JST&lioclei.
N'npsid Jhutttcli S. Hnnr.
I.
SediM akrton u psnolho stoltt u
strnule dlvnl so nu fotogrnfii.L,.,,,, y,. chvf 1 1, kdy porodllu Fia
Jo pfed niin loiolu. Bylo to uhl-
tlskein zdntilo provedetid poprsi
krftand ieny. Vonku juko Mlony
mfil vlohr. Ioiueovul okny vylLji
v koniintt vsetni Hkulinaiiit tlrni
se do vnltf u proudy dostfi vrlml
a uor.vyklou prudkostf nu hladkd
sklonend tubule okonnl a kdy
dest'ovd kapky tfriStily ho boa it-
fiinkit o tvrdd h!;1o tttofiJl vichr
nrudfieji. Tvrdd krupky snfihovd
rabubnovuly nu okuo, pniinfi od-
skakovaly od skla a v dtvd mote-
lioi nesly ho Ml... Aal jha nopo-
dnrilo se z hlubokdho zudutnftnl
probuditi cukrmiHtra BohuSe Fin - h
lit. Sodfil v sebe ponofeny, ve
yzpominkAch potopeny u cely
svfit byl mu lhoBtojuym. Na dnfi
jeho duje jako stfepy rozbitd vA-
v povalovalo bo, ro do nodAvnu
vypinovalo cely joho iivot. Pro
id praooval, Btinitl ho, stndoval
a Biurt nni ji urvala. Ted' cftlt, ie
byla 8tedenl, v kterein bo protl-
ualy A-fccky jeho Hiiah, myslen-
ky 1 prAee. Byla zlntym hrebeni, 8
na ktere"in Tlsela celA jeho duie he
t srdce. Vytrhti hfeb a spaaio
vSecko do ptachu a cltl to
iimm sit, rl.y to ivedal a na y.ui
hrebliky rozvel. Zlomcny a ne-
St'aBtn' Bed! tu ye bv5iu bytu a
toprve ted', kdy ji ztratil, pocl-
t'ovat, jak sllenu ji tniloyal. Lpel
na ni byla Jeho oporou a kdyby
vstal ved61 to, id by r.aa padl L
kleel Tyklikl a bud' zoufale hukot strojn 1luui,UHUo nopfo
naftkal anebo yzetekle prokllnnl. hlusilo v nC-in mounou toitliu po
zpomnfl si v t6 chyill na Moll-
roya "Uikomce" vidOI tnova
l I
.Mosnu jai; Travoru po jbukii,
jak prsty Bkfiyenymi jako by to
byly drayet spftry, rye Bl Bpor6
yfasy a kMCJ rloraenym, pMor-
nym hlaBem: "Okradcn okra-
eu
A on nebyl okradcnT Zavfeli
mu do dnboy6 tnihly jeho poklad
a oduesli mu ho na hrbitoy a za-
hfizeli zemi. "Zcmi, zemi, Cernou
zomi." yykl-ikl a rukama zakryl
si twiNUCi sucli6ho pfilily no-
lely byly rudS nevyBpftnlm -
bdenlm rozSlfcnd jakoby
hrflzou TytIestCn6 ale bucIkS
yyprahld ai napadni to lidcui
bylo.
"ille, ani lricky pro nl neuro-
nl," upozorfiOTaly se o pohfbu
babky tebrari u hfbltorofch vr4-
tek.
"Ba ani nenafiki ten JI mil
pknS rftd!"
Ale kdyby to byl alysel, tat ta myslonkii, iu nodi a okamzite
lhoBtejnfi bylo by se ho to dotf- p8nl o torn jeji rodififlni.
kalo Jako ta bfeenoya meteltce OdepHiili mu vyoltavo. VidI
venku .... pr je dlte nAlozI jomu, alo jak
Ai ted' tady v tichu o sa- by je mold vyohovati jo sum
mot6 v kout6 Bvdho sirdho by- sluice, cizl osobS, pfece jo nosvfi
tu cltil nAhle jakoby neyiditelnA fi ci 8nad dice ho oZonit?
ruka nAsilnfe prokopla, prolomila juko surovd kopnuti cltil v join-lirAz-
a Blzna poyodefl jak v jeho n$ dui svd poHlednl otAzku: "Jak
nitru stoupA. Zaplayuje mu celd nlzce nine podezMvaji.... jak ni uH
srdce tlaCI se Tya k hrdlu c0 podobndho mohoii myslit jo
v ustech ai cltil slzy a nby nom," Mkal b'i sAm u sebe, a jako
Jim zabriinil, mechonicky zyedl polita vodou, Btlumila so v nom
obC- nice k oefm ale marnS. Ua cas zhavA toulia po dlteti. Ale
Konvulsiyni plAfi tatfAsl jeho na cas jen. l'ropuklu brzy zno-
muznym teiem a Hork6 krQpfeje
Hlz draly ae raezi prsty. Padaly
volnfr, na obrfizek a kropily ho
svoji vlahou....
Miua bliyra satkem zakryl si
placem zki-ivenA tista a nechal
sizy voine swkatl po liclch. Vzpo-
mnol si jak BtaJa u rakre skle-
nro napinena syecenoa vodou a
jak lid6 kropili tou vodou mrtyo-
In joho ieny. Vzpomlnal Bi, jak
uiioz asperfjilem pokropii rakev
I hrob. A ty jeho slzy ted' zdAly
se mu Dyt taJt6 takovou yodou
posvecenou vzAcnou. A
iinoa bi yziiomnel na sva detstvl
na poiiadku o vode 2lv6
"Beam toon Dycli nreploval a
Bedm hor bych pfelezl, kdybych
tu yodu nasol " a znova yy
trynkly ran slzy....
To Je marne-,'' cynicky smAl Be
mu rozum, "iiz ji nevzouuis to
1 w t a -saw .
Je prirozeny zAkon smrti uml-e
la n nikdo ji nevzbudl."
"Tak, to je prirozeny zAkon
uraflt v jam iivota," KiskHpal
tuby, "v fledmdesAti letech a ne
ve dyncltl uinlrfi se pHrozend '
"Hm, snirt mA prAvo si vybrat
mlady mftie, stary must
ebyla prynl, ani posledni, nikdo
evi, co ho ieka," Mkal mu v dusi
hla.
Jako urlfternv bleBk kmltla so
nfthlo vz-poralnka rotcitliy?nou,
bolarou dusi cukrmistra Fialv.
Jako kdy itayidlo spuatl slzy
rism ustaly ofii vyjeyenfi u-
pfely ne do pratdna a v dusi
mlOTil jinj hlas: "2e nikdo nevl,
o bo Ceka? Boie, ta mrtvA to pre-
oe vfidSla " a v torn si YzpomnCd
five se upamatoval jak
kratce pfed smrti Septala mu je-
fco iena: "Ona to vSdCla...."
"Co, draha, co?" ptal se ji uH-
Vldlla, ie umru "
"A" MoT" Ale neodpovgdfila
mn, tmtirf tachvat kafilo udusil
M r hrJe dalif slova. Ale on si
V vxnalnal, jalcCaato y nejlep -
51 unlade ziuocfiovula ho ji bAzofi,
tOHkna olmvu, Jul; plaso ohliiola
so kolem, jakoby HtAlo cltllu, Zo
nfioo pliZI so jt v pntAoh, jakoby
so bAlu, Zo liA v I'ikr.vtu kilos!
hroznft bytost ufijnkA, a by ttStkla
.uludd iotioli stfisti V dofiknlu
lovl zdravfiho hoeha v td ohvlll,
kdy lnatofst vim juko f.ilorlolou
or.Afetm byla loii hluvu, kdy S10
j,.jich doNtoupilo vreholo, sAh
a ( start....
js'u auo, iiiAin po id ditfi,"
vRpomtnl ni zase iiiiiZ, "jojl odkuz
puniutku," a jukoby kdosi no
y$ hfohik znklopAval do Htfiny jo
jU) duso uvfidomovnl ni "nni
K(m n,-o nfi ZIt - - pro no" a VHtal
pf - osol pokojoin. Postnvil ho k ok.
n, yam ulohulii si jural nopoho
yttt okrajoin fiorndho inraku
jagnilu ho obloha. Modrd nobo ju
- 0 dobrd boil oko prohlddlo Sedy-
mi nirnky.
"Ditfi," znova Hi fokl Fiala,
olospofi kdybyoh jo tu tod' mil
xllbal byeb jo, zllbul lAskou
udusU" a vzponutfil si na dentine
ho rftZovdho tvorofiku, coldho za-
bnlendho v biKoh pofinkAch, jal
knod po pihlbii rodleo mrtvd jeho
UCny Hi ho odvozli
"VychovAine jo co vy b.THte
njin delul cizlin lidom byHte
sv(Hti nniHil'' a on jon v tu
pm zArmutku hlavou k.vl...
II.
irchul cuh ale noprohal zAr
im,tt.k z duSe Fialovy. .lako jitM
so rnlm an v j,.,,, nitru vzpo
,inku na mrtvou jf.onn. Uyla kani
munntmvA nrAco nocni, sum
rucii tovArnv. silony Hperli a
nj. Volal ji HtAlo, divul so HtAlo
Uft j0jt obraz na HVdui stolku psa
. " . ....
0jln. Alii na clivtli nomolil Ho H
j,n r0zloueit. Dal h! inalovat joji
p0rtr5t ale mallf- miiail ai opu
tHt hAiu kopii joji podobizny. S
tou, oo ona dala mu, rozojit k(
nechtCI. 'te, ani siioloonost. ani
ietba. ani sport, ani zabrada, no
mohlo zajizvit tu blubokou rami,
Xaopak. a iakouai rozkoSl znova
rt znovu ke ztruto xvt ho vraeol,
obklopoval so pf-odmot.v, ktor5 ho
upomlnaly na mrtvou druzku
koehul ho vzpominkami nu joji
Hmrt jako nft kdy. v rano o
brad, bylo mu, kdv?. n iivfdomo
Val joji hole8tn5- porod i joji
tichou Hmrt ale Cinil tak pfu
ce.
A v 16 touze miti u sotie vso,
co bylo jejich Bpoloi-nym niajot
kern, zmocuilo ho ho nahh; pf-anl
miti u Hebe joji i svojo ditu....
Jako pozAr zaohvatila ho 0010110
Va, neodolal. sedl a jel k rodi-
cnm, musi musl videt svd dlti.
videl je a bylo jeste hftF. Uocli
byl vi5ruym obrazein jeho di-ahe"
ieny. ilel jeil oci i vlaav.... CeK-
nest'astny se vratil a v hlave
nesl si trn.
"Xemizeme ti dltfi vydat, Ieda
bys se oieuil," fekla mu matka
j8i miad, vdovcem ptece neza
staneS," bodfe lekl mu otec.
"DIt6 potrebujc matky, ui k
vftli nomu budes se muslt oienit,
vCCnfi tu uebudem, jsme stafl, dl
tu by se ti odcizilo," hoyorili ro-
diie
Tak musl ae oienit, chce li mlt
dlt.". n Rohf
OZenit! Jako rouhAnl pHpada
lo mu to slovo a prosebnym zra-
l;nm iitmM nil nhwWlrn v5 -Jnnv
T Ilsmvillll SH n,Mm ,nvx
I -... nv ..u.sw i V-
vlfdnA
"Nevydrilm to bet dltfcte," psal
potom brzy zdrcen steskem a qb
kloien zoufalou samotou.
"Vyhledej dlteti hodnou matku
a sobfi viruou ieuu," odepsal mu
tchAn.
"Nopotfebuji ienu. Vyhledejtt
dItcti "mtku a vezmu si J1 z ,asky
"e"f" ia.
Uplynul nov- rok. Fiala jezdil
nayfitfivoyat synka, trAvil u neho
"v0 lovo!enou a rodice s ditfi
tem I'jdCdi k cukrmistru.
"V nuiem domfi ui skoro rok
bydli ucitelka, ticliA, skromnA,
lalceliyA, nemluvl s nAmi, ani my
dite so na ni Jou tfese,
potkavft Je s chnyou na Hchodech
I v parku, a vidy je pohladl. Snad
a,1 "evl cl je ale pohladl je
h'Zdycky. Byla by mu jistG nfiiuou
matkou."
"Vezmu si ji," toli'Krufoval ja
ko bez suiyslft Fiala, nebo vzrft
stalo v u6m pffini miti u Hebe By
na.... a okamiitfi vzal ui dovole
nou.
Mu2n a poctivfi vylozil slecn&
J voje poataveni. Odhalil ji svoje
nilro. dal ji niilili'ilnoiil do T-or
nyoli tftni hviMio bor.odm'Oio miiiii t
ku, uknzul JI, jak v tt t tint v nool
kuittA inn Jodlti? HVtMiMko radost
C: jolio dlte "bud'to mu mat
kott a Htaflto ho prolo mojl ie
non," Kopjul na kouoe pled nl ru
oo. V.viAdala si iiiohIo na rozniySlo
nou a puk mu iiiipsalu : "Choi ho
stAti matkou vuSelio ditcto, a A no
ohApu, proo; noinoliii urciti cit,
ktory mo k toinn nuti, jnkAsi no
liovt'douiA Hf In tAlmo mo k vAin,
novlni proi; alo stauu ho novor
nou HVt'inu idoAlu, byti matkou
vsem olziin ddtom ve fikolo svoji,
a uiuhIiii ho stAti matkou jodi
ii("inu ditPti vasomii," a nlovlcko
"iiiiihIiii" dvnkrAte podtrlila.
A Fiala jozdil k nl i k dittMi, joi
HplAtolilo ho h nl dokouale a na
z.vvalo ji lined, jak nut to porueili,
liez zdrAhAni, uladkym Btovom:
".Matioko"... Mluvili o ditoti, a
.sohvAlne, zi'iinyslnw vyhybali ho v
hovoru ku.d(5 ziniuco o vliiHtnf
mat co miiloho lioeliti, u prvnl zo
no Fialovi. ("ukrinistr nomolil ho
odvAiit vyslovit plvd svoji novo
Htou jinno ifi, klormi douud mi
loval a jonuiA duso joho ieny nu
Htavajloi vycitila tu rAnti v du5i
sv("ho Hiioubouce a proto ani se
ji nodolklu....
V tichu, kdyi proboitzol ho
mlhnvy I'inorovy don, slavil oukr
mistr Fiala svoji druhoit svatbu
s Boloiu.MrAzovoti.
III.
ITod ufadnickyin doinoni Zlon
Hkt''ho cukrovarti p07.de vecor zu
ntavil kocar. titara rfluika sbira-
la lAsto a pokryvky a Fiala nosu
na lovioi Hpiol svojo dlto, uvadol
do hvoIio bytu svoji driihou zona.
Opirala so lohco o joho ranio, a
Fiala oitil, jak so ohvojo joji ru
ka. "Jo ti snad zima?" optal so ji
ua Hfhodooh.
"A oh no, iionl, alo cosi, co dofi
id i " nol.f jiiUi'.s I i mom
nA zinocnujo ho in no coh'."
VoSli do jidelny. Oko mlade" ?.o-
ny oloudilo novou joji doinacuo
nil. Byla zurizoiiu liplno tak, ja
koby pan! doniu byla voora ode
Sla. "Bylo by mi mil, kdybys s ni-
oiin nohnula, zvykl jsoni ni na to
okoli, pf-ijiui tu usnofadaiii za
HVi a Htuir He s tini,' tople. vpo
lo, chvojloiiu so hlnsem prosil
inui a pohlodl pf-i torn znova na
Bolu.
Ta sodola bloda, jako kMda bi
IA a obi-as chvGni probehlo ji co
lyin telem.
"Co jo ti? Ty niAs horeCku!"
.slaroHtlivo fokl ji Hohui u jumnfi
vzal ji za ruku.
''Jsom rozrusona. Patrno jlzdou
a udalostmi dnesnUio duo; liii'un
cit., jakobychom nobyli sami. Ja
koby skrytt1 dve oci yycltave hie
doly na time, ja ty ofii nokdy a no
kde videla; ted' je neviditu, ale
znAin je...."
Ty blouznls, nioje drahA, pojd
a odpooiii si," a zvedl svoji ienu
sotrne a odvAdcl ji do osvftlone!
loinice. Otevfol dv?fe, a proti
niin uprostf-ed nu zdi niezi dvi-ina
bilytni lozoini visel v tmaviu
ramci vellkV", vorn partrdt jeho
prvnl ionj-. KrAsn6 joji ofii diva
ly ho z obrazu jifimo na dvdfo
Jako ustrasone ptACe schoulila
se Bfila, obfima rukama sovfela
rameno svcMto niu?.o, a hlodlc na
obraz hlnsem hrftzou iros3'
con-m septala bAzlive:
"Kdo je to?"
"Ale, moje prvnl Zona proce!"
mlrufi, tonem uklidfiujlcltn pro
nesl Fiala.
"Ona to vfidfila!" vykfikla na
prahu loinice Ifila a jako podt'a
ta kAcel.i se k zemi.
A cukrmistr .stAl jako kamen
ny, nehybuy, a v jeho uslch bou
Hla slova: "Ona to vfidfila!" Sly
sel znoya, jak na loii smrtelnfim
septala je jeho mrtvA iena, Bly
Sel, jak ta slova vydrala se v'
kl-ikem z ust jeho iive nyufijSI ie
ny a ozvfinou bloudila v tichd no
ci prAzdn-m Jeho bytein....
A hrilza pl-epadla i jeho
ZdAlo se mu, jakoby se nachylo
val nad zAhadnou propasti,
kterd dlouho nevfidfil, co v jejlm
tcinnu se skryvA, a jakoby ted
v td chvili 7)ftlnofinI vystupovalo
z nl rozlustfini tajemstvl, se kte
v$m jeho iena odeila do hrobu
"Bfilo! Bfilo!" vykfikl a sklo
nil se k nl. Zvedl ji a v nArufii od
nesl ji na nejbliisi kfeslo.
"JS'e, JA uejsem povfirfiivA," za
fiala tato ztfiika mluvit, "nejsem
lehkoyfirnA, naopak posmivala
jsem se jlzlivfi vsemu, fiemu jinl
vfihli," a odmlfiela bo. Di'chal
volueji, uklidfiovnla se.
"TvA iena jmcuovala se za bvo-
bodna "
"Olga lllavsova," skofiil ji do
refii Fiala.
"Ano, 01a lllavsova. JA, od
byvsi ufiitelBky Astav, nedoHtuIa
lined mlsto; chodila jsem tedy
Braze do kursu pro fiiti Sato."
"ilA iena take", pamatuji se
bylo ta krAtce pfed svutbou; chy
stala si tain vybavu, byl jsem
tarn nfikolikrAt navstivit."
"BydlHa na Ilradfianech."
"Auo. v filale 313."
"Tak poHlyfi. Jodnoii z pouhd
kairice pozvaly si divky do hodi
ny vykludiifiku knrot. l'Hslii
rozhoililu ohmatun karty po sto
le, pokrytdtn UHtflzky ntznych 1A
tok, a porufilla liAm kuidd in.vHliti
ai jodon kurt urfiittS burvy. Kodo
ly Jsme h 01j?ou vodlo sobe. Jen
abychont zAbavu nokazily, vyho
vfily Jhiiic tomit prAnl. Xufio bit
douctiost byla vyloiouA iifece a
jasuA. (.)lit liyla ziiHiioubena n jA
uiolu zudAno y kolika okrenoch o
ufiitolskd mlsto.
"Vy dvfi h! myslite stejny
kurt," fekla liAm vykladntku, "a
Bice Hrdeove oho."
".IA jsom si na nfi niyHliln," bo
jAotifi f-okla tvoje novfista, ale jA,
aft Jhoiii ni vskutku myslila nu nfi,
vykfikla jsem: "Alyllte ho, zolond
eso bylo moje."
"A profi zapIrAto, slefiinko?" s
lhoHtojn.vin klidem odpovfidfila
babioe a vie ho innou nezabvajlc,
klidnfi a urfiitfi rozprAvola:
"Vy, slofino,"a ukAzala na 01j?n,
"jnto zasnoubona, brzy ho vdAto,
alo st'nstnu nobudoto; unifote, a
vum'Iio untie dostano tu vodlo, co
zapirala." Zdo odmlfiela ho Bfila,
zakryla h'i tvAf a po chvili fekla:
"Ona to vfidfila!"
Jako neiny" Hodfil zdo Fiala; v
joho nitru rval so rozum s timsi
noziiA iiini, tajeninyin.no vyzpyt a-
tolnyin. XuklAnfil so nad nronast
dna nevidfil; vfidfil, nafi v.poml-
nala mrtvA ioho zona, ale uovfi
ijoinstvi. noiu-oiiiknutolnd, mu
plnilo dusi. Dusnfi tioho inusil
proloinil. OdkaSlal si. Znolo to
nuitnfi v tiohit noci. Hledal lisil-
vysvotloni 6 teiutid zAhadv,
ttiAvl rukoit koiiofinfi, usinal so
tnlrnfi, jsa rad, io pfipadl na pfi-
adno slovlfiko;
"Alo. draha, to pfece je tmuliA
Ahoda," fokl koiiofinfi Htlsufinyin
lilasoni.
"Xnhoda?" opnkovala Bfila.
I'rosim to. oo jo to nAh'oda ?"....
oba odnilceli so na dlouho....
Pokuseni.
2sojmladsi zo synu pan! Annv
krzowosud-XusluvHkt' zasvetil si
stnvii (luohovniinu. Od nacholo
kyoh lot jevil uezvyklou zalibu
niodlitbo, byl tichy, pokorny.
nad mini vazuy a svatj'. Vzdfila
al so v lviinfi za dozoru vzdalem?
ho brutrunoo kardinala a tain
tfiz v dovatonacti letech ukonfiil
Hlavne scminAf.
lb .v
l'onovaoz nemoni, noinajo pft-
inofonych lot obdrieti kaplanska
HvecenI, pfiSel do rodnfi zenifi io
prvd po mnoha letoclr a ubyto
val se v domfi matfiinfi. Bvdlol
rohovfi jizbifice palace, pustd i
vlhke jako iah'u'ni cola, spal na
zemi, postil ho bez pfentAnl, fii-
tal latinskfi knihy, bifioval ho a
pod obnosonou klerikou nosil fo
nilnky. Byl nevyslovnfi dobry, pfi
jemny, odpouStojlci uraiky ii
velice skromny. Sodfil-li, totii na
samem kraji kfesln, jako by so
1)A1, ze ve chvili moznolio nanebo-
vzetl zavadl tfilem o stolek, cho
dil po prstech, jakoby mfil nod
podeSvy sandAlA jukfisi tujftplnd
dratky chrAnlcI joj zemskfiho
prachu, mluvil neslyehanfi bibli
cky, stranil se lidl, Septal modlit
by, spatfiv vesnickA dfivfiata
KaZddho due pfed svitAnlm opou
Stel byt a chodil do poll.
Tam mohl nejlehfieji nalfizti
Jmdna Tvflrcfl, tam tvofila jeho
exstatickA blouznfini nejsirsl kru
hy. Stezkou vySlapanou stfedem
velikdho lAnu iita chodlval na od
lehlou horu, kde ve stluu sosen
skryvala se lesni, na polo zbofenA
kaplifika.
Toho dne Sel jak obyfiejnfi. Oko
li bylo jeSto pohrouieno v nofinl
temno, nfikoli na v'chodfi zapalo
valu se jii liliovA atuha zAbfesku
U kolduek iitnych stdbel visely
velikd krflpfije, jimii byla zmo
Cena cestifika, stdbla se schylova
la pod tlii klasfl. Obill slabfi
osvfitlend tfpytem Htilo se jak
ohromua vlna k hole a k lesu, ve
ktevf raikalo zAtokami.
Vzduch vouol zemi a dozrAva
jiclm obilim, coi rozuficuje y Clo
vfiku vfidomi slly, zdravl a mla
dosti. OstrJ', vlhky dech lesa So
odtud, z t6 fierud hlublny veli
k'ch stromfl, po jejichi vrcho
clch rozchAzel se raodrav pfex;
svit. Knfiz Sel volnfi, nohy jeho se
poHouvaly bezvlAdnfi, ruku nes
na povrchu iita. U nohou vyld
tali skfivAnci a chocholouSi a za
padali hbitfi jako kamenl do hou
Stfi obili.
KvitAni se rozldvalo v Cen'An
ky, vzrostlo jako velik plamcn
osvfitlovnlo rozsedliny, nvozy
zAhyby fiernch chmur, leuivfi Ie
Ziclch nal lesem. Stoletd sinrky
vencici oicrai nory vysiy z nocl
nejprve velikd a krAsnd jako slo
vanStl knfiii. Ilaluze jejich trfiely
k jaHndmtt blnnkytu jako nice
vztAhnutd k slunci, kierd pfljde
NAhle pleplynula nad zemi
rychlA vlna to zavauuti vfitru
ienouci svitAni, sletfilo b haluzi
Hinrkovych, zvfisttijlc rostlitiAm
travAm a obili: slunce! ZdAlo ho
e zemfi bc chvfila. Ze ardce je.
pofiinA tloitoi. l'olom i vitr slozll
kfidla a zavfisll jo v proHtoru
lAchiiouoiin jiryskyficl, clirastim
obilim. Xastala uhvile hrobovd-
io ticha, dlouliA a pffjciuuA, na-
stula ta tajetnuA minuta pfedsvi-
tu, kdy rostliny pohlcujl uhlik,
jak jeu mohoii.
Mlad !uifiz mfil zrak obrAoeny
fiervAnkrtm. Hlovu inodlitby
pl'vala ze srdce na rty, juko
)lyvA mlza na kftru sosny, kdyi
pfljde veaiiiu DoSel ke kaplifice,
otevfol dvdfe zbitd koliky ze
ScdyVh dostifiok a padl na tvAf s
ozpjatyma rukama pfed tvAfi
Krintovou, nakreslenou neuiufi-
on rukoit prostdho filovfiku.
ZdAlo so, ie duSe joho uprchlu
zo zeme. k nohotim bozim. Za clivl-
Hjmdnou s ofii joho Hstky sle-
oty, uzfi oblifiej vfifindho
NAhle ak se rozldhA brutAluy
ifiy tnuZsk:
"Tehdy se's mi, tehdy, llanko,
libila,
a poli, kdyi se's jak lubut'
bfilala "
Pisui td odpovldala jinA divku,
ifioliAzejlcI z daleka:
Xebfilala ja so koSilifiku InfinA
tyH, Junku, myslel, ze jHom
malovntiA !...."
MlAdenefiok se zvedl se zoino a
Htanul na prahu kaplifiky. Spa-
tfil vysokdho fieledlna v kosili,
bost'ho, v slanifinfiin klobouku,
kAceti na kraji lesa jalovce. Vy
trhAval ze zenifi niotykou kofeny,
otafiel Hi nice vfitvifiknmi a vy-
tahoval kefe i h hrudaini. Stoz-
on sla divku, nesouci nu ploclch
bflinfi chvoje.
Kraj suknfi zatknula za pas, Si-
okA jeji ramena sblhala se j)od
tIZI, toliko hlavu, pokrytou fier-
enyni satkom, nesla vzhfiru.
Kdyi stnnuln na zAhybu stezky.
astoupil ji kopajici cestu, od-
Azal koaco pluchty s jejich
trsou a polozil bflinfi na zom. Od-
strkovala joj rukama, sinfijlc se.
Knfiz si zaslonil dlnnemi oci,
lefi po ehvilce mu nice spadly,
kdyi zavznfilu novA ieiieh plsofi,
kterA se v lose odrAzela. Byla lo
diviiA hudba. Txs jak napjatA
stritna so vlnil udefonlm 'tfich
dvou hlasu.
'a zahi'Adce viSnifika
A v nAdefiku dvfi,
Mfil jsem to rfid Uako vie
Xoz svfit i sebo.
OA val jsotn ti na stfevlfiky
A ty's noohtfila
Byla's tehdy tuzo niludA,
Xorozumfila! "
Sli doli obilim. kterd sAhalo k
jioh lavAm, k sobfi nachylenyni.
Illavy ty, osvfitlend ohromnou
nifidfinou kouli, ktera vySla nad
okraj rozsedliny, jasnfi bo odrA
Zely od Sorfiho iita. Sli dlouho po
mezloli, iokud jich obili Aplnfi
nezakrvlo.
Slzy plynou zpod zavfonych
ylfiek knfizo. Zulomil prudce ru
kama. XoznAniA slova, kterA vola
ji tesknotu a milostud prosby,
tisknou se mu na rty.
Mluvl je k vidfinl se slzavyma
ofiimn, dlouliynii pletenci dlvfiich
vlasu, kterd plyne z jakdsi jesky-
nfi a padA mu na ofii. Vznikne v
nfini jakAsi slla neziiAmA, neod-
pustitolnA, dotfirnA, mocnA, roz
kosnfi sladkA a tAhne jej v daleky
svfit. DivokA volnost duSe roz
poutala provazy a A'zehopI se jak
mlady kufi v sllendm bfihu.
Po dlouhd chvili, ve kterd byl
jako Bpojon s tichem poll a luk,
jal se probouzeti z ospalosti. Za
tfasla jlm nAhle jnkAsi uzkost
Ohlddl se kolem a pozdvihl ofii
vzhflru k blankytu.
Pod stflbm5'm oblakem vznASe
se skfivAnek, pfije svoji1 plsefi.
MysienKy asi;etoA'y Dezeiy za
ozvfinou, zrak se zvolna rozjasnil
moc vlry zaujala nad nlm ztrace
nou vlAdu.
"BoZe, odpust' mi, odpust',"
Septaly vybledld rty.
Anglicky napsala K, B. S.
Pfedveficr dvou svAtku. Ilodi-
na vysvobozeni tloukla nynl takd
pro mne, ubohou duSi piuafskou.
Nemusiti dva uplud dny shrben
sedfiti n iukoust kecAvati celd
dva dny, jakd to Stfistl.
Kdyi jsem Bvflj lepSI kabAt se
hfebiku snimul a mlsto kancelAf
skdho Spinavdho jej obldkal,
vstoupil mflj Sdf. Nesl ua nice
objemn5' balik.
"Trime", pravil s vrazem nej
blnhosklounfijSim, "Trime, jste
velice pilny a pofAdny, jsem s vA
mi velice spokojen. Proto chci
vAjh ufiiniti malou radost."
Podal mi balik. "Je v torn tufi
nA husu. Pochutnejte si nn ni.
Sfastnd svAtky!" A spfichal pryfi
dfive, neili jsem mohl ze sebe vy
praviti podfikovAnl.
Druh' plsaf a pflrufii dlvali ho
na mue pohledy zAvistivymi,
kdeito JA, uesa tfiiky balik pott
pail, radostnfi chvAtal jsem ven.
Bylo to poprvd, co fidf mflj mi pro
jevil tnkovon pozornost a innfi to
neinAlo zalichotilo.
Na cestfi ku svdmu bytu zusta
vll jHom se ve vfiepn, nbych si
dopfAl Hkloulfiku piva. Balik po-
oiil jsem na vyfiepnt Btftl, a ho-;
ulttiut.'' tiM2.il itifiin I i'i -n I I
ej Rvynii neohraban5'ini prsty.
"Ach, husa; a jak tufiiiA," pra-
vil, "z td budo nCkolik pfiknych,
dotirych, fifavnalch porcl."
To toprve pfivedlo nine nu my-
Sldnktt: "Co vlnstnfi uiAm si h
tlm zvlfetem pofilti?"
Na svAtky byl jsem pozvAn ku
iflbuznym mojt nejdraiSI, ku zA-
moind to rodine nAjeitice v Ken-
tu. Tfim jsem husu dobfe nemohl
ifindsti. To bylo by tolik, jako
nositi vodu do Temze.
"ProdAm ji," pravil jsem k ho-
stinskdmu. "Mflieto ji dostnti
evnfi."
"Nopotfebuji ji," odpovidal ho-
stinsk-. "Ale snad koupi ji nfi-
l;do z tfichto pAnft zde," ukazoval
na nfikolik pfltomnych host!, kte-
f i vSak nevypndali tuk, nby mohli
kupovati busy. Ale jA pfedce vy-
fiat zvlfe z obalu a lidem tfim je
ukazoval. OnmfikAvali je kolem,
nablzcli nfikolik silinku, konefiiiu
pfevrhli jeStfi nfikolik Bklinek n
;ofaIkou a husu ji polili.
Itozmrzen uchopil jsem husu i
paplr a mlstnost opustil. Kdyi
ublrul jsem se s husou, deStnlkem
a braSuou na spisy tilicl, utlkalo
za innou vice klukfl a tropili si ze
nine Snaky. Chtfil jsem tedy hu
su zase zabaliti, ale vypadla mi z
rukou a to prAve do prostfed blA
tivd ltiie. Nynl husa zapAchala
nejen kofalkou, ale jeStfi nefilm
nepfljemnfijslni.
Uchjiil jsem se opet do vj'fiepu
nablzol jsem Iiubu pfitomnym
u koupi.
"NevypadA chutnfi a takd nepA-
chne lAkavfi," mlnil jeden z hosti.
"Ale dejme ji do v'hr', dAte-li lo
sy lacino." Soiihlasil jsem a
husu vyhrAl jsem sAm. Mrzut
prchal jsem s nl zase pryfi.
Tu nine napadlo, abych ji nabldl
drfibeznlkovi. VeSol jsem do ta-
kovdho obchodu a poloiil jsom
svdho opefence na krAmsk' still.
"Jak to ohavn chundel!" zvo-
lal obchodnlk polekAn.
"Je to husa. Kouplteji?" TA-
zanf neodpovldal ani slovem.
Husu vzal do ruky levd, pravou
uchopil nine za krk a oba uas vy-
hodil ze dvefl.
A tu jsem si umlnil dAti zatra-
cend dobytfie nfikomu zadarmo,
zavolal jsem jakdhosi chuddho
mladika a pravil jsem k nfimu:
"Tuto husu ti daruji; vezmi si
ji." l'rekvapen niedei na nine.
"Ze mi ji darujete? O, pak jste
ji musil ukrAsti. A zavfen bych
byl za to jA? Nikoli, pfiknfi dfiku-
ji." A uteKi ode mne. iJestii te
dy zahodlm.
Spfichal jsem do tomnd po-
strannl ulice a jiz pozvedl jsem
ruku, abych balik odhodil, kdyi
vynofil se pfede mnou strAZnik
a pronikavfi mne prohllzel. Ten
tyi pokus ufiinil jsem v ulici nej
bliiSI. A tu vyskytl se jiny strAi-
nlk, jeni pohyb mflj zpozoroval
TAzal se mne, profi jsem balik
chtfil odhoditi, co je v nfim?
"Husa!" vykfikl jsem zoufale.
"DobrA, na strAZnici se o torn
pfeBvfidfilme, pojcTte se mnou."
A chopil mne za rameno. Vy
skubnul jsem se a prchal pryfi,
BtrAinlk za mnou; zArovefi dal
pronikav signAl svoji pISt'alou.
JA uhAnfil snifirem k lond'n8kdmu
mostu. Sfastnfi dostal jsem se na
nfij a hodil jsem balik do vody.
Oddechl jsem si!
Ale v nejbliZSIm oknmiiku dr
iel mne jii tfetl strAinik za II
mec.
"Co jste zde hodil tlo vody?"
"TIusu!" zafval jsem.
"DobrA. Ostatnl budete moci
povfidfiti inspektorovi."
Vedl mne na policejnl strAini
ci. Sotva jsme tam vstoupili a
jii pfichAzeli za nAmi dva strAZ
nlci, kterj'in se podafilo balik j
vodv vyloviti. Otevfeli obal si
pfed nAmi objevila ae mrtvola
dficka.
Nenl tfeba, abych vyklAdal, v
jakyeh mlstech strAvil jsem svd
prAzdniny. DelSIm vySetfovAnlni
vysla nevinnost moje ovSem nu
jevo. Ale jelikoz se doknzalo,
Ze jsem onoho neSCastndho vefiera
prodldnil ve vice hostincich a tam
husu ke koupi nablzel, shledAn v
pofilnAni mdm pfestupek opilstvi
a obdriel jsem dva dny vfizonl.
NAsledek toho byl, Ze pozbyi
jsem mlsta a moje milovniiA kent
skA dcera nAjemcova provdala ho
za jindho.
Od td doby niAm nejifekonatel
ny odpor pfede vSemi husami
pefienynii i uepefienymi malynii
i velkyini oskubanymi i noo
Skubanymi. A bfida nesl'astnlko
vi, kterj1 by nine chtfil opfit pocti
ti svAtcfini husou.
SlovaBHko yiiiikeo.jskil bn-
uoucnost svota.
ZiiAin' francouzsky sociolo
Jean izoulot proiulouval o otA.
kAch nejvySsIho dosaliu.
JukA bude budoucuost Bvfita?
OlAzka odvAZnA, vzbuzujloi od
povfidi paradoxni. Snad i para-
doxnimi jsou nAzory Izoulotovy,
ale zajlnmvostl jlm neitjife nikdo.
pro nAs jsou tim zajimavojSi,
lonfivadi Izoulot pfislibttje vlAdu
nvfita obfianftm severoanierickytn,
Yankeejfilkum a Slovanfiin.
O budoucnosti bude rozhodovUt
zApas Evropy a Ameriky a zApa-i
dvou ocoftuu: Atluntickdho a Ti-
chdho.
ProchAzime dobu uejmocnfijSi
evoluce.
Od tislcileti bylo mofo Stfedo-
zemni mofe stfedu zemi con-
trem bohatstyi, obchodu a moci
svfitovd.
Kdyi byl objeven nov- dil svfi-
ta, pfencslo se centrum do Atlau-
tickdho oceAnu.
Za dvacAtdho stoleti bude vSak
toto centrum pfeneseno do Tichd-
io oceAnu, jeni so stano uovm
mofem stfedu zemi.
To jsou posledni pfevraty vm
vvoji svfitovdm.
Proto mA panamsky prflplav
takov vznam. Bude to posledni
geografickA udAlost prvulho fft
du. Jinak je vse na zemekouli jii
znAmo a nelze objevovati uovtf
;raje, jei by mfinlly tvAfnost ze-
mfi.
Nenl jii pfevlak, jichi prokopft-
nl by mfilo smfir Bvfitovdho obcho
du. KanAl suezsky prospfil ohromnS
Anglii.
KanAl panamsky pfenese vSech-
ni' ty yyhdy a prospfichy do A
meriky a tlm vznikne i konefina
nadvlAda obchodni Tichdho oce
Anu.
Amerika mA zajiStfinou, gtast-
nou budoucuost. MA mnohem vi
ce vlAhy neili star svfit a jeji or
nd pfldy jo tolik jako v Evropfi,
Asii a Africe dohromady!
"Encyklopedie britanickA" po-
tvrzuje toto neuvfifitelnd fnktum:
Novy kontinent, afikoliv o polo-
vici menSI neili star$', obsahuje
aspofl stejnd mnoish'I uzitefiud'
pfldy a vice neili joduou tolik pro-
duktivnlch schopnostl!
A dflsledek toho?
Budou-li pfirozend zdroje ame-
rickd vyyinuty, poskytnou v'ilvu
pro tfl a pftl milliardy obyvatfel
stva. NynfijSI obyvatelstvo celd
zcmfikoule pACi ae na pflldruhd
milliardy.
A tak pfijde doba, kdy Ameri
i bude miti vice obyvatel neili
tfi perainy stardho svfita.
Australie?
Pan Izoulot odpovIdA, ze tato
povnina, majlci pouze 4 milliony
obyvatel, bude hrAtt dflleiitou
roli ve v'voji svfitovd populace.
A Sibif?
Sibif je noziiAniou zemi. Ale
jeji novA kolossAlni ieleznice zpil-
sobl takov' rozvoj v Siblfi, ie to
bude divem dvacAtdho stoleti.
Sibif, ohromna a bohatA, je
skladiStfim nevypofiltatelnch a
neodhndnuteln'ch pokladfl. Tam
se pohrnou milliony, tam se hrnef
rusky lid.
BuskA fise vydatnfi napomAhft!
dllu zalidnovAnl Sibife. Proleta-
riAt a chudoba ruskA vystfihuje so
na vychod a vyvoj Sibife bude
souviseti s novou mod Tichdho
oceftiiu.
A v tfich krajlch zanedbanych,
pustych, v Siblfi, AljaSce, Kana
dfi, Austrsilii a Noydm Zelandfi, v,
tfich krajlch kolem Tichdho oce
Anu vykvete nejkrAsnfijSI dllo oi-
vilisace . . .
Tieh oceAn podle vfiStby ame-
rickj'ch ufiencfl bude Velkm Je-
zerom civilisace lidskd, na jeho o
bou bfezlch budou se rozvljeti na
jednd stranfi Sibif, Clna, Austra
lie, zaponsko a na druhd strana
Kanada, Spojeud stAty, Jiini A
merika atd.
Obraz je velkolepj1, ale mA tdl
svfij rub.
Uvfinia obry zeniskd planety
jsou: Kusko a Spojond stAty.
Oba odvracejl se zArovefi od
Stfedozomniho mofe i od Atlanta
a obracejl se k Tichdmu oceAnu.
Busko, neztrAcejlcI ovSem Kv
ropu s ofii, tlhne k vchodu a tvo
fi svd prflfioll smfirem k Tichdmu
ocoanu.
A tak proti sobfi na obou bfo
zich Tichdho ocefinu budou stAtl
oba obfi biidouciios.tl: Slovan a
Yankee a snad inezi niini strhne
so boj na snirt, jak pfed 00 loty
to pfedpovldal Paliuorston.
Slovand a Amerifiand budou to
dy pAny svfita a nebohou Evropu
ofiokAva smutn5' iipndok.
JiZ Humboldt jifedvidal. Zo ob
chod Tichdho oceAnu jifodfii ob
ohod Atlantickdho oceAnu a r.
1S."1 jiravil v sotiAtu sovoroamori
ckd ropubliky William Seward,
ze T'neificky oceAn budo hlaviiim
jovistfiin velkch udAlostl budou
cihn svfita.
ZAvfirofiuy pohlod j)ana Izou
lot a:
Evropu zlmnkrotl . . .
Facady Buskn a Kpojonyob sta
tu budou obrAceny k Tichdmu o
coAihi, pruvdinu Hlfodisku u po
slodnlinu krbu civiliHiico. Slova
nd a Yankdojfiici vyjdou jediiifi
silni z budoucich vj'vojft a pfo
vratfl . . . .Mauon.