"U Oorln! Tak pozde? A eo?.
omnibus?"
'To novlni, pa no. Zdo v llavru
mA knZdy na spooh, a jodo ryoh
Hkoin; jdo to cVrstvdjl."
"Doblo."
KdyZ byli oba tiitti sainotul,
pohlddli na Kobe.
Musill pocltuti; nonieli poiioz
ua zbyt.
Mdii sotvn ua ooslu som a lain,
takd bylo radno. ab.v so vxduli
opot ro nojdilvo na mofe.
Pobvt o Frnnoii jiui nos veil
oil. S nobozpeciin iivolu vydull so
do Frnnoie, ab.v vyhh'dnlt zbo?,
flouind Zouy; chtoli jo potnjl vl
dotl a pioniluvili jo, ab.v zn aiiai
ptijoli do dnlnvoh, volmeh km
jii, z niohZ prAve- pfioliAzeli a kum
..nso ehteli jiti, ab.v si dobjli jmo
m!... .Mohli jiai psntl.... ale byll by
i tin proxrndili, Zo jsou na sveld
n bxli by so tivedli v uovd nobez
poeeust vi.
Oba ntiiZi niilovali sflond, vftfi
ni( a aci,li(t''li jiZ dole ockut i....
svoboda nidlii pro ne conn jen
tchdy. budoa li jini vrAcony zboZ
novnnd milonky.
'a drnltd 1 vto bylosti nasadili
smelo Zivot .
Vypravovuni o jejieh iiteku no
nl dlouho.
VopratoW pMli si jejieh zkazy,
ale pravd t tm jo zaolirAnili....
M 11 In ( Raki nnslrazil jini past,
nlZ so nuisili cliyt it I ale pro
lotli slti jako vlnstovico, ktera
si odai'sc na kHdleoh tkanlvo,
joZ npt'i'dl pavouk pfod jojlin hnl
.'.dcia. Jejieh lod'ka, inali'i a chntrua,
inolila so ov.soin stokrAtc ztros
kotati aa pobfoZl ostrfivkii, oko-
10 nich?. plnli; prehuli noci vydA
ni nnhodo, boz Satstva, bozo zbra
no, boz pot ravin a boz kompasn,
nl zavodla jo uAliodn na pusty
broli asi padosal mil od Caroline.
Na nehost iiitidm bieliu torn
nuisili bojovati s divokon zvf'H,
jodovutynii zmijenii a h liladoin.
l,a Rrdeho a hrabe nobyli vSak
bojacni; byvaly liAtnofnl vojln
zil dlonho na lodi a hrabe narodil
so bllzko more, i zual jo takd.
Bojovall statocnd proti osudn;
zivili so ovoconi a Skoblonii, alo
byli jiZ pfeco vyslleul hludein a
iiAninhoti, kdy?, osindho duo vscd-
11 na lod'ku, ji?, zanosl rizein
proud ua Sird more, talc i zAhy
zinizola prod jejieh rakem zemd
a nevidcli uad aobou nez hvezd
natd nobe.
Tfieet bodin zmitula ho lodic
ka na rozcerenyeb vhiaoli, kdyi
11AI1I0 zahlddli lod kten'i plula
r.vcble Kiu6reiu k nim....
Hyla to zaobranu nebo zkftza?
Ilrabti, stojicl na pHde lod'ky,
vzkf'ikl n.'iblo radostnO:
".Jsino zacliri'inoni! Tot' volikA
obcliodni lod' zo Spanol!"
Nemylil se; byla to lod', plo
vouci z Kadrzu do la l'laty a od
bocivSi poui-kud od a6ho sineru.
Uprchltcl volali zoufalo o po
moc, a kapitnn se uad nimi ustr-uul.
PI'ijal jo na lod', dal jim od6v
a nomudll je otazkanii. iluistvo
ua lodi "San Pedro"' nemohlo ho
voHti 8 nasimi pMteli. I kapitan
zual jeu nekolik fraucouzskych
slov.
'San Pedro" potrebovala eo
16 dva mSsice, nei se doHtalu do
la Platy.
Oba phuebS ucili Be v tS dobC
pilue Spauolsky, uebot' tou foci
se inluvi skoreui po celd jliui A
uierice.
Kdyi dojeli do Uuenos Ayres,
podC-koval hrabo Jnu kapitauovi
v jeho niaterstiuo, zaplatil nui
pet set frauku za dopravu a do
stal od neho odjoni(5oni k don
Josd Caverovi, bohatCiinu inarky-
zi d'Ajiilas, ktery hv51io casu
muBil opustitl vlast pro svou
krvnvou pomstu uad St'astuyin
sokem....
Markyz byl velice stary, vy
ohrtly, hrdy n pHsuy kavalir.
PUJal oba muze slco velice od
ineren5, ba dosti ncvlidne, ale u
dfilil jiiu pfeoe mist a dozorcu na
nvtjin utatku nedaleko Huciios
Ayres. Stary slechtie dojizde
t-asto na tento statek, a zAhy se
znal v hrabtMi mii2e Sleehetnelio
a vzorndho. llrabe Jan urn za to
za nedlouho sveHl, zo opusti
Franeii, kdc zanechal zbo2nova
nou 2omi, ponevadz byl na inizi
nf, u ?.e mil vrouei pi-ani uspoMt
si eo mo?.nd rychle tolik penoz
a by 8i inohl jeti pro nl a pHvozt
8i ji zpet do la Platy.
"A vaS soudruh?" ptul se don
Josd.
"Ten md nevestu!"
"A tnkS Hi ji dice pfivoztiV"
"Vroucne si toho pfejf."
Rtafec se dYibelnky usinal.
'JeHt vaSe 2ena hozka?" pta
e.
"Miluju ji; zda ae mi tudii hez
ka
"A nebojfte se, la vain ji oi
Ioudl nCjaky galan za vuSI nepr
tomnoutiV" -
"UfivtMiijii ji."
Tnuixo oci dona Joso so znblosk
ly....
"I ja Ink liloupo duvoPoval, a
byl Jsom kii to polroslau!" ira
vl I. "A iiobyl jsom Ink daloko oil
ti oSoniotuii'o jako vy. .Isoii Pa
iU.aiiky lopsl zoii , Andalusio a
r. KastilioV
".la iiu'iiu duvol'ti!" odpovi'dol
bra bo.
Mnrkx'z pokivll riiinony.
"ICd.v Jsto opnstil Kranoii?"
ptal so.
"Ph-d osinnActi niosii'i."
"Tof dloulia doba! A vns Hon
druli?" "Odoji'll jsmo spoilt."
"UAd byo'b vodol, zda so noinv
lini," niuiiilal slaroo mozl zuliy.
"Clioolo tod.x joti do I'Yiuido a
rat ill so soiu zasoV" jital st;
pit I: blasito.
"Alio."
"Kolik vain joStO chybf nil cos-
nr."'
"Asi lisle franku."
".Mfij spravoo vA in J(.' vyplati."
" ICd.v ?"
"Okiiinzilo. Odjod'lo tody a pM-
ozto ni'ini soin ty vzornd zo-
uvl" t'ravll to s talc patrnvin a-
ilobkem, ?.o hrabo zvolal:
"Nopoohyboval bysto o Uolo-
Hi-, KtivDvsio it znai:
hriiluly siiin'sIoI jsom Jako
y, pravil dou .loso. -nyi jsoin
in lit 1 a vAfinivv, a noMiutriif1 bo-
hat v. Zony iiiilujf plopyoh. .Idou
! vfioui, on so IrpyM. jako nooni
uifiry po svillo. A prooo byl jsom
oklaiiian! '?.oiin, jiA jsom slept1 a
f loiu' miloval, jnienovaln so Do-
lort's. To jnioiio znaci bolost. y-
trpol jsom taki4 volini ninolio. Co
l(i Spanolsko loin vedolo. Zem
in ranoii uozoin do srdco.... a
inilouoo dal jsom Hhoditi h voie
do hradntlio pMkopu.... ve?. jest
sto mot rit vysokA."
Spanol se pokf'i.oval.
'ainlcol so. Pros vosktre pfo-
iiiAhAnf znienlla hc Jeho tval1,
dyfl vyf'kl jnn'Mio Dolores.
luly?. se loucil s hrabotein, pra
il mil:
".Myslim, zo jsto som pMSel z
(Ja venue.... oosla noiii ani iiriniA,
ini bozpocna.... kapitan mi fekl,
jaU se h vAini set leal.... .Nesotuiini
.sale bli.nUio. Uekl jsem vAm
dvenia slow svui zivot vy
tak zajiste uciutto jiozdiMi Ide-
to a zaso so vrat'te. Zde u nine
bude vzdy mista jiro vas. Libito
se nil, a budii vAs miti joSto. rad
si, budete li oklamAn jako jA....
bohein !"
Oba uprehlfei vstoupili na lod'.
Rylo krAtei! pred dvanActou,
kdvz viol rvehlik haverskv do
uAdraii Saiut-Lazare.
Zasli do hotolu naproti nA-
drazi, objodnali si tarn dva po-
koje a lined zaso odesli.
Jan do -Mareilles ehvCl se roz-
cileuim a i Toussalntovi tlouklo
srdco rychle.
,)eho nevesta Luisa .Moraine-
sovA nebyla mil tak blizka jako
hrabenka Helena..
Oba mui vsedli do kotAru a
irabe velel:
"Do ulice do Verneuill! Hyeh-
le.
Byla la'tlnoe, kdyz kocAr stanul
pfed cislem 72.
V ttfto postranni uliei nebdi li-
di5 do noci.
Plynovd svitilny byly shasuu-
ty.
Hrabo dvakrAte zazronil.
DvC'fe so koneene otevrelv, a
kdyZ hrabe uvidftl svottflko v o
kne domovnika, ptal se:
"Paul de .Mareilles?''
"Ta zde nobydli!" odpovedel
chraplavy bias.
"ZnAte ji tody?"
"ZajisttV
"Rydlela zde u vAs?"
"Odstohovala se."
"KdyV"
"Pred m rokeni."
"Jeji adresaV"
"NeznAiu. Ryla zde od til do-
by pro psani; ale iAdnvch zde ne
bylo, a od td doby se jiz neobje-
Vila."
Pocit hruzy sevfel hrabfiti hrd-
lo.
"Tof vR, co vite?" ptal se.
"Vfie."
"Di'-kuji."
"Dobrou noe!"
XXI.
DA. MA 7 VKI.K'lMrn rvC-pa
I pis uomovnice.A pak jal; na
Kdyz se hrabe Jan vrAtil ke padtie vyznanienAval baron He
kocAru, byla jeho tvAr vSecka lenu pl-i svych navStf-vAeh v Com
znieiiona. jbiersu a jak bltal ocima jeji vna-
Byl rozcilen a zlobil se, Ze mu dy!Snad nif-1 don Josd piece prav
zta nanoda zliatila plAny a lived-
la jej u vMikti rozpaky.
"Co jest vAm?" ptal' se
soudruh.
jeho
"Xie.... nepHjeinnost.... vfie
svetlim...."
vy-
Rekl kocirnu, a by je dovezl do
hotelu zpdt jtak hued vsedl do
kocAru.
"Jiz tdo nebydli.
jest."
"NajdcU ii!"
nevlin, kde
"Sniid."
Hrabo Jan nenuilia pl(konati
mr.titost mid prvniin nezdarom,
slravil spaluoii noe, lined rAuo
tin 1 se znova do ullee do 'er
uoiiil a vesel do bytu domovni
ka. Toiissniiil spoohal zatim na
l.youske tiAdrazi, a odjol do okoll
VnromioHkolio k hviiiu nojlop
sbnii plilell, dfovoriibol, bydll
oIiiiii v osminMe" ehalo.
Hrabo znslal toliko domovui
oi, dosli pilvelivou iadosAtile
lou zonii, Jeji2 iiianJiel, o deset
lot mladsl byl sltihoii v Credit
Lyoiiais, kam pravo byl odeSel.
Doniovnioo, seiliei v starilm o
HiinioliMit krosle, pojidnla prAve
s volkou fit n t f svoji UA vu.
Pozvedla bnle a pohlo'dla
zkoumave mi pf'iehoziho.
"Ceho si prcjeteV" jilala be.
"Ilyl jsom zde vcera...."
"() pulnoei?"
"Alio."
"PtAti se po...."
"I'ani do .Mareilles."
"Xobyla to dobro volenA do
ba k nAvsteve. inladiS pootiv6 da
my, niily pane jeu niaiiiel by
si to suad smel dovoliti,' pravila
a iisinAla so ua hrabole zortov
n V in zpi'isobem. "Alo bylo mi io-
oeno, i jest liuinzid daloko a V
nils If', odknd nelze jeu tak odoji
ti ehei toti;. Mei, 2e jest mr
lev. VyprAvi se, ze mel jakisl
nodoroziiiiif'iii so spravedlnosti,
nezli zotnrel."
"Alo i Hpravedlnosl se nifize
khiniati," namital hrabe tiehym
hlasem.
"Alio, ano. vim.... slavA se to....
Ale oo chcete mlado dAiiif?"
Doniovnice si pozorne iirohli
ela liiladtMio inu?.o, ktery jeu s
velilcyin pl'emahanini zachoval
"Choi ji videti.... ehei s nl lulu
viti.... ehei ji vyriditi vzkaz od ne
koho, koho zajinia...."
"A tea nekdo jest eizozoniee?"
"Ano."
"PriohAzlle z daleka?!"
"Kdo vAm to rokl?"
"VAS sat neni zdojsf.... Maloi-
seau, in ii j iir vm muz, nyi urejci
.... NynojSi tni'ij mil?,, ton, eo vce
ra s vami niluvil, jest poslem v
Credit ni banco.... jest lo lepSi za
mostiiAiil.... pohyb a ehuze mu
sviVlci."
'riiodla jsto. PfiehAzim a Li
verpool u a zase se tain bcz pro
dleni vrAtim.... NezuAte tody no
von adrossu panl de Mareilles?"
"NeznAiu."
"Xeudala vam ji tedy? Tot' po
divnf'!" "Nekdy se ueehce tukovA vfic
udati.... Nu, rozunilto?!"
"Xoroztiniim.... proc?"
"Nit, takovd damy zapfAdaji
ruzne" pletky.... Neehei flci nic
zlho, boie ehran! a ostatne,
eo ini jest do zAleiitostl jinyeh?
"Ale uemA-li clovek co skryvat,
nezataji nikomu, kde bydll...."
"Snad mi miizete Hoi, na koho
se niAm obrAtitiV"
"To veru uemohu; nevim,
kym bo stykA. V tu dobu, eo zde
bydliln, obdr?.ela sotva dvf' uebo
tl-i psaul."
"A co?. nAvStevy?"
"To ano, a juke"! Poekejte
nf'jaky pAn som jezdlval v koca
ie s dvema koumi tak krA.
snymi, ze se vzdy sbehla celA u-
lice."
"Jak vypadal?"
"KocAr velice krasne, nAdher
tie...." "Ne ten pAn."
"Byl prostfodni velikosti, 8tl
li ly, pf lsny a odniereny, a mo?.ua
ze mA zajistiS ninoho peuf:z...."
"Jeho jnif-no?"
"Nemohu vam Mcl sauia je
neznAin."
"Neinuzete mi tedy niceho sde
liti?" "Niceho, jiane. Lituju velice,
drahy pane."
"S bohein tedy, a diky!"
llrabe div si nezoufal.
Kdo byl asi ten niui, jeni ppi
jiidel k opustentS, nest'astntj la
nd v tak skvostudin kocAfe, Ze
se sbehla eel A ulice?
Jan neinel jedinfdio znAmijho,
ktery si inohl dovoliti takovy
plepych?
Knad jest to barou Rayuaud?
Jaky to napad!.... Marnfi se
vSak snazil, a by so zbavil ttS ue
smyslnd mySlnky.
Xa barona hodil se sbezny po-
du, tvrdo, ze jsou zony )roradn5
Snad.
1 Janovi sla hlnva kolem a
mzitky delaly so mu pled ocima.
j V loin sotkal se se svj'm byva
'lyin spoluZAkeni, hrabetem de
1 Piernay.
' .Ian lie Mareilles ehtel jej oslo-
viti; ohtf'l se ptAti po llelenf;
ale byvaly kamarAd jej neznal a
Ael klidnf' svoji cestou.
Jan ziucnil so za dvc Icta tak.
zV nepoznal jej anl ncJlopSI jolio
ItMlell
ZabrAn v niyfildnky, fiel, nl si;
doslal do prodnieHlf Saint Hono
rs pled pulAu barona .Miixiina a
zahlodiM se na prolejfil kostel
Saint Phillippe, phnl niinz stAly
clyry kocAry, velice krfisnd a do
Kiintuf. ITed kosteluni HtAlo nekolik
zvedavofi a hovof-ili niezi sidioti.
"Nevf'Hla jest v sinutku!" pra
vila jakAsi 2ona. "JakA to rozto
inilA rusovlAska! V celiS PaHzi
noni krasnojsi J.eny."
"Ta to ehytla! Ta si budo mo
ci nakoiipili fiatstva.... a jak Ji
v.M'cko sliiSi!"
"(''i jest Hvatba?" ptal se lira
be Jan jodnoho z livreyovanyeh
sliihi'i, cokajleiho u kocAru.
"Chiaplka, ktery neniA uouzl."
"Boh Ace tedy?"
"To si myslim!"
"Jeho jiueno?"
"Baron Raynaud."
llrabe dan zavrAvoral ; bylo
mu, jako by mu padl balvan na
hlavii.... ale rychle se vzpamalo
vh I.
Prodral se zevlujieiin zAstupein
a vesel do kostela.
Bylo po obrado a kostelnik
shasinal svicky na oltAfi; kostel
byl tniol' irAzilnv.
Hrabe ehtol odejlti, ale jakAsi
tajemna moo poutala jej k tich$
Hvat.vni.
Rozlili'zel se po tenine'in prosto
ru, kdyz uAhle se otevrelv dvtlfe
ii sakristie a z nich vyfiel kostel
nl dozoree s halaparlnou v nice.
Za nim i5li mu?, a zna, odOni v
cernd Sntv novoniauzelt)!
Janu de Mareilles sevfelo se
snleo; nuM zli5 tuseni....
Dvf'f-e kostela se rozlettHy a
paprsoic Hiunco, vnitajici jasne
do chraiuti, ozAfil nevestinu
tvAr.
NeSt'astny Jan jen b uaniAhA-
nini utajil vykl'ik zoufulosti a
vzteku.
Don Jose mC-1 tedy pravdu.
BlAhovy kazdy, kdo vefl zone!
Nevesta, niladA ehoP barona
.Maxima Raynauda, krAcejlcl za-
veSenn v jeho t'litnC z kostela, by
la dcera plukovnika de Lineres,
sirotek, jlz dal Jan svd jm(5no,
niatka jeho (Jabrielly byla to
hrabf'Uka Helena de Mareilles!
XXII.
V OSAMfcLfi CIIATfi.
ZAmek la Verenne, paustvi ba
rona Raynauda, lezi niezi Nanpi
seni a Montereau. Velice rozsA
hly velkostatek, zAlezejlcl ze nino
ha dvoru, jest lesuaty a bohaty;
baron uehledi vsak na vynosnost
paustvi, uybr?. jde mu hlavnfi o
to, a by mtM zabezpecenu krAs
uou honitbu.
V huslych lesich, prav(?iii to
rAji zvSfe, stranou ke Coutaneo
nu byla mala polozbofenA chatrc
chudobndho, ba podezreldho vze
zrenl. Mizernv domck, akryty ve sti-
nu stromu, byl obydlen a nAleZel
Rivolardum.
Oteo Bastlan Rivolard, jen?.
zabit byl pred patnActi lety pfi
sarvAtce s hajnymi, zanechal
dva syny: Simona a Jakuba, a
deem, jiz nerlkali v kraji uez Ri
volardka.
Vsechny tfi d&ti ziistaly svo
bodnv n ?.ilr v chute se starou
matkou; domek nemtl neZ dvo
svf-tnice, maly p.fistuek a kolnu,
v nl?. vsichni v ldte vyrAbell dfe
vAky. Domek uAle?.el sedlAkovi z
Dannemaire, jenZ, a by pozlobil
barona Raynauda, noehtel mu
prodati pozemek ten, lezlcl upro
stfed baronova lesa, nybrZ dAval
jej radoji i s malym polem k vol
ndmu pouzlvAnl Rivolardum, vy
hradiv si toliko, Ze mu musl od
vAdeti rocne deset baZantii, kte-i-3
je ovfteni nestAli neZ nekolik
ran z dobrd rucnice.
V hodinu, kdy vefiel Jan de Ma
reilles do kostela Saiut Phillip
pe, zaklepal jeho soudruh na dvtS
fe u Rivolardft.
"Vejdete!" ozval se chraplavy
hlas asi trieetilete'ho muZe, kte
ry sedel ve svf-tniei u krbu.
Ilrubosrsty, sedivy pes, leZici
u jeho nohou, povAZlivu vrcel.
"Tifie, Finaud!" okfikl jej ve-
liky, silny inuZ rySavych vlasu a
vousu, a jasniSho, pronikavdbo
zraku.
Svetnice byla velice iirostf-, ba
ehude zallzena, a nebylo v ni nic
penndho, leda dve krAsnd pusky,
visiel na steiie.
RusovluRy mu?. se nelekl pM
ehoziho; zahledel se pevuf- a ze
vrubnfj na jeho cizAcky nbor a
pak se zeptal krAtce a mrzute:
"Co chcete?"
"Kde jest tvuj bratr, Simoue?"
ptal se Toussaint.
VH zvuku tohoto hlasu pozve
dl dfevoriibee rychle hlavu; zdAl
se mu ztiAmy.
"PtAin so te, kde jest Jakub,"
opakoval Toussaiut. "Co?, nino
lueuozuAvai?"
Simon Rivolard vyskocll a zvo
lal radostnc:
"Vardone!"
"XuZe, ano."
"Uboby pHteli! Mol jsem to
za nirtvC'ho!"
"Vldts, Ze Zlji!"
"Povldali...."
"Kdy?"
"Asi prod osml nif-slci."
"Xa Stf-stl to neni pravdal"
"Kdyby to tak nekdo zde uvi
ihM...." "Dlouho se zdo nozdrZlm.... A
oo vsichni deh'ite?"
"Sednl!" nabizel mu Simon ii-
dli. "MA me se ion tak. tak.... ZAd-
no duchody - - jsou zld easy a na
Varonne i na okolnlch statclch
jest hajnvch jako psfi a soud
jest nam stale v patAch.... Jakub
"sedi" v Meliinu. Dostal dva tnf
sice.... byl to drahv srnec! Baron
jest zly soused! Vsak sAni o tout
viS! Nedovoli clovf-ku anl jedi
nou rAnti, ani jediny vrh udice v
reco! Ale u vfioch certu, clovek
inusi ))f'oce Zlti! Za maloti knrop-
tov dal by olovf-ka povf'Hili! Rok-
neS mi snad, abyoh necbal pytla-
cent, ale clovok to in a v ZilAch,
neniuZe toho nechat!"
"A Molina?"
"Sestra? StAlo pfi stardni. Jest
v iMeltinu, prouava tain dva mi-
zernd krA liky celou kof'ist dues
nl noci!"
"Dafl so jl dobro?"
"Aspofi ne SpatnS."
"XevdA so?"
"Kdo by jl ehtol? Jest liodnA
a ltezkA, ale.... jest to Rivolard-
;a!
"A malka?"
"VzteklA! Ta se neznif-ni a
Raynaud by se zajiste nesiuAl,
kdyby so ji dostal do rukou. Jest
v houxskcni loso, klado tam oka.
ty utekl's tedy?"
"Pravyin zAzrakem s knma-
rAdem: dostali jsmo se sfaatnou
iiAhodou do jiZni Ameriky na dm
hou stranu Brasilie...."
"NezuAnia zenie!.... jest to pH-
lig daloko."
".Mel bys tam jeti.... tarn Jest
pen6z !...."
"Kde pak!" zavrtCl Simon hla-
vou.
"VidlS, muj stary la Brdche,
jsom zde na vf'ky pfikovAn!" fe
kl pytlAk. "Jsmo ve stAld vojne s
barononi; zdalo by se, ze vzdAva-
me se boje, kdybychom odtud o-
dehli.... MoZnA, Ze nAs nfivede o
kuZi, ale zemfemo zdo, doma."
"Mij kamarad pHSel si sem
pro zenu; jest zenat. Ja si jdu
pro Luisu!"
Simon pfesleehl Toussaintova
slova; odvrAtil hlavu a sehnul se
pro dfovo, kterd hodil do krbu.
"Ohtf'l jsem t5 o neco prositi,"
pravil za chvlli Yardon.
"Nu?"
"DojdeS k ni.... vlS nechci
jitl do vsi.... rozumiS snad.... pli
6el jsem velikou oklikou. Odvezu
si ji.... tam dole budeme St'astni,
zbohatneme."
Simou Rivolard ani sebou ne-
hnul.
"Nesmis mi toho odepflti," pra
vil Vnrdon.
Drovorubec vzal do dlanl ruku
kamarAdovu a silne ji stiskl.
"Y15, Ze dekuji ti za vsecko....
za svobodu, ba snad i za Zivot,
nebot' nebyli by nine uSetfili,"
pravil. "Ver, Ze se stydlin, Ze jsi
so dal odsouditi za nine.... Nobv-
ti toho prokletdho barona, byll
by te projuistili. Vrhl bj'ch se za
tebe do vody.... Ostatne vedel
jsom, ze prijues.... Ate neinel s
hovofuti o Luise!.... Uyl's skutec-
"Byl."
"A stAle ti joSte na nl zAlezi?"
"Vice nez drive."
"Tusil jsem to.... ale niusiS v6
deti.... stalv se nekterd vdci...."
La Brdche so zachvel.
"Co tlm mlnlfi?" ptal so.
"Luisa jako hodnA a poetivA
dlvka splAcela ti dvojnasob tvoji
lAsku. Po tvdm odjozdu byla k
smrti sniutna.... ciiradia az k ne-
poznAni.... vyhllzola jako still."
"Jest iurtva!" vykHkl Tous
saint.
"Ne.... ale bylo by to skorem
Btejnd.... Matka se jl rozstonala
a nebyla prAco.... kdo se ostatne
znellbi baronu Raynaudovi, ton
nostloustne v tomto kraji.... Ne
mf'la prAci, n koncem roku trpf
la hroznou bldu. Matcina nemoc
so horSila a kdy?. si Luisa jiz no-vedf-la
rady, odeSla do PaliZe
hledat prostTedku pro matku....
Zjednala si takd trochu blahoby
tu.... jak to ti ovSom nemohu fl
ci.... Alo bylo jiz pozde neSt'a
stna matka piece zcinfela.... Ne
jsmo bohati, ale iiomAhali jsmo
ji, jak jsmo mohli.... Na nestosti
byl vZdy joden z nAs v "ehladku"
a tu ncSly iiAm obchody.... I'bo
hou Zenu zahrabali.... Vecer se ic
nAm iifisla Luisa rozlouciti a rA
no vsedla lo vlaku.... Od teeh
jsmo ji nevideli."
"Odesla !...."
"Pflstl mfisle bude tomu rok."
, "Kde jest?"
"Nikdo nevl."
"Xechces lo flci, Simono!"
"Ujifit'iiji te...."
"ViS vice, ne?, fikftS.... vld'?"
"Nevim ani, kde bydll, ani, co
delA.... ale luAni-li vCHtt lldskym
fecem, bude Idpe, nebtidoS li ji
hledat 1. Zdo nejsi takd v bezpec
nosti.... radoji odjod' boz ni. Snad
bys ji dues jl ani noehtel."
"Doble.... rozumim," zastdnal
roiissaint a zakryl si dlaneini
tvAf.
"CbohA dlvka neni tak trestu-
hoduA, jak mysliS. Ryla zoufala
....ty's byl odsouzen na dvacet ro
ku, vedela, Ze'a v Uayonne.... a
neni pamotnlkn, Zo by se od.taui-
tud nikdo vrAtil. ZArmutek ae jl
zmoenil a nouze ji dohnala...."
"Ztracena.... Luiso !...."
Vonku bylo alySeti kroky.
"Xelekejte so, tot' Moliuu "
pravil Simon.
Do chaty vesla velik'A, sllna
dlvka, prlindho, ba vyzyvavdho
poliledu, krAsnych zubu a sneho-
blld pleti. Byla v krAtkd suknici,
dfevAeich a nii'la na ruce ko-
Sik.
Prist oupila pfimo k Toussain-
tovi, poblddla mu upfeiie do oci,
iak nidostnfi vykfikla a padla
mu okolo krku.
"I.a Brdche!" zvolala, "a Ziv!"
"Ticho!" zakfikl ji Simon. "Pfi-
prav nAm rychle snldanl po
vim ti v5e."
VelikA dlvka postavila koslk
i polozilu na stul padesAt sou.
"Tot' vSo, co jsem utrZila," pra
vila. "Potkala jsem cetnlky, Lo-
brece a Raillarda. Neduvofuji
mi, alo nfece mne nechteji can-
uouti."
UsmAlu se prazvlAStnlm, vy-
znamnym zpfisobem.
Pak sla na kurnlk pro vejee,
vzala pAnev a inAslo, a omeletta
byla v inZiku hotova.
Simon pfinosl na stul ehleba,
svr a IAhev vlna.
"V zAmku by vAs lde uctili,
lie za to zde jest to od srdce,"
fekla velikA dlvka.
"Neprozradlte nine, Melino?"
"Dala by se radoji zablti, nez
by zradila pfltele," brAnil ji Si
mon. "Bud'te bez starosti, Tous-
sainte; vite volini dobfe, jak ja
jsem vAm naklonena," pravila
dlvka s pfizvukem nehy.
"O, jak nenavidlni toho baro
na!" zvolal La Brdche. "Jest pfl
ciuou md zkAz!"
"Co naplat! Marnd se nania-
liAS," pravil Simon. "Stoji tak
vysoko, Ze uelze jej dosAhnouti
Vypravuj radfiji o svych ce-
stAch...."
Zustali dlouho do noci pohro-
made a teprvd v uoci vysli o
ba pra told z chaty.
Toussaint se jiZ nezmifioval o
Luise M.orainesovd, a kdyZ Rivo
lard zpozoroval, ze jest pfltel
klidnojSl, vyjirAvdl mu, jak nos-
t'astna dlvka klesla v PaHzi pfi
hledAul prAoe a penez tak hlubo
ko, Ze jiZ nebylo lze ji zachrAniti.
Tnk aspofi vyprAvdli lidd na
zAmku de Varonne; vysmivali se
ji a nazyvali ji opovrzlive "Zena
Brdcheova".
Kocovd a podkonl, pfiehAzejlcl
na podzim k honum do la Varen
nea, vypraveli, Ze ji vldajl casto
v okoll de la Madeleine.
KdyZ nasi pfAteld ubirali nc o
kolo zAmku, zahrozil Toussaint
pdstl a pravil:
"Kdy a jak splatlm ti zlo opet
zlem!"
"Mej se na iozoru!" varoval
jej ostraZity Simon. "Kdyby td
lapili, kdo vl, zda by se ti zase
t'ltdk podafil."
Kdyz dosli do Naupis na na-
drazl, chystal se vlak prAve k od
jozdu. Nozli vstoupil Toussaint do
vlaku, musil jiti tesnd okolo
dvou cetnlkii, ktefl si joj niivfiiin
li. Ubohy hoch byl zdrcon; milo
val Luisu.... Znal ji jiZ od dot
stvl.... miloval s nf'bou a oddano
sti bratra a ZArem dospeldho mu
Ze.... jeji ztrAta Sla mu pfimo k
srdci.... div si nezoufal!
Bylo skorem jedenAct hodin,
kdyZ byl ve vychodnlm nAdraZl.
KrAcel rychlo ulicl la Fayette
k svdmu hostinci, vSimnje si po
zornf inimojdouclch, blavne Zen
t in, tlaclcicb se tdsnf k dornum
.... Kdyby tak byla inezi nimi....
kdyby ji potkal!....
Ale to pfeco nebylo nioZnd....
Luisa, ta hodnA, ioctivA dlvka....
ta Ze by byla zkaZena?....
KdyZ doSel k opefo, uvolnil
krok a mlsto na jtravo zabocil na
lovo k boulevarduin. SluZebnie
tvo baronovo mluvilo o La Ma
deleine.... i zasel tam do stromo
fadl plautanu nedaleko stanovi
Std omnibusu, kdyZ nAhle dotkla
se jeho raineiia dlvka prostovla
sA, odf'iiA v Sody, pflliS lohky fiat,
v nf'inZ jl bylo jiatrne zinia.
Odsttvil ji lak jirudce od se
be, Zo zavrAvorala.
Podlvala se udlvene na neho a
uruvila ostfe:
"Jdi, stirovco!"
La Brdche ehopil ji lined za rv
ku prudco a lAhl ji k svitllnd.
Ryla to ona!
XXIII.
DftVOK Z L1DU.
Luisa likosoiu na neho pohl
dla. Na jeji zvadld tvAfi jovily hu
radosl, hruza i hanba.
"Ty?" Septula
"Co tu ddlAS?"
Illedela mu' upfone do tvAfe.
Byl to on, Toussaint, ztraceuy
pfltel!.... Jak sem pfiel?l
La Brdche, zsinaly vztekem a
oSklivosti, vmetl jl do tvAfe hroa-
nd slovo.
ZdAlo se vSak, Ze ona mu ne-
rozuml, a v jejtch vytfeStdiiych
oclch jevilo se tolik Zulu a bole
si i, Ze byl Toussaint nAhle jat
slitovAulm a Jeho zloba rAzein
zmizela.
"Jsi to skutecne?.... PodeJ iJ
ruku a pod'me.... jdou za nAuii....
kdyby te tak zase chytili !...."
Toussaint uposlechl.
J5ylo ziiua a ledova mlha vni-
kala do tela.
"Nedoufala jsem, Ze se s to-
bou jefitd HhledAm "
Of ti I, jak so tfese ruka ubohd
dlvky na jeho paZl.
"Jest ti zima?" ptal se.
"Neni. Ty's tedy na svobodo?"
"Uprchl jsem. NaSel jsem si
mlsto.... zamdstnAnl sluZbu v
zemi, jiZ neznAS."
"Proc jsi tedy to mlsto opu-
opustil?''
"Pfisel jsem si pro tebe."
"Pro mne?"
"OvSom. Vzdyt' nemlloval Jsom
nez tebe."
fVno, drive.... Nefekli ti te
dy?...."
"Co pak?"
"Ze jest uZ pozde.... Ze si no-
niAs jiz na mne mysliti.... zkrAr
ka: ze jiz za to nestojlm...."
Mluvila boz rozpaku, jasno.
pomalu a urcito, jako by hovofi-
la o lhostejnych veoech.
"Mohl's psati.... byl by's to
zvedol."
"Cbtdl jsem nfijlti sain," pra
vil, tlunie nAsilnd svd rozcilenl,
Bylo to kratSl.... a pak cht&
jsem vddeti.... Jsem hodne zmd-
nen?"
"Nejsi. lined jsem t pozn.i'
la."
"Ty! Ale ostatnl?.... Nevddd
jsem, kde jsi, a proto doSel jsem
lc Kivolardiim."
"Videl's Melii?" ptala Be ii
ve.
"Videl."
"Nic ti nefekla?"
"Nic."
"Tof prava pfltelkynd. Ndkdj
nine navstevuje, a kdyZ nemajl v
dome ani sou, neco si vyddlA....
doma to ovSem nevodl. O, Tous
sainte! TakovA chuda, neSt'astna
df'Vcata noinajl se odsuzovati!
Kdyby so vedolo, z jakych duvo
du casto.... Darmo mluvit!.... A
Simon?"
"Nepoznal nine.... uuisil jsem
mu flci svd jindno. Mdli mne za
mrtva. Nestarajl se o odsouzen
ce na osadAch. Simon povaZoval
nine za pflzrak. Pak jsem se o
tobe dozvedel.... ale ne mnoho
dobrdho. Dflve jsi byvala pfeco
hodnA, poetivA holka. VIS to jeS
tfi?" "Co chceS? Byla jsein zbabdla
.... NohAjlm se ale easy byly
zld. Matka zmlrala hladem....
vSudo nAs vyhAndli...."
"K viili nine?"
"Novlm.... Ale nikde mi nedall
ani prAci. Jen Rivolardovi nAs
podporovali, pokud mohli.... a to
k villi tobe," dodala s anddlskym
nsinf'vom. "Ale takd sami nic no-
majl lodnoho due dodala jsem
si odvahy.... vlastnd ncmam fl
ci: odvahy.... bylo by bv'valo Idpo
zemflti! Alo doufala jsom, zo
dostanu nf'kdo sluzbu nebo jira
ci. Ale jsou noSt'astnt, jimZ so
nic nezdafl. VSude mne odohnnli
a fokli, Ze nic pro nine nemajl.
Matka zenifola jiz za dva mdsl
co....Dafilo se mi dobfe.... Nojsetn
krAsnA, ale byla jsem niladA -
i naSIa jsom dost pfAtol. Doma
mysloli, Ze prarujl nf'kdo v dllnd
....Po smrti matcind vrAtila jsem
se do PafiZo a zaso jsom tak zi
la.... alo pfeco no tak.... jen kdyS
jsem neiuf'la ani sou.... Casto
chtela jsom z oSklivosti k zivotu
uciniti vSeniu konee, ale nomdla
jsem dost odvahy.... Myslila
jsom, Ze snad piece jeSte jodnou
o tobe uslySlm.... a Ze je na to do
ti casu.... (";aslo jsem se poptAva
la jiAnu, ktefl so undo union usti
nuli, nioZuo li se vrAtiti z Cayen
ne.... moZnoli odtamtud uprch
nouti.... Tolik jsem se po tobe na
touZila.... tak rflda byla bycli tfi
objala nezli zemru.... ale ty ani
jiz asi nobudeS chilli....'
Toussaint chvel so rozcilonim.
Hlas neSt'astnd dlvky hliiboco
joj dojal.
Sehnul se k Luiso a pollbil jl
mi bohaty, leskly, cerny vlas.
