Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Přítel lidu. (Wahoo, Neb.) 1891-19?? | View Entire Issue (Jan. 14, 1903)
Mil" it tu i tu xiy ruy j tu i tui tui t: y i u .itujtutui tgi rq-ji trajL-aurj ruy rtrji tu :u . i pa ircn. nsfen V-i , n-l nntr trt in rin'rJ 3C m Sid hlri uomAn Up JOSCIU AUR. lOHUUC. d tSiuartsa iisa rtiartu xu'U Jit; Jit, uraartsai Wr1 . Auk. Tom ice. a rn 'iHntralrniiinlr Wrftl i : mlr ul rnitt n Major napsal list Husoinovi, v nemz mu oznamuje, jak se rozho dl, pokud se dotyce decry, a ze odchazf. clf, ze se s nfm tak Ioufcf, ale jindce byti nemohlo. Svym prfbuznym pravil, ze must jeste teze noci na cestu se vydati, ponevadz jej dfllezita vec k tomu nutf. Pro prfpad ze by se vezfr na neho ptal pravil, aby mu odevza. It tento list, ale do te doy aby nikomu o jeho odchodu se nezmi fiovali. VSichnidomdcfbyli smut nf, ze major odchdzel, ale tak to musilo bytf. ZenskS pomdhaly Marif pri vyr prave na cestu a tak bylo vSe do vecera k obchodu prichystdno. Marie rrilcela po celou ta flobu a jen nekdy sem tim nSktere sloVo prohodila. Chvilkami kanuly jt slzy po tvari. btec nemel tolik sfly, aby ji teSil.'a jejf prfbuznf v domS myslili,) ie pldcc proto, ze odchdzf, a proto jftkonejSili brz kym zase shledanfm. Kdyz seetrhelo a lide odebrali se naV o'dpinek, priSef fra Mari jan s prfivodci a koni. "PojcTme ve jmdnu Pdne !" na pomenul majora. Ten pak se hned rozloufcil s pffbuzuymi po prosiv jich, abv jej do roka nav StCvili v Chorvntsku. I Marie veli ce jsouS dojata se ro'zloufcila s tS mi dobrvmi lidmi. Po t& vsedl major, Marie a dva spolehlivf prfivodf na osedland jiz kone. "liucTte s Bohem, sleno,"pra vil Frantiskdn, pfistoupiv k Marif, "Buh odplatf vdm vaSe scbeza prenf." Potom podal majorovi ru ka a pfdl mu bo2f pomoc i Stast nnn cestu. Major bodl kone os truhou a jezdei vyjeli z dvora. QbeSedse oklikami Travnfk, vyje li cestu, ktcrd vede k Dolnfmu VsiKnfii. a tu cvalem uhdneli ddie M.wie ohledla se jete jednou na Tr ivtifk a slzami se jf zalily oci V Mtichii lou&la se se svym mi lyin, jenz jf nebyl souzen. run wvf in Bosetisky drak. l'ciknifoviiil. Druheho due ocekAval llusein nctrpeliva majora, aby slyscl jeho rozhodnutf. Minulo poledne, pri el i vecer, ale major se neukazal Poslal proil do Dolce kavasc, ale tento mfsto mojora prinesl od ne ho list a zprAvu, ze major vSera odcestoval. Chveje se na celdm tele rozci- lenfm otevrel Husein list 1 jal se jej Cfsti. Vyskocil jako zbesily; "Ha, on j mne ji chce odnfti, ale poSkej, to seti nepovede jd te dosta- nu .... kone mi dejte, kone !' vzkrfkl vezfr rozhorlen. Kavasi beieli do konfrny a vy- vedli vezfrova belouSe. "Za. mnou'" rahfmel vezfr ua nS, vy- ' ' ' ' " v houpnuv se na sveno ore a neko- lik kavasQ ocitlo se na konfeh 1 1 pddilo iza( yezftem, jenz skokem uhdnil z mesta k zdpadu. ' Dal se v toul stranu, kterou i major odcestoval. Cety Travnfk byl poboufen tou uddlostf; nikdo 'nevcd&l, jakd muze toho bti pff- 2ina. Jako kdyz jej vichr nese, stihl vezfr v nekolika minutdch do vsi Buic. Zde rriiisil zastaviti kone. Setkal se s velikou 2etou jezdeu. kter6 na jeho vyzvdnf do Travnf ku vedli beji Vilic a Grani5. "Zda2 jste kdesi na ceste potkali majora ?" tdzal se Husein vfldce, "jd jej stfhdm!" "Nepotkali, dflstojny vezfr," odvecc bej Vilic, a co uSinil?" "Odfial mi muj poklad, md blaho, vSe!" mliivil Husein jako u vytrzenf. 6h, k ho'dohonfm, Beji Vilic 'a GraniS pohledli na sebe a hned si pomyslili, ze tu jde o majorova dceru, neb bejflm na skopljackdm poli nebylo tajno 2e ji Husein miluje. "Nech majora, ctny vezffe," pravil bej Vilic. "Kdyz jsme my ho nevideli, nedohonfs" ho jiste." "Pri51i jsme na tvd vyzvdnf, pane!" prohodil opet bej Granic, "porou2ej nad ndmi!" llusein umlkl a pustil hlavunalvytrhl s vojskcm do Sarajeva a prsa JNajednou obrAtil kone a pravil k vfldcflm cey: "Pojd'te za mnou!" I v cele pfibyvsf ety vjel do Travnfka. Nynf byl svet pfesvedcen, ze Husein vyjel temt j jezdeum vstffc Octnuy se sum ve sv6 svStnici pfilozil Husein k listum rukojet' sveho mecc, dedictvf po svych bohatyrskych dedech, a polfbil jej. "Jeste indm tebe, rrojedflver- nice," promluvil zalostne a slza mu skaniila po muznd tvdfi, "a jestli i ty mne se zproneveffS, pak mi na torn ni'c nesejdc, zemru-li! XIV. i V Sarajcvu cinil pofadek Aii paSa Vidaic s .molahem sarajev- skym. Na sta nespokojncu,dal. spoutatiy pkoyy a uvrci je do hlu bokych, 2aldf a v sarajevskd tvrzi.;. Aby Huseinovytn neprdtejunvco ifiond nejvetSf.straoh-nahnal.dal mecem stfti Jiekolik nacelnfka buricskch a hlayy jejich oa koly naraziti na hradnfch ndspech. Strach a hruza pojaly z toho sa- rajevskd agy a,oni houfne pricha zeh pred neuprosndho Ali-paSu, prisahajfee nezlomnou vernost domdefmu vezfru Husein Grada cevici. Avak potajf roztru5ovali na vsecky strany zprdvy o hrQ zdeh, kterych ve jmenu vezfra Huseina jeho pqbratim Ali-pa,a Vidaic se dopustil a tfm zpusoboni jete vfee zvysoval rozmrzelos,t nepfdtelu Huseinovych,, kteff jej nynf vefejne prohlasovali ukrut- nfkem, jakymi byli vezfrove Dze i..ije-i: a i i w iiticuiu u nvauramm. lot arci skodilo Husemovi, neb na tyto zprdvy tnnozf bejove jsoucedosud nerozhodnuti, zcela od Huseina udpadli, ;iechtfce vfee o nem sly seti. Ali-pa3a Vidaic, pokoriv sara jevske nespokojence, vzkdzal Hu semovi do Trdvnfka, aby ihued t J;B Autorisavany pre l lad JtL3 . - prof, l-ahouna iJiu ! P odtUd se obrAtil proti novumu vezfru Kara-Mahtnudu. Husein nemel koletn sebe vfee nez dva i tisfce lidf. To bylv 2etv. iez mu pfivedli vernfbeji zeskopljackeho pole a dfivernf pfdteld z. bosen- skdho Chorvatska. Neohrozenv Krupa kapitan ani tentokrdt ne- zQstal doma. Nynf teprv poznd val Husein, ze v milkovdnf pro- maril nejdrahocennejSf svflj as, ktereho mohl uziti k tomu, aby upevnil svou vlddu v Bosne a uprdvil vojenskou sflu v zemi, s kterou by se nemusel bdti niiad neho osmanskeho vpddu. Ale ny- ni bylo jii pozdS ! Bylo mu tdh- nouti do pole tak, jak na kvap se pripraviti mohl. Jakdsi neblahd. pfedtucha svfrala jeho srdce, le Idska ta, , kterA otrdvila jeho du ievnil .poklid a Stestf, pfivedla jej pa kraj propasti, ve kterou se dff ye, asu .stfemhlav srftf. AvSak proto netouzil na Marii; vidyt to nebohd devie nebylo tfm vinno, nybrl jeho neob'iiezend Idska, kterouz jeho snlc k nf zahofelo. Husein vida, mu ze zdpadnf Bosny vfee vo, . t neprichdzf, vytdhl z Travnfk- onfimi dvema tisfci a v tdhl d jev.i. Tu si pfedsevzal c:k. hy-h svych pfdtel, o nich. r Ipokld dal, ze se dost -. I boj Zlatare vf mel jete phbvn sHuse'inovy mi Posavci a svymi lidmi z m steSka Viteza, kile vlddli Zlatare vi2i. Prised do Sarajova objal po hnut jsa pobratimu n-tibo Ali-paSu i pravil k nemu: "Hie pfiel j?n, i se mi, ze dobre nepoonuiiuii. Kolik nds bylo, kdy2 jsme lctos z jara tAhl na Caiihradu, a kolik jc nas ny" nf?" "Neklesej mysli." o dvece Ali paa, dodavaje srdce svemu po bratimu, "doatane se nam brzy yetf pomoci." (jyAoj)tj)