my t
4
fl.
V
4
2 e z a in on'.
Petrohrad. 6. iinora Mile Vc
rori'iio. bnlt.it ii dedicka milionAie
a maj'tjlc rozsAhlych pozeniku
Spoler nost v plcsti, v lozi se nale
zajfcf, shodila jednu lAhov satn
pA'iskeho vfnn zr stolti a talo
spjdla dolri mei tanf."f a sice
na lil.ivu M!lo Verotiino, kterA
zSstala na mfste mrtvn.Otec jejf.
ktery byl pfftotnen, div ze nezsf
lel. Lotidyu, 8. unora. Kial Edward
opi.t i-o ronunolil a lekufi zapo
vedeli inn vyehAzeti. Za tun pff
einou odluicna byla jeho nAvste
va do Chatscvouthu.
Paffz, unora. Knrrespnudent
Figira zdelujc z Philopolis, ze
sultan nafidil mohilisaci 200,000
vojska a n,ui!il lod'slvu a by voj
sko 0110 dopravilo kposile posad
ky v Solonico, Adrianopolis a aby
silue obsazcny byly hranice bul
harskc. , Paffz, 7. unora. Z Tanzftu do
51a sem zprAva, ze nAsIednfk
maurskdho trftnu 33 u Ilamara na
lczA se v zajetf Kab)!ii kineiic
Riala, s nimiijcst drzAii a zaJA
no od neho velkc vykupno, ano
2c nabzen jest za velkou sumu
penez sultAnovi. Ministr valky
Ed Mcnebhi vyjednAvA s Riaty a
ma se za to, ze Ha Ilamara co
ncjdffve bade dopraven do Fezu.
Tanger, 8. unora. VychAzf na
jevo, ze saltan dekuje sve vfte
zstvf jedinci toinu, zc se ma po
darilo zi'skati kmcn Beni Orein,
jemuz dobfezaplatil. Podrobnosti
o bitve dochAzejf jcn vebni zvol
na. Vf se jen, ze povstalci, by
v5c vlAdnfm vojskcm pfepadeni,
kladli statecny odpor, az se v kri
tickem okamziku zrAdny kmen
nahle pripojl k utoci'cirnu vladuf
mu vojsku a tim bitvu v jebo
prospech rozhodl. Ministr Me
nebi byl vrchm'rn vudcem vladnich
cet, -jez mely osm maxitnovych
kalonietfl a ctyry dela Kruppova.
Pfepadlo povstalce asne rano v
mi'ste, ktere jim poskj tovalo jen
maloa ochrana. V5ak povstalci
se statccne branili, vzdor tomu,
ze je zradny Knien napadl ze za
da a 2e bvli stisavni zj dvoa
straa. Bit' a trvala tfi hodiny a!
po jejfai skonceni lezelo na boji
5ti mnolo inrtvych. Povstalci
ktcn' zflstali na ziva, se pak roz
prchli a ntfkali hlnvnu sinorcm k
Teza. Vladnf vojsko je prona
slcdovalo. Neni-li Da Ilamara
mezi zabitymi, slibaje Menebi.ze
jej polApf. Kyni obl61ia meato
Teza a hledf posledrtf zbytky po
vstalcfl postnleti. Vypravnje, ze
sbledal povstalce mnohem silnfjf
nez ockuval, ale ze jim odfial
vsecky zbrane a stfclivo.
Z poloufednfch znrav ansrlic
kych vychazf na jevo, ze vftdce
povstalcu, Uu Haniar:'. chycen
nebyl Oslatni podrobnosti o jebo
tezku porace se potvrzuji. Vladm'
vojsko 2ajalo mnoho povstalcfl a
dovravilo jc do i?azu.
ilim, 6. unora. Cela f.xda
mladych italskych knezf zaslali
papezovi zvlASt'jf petici, v nfzjto jsou klidni. Ale jest jisto ze
zadajf, aby jim jako fecko-kato-lickym
knSifm, bylo dovoleno
ozeniti so. V petici uvAdf se, ze
"svatA stolice" dostatene se
presvedcila s ohlcdem na rflzne
znAsiluovAnf dfvek a hanobenf
kolacek se strany mladych knezi
o torn, jak trpf vefejuA morAlka
nasledkem coelibatu. Z te prf-
fiiny zAdriu je papez, aby kato
lickym knezfm dovolfl nejen pan
sk6 vydrzovanf kucharek, nybr
skutcf ne zdkonitych zen.
Jii tiikrat byla papezovi pred
lozeua podobna pctice, avSnu
nikdy nedosla na nf kylenA od
poveJ. KnfiiSf majf za to, He petice
ta nikdy vfibec ani nebyla pied-
lozena papezuvi a proto iiverjnili
ji nyt:f v casopisech.
ffin, 9. unora. Nitncrko do
m.Aba se a Vatikaita jinonovauf
noveho kardinala, Lasopisy ne
mecke ponkazujf k tomu, in Ita
lic ma 35,Franciu panelsko 5,
k.irdin.ilit a N'oinecko pjnze 1,
av: cft i na 20 tuilionn k itob'kO.
Pro limrtf kardinala Ltnlorhowskfi
.ho zbyl N'omecka jediny zastapre
ve sboru kardinalfl. KaidinAl
Steinhubera v Kdnu ial.e pry
pocitati, poncvadz jest jesuitoa.
Nejvfce nadtv,je st At i se kardinA
lem ma arc.ibisknp v Kolfne nad
KyniMn. ackoliv jest tepi v neko
lik tydnfi v uradi svem a nebyl
jesti-. ani prekonisovan. Kardi-
nAl Kampolla jest pry prDti po
silneni nemeckeho vliva vc sboru
kardiuAlft, ale nepocliyb'ii papez
sam pry rozliodne ve prospech
pfani ci'sare Vilema.
LotuKn, 10. unora. Yyhlfdky
na udrzenf mfru na BalkAne jsou
den ode due horsf a vAlka hrozf
cim dale tfm jisteji. Rusko a Ra
kousko uz se v posledufch dnech
ani netaji tfm, ze velke armady
na hranicfch shromazd'ujf a k val
ce se pripravujf. Die v5f prav
depodobnosti udeff Bulliarsko
prvnf rAnu a velmoci je nebudou
moci zadrzot. Tarecka pTesila se
pak na ne vihne a adolala by jc,
kdyby Rusko s Rakouskem ncza
krocily. O vAlce na BalkAnS mluvilo se
po dlouhAleta uz tak, ze to nikdo
nebral vAzne, ale letos jsnu po
mery docela jine. Macedonsky vy
bor dld tak rozsahld prfpravy,
zc se to ani neda tajiti a Turecko
dobre vidf, ze by na jebo zdolAnf
bylo tfeba velike armady. Proti
sultanovi bourf se dues stejne
obyvatelstvo kfest'anske jako mo
hamedanske. Ze by to nynf Rusko a Rakou
sko s reformami v Macedonii
myslely do opravdy, tezko vefiti
Kdyby tomu bylo tak, byly by je
na sultanovi vynutily jiz drive a
ne trpve nynf, kdy jiz koudelboi:
a kdy nebude mozno macedon-
skd povstanf zadrzetf. JednA se
jim hlavne asi o to, aby svrhly
zodpovednost valkj' na Turecko
samo. Mezi Ruskem a Rakous
kern musf by ti dobrA umluva o
rozdelenf koristi, jinak by se tito
dva zAsadnf nepfatele sotva tak
sblfzili. Nynf shromazd'ujf velika
vojska a potalmou s nimi s'polec
ne k Carihiadu, pfijde-li k tomu
ph'hod na doba. Ani sultAn ncza-
half ale vSecko, co on dela, pfi-
leva jen olejc do ohne. Turecko
nczna jiny zpfls.)b kroccnf rcvohi'
ce nezli ndsilfm a ukrutnastmi.
To povede asi ku konecnemu o-
1 ho vypuzenf z Evropy.
Jak vidno, utastnf se akce te
to pouze Rusko s Rakouskem
Ncnf pocbyby, ze se chce Rusko
za kazdou cenu zmociti Carihradu
JinA leta by byl takovy pokus
vcdl neodvr.itn k vAlce s Anglif
ale nynf Anglicane k tomu mlcf a
vidf.ze to odvrAtiti nonnhou. Ma
jf Gibraltar, Egypt a Suez a pro
Francie a N6mecko budou chtfti
svflj dfl z koristi. Mnoho-li na no
pnpadne ?
Panz, 7. unora. Turccky sul
tan uarfdil mobilisovAnf 250,000
vojAku v Male Asii a dopravenf
tychz na hranice Bulharska. Je
dnA se o sdruXenf v pAdu se stra
ny Rakouska a Huska.
Vfden, C. unora. Z hodnover
neho pramene se proslychA, ze
mezi byvalou korunnf princeznou
Lonisou saik.ou a zAstupcem je
jfho otce byla smluvena schfizc s
vyslovnou podinfnkou, ze princez
na pri jdc do Rakouska bcz pro-
fesora Girona. PrinceznS nebudo
dovolen pifstup do domrt jejfho
otce, velkoviSvody toskanskeho,
za to ale bade pro ni pripraveua
residence jejfho bratr.i, arciknf-j
zete Petra Ferdinanda v Aigenu
v Salcbuiku. O u6eli schue te
nenf znAmo nic incitt'ho.
VfdeH, 9. unora. Miltags e zda John Kockett-
Zeitung pi iuAsf zprAvu, ze prof. I fcllLM- jcjstfi jednou nc(voho pndob
Giron byl saskymi agenty podpla-' ndho se odvA2l, tm, na jcVUi
cen, abyopustil princezna Louisa,
za cez bylo pry urn vyplaceno
$ 1 00.000.
Priiuizna Louisa ochuravela
vazne, kdyz bylo ji oznAmeno sas
kym ministerstvem, ic nemuze
byti za S.'ulnych okolnostf piipu
Stena do palAce k chordinu decku.
Byla dopravena do sanitarium v
Nyonu, kde zflstane pokud se ne
pozdravf. Drazd'any, 7. iinora. Saske
ministerstvo jednohlasne odepie-
o svolcnf princczne Louise, aby
rijela do Drazd'an a navitfvila
sve uemocnedfte. Ano pouze ne-
iolik hodin prod lent bylo ji ode
ifeno a rozhodnutf princezne te
egralicky oznAmeno. I-ylo tedy
jejf odlouenfse od Girona a ple-
trzenf s nfm nfatelstvf manio.
"East Lyune" v druhdm nbvdm
yddnf.)
VSera dola z Vf Ine zprAva, 2e
princezna Louisa pokousela se o
samovrazdu.
Vfden, 6. unora. Ralph Milban-
kc, anglicuy splnomocneny vysla
ncc, zemfel zde dncs nAhle nAs-
cdkem srdeSnf vady.
Zpravy domaci
Protitrustovtii zakon prosel.
Z Washingtonu se oznamuje.ze
dolnf snSmovna pfijala jiz jed-
nomj'slne Littlefieldovu predlohu
protitrustovcho zAkonu a obS sne-
movny kongresu jsou ted' pri za-
lionu torn, ktery zakazuje rebaty
zasflatelum a Sinenf rozdflu nimi
Pfijata predloh.i tato take vyza-
duje uverejnovAnf zprAv o jednA
nf trustu. Pfijatd pfedlohy bu
dou nejspfe uspokojive slouieny
spolecnym dohodfm vyborem
obou snemoven a wide z toho
zAkon podle pfAnf presidentova.
Hlavnf tnhy prijatdho zAkonu
jsou nAsledujfcf : Spolefinosti
tvoffcf sepro mezistAtuf obchod
musf pod pffsahou udati u komise
mezistatneho obchodu zAkladnf
jistinu podflnfky, dividendy.mzdy
atd. Spolccnosti uz stAvajfcf bu-
dou tomu taktS podrobeny. UdAnf
jejich se uverejnf. Komise ma
prAvo vyiSetfovati jednAnf spole
nostf takjvych. Placenf rebat
jakychkoliv odmen a brAti takov6
jest prohlaseno zi zlo5in a tez
kym pokutAm a vezenf podrobeno
Tvorenf a udrzovAnf monopolfl
na obmezenf souteze 'jest zakA
zSno. Monopolem vyrobene zbo
z( nesmf se z -jednoho stAtu do
druheho dopravovati. Obvodnf
soudy spolkove jsou nadAny prA
voir.ocf, aby piestupky zAkonu
toho stfhal)'. RepublikAnsky
jeden piedak v kongresu uveiej
nuje udanf o vecf jakou pry ve
sv6m celem verejndm ivote nc
zakusil. John D. Rockefeller,
predseda pctrolejnickeho trustu
poslal clenum senAtu prfpisy, na-
pomf.iajfcf je, aby nehlasovali pro
zAdny protitrustjvy zAkon. best
senAtonl nejmt3n5 dostalo dopisy
podepsane jfm samym, by ncpri
jfmali protitrustovy zAkon zadny.
Telegramy ly pry znfily asi nA
sledovnc: My jsmc proti vSeinu
protitrustovdmu zAkonodArstvf.
NAS prAvnf rAdcc pan N. vds nav
itivf. Musf se to stAti. John D.
Rockefeller."
j Ve Fullerton bylo behem
I poslednf doby sedmnActkrAte za-
John 1). Rockefeller
zlAsu byti ). svrchovanym pA-'
netn v ti5to rem! neho opovAJil se !
p.Ati ano i telegrafovati do spol-
koveho scnAtn, aby senAtoii ne
iinili .adnych kiokrt proti tru-
;strtm. leden ze sonAtorfi se vy-
ze jest zraly pro blAiner. Uucken
feller odepiel liplni: poduti o sve
pitoinosti zpravod.ijibn ttejake
vysvetlem. Depcie ta patida pry
senAtorum Spinier vi, Il.ilovi,
Keanovi a Elkinsovi, v'
Slav obchodu v ci:tl.
Bradstreetova obchodnf agentura
podavA o stavu obchodu nAsle
dujfcf zprAvu. Neirfznivo poasf
mflze udrzeti. vak uikterak ne
zastavf vyvin obchodu a prfiiny
slu, jenz pokrauje pro Into locnf
dobu vclice uspe.Tiie. Jarnf obchod
jest casnejSf a ob-i.izuejaf ne v
predchozfeh letcch, a znacua pev
n lit cen poukazujo ktjinu, ?e
stAlost pIftoinii'ch pomerfl Ize
oiekAvati pro jistou piisf d )b i.
ZprAvy z oboru strfziifho zboh'
nAlezf mezi ncjlepSf, jez kdy byly
v tcto rocnf dobe zaznamenany.
BavlnemS zbo2fse vyznacuje zvlA'it
n( ilo3tf a silou, ale i jine jarnf
zboH jdc hojne na odbyt. Velika
innost panuje ttiz v oboru zele-
zArskdho a ocelAiskeho prfimyslu
a obchodu dffvfm. DrAhy jsou
stAle jeste pretfzeny tiAkladem, a
na zApade dokonce tak, ze byly
nuceny vylouiiti cetne zbozf, jez
se tak snadno nezkazf, z dopravy
a venovati svou pozornost pouze
zbozf, jez snadno podlehA zkaze.
Z toho vysvftA, ze nepokracoval
vyvoj drah s vyvojem obchodu
NAsledkem nynejsflio mfrneho
pocasf se situacc pokud se tyce
uhlf zna2ne zlepila. Behem to
hoto tehodne bylo ohlAeno ve
Spoj. StAtech 20S lipadkf), pro
ti 230 poslednfho tehodne, iro
ti 247 stejneho tehodne minuleho
roku, 2 50 r. 1 Go 1 , 23 1 r. 1900
a 195 r. 1899.
V milt Britfhuiti YomiKU
vraheJii.
V NewYorku zahAjen bylsoud,
s Hooper Youngem, ktery pftd
2asem bestialnfm zpflsobcni za
vrazdil svou maitre.ni pf. Anna
Pulitzerovou. Obzalovany je.-1
vnukem zakladatele cfrkve mor
monske Brigham Younga. Kdyz
byl soud vyvolAn, odepfel zalAf-
nfk obzalovainiho privesti sem,
fka, zc tento jest nemoccn a ne-
muze se dostaviti. Soudce Merrick
naft'dil pak, aby Young byl pfi
nesen do soudnf sine na lozi.
Young byl na smrt bledy a kdyz
pak posazen jest do klesla, zkA
eel se. Na to pokou5el se oslc
viti soudce, ika, nenf vfee po
maten. L6kari, kterf obialova-
neho prohledli, oznamili soudu,
2e Young jcit dosti sllny.aby mo
hlo v soudu s nfm byti pokracfovA
no. ZAstupci jeho pak namftaii,
ze stAtnf nAvladnf jest zaujat pro
to, zc jest k soudu onomu nokoni
petentnf, Lei nAvladnf Jerome
pravil, ze nenf v cel6m torn sou
da pranic, co by dotykalo se mor
monske cfrkve vfibec, nybr2 in
piedlehA tu soud pro vrazdu. Na
to pokracovAno k vybfrAnf poroty.
I loop. r Young priznal se k
vrazde a byl odsouzen na dozivo-
tf do kAznice. MA se za to,
matka jeho kterA sem prijcla po
hnula syna k priznAuf, aby ue
trila mu duSevnfch muk. a tvrAuf,
jakS sebou dlouhiS soudnf jednAnf
prinASf. Young dopraven byl do
Sing Sing;
Bandita v snkuiclt.
ZenStina znAmA podc jmenem
China, kterA byla zastielena 18.
ledna t. r. Willy Garlandem z
Cliftet, An., bjla lott)Ziicna ro
'l'""" Kiiifj, zensky bandita, jetiz
pntlfvnt k tlupe lnpiJft llenryltn
Stiirni a byl jrdnfm ncjnrhAJ-
la'jsfch cele loty. No.sila vdy na
sobu inu.sl.y odov. Dfvif juu5no
Jl'J "J 10 k"'1
Otec jejf
v I lolden,
! Daniel yuick, bydlfval
Mo a U'sil se velke viiznosti, ro
nejen ziu.oziiy, n)'bii i iAdn'
laimAi. ZenStina lato uiMa po
dfl 11a olonponi vlaku Santa Fe"
drAhy blfo Red Rock, pled nfiko-
lika lety.
Byla jeilnou zntcena v
(Mingo v idiauski'm lizemf pio
kradez konf, avSak dovedla so
odtud dostat vvIAniAnftii V.' w
uprchla. Odted)bybylapostra-
t ,d ,..
J I
chein rel(5ho zApndii.
Novy trojspoluk.
'e Warihinglon zmahA se pie-
svedcenf. ze Spojenyi'n StAtflm, ktenMio lined beze vSech okolk ii
aby brAnily Monioeova zAs.ulu, chtM zatkuout, cemuz r.e nadejuy
nezbude na konec niciineho, nc2- sy"' ovSem brAuil. avSak obdr-
i si.oiiti se s 1-rancif. a doidc-li
n.i to, i s Ruskem. Piozfravejlf
stAtnfci zdejSf jsou pTosvedeni, ze
novopeceny trojspolek nebyl uza-
vren proti Venezue'e, nybrz proti
Spojenym Statflai sami.i, 1 one-'
vadz by si byly Anglic, Nemecko
a Italic snadno dovcdly vymoci
sve po2adavky jednotlive, 1 ez
alliance a bez nAsilf, jako to do
vedla Francie. Francie icst nei-
vetbfin vefltelein Veneziiel', ina-
j,c za 111 mull asi .10,000.000.
Na zaplacenf techlo enez byla
uzavfena smlouva, kterA 111A vy
zuam mezi-nAroilnf a mAbytivSc-
nii vladami uznAvA.ia. Nynf po
zadujf Nemci, Anglicane a Italo-
ve, aby jim byly pohledivky vy-
placeny na poslednf cent drive,
nezli mohou vlAdy ostatnf co do-
stati. Za b rancif stoji na prvm
mfsle Spoj. Staty, pak Belgic a
jine nienSf zeme evropske. Ty
vsecky majf byti odstrceny za to,
ze se k vymahanf penez nccko-
pily zbranf, ale postupovaly mfr-
nou cestou. Jest pfirozeno, ?e se
musf vlAdy ty sestoupiti a spolei-
ne se brAniti. By by to Spatny
a zhoubny pTlklad, aby se jjlatili
penfze na nAsilf. Vc washington
skych kruzfeh vzmAhA se ozhorie
nf proti Nimeckii, ale vyslovuje
se nAhlcd, ! ze ani Anglic nenf o
mnoho lepsf, sice by se nebyla
s cfsafem spfAhla. Pfed rokqm
nebyl by se v Americe nikdo na
nejake spojenstvf s evropskou vlA:
dou odvAzil myslet, sIq nynf i vAz
nf stAtnfci vyslovujf nAhlcd, zesc
musf trumf pfebfjeti trumfcm a
ze affera venezuelskA uz pomalu
prestAvA byti pouhym zcrtem.
Zloilijl nirtvol pfed Hoadem.
V Indianapolis, Ind. zahAjen'o
sensacnf pfelfccnf proti dru. J. C.
Alexandrovi a fadfi jeho spoilt
vinufkfl, jiz okrAdali vc niestu
toinlo hroby a odnesli z n'ich pfes
1200 mrtvol, ktere bjly pak ioz
rezAnv v ldkarskvch koleifch. O
udilostech techto byly jiz pfinc-
seny podrobne,f zpravy a soud,
prave zahAjeny. slibuje byti velmi
sens4cnfm, splnf-li se jen polovi
ua toho,' co sLatnf nAvladnf slibu
je. Tento udAvA v zalobo, 2c se
loupcz'e d&ly na Jesti hrbitovech,
a ze pocct vykradenych hrobn
obnASf pfes 1 200. Byli to miizi,
zeny a deti. llyenismus tento
pAchal se po 5 rokfi a mrtvoly
rozvAzeny do ldkarskych ustavii v
celych Spojenvch StAtech. Do
ZevicUHo zaplctuji jsou tak. jil)f
iclnf lukafi v Indianapolis krome
Alexandra. Vykonavateli a nA
stroji techlo vrchufch spiklencfi
byli vesmes uernosi, jichz je zat
ieno asi dvanact, ale o Ale.an
drovi dokAzAno jest, ze jim byl
sAm uejednou nApoinocen, prAci
jejich ffdil a urcoval, ktere hroby
majf byti vykradeny. BMiem
pielfceuf vjbrAna byla poro
ta a pak uicl stAtnf lu'ivladuf
zahnjovacf lu6. Kozfcilcnf v
nbcciMiatvu jest voliku a mluvf r.e
o toin, aby byla kolej, jii? stojf
Alexander v OScle, stAtom docel.'i
pollute nn,
Otec n syn v fiunhoji.
NAsledkem lfzkyi.h porauenf,
j.ihe lue 7. tin. vufer o 7 hodine
v souboji mezi Fobou si odi esli,
MA Silas b'ai'mer.me.slfiky marital
?. Di-Solo, linriiickL'ho mvMteiv:k.i
as t; mil od Caibondale, 111. vzdA
leiu'iii) a jch'i J 3 roko star' iiyu
Lav:enc! na sunt ueinocni v jich
oboti d'ltnovi. Meatct.ko ono jest
III. . V
xmuu KOIKo'" ci.Bpucne
infsto a tu se rozhodl Farmer, ze
bade v 110111 iinkovnt co matAI.
S prvnfin opilrciu, s nimi se na
tiliti sctkal, byl jeho vlautnf syn,
,,uKo,,,: ril" l,,ly. J
iieposltiSuosl, naiez iniisel do la
p.'iku, kam jej otec vlastnoruini:
dovlekl. Druheho due na to, 3el
Irarmcr k magistrAtii a znplatil
P"kutii. NAsledujtcfho odpQIdue
byl syn propuSteii a ihned si kou
P'l revjlvur, hroze, zo otce svdlio
zastrelf. Pozdeji se spolu setkali
a ihned zaiala sticlb.i.pri nfz otec
dostal tfi k(jiilc, jednu do pAteio,
druliou do rainene a tretf ilo ra
ky. Syn opot ma v tele dve kou
le, jez 11111 uitediil jeho otce. Oba
ilenove tAlo ciste rodiny jsou k
smiti neinocni, nasledkem krv.ivd
strelby.
Zeskonod drnn.
V dome zAstupcft podaua byla
predloha zAkona proti koiuenfa 11
zfvAnf (abUcu u nezletilych liochli
znr.cne piiostfnjfcf. Predloho i.
224 zapovfdA hochtiui pod 18 10
ku kourenf a ufv.inf tabAku vCi
bec a hoch dopadeny kdekoliv pfi
kourenf atd. bade zate'en a uvez
nen na dva dny. Zdravotnf stAt
nf rada predlohu tuto doportiiuje
a bude hleduti k tomu, aby stala
se zAkonem.
Revise danf ilosud jest hlavnfm
predinetein obou domft. Die no
veho zAkona byl by ustanoven
zvlASlitf stAtnf sekretAr, jehoz po
vinnostf bylo by zhotoviti odhad
nf listiny a byl by ustanoven gu
vermirem. Predlohu, nfz opraven jest zA
kon o assesorech byla schvAlena.
Tak v Douglas okresu obdrzf as
ses jfi po $1200 za sve sluzby.
V ostalnfch okressch od $230 do
$650 podlc velikosti okresu a oby
vatelstva. Vyponiocnym asseso
rum bndc placenA$3.oo -.a ka2dy
den prAce.
Rcalnf majctek odhadovAn bu
de vzdy jednou za 4 rcky; zda
vak na )ozemku mezi tfm ca
sein bylo neco postaveno, nebo
pozemek jinak zveleben, budc
takov' niajetek odhadnut vzdy v
dobe, kdy pravidelny odhad se
konA.
I'ersonAlnf dane budou splat ne
v2dy 1. h'jua a nezaplacentS dane
1. prosinco. Danfi z rclnfho
majetku budou splatnd 1. rfjna
a nezaplacentS 1. kvetna. Poze
mek, z ncho2 po tfi roky dane
pla.eny ntbudou, podlehA exekuc
ni'mu prodeji.
Predohu o revibi nenf az dosud
liplne spracovAna. Kdyz se za
konodarna v sobotu az do po'n
Ulelka odrocila, ponechAny ruko
pisy s opravami pfsaHim a tito
pracovali na nf ce!ou dobu. Pied
loha bude mfti vice jak 200 strA
nek psanych na stroji.
Hlavnfm bodem tohoto zAkon;
mA byti novy zpusob odhadovAni
majetku ve skutein5 jeho hodnote
a podle toho pak vymelovAny
- ' budou dane. nl.uni' p.ik jednase
til', majetck drAh a spolciaostl
feleniinf stavf se noveam ziko
na'lo:iiuto""ziMivejia3odpor. V Omae odbyvlrio bylo v so
botu obtovske shromAfdenf lidu a
ve sehflzi 6 jednAno byl o reie
ne pledloe. Byla zde pfijata re-,
solace doporiicujfc kil pri jet f
pfedlohy ( 171, ponevadi pfed
lohoti ton ustanovnje se, aby .is
scsoii v Oinazc odhadovali iVilce
nicnf majctek v hodnote s ma
jet kem mesbikym a aby zAkon
ten platil pro vSechny okre?y a
me.tta, . by uovou formu tuto
plij.ily. Ve schfJzi t6 bylo dok&-
zano, ze clrany termfnujfcf v O
m. ize, neplalily die dosavadnfho
zpfisobu odhadu ani jednu polo
vinu danf.
Tento tyden teprvc dojdo v
obou domech k fAdnemu jednAnf
o teto )iedloze a zApan ten bude
velice zajfmavy, ponevadz jc zde
velmi mnoho poslncfi, kteff bu
dou hlasovaii prori pfcdloze ond.
Pozdeji pfedsevzata budc pre
dloha, nfz okresnf volby majf se
konati vzdy jednou za 4 roky na
mfste dvou rokfl. Pfedloha tato
opfrA se hlavne o to, stalo so
zpusobcm poskytovati urcdnfkftiu
pi flolitost k druhe Ihnti a volba
mi uetiilo by se stAtu a okresflrn.
obrovsk6 sumy j)encz.
NEBRASKA
I Ve Waterloo byla onehdy
okradena banka o $3,500. Lu-
)iii roztrhli pokladnu dynami-
tem.
I Koncem min. tydnc objevif
se i v Lincoln citelny nedostatek
uhlf pro skoly.
I Vdova po zcmrel(5ni J. L.
Brandejsovi v Omaze, darovala
'Wise Memorial HospitAlu $1000
ku zvelebeuf tohoto listavu a co
vzpomfnku na sviiho zemfelhe
manela. Zemfely J. L. Bran-
deis byl rodAkcm z Libnc u Pra-
I Guverner Mickey in A usta-
noviti sprAvnf vybor omaskd v
dArny a kandidAty pio tento rca4
jsou: Isak Gogdon, Euclid Mra-
tin, W. A. Paxton, Guy Barton,
Milton Barlow.
I II. R. Young okresuf klerk
v Nebraska City, star 40 rokfl,
zemfel min. sobotu nAhle, ranen
jsa mrtvicf. StAl u stolu a koufil
doutnfk. kdyz nAhle se skAcel a
ziistal na mfste mrtev.
I Vybor dobrocinneho spolku
v South Omaze oznamuje rade
mestske, ze mezi chudym, v jat
kAch zamestnanym lidem je vel-
kA nouze a ze musf o ne byti po
starAno, Lid trpf hlavne nedo-
statkem paliva.
I V Omaze zastavili prAci
Jichni akcidencnf tiskafi JEAdajfce
zvyscnf mzdy a majitelov6 tiskA-
ren pravf, ze na podmfnky stAv-
kAfil jim pfistoupiti nelze. Taktz"
podAvaei do lisfl zastavili prAci s
tiskAfi. VSech stAvkAffl dohro
utady jest asi 1 50. T6i knihafi
zastavili vesmes prAci.
I Delnick6 organisace v O
maze zAdajf iifedne americkou
Fedcraci PrAce, aby pfispela ku
skoncenf stAvky delnfku z dflen
diAhy Union Pacific, kterA trvA
jiz nekolik mesfefl.
I 20 tilety Charles Wood v
Columbus, zastfelil se v sobotu
nest'astnou nAhodou. Wood se
svym soudruhem prohlfzeli v ma
stali revolver, ktery nAhle spustil
a Wood stfelen do hlavy skAcel
se mrtev k zemi.
I DobroiinntS spoteinosti v
Lincoln pfijaly resoluci, nil lAda
jf zAkonodArnu, aby pfiostfeny
byly zAkony proti nesvedomitym
a nelidskyni otcflm a matkAm,
ktcriS z jakychkoliv pffiin opustf
svtS dftky.