TTTTTTTT rTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTT
rom An
I Joscfa Aug. Tomicc.
uuitnunniimiHuniiiiunniimt
Uddlosti v Bosne za vezfra
Huseina budily pozornost vfdeft
skdho dvora. Od td doby.co Chor
vdtd v Cetyni zvolili Habsburko
vcc za krdle Chorvatskdho, pdsl
vfdensky dvflr na vhodnou prfleXi
tost, aby osvobodil Bosnu od po
danstvf osmanskeho, nebot'Bcs
nabyla&astf stdrdho chorvdtskd
ho stdtu. patrila k chorvdtskd
korune, kterouz habsbnrsky dfim
pfijal od Chorvdtfi. Snemy chor
vdtskd castokrdte napomfnaly
vfdeflskd cfsafe a svd krdle, aby
vyrvali krdsnou Bosnu z moci Os
manu, kde zije nejkrdsnejgf kvet
chorvdtskdho ndroda A v skutku
cfsafskd vojska a voje chorvdt-
skych pdnfl nekolikrdte vtrhly do
Boany a bojovaly se. strfdavym
test(m, ale nikdy se jim nepoda-
filo vybaviti tu zemi z moci osman
skych carfiv. Vfce nez" samiOS'
mand vzpfrali se proti tomu ma
homeddnStf Bosfidci a v jich cele
mocnf bejovd a kapitdni bosenStf.
Kdyz" turecky sultdn Mehemed
verolomne sprovodil se sveta bo
senskdho krdle Jjtepdna Tomdge
vice v pevndm hrade KljuSi a ne
bohd krdlovna Katefina prchla z
neStastnd svd zeme do ftfma, po
znali bosenStf velmozovd, ze jest
" jim bud" vystehovati se ze zeme,
aneb zffci se vfryKristovy a pridr
2eti se islamu, chteli-li podrzeti
velikd svd statky a privileje. Tak
se i stalo. Nekterf bosenStf stat
kdri prebehli sem pfes Sdvu, ale
nejvtf jich Sdst poturfcila se a
podrzela svd vysady. Podle pff
kladu velmoz'fi a ze strachu pred
tureckym ndsilfm, prela i velikd
dst ostatnfho lidu k islamu.
V krdtkdm case, jii v prvnfm ko
lenu byli potomci tSchto potur
cencfi nejzaryt&jSf protivnfci kre
sfanfi a nejhorlivSjSf vyzndvac"f is
lamu. Proto df ndrodnf prislovf:
Nenf TurSfna bez poturcence.
Pravda svatd jest, ze nenf mezi
ml-
3 l
3
Bosensk
I'okrnjov&nt.
vyzndvafii islamu lidu, jen2 by s
takovym zdpalem miloval svou vf
ru, jako mahomeddnStf Bosfidci.
"Pfi tve krdsnd turecke vffe!" ff-
kajf kdyz" jeden druhdho zaprisahd
a patrno, jak velkd moc a nadse-
nost jejich ndbolenskdho presve-
dcenf jest v tech slovech. V Bos
ne, kde nekdy chorvdtskd moc a
chorvdtskd vedomf kvetlo, pocalo
poznendhlu mizcti jmeno chorvdt
skd a to proto, ze Bosfidci pocali
nendvideti jmdna toho.kdyz Chor
vdtd prvnfmi byvali v boji kfesta
nfl protiTurcfnu s nfm mezovali.
Pfes to piece zije jeSte v pameti
bosenskych bejfl stard poddnf, ze
jsou oni Chorvatd od staroddvna
a ze pfed vydobytfm Bosny skrze
Turky tute2 vfru vvzndvali jakou
jejich bratrf v chorvdtskych ze
mfch.ASkoli Bosfidci pfijali islam
a jako lit draci bojovali pro tu
svou novou vfru.nicmene pri torn
v5em nezapomneli svych starych
prdv, vedle kterych svobodne ve
svd zemi vlddli, nezdvislf jsouce
od osmanskych sultdnflv a stam-
bulskeho divanu. Oni se pokldda-
li nikoli za poddane.nybrz spojen
ce cafihradskdho padiSaha, jehoz-
to hlasu uposlechli jen tehdy,
kdyz je co hlava moslemu volal
do boje pro vfru prorokovu. Jinak
so Bosfidci vezdy vzdalovali od
OsmanQ, a sultdnovi vezlrovd
Travnfku nemeli vflci Bosfidkfim
riizadnd moci ani vdznosti. Jako
zdstupce sultdnov mel sice vezfr
vojenskou sprdvu zeme ve svych
rukou, ale za to byl on pod do
zorem dvou zemskych hodnostdrfl
Jeden takovy hodnostdf byl veliky
kadija aneb molah(hlava bosen
skych ulemfl) a krajskych kabilfi,
a druhy byl alaj-bej, volen od
vSech kapitdnfl v zemi, jenz ved
ndrodnf vojsko. Teprv sultdu Ma-
hmud II. pokusil se o to, aby zlo
mil moc bosenskych velmoSu.
Vezlrovd Dzelalediy Avdurahfm
drak,
podrobili sobS na as bosenskd
beje, avak tito se bpet vymkli z
nemildho tlaku a pod svym bosen
skych drakem ohrozovali dokon-
ce Cafihrad. Velky vezfr sultdnflv
musil jim jejich stard prdva po-
tvrditi a ddti jim za vezfra do
mdcfho syna a tfm bylHusejn Gra
dacevifi, mlady bohaty a srdnaty
kapitdn posdvsky.
Nov vezfr poial vlddnouti ja
ko neodvisly pdn v Bosne. Jak on
tak jeho pfivrzenci vefejne vyznd
vali, ze nynf nastal konec moci
sultdnove v Bosne. A tak tomu
vskutku bylo. Snltdnova moc ne
byla nikde v zemi patrna. Ve
Vfdni ponekud se zalekli. Pred
nekolika lety odtrhla se Srbije od
Cafihradu, a stala se samostat-
nym knfzectvfm, co mdme dopu
stiti, aby se tak stalo s Bosnou,
po kterdz ode ddvna toulfme a
kterdndmmd ndsvliv na vycho-
de zabezpe2iti? Tak mluvili stdt-
nfci u vfdenskdho dvora i usnesli!
se na tom.ze vylou do Bosny nS
kolik spolehivych lidf,jiz majf po
zorovati, jak se rozvine ta vec, ja
kd dosud v Bosne jegte nebylo.
Do Travnfku byl posldn Jurvj
Vidas, vyslouzily majr husarskd
ho pluku, aby pozorval vezfrovu
innost. Okolo rokui78opfe
sfdlil se otec Vidasflv z Travnfka
do Chorvdtska, usadiv se v meste
Kralovci, kde provozoyal ddle svd
puskdfskd femeslo. Jeho synu Ju
raji bylo tehda teprv pet let. Po
nevadX chlapec jevil zvldStnf chut'
k vojenskdmu stavu dal, jej otec
zdhy na vojnu a sice k jfzdS. Ve
francouzskych vdlkdch vyzname
nal se Vidas tak, ze po bitvd u
Marenga r. 1800 stal se dflstoj
nfkem. V poslednfch letech na
poleonskych vdlek stal se setnf
kern a byv tehda pfi posddce ve
Varazdfne, sezndmil se tu s jistou
chorvdtskou SlechtiXnou ze Zahof f
s kterouse ozenil.V druhdm roce
TTTTTTTITTTTTTTTTTTTTTTf TTTTTTTT TTTT
Autorisovany
proklad
E prof. Frnnt. Fnhovma
tUilillllllliillllllUiiUUilliUTTTTTm
Stastndho manzelstvf porodila mu
lena dceruSku Marii, ale zemfela
pfi porodu. Slabd dfte cestovalo
s otcem z mesta do mesta.trdvfc
tak livot po vojensku. Jsouc od
prvnfho mlddf stdle mezi jezdei,
oblfbila sobe nade vsecko kone a
ii co maid dfvenka umela jezditi
na koni jako ten nejcvicenejSf je
zdec. Okolo r. 1825 kdyz nastal
mfr v Evrope.sel major Vidas na
odpoSinek i usadil te v Gospii
jen aby byl co nejblfze svd vlasti
Bosny, na nfzse jen jako vesndch
pamatoval.a pfece ji vfele v srd
ci nosil. Nad mfru byl potesen
kdyz obdrzel rozkaz, ze md jfti
do Travnfku, aby tarn sledoval
novy vecf stav, jaky se utvofil za
Huseina Gradacevice. V Trav
nfku mel blfzkd pffbuznd potom
ky svd sestry. Jeho dcera Marie ny
nf jiz dfvka dvacetiletd.usilovala
u otce o to, aby ji vzal s sebou.
O novdm vezfru Huseinovi vy
pravovalose Uv Lice tolik podiv
nych vecf; o jeho hrdinstvf, krdse
a bohatstvf, ze deve, kterd bylo
od pffrody ohnivd a vnfmavd po
vahy vroucne sobe pfdlo poznati
toho zajfmavdho jundka bosenskd
ho. Major Vibas, jenz byl velmi
slabym naproti svd jedind dcefi,
svolil konecne.aby i ona s nim na
cestu se vydala a tak ku konci
roku 1 83 1 pfibyli oba dva do
Travnfka.
Pfibyv do Travnfka. ubytoval se
major Vidas v Dolci u svych pff
buznych, kteff jej pfivftali starou
chorvatskou pohostinnostf radujf
ce se z toho,2e mohou svou krev
po t'olika letech pozdraviti pod
svmkrovem. Druhdho dne byla
svatd nedelc a major pfedsevzal
si,2e ten. den si odpoc'ine a ndsle
dujfcfho pak dne He navstfvf vezf
ra, aby se mu pfedstavil. Lid se
vyhrnul z kostela z pozehndnf i
vySel si na prochdzku za mesto
na lada, aby se trochu pobavil.
Pokra5ov4nf.
I
, n
(
1
1