nmTnwnMHfTTTmmmimTTmT
ROMiN
Joscfa Aug. Tomicc.
EWWUUUiWiMUmiWlUUWlU
(PokrauovunJ.)
IX.
Nastalo jaro roku 1S31. S ne
be slundcko tepleji hfdlo a budi
lo pffrodu k novdmu zivotu. Le
sy se pfiodely listfm a zelcna trd
va pokryla doliny a roviny. Sve
zfmvzduchem poletujf rychlokff
dU ptdckovd a vetf svym sveho
lenfm novou, krdsnejSf dobu ro
ku. Jednoho jitra vece Husein ka
pitdn k svdmu pobratimu Ali pa
Sovi: Nuze slys" pobratime! Pffroda
se probouzf a napomfnd nds, ze
jest cas, cfropiti se prdce. Po
slechni ty ptdSky, pfipadd mi,
jako by peli o svobode a vdlec
nych radostech. Se mnou se ne
co deje. Krev mi bouflive behd v
iildch, prsase dmou, meS sdm
od sebe vychdzf z poSvy, a konfk
mi fehcc a rfcf touhou po bojfsti;
pfi sdm Bull, bude potfebf o
pisati se mecem a pod prapor
svolati sokoly,"
"Tozjdi a vztyc zeleny pra
por na srubu a necht' zahrmf
hmozdffe s valu a hldsaji dobu
povstdnf."
V nekohka okamzicich pldpo
lal veliky zeleny prapor na nej
vySSfm srubu Huseinova zdtnku a
hmozdffe houkaly s vain, az se
to rozldhalo veskeron rovinou Po
savinou. Na planine pod zdmkem
projfzdf Husein kapitdn a jeho
pobratim Ali Vidaic.kone vdlecne
a cekajf, aby vidcli, jak se na hlas
ten jundci pozvednou.
HfmSnf hmozdfffi pobourilo
celou okolnf krajinu gradacackou
az k Sdve. Se vscch stran sbfhajf
se jundci na rychlych konfch k
valfim Huseinova zdmku a udive
ni se ptajf, co se to deje?
''Sebertese, jundci! Ted' je na
Ease, abychom povstali proti O
smanfim. Drak bosensky jiz roze
pjal krfdla a hned vyletf," odpo-
i
5
Bosensk drak.
m
w.
vfdal jim ohnivou reef Husein ka
pitdn a jundci vracejf se do
mu prozpevujfce sobe, aby se pfi
pravili do valky, na vojnu.
S rychlostf blesku roznesla se
zprdva o torn po cele Bosne. Taj
nf poslovd spechajf na vgecky
strany, vsudy se objevujf a shro
mazd'ujf ozbrojend cety, strdzne
ohnS horf na temenech vrchfl, rc-
lend prapory vlajf na srubech, v
nichz sfdlf kapitdni a beji bosen
tf, hadzove a Seikove lichvat
nymirecmi popuzujf lid a pod-
nScujf nendvist' jeho proti zlofe
cendmu nepffteli Bosny, proti
Osmanfim. "Na vojnu, na voj
nu!" ozyvd se na vs"ech strandch,
a mladf i staff hrnou se pod zd
stavu proti nepffteli.
Kol praporu Husein kapitdna
shromazdilo se k peti tisfcum
statnych jundkQ. Rovina pod
GradaSacem promenila se v o
hromny tdbor, v numz se hemzf
a jete stdlc novj'ch bojovnfkfl
cety pfichdzejf.
Bylo v podvecer dne, v kteryz
Husein kapitdn do pole vytrhnou
hodlal s cetou svou. V tdboru je
zivo a veselo, jako by se pffpra
vy konaly ku nejake svatbe.
V zdmku Huseinove shromdz
deni jsou vojvodovd a cety, a pfi
cibuku a kave vesele, se bavf.
Mezi nirni je i Rustem bej Al
tomanovic se svymi dvema sy
ny. Zapomenuve te net'astne ze
nitby, kterd jednu i druhou stra
nu rozkvflela, tnajf te nynf Al
tomanoviSi, rddi s gradacackym
kapitdnem.
"Synu!" ujal seslova Rustem
bej Altomanovic, "od tu doby,
co nam zahynul v Kitoze Kulin
kapitdn, po2ala klesati moc i sld
va Bosndkfl. Ale uebude to dlou
ho trvati a ona ndm zase vzjede.
Vse mi neco pravf, zes ty jediny,
jenz nam navrdtiS starou nai
sldvu."
Husein kapitdn pohledl na
starce a sklopil na chvfli hlavu,
jako by chtel rozjfmati o dosahu
slov Rustem bejovycli, a po chvf
ji zase pozvedl.
"Velike nadeje skldddte ve
mne," odvetil Hnsein kdpitdn,
"na to jsem hrd a tfm se hono
sfm. Pro mal6 veci jsem se me
cem neopdsal, lo dobfe vfte.
Srdce mne ponouka k iiinflm ve
likym, o tech bude, dd-li Bflh a
Jtestf hrdinske, a nebude?li mezi
ndmi toho, co i v zdhubu uvrhlo
Kulina kapitdna, totiz zdvisti a
nesvornosti."
"Nedej Boe!" odpovedeli jed
nfm hlasem vojvodovd i jali se
jeden po druh6m doddvati spole
hlive pravice mlademu kapitdnu,
jakozto svdmu ndelnfku.
Slavnostnf tento vyjev brdnil
jednomu ze sluebnfkfl Huseino
vych vstoupiti do svetnice.
"Pane!" promluvil sluzebnfk
hl-isem uctivym, "jedna d'aurkyne
kterou pry dobfe znd, zapffsahd
tebe, abys vyel na dvflr, nebot'
si pfeje s tebou o necem dfllezf
tem mluviti."
Husein udivenfm pokrucoval
hlavou i vzchopiv se ze zvedavo
sti, vyraril ndhle ze svetnice. Na
chodbe 1 ulezl oekdvajfef Jurku,
svou osctfovatelku v tezku sve
nemoci.
"To ty Jurko? oslovil ji ka
pitdn pfivutivym hlasem, "cote
ke mmv' scm pfivedlo?"
"Nestestf, pane," odvece Jur
ka, "ale mdni pevnou nadeji, ze
mne potnilez a utechy poskyt
ne." "Mluv!"
"Lolski'ho roku.kdyz sem byla
u sve tety v Dubravdch, pfiSel
mlady statkdf Nuri aga vybfrati
dan z hlavy a desatek. Pfi te pff
lelitosti :ccil nine i jal se mi li
chotiti a v-.elicos pfislibovati, a
by mne zaslepil a zmamil. Nic
I Autorisovany 1
p pfoklad I
P prof. Fnmt. Fuhounn.fj
1 uuuiiuuuailuuuuuuuuuuuu
ncspomohlo, ze jsem jfm pohrda
la a mu po vflli nebyla,po2fhalJ si
na mne pod vecer za domem md
tety a uchvativ mne silnou paf o
kolo pasu, undsel mne k svdmu
koni, jenz stdl nedaleko pfivdzdn
k jednomu stromu. Na md o po
moc voldnf sbehli se lidd ze sou
sednfeh domfl, a mezi nimi i mflj
'2enich Marijan Relic."
"Coze, harambaSa Marijan je
tvym Jfenichem?' tdzal se s liza
sem Husein bej Jurky a celo se
mu svraStilo. "Ten, kterdho jiz
cely rdk bez vysledku prondsle
duji ve svdm okresu?"
"Ano, tyz, pane!" odvetila
hlasem truchlivytn dfvka. "Ale
nenarodil se hajdukem, lec ne
inilosrdny osud jej takovyin uci
nil. Byl to roztomily a dobry hoch
mfrne povahy jako dev2e, prud
ky byl toliko v ldsce ke mne.
Spatfiv, jak mne Nuriaga vlece
k svdmu koni, ah- mne uchvdtil,
jak naniefenou pistol f oliroz'ujc
kdzdeho, kdo by se odvdzil pfi
speti mne ku pomoci, vzkypela v
nem krev, a vytrlmuv pistol z pa
su hnal se po Nnriagovi; tento
vy stfelil, ale chybil se; ted' si
zarnefil Marijan pistoli nail, vy
pdlil je a Nuriaya klesl s prostfe
lenou hlavou na zem a jd bez ve
domf vedle ndho.
Kdyz jsem pfiSla ksobe, sly
sfm, ze Marijan roz!ou2il se s ot
ccm a bratffini i prchl do lesa, k
hajdukfim."
"A je nynf hajduku haramba
5ou, postrachem a hrfizou bejfl a
statkdffl" dolozil Husein kapi
tdn. "Nikomu jeSte neublfzil, le
la brdnf raju proti ndsilf a ne
spravedlnosti, a toho ani ty netr
pfs, pane. JeSte nikoho nezavraz
dil, ant neoloupil, ani nevypdlil;
a jestliife se ho nekdo bojf, jsou
to jiste lidd zlf, tyrani, jim2 Mari-
