Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Přítel lidu. (Wahoo, Neb.) 1891-19?? | View Entire Issue (Feb. 11, 1903)
my t 4 fl. V 4 2 e z a in on'. Petrohrad. 6. iinora Mile Vc rori'iio. bnlt.it ii dedicka milionAie a maj'tjlc rozsAhlych pozeniku Spoler nost v plcsti, v lozi se nale zajfcf, shodila jednu lAhov satn pA'iskeho vfnn zr stolti a talo spjdla dolri mei tanf."f a sice na lil.ivu M!lo Verotiino, kterA zSstala na mfste mrtvn.Otec jejf. ktery byl pfftotnen, div ze nezsf lel. Lotidyu, 8. unora. Kial Edward opi.t i-o ronunolil a lekufi zapo vedeli inn vyehAzeti. Za tun pff einou odluicna byla jeho nAvste va do Chatscvouthu. Paffz, unora. Knrrespnudent Figira zdelujc z Philopolis, ze sultan nafidil mohilisaci 200,000 vojska a n,ui!il lod'slvu a by voj sko 0110 dopravilo kposile posad ky v Solonico, Adrianopolis a aby silue obsazcny byly hranice bul harskc. , Paffz, 7. unora. Z Tanzftu do 51a sem zprAva, ze nAsIednfk maurskdho trftnu 33 u Ilamara na lczA se v zajetf Kab)!ii kineiic Riala, s nimiijcst drzAii a zaJA no od neho velkc vykupno, ano 2c nabzen jest za velkou sumu penez sultAnovi. Ministr valky Ed Mcnebhi vyjednAvA s Riaty a ma se za to, ze Ha Ilamara co ncjdffve bade dopraven do Fezu. Tanger, 8. unora. VychAzf na jevo, ze saltan dekuje sve vfte zstvf jedinci toinu, zc se ma po darilo zi'skati kmcn Beni Orein, jemuz dobfezaplatil. Podrobnosti o bitve dochAzejf jcn vebni zvol na. Vf se jen, ze povstalci, by v5c vlAdnfm vojskcm pfepadeni, kladli statecny odpor, az se v kri tickem okamziku zrAdny kmen nahle pripojl k utoci'cirnu vladuf mu vojsku a tim bitvu v jebo prospech rozhodl. Ministr Me nebi byl vrchm'rn vudcem vladnich cet, -jez mely osm maxitnovych kalonietfl a ctyry dela Kruppova. Pfepadlo povstalce asne rano v mi'ste, ktere jim poskj tovalo jen maloa ochrana. V5ak povstalci se statccne branili, vzdor tomu, ze je zradny Knien napadl ze za da a 2e bvli stisavni zj dvoa straa. Bit' a trvala tfi hodiny a! po jejfai skonceni lezelo na boji 5ti mnolo inrtvych. Povstalci ktcn' zflstali na ziva, se pak roz prchli a ntfkali hlnvnu sinorcm k Teza. Vladnf vojsko je prona slcdovalo. Neni-li Da Ilamara mezi zabitymi, slibaje Menebi.ze jej polApf. Kyni obl61ia meato Teza a hledf posledrtf zbytky po vstalcfl postnleti. Vypravnje, ze sbledal povstalce mnohem silnfjf nez ockuval, ale ze jim odfial vsecky zbrane a stfclivo. Z poloufednfch znrav ansrlic kych vychazf na jevo, ze vftdce povstalcu, Uu Haniar:'. chycen nebyl Oslatni podrobnosti o jebo tezku porace se potvrzuji. Vladm' vojsko 2ajalo mnoho povstalcfl a dovravilo jc do i?azu. ilim, 6. unora. Cela f.xda mladych italskych knezf zaslali papezovi zvlASt'jf petici, v nfzjto jsou klidni. Ale jest jisto ze zadajf, aby jim jako fecko-kato-lickym knSifm, bylo dovoleno ozeniti so. V petici uvAdf se, ze "svatA stolice" dostatene se presvedcila s ohlcdem na rflzne znAsiluovAnf dfvek a hanobenf kolacek se strany mladych knezi o torn, jak trpf vefejuA morAlka nasledkem coelibatu. Z te prf- fiiny zAdriu je papez, aby kato lickym knezfm dovolfl nejen pan sk6 vydrzovanf kucharek, nybr skutcf ne zdkonitych zen. Jii tiikrat byla papezovi pred lozeua podobna pctice, avSnu nikdy nedosla na nf kylenA od poveJ. KnfiiSf majf za to, He petice ta nikdy vfibec ani nebyla pied- lozena papezuvi a proto iiverjnili ji nyt:f v casopisech. ffin, 9. unora. Nitncrko do m.Aba se a Vatikaita jinonovauf noveho kardinala, Lasopisy ne mecke ponkazujf k tomu, in Ita lic ma 35,Franciu panelsko 5, k.irdin.ilit a N'oinecko pjnze 1, av: cft i na 20 tuilionn k itob'kO. Pro limrtf kardinala Ltnlorhowskfi .ho zbyl N'omecka jediny zastapre ve sboru kardinalfl. KaidinAl Steinhubera v Kdnu ial.e pry pocitati, poncvadz jest jesuitoa. Nejvfce nadtv,je st At i se kardinA lem ma arc.ibisknp v Kolfne nad KyniMn. ackoliv jest tepi v neko lik tydnfi v uradi svem a nebyl jesti-. ani prekonisovan. Kardi- nAl Kampolla jest pry prDti po silneni nemeckeho vliva vc sboru kardiuAlft, ale nepocliyb'ii papez sam pry rozliodne ve prospech pfani ci'sare Vilema. LotuKn, 10. unora. Yyhlfdky na udrzenf mfru na BalkAne jsou den ode due horsf a vAlka hrozf cim dale tfm jisteji. Rusko a Ra kousko uz se v posledufch dnech ani netaji tfm, ze velke armady na hranicfch shromazd'ujf a k val ce se pripravujf. Die v5f prav depodobnosti udeff Bulliarsko prvnf rAnu a velmoci je nebudou moci zadrzot. Tarecka pTesila se pak na ne vihne a adolala by jc, kdyby Rusko s Rakouskem ncza krocily. O vAlce na BalkAnS mluvilo se po dlouhAleta uz tak, ze to nikdo nebral vAzne, ale letos jsnu po mery docela jine. Macedonsky vy bor dld tak rozsahld prfpravy, zc se to ani neda tajiti a Turecko dobre vidf, ze by na jebo zdolAnf bylo tfeba velike armady. Proti sultanovi bourf se dues stejne obyvatelstvo kfest'anske jako mo hamedanske. Ze by to nynf Rusko a Rakou sko s reformami v Macedonii myslely do opravdy, tezko vefiti Kdyby tomu bylo tak, byly by je na sultanovi vynutily jiz drive a ne trpve nynf, kdy jiz koudelboi: a kdy nebude mozno macedon- skd povstanf zadrzetf. JednA se jim hlavne asi o to, aby svrhly zodpovednost valkj' na Turecko samo. Mezi Ruskem a Rakous kern musf by ti dobrA umluva o rozdelenf koristi, jinak by se tito dva zAsadnf nepfatele sotva tak sblfzili. Nynf shromazd'ujf velika vojska a potalmou s nimi s'polec ne k Carihiadu, pfijde-li k tomu ph'hod na doba. Ani sultAn ncza- half ale vSecko, co on dela, pfi- leva jen olejc do ohne. Turecko nczna jiny zpfls.)b kroccnf rcvohi' ce nezli ndsilfm a ukrutnastmi. To povede asi ku konecnemu o- 1 ho vypuzenf z Evropy. Jak vidno, utastnf se akce te to pouze Rusko s Rakouskem Ncnf pocbyby, ze se chce Rusko za kazdou cenu zmociti Carihradu JinA leta by byl takovy pokus vcdl neodvr.itn k vAlce s Anglif ale nynf Anglicane k tomu mlcf a vidf.ze to odvrAtiti nonnhou. Ma jf Gibraltar, Egypt a Suez a pro Francie a N6mecko budou chtfti svflj dfl z koristi. Mnoho-li na no pnpadne ? Panz, 7. unora. Turccky sul tan uarfdil mobilisovAnf 250,000 vojAku v Male Asii a dopravenf tychz na hranice Bulharska. Je dnA se o sdruXenf v pAdu se stra ny Rakouska a Huska. Vfden, C. unora. Z hodnover neho pramene se proslychA, ze mezi byvalou korunnf princeznou Lonisou saik.ou a zAstupcem je jfho otce byla smluvena schfizc s vyslovnou podinfnkou, ze princez na pri jdc do Rakouska bcz pro- fesora Girona. PrinceznS nebudo dovolen pifstup do domrt jejfho otce, velkoviSvody toskanskeho, za to ale bade pro ni pripraveua residence jejfho bratr.i, arciknf-j zete Petra Ferdinanda v Aigenu v Salcbuiku. O u6eli schue te nenf znAmo nic incitt'ho. VfdeH, 9. unora. Miltags e zda John Kockett- Zeitung pi iuAsf zprAvu, ze prof. I fcllLM- jcjstfi jednou nc(voho pndob Giron byl saskymi agenty podpla-' ndho se odvA2l, tm, na jcVUi cen, abyopustil princezna Louisa, za cez bylo pry urn vyplaceno $ 1 00.000. Priiuizna Louisa ochuravela vazne, kdyz bylo ji oznAmeno sas kym ministerstvem, ic nemuze byti za S.'ulnych okolnostf piipu Stena do palAce k chordinu decku. Byla dopravena do sanitarium v Nyonu, kde zflstane pokud se ne pozdravf. Drazd'any, 7. iinora. Saske ministerstvo jednohlasne odepie- o svolcnf princczne Louise, aby rijela do Drazd'an a navitfvila sve uemocnedfte. Ano pouze ne- iolik hodin prod lent bylo ji ode ifeno a rozhodnutf princezne te egralicky oznAmeno. I-ylo tedy jejf odlouenfse od Girona a ple- trzenf s nfm nfatelstvf manio. "East Lyune" v druhdm nbvdm yddnf.) VSera dola z Vf Ine zprAva, 2e princezna Louisa pokousela se o samovrazdu. Vfden, 6. unora. Ralph Milban- kc, anglicuy splnomocneny vysla ncc, zemfel zde dncs nAhle nAs- cdkem srdeSnf vady. Zpravy domaci Protitrustovtii zakon prosel. Z Washingtonu se oznamuje.ze dolnf snSmovna pfijala jiz jed- nomj'slne Littlefieldovu predlohu protitrustovcho zAkonu a obS sne- movny kongresu jsou ted' pri za- lionu torn, ktery zakazuje rebaty zasflatelum a Sinenf rozdflu nimi Pfijata predloh.i tato take vyza- duje uverejnovAnf zprAv o jednA nf trustu. Pfijatd pfedlohy bu dou nejspfe uspokojive slouieny spolecnym dohodfm vyborem obou snemoven a wide z toho zAkon podle pfAnf presidentova. Hlavnf tnhy prijatdho zAkonu jsou nAsledujfcf : Spolefinosti tvoffcf sepro mezistAtuf obchod musf pod pffsahou udati u komise mezistatneho obchodu zAkladnf jistinu podflnfky, dividendy.mzdy atd. Spolccnosti uz stAvajfcf bu- dou tomu taktS podrobeny. UdAnf jejich se uverejnf. Komise ma prAvo vyiSetfovati jednAnf spole nostf takjvych. Placenf rebat jakychkoliv odmen a brAti takov6 jest prohlaseno zi zlo5in a tez kym pokutAm a vezenf podrobeno Tvorenf a udrzovAnf monopolfl na obmezenf souteze 'jest zakA zSno. Monopolem vyrobene zbo z( nesmf se z -jednoho stAtu do druheho dopravovati. Obvodnf soudy spolkove jsou nadAny prA voir.ocf, aby piestupky zAkonu toho stfhal)'. RepublikAnsky jeden piedak v kongresu uveiej nuje udanf o vecf jakou pry ve sv6m celem verejndm ivote nc zakusil. John D. Rockefeller, predseda pctrolejnickeho trustu poslal clenum senAtu prfpisy, na- pomf.iajfcf je, aby nehlasovali pro zAdny protitrustjvy zAkon. best senAtonl nejmt3n5 dostalo dopisy podepsane jfm samym, by ncpri jfmali protitrustovy zAkon zadny. Telegramy ly pry znfily asi nA sledovnc: My jsmc proti vSeinu protitrustovdmu zAkonodArstvf. NAS prAvnf rAdcc pan N. vds nav itivf. Musf se to stAti. John D. Rockefeller." j Ve Fullerton bylo behem I poslednf doby sedmnActkrAte za- John 1). Rockefeller zlAsu byti ). svrchovanym pA-' netn v ti5to rem! neho opovAJil se ! p.Ati ano i telegrafovati do spol- koveho scnAtn, aby senAtoii ne iinili .adnych kiokrt proti tru- ;strtm. leden ze sonAtorfi se vy- ze jest zraly pro blAiner. Uucken feller odepiel liplni: poduti o sve pitoinosti zpravod.ijibn ttejake vysvetlem. Depcie ta patida pry senAtorum Spinier vi, Il.ilovi, Keanovi a Elkinsovi, v' Slav obchodu v ci:tl. Bradstreetova obchodnf agentura podavA o stavu obchodu nAsle dujfcf zprAvu. Neirfznivo poasf mflze udrzeti. vak uikterak ne zastavf vyvin obchodu a prfiiny slu, jenz pokrauje pro Into locnf dobu vclice uspe.Tiie. Jarnf obchod jest casnejSf a ob-i.izuejaf ne v predchozfeh letcch, a znacua pev n lit cen poukazujo ktjinu, ?e stAlost pIftoinii'ch pomerfl Ize oiekAvati pro jistou piisf d )b i. ZprAvy z oboru strfziifho zboh' nAlezf mezi ncjlepSf, jez kdy byly v tcto rocnf dobe zaznamenany. BavlnemS zbo2fse vyznacuje zvlA'it n( ilo3tf a silou, ale i jine jarnf zboH jdc hojne na odbyt. Velika innost panuje ttiz v oboru zele- zArskdho a ocelAiskeho prfimyslu a obchodu dffvfm. DrAhy jsou stAle jeste pretfzeny tiAkladem, a na zApade dokonce tak, ze byly nuceny vylouiiti cetne zbozf, jez se tak snadno nezkazf, z dopravy a venovati svou pozornost pouze zbozf, jez snadno podlehA zkaze. Z toho vysvftA, ze nepokracoval vyvoj drah s vyvojem obchodu NAsledkem nynejsflio mfrneho pocasf se situacc pokud se tyce uhlf zna2ne zlepila. Behem to hoto tehodne bylo ohlAeno ve Spoj. StAtech 20S lipadkf), pro ti 230 poslednfho tehodne, iro ti 247 stejneho tehodne minuleho roku, 2 50 r. 1 Go 1 , 23 1 r. 1900 a 195 r. 1899. V milt Britfhuiti YomiKU vraheJii. V NewYorku zahAjen bylsoud, s Hooper Youngem, ktery pftd 2asem bestialnfm zpflsobcni za vrazdil svou maitre.ni pf. Anna Pulitzerovou. Obzalovany je.-1 vnukem zakladatele cfrkve mor monske Brigham Younga. Kdyz byl soud vyvolAn, odepfel zalAf- nfk obzalovainiho privesti sem, fka, zc tento jest nemoccn a ne- muze se dostaviti. Soudce Merrick naft'dil pak, aby Young byl pfi nesen do soudnf sine na lozi. Young byl na smrt bledy a kdyz pak posazen jest do klesla, zkA eel se. Na to pokou5el se oslc viti soudce, ika, nenf vfee po maten. L6kari, kterf obialova- neho prohledli, oznamili soudu, 2e Young jcit dosti sllny.aby mo hlo v soudu s nfm byti pokracfovA no. ZAstupci jeho pak namftaii, ze stAtnf nAvladnf jest zaujat pro to, zc jest k soudu onomu nokoni petentnf, Lei nAvladnf Jerome pravil, ze nenf v cel6m torn sou da pranic, co by dotykalo se mor monske cfrkve vfibec, nybr2 in piedlehA tu soud pro vrazdu. Na to pokracovAno k vybfrAnf poroty. I loop. r Young priznal se k vrazde a byl odsouzen na dozivo- tf do kAznice. MA se za to, matka jeho kterA sem prijcla po hnula syna k priznAuf, aby ue trila mu duSevnfch muk. a tvrAuf, jakS sebou dlouhiS soudnf jednAnf prinASf. Young dopraven byl do Sing Sing; Bandita v snkuiclt. ZenStina znAmA podc jmenem China, kterA byla zastielena 18. ledna t. r. Willy Garlandem z Cliftet, An., bjla lott)Ziicna ro 'l'""" Kiiifj, zensky bandita, jetiz pntlfvnt k tlupe lnpiJft llenryltn Stiirni a byl jrdnfm ncjnrhAJ- la'jsfch cele loty. No.sila vdy na sobu inu.sl.y odov. Dfvif juu5no Jl'J "J 10 k"'1 Otec jejf v I lolden, ! Daniel yuick, bydlfval Mo a U'sil se velke viiznosti, ro nejen ziu.oziiy, n)'bii i iAdn' laimAi. ZenStina lato uiMa po dfl 11a olonponi vlaku Santa Fe" drAhy blfo Red Rock, pled nfiko- lika lety. Byla jeilnou zntcena v (Mingo v idiauski'm lizemf pio kradez konf, avSak dovedla so odtud dostat vvIAniAnftii V.' w uprchla. Odted)bybylapostra- t ,d ,.. J I chein rel(5ho zApndii. Novy trojspoluk. 'e Warihinglon zmahA se pie- svedcenf. ze Spojenyi'n StAtflm, ktenMio lined beze vSech okolk ii aby brAnily Monioeova zAs.ulu, chtM zatkuout, cemuz r.e nadejuy nezbude na konec niciineho, nc2- sy"' ovSem brAuil. avSak obdr- i si.oiiti se s 1-rancif. a doidc-li n.i to, i s Ruskem. Piozfravejlf stAtnfci zdejSf jsou pTosvedeni, ze novopeceny trojspolek nebyl uza- vren proti Venezue'e, nybrz proti Spojenym Statflai sami.i, 1 one-' vadz by si byly Anglic, Nemecko a Italic snadno dovcdly vymoci sve po2adavky jednotlive, 1 ez alliance a bez nAsilf, jako to do vedla Francie. Francie icst nei- vetbfin vefltelein Veneziiel', ina- j,c za 111 mull asi .10,000.000. Na zaplacenf techlo enez byla uzavfena smlouva, kterA 111A vy zuam mezi-nAroilnf a mAbytivSc- nii vladami uznAvA.ia. Nynf po zadujf Nemci, Anglicane a Italo- ve, aby jim byly pohledivky vy- placeny na poslednf cent drive, nezli mohou vlAdy ostatnf co do- stati. Za b rancif stoji na prvm mfsle Spoj. Staty, pak Belgic a jine nienSf zeme evropske. Ty vsecky majf byti odstrceny za to, ze se k vymahanf penez nccko- pily zbranf, ale postupovaly mfr- nou cestou. Jest pfirozeno, ?e se musf vlAdy ty sestoupiti a spolei- ne se brAniti. By by to Spatny a zhoubny pTlklad, aby se jjlatili penfze na nAsilf. Vc washington skych kruzfeh vzmAhA se ozhorie nf proti Nimeckii, ale vyslovuje se nAhlcd, ! ze ani Anglic nenf o mnoho lepsf, sice by se nebyla s cfsafem spfAhla. Pfed rokqm nebyl by se v Americe nikdo na nejake spojenstvf s evropskou vlA: dou odvAzil myslet, sIq nynf i vAz nf stAtnfci vyslovujf nAhlcd, zesc musf trumf pfebfjeti trumfcm a ze affera venezuelskA uz pomalu prestAvA byti pouhym zcrtem. Zloilijl nirtvol pfed Hoadem. V Indianapolis, Ind. zahAjen'o sensacnf pfelfccnf proti dru. J. C. Alexandrovi a fadfi jeho spoilt vinufkfl, jiz okrAdali vc niestu toinlo hroby a odnesli z n'ich pfes 1200 mrtvol, ktere bjly pak ioz rezAnv v ldkarskvch koleifch. O udilostech techto byly jiz pfinc- seny podrobne,f zpravy a soud, prave zahAjeny. slibuje byti velmi sens4cnfm, splnf-li se jen polovi ua toho,' co sLatnf nAvladnf slibu je. Tento udAvA v zalobo, 2c se loupcz'e d&ly na Jesti hrbitovech, a ze pocct vykradenych hrobn obnASf pfes 1 200. Byli to miizi, zeny a deti. llyenismus tento pAchal se po 5 rokfi a mrtvoly rozvAzeny do ldkarskych ustavii v celych Spojenvch StAtech. Do ZevicUHo zaplctuji jsou tak. jil)f iclnf lukafi v Indianapolis krome Alexandra. Vykonavateli a nA stroji techlo vrchufch spiklencfi byli vesmes uernosi, jichz je zat ieno asi dvanact, ale o Ale.an drovi dokAzAno jest, ze jim byl sAm uejednou nApoinocen, prAci jejich ffdil a urcoval, ktere hroby majf byti vykradeny. BMiem pielfceuf vjbrAna byla poro ta a pak uicl stAtnf lu'ivladuf zahnjovacf lu6. Kozfcilcnf v nbcciMiatvu jest voliku a mluvf r.e o toin, aby byla kolej, jii? stojf Alexander v OScle, stAtom docel.'i pollute nn, Otec n syn v fiunhoji. NAsledkem lfzkyi.h porauenf, j.ihe lue 7. tin. vufer o 7 hodine v souboji mezi Fobou si odi esli, MA Silas b'ai'mer.me.slfiky marital ?. Di-Solo, linriiickL'ho mvMteiv:k.i as t; mil od Caibondale, 111. vzdA leiu'iii) a jch'i J 3 roko star' iiyu Lav:enc! na sunt ueinocni v jich oboti d'ltnovi. Meatct.ko ono jest III. . V xmuu KOIKo'" ci.Bpucne infsto a tu se rozhodl Farmer, ze bade v 110111 iinkovnt co matAI. S prvnfin opilrciu, s nimi se na tiliti sctkal, byl jeho vlautnf syn, ,,uKo,,,: ril" l,,ly. J iieposltiSuosl, naiez iniisel do la p.'iku, kam jej otec vlastnoruini: dovlekl. Druheho due na to, 3el Irarmcr k magistrAtii a znplatil P"kutii. NAsledujtcfho odpQIdue byl syn propuSteii a ihned si kou P'l revjlvur, hroze, zo otce svdlio zastrelf. Pozdeji se spolu setkali a ihned zaiala sticlb.i.pri nfz otec dostal tfi k(jiilc, jednu do pAteio, druliou do rainene a tretf ilo ra ky. Syn opot ma v tele dve kou le, jez 11111 uitediil jeho otce. Oba ilenove tAlo ciste rodiny jsou k smiti neinocni, nasledkem krv.ivd strelby. Zeskonod drnn. V dome zAstupcft podaua byla predloha zAkona proti koiuenfa 11 zfvAnf (abUcu u nezletilych liochli znr.cne piiostfnjfcf. Predloho i. 224 zapovfdA hochtiui pod 18 10 ku kourenf a ufv.inf tabAku vCi bec a hoch dopadeny kdekoliv pfi kourenf atd. bade zate'en a uvez nen na dva dny. Zdravotnf stAt nf rada predlohu tuto doportiiuje a bude hleduti k tomu, aby stala se zAkonem. Revise danf ilosud jest hlavnfm predinetein obou domft. Die no veho zAkona byl by ustanoven zvlASlitf stAtnf sekretAr, jehoz po vinnostf bylo by zhotoviti odhad nf listiny a byl by ustanoven gu vermirem. Predlohu, nfz opraven jest zA kon o assesorech byla schvAlena. Tak v Douglas okresu obdrzf as ses jfi po $1200 za sve sluzby. V ostalnfch okressch od $230 do $650 podlc velikosti okresu a oby vatelstva. Vyponiocnym asseso rum bndc placenA$3.oo -.a ka2dy den prAce. Rcalnf majctek odhadovAn bu de vzdy jednou za 4 rcky; zda vak na )ozemku mezi tfm ca sein bylo neco postaveno, nebo pozemek jinak zveleben, budc takov' niajetek odhadnut vzdy v dobe, kdy pravidelny odhad se konA. I'ersonAlnf dane budou splat ne v2dy 1. h'jua a nezaplacentS dane 1. prosinco. Danfi z rclnfho majetku budou splatnd 1. rfjna a nezaplacentS 1. kvetna. Poze mek, z ncho2 po tfi roky dane pla.eny ntbudou, podlehA exekuc ni'mu prodeji. Predohu o revibi nenf az dosud liplne spracovAna. Kdyz se za konodarna v sobotu az do po'n Ulelka odrocila, ponechAny ruko pisy s opravami pfsaHim a tito pracovali na nf ce!ou dobu. Pied loha bude mfti vice jak 200 strA nek psanych na stroji. Hlavnfm bodem tohoto zAkon; mA byti novy zpusob odhadovAni majetku ve skutein5 jeho hodnote a podle toho pak vymelovAny - ' budou dane. nl.uni' p.ik jednase til', majetck drAh a spolciaostl feleniinf stavf se noveam ziko na'lo:iiuto""ziMivejia3odpor. V Omae odbyvlrio bylo v so botu obtovske shromAfdenf lidu a ve sehflzi 6 jednAno byl o reie ne pledloe. Byla zde pfijata re-, solace doporiicujfc kil pri jet f pfedlohy ( 171, ponevadi pfed lohoti ton ustanovnje se, aby .is scsoii v Oinazc odhadovali iVilce nicnf majctek v hodnote s ma jet kem mesbikym a aby zAkon ten platil pro vSechny okre?y a me.tta, . by uovou formu tuto plij.ily. Ve schfJzi t6 bylo dok&- zano, ze clrany termfnujfcf v O m. ize, neplalily die dosavadnfho zpfisobu odhadu ani jednu polo vinu danf. Tento tyden teprvc dojdo v obou domech k fAdnemu jednAnf o teto )iedloze a zApan ten bude velice zajfmavy, ponevadz jc zde velmi mnoho poslncfi, kteff bu dou hlasovaii prori pfcdloze ond. Pozdeji pfedsevzata budc pre dloha, nfz okresnf volby majf se konati vzdy jednou za 4 roky na mfste dvou rokfl. Pfedloha tato opfrA se hlavne o to, stalo so zpusobcm poskytovati urcdnfkftiu pi flolitost k druhe Ihnti a volba mi uetiilo by se stAtu a okresflrn. obrovsk6 sumy j)encz. NEBRASKA I Ve Waterloo byla onehdy okradena banka o $3,500. Lu- )iii roztrhli pokladnu dynami- tem. I Koncem min. tydnc objevif se i v Lincoln citelny nedostatek uhlf pro skoly. I Vdova po zcmrel(5ni J. L. Brandejsovi v Omaze, darovala 'Wise Memorial HospitAlu $1000 ku zvelebeuf tohoto listavu a co vzpomfnku na sviiho zemfelhe manela. Zemfely J. L. Bran- deis byl rodAkcm z Libnc u Pra- I Guverner Mickey in A usta- noviti sprAvnf vybor omaskd v dArny a kandidAty pio tento rca4 jsou: Isak Gogdon, Euclid Mra- tin, W. A. Paxton, Guy Barton, Milton Barlow. I II. R. Young okresuf klerk v Nebraska City, star 40 rokfl, zemfel min. sobotu nAhle, ranen jsa mrtvicf. StAl u stolu a koufil doutnfk. kdyz nAhle se skAcel a ziistal na mfste mrtev. I Vybor dobrocinneho spolku v South Omaze oznamuje rade mestske, ze mezi chudym, v jat kAch zamestnanym lidem je vel- kA nouze a ze musf o ne byti po starAno, Lid trpf hlavne nedo- statkem paliva. I V Omaze zastavili prAci Jichni akcidencnf tiskafi JEAdajfce zvyscnf mzdy a majitelov6 tiskA- ren pravf, ze na podmfnky stAv- kAfil jim pfistoupiti nelze. Taktz" podAvaei do lisfl zastavili prAci s tiskAfi. VSech stAvkAffl dohro utady jest asi 1 50. T6i knihafi zastavili vesmes prAci. I Delnick6 organisace v O maze zAdajf iifedne americkou Fedcraci PrAce, aby pfispela ku skoncenf stAvky delnfku z dflen diAhy Union Pacific, kterA trvA jiz nekolik mesfefl. I 20 tilety Charles Wood v Columbus, zastfelil se v sobotu nest'astnou nAhodou. Wood se svym soudruhem prohlfzeli v ma stali revolver, ktery nAhle spustil a Wood stfelen do hlavy skAcel se mrtev k zemi. I DobroiinntS spoteinosti v Lincoln pfijaly resoluci, nil lAda jf zAkonodArnu, aby pfiostfeny byly zAkony proti nesvedomitym a nelidskyni otcflm a matkAm, ktcriS z jakychkoliv pffiin opustf svtS dftky.