Mil"
it tu i tu xiy ruy j tu i tui tui t: y i u
.itujtutui tgi rq-ji trajL-aurj ruy rtrji tu :u
. i pa ircn. nsfen V-i , n-l nntr trt in rin'rJ
3C m
Sid
hlri
uomAn
Up JOSCIU AUR. lOHUUC. d
tSiuartsa iisa rtiartu xu'U Jit; Jit, uraartsai
Wr1 .
Auk. Tom ice.
a rn 'iHntralrniiinlr Wrftl i : mlr ul rnitt n
Major napsal list Husoinovi, v
nemz mu oznamuje, jak se rozho
dl, pokud se dotyce decry, a ze
odchazf. clf, ze se s nfm tak
Ioufcf, ale jindce byti nemohlo.
Svym prfbuznym pravil, ze must
jeste teze noci na cestu se vydati,
ponevadz jej dfllezita vec k tomu
nutf. Pro prfpad ze by se vezfr na
neho ptal pravil, aby mu odevza.
It tento list, ale do te doy aby
nikomu o jeho odchodu se nezmi
fiovali. VSichnidomdcfbyli smut
nf, ze major odchdzel, ale tak to
musilo bytf.
ZenskS pomdhaly Marif pri vyr
prave na cestu a tak bylo vSe do
vecera k obchodu prichystdno.
Marie rrilcela po celou ta flobu a
jen nekdy sem tim nSktere sloVo
prohodila. Chvilkami kanuly jt
slzy po tvari. btec nemel tolik
sfly, aby ji teSil.'a jejf prfbuznf v
domS myslili,) ie pldcc proto, ze
odchdzf, a proto jftkonejSili brz
kym zase shledanfm.
Kdyz seetrhelo a lide odebrali
se naV o'dpinek, priSef fra Mari
jan s prfivodci a koni.
"PojcTme ve jmdnu Pdne !" na
pomenul majora. Ten pak se
hned rozloufcil s pffbuzuymi po
prosiv jich, abv jej do roka nav
StCvili v Chorvntsku. I Marie veli
ce jsouS dojata se ro'zloufcila s tS
mi dobrvmi lidmi. Po t& vsedl
major, Marie a dva spolehlivf
prfivodf na osedland jiz kone.
"liucTte s Bohem, sleno,"pra
vil Frantiskdn, pfistoupiv k Marif,
"Buh odplatf vdm vaSe scbeza
prenf." Potom podal majorovi ru
ka a pfdl mu bo2f pomoc i Stast
nnn cestu. Major bodl kone os
truhou a jezdei vyjeli z dvora.
QbeSedse oklikami Travnfk, vyje
li cestu, ktcrd vede k Dolnfmu
VsiKnfii. a tu cvalem uhdneli ddie
M.wie ohledla se jete jednou na
Tr ivtifk a slzami se jf zalily oci
V Mtichii lou&la se se svym mi
lyin, jenz jf nebyl souzen.
run wvf
in
Bosetisky drak.
l'ciknifoviiil.
Druheho due ocekAval llusein
nctrpeliva majora, aby slyscl jeho
rozhodnutf. Minulo poledne, pri
el i vecer, ale major se neukazal
Poslal proil do Dolce kavasc, ale
tento mfsto mojora prinesl od ne
ho list a zprAvu, ze major vSera
odcestoval.
Chveje se na celdm tele rozci-
lenfm otevrel Husein list 1 jal se
jej Cfsti.
Vyskocil jako zbesily; "Ha, on j
mne ji chce odnfti, ale poSkej, to
seti nepovede jd te dosta-
nu .... kone mi dejte, kone !'
vzkrfkl vezfr rozhorlen.
Kavasi beieli do konfrny a vy-
vedli vezfrova belouSe. "Za.
mnou'" rahfmel vezfr ua nS, vy-
' ' ' ' " v
houpnuv se na sveno ore a neko-
lik kavasQ ocitlo se na konfeh 1 1
pddilo iza( yezftem, jenz skokem
uhdnil z mesta k zdpadu.
' Dal se v toul stranu, kterou i
major odcestoval. Cety Travnfk
byl poboufen tou uddlostf; nikdo
'nevcd&l, jakd muze toho bti pff-
2ina.
Jako kdyz jej vichr nese, stihl
vezfr v nekolika minutdch do vsi
Buic. Zde rriiisil zastaviti kone.
Setkal se s velikou 2etou jezdeu.
kter6 na jeho vyzvdnf do Travnf
ku vedli beji Vilic a Grani5.
"Zda2 jste kdesi na ceste potkali
majora ?" tdzal se Husein vfldce,
"jd jej stfhdm!"
"Nepotkali, dflstojny vezfr,"
odvecc bej Vilic, a co uSinil?"
"Odfial mi muj poklad, md
blaho, vSe!" mliivil Husein jako
u vytrzenf. 6h, k ho'dohonfm,
Beji Vilic 'a GraniS pohledli na
sebe a hned si pomyslili, ze tu
jde o majorova dceru, neb bejflm
na skopljackdm poli nebylo tajno
2e ji Husein miluje.
"Nech majora, ctny vezffe,"
pravil bej Vilic. "Kdyz jsme my
ho nevideli, nedohonfs" ho jiste."
"Pri51i jsme na tvd vyzvdnf,
pane!" prohodil opet bej Granic,
"porou2ej nad ndmi!"
llusein umlkl a pustil hlavunalvytrhl s vojskcm do Sarajeva a
prsa JNajednou obrAtil kone a
pravil k vfldcflm cey: "Pojd'te
za mnou!" I v cele pfibyvsf ety
vjel do Travnfka.
Nynf byl svet pfesvedcen, ze
Husein vyjel temt j jezdeum vstffc
Octnuy se sum ve sv6 svStnici
pfilozil Husein k listum rukojet'
sveho mecc, dedictvf po svych
bohatyrskych dedech, a polfbil
jej. "Jeste indm tebe, rrojedflver-
nice," promluvil zalostne a slza
mu skaniila po muznd tvdfi, "a
jestli i ty mne se zproneveffS, pak
mi na torn ni'c nesejdc, zemru-li!
XIV.
i
V Sarajcvu cinil pofadek Aii
paSa Vidaic s .molahem sarajev-
skym. Na sta nespokojncu,dal.
spoutatiy pkoyy a uvrci je do hlu
bokych, 2aldf a v sarajevskd tvrzi.;.
Aby Huseinovytn neprdtejunvco
ifiond nejvetSf.straoh-nahnal.dal
mecem stfti Jiekolik nacelnfka
buricskch a hlayy jejich oa koly
naraziti na hradnfch ndspech.
Strach a hruza pojaly z toho sa-
rajevskd agy a,oni houfne pricha
zeh pred neuprosndho Ali-paSu,
prisahajfee nezlomnou vernost
domdefmu vezfru Husein Grada
cevici. Avak potajf roztru5ovali
na vsecky strany zprdvy o hrQ
zdeh, kterych ve jmenu vezfra
Huseina jeho pqbratim Ali-pa,a
Vidaic se dopustil a tfm zpusoboni
jete vfee zvysoval rozmrzelos,t
nepfdtelu Huseinovych,, kteff jej
nynf vefejne prohlasovali ukrut-
nfkem, jakymi byli vezfrove Dze
i..ije-i: a i i w
iiticuiu u nvauramm. lot arci
skodilo Husemovi, neb na tyto
zprdvy tnnozf bejove jsoucedosud
nerozhodnuti, zcela od Huseina
udpadli, ;iechtfce vfee o nem sly
seti.
Ali-pa3a Vidaic, pokoriv sara
jevske nespokojence, vzkdzal Hu
semovi do Trdvnfka, aby ihued
t
J;B Autorisavany
pre l lad
JtL3 . -
prof, l-ahouna
iJiu
! P
odtUd se obrAtil proti novumu
vezfru Kara-Mahtnudu. Husein
nemel koletn sebe vfee nez dva
i
tisfce lidf. To bylv 2etv. iez mu
pfivedli vernfbeji zeskopljackeho
pole a dfivernf pfdteld z. bosen-
skdho Chorvatska. Neohrozenv
Krupa kapitan ani tentokrdt ne-
zQstal doma. Nynf teprv poznd
val Husein, ze v milkovdnf pro-
maril nejdrahocennejSf svflj as,
ktereho mohl uziti k tomu, aby
upevnil svou vlddu v Bosne a
uprdvil vojenskou sflu v zemi, s
kterou by se nemusel bdti niiad
neho osmanskeho vpddu. Ale ny-
ni bylo jii pozdS ! Bylo mu tdh-
nouti do pole tak, jak na kvap se
pripraviti mohl. Jakdsi neblahd.
pfedtucha svfrala jeho srdce, le
Idska ta, , kterA otrdvila jeho du
ievnil .poklid a Stestf, pfivedla jej
pa kraj propasti, ve kterou se dff
ye, asu .stfemhlav srftf. AvSak
proto netouzil na Marii; vidyt to
nebohd devie nebylo tfm vinno,
nybrl jeho neob'iiezend Idska,
kterouz jeho snlc k nf zahofelo.
Husein vida, mu ze zdpadnf
Bosny vfee vo, . t neprichdzf,
vytdhl z Travnfk- onfimi dvema
tisfci a v tdhl d jev.i. Tu si
pfedsevzal c:k. hy-h svych
pfdtel, o nich. r Ipokld
dal, ze se dost -. I boj Zlatare
vf mel jete phbvn sHuse'inovy
mi Posavci a svymi lidmi z m
steSka Viteza, kile vlddli Zlatare
vi2i. Prised do Sarajova objal po
hnut jsa pobratimu n-tibo Ali-paSu
i pravil k nemu:
"Hie pfiel j?n, i se mi,
ze dobre nepoonuiiuii. Kolik nds
bylo, kdy2 jsme lctos z jara tAhl
na Caiihradu, a kolik jc nas ny"
nf?"
"Neklesej mysli." o dvece Ali
paa, dodavaje srdce svemu po
bratimu, "doatane se nam brzy
yetf pomoci."
(jyAoj)tj)
