If fllf ff lllfffff llff IITf nmnr mfnTf
I ROMAN .
i Joscfa Aug. Tomic.
ummtuuuimuniuniumnmm
"A proc sc jmcnujes" drakem,
pane?" pravila Marie lfbeznytn
hlasem, "vz"dyt drak je oSklivd,
odpornd,svefepd zvlrc a nelftost-
ndho srdce, to nikterakna tebe
ncpfipadd. Vcdela bych pro tebe
mnohem krdsnejf jmeno! ' 'dolozi
la k tomu ctvera&ve. "Nuze po
vez, pri tvdm zdravf!" pravil 2ive
Huscin, patfe na dfvku planoucfm
zrakem.
"Kdybych byla na tvdm m(ste'
odvece Marie sladce se usrnf
vajfc, "dala bych si jmdno boha
tyra bosenskdho. Nenf kazdy ptdk
sokolcm, aniz kazdy vojfn boha
tyrem. Ale tys pravy bohatyr jak
die vzezfenf tak podle skutkuT"
"Kdyz ty to pravfS, krdsnd sle
no, " pravil Husein, jen2 se zanf
cenfm poslouchal "Marii, pak to
verfm. Zde md mou pravici oife
dneSka nebude vfce slouti drakem
nybrz bohatyrem bosenskym. "
"Moje dcera," ujal se nynf slo
va mijor, "jak mile rozndsely se
zvesti o slavnd tvd vdleSne vypra
ve, pfdla sobe, aby te mohla je
dnou v livote vidett. Za tou prf
cinou, kdyz jsem se rozhodl, ze
pfijdu doTravnfku, nedala mi po
koje. az jssm jf sli'bil, ibjivazmu
s sebou."
"To je takd v pofddku, zes ji
privedl majore!':prohodil H lsein
."jenom se obdvdm.le ji tobrzy u
nds omrzf. Zde nenf pro vas" e
devcata zdbav, ktere by ji rozve
selily. Kdybys aspoil umela na
koni jezditi, slefcno?". . . . pfidal,
obrdtiv se k Marif.
"O umfm a jak, jen kdybys
nine vidSl !" pravila Marie sme
jfc se.
"Aj, co pravfs.ty zajiste tropf"
si zerty !" podotkl vezfr.
"Nikoli, ona nezertuje," pfejal
major fe, "umf jezditi vyborne,
jako nejlepSf jezdec. Jizza mlddf
dal jsem ji tomu u&ti, dokud
jsem jest slouSil."
3 (
Bosensk
"Kdyz jest tomu tak," pravil
Husein, jsa patrne vSecck pote
sen, "pak se kazdy den, prejeg-li
si, krasnym travafiskym pole in
prejedeme. V mych konfrndch
jsou ohnivf koni z cistd arabskd
krve, muzcs" si vybrati kterdhoko
liv." "Rddaprijfmdm tvd nabfdnutf,'
pane, " dekovala Marie, ''kdyby
mohlo byti po mem, jeste dncs
bychom se projeli. "
"Dnes si prejes? budiz die
pfdnf tvdho!" prohodil radostnS
vezfr. "Odpoledne ddm osedlati
kone a pak si vyjedeme do pole.
Vi(f, pane, majore?"
"Jsem vzdycky hotov k takovd
zdbave!" odpovedel stary jezdec.
'Pfi torn zflstalo. Po delSfm,
srdeSndm hovoru rozlouftli sc
hostd s mladym vezfrem, pfislfbi
vse, ze odpoledne opet pfijdou.
Kdyz slunce se chylilo k zdpa
du a vedro dennf ochabovalo, vy
jela z vezfrova dvora celd tlupa
jezdcfi. V cele jel vezfr v skvost
ndm odevu na svdm ohnivdm be
loui. Podle neho seddla Marie
na krasndm arabskdm vran(ku.
Mela na sobe tesne k telu pnle
hajfcf Saty z zelend hedbdvnd ldt
ky, a na hlave zlatem ovroubeny
fez, s nehoz vldl dlouhy bfly zd
voj. Za nimi jel major Vidas, ba
ve se s Ali pasou Vidaicem, pak
beji Zlatarevic" a Teskeredzic,
vezfruv kiaja a jeStS nekolik dvo
ranu. KudykolivSk jeli, vudyzfl
stavili za sebou divdky udivend
krdsou majorovy dcery.
"Jak krdsnd to pfflezitost pro
vezfra", pfipomenali mnozf, "v
celd BosnS by nenagel krdsnejs'f
eny. Jen koda, 2e je kfest'anka.
"T!o nic nevadf,ona se poturf,"
pravili jinf k tomu, "jen jestli
si ji vezfr oblfbf."
"Vsadfm svou hlavu na to, ze
se do nf zbldznil", podotkl tfetf,
'hledte jen, jak ji o2ima p'ohlcuje. "
UTS
drak.
Lide pokyvovali hlavou a pfe
mySleli u scbco ledacemsi.
Jezdci projeli ostrym klusem
Travnfk a Dolac a brzy zQstavili
za sebou potoky Grovnici a Grma
vici. Pak se dali jizne po pazitech
rozkldbajfcich se pri vybSzcfcli
hory Stita. Krdsnd byla krajina,
kterou nynf jeli. Po pravd strane
zvedaly se hory se strdnemi hus
tymi lesy porostlymi, poddl nich
se prostfraly zelend pazity, a tarn
ddl na vychode rozvfrala se rovi
na tfpytfc se zlatozlutou barvou
zjraldho obilf. Z hor duje chladny
vetffk, a mfsty slySeti jest bubldnf
horskdho potoku. Krdsa prfrody
rozehfdla srdce Mariino a ona
pustivSi stffbrnou uzdu svdmu
vranfku, pddila skokem napred.
"Utekla jsem ti, vezfre!" pra
vila usmfvajfc se k vezfru vzddli
v5i se od neho na nekolik skoku.
"Neute2es mne !" odvStil
vezfr, bodl ore a pddil bleskem
za Marif. V nekolika okamzicfch
jf dostihl a jel s nf zdroven.
"Tebe bych dostihl, byf bych
te mSl prondsledovati az na ko
nec sveta, " pravil Husein zfraje
zhoucfm pohledern na krdsnou
dfvku.
Marie pohledla jen na vezfra a
nefekla ani slova. I Husein se
odmlSel; pustil koni uzdu iinnl
o2i na dfvku i kochal sc v k j le
jejf krdsy. Marie jela skokem iiii
se neohlfejfc. Rozkona jejf po
stava klonila se puvabne v divo
kdm letu, fiadra se jf tnocne
dmula, a lepd tvdf hofela zivym
rfimencem jako ohen. Vysoko
nad nf pldpolal ve vStru bfly zd
voj, jako by vyzyval zaiv "f
jezdce. Ale tito daleko
stali, nemajfce velikd chuti k jez
denf o zdvod., Husein jako bez
sebe pozfrd na dfvku vsecek une
sen boufnymi city.Tu v Sarokrd
snd pffrode zdd se mu Marie jako
horskd vfla a on jako pobratini
TTTTTTTTTTrfTTtTTTTTTTTTTTTTTTTTrTfTTTTTTT
Autorisovnny
pf-oklad
prof. Frant. J
uiiiiiiuiiiiimimuiiummmmi?
jejf, jehoz ona chrdnf v litem boji
a jcmuz pomdhd na jundckem
kolbisti. Najednou zased v kraj
lesfka habrovdho, zajiskfil ovinia
a jako sokol pfisko2U k Marii a
mocne ji chopil za ruku. DSvSe
zastavilo svdho vraufka a udive
nftn pohlfzolo na vezfra.
"Budiz mou vflou," pravil vd
SnWc Husein, pfiblfziv se k dfvce
jen ze se ji nedotekl.'i posadfm
ti korunu Bosny na hlavu."
"Co mi to rnluvfs, vezfre?" od
vetila dfvka v jarem rozcilenf.
"Proc mi klades otdzku tako
vou?" prohodil rychle Husein,
"coz nepozonijeg, ze te miluji vf
ce nez zivot. nez sldvu a vsecky
poklady na svete. Zapffsahdm.
te pfi tvdm zraku, daruj mi svd
srdce!"
"Tys bohatyr, dobud' si hp. !"
odtuSila dfvka ctveracive, vzpff
mivSi se pflvabne r .sedle.
"Nikoli bohatyrem. robem
tvympfeji sobe byti!" odvece stej-
,nym zdrem Husein a silnou ru-
kou objal Stfhlou postavu dfvcinu.
"Tedy bud' robem, " promluvi
la po tichu Marie, "tu pfijtni fe
tez kolem krku!" f ovinula bflou
ruku 1'olem sfje ve.arovy.
"Knezno mojc!" zvolal jundk
vSecek bez sebe Hiknn Hfvku k
fiadriim rozboufc n.
V torn ' zafcht u or vezfrQv i
uhdnel napfed. Husein se ohledl
i vidSI, ze se druzf jezdci pfibli
zujf k lesfku.
"Vrat'me se!" pravil vecek pfe
kondn citem k Marii, a oba spS-
(chali naproti ostatnf druzme.
"Je as, abychoin se odebrali
out
aomu! pravu vezir svermi pru
vodu a popohnal kone napfed.
Nazpdtek jela spolecnost pohro
made. V Dolci rozlouCil se Hu
sein s majorem a dcerou i ode
jel do svdho dvora. Po cele ceste"
nepromluvil s nikym ani slova.
Pokracovanf.
