Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Přítel lidu. (Wahoo, Neb.) 1891-19?? | View Entire Issue (July 15, 1903)
VDANA CI SVOBODNA? UO MAX. 1). M. (MIOK KROVA. Kdyi Vavfiuoo joduoii vofor jo st5 po pftlnooi s pliteloni sedol u krbu koufe svftj doutntk, fold mil, 2o ueul vice SAdnd puni W'yn novd, Se Mtulclliia ruddjl just opf t leftuou Westovou a pfejo si, aby jot Bflntek zatujou by I nejen je jimu otci, nlo pfed colym svftoin. Musilt5 svdmn Bi'doi ulevit, niu sil s n&kym promluvit o svych pomdrech. Byltd v nejhlubsini nl tru svdui zrnnfn a uubyl joho tn r pfitel Dick Jessop dftvirni kcm tiiu nejspolohllvdjsiin? A pfec ueprojovil v Bvdm vy ttudnt anl ncjiuonM hofkost k Madeline, ale pro vfioelmo, co italo w, rytifsky ji SotMl, hiio c Madcllnlny Blnbrtstky, pokud to 61o, vfielijak z'ahalovati. JceBopova fill A obrazotvornost ovSeni doplnila si voSkery niozo ry a z matn.veh obrysft aostroji la bI obraz imiobem tomndjSi, uo2 ve skutefnoHti byl. Ale svd donindiiky ponechAvnl si hezy pro Bobo a po dels! dobu neotovfel UBt, left aby v zumy Mend zumlklosti udfukoval kouf svdho duutuiku. Konoftnd vfiak promluvil: "Nu tvdiu niiBte, atury bruohu, byeh ji nechal ted' bdSet; jo nyni na n(, aby uznala svou chybu a pfi.Mii zas. A oua pfijdo joStd rAda!" "Toho Be nodoninivAiu", fekl Vuvfinoe krAtcc. "Bu, ona povoli; jii pro ditd i.iiniotnd povoli." "A co by ml joji povolnost.kdy by inula jen tuto pfitinu, prospd la? Jakou cenu to mil pro nine, 1 d.2 nouuvrAti bo k vflli mnd?" I tal se Vuvfinec, JenS jenom a t, . city svojo drlol na uzdd. "Ja vim, Jak by seni pfibdhlu, j.iko by ji i dfila vyBtfelil", pravil T(.ssop po delSl pfestdvee zlrajo si.unyMeud do ohnd v krbu. "Jak pak?" "Kdybv Jal nfilnou avou pozor nost vdnovatl chta Jixtfm. Dvof se jeu bezky napadnR a pflnd nd kterym hezkym dAmAm te apole cnosti! Jsont' bextoho mnokd cold pobldzndoy. tv.ynrj aplaj a ml-luje-li nfkdo tv relly, in A i te benul! Ukai Be a novou ndjakou laskou t parku, r opefe a na ob zoru objevi Be pan! Wynnovd, nei budes s to Mci: No! fcdrlivost ji pfivede." "Aui stdblein. bych nehnul pro li'isku 2eny, kterd by Be jen tako vyini prostfedky, jakfeh tr uva- dis, dala pohuouti!" Tybuchl Va- M uiec. "Ne, ne, J4 jsem chybil, ::o jsom se a ul oienil dflve nci nifla pMleiitost seznatl Bvet a ji nd lidi. Ted' svet a lidl zua a davd jim pfednoBt pfed mnou. DMve byli jsme apolu velmi fit'a. stui a roCnim piijmem pcti al fie sti set liber bez pfibuzujch, ny nl jest et'ustna r nynejSfch Bvfch pomfirech a ja mushn bledet se protlouci, jak Jen mohu. Jd jsem ufiinil pfehmat, ukvapil jBem se." "Ano, anoM, brnfiel Jessop mr- zut6, "ukvancnl 2enitby ji2 tak mnohy byl li to val!" "Ty mi dobfe neroztimig, tak to nemysHm. Minim, 2e jsem se tentokrate tCrai Ilarperovmi ukvapil. MC-1 jsem bud' telegra fovati pan! Wolfertonovd anebo trvati u pan! Harperovd na torn. . 1 -m - aoy jiaaeiinu plijala zase do o stavu, tak aby mela Madelina vi ce Caau k uvaiovaul. Na nils to to ho l&mal jsem v6c pfo koleno a rauslm proto nyni sebrati vfie enhu bvou sUu, abycb do vdei se vpravil." "Ty jsi so s ni oienil, a poskvtl jsi i aomor, kdy2 nerat-la v celi fikdm svSt& ni2adndbo pHtele.an Btrecby nad hlavou", vpadl Job sop ostfe do toho. atar soudruh Vavlince A-elini rdd a hndval se proto na Madelinu. o kymkoliv bych o torn ue raluvil, "Dicku", pokraCoval Va vfinec. "Ale ty jsi mfij nejstar 1 pfitel, a a tebou Huiim ji mlu vlt o koatlivci ve svdm domd, .ale epofl tentokrate. V2dyt' nalei to k pravflm starch pfatel, aby vyilechli trpelivfe steskv, ale ue budu tvd shovivavosti nikdy vice jif vyladovati. Vfiak vim, 2e na konec ilovdk do vfieho se vpravi a nejlepfiiim Idkem jest v2dycky ftn praco, hojnost prdce!" Ackoliv Vavfinec mluvil .dan llri k'lidnm blasoin, vddel Jch op pfece t dlouholetd svd zkuBc- Boat!, re rana ta zasAlila pHtele joal avyrai pocity nikdy se ue hoaoafval, io nejvdtfif hlubiny fdee a kaidm Civem JeSt6 zn chtlTala. XcpoauzHj ji pMlifi pfiand, Di- lN, mluvil dale vavfinec, jenz ni,vsl''iil;.v svtiho dnilia iilii'iiliml. ".!(!(' ona joSlo velmi inladft a vol mi kiYisnn. .)A pak jnoin jononi ohudvui advokAlom a una prodtV lata so mnou lit'oznoii dobu. Vis, ktorou dobu minim, n vis laho, jak Htntooiiu prolluukala so (on to dobou zkousky. K'ronio oho zAdtioho osobuilio soka iioiuuin. Nodba li o nino. notllii'i lakd o ji ndlio, liobot' jo to povaba naski't ze chladiu'i. .My in jodinyni Hokont jo bolmlstvi, zlalu niusil jsom UHtoupiti. Olirouina mou .lata vypudlla nino z jojilio srdre a za viola bn'uiu za union. Alo fas jo takd noobyfojuou nioci a on mi poini'i?.', abych nil ni zupoino null" "C'as! lllouposti! ("as uoni s to sprovoditi so svfta l'aktuin, 2o ona jo inatkou svdlio ditfto! Uofiik jost pAskou mozi vAuii, kto rou ani fas, mil penizo, aui no stuysl, ktoK' ty zdo niluvis. ani jak.koli ?.onnk fcvast noni's to roztrbati." "Ty na vCc pobliiiS so zcola klamudho stanovlska, mil," .losso po!" dal r odvot VavMnoo. "I'ro past mozi mnou a Madoliuoii bylo by mo7.no pfoklonouti jon pak, kdyi by z vlastnl svobodnt'' vulo ke mud so naviAlila a oilvolala velkou fAst i toho, co fokla. Ale to ona nikdy, nikdy noufini! No niilujet' nine vice, jA pf'ipouifnAm ji jen jcStfi dny bidy, noinooi a oliudoby v nejdfsivfjsi podohf. Ona s radosti iMrolila, kdyz na bfdl jsom ji svobodu." "Vftsiho blAznostvi takd no mold jsi se dopiwtiti!" zvolal Jes sop. "O torn niAin zcela jind uiiiifni. Mud zdAIo by se nejvetsiin blA- znovstvim, kdybych na sobo jmiu- tati chtfl 2enu, kterA snad za nf- olik mfsicft ani Jcdnou na nine 8i nevzpomone! A kronie tolio i jA jsem nynl svobodon!" "Podle zakona nejsi, mily bra- chu! Ty na pMklad nosniiS so TlcekrAt 2enit." "Xikoliv, jA bych ho takd za to podfkoval", zvolal Vavfinoo s du- razem. "Kdo se jednou spAlil, bo- jl a ohnd! Mflj prvni pokus vy- padl tak neSt'astnd, 2e bych, i kdyby se mi pHle2itost nasky tla, co2 bilh zachrnfl, sotva kdy podrubd oaiid vvzyval, a byt' bvlo pokuseni sebd vdtsi. Zeny jou ji2 jednou tak velikou liAdankou Vfiechno phi nicb, jojiolt pfodnoti vadj, vyvinuje se noocokAva- um pfekvupujicim spfisoboin, Madelina je toho nojlepsini do kladein. Pokud byli jsme cbudi, hotovy BtrA2u5 nnddl, ted' v bo hatstvi ji2 jeu hezkou salonni outkou a " "A ted' jsou modistky, kleno tulci, licliomctuici a tak dAle jo jimi strAiniui anddli!" probodil Jessop. "Tak tody nezb'vA. mi jindlio, ne svou velitelkou uftiniti svd povolAni a jemu zasvdtiti srdce dnSi", doklfidal Vavfinec. "IJoby- nd apravedlnosti alespofl je vdr- uA a vytrvala dAma." "Ale jak brzo asi seznAs, mily pHteli, takd i svdrlivA, zatvrzena a rozuiarnd. atara Caroddjnico s kamennou tvAH. JA pro svrtj dil Jsem uzavfel, neodvAddti u ni 2A dn$-ch navstlvenek vice, ale vSe chen styk s ni prerusiti", odvdti JeBBop. "Mflj strc zanechal mi pdkny odkaz a jA hodlAm zafiditi fifl pohodlnd a bezky po doniAcku v jfcbo. venkovBkdm sidle, k zA komdkihu a Boudnim sinim na v4dy obrAtiti e zAdy, mou via fienku ptIit a vyplilovat svrtj zivot in-o ))N5td stfelbou, rybolo vem, lionbou a tak dAle." "To do opravdy nemyslis, Job sope!" "Upluft do opravdy. Ale jako He rik&, 2e co jednomu smrt dru hdmu chldb pHnASi, a ty prAvni ctvi se chces zapBati h telem i du fii, star.- pHteli, mrt2e tl to b(ti na prospfch. Ja ochotnd rAd po mohu ti troeliu do kopce tlacit, ZAleXitosti finny Bagge a Keep Duaou to be odevzdAny, a mohu te ujiBtit, to noni iAdnA babka!" Kapitola tlinActA. NKNADALfi SKTKANf. Den byl krAau, pofasi skvo stud a Ilurlinghani byl preplnen Ivazdd Bedadlo blize tanfirny by lo obsazeno a barevnd klobouky fiaty a slunefniky dam tvofily pe tr$' vfiiec kolem zelendho pro B,transtvf Btar' West, niu2 v obyfojndin slova smyslu pfesn, byl so svou spolecnosti zAhy na mistd a sv rtS avdft'iiky zabozpofil I ve stinu toho funyslu se vdojte a iiovidej vejkdho stfedniho stauu na mistd, i to nAiu nfoo o rekynl vafti nejno z kteidbo bylo Ize uejldpe viddtiJvdjSi uovelly. Juk Jste se Jen a vldfiiu by 1 1, volmi pliliodiidm. Madoliiia, joi2 krAsu bily sat jon joslf zvyfioval, byla J12 pfod nifhMii pozornostl a UH107.1 ztiAmi ji pozilravovall. Lord Moiityoute, kapilAu Van slllart a jodna pfitolkynf, paui 'M', I'aslovi'i. sililoli stlnnd mi nlo s ni a vypravovali ji v krAt kyoh pfostAvkAoli, ktoid poskyto vnl jim flly zAjoin ua blc, noj znjiniavfj.si novinky. 'a jodud takovd pN'HlAvky pMliliAila so lu skupiuf takd ludy litii'liola. ltvln ohlofotia V ko- I.Vin iliilio.cli barev a niluvila ivo a s vulkjhn zAjinoni jnkyin- si pAnoin. Hystry joji zrak inb orn HM).oi'oval .Miiitolinu a pPi- 'tnnou spoloonost kolem ni a mod .n ml Mlu I; nini. "() niA nojdra2si Madoliito. jak polimllnf' a v jakdni olilAdku vy zdo sodito, co jA slojlo poku so na yslunl a vodroin jsom Ji2 iiolo- mrlvii. Sotladlo nolzu dostati ani a dobid slovo, aui za ponize. Alo ilod'ino, vy niAtu juStd dvd soda- (lla noziidiuiA, tot' skvoslnd! A zdo jodna stolice takd pro vas!" zvidala, obrAcejic se k svdinii prfl- o.loi, jonZ zustal stAti v nfjakd zd'li nosti od ni, chtdje jiozdra iti nfktord svd znAiud. "TrvAui, .Madilio, 2o znalo puna Wynna. n2 pise tak skvostud flAnky do novin! ratio Wynne, slef.nu W'o- tova jo jodna z vaSioh nejvfeloj- icli (litem. DoninivAni s(!, zo ua vSocliny vase novellv nazpa- lllft'!,' To byla lt;2, kterou vvnivslila si lady IJueliola pro pHpadnou po!f bu. jako2 vrtboc nebyla u ni nikdy nouze o to, kdykoli 5Io o pioncsoni uejakd nopravdy. Mrdelina vzhlddla uleknutn. An. ktery nynf se smekuutm loboukoin pfod ni stAl, byl Va- Mnoc. Co pak pro brtb se to s nini jon slalo? Oliolil si vousy, byl podle mo-v ly v spolecnosti prAve panujici, hladce oliolen, odon iornym ka- batem die tehdejsf panujici modv hodnd dlouhym, mdl v kuoflikovd dirce zastrfony kvfit a rukavice nAkrfnik byly bez vady. Co vfie nozAle2f od slohu, stfi- iu a barvy obleku a od Jmdnn krojfiho! Nepfello?.end zvoleny nAkrfnik mrtZe prAvd tak pt-ivdst vseclinu povdst vkua mu2e, jnko pofot a tvar knoflikfl prozraditi to jost atari kabAtu! Tim, 2o Wynne se dal oholiti, byl zevndjsek jeho naprosto ji- iuu-J. Vypadal mnohem .rnladsi, nidi silnou hranatou bradou a volmi vyraznA, vie snrkasticltf, no2 iiiivdtivd usmivavd rtstu, s tenkymi, pevnd uzavfenymi, ale jenind rysovnnymi rty. Kdyby Madelina tuto bradu a yto rty byla znala dHvo a bvln molila die nich soudit na povahu mu?.e. kdo vi, nebyla-li by si dva- rAte rozmyslila, nei jednou by mil byla ruku svou podala A co nyni k ndmu vzhlddla a jejl zraky setkaly se b jeho klid nyni iiohlodem, zacervenala se a2 io usi Pro Vnvfince setkAni to nebv- lo 2Adnym pfekvapenim, uebot on "krAsku saisonv" zcela dobfe vidCI pMohAzeti a obdivoval se nejon jejirnu vkusndmu obleku, lie i tomu hojnu joji ctitelrt. Ale ou neohtel tak so ji pfibli 2iti, to stalo se proti jeho vflli, u on takd ihued uzavfel, 2e i ladv Ilachelce navzdor tohoto new touzenoho sousedstvi se zbavi jak bade jen moci. richo, ktord nastalo po sloveeh lady Itaohely. nezrtstalo nespozo rovAno a Vavfinec citil, kterak vice no?, joden pAr ofti na ndm spofinul, kdy?. velmi zfetelnd a daleko srozumitelnin hlasem rekl: "Nevim, smim-li naditi se takovdho fitosti aby slednaWe stova se na nine jeSto pamatova la." "O ano, zajistd!" odpovdddla ona hledic pfes ndho s tvAIi pla mennou. "Slefina Westova ma tak nesce tnd ziAmosti, a ndkdy tak se ji to mate, ze tu a tain se v nekoni zmli, nenf-li pravda, Maddie?" vpadla do toho lady Rachola ve svd vymluvnosti. "Ale ji2 vi dim, pana Wynne, co mAte v flmy bIu", dodala pak obrAcena k Va vfinci. "Chcete nam uprchnou ti, ale z toho nebude nlc. Pojd'te, sodudte si sem uu toto sedadlo Dalo mi dost prAce, abveh se ho zmocnila trhaji so pfimo o vAs a to vAs dial marnivym ale mnd nesmite tak zAhy uniknouti! Mdl byste mi pfece b.vti vddfen, 2e doj)omohIa jsem vAni k sedadlu ve stinu, neinliive ani o vzAcnd td spolefnoBti." Wyne uposlcohl vyzvAni s patr n,ni odporem, zmocniv se Htolice ojiodal stojiei a mnohomluviiA dA ma pak jiokrafovala: "Vidite! tak sedite zde jako li Ska ohycenA v pastl, paBouci po iifiznivd chvili, aby unikla. Ale boziiAjiiII a nufilnil liuilyinl sla brtHtknmi a plkloml? Into h nimi tak obcznAmcn, So zdA bo, Jakoby sto byl Itfvul jl2 2onat." "TrvAm, 2o by byl ji?. fas pill faj", pravlla Madollua puble (Inonc jiroHobnf na otco. "To iihI nopfljilo tak snadno'', odpovodol ji Btary W'cHt. "J A jsom pruvf ohlizcl no po ndjakdin stole, alo noobsazouy nespatfil jsom 2Adny Ah, hlod'nio, hlod' mo! Xoni to n As pan Wynne? .Ink so iiiAleV" Vuvlinoc W'viiiiu oznacon byl .staroinu pAnu jako nini jchoi hvfzda jako pravuika, tak spiso- vatole vyoliAzi a ktordhu bylo Izo pf'ipofitat'i k iueu.sf.iu Ivrtm saiso ny. Jeho' nAfrtky, mistriie ua kroslond fasovd obrAzky vzbuzo valy vJooboonou pozornost, mlu vilo so iiiuoho o nfiii a stary West niol iad lidi prosluld, pakli nAlozoli k dobrd spoIefnoHti. Ta kovy flovdk, nezcela, ale skorem tak byl inn mily, jakoby kterko li lord. Tak tody dAle pravil: "Paniatuji se, So jste nAs posle dui zimy navstivil u zajimal se o uiiioni, zvlAstd o malby. Musite nAs opft nekdy iiavStivit, a pojl sti s liAini." "HAftite byti tuzu laskav!" "PrAvd jsom se navrAtili z Hi viery. SkvostnA to krajiua! Uyl jsto tam jiS nfkdyV" "Nikoliv, na jib nedostal jsem so dAle, led do Lvonu." "Alo jA jsom tam byla", niisila se do hovoru lady Kachela. "AvSuk vicekrat bych tam uesla. Jon si vzpomente na to zemdtfe seni. Bylo to hroznd, ac muoho udAIo so pfi torn i komickdho!" "Komickdho?" divil se papinek West. "Co pak pfi torn luohlo bti smdsnd?" "Ano, polovicka uprchliku o blecena byla jen prosteradly, kte rA sopnuta byla vlAsnickanii, ne bot' se bAli vratiti se zpdt do do niu a obldci Be. Vypadalo to vel mi smfSud! Cely 2eleznifiui vlak piny lidi, ktefi vraceli se v 2upa nu, ninozi I bosi, do PuMie. Jen povaSte! VSichni byli jak HkA, bez sobo. KterAsi starA dAma str hla si v lizkosti. -kdv2 odiiSdSln. vlAseuku s hlavy, a kyvala ji na pozdrav znAmym ,ktofi ziiBtali na inistd." "Cehoz ta starA pozdeji as bof- ce litovala!" doklAdal lord Mon- tycute. "Moje sestra byla tam nAhodou tenkrAte td2 a zaplatila za luzko v pohyblivdm hotelu dvacet liber. ZadnA moc na svd- td nebyla by ji pohnula, aby vra tila se zj)dt do svdho hotelu, kte ry od shora a2 dolu byl rozpu- kAn." "Krom toho tuze nedbAm o Rivioru," probodila lady Kache la. "Je tam moc horko a kraj je tak smdsnd pestry a vesely. Pfi nidal nu vzdy jako zAiueckA de korace na divadle. Ubeznecuii vAs, 2e kdykoli jsom tak seddla na promenade, nad sebou modrd nobo, pfed sebou modrd moie, a vzhliSela jsem ua mdld obrysy vzdAlenych hor a skupin palom, o na blizku so produkovula vo- jcuskA hudba, byvalo ml v2dy, jako bych seddla v divadle." "O vy mAte pfllifi mAlo sinyslu .... r.f...l..t "Za to v Monte Carlo se mi li bilo. Zahradu uolze ani slovy po psati!" pokracovalu lady Rache la dAle. "A jak bylo v hemd?" tAzal se stary West s flsmdvem. "Nu, jA uiivula jsem svuj obli- beny stolecek," zndla odpovdd'. "A i pocAtku mi bylo Stdsti pfi- znivo. Jednoho due vyhrAla jsom devudesfit liber za jediuou hodi- nu. Arcit' pak jsem za dseet mi nut vSechuo prohrAlu. Ale po hled'te tumble, ncpfichAzi to sem pani Raimund Tuffo? Betkala jste se s ni v Nizze, Madelino?" "Ano, zajistd, ji lze vSado ua ldzti." "A ona nosi stAle tyS klobouk a tySe kvdtlny na ndm. Mnd'byvA vSdy fipatnd, kdyS ji vidim!" zvo lala parii VeryphaBtovA. "Pfes to jest ona pfece uejkrA Bndjsi z Sen v Londynd," probodil knpitAn Vausittart. "VypadA ja ko svaty obrAzek, tak mild a do brotivA." "Strafind nesrdecny tvor to je!" zvolala lady Rachela jedovatd. "Na osm meslou chodi na pevni nu a ddti doma pfenechA aluSob nym. MA roztomilou malou dvou lctou holciiku, kterA matku bvou aui od viddni neznA." "Ve Francii je to vfieobecud zvykem, posilati ddti na venek ua vychovAni," odvdtila pani Leacho vA, kterA lady Rachele zAsadnd ddlala oposlci. "Jako mladi pejskovd dAvuji so k mysllvci nu vychovAui," bru eel kapitAn Vausittart. "Nu, v torn ohledu byt' byla pa ni Tuffo sube horsi, u porovuAni s lady llluzerovou je pfece jeStd anddlcui," doklAdala paui Leu chovA. "Ta ma celd buizdo ma lyoli divok a nodavno, kdyi jl vy zvall, aby plislouplla k spolku proti tyrAni zvifal, byla tak dr zou, So fokla: "Je pouzo joden drub evifut, ktory je mi ua smrt protivuym, a to Jhou ddti." "0, prosim vAs, to snad nuui aui nioind," zvolal Hubert West. "Ndco takovdho nejHcin s to si aui pomyslitl o Senskd, bu aui o mu2i! J A kAiu iiiAiu maid ditky vol mi rAd!" "Proc pak jste tak zamlkly, pane W'yuno!" zvolala lady Ka chela, obracejic so k svdmu chra- nduci. "NAloSi pfec feendui k vu- soinu ixivolani." "Pak prosim, abyste ml zaslou 2euy deu odpociuku popfAti rA fila," dal v odvetu osloveuy u uejvdtfiim klidem. "TrvAm, Se tu mozi iiAmi konA te studio k uejbllSi svd uovelle." "Nejsom SAduym novinAfflkym zprnvodajoni, abych z kruhu vzne Seudho svdta zprAvy pfinASel." 'Nemyslim takd, Se byste psal o naSicli kloboukAch a satcch, alo myslim, So sbirAte lAtku pro svd povahokresby." "Ach, jak rAda bych vAm k ta kovd kresbe seddla!" zvolala ry chle paui VeryphastovA, posoup- uouc svou zidli trochu bli2c. "Uylo by mi s velkou radosti, kdybyste nine pojal do svych kre seb a nAcrtkii!" "Kdyby vas pau Wynne ucinil hrdinkou ndkterdho svdho liceni, niusil by flspdeh byti bAjecny!" fekl lord Montycute a lebkou u klonou. Paui VeryptfiastovA, kterA ae sinAla, to lichotilo. NerozcznAva- la vzdy posmdeh od lichocenl. Ny ni mdla jen jedno prAnl, aby td druhd odloudila pfitele, jenS si ce postavil se nu nejkrajndjsi ata- novisko, ale prAvd atk nedal se polapit, jako nepodafilo se niu u- klouznouti. "Pane Wynne, vy pfece obeznA- nien jste Be vsemi casovymi o tAzkaini," pfcvzala opet slovo bez vseho dalsiho pfechodu lady llachela. "Kekndte num, co soudi- te vy o td tak zvand novd 2end." "Ze za ndkolik let bude 2enou sturou!" "To vim takd. Ale vy jste otAz ce se zbabdle vyhnul." "liozvuiuji stAle jeStd o ni. Kacte mi popfAti casu jeu k dal siinu jefitd pozorovAni." "To jest, chcete dAle jeSte sui ti. Jste ndjak dues hroznd ospa ly. NuSe, odpovdzte. Co soudite o emancipaci zeny?" "Proti takovdmu vysleuhu ae musim ohradit, lady Rachelo," dal v odvetu Wynne s pondkud ilucenym usmdvem. "Chcete, :i- bych nAzory svd o otAzce tak du- leSitd tak zhola zadarmo vyklA dal a to uciniti nemohu. Z ceho piik bycb byl Siv, kdyS bych my- fildnky svd takto rozdAval?" Madelina, kterA vypadala po ndkud bleda, zApasu obou pokrad mu naslouchala "Jste osklivy! Snad vAm peni ze z kapes uekradu, kdyz vas 2A- dAm, abyste mi fekl, zda-li s vys aim vzddlAnim zenskdho pohluvi 80uhlnsite, cili nic?" "Nikollv, nesouhlusim Bs tiui, livrl,t9. Hvtn ikffflnftu(- atai'lull "J"'" i"- " F"iI.eckdmu mrayU( tQ jest) je pl.0 to, aby Sena vylouceua byla ze vseho krom ufedeui a tkAui a jsem proti vsem kniliAm." "RoSskA dobroto! To vasi cbot' jiS nupfed lituji!" Madeliuiny a jeho zraky setka ly se na chvili pfes klobouk lady Rachely a rozloSitd ramona ka pitAna Vausittarta. Pak povstal "Jak, vy utikAte? O, pane Wyn ne, kterak je vAm to inoSuo!" zvo lala lady Rachola. "Je mi pfeiiesmirud lito, ale jA niusfni odejit," odpovdddl on. "Prdvd spatfuji tamhlc pfitele, se kterym bych rdd o ndcom dule 2itdin promluvil a kterdho bych lined zaso ztratil s oci, kdybych si za nim nepospisil!" Pnk s dsmdvem posmekl klo bouk a rvchle se vzdAlil. Madelina pod zAstitou svdho Blunecniku pokradmu divula se za nim. Vypadal dobfe, tak dobfe jako mAlo ktery; docela i vzueSe nd. Puk juli se o ndm mluviti, a z nfkterych vyroku pani Very phastovy a kapitAna Vausittur ta zvdddla, 2e spolecnost byla .o Wynuovi co uejpfiznivdjsiho smy sleui. "ZnamenitA starA rodina, ale chudd. Pfes to vSak pfivode on to duleko svym duchetu a svou o sobuosti," prohodilu paui J. on chovA. "Myslite suud k sfiatku s nd kterou dddickou?" pravlla puni VeryphastovA posindSnd. "Ah ted' bych jiz souhlaHlla s tim a by oho in dalsi iiosudky o udm odrocily a Sly na caj." Vavflnec z udjakd vzdAlcnost pozoroval, kterak cold spoloc nost povHtala a ubirala so o l rcstauracniinu stauu, Mudeliua opirajic se o rAmd lorda Monty cutu, zuhajovulu pruvod. Jak ji tu viddl pfed sebou, u& le2cla ona do zcela jindbo kruhu, nei byl ten jeho pro ndho a nialdho Harry; ncbylo vlco adnd ho mista v Joji Sivobytl. Mczitim co byl hovofil b Indy Itachclou, pochytil ndkolik drobtii ze tAbary motylkfi, ktefi jeho Scnu obklo povali. Zuslcchl cost o tdesieb, o piknik&ch, a zvdddl, Se slecna Westova byla oaobnoati velmi hledunou. Se smichem imifiovalu se, 2c pro pfiSti veccr nemdnd nc2 ctvero pozvAni muslla odmit nouti u Se pro iiejblilsi tfi tydny uemA aui hodinku vice k zadAui. Kdyi pak brzo na to Wynne u biral se s ktorymsi pfitelcm k nKdraSi, pfedhouil je skvoatny landauer, ve kfercm ahlddl dva Slutavd sluuecuiky a dva velkd klobouky. "Tu prAvd jede alecua Westo va, australskA dddicka a krAska aaisouy," pravil mu pfitel. "PAn, ktery seddl naproti ni, byl lord Tony. Jak Be pravi, Se to vfic jiS ujednAvA, So se na podzim za He be vezmou." "Opravdu? Kde jsi to slySel?" "To opravdu jil nevlm. Cely svdt o torn mluvi. Dlrim bo, Se ji dAvno jii ndktory nepolapil; ne hot' prAvd tak, jako atary West poklAdAn jest vseobecud za zbo hatldho nafoukance, jak takd a nim so jeduA, uznAvd kaSdy, Se dcera je rozkoiuA, okouzlujici bytost." Kapitola ctruActd. ST1N NA STfiSTX MATER SKfiM. Pfi prvni naskytmivii se pfile- Sitosti podnikla Madelina udvfitd- vu u Holtovych. Bylo krAsud cervnovd jitro, dyS krAfela k brunce zndmdho ji dvora. Harry,, roztomily, uialy klucina a hebkymi, kuccravymi vlasy a udivenyma cernyma oci ma, eeddl na prahu a bavil se tim, Se krmil paika, "Harry, muj drahy hochu, znds- li mno pak?" ptala se ddeka roz niccna. 'Jaem tvd maminka, tvd mild, drahd maminka!" Harry ae prostd zamracil, sa- vrtdl hlavinkou, chytil psa ko- em krku a vinul jej k aobd, dlv jej neufikrtil. ' V torn objevila Be na prabu pani Holtovd s vykasanymi ru kAvy tak, jak byla vysla z mldkdr ny. Byla nad miru zdvofilou, ale neobycejnd chladnou, zvala slec nu Westovu, aby jen veSla ddle do maldbo pfijimaciho pokoje, oprdsila tam Sldli pro ni a cini- la vsemoznd, aby nesmdlost ma- dho ho.sika nnpruvila. Po dlouhdm mluveni o zoub- kAch hosikovych, o pocasi zde a v Nizze, pravila farmAfka: "Myslim, Se byste uciuila nej- ldpe, kdybyste b Harrym vesla do zahrAdky, abyste Be spolu sezna mill a spfAtelili. Nebudu vAs pfi torn vyruSovat, ale po star Am se zatim o obdd." "Ach, prosim, jen neddlejte se mnou Sddnych okolku," prosila Madelina. "Budu jisti, co budete miti a velice by mne bolelo, kdy byste se mnou jednula jako a ci zou." Pani Holtovd pronesla ndkolik nesrozumiteluycb slov a 51a, pra vie sama k sobd v duchu: "Ano, nejednejme b tebou jako s cizou! Jak pak tedy? Zddnych okolku clnit? No, to bych.se rdda podiva la, co by ta vznesend londynskd ddma fekla, kdybych ji tak pfod- loSila misu fazoli se slauinou! 1 ty dobrd nebe! Jakse to vsechuo mdni! NemiiSe Be hnout, aby to nesustilo, a nerachotilo a za pe uize, kolik sloji jeji prsteuy, mo hli bychom si vystavdti stodo lu." Zatim, juk pani Holtovd pora dila, prochdzeli se Harry a jeho mutiuka ruku v ruce po zuhrdd ce. Chlnpecek na svd stdfi jiS vol mi pdknfi rozmlouval a byl jiS ta kd )fitulndjsim, promdna, kterou spusobil nejprvd tuze bezky mic, puk pestrd obrdzkovd kuiha a kornout s bonbouy, vdei to, kte rd Madelina jeduu po druhd vyu- dAvala ze svd torbicky. Hovofil jiS zcela bez ostychu, ukAzal ji holoubky, vcellcky, uiisto, ua kte id in pohfbil mrtvdho BkfivAukn, zkrAtkn vsechno, co po jeho mi udui bylo velmi diileSitd a stAlo za podivanou, pfi cemS matka stdle novd a novd a zajimavd vlastnosti na ndm obdivovala. SpfAtelili se oba spolu za krAt ko co nejsrdecndji a kdyS volall je k obddu, doslo jiS i k tomu, Se maly narry buclatd svd rucky o vinul mumiuce kolem krku a do brovolnd, coS zvlAstd sladce doji malo, sAm dul ji nevyslovnd slud kou liubiukii. Po obddd, ktery vfiak nepozti stAval z fazoli u slaniny, zabraly so pani Holtovd a jeji host do dlouhdho rozhovoru. KdyS vyslo- vily so o tdlesudm zdravi chlapoc" kovd, pfifily na fadu jeho oblec ky. bo po torn pldte,'' ndflovu la pani Holtovd, 'tady vAm niu sim ficl, Se viechny ty krAsud i teftky a plAStidky, kterd jste mu poilala sem z Francie, leSi aS du sud neupotfebeuy. Pan Wynm za Sddnou cenu ncchtdl dovolir abych Horryho obldkala do k ri nych tdch oblecku, vubec do n' echo, co od vda pochdzi." , "A prod pak ne? Smim-li e ptdt? " zvolala Madelinu, jojij tvAfe polil rumdnec. . . "Pan Wynne fekl mi jeduoho due a velikou opravdovosti, ze md chlapecck vfiechuy ty vfo4, kterd uS od yds nosi, takd do nosit, ale Se ncamime niceho vice od tAb pfijimati, proto Se vdn do hocha pranic vico neni," sdd lorala pani Holtovd se' Ipatnd utajenym uapokojenim. "Tu tedy vfiechno, co Jste poslala, bezky jsem aloSila a tu to jeitd tedy, leSi." "A co pak to md zuamenatT c tinr chce Hci?" ptala se Madeli na ostrym hlasem. "To aai vite suuia nejldpe, slecno Weatova," zndla odpo vdd'. "Pan Wynne fekl, Se u mdl by niceho proti tomn, kdyi byste obcas ditd navfitivila, alo to pry taktf je vfiechno. A trvaxn . Se pan Wynne vi,. co chce a po jeho vuli musi se vie atdti!" do dala pani HoltovA, pfihlazujic si zdstdrku s tvdfi, kterd byla pa trnym vyrnzem nelibosti nikoliv, a tim, jak jednal pan Wynne, ala s tim, jak chovd se jeho Sena. Madelina ncdala na to 2ddn4 odpovddi, ale tim vice pocifovala osten feci Holtovd. Pani Holtovd ne tak slovy jaka celym svym jedudnim dovolovala si soud nad ni. Tuto Sena, man Selka prostdho farmdfe, osmdlo vala se podrobovati odsuzujici kritice krdsuou, tak tuze obdivo vanou, zbyckanou slecnu Westo vu. "Hledte, alecno Weatova, jste) matkou tohoto chlapecka a zaaq ji nejste. Jemu samotndmu jste cizi; on nevi, Se by mdl Jind mat ky, kromd mne. Nebyla to vulo md, ani md pfdni, abych nastou plla na vase misto; ale vy pfilii dlouho se stranite a on mne ted' md tuze rdd. Arcit' nemuSete bvt soucasnd na dvou mistech, ne- miiSete byti Blednou Westovou a so.ucasud pani Wynnovou, to chdpu, a pokud tyce Be pana Wynna, toho v prvni dobd, kdy, jste jej opustilu, tuze se to do tykulo. Ted', tufiim, ji2 to vfie pie- konal. Nu, neiuajit' muSi tolik citu, co my, zeny. Madelinu vfiechno to poslou- chala v pocitu svd viuy, a kaSdd slovo zranilo ji jako pddnd rdnu. be srdceui pfetdSkym nuvrdtila se domfl. Ale vSdyt cestu avou j!4 jednou byla zvolila a musila hlt- ddt, jak by na ni Bvdho StdBti do fila. NAvrat byl jiS nyni nemoSuy. Ale vzpominku nebylo lze tuk suadno zaSehnati a jak podiv- ny to rozpor v lidskd povuze nyni, kdyi Wynne z Madeliniua Sivota vymizel, pfAla ai, aby so vrdtil. V kaSddm velkdm ndvalu lidi, pfi zdvodech, divudle, v pai' ku hledala jej, ale vidveky mar ud. Pani Leachovd, jeji Btdld pru vodkyud pfi takovych pfileiito stech, ve svdtle vlastnich zkufie nosti citala v srdci Madelinind a zdhy seznnla, Se obklopujici ji zivot u shou neposkytovuly ji toho upskojeni jako jinym mlu dym divkdm. V bytosti slocuy Westovy bylo cos neklidndbo; zddlo se stAle, jako by vfiude ocima ndkoho hle dala, ndkoho, kdo nikdy nopficha zel, johoS nebyla nikdy s to ob jeviti. Madelina, kterd byla spolec uostlady Rachely nobo pani Lo rimerovy milejfii, nei schytrald pani Iveachovy, kterA sumu o svJ viili a o svd moci za ceatunu da mn se ji vnutila, marnd otfAsala okovy, do kterych ji jala, anil byla se to zbostiti se oil krasn vdovicky, kterdS ji neustalo po zorovaly, jako uemohla uprostfed vefikerdho lesku, vfiech zAbav a triumfii s invBle u se srdce vy puditi vziKimiuku ua Vavfiuce. Myslila-li na udho, byla plnu uevole, a jrtece stAle touSilu po udm, at' jiS jakkoli uospravodli vyin, tyranskym a ukrutnyin byl. Ze by byl opravdovd na to po myfilel, odlouciti se od ui I r vale, ani ua chvili ji nenapadlo, nohot' byl by si jiitd dvakrAte vdc roz myslil, aby takovdho pokladu ae vzdal, kdyS viddl ji tak v plnda leku jeji slAvy. Myfileuka ua dpluy rozvod ni kdy ji nenapadla, zvlAStd v cizl nd, kde bylo ji vfiechno tuk novo" a elzi. Tak vzdAleua od muze u ditfto, ani uepfipadnlo ji za U-i ko, mi nulost zastfiti zdvojem a poci fovati se tak bezky do opravdy, jako slecna Westova.