZAdndm nA
hrobku.
"RAda bych dula, ku kterym
Wynnflm nAlo2eji ti rodicovd di
tka?" Jala ae hovofiti dAle Laura
Dauccrsovo. "Nynjjsi hlava rodi
ny Jo vchnl chuda. Stard Bidlo
rodiny Rivala-Wynn pfoslo do ci-
zich nikou. Byla jsem tarn loni v
ldtC. KrAsny, stary statek, as ho
dinn cesty vzdAleny od venkov
skdho sidla md tety JesBie. Roz
koftnA poloha pro pikniky, skvo
atnd lesy! Ale zAmek je v sauti-
nAch. Knple a hodovni aine uenia
ji ZAdnd stfechy vice. Je to 2alo-
stnd, kdy2 stard, dobrd rodiny
pfichAzeji na miziuu a vymiraji.
Noni-li pravdaV"
"Ba, je to velmi Zalostnd!" da-
la v odvet Madelina mechanicky.
Nastala delSi pfestAvka.
Sleena Westova, jak se zdAlo,
nemt'la chuti do dalsibo hovoru.
ch, profi tito lidd neSli svou ce
stou! Madelinin 6as byl tak vy
uiCfcnyi Snad, Ze mladd dAmy nekterou
i jeji mySldnek uhodly, nebot'
seatry na sebo pohlddly pohle-
dem, ktery zfetelnfi vyslovoval
A2as nad tim, 2e nAdhcrnou, v
nejSumnejsich plesech zijici sic'
cnu Westo.vou naldzaji zde, me-
zi hroby maldho vesnickdho hfbi
tova.
Pak fekla jedna z uich:
"Neni-li to pfekrAsnd, pfijiti
jednou za fas sem na renok?
Bezpochyby sufaatnite se zde ta
kd pleau, ktory zdejsi hrabstvi
pofAdA?"
Madelina uedala odpovedi. Po
die TSeho nciuoo takd jejimu slu
chu ubliZiln.
"Stary kostelicek s niaiym
hfbitovem maji svou proslulost
a jeZto nAS ati-yc zde jest farA-
feni, vyznAme se zde velmi do
bi-e. HledAte-li ndjaky hrob, rA
di pomflZeme vAm hledat."
Madelina zavrtCla hlavou, za
brnCela cosi, co snad zniti mClo
jako dik a Ze dAmy koneCnd pfe
ce spozorovaly, Ze pfeje si zfl
stati sama, poroucely se, zvouce
jcStd dfive jednomyalnd, avsal
marn6 Madelinu, aby ve fafe pfi
jala koflik caje a provAzeny fa
iAfem, odesly ze hfbitova.
Konecne zustala Madelina sa
ma!
Ale mohla-HZ pokleknouti,
vnofiti trAf svou do chladud td
trAvy, svd rty pfiloZiti na stude
ny mramor a slzou uleviti hof-
kdmu bolu nad ztrAtou milovand'
ho ditka, vedouc Ze zvcdavd zra
ky ji pozoruji? Ci neni nepochy'
bno, Ze z faryjo videti i na ten
nejposlednCjsi koutek hfbitova'i
PoloZila tedy kytici lili na ma-
iy rftvek, zftstala u nuho asi pfll
hodiny stAti, polibila iak jmdno
na kfiZi, utrhla brat trAvy a po
zvolna odchAzela.
Obd sleSny Daucersovy, jimZ
znaCnd porcc zvedavosti dostalo
se od matky Evy uddlem, lAmaly
sobd hlavy, pro5 asi JIadelina
Westova pfiSla na hfhitov.
Pfi Caji vypravovaly stryci i
tetC, jak vyniknjici ulohu hraje
Madelina ve apoleCnosti, jak bo
hata, jak hledAna jest, jak byla
hezka, jakou zAviddni hodnou
partii by kaZdy mladik ucinil,
ktery by se ji zalibil. Ona vsak
byla pfilig vybirava, pfilis chlad
na a odstrasovala kaZddho, kdo
se ji bliZil s pfanim jiuym, ueZ
s prosbou o taneC-ek.
"O kaZdd dedicce so fikA, Ze je
krAsna, at' vypadA jak dice. A
tento ubohy tvor dozajista neni
ZAdnou krAskou, ule vypadA, jak
by u2 byla leZela v hrobe. Jak
mfiZe nfikdo tyto vpadld ofii a vy.
hubld tvAJe a vyvBtavajicfmi lie
nimi kostini a amrtelnou tu ble
dost vyhlasovati jen za krAand!"
pravil farAf a dodal b vyznnm-
nyiu jiohlodem na svd netoto:
"No, no, to jA si chvAlim kiilatou
tvAf a rAZovou lie!"
"Ach, HlryGkii, ona teprv hvou
poalcdni nemoci so tak zinCnlla",
ndpovedfila Laura. "Ona opravdu
byla hczkA, vSlchnl to fikall 1 Zo
ny. Jeji povCst' jako prvni krAs-
ky byla tak poviin, Zo vHtoiiplla
11 do plosovd Bine, vSochny ostat
ni zatlacila do pozadf."
"NuZe, nilld dutl, pak tedy po-
jmy o krAao, od tf-ch dob, co jA
jacm byvnl mlAd, jaou bud' jind,
anobo vafio pfitelkyne nniHila ho
hodnfi zindnlt," fold farAf, po
vstana a setfAsajo a kabAtu dro
bty kolACe. "To ml duos mftZete
vfifit na slovo, nikdo vie by so po
ni neohlddl."
Po tech slovcch pastor ode
bral se do svd atudovny, uby, Jak
pravil, pracoval na nodolniin
HVdm kAzAnt, anobo, coZ rovnfZ
tak bylo pravdd podobno, aby no
viny Coll ; olid divky zfiataly sa
my. Toalyfi, Dolly, co myalls, aby-
chom ho ted' podivaly na hfbl-
tov, na ktery aa rov poloZIla ona
ty lllio?" pravila Laura po chvili.
"Na torn pfece nebylo by nic tak
zldho?"
Doly s nAvrhem ihned souhla-
Blla a obe nastoupily svou cestu
po objovoch.
Nemusily ani dlouho hlodati;
nobot' velikou kytici lilii bylo z
dnleka videt na zelcndm trAvni
ku. Sleena Westova poloZIla kvd-
ty lilio na maly, novy, ruvek, na
ddtsky hrob. Podivno!
Kapitola dvacAtA.
PRED CESTOU DO AUSTRA-
L1E.
TajemnA. ceata na Holtono-
vych farmu a nAsledovavSi na to
nAvSteva hfbitova v Monks Nor
tonu slefind Westovd nesvCdCily.
Upadla znovu do povAZlivd ne
moci, jejiZ pftvod nedovedl ai vy
svdtliti ani otec, nni ldkaf.
Otec, odjiZddje na jeden den
do Londyna, zflstavil ji v pomdr
n6 dobrdm zdravi, aniZ arci tu
8H, Ze Madelina s uejbliZSim vla-
kem jela za nini, aby odebrala se
do Haiushire. Tfilesnft. nAniaha,
spojenA a ukvapenou jizdou ton,
spolu s trj-zni duSevni postnCo
vala, aby otfAsla pevndjSim zdra
vim a nebylo tudiZ divu, Ze Ma
delina, dojedSi do Briglitonu o
hodinu dfive, neZ otec, I'ipind by
la vysilena a zdrcena a Ze po n&
kolik dnn pak nevysla ze svdho
pokoje.
"JA tomu nerozumim," pravil
Idkaf. "Zde musi vedle nesmirnd
tdle.snd chaboati pusobiti jeStd
nejnky duiievni Zal."
"Neni moZiiA!" ubezpeCoval
Btary West.
"KaZdym spilsobem tfeba se
postarati o lepSI uAlndu nasi no
mocnd; jinak neriiuim za nic," po
kraSoval doktor. "Ona nechovA
vice ani ZAdndho pfAni, aby se
zase pozdravila, Zivot nestoji ji
vice za to. Snad, kdybyate mohl
neinocnou )ohnouti k ndjakd ce
stfi po moii, niL'lo by to nejaky
dobry ucinek."
To prAve hodilo ho do plAnfl
stardho Westa, jenZ noznal nald
havdjfiiho pfAni, neZ co nejdfive
moZno odebrati se do Australic
"Jak pak cestu do SidneyeV"
zvolal potefion.
"Znainenitd! Cim dfiv, tim Id
pe. Opakuji, Ze trvAm na torn, Zo
neniociiA vie dusevne neZ tdlcsne
stfinC. Snad se zotavi v uplnd no
vdin ji okoli, kde nic nebude ji
jifipoininati to, co hlodA na jeji
du5i a tiZi jeji mysl."
"Co hlodA na jeji dugi a tiZi je
ji mysl! Hlouposti! Co by na jeji
dusi hlodalo? V celdm svdm Zivo-
te ZAdnd starosti nepoznala."
"Ilm coZ nemohla by to by
ti ndjnkA zAlezitost srdce jeji
ho?" nalehal doktor.
"Ani stopy!" ubezpeCoval sta
ry pAn.
"NuZe, pak miisim vAm sdelit
beze vsehd dalSiho tajeni, Ze va
se dcera ualdzu se ve stavu vol
mi povAZlivdm. Odvezte svou ne
mocnou co nejrychlejl mflZete
SvAj diim v Loudyne, jak jste mi
fekl, jste pustil, nic vAs tedy zde
nezdrZuje. Rychle proto odtud;
nebot' ja nechci a nesinini vAm
tajit, Ze bfiZi zdo o Zivot a smrt
vasi deery!"
To byla SpatnA zv6st' pro sta
rdho Westa! Jeho dcera ztratila
krA.su, svdho ducba, svd zdravi,
ted' ma ztratit ji samu Aplne!
Je5t6 tdhoZ vecera pfivcdl fefi
na cestu po mofl. Madelina po
slouchala ho s otevfenyma ofii
ma, ale beze vSeho ufiaatenstvi
Ano, chce-li, aby sla ona s nim,
nemA nic proti tomu; bylo by
pfec, jak si pravila v duchu, zee
la lhostejno, kde zemfe, zdall na
Boufil nebo na mofl. Jen jednou
z jeho nAvrhft se opirnla Be vfii
rozhodnosti, aby provAzela je pa
nl Leacliova.
"Vrtoch nemoendho filovfika!"
myslil ai atary pAn a pfedmfitu
toho pro tn chvili zanechal.
HAni u sebo vfink byl povnfi od
hodlAn, Zo lAskyjilnou vdovu ve
ztno aebou. Ona za iioiuocl Made
llnlny Hala mu HnU'orvouci Ii
Rty, aama vzliledein k moZnd nAj
caze arc! nepfifila, ale nynl neby
lo ho vice fioho bAtl.
Krom toho fekl Idkaf, Ze spo-
lefinoat vlidnd dAmy, kterA by no
mocnd byla )fijenina, kterA by a
ni sdilcla jeduii kablnu, po ni ae
fiaHoni ohlddla, a ji aofi jest roz-
veaelovala, nad mini by byla
proHpeanA.
Kdo pak by ho nnlezla osob-
noat k tomu BpfiaobilejSi, neZ pn
ni IeachovA? Cestu uazpAtok a
vSechny ostatni vydaje zaplati
arci on sAm.
KdyZ Madelina odei51a spAti,
sedl Hi Btary pAn a napsal avd
pfitelkyni dfttklivd pozvAni k ce
st6 po mofl.
Za dva dny na to pfibyla pani
LonohovA s ohromnynii kufry,
frablceml a brasnami do Brlgh
tonu.
Ona hlasu Roberta Westa po-!
slechla bez odkladu, byla oblefio
na v roztomliy cestovni plASt',
rovnfiX takovy klobouk, a vypa
dala pfimo skvostne.
Jaky to rozdil mozi ni a jeho
ubohou, vyhublou Mnddlf, kterA
upadek svd krAsy jeSte zvygova
la tim, 2e nepadlo ji obldkati se
stAle jenom v corny fiat!
Ona vlaatnfi milovAni hodnou
vdovu se zvlAStni srdefinosti ne-
uvitnla!
"Ji bylo by nejniilejsi, kdyby
nni jedindho filovifika jiZ nevjde-
la,". vysvfitloval stary pAn, kdyZ
b okouzlujici pnnifikou pfi zAkus
kAch seddl, aby omluvil chladud
uvitAni, kterdho Be ji od Blefiny
dostalo.
"Onn nemA z nifieho vie na bv6-
t6 radost a Idkaf mluvi o jakds
duBevni chorobe. DomuivA se, Ze
nepfestAla jen zASkrt, ale i ufija-
kd prudkd hnuti mysll. Knihy vi
ce nerozevfe, neotevfe skorem
ani Ast a ncposloucliA, co se ji
povidA, ale sedi ceiy den a plACe,
hledi ztrnule pfed sebe, nechce
jist, nemflZe spAti a trvA na torn,
Ze musi chodit ve sinutku. JA ue
vim, co o vSem mAm soudit!"
Tim ldpe v6d61a to inoiidrA. je
ho pfitelkyn6. ChApala vac a ro
zumdla vSeinu! MuZ, ktery v Zivo-
t6 Madelinind hrAl nfijakou ulo
hu, at' to byl kdokoli, byl mrtev,
nebo ji oklamal a ona se trudila
v Silendm bolu nad jeho ztrAtou.
A jakd trosky to z ni ufiinilo!
Pani LeachovA chopila se lined
pfiprav na ceatu a vyvijela neo
byfiejnou fiinnost.
Lod', na kterd West zabezpe
611 ai jiZ mista, za deset dnfi mela
vyplouti a jeste nebylo uifieho u
fiinfino pro Madeliuiuu vypravu.
Do toho ovSem nedovolovalo ji
se miBit. Sleena sama zvolila ai
pbleky a to jen nekolik fiernych
satfl, ale Cild panificc zbyvalo ji
nd sirokd pole Cinnosti, bedlivy
dozor na Madeliuiuu korre.spon
denci. Vsechna psnni pfinesena byla
nejprvd pani Leachovd a aice jiZ
proto, Ze ty mraky Afitfl, kterd
Sly za ni z mista na misto, nora
da by byla vydAvala bystrym zra
kflm Westovym, jednak takd, Zo
byla icvn6 odhodlAna Madelini-
na tajenistvi se dopiditi.
Tak tedy vSechny' dochAzejici
dopisy podrobovala ostrd pfehli-
dce, dfive neZ pfi snidani nebo
u svaeiny vyloZeny byly na stfll
a rozdelony.
Madelina ostatne ze svd lozni
ce vychAzela u2 teprv odpoledne
a nejevila ani nejinenalho zAjniu
pro veci na ni adresovand.
Jedind, co ji delavalo radost,
byly nAvfitevy lady Racltely a je
jiho bratra, ktera prvd neZ odce
stovala do Skotaka pfiSla do Bri
ghtonu, aby se rozloufiila s rodr
nou Westovou a pfAla ji St'aat
nou cestu a brzkd bhlec Ani. , Oba
byli hluboce dojati a plni souei
tu, ani vidfili, co stalo se z td
.st'astnd, vcseld krAlovny minuld
saiaony.
Pfinesli ji sebou knihy, kveti-
ny, oblibend jejl bonbony, jakoZ
colon haldu novinek a pro tuto
chvili zdalo se, Ze pftsobenim o
bou tech veselyeh lidi rnzptylo
valy se ponurd stiny, kterd tiZily
mysl Mndelininii.
LAskyplnA vdovifika ar.ci pfes
VHecnnu nevsimnvost Racliplcinu
a pfes to, Ze lord Tony si jl takd
nevSimal, zftstnla u apolefinosti
sedet jako dozorce v Zonskd vez-
nici a tak pfAteld nemohli ani alo
va spolu promluvit jak by byli
chtfili.
Neskrblili sice dAraznymi a
zfetelnymi pokyny, ale pani Lea
chovA nezdAla se jim roznineti.
Selrvala klidnd ve svdm pohodl
ndm kfeslo a nilaila se do hovoru
obfias vrZenou poznAmkou. AZ
lady Rachela ufilulla vfici konec
rAznym fiinem.
"Ale ted' pojd'me drobAtko do
vnfieho jiokoje, drahA Madelino!"
pravila ji.
Madelina b naniAhAulin po
vstnla.
"Ne, ne, ve vafiem pokojl jsou
okna I dvdfe zotvirAny a vy za
ZAdnou conn nesmlte ho vystavo
vatl iirftvanu, ktory tain panuje,
mild dite!" zvolala pani Leacho
vA pfohoi'llve. "PoproHiin lady
Raclielu do svdho pokoje."
"Dukujl vain, pani LeachovA,
ale jA, bych prAvf sloenu WohIo
vii mela rAda trochu pro sebe a
tAhiic-11 to v joji pokojl ted' vice,
neZ jindy, mAZe se pefillveji zaha
lit," odpovedela lady Rachela
nirazlve a tim zvitfzila. j
"Chtela jaem h vAinl mluvit,
slefino," mluvila dAle, kdyZ dvdfe
Jladelinina pokojo za nimi bo za
vfely, "a tluatokoZny ten kroko
dil mi v torn pfokAZol. Ona vl, Ze
nemohu jl vystAti a obAvA. so,
abych vAs pfed ni varovala."
"VSak ae mAm nfed ni jiZ na po
zoru, nobot' ji znAm, a snad ldpe
neZ ai myslite!"
"A noniAte ji snad takd rAda?"
"Nevefini ji ani co Be modli."
"Nevim, zda-li osobu tu prohld-
dla jste liplnfi! Ona je ufiinena dor
brodrr:hyne, pravA salonni klep
na, nestydatA IhAfka a ziy jazyk,
vZdy hotovA inisili se do zAleZi
tosti rodinnycli a vynAaeti je na
vefejny trh. Pani BorthonovA po
vidala mi nedAvno zase o ni tu
ze hroznd kousky. JA alespofi
jsem ji nemohla nlkdy vystAt,nl-
!dy, ani jsem jefitS bistorii jeji-
ho Zivota neznala. Jeji otec byl
obchodiiikem v uhli, muZ zcela
nizkdho pftvodu, a major Leach
dal se polapit tim, Ze stavela se
velmi bohntou. To vZdy byvA vna
didlem, kterd lifii, vystavujic svd
diamanty a skvoBtnd ubory na o-
div. Rodina Leachft pferuSila s
ni veSkery style, afikoliv ona van
de se chlubi tim pfibuzeustvim
a vSude, u bankdffl, v hotelich
atd. na nfi se odyolAvA. Jen moji
Svadlene je dluZna aest set liber
i teal ji tim, Ze ai raA vzit jistdho
bohatdho nniZe."
"Opravdu? Koho pak asi 1113-
sli?" ptula se Madelina lhostej
116. "Co pak to neuhoduete, vy mi
iy, maiy krtku?"
"Snad ne mdho otce?"
"Nejste as daleko jiZ od toho,
in A drahA. Vzchopit se musite, a
musite ji zavfiti dvdfe pfed no
sem. StarSi muZe tak snaduo lze
vodit za nos. Je to pravda, Ze po
jede s vAmi do Sydueye? Ci je to
pouhy klep?"
"Pravda je to."
"Tedy niusite tomu na kaZdy
spusob zabrauit, nemAte-li chut',
dostati ji za macechu. Ona by
stardho pana dostala na vdjifiku
dfiv, neZ byste vystoupili z lodl.
Jako bych ji vidfila ve vnadndm
jdji uAmofnim Sate tak libeznou
a tak dojeinne pomoci vyZaduji
ci! VAS otec, ktery nemA nic jind
ho na prAci, byl by vtelenA po
zornost, nosil by za ni showly a
knihy a vy, drahA alecno, jste ne
niocnA a nebyla by ate a to ji odo
hit. A ona ZAdnd pfileZitoati.kte
ra by se ji naskytla, by ueopo
menula a nifieho se nezalekue."
"Ale kterak jen mAm ji setfA
sti?" "Za kaZdou cenu se ji musite
zbavit. Ach, kdz bych mohla se
vain nabidnouti za spolefinlci na
nils to tdto nebezpefind Zonskd!"
"Ach, jA bych tomu byla takd
tak rada!"
"Poliflchu, nemohu, nebot' zA
visim pfilis na vflli mdho chotfi.
Ale budu vAm fiasto psAt, milA
slecno, a doufaui, Ze v Sesti, nej
(Idle v sedmi mfisicich uvidim vAs
zase zdrAvu a sveZi! Budete pak
zase Aphid svou, neni-li pravda,
to mi slibujete?"
Madelina, kterA opfit zafiala
tratit mysl, uemfila jind odpovfi
di, lee sl.i.
AvSak vystrahy lady Rachely
padly pfece jen na prtdu urod
nou. Madelina sebrala vSechuu
svou energii a prosila znovu ot
ce, aby zbavil ji apolefinosti ob
tlZnd 2eny.
"Radeji bych byla sama," pra
vila. "Opravdu, o muoho radfi
ji!" "Tintilivnntili, md zlatd dite!"
zvolal atary pAn, jenZ pfipome
mil si rady ldkafovy a jemiiZ pak
krom toho napadlo, jakou pfije
mnou apolefinosti i pro nfiho byla
vnndnA vdovifika byla na mofi.
"Hlouposti to beze vSeho konce!
Ted', kdyZ uZ je vSechno ujednA
110 a pfevoz zaplacen, nedA se
nic vice inenit."
"Byla bych vSak bez ni 0 muo
ho St'aat ufijSI!"
"Nesmyal, dltfi! Nesmysl! Jsi
nynl slabA a plnA vrtochfl a pfed
stav. Pani LeachovA 111A te tuze
rAda a velmi je ti oddAna."
"0 torn pochybuji a, niusini
ti to upfimne fici, otfie, nemohu
tu pnni vystAti. Jsem pfesv6dfie
na, Ze neni upfimuA."
"Nu, nu, trvAm, Ze je prAvfi tuk
ii)finina, jako Zenv vubec jaou
upfimny! RAd bych vSak vfidfil,
kdo ti tyhle Cineliky naaadil do
hlavy? Lady Rachela, ne-li? Pa.
ni Rachela je Bice velmi dobrA
osoba, alo, jak sama vis, ve vych
usudcicJi ponfikud ukvapehA!"
"Ale eokoli Cini a fikA, je vZdy-
cky upfimnd a beze lsti!" odpe
vfidfila Madelina vfele.
"0 toni nejsem pfece jen tnV
povne pfesvedfiona, mild ditfi!
Pani lioachovA, vi 0 ni vficl, kter
hrozn6 svetla bo stilt a lady Ra
chela to tusi, iienAvidi proto na
si pfitelkyni a dice ji u tebe zc
studiti!"
Madelina, chabA a bidnA, jak
byla, nebvla s to odolati pfedpo
jntdmu pflznivdinu sui.valeul ot
covu, proti dobyvavd vdovfi byla
bez mod. Ona, ubohy kostliveo
se vpudiyma ofiima nemohla bo
mfiflti b obratnou soupefkoo,
kterA do boju pfinASela vSecky
batterie krAsy a libeznosti, aby
stardho pAnu den co deu znovu o
inamovala. V otAzce, co nemoc
nd vice jiroapeje, byl jeji vliv j!2
o muoho mocnfijSi, neZ Madelini
na vlaatni vflle, a tedy ona vzdn
la so vseho marndho a neprospfiS
ndho boje, zflstavujic vse oaudu.
Vavfinec Wynne se starym pa
neni Western jiZ dAvno se byl ne
setkal, ale on vedil, Ze rodina jo
dosud v Briglitonu a Madelina
Ze so zotavuje.
Bylo to ku konoi fijna, Loudju
zafiinal se opet naplnovati, a je
dnoho dne s nfikolika pfAtell sni
dal v klubu u jeduoho stolu, kdy2
kterysi prohodil: "Tu takd jiZ je
stary West. Musim a uim nfikolik
slov proraluviti. VypadA ted' hod
116 zdrceny a ani z polovice ae
ncnafukuje, jako loni!"
"TrvAm, Ze pfisel o velmi muo
ho penez!" minil jiny.
"Ano, ale tolik, co by kdo my
slil, neztratil. Jet' on pfilis ma
zany stary lisAk, a vZdycky uinl
ai chytfe z toho pomoci. Ale v
td starosti, kterA ho nyni tisni,
nespomuZe mu nic vSechna jeho
zchytralost. Ztrati svou dceru!"
"JakZe? Co Ze ztrati?" zvolal
Wynne Zive.
"Svou deem! Slysel jste snad o
td krAsnd slefinfi Vestovd? Byla
lvici obou poslednich saison. Pak
loni v lete dostala zAskrt a "
"Ano, ano, to vim, ale co po
tom?" vpadl mu Vavfiueo do fe
ci netrp61iv6.
"Pak odebral se ni stary do
Briglitonu, a zde roznemohla se
znovu. Byl jsem tam v nedfili a
potkal jsem jl, to jest jeji viiz
zastavil pfed krAmem, ze kterd
ho jsem prAvfi odchAzel, a slovo
s to, inusil jsem se tfikrAte po
dirati, abych se pfesvfidfiil, je-li
to ona. VSi ax6 barvy pozbyla,
je straSnfi hubeuA, a po jeji krAse
ani stopy. Clovfik by ji vSira prA
vem mohl miti za pfitatf icetiletou
nebot' vypada jako filovek.kte
ry u videl smrt a nemflZe se po
hledu toho zhostit. Smrt je ji na
psAna na fiele!"
"Mluvite pravdu, Rucombe?"
"Nu, dojiata! Otec jeji jest v
nejvdtsich Btarostech a dice nfii
niti s ni poslcdni pokus a vziti ji
s sebou do Australie, ale podle
toho, co jsem slysel, jsem pevne
pfesvfidfieu, 2e ji Zivou zpfit no
pfiveze." "Nu, co pak jste slySel?" ptal
se Wynne dychtive.
"Nu, snad a toil dAinou nejste
bliZe znAm!" zvolal druhy v uZa
au. "Ldlcaf, ktery slefinu Westo
vu Idfii, je nAhodou mym sva
krem, a on mi fekl, Ze mA pra
mAlo nadeje, e by zachoval ji
na Zivu; alo kam pak letite, filo
vfifie? Snad bo nezblAznil? Ani
sousta je5t5 nesnfidl a utikA od
tud, jako by mu hlavu zapalil! Co
u fierta ae mu stalo? Tamhle po
padl stardho stvatera za rukAv!"
"Ah, vy, pane Wynne!" zvolal
Robert West, shlddna raladdho
muZe. "Colon vfifinost jsem vAs
neviddl. Ale uz takd dlouho ne
byl jsem zde y klubu! NemAm jiZ
vice ZAdndho smyslu pro iwdobnd
vfici. MA dcera stune, nemoc Be ji
vrAtila. Ldkafi mini, ze churavi
duehem, mnsila pry prodelatl n6
jakd mocn6 dugevni pohnuti. Pra
zvlAStni to pfipad, nebot' nem61a
co Ziva ZAdndho zArmutku!" Va
vfinec Wynne hledfil pfed aebe v.
mlfieui.
"Ona Aplnd jiZ seslAbla, necho
vA ani ZAdndho pfAni vice, aby ae
zase uzdravila, a shasinA jako
avlfika," pokrafioval West.
"A vy pfec radii jste ae a nej
lopSIini ldkafi?"
Jaky to slcvostny filovek, ten
hie Wynne! Dafi-li se filovfiku zle,
mA-ll starosti a svizel, bdfe ai to
tak k srdci, jak by se to tykalo
Jeho samotndho! Ted' na ptiklad,
neklamalo-li gpatnd svetlo, vypa
dal jak se patfi zarmoucenfi.
"Chci ted' svou dceru vziti ae
bou do Sydneye a zkusiti, sefi bu
ilt; cesta po mofi a zmfiiia vzdu
chu. Jo to prAvfi jen pokus!" dole
211 k tomu jestfi atai-y pAn.
"A kdv hodlAte odjeti?" ptal
ae Wynne, vyfiav Bvflj kapesnik
a otiraje ai Celo.
"Pozitfi. Koujiil jsem tfl mista
na Viktorii.' Jedna z dobi-ych
pfitelkyll bade nAs provAzeti. al
jen proto, aby md dcefi byla apo
lefinici. Pak navrAti so zaae do
Kvrojiy, ale my, jA a dcora, na
vrAtiine se a t62i dfive, neZli za
dv6 ldta. Budenie vidfit, Jak po
HlouZi ji podnebi rodud ytasti a
uadejeme se uejlepsiho."
t
