I II I V I
t mwa i wiarei es
. . It o m A n . . . .
NAPSAL CHARLES MEROUVEL.
"Utdei!" pravil puk zumyslend.
"CliudAci! ' Cayenne neni utek
uio2ny! Xemuji-li volkou lod' u
lopf se v inof-i a station bl kofi
stt iriilokit u na pcvuind do
stall by so r nojlepsini pfipadd
k cernochiim kinono HoniHii no
bo Onlibisit, ktofi jsou nobozpoc
uejsf hadu, tij;ru a Skorpionu. U
tci z Cayenne! Deti, jaky to nA
pad!" "Co vyvedli?" ptal se diistoj
uik?" "Jedon znbil hajndho u burouu
Hnynauda."
"Buronn Kaynatidu?" ptal se
velitel zvddavd. "Znal jseni joj,
jest to iunohouAsobny niillioiiAf,
pAuovity, chladtiv a bozcitny. do
lio otoe, baron Josef, byl pH po
slednini ministorst vu vSenioo
nyin pAnoni. Syn nezaby-vA se po
dobnyini vcoini. S takovyni jnie
nim ovSoin sml ciniti dlovdk, co
Be inn libi; tukovd jtudni cini clo
vdka vsonioonyiu, muz.e ho jim
zakoupiti cost i ?.ivot krujanu.
Za sto tisie franku, ba i za mend
ponez najdou so osoby, kterd van
vibuvi osob, joz so vam nelibi, a
nobo udstrani i soka, ktory vain
pfek&2f. Mu2, ktory inA dvacot
pdt inillionii, jest princoin; iniifc,
ktory j ich ma pudesAt, jest vsak
krAlem."
Muliit naslout'lial a pruzvlAst
nJiu vyrazoni v tvAfi.
"A druby?" ptal so dustojnik.
"Druhy znvra?,dil svoji totu,
starou pannn a okradl ji."
"Tot' neinoziid!" septal mlady
muz.
"Do.ivotni micenA pi-Ace! Vo
rota nebyla vaseho nAliledu, pa
ne! Skoda odsouzondho .... jost
to hrabe do Mareillos."
"Kam jo daino?'' ptal se veli-
tel.
Ilaki se zuinyslil.
"Xavrhl bych l'roserpiuu,"
pravil pak.
Proserpina byla stura vAlecnA
lod', plovouci vdzeni v piistavu
Cayennoskdni, byl to ponton, po
dobnv tern, na nichi vdznili An-
ylicand svd zajutd v dobach prv
niko cisufstvi.
Kazdy jostd pamdtliv jest o
necli niuk, kterd snAseli nest'ast-
niei od zAvistivyeh odvdkych no
ph'itel.
V Cayenne byly tfi tukovd pon
tony, jou ze byly ponekud pobodl
nejsi no, auyliekd.
Byly to "Cbimdre", Grondonr"
u l'rosperina'', kteroii Haki na
vrbl za byt doporucenyni uiu tre
stancuui.
Ka?.diMio rana sestonpili od
pouzeufi na pevninu k prtiei iod
dobroii dohlidkou; nakladali zbo
A na statin lodi i skladali je, a
praeovali na oprave cost a tno
Ktu. K obedu vratili se na lod' u
deroni poledne, pak odobrali st
zaso do pruce a na not- &li opet
ua lod.
Cast odsouzeiiyoh na pevnino
a na sonsednicli ostrovecb byla
lii'ldeleiia naniofnini dustojni
kutn, avsak guverndt sum jim n
dilel rozkazy.
Vo skntocnosti v5ak mulat la
ki byl pAnem osady, ac byl soulir
nein vJot'b noresti, noniel pojimi
o niort'ilnlin citu, a byl ukrntnv,
ilata clit ivy a nanojvyS siuyslny.
IJyl to pravy ninz po pratil Ja
na Stranba; s takovyni "pfinem"
bylo Izo stiadno vyjednfivati.
tJnvorn(''i' nebyl spokojen s nu
yrXoiiop "I'rosorpinou".
Proc takova krntost a piisnost
k odsouzenyin? Vsiiul si jiozna
mok dustojiiikovycli a jnn5na ba
rona Kaynauda. Snad byli pro
nasledovaui tajuou zasti a uenii
visti! ....
Dustojnik povstal.
"VaSe rozkazy, paue j;uvern5
re?" pravil.
"O jiattS hodino vylodeni .... zM
euci sdeli kazdtmu jelio nrcenl.
ky, a by nine pootili svojl pfltom
nosti pH obediV
"Dobfe, pane."
Kdyz dustojnik odoSol, pobl(?
dl volitel povnC a npfeu6 ua sv3
bo tajoinnika.
"Postal jste pokyn?"
"Ano. zvlAstnf
"Od koho?"
"S vysoktlio niista."
"Svet jest zvlahtnf, Haki .... co
e niuo tyre, litnji oba uiuzo."
"Necinito dobic."
"Tnsfni, .( vozt nejaktS taj'in
stvl v proui'islodujifi je nkruttio
Hti." "I'roc takovA sonslrast s no
EnAinyiniV! Na svf'to neni nie pra-
6ho, loda iispocli, pane!" pravil
Itaki a dopil svfij rum, 'a nie do
brdho kroine kvotu, ?.on, dobn'lui
jidlu u svobody. Kdo tobo po
i
zbtido, jest blupak a nelioden
soustrasti. Praouiino, libo li vam
i noniyslotno na ty bidAky."
titiverm'T zapalil si ziianionily
doutnik z vlastni av6 zabrady a
zabral so do pMjoninyob situ.
ZapoinnM ua odsoiizonoo a no-
nivslil noi na vofiavA psantcka,
n'ipoiuinajb'l mil I'aiii. mladi a
orip v saloii(oii tnaison u ur.
V dAli ua niof-i houjiala se lod'
Atropos", k ntz so na lodioi vra-
oel dustojulk, vyslany k volitoli
ostrova.
Haki rozdelil novd trestautc
do ruztiyeh oddeleni, nacei na
jisal rozkazy, ktore podal jjuvor
nerovi k podpisu.
Velitol, Jcmn mlhnly se pled
ociiini pismeny listu, podepsant1
bo jnidnoui Uara, podopsal, neve-
da ani co.
V pot bodin pf-istAI "Atropos"
iai bleliu, kde liotnzilo ho pluo
zvt'davyob.
V osm bodin, prdve kdyz" oliy-
Htalo se slunko k zApadu, jirista
la nialA lod'ka k stard lodi, jeji?.
paluba byla cbrAueua lohkou
stfocboii.
Dva muZl, od'-nl v Sat trostan-
on, vystoupili na paltiuu a straz-
nik dovodl jo k dvema silini, vi-
siciiu na zadni strano lodi.
"Zdo jsou vase uiista," pravil
na to.
Oba niu21 ukoseni na sobe po-
Na drubd strane paluby sodo-
lo asi dvatiAct nAiuornicb vojiuii
rucuifoiui jiros ratneua.
Ujirostfed lodi byly pf'ipravo-
ny jilecliovd misky s veceli tres
tancu; die jejiob poctu bylo pa-
truo, ze jest na lodi asi dve sto
trestaneii.
"Zustunonie zde dlouho?" ptal
se hrabe .Jan do Mareillos.
"Xoviui," odpovodol dozorce.
"Suad nn vzdy."
"Kniiin psAti psaui?"
"Xo."
"I'roc V
"Hozkaz Ki'vorneruv."
"Suiiine pfijiniati listyV"
"Takd ne
"Z jakyob duvodu?"
"Hozkaz yuvorndruv
"Hobfe," pravil hrabtr; a zavfel
oci.
Dozorce odeSel.
Oba uiu?.i stiskli si ruce bozo
slova.
.lejieli nmka nebyla stizona. ....
zustali itobromadC'.
XVIII.
XALIODA, KTEHftZ 1'HlCllAZf
SK XA I'OMOC.
tJaro se navratuo, a I'anz pn-
odola se v rouclio slavnostni.
V tdto dobe byvaji tain pro
chAzky rozkosnd. Kroviny puci,
stroniv se zelenaii a v trAvnlku
stkvi se na sta kvfitu, vypostova
nyoli v uescetuyeli "teplyt'h do
niech" okolulcb zahraduiku. I'u-
Hzand vychAzeji z by tit a rozptyli
se po sadech jako rojo ptAku,
Baron Maxim nezapomnel, co
nni sddlil jeho ueoconitolny sjio
jenoc.
VodOl na vlas, co delA hrabeii
ka Helena, a cekal netrpMivo, at.
pozbude koneend trpelivosti
tiadoje.
Byl jist, ze cbvile ta uadejde,
a s ui i spravedlivy bnev a vzpou-
ra osudu.
Kdv2 bvla vsiido odmrstona,
kdo chtela vyprositi zinirnoiii u
krutnd jirisnosti k hrabeii .lano
vi, a kdvz zakusila v tnarnvcli
pokusoch noscotnyoh pokof-eni t
urA2ok, l-Azoin ustala a uevychA
zela jiz ani z doniu.
Ye ztryznendm srdci, v unioi-o-ud
dusi vzplAly ji uezkrotnv hnov
a iieuniornA touha j)o pomsto,
prAvd tak jako v uitrit jojilio no
st'astndho ohote na staid lodi v
Cayenne.
Byla prosvodcona, ze jo Jan no
vinen, u ie stali so oba obpti km
tdho noznanidho nepi-itolo.
Citila, jakou by ji zpftsobilo
nesmirnou radost, kdy by toinu
zlosynu, po jehoz jioznAni plain,
uiolila vrAtiti rAtiu za rami, ban
bu za hanbu, bolest za bolost !
Jodnoho vecera fekla ji voina
Zuzana :
".Musito so pohybovati mu
site jiti von, na vzduoh...."
Urabdnka si vzdyohla.
Vstala boz odpovodi a sla k
postvlce, v nii spala jeji dcerus
ka. '
"Hozstunoto so zuova," naldha
la Zuzana. "Co tint ziskato? ....
Nojsto tak silnA."
Ilrabduka s sobou trbla.
SilnA! HAda by byla b'vala sil
uA, krftsuA u oslfiujici jako tohdajod noho. Jost turtev pro tune,
v zamku fouibidrskni, kdy lokl
ji baron iMnxini, 'o ji zboAnuje a
a tun nool.o boz ni ziti.
'Mas pravdu," pravila, "doj mi
Jaty .... pujdu."
"Kniu'iMii"1!" toSila si; Zurana,
lam dole clovoli asport voltid dv
cbal, alo .... zdo so dusl!
Taui v Mnreillesu nobyll ovsotu
lioluitf. alo vfio vyliliiolo vclkolo
pt Z okon bylo vidi'-ti do zalirad,
do losi'i a na uroilne" polo, a vfikol
bylo zivo a vesolo; zabradtilci
oliodili rAno za zpevu do prAco,
pastuobovd vyliAnoli stftda, orA
i i zapi'Abli kotie ....
'I'o bvl lvot !
' obsalilvcli salonoob Htart'dio
zAmku (Kcbalo so to volno a zdo
musily so tisniti v malyoli, niz
kyoli pokojioit'b!
A to vso pro to, ?.o jo tajny ja
k's nepHtol pronAslodoval liror
noli za&ti!....
Ale jak so jen stAvalo, 2e ho
vidy zjovoval pfod zraketn bru
bonky Ilolony jako v mysli lira
liito .laua obraz baroua Maxima,
kdy?, rozjiuiala o svem noStCstl!
Hylo to prazvlA.Mnl! .... Harou
nebyl pi-ore v ni?.Adiidin spojeni
s tlin, co so slalo, to nomolilo by
ti! ....
K roiiio struoneho list la; v
tioinz ji vyslovil svoji soustrast,
nedaval o sobe slysoti. Vrbl se
pa true do virti spolecenskdlio ii
vota a zapoiunol na ui....
Ustrojila ho poolive a kdy2 se
pak podivala do zrcadla, zvolala
s oSklivosti, ze jost obyzdnA! ....
Jak se zineuila! ....
"Xo, ne!" tvrdila Zuzana bor-
live. "Jste innobem bezci ue2 dH-
ve!"
A mela pravdu.
Oblicej brabencin se neinoci
zjemnil; jcjf oci zdAly so voISi a
tniavsi, a tvAI' bolojsi. Hoi a u
trpeni dodaly jim nevftedniho vy-
razu a losku nlAlo v nicli oosi
borocndho, ueodolatelne vibi-
velio.
ZaDalila se do lelike'lio, tesno
pfilt'diajicibo koiUcliu, posadila si
na kt'Asny vlas krepovy klobouk,
polibila Use splci dceruSku u ode
.sla.
Xa iiAbfezi zmocnil e ji pfl
joniu pocit.
poloseru vecera neniolil ji
nikdo vuleti a sledovati.
Ode duo, co stiblo ji broznt- ne-
fttesti, uomolila se odhodlati, aby
si vysla za bildho dne....
ro chodnicich procliAzelo se
Ilno lidi a tesili se z bujnfcli to
polrt, kterd sklAndly svd vtve s
brehu feky ui k eboduiku.
llrabeuka, dosud slabA, ft!u ve
lice poinalu.
Sla ulici du Hue na konci tno
stu Hoyal, po puutdm nAbf-eii d'
Orsay, zabocila okolo jezdeckoli
kasaron a stanula pl-ed velkoh
pymi zi-ioeniiinTni budovy stAtni
rady, touto znAnikou zlovostnd
doby ,ji2 I'afiz dosud ncznicila
Csedln tnm na pt-Azdnou lavi
cku, aby si odpoCinula.
ZabrAna do smutnvob nivSlo
nek, zvodla jif-okvapeuo blavu tt
prvo, kdy2 so pl-ed ui zastavil ja
kys pan.
"Vy!" pravil. "JakA ualioda!'
Byl to baron Maxim Raynaud
Kdyz hrabonka noodpovidala a
liledola mil toliko tak pevnd do
oci, jako by mu obtelu Cisti v du
si, ptal so dAlo:
"Vy jste tedy v PariziV"
"A vy to uevite?"
"Kdybycb to byl v6del, noby
bych zftstal tak dlouho vzdAlen
od vAs."
"Kdo by si vfiunl uest'ast
uych !...."
'i-i svitu plynovd lumpy zable
d61 so ji ostfe do tvAre.
"Jak jste blodA!" zvolal.
"BledA a slabA!"
"Byla jste noniocua?''
"Xa start."
"A nezpravila jste nine
totn !?...."
"Jakym pravom niel jste o tout
zvedeti?"
Mluvila usocut5 a noph'itelskyni
tonom.
"J sto rozozlona " pravil
"Hyla jseni tak krutd zasaio
na !...."
"Nikdo nosdilel vae strasti
tak upMtnno jako jA!"
"M Invito pravdu V"
Baron so kousl do rtft. I'o o
st ldm polilodu mladd ?.ony bylo
mu jako zApasniku, kriiujfciniu
zbrail se sokoni....
Hlonantni baron zdAl so v Sot
mlaiKfm a dlouho tlumotiA lAsk
k touzobtio idand 2en6 vzplanul
v tioni iiovym zarotn....
"ZnouznAvAto svd pf-Atele!
pravil. ,
"Jste jim skutocno?"
"ICtorak vAm to dokAzatiV"
"Tim, 7.e mi prok Azote sluzbu."
"Zkousojto nine!"
"Zlovistna inoe stavi so mozi
nino a mozi tndlio choti a jii-opi
na i piisnost zAkona. Vim to.
IMala jsom so nato. Byla js.'iit
vAudo. klopala jsoni nn kazdo
dvoii. Xovini, kde jost, noitioliu
mu psati, nomolni oirtti ,uii fadk,
'of noslyoliani'i iikrutnost. Uol.
nolo mi, co h nim udolall; noclit'
aspofi vim, ijo)i dosud, mysli II
na nine, nob zda li na nAs za
pomnol! .... I'cinle to a budu
vAm ?.ohnati!"
Huron mimodok uoouvl.
MladA zona mluvila tak v
rirzno, a jojl vnstitvA Uiuka, jiz u
odsouzouomu ohovala, prozrazo
vala so tak zi-ojiuo. v kazddin slo-
t i'.o mo but on div nazalkl zAr
livosti.
Vy jej tody stAle tuiliijete!"
zkMkl.
"StAlo."
"1 jako trestanceV"
"JcHt novinon! A trpi .... mdnt
ovsoin uofcli jA."
I'vAP jeji zesluiilu. Diy uooin
dlola.
Alo zjiho ho vzpauiutovala.
"NVAetHle ninol" pravil baron
utajenym vztokcm, "a zapomi
nato nu city, kterd k vftm rlio
vAm .... Alo utMuim, cobo wi tttojo
i; zvite vSe, budo 11 to inoAuri."
ilia se uezinirioval o svd kisou.
Csodl vodlo hrabonky a pin
I-elo soiiBti'ustl tAznl so po vfteiu
mi I it to
oo so uumo on odsouzeut ui-aoo
Stntky byly prodAny a vMte
Id zaplaoeui. A tanas Hosnou,
tuavoniiosky zapisovntol jfevzal
Mareillos ve vsi dlubu.
X6kolika slovy vylicila Ilolo-
na vso, co pooniKia ve prospecii
svdho eliotft - - jak utartid so na-
niAbala a oo vse musila sndsti a
vytrpdti.
ftokla td2, Zo po jojitn soudu
taji se za ton nevsedui pfisnosti
nejakA Junu tiopf-AtelskA rtika.
Alo kdo jen mohl byt t joho
nepfitolein?" konclla u bolost
uym povzdecbom.
Huron vyslochl ji a uaprostoti
pozornosti.
"ITosvodcint no" pruvil pak,
a pfijdu vAm povfduti, cobo
jseni se dozvodol; mim pMjitiV"
"Ano profllm o to."
Citila, ze ho ji Binocfiuje ulu
host: rozcilenl z tohoto setkani
vycorpalo jeji sily.
Baron ji doprovodil u2 do uli-
co tie verncuii.
Minioddk opirala e o Jeho rA
me.
Slibil, ze postut-A bo o jeji zA
lo7.itOHt stal se tudM jejitn pfi
telem ....
Hfidriela se ho. Jako tonouci
ho chape utehla.
So ZeiiHkou zvodavostl a vroze
nou kok-eteru cnteut zveueu, co
chovA. v srdci.
HrAnila ho mysldnee, ?.e byl by
se sucaHtnil Jiaiieouycii tiKiaou
proti jejimu choti; neco tak hroz
ndho nelze ui aui pomysliti! ....
Me i pies veskerd rozuuiovAni
vrueela se ji stAlo tato myfildnka
X'eniohla si vzponienouti na
svd utrpeni, aby ji netanulo ua
mysli buronovo jtndno .... A i
dnos voter co privedlo ji jot
do ceHty vt- chvili, kdy si ani na
ndho uovzprmndla?....
I'roc so stAlo tniohul do jojilio
iivota?
Xepi-odjiovidal ji tebdA v Com-
biorsu, kdyA se unfwsled uchazel
o jeji lAsku, tajujilnymi slovy, ze
zchvati ji neStdsti a nevychva
loval-li svd iuoond pfAtolstvi, kto
rdho budo snad jednott potlebo-
vati?
Kdyz ji opustil na prahu do
nnt, tiskl ji vfele ruce a pravil
dvakrAto chvdjicim so hlasom:
"Xa shledAni! Xa brzkd shle
dAni! Kynula mu so sintitnym u
sindvein, a kdy?. sla nahoru io
sohodooh, pravila tiSe:
"Choi vdddti .... a budu vdddti
df'ivo ci pozdeji!
XIX.
CAYKXXKSK1' "MOXITEUH".
Baron Haynaud dostAl slovit.
Za nedlouho jiz se objevil v
by tu hrabdiiciiie, a od td doby
hi-Al s novSodnim taktem a s no?.
nou setrnostt ulohu lesitelo a
tiiitelo.
Diky jemu dozvdddla se konoc
no. do com tak vrottone tou?.ila.
Jeji iuanzel byl ua palubd
"l'roserpiny" v pf-istavu cayoti
noskdin. Mohla si s nim dopisovati.
Huron si vzal listy na starost,
alo pravil, 2e nertici za to, 2i
siuAvnd dojdou, nobot' osadni
volitolstvi jovi pry uevsodni pi-is
nost k odsouzonym, zvlAstd v
ju-vnioh Ietooh; teprvd pozddji
stAvaji so pry shovivavdjsiini.
ka2ddin pripadt' vSak zadr2uji li
st v. kterd so jim nelibi, nobot'
vfio bodlivo itou a prozkoumajt
Alo hrabeiika psala pf-ooo sve
mu drahdinu odsouzondinu.
s "Miluji id!" psala mu. "Trpim
--jsom zoufalA a.zinirAin nekli
dom. Kdy so ttvidiuio?...."
Z Msttt sAlala uoskoualA ndha,
vAsnivA laska; slibovala mu vdc
nou M'rnost.
Hylo pat run, 2o hrabe obdrie
ndktory z jojioh listu, nobot' koti
com prosinio dosla ji odpodd'.
Bil to den uadfioiie radost i.
I'sal, so. ji?. oddnl svdniu o
Sltllll.
Jolio silini souslava vzdorova-
la poiluobl motto zhoiibuoiiiu
nozli jak so o ndni vypi-Avi a
siiasol statoi'nd tdzkoii iiAtnahu
ili praoi, o ni?. ddlil so nu Hvym
spoluodsoiuouccm. I 'sul dAlo, ?.
doufA, ?.o so mu oasoni podaM
vyprositi si od velitolr dovoloni,
thy sniela pl-ijiti za nim, a a?,
budo pak miti u Hebe Ji, po ni?. jo
dine touli, zapomene na nospia
vodlivd odsouzoni a zhanoboni, a
nil ji?. iiobudo ioi kruftiti ...
Zil tody!
Chtela lined odjoti, uedbajio
ozkazu Janova, aby zustalu vo
l-'raiicii.
Alo baron ji to vymluvil i-ka,
la by t i in vyvolala jestd vdtflt
pMsuost k hrabdti.
Zo zdAtilivd oddatioHti Jauovy
vynillu oslatiio losl, klorouz
ohtdl podvostl bdelo st nV2e.
Ztutlii joho iovahu a vdddla,
. budo ohtiti za ka2dou couu
r.lomiti svoje okovy.
ZAhy se u.dravila, zcola.
Sila a odvahii so ji vracoly, u
na mysli tanula ji stAlo poslcdui
slova Janova:
"Cekej a doiil'oj!"
V nil ru baronovd vzuiAhala so
inozititu stAlo rostonei zAftl' pro
ti muzi, na ndho?. Helena nemo
lila zapomcnouti. Alo dovodl ho
ziininenito pf-ot vAIitl, n Jlnt, 2o
pomuzo mu joho doveduy spojo
noo ko kv?.ondiint cili, cekal, a
stAlou oddanostl n (1h1u?.iiohI1
hlodel znpuditi ua dtibio uedi'ivd
ru hrabdiiciuu.
Jon jodnou, kdy?. jiotkul pant
do .Mareillos v l'jlysejkvch polieh,
ki'Asndjsi a sveiejfii net div(
dal se strliiiouti k poznAmce:
"Odmitla jste nine - mtu
klory bych byl dal dosot hit svd
ho zivota za jediny vAtt polilod
.... Ale jodnou iiointlo mi preoe
za dost .... vSe od caHii...."
TvAf- jeji vzpliintila a odv
tila zivo:
'( oz inyslilo, 2o niuze rustati
sebo niert.siho lnistocka pro lAs
ku v nidm tak ziiiucoudiu srdci V"
"Mysiini, zo ano."
"Mylile so."
"Jseni pr-osvrdcen, ?.e cas,
ncmy. jsom prAvd niluvil, dovode
zahojili ka?.dou rAtiu. Hyl li bra
be ueviiind odsouzoii, jak mysli
to, prozradf se jodnoho due pra
vy vinnik a cost vuSoho chott
budo ocistetia...."
"Doj?. to huh !"....
Baron so 'ziichvdl itf'i durazu
lira bdtici n yoh slow Za chvili mlu
vil jaksi vAhavd dAlo:
Aio .en lira ue siuiiccne vi-
iien jest mrtev pro vAs a
pak...."
"A pak?"
"A pak, az stanete se svobod
nou, iiznalo za istd, ze ncsitii t
Hpojiti svuj osud h niu?.oin, ztra
onvin s)olecnosti. L'vidito, ?.o j
zend 1 folia chrAndiioo; poohooiK
?.o nosniito z t rest iihodnd svdhla
vosli odsouditi svoji dcoru k ne
jistd biidoucnosti, plnd nobe.)e
ci. Xahlddnete. ?.e to neni ion no
prozfotelnost, ale i Silenost, od
puzovaii pot-ostnou riiku, klcra
se vam jiodavA; pocit ite, z.e jest
vAs neliodna chudoba, k ni?. hv
tak stateciid odhodlAvAto; nabu
dote pfosvedceni. ?.e vase bozska
crasa iiotfebuje rAnieo, ktory j
zvedno v oond, a ttztiAto koiiecnf
ze nepfijde vAm podiuhd do oesty
muz dosti stated))', abv vzdoro
val pfedsudkuni, a dosti zamilo
vany, aby vam nabidl svd nt'io
skvrndnd jindiio, na iidtnz nolpi
hanba slovoni: muz, ktory by
vAs miloval tak vroticiie, nd?.iid j
oddand jako jA! Xeodpovideite,
pravil, vida, ?.o vrti blavou. "Jos
to nenade.sla rozhodnA eh vile
Xezapoininejte, ?.e pi-oriisil jsom
proti svd vuli nilconi, kterd jsom
si ulozil. Ltini vas Pol a cut
bych vAs z ndho vyhojiti. 1'atfi
to svdniu choti, pokud so nepfi
svddtMte, ?.o jest vas nohoden
IA )oniohu vAm hledati pravdho
vinnika, toho tajuplndho, noziiA
mdho .... jen kdybyeh k svdniu ne
stdsti o ndin iioiiochyboval."
"Pane!
"Jon na to hlod'te klidne. lira
bd vAs vASnivd miloval. A uiohlo
to bvti iinak? K villi vAm bAl se
nodostatku a nouzo. V bodin
pobloiizneiii podlehl hrozndiini
silendinti pokusoni. Nevinini joj
Kdo spAchal by takovy cm jifi
zdravdm rozuinu? Kdybycb j
byval joho soudooin, byl bych h
l;l, ?.o jost mu oinluvoii vase
pojna krasa. rorota soudila ji
nak. Xoni to moji vinou. i'rod
nine todv IrostAte? XozAdAm od
vAs lAsky, dostaci mi vase pfA
tolstvi. Xechte mi jo a opirejte
so o prs'itelhtvi uiojo."
Od td doby neinliivil s ni ji2 o
td veci; tAzal so ji, jakd 111A zAiud-
ry pro biidoucnost, bavil ji, a tA
zal so i ndkdv po jojioh huiotnyoh
pouidrooh.
Aokoliv hrabdnka vfiouio2nd So
tfila. a ?ila velioe skromnd. inizi
1 ocitd ponizo, ktore ji dul ma
wnueslo uotfti.
Hialli Hosnoiiovd tAzali He
daslo, nopolfobiijo li pondz, tilo
hiabdiika byla b, rudoji ?.ol)ral(i
no?, uadu?.ivala lolioh oohoty.
fokla baroiiovi, f.e si nhce hie
all misto.
Vy, a HloiiJ.ill!' pravil u u-
sinovoni. "Za trl tietlele vrhla uy
sto so do Sokvany!"
l'oa'itkom roku 1H71I pfoalul
hrabd 111111 v '.asilAni listu.
Zu to vAak Hi dopisoval l'ul
Hone (.liiillard ji?. ndkolik indsiru
1 1 11 i pravidolne h "pootivyin"
Hakim' vsemooiivui iiiulatom.
Huron Haynaud nennvfildvovul
aslo hrabdnku.
Jodnoho kiAsiieho mAjovdho
oi'-era Htanul joho kocAr pled do
nioin, kdu hyillela. ivoyt 11111
riinii otovhda a uvodla joj k
hniboiiec, zalokln so lloloua je
ho zasmusild tvAi-e.
"Xonesoto noviiiy?" ptula wo
Aivd.
K'vvl tlfio hlavou, 2e uno.
"Spat nd?"
"Hohu?el!" odpovdddl u hryzl
si rozpacitd rty.
"O niluvte!" pravila. "Vile
I'lnii dobfe, jak Jhoiii hIIiiA;
J.d.vt' nozonifola jsom z niiHoho
nesldsti. Co horiiho so mi niuze
stAti?"
1'pfola na baronovu tvAr svd
jasnd oko, planouci horocnym lea
em, a ptala ho:
"Jan jost iiemocenY"
"Noni."
"Jost snad iiirtov?"
SlAla pfod nim vzpfimonu, bo
zo mill II, n vytl-osieiiym ziukoiu.
VvtAhl r. kapsy novluy u po-
lal ji je, fka:
"Ctdlo."
Dyohlive 11111 je vylrhla z ru
y. Hyl to CayonneHky "Moni
lour", ufodni liHt ostdy.
Jeji zrak ut k vol na iniHtd, pod
!r?,end. corvonoti tu?.kou.
Kdyz cella "OdvA?.ny utdk
dvou troHtanou", vySlohl z jejiho
)ka paprsok divokdho vitdzstvi.
Huron 'dAnlive klidny, pravil
so sntiit nyin pfizvukom:
"Cteto."
S chvdjiciin ho Hi'dooin ctla hra-
bdnka (llouhy t'lAnek, z ndho2 po-
(lAvAmo toliko ki-Atky vyftatok:
Cayenne, 10. uiiora.
"Hoku 1K78 byli dva trestiiHcl
lodi "Atropos" dopravoiii do !a
(iiivane a umiHtdni na ponton'
"Hrosorpina" v pfiHtavu cayen
noskdm, u dAui pod zvlAstui do
zor
Hvli poHlufini a fAdnd se cho-
vali.
Jedou z ji it'll byl hrabd Jan do
Mareillos, odsouzony mayenuoH
kou porotou k do?.ivotui nucem
prAoi, driihy, ncbuzpecny jtytlAl
zo Seine ol Mnrne, vrah hajndho
vo sluzuaoli Darona Maxinia nay
nauda. Oba chovall ho vzornd
Ale za zdanlivou oddanostl v o
sud skryvaly so zAmery, kterd by
so byly uiAloin podafilw"
Hrabonka zosiuala u liHt vy
padl ji z ruky.
"MAlom podafily!" fioplala
Utdk se todv nezdufil!
"Cldte dAlo," naldhal baron
joilllld.
Hrabonka si zakryla tvAf; dd
laly ho Ji inzitky pfed oc-itna.
"Xemohu cisti," pravila.
Baron vzal uoviny a cetl:
Oba odsouzenoi roznemonli ho
soucasnd zininici, a kdy?. byli do
praveni do neniocnice v Hot la
Mdre, pou?.ili za tnlhavd noci no
dbalosti oftetfovatelu a pokuHili
se o Utek.
S neslychanoii odvabott Hkocili
s uruneiio jiuiru noniooince na
skAlu u bfehu, drzice so kmeiiu
palmovniku, stojicich blizko zdi.
Vzali s sebou jiokrvvky s posto-
li. XAslodkem nodbalosti jodno
ho dodavatele lotraviu naSli ma-
lou, dosti chatrnou lod'ku jtod
okny nomoonico, i vsodli do lod'
ky, pfotrhali laua, jimi?. byla u-
vAzAna, a nedbajioe boufe a vet-
ru,
fe.
chtdli so odvA2iti v Sird mo
Mraz, iipozornonA kriUem jop
tifiok a ofiotfovatelu, pfikvapila
a jala so paliti do temud noci po
maid lod'ce, ktera ostatnd by ni
kdy nebyla dostihla bfehu.
lined z rAtia vyjely za nimt
dvd volikd lodi, ale mozi tiui ji2
bylo po nioh vota ....
Xa bfehu Hot la Mdre naSli
jodnu z pokn'vek, jakoi i klo
bouky trostancu a zbytky lod'ky,
ktera se bud' roztfiStila o nt
stetnd skalni tesy auobo byla
znicotia palbou z riicnio.
I'o uprchlicioh neinohlo ji?. by-
ti ani stopy; zinizoli zajistd v 11
trobAch 2raloku, protiAsloduji
oich ka2dou lod'ku a2 do pfista
vu.
Taiiini ufady vydaly ji?. jojioh
unirtni listy.
Z Cayoiino so jeSle nikouiu no
Ipodafilo utdoi!
nodajl so tini
Alo odsouzenoi
odstrasiti. Tak
straslivA smrt mdla by jim konoi
ud oduiti ohui' k dalfiiii) podob
11 x" tu pokusuni."
Haron ztichl.
1 pies 5clike piomaliaiii uedo
vodl iilnjlfl ilorCatnon radott,
plnici mu duKi.
ZAmdr joho no nplnfi Tydafilj
joho dfivdra nobrln HklfimAna.
h'ulKonc Oulllurd pfokonal
Hillll ho lie.
Ilrabdnka Holrnti, bhdA jako
h( t nu, skloHlu na 2ldll zolivAcoiij.
hrozuym bolein.
"jHte tedy vdova " pravil
baron.
Xoodpovdddlu.
"Jslo Hvobodna!"
Mlcida.
"JhIo boze jmdni, boz opory, it
noohoi, abysto n zoiifala," pra
vil. "NaskytA ho vAm jinA budou
onost, plnA kouzla .... Musitc za-
pouienouti nu tti hroznoii mititi
lost. Za to, co jute ztra Ilia, Hole
no, nnbizim vum svoji ruku a
svd jindno."
Zahledelu so nu udho h pra
zvlASI nim vyrazoni.
"A tyto nabidky cinite mni?"
plain ho. "Vy, baron Muxim
Haynaud, vdovd po odsoute-
ndin?"
Opoviilivd a pinovlta M
HIllAI.
"Jhoii lidd, ktofi si Hint vfirf d-
voliti jHou iiovznefien! nd ?5e-
obooud inindiii a Hvdt ho jim klu-
ni. Nopl-ouiyfilejte o mnd! Tot' je-
dlnd moje Hlarost! Xemy!eU uet
na Hebe. Miluji y(lm"
"Dobfe; odpovlux tuui."
"Kdy?"
"Za mdHio."
Hoklonil ho, vzal ruku bra-
bdnriuu a pfi2ehl k ni nvd palci
vd rty; pak so bozo slovu vida
lil. Z jojioh vyprAblych oci uenka-
1111I11 jodlnA hIzu.
"()!" poinyHlila Hi, "noiudl uui
(olik trpelivosti, aby nine uechal
oplakati nidlio chotd uuud obdt'
Jeho zlociuu !...."
XX.
DVA ZJEVY.
O jedenAot mdsicti pozddji, to-
tii druhdho bfezna roku 1871),
dvu costujici vystoupili v lluvru
y. lodi, joz pfiplulu z Folkestow
nu. Oba byli oddtii v kostkovaud
obleky z dobrd unuliokd vlnv. a
z (.'(ddlio jeiich vzozfoni bvlo ua
trno, ?.o jsou svnovd volnd Ame
rikv. ZdAlo ho, ze pfichAzeji z krajlti
bli?.o HniBilio.
Oba indli na sobe velioe mn
lehnd litiico y. hndddho, ?.lutd ry
ho va ndho sukna.
Jojioh tvAfe, vdtroin, mofoiii
a sliinceui horkych pAsem osma
hid, byly Hkorem tak tmavd jako
tvAfe cernochu, a byly a?, do po
In zarostld hiiHtym voiiHom.
Oba byli vulci, silui a statui.
KpdSne ryHtotipili z lodi a
vakom v nice spdelmli do kremy,
v ni?. so stravuii nAiiiofnici.
"Cisniku! Sunkii, chleba a pin-
tu vina!' porudil jeden z pfioho-
zioh h pul rue cizim pfizvukem.
"lined, pane."
Bylo asi pdt bodin odpoledne,
a maia tiostinsuft sin uyia praau-
11a ; venku v m-eusini soddlo ndko
lik hosti, nevsimajicioh si jificho
zioh; v lluvru. kde sjiiddli s li
dd ze vseoh uhlu svdta. neyil-
mal si nikdo druhdho.
Cisnik odcfiel pro objednanou
iunku.
Cestujici, ktery tie zdal byil
Rontlomunem, rohlizel e po Itl-
"ftch kremy a plynovd svitilni,
Hadostnd si oddychl.
"Jest to zdo Sorednd, ale jak
volne ho tu dvchd!" pruvil. "Ko
ueend se bli2ime cf li ! Konecnd!''
Druhy napomenul jej skoro ne-
viditelnym znamouim, aby byl o
straz.it vin .
"Bud' boz starosti!" odpoT"Ml
naponienuty. "Kdo poznal by v
fiatd jamajskdho obcuna Jana df
Mareillos a Toussainta la Urd-
oho, vracejici so z la I'laty! Ostat
nd jsme mrtvi, pfitcli, a mrtvyui
pfeje se klid v hrobd, at' ji2 leii
v ndkterdm koutd domova anebo
v (lAlndni mofi. Md zprAvy jtou
bezpocud."
A co2 jestli se Aunlldan
nn'lil?" unmital la Brdche.
"Tot' iiemo2nd. SAm jsom vi
ddl telegram: "Jan Mureillea u
roussaint Vardou mrtvi. Ciurt-
ni listy ovdfonv." Jsme tedv vt
inazAni zo soznamu 2iv'ch, pflte
li. Jost touiu talc. Alo upokoj ae;
proto piece so zachovAnio s ostri
vtipeiu indii'inskyin. Jou al so do
rozumimo s moji 2onou a s nila-
doit divkou, ktorA cokala na te-
be. l'ak odjodouie a ony pfijedon
za nami. .ein mozno, aoyoiiom
jim nodali zprAvy jinviu zpflso
bom.... Xoviine ani, co se z nioh
stalo."
I'iSnik vefiol se .siinkou.
lvdy jodo vlak do l'afi2e?"
ptal so hrabd.
"Hychlik?"
"Ano."
"V Sost bodin tficot luintit, pa
ue."
"A pi'ijedo tam?"
"Asi o piil noci."