"Br""' "flfe,
JSL
J
nOCNfK XT.
WILllElt, NEHIIASKA, YK CTVHTKK, DM) 27. ItlttiZNA HM'i
cisw) :n
V I T E J T
. . iL, R. -IB a
. "jm
$K ifl
V:xi t 22. lediia. .Sl.ivny fian
conzsky votroplavor Santos Du
mont prijede do St. Louis na sve
tovou ystavu. Tak njistil dues
pan'skeho zpravoJajc spojenoho
tisku americkeho, ika, ze mozi
m'ni a ritelstvem vs'.stavy tloslo k
dohodiuitf. Seni jirivezo sveho
tajem.nfka, inecluiiiika, svuj 45
koTisky niotoi', ko.nni balonn a
proplelur balonn 1.7. V New
Vorkn zastavi se ua nikolik dim,
bohem ktere. dobv bude vyjedna
vano o zpfisobti vetroplavby. San
tos Duinont liodhi vykonati vdy
knih nad St. Loulsem na 1 5 mil
do kola ve vysi, aby balon i vo
troplavoc nplne poorovani byli
divaky. Mimo tolio bude tti od-
bvvano nekolik votroplavockvch
zavodii o cenu az $ioo.uoo, cozi
prihika sem znaciie votroplavcu a.taiii, ze za odpornych tech seen
vynalezcft v'oboru vetroplavectvf. chramovych deset zboznych i be-
Lec Santos Duinont ni;'i pry vy
myslona jiz innoha jinii zdokona
loni, tak ze ho vitezstvi minouti
nemuzc.
v
Ki'm, 22. i.rezna. Mnfr. Sha
reti, papezsk)' nuntius na Filipi
nech, odjizdf dues z Ki'ma a za
stavuse na sve cet6 nojaky cas
ve Vashinj;toiie, aby zde v-jod-naval
s vladou ohledne iilipin
skych udalosti. Papez se rozhodl,
Z2 iro ufad ten nebude vice jme-
novati
lela.'
Panz, 2 2. biezna. V komote
V t V
deputovanych podal dues sociali
sta Uruani navrh, aby vezilove,
uveznem' bohem ytrznosti' ve
stavkach, jakoz i pisatele anarchi
stickych clauku byli propusteni
na svobodu. Proti tomu povstal
mmistr ver. zHzenf, protoatuje
proti pHpualunt dobaty o teto
veci, ponevadz by to niohlo vesti
k vaznd konfusi. Lec navzdor
tomu bylo 223 proti 24 hlasum
rozhodnuto o mivrlni jednati. YA
rovcfi pro2el navrh, pokud se ty
cc propuStfim' stavkdru, le pokud
so tyce anarchistu 1 38 hlasy pro
padl. Londyn. 20. brczna. John
Dillon, nacelnik pJoti-parnellistn,
nazval dues v parlamente sekre
tarc kolonif bfiliem debaty o vi'dce
v Jiznf Africe zatr lhircm.
Hadka zapoiala, kdy liberal
Campbell-Bauncrmau vyzval sc-
kretarc, aby vysvctlil a oznamil
cely politicky plan vlady v Jiznf
Atrice, coz popudilo Chamber
laina tak, zo pravil, p;io-li no
kdo lianebnost, zj jest to onen
pan sedfef na protojsf strand od
neho. To mijlo za nasledek velko
jit rem' mezi liberaly. o nichz po
znatnenal, iie jeste nepropasli ani
jedino prfloitosti, aby nepohanuli
kn'ile a vojsko. Na to povstal
Dillon, fka: "Boer, ktery by bo-
joval proti vlastni svo zemi, by
by zradce."
"Vy jste fii6ty soudco v torn
ohledu," prohodil jizlive Cham
borlgin.
"A ja pravfrn," khiel Dillon,
ze tento poe8tny gentleman juat
zatraccuy lhat !"
A JLDNOTA ! 1 He; v
jak vzhlfzf v2cm I; ndm a iismfvd ae,
az braltf, seslcr so zvcdii hrtid'.
O slyS, o slys, ro v btuloucno nam vcslf?
To LASk'Y pfsofi, to pfsefi PUAVDY, Slestf :
"l.'.ratr bralrtt evzdy VKkliN bur!"
Co prace, co nainahy, to potu v skrdtli,
co uniirtieiio zalu a bcdovailf,
je5 osud divy one v spSch.
A z dalnych kouein novo vlasti hlhn
dues k nam spechd drub ko dnihu,
bratr i sestra
C'ely duin v okameni toin byl
vzhuni. Predseda vyzval Dillona,
aby uia.kii odvolal, a kdy to
nechtol ucinit, jest suSpendovan.
Londyn, 24. brczna. Dues vy
dal kral provolanf, j mz uslano
vnje don 26. cervna ku konmo
vaci a tento don jakoz i tri dny
naslodujici' bndou svatkem zasve
cenym. Mluvi se vehni muoho o
torn, ze kral Edward neobycejne
silno snupe a casopisy prinasf o
torn nizne satyricke iioznamky.
Vi'defi, 2 1 . bfezna. Telcra
fuje se sem poloi'nedne, ze v T ra
ze doSlo ku srazce Nemcfi s Cechy
a sice v kostele sv. Josefa. Kiicz
jal se pry kazati netnecky, Cesi
nobyli spokojeni. doslo k vx'trziio
sti a poslezo ku bitce mezi vericf
mi obou naroduosti. Cesi pry
noborili oltar i kazalolnu, shihu
Pane vyhnali a kdyz bylo pu n
zboznych osob poraneno. Zpravu
tu dluzno v3ak bniti s reservou.
Ze Stokhohnu se telograluje:
Z Kauady, rozsiicna povest, ze
Vndre sestoupiv s balonem so svy-
ini soud ruby 11 severnfho polu,
yl Lskymaky zavrazden, pro-
llauje se v dobre z)ravenych kru-
zfch zdejfch za smylenku: Ves-
kere pfedinety vypravy byly ozna
cony jmeiiein Andreovym, i vzbu-
lily tody lined podivenf, zo tole
ramy lnluvfcf o pfedmotech po
Andreovi a jeho soudruzich do-
innele zbylych.ani slovean o teto
zmunce se nezmfnily.
Viden 19.brez.1a. Z vai-Savy o-
namuj. so podronnpsti o zalcen.
ruskeho plukovnfka Grinima, jonzi
obzalovan jo ze zcmonidy, jide-
)iistil se prodejem vojenskych ta-
jemstvf cizf vlade. Vq spojenf s
afereu touto zaceno bylo ve Var-
SavS 60 pfednfeh osob. Po
dezieni' padlo i na gonorala Puny-
revskiho, vojenskdho velitele var-
avskeho, ze dorozimien byl s
Grinmiom.
Dosavaduun vysetrovdnfm se
zjistilo, ze plukovnfk Grimm po
10 posledm'ch roku prozrazoval
Nemocku veJkere rusko plany pro
prfpad valky mezi obema zememi.
iMachinace Grimniovy byly
pioracny jeho vlastni ni.inzel-
kou.jcz thn spusobcin pomstila se
na nem zu to; ze stal se jf never
nym a udrzoval milostny pomer
3 jinou zentjtinou.
Petrohradsky dopisovatol "Ti
mes" oznatuuje, ze povosti o brz.
ke valce mezi Ruskem a Japon
skem nabyvajf stale uriSitejsf tvaf-
nosli
NasvWcujif tomu rdzi.e
okojnosti. Tak pf. odepfela did-1
ha dopravu zbozi, ponovac sotva
stafif ku doprave vojska a valei
neho inatorialu do vladivostoku.
Vojenske urady odpfrajf veSkeru
bujfcf sV6 krdse
Cecil !
Jet' pekny pen prace naSi sic jeSte lnlad,
vsak tu cesky Zapad vorcn inu naporad
a dflo dnothif se udaffl
A az, bratii, vsem nam slarshn jiz zbeld vlas,
odkaz vrely cinu niladym ncchme zas,
at' nasi json a hosi jaif!
mmmmmm m
setlem (jliliilne sesilovain' ar
iniidy na asijskem vychodo.
Pretoria, 23. luezna. Obrov-
skousensaci wvolal zde prfjezd
... , . ,v. ,. .
zastupcf zavaalskeho j)rcsidenta
Knief,rera, vclitelc Schalkl)iirgcra,
F. W. Koitze, byvaleho tajemnf
ka statu, komandantu Meyera a
Kroglia so soukroinyini tajemnf
ky a sluhy. Druzina pribyla sem
zvlastniin vlakem a ve spolocnos
ti vyssfch anglicky-ch dilstojnfku z
Balmoralu. Sotva vlak zastavil
na nadrazf, parlamontari zavezeni
do palace vrchnfho velitele anglic
k'ch vojsk jihoalrickych, kde
dlouhou dobu vyjednavalo se s
lordeni Kithhcnerem. Jodnalo
se patrno o nn'r, podrobnost'i
vsak schazeji.
Mfstoprcsidont Schalkburger
nalezal se poslcdm dobu se svymi
lidmi v okolf Rheuoster, kainz
anglicka prcsila byla jej zatlacila.
Die angl. zprav bla ry pozice
jeho beznadejnou ackoliv 13oero
ve to popfrajf.
Nevi se, zda parlamontari v
jednavajf tez ve jmeiiu Bothy,
Do Wetta neb Delareye. Pakli
no, je jisto, ze k infru nedojde,
jelikoz naznacenf delegate postra
dajf vetsfho vyznamu mezi boor
skym lidoin.
Jite ale je, ze zpniva o moz-
nem skoncenf valky vyvolala prf-
jemny dojeni hlavne v Londyne ,
k ie iilioafricku valka za neivetsf !
o pR) Auhi jc pova2ovina.
Ti'teralle zprav? amu
Z T7vra.slxiiiton.-a..
V posledni KontVrouei denio
kratickyeh ("lfini po.-lanceke sne
niovny bylo veera jodnohlasne u
sncseno, pusobiti v zajniu vyslove
111 ty in patio kongresu narodu
bocrsbomu v jeho rekovneni odboji
proti briticke'inii litisku. Ve sne
moviie bylo ji. iiodano nekolik
ivisoliiei takovelio obsahu, aviak
vsecky pocluA'any Inly v jiHslus
ne'iu vyboru, kdo ovsein republi
kiini niaji vi'tsiiui. Deinokrale,
.spoli'LMiyiu lisilfni, piinuliti eliteji
nyiu vylior ku pfedloZeiu resoluce
U verejue debate.
V Poslanecke sneinovne bvla
eera pfi dloXcna reeiproeitni pfed-
loha kubaiiskti. Oeekava so zaji
mava debata, nebot' noslanei zo
I statu, kdo pentujo so eukrovlta,
I liodlaji zdo svesti rozhodny zapas
ornti ''0 rn'oeoiilnfinii sin'ziMif i4n
nn . n ,rnll,!na ,.,. .
V seinilu pi'vdlok'iiu byla
i.prava vyboru lyi niezimofske prft
plavy ziirovofi s iiiilezein inensiny
Zpniva vetSiny, thiinoeena son.
.Morganom
Alubamy, jo trdtrd,
Co zinitzu place, jez pfsofi srdco mih'i,
co duso, ktera o blahu celku snila,
ku sjozd mis obrazem-by In I,
a lidn pram' vseho vohko, vduciie
Jednoty nasi pokroku, sh'ivy veeno
kuz Zapad cely v kytku svil !
Od inesia, fanny, ifeky hovorneho splnvu
az lain, kdo jedle v stn'mi stojf v dtivu,
k zivolu vzbud' so druiiu, vzbud' !
Ta zolen land, hvozdu, tech jozcr jas
a novo, volnu vlasti nasi skvoatny pas
nccht' vukol veli: S ndmi bud"!
nobot popi'ni vlastnicke pnivo no
vo pananiske sjiolconosti a uvadl,
zo zrovna ti lide, ktcfi chteji od
, ouuu -uu,uuu 1(llu
'akcionafe a drzitcle dluhopisii sta-
re spoleeiiosli o i?2(iO,00O,O0'O.
Je pry viibcc nepoeliopitelno, jak
ujfti mohli spravcdhiosti. Zpiava
inensiny ovSeni dokazuje, ?.e viast
nieke pravo nove spoleeJiosti je v
kazdein ohledu dokonale.
Vo sneinovne pfcdlozil poslance
Burleson 51 Texasu resoluei, v tnz
zada presidenta, aby zatlul kun
grcsu vt'skorou korruspondi'iici s
jeneralein lilcsein ohledne jeho
.iidosti. alv svefeno bylo inu veli
telstvf na Kilipinach. Miles vy
svetlil Uooseveltovi plan, die ne
I10Z skoneiti hodlal vi'dku bez dal
silio plytvaiu penezi a lidskyini
zivoty, avsak byl bezohledni' od
im'tnut. President i odbor valky
zuujati jsou proti Milesovia proto
uechteji mil dopniti )i ile2itoti k
vvniknuti.
Prvni kroky pfedsevzaty byly v
ziijinu rozninozeiu funkei kamela
fe aincriekyeli republik die odpo
rueciu nedavne niezinarodin koii
ference ve nioste Mexiku. Vyslan
ei, neb nahradnfei jejicli, zastupu
ji'ef sedinnaet republik, shroina.dili
so ve stiitnnn odbnni, kde. zalia
jeno 'l)ylo icdnani s'ikretafein
Ilayein. Po lel5i debate In lo
rozhodnuto konati tfi kongres'
pfisti' podzim. V jednoin rokova
110 bude o clo za uei-lem dociluni
stcjnc' s-rhy, v drulio'in o zdravot-
nfch ponierech a vo tiVtiiu jt'dnano
bu.lo o ntovanf kavv, IiI.ivik. o
tffnetu zrnek a oclirnne pruiiiyslu
tohoto.
V'o spolkovein sonatu pfijaty
byly dve duleZite piedlohy a sice
pfcdloha, jiz odvolavii so valeena
dan, a piediona 11:1 ociiranu osoity
presidenta. Prvni pfedlolia pro
sla bez oposiee, druba az po dlou
liu debate.
Pfedlolia ta stanovf trest sinrti
tomu, kdo by .uniyslue zabil,
aneb jen poltusil se zabft presiden
ta Spoj. Statfl, aneb jeho zastup
ce, aneb i vladeoeizieh zenif. Ten,
kilo by pli torn jnkkoliv pomalial,
nisi byt trestan vezenfin ti. L'ole
tym, ten kdo by vylirn.oval pn i
denlovi, neb k zavra.denf jej jine
lio )obadii), bude iiYezneii 1111 do
bu a. 10 roku a ten kdo by ra
liovi presidenta k titeltu potuolil,
bude trestiin jako by sam vra.du
spaehul.
Sokretafi valky jo ulo2eno, z
arinady spolltove pfiduliti jisty
poeot uiuzu k osobni stnizi presi
denta. Senator Teller z ( olorada pred-
lo.il fcetiiitu resoluei zakonodarny
statu Colorado, v in'?, se z;ida spnl
kovii vlada, aby nabidla sveli
sluzeb ku sproMh dkoviim' a k
koiieoni valky v Ji.m' Afri.-e
Resoluce ta odkazaua vyboiu pio
..uhruniCiii 2ak'2itjsti.
Co Ccch, to brrtt, s tech ukypionych sti'aiit
spfij nn bi-ath' nrtdra, zanccli bodoviini
a v Chi zaly svoje skrej.
TviS boluslky, strast nojsoii piosty cony,
v Jednotfi budos mis, no osainocony,
jell k nam pojd' a lez poinahej !
Jen ye spojenf tod' Movek nokam staci
a bez neho jest mono no poiko ptaci
aneb pouhy jen travy zvadle vzdoch.
1 zda se mi, .c jako v tnby niuce
k praci spolenu podavie si nice
Jednoty, tuis stanovhne boh !
Toz" vi'tejtc ! NYuiro natSc chvi' a dmc so,
slza skvostna v oku radostnom so trcsc,
Bratrstvf se lyne jasnd zar,
aby zachrdnila rozvetvene na snoti
zlatd potesenf, siroty, a pro deti
vavh'n votknouc PRAVDV na oltur!
Dr.
Vri-Iini velitel arinady gin. Mi
les bude pry dan presidenteiu na
ndpoeinok, jezto jodnak nepffznive
se vyslovil o toin, ze nobylo jolio
.iidosti vyhovtMio, aby 11111 bylo
svefeno vrclinf vclcnf 11a Filipi
nach a jezto nepnznive pt)uzovid
ininistrein valky Unotoin navr.cne
utvofenf generalnflio iitabu.
V zalozitosti Sehloyove iicina
nie vice pfedsovzi'ti. Na torn so
usnosl sneinovtn vybor )ro nainor
ni zale.itosti k odponieeiu presi
dentovu. Proti iisneJeiu tomu
liyli nmublikan Mudd a deinokra
te Hixoy, Kitehin a Wheeler,
Gail. Miles iiiii hyt siisuzen
Vi'iziui kontroverse povlala me
zi pre&ideiitom, jelio kabineteni a
vrclinini velitelem sjiolkove arina
dy, gen. Milcscm. liles dopustil
t-e to ehyby, ze oslfe zkritizoval
s-enat pro jelio, die jeho nalili'du
nepraktiekii iisiicbenf ohledne vo
jenskyeh zale.itosti. A hlavne
jednain' vyboru vo vojenske ziile
zitosti. Tajeninfk valky Root a
president vypovedeli jiroto viilku
Milesovi a tento pohro.il, ze se'
sam podekuje, lee president a
Root lirozf naproti loinu, ze jej
sami sesadf drive nez Miles so k
tomu odliodhi. To znainenalo by
pak propusleiif v noinilosti. Mi
les doslavil so pied senat nemilo
srdne jal so trhat; vojensky vybor
jno ueineiie opravy, zvlaste pro
utvofenf stalju ve vojsku a pravil,
ze zdj,i se to stano, on vystoii)i od
vojskti. Takova "oprava"' byla
oy na tutor vseiuu zrizem vojen
skeinii a 011 eo nejvyssf velitel ne
molil by so na to divat. Mezi
Milosom a presidenteiu panuji jiz
od poeatku vehni napjiite poniery
ii jednou doslo to jiz tak dalelto,
Z() n.M.nl vofl.j,l;. g(.. Mies:l
plifiiil, Nejvyssfiu veliteloin voj
ska jest ovaeni 11a prvniin inte
president a Miles je jako jelio po
dffzeny, ktery niii posloitehiit, leu
Miles nem' z leeh lidi, ktery dove
do siiolknout ka.dou lilonpost kte-
-.; u,. ,, .i .'.;
porusuje kdzen. V iitery d..sla
zpniva, 20 v kabinete 1,v1uhu5o.
r i 1 1 vi ,, ..
no dati Miloa do vyslu.bv. Proti
.., '.
. ., mi - 1 -i ,
(n Ml .1 CI. II lilpli.ll l.l.tll'll y.i l-.l
,. . '. . , ,
bmet a president seliledap, 7.0 Mi -
. ' . , J
les ma veli.u 111110I.0 pratel a ze
propiistein a ura.ka inu iiuiuena
bu.lo nu'ti vehni nepfijoiiinyeli na-
sledkfi. Mimo Milesa piostestuio
proti vlade le'2 gen. Ilawloy.
1
Tolefsnifovriiti be, dratu.
Otcvfrajfcf se plavbou po pas
niu jczer blfzfcfm se jarem ma
byti zaroveft zaveden novy zpii
sob telegrafovanf bez dratu die
soustavy Marconiho. Zaklddd so
prdvS novd zvl&Uuf sj)oleixm-it
p jile jmenem Noithweteni W'i
reless Telephone ami Telegraph
Co., krem. xaiuy'lf provosti j-j-jenf
nojen s ruznymi ph'stavy, ale
. Rudil-Jitlnsky.
i lodenti po jozeie Michigan i v
sousedfcich plovoucfmi. Hlavm'm
zastupcem spolec'nosti uvadf se
Joseph C. Schwab. Pffstrojc,
liomocf klory-ch bude mozno za
sylati depese na vzdalenost nej-
mene padcsali mil jsotr objedna-
ny a nektere nalezajf so na ceste
do Chicaga, kde ualezati se bude
hlavm uradovna. Ruzne spolec
nosti vlastiu'ci dopravnf lode, pfi
hlasily se jiz za podflnfky. Poku-
sy niaji byti v srneru toin prove-
deny co nejdffve. Hlavm zkous
ky budou provadeny mezi Chica-
gem, Waukegan, Milwaukee, St.
Joe, South Haven a jinymi misty.
S jistych stran vyvracf se tvrzenf,
ze by Marconi byl sktitecnym vy
nalozcent, uebot' profesor Dolbear
z Bostonu a dale profesor Henry
z Washingtomi, drive jiz vynale
zli soustavu telegrafovanf bez
drain. arcollt jenotn j)racoval
na jej 1 zdoku.nalenf. Po nich vy
skytl se jiny nmericky profesor J.
Shoeniake.r, jcuz chce mfti rovnez
na telcgratovtun bez dratu pa
ten. A jniych jest celd fada.
Revoluce 11a Venezuele.
Vilemstadl, 'Curacao, 21. Inez.
Revoluce na Venezuele jest v pl-
netn behu. Na stranu rcbehi po
stavil se gen. Matos, ktery hrozf
zvratiti vlddu Venezuely. Gen.
Penalozo s Soo nrtizi zmocnil se
niesta Gurapano, prist avu to ve
statu Bermundh, :t Monogas ob
klfcil Barcelonu, hhivnf to mosto
statu Bermundy. Gen. Velectiny,
ininislr vnitra na Vene.uele, byl
na rychlo povoldn do larcelony
ku vyjodndvanf, leu ph'jede asi
pozdo.
Gen. Riera, ktery s'astta- unikl
pronaslodovaiu' vladnfho voj'-ska u
Ciunarolo, hlavnfho mosta .statu
Polcon, tahnr; se svym vojeu.' na
Tttcacjs, prlstavnf to inesto v
Lara, na nez dice udeiiti z iiev
niny soucasne s revolucnt lodf
Bolivar, zndmou tez pod jm6uemjZo sl jLauno Kramerovou, pak
Libertador, ktera bude bombar- Cu.,y gl Kii)igi.ovoll :l Axm Ka.
dovat, mSs.o z vody ! pkmovou jiz po delii dobu na ulici
Madmvojsko poshmo bylo do
LI llocha, aby pokusilo se gen. . . .. , -
i.; ..:: . .. :i .,k,i doi rovazel a inn no.Iusne a uruZ-
Rim-n y.n.;)nv;t! nn iolu- tmHirtilii.
Sdfiluje so dale, ze geiu Ro -
anUo pHstal v Maturinu na Ber-
lnunde a ze novstalci meseUali
,"m'wl- ,l posL.uui piusLuau
vsecky teleeralicku dratv. tak ze
vlada jest uplne beze zprav o py -
J I 1 1
hjboch a i)ucfnanf povstalcu.
, , . , '
l)le zprav lest situace pro pa-
niljicfl,0 presidenta Castro velnu
hr0ivoit. Lodstvo vonezuolsku
nenf v stavu prondsledovati Boli-
var a oldn nresideiita. lode se I
1 1 1
ztnocniti, sclhal doce.la
Due 12. t. m. byl Bolivar vi
den u Poruty na Bermunde a ib
dnc 14. viden vCora, Folcon.
Gen. Sturbe, guvernr stdtu Gu-
narc. byl s celyni s.vynt stibem
povsiaici zajat a jest veznem gen.
Solona.
Finanfni' stav Venezuely jeit
brozne bvdny, cr celou si iu i
narne piiostiuje. Klerkovo vlad-
:if a jinf tuednfei, nedostali sloiue
iiz po ceh'-ch sV .c
m
NEBRASKA
j Vzrustijfei vyjov odohral se
sobotu v Albion. .I'tstii pain'
Pattersono il napadla na ulici
George Tlioinpsona ii tasfe revol
ver, poeala po nem paliti, jevfo
liphiou ehladnost v lointo sve'111
poefnanf. Thompson take neostal
odpoved' dlu.en a tasiv svuj re
volver,' jal so paliti po pi. Palter-
ft. t 1 1
sonove, litem zaeiiraniia se preu
prvni smrtfei ration, ze ulinula v
eas hlavu na stranu. Pfi lomto
souboji zasazen byl ncvinny ilivak,
povoznik James Tory, byv slfe-
len do lokte. Porauein jeho jest
tezke a bolestne. Pfieiuou sou
boje tohoto jest rozvod. Pfcd
nejakyin easem zadal totiz muz
pi. Pattersonove zalobu na rozvoil,
obviniv ji z nevernosti a eizolo.
stvi s Tlioinpsonem, jehoz zarovefl
zazaloval na nahradu iuOOO zu
odloudeni nut zeny a jeji jifizne.
V onen den byl skonucn soud o
lilcdno nahrady a jelikoz byl tak
sensaenf, bylo v soudni sini pff
toinno ninolio lidu. J-ee porota
se neshodhi. Souboj mezi Patter
sonovou a Tlioinpsonem byl 11a
zivot a na smrt. Patlersonova
oetnuvsi se pfed Tlioinpsonem ta-
sua revolver, vzpnnne so v posiei
)ozvedla ruku s revolveroin a V3
palila vseehny rany po svein ne
pffteli neho piiteli. Tez Thomp
son zcela vzpiinifii a ehladne vy
palil tii rany po Pattcronove,
naeez rtika mil sklcslu a rovolvor
inu vypadl, nebot' jedna z kulf za
salda jej do ruky. Pi. Pattesonova
pak knieela zcela ehladne svou
eestou dale, jaltoby se nobylo ni
eeho stalo.
I V Oinaze odsouzen byl poli
cojnim soudeem Berkou eernoeh
A. S. Bowler k r)0 pokuty a na
.'iO dnii do okres. vezeni, proto,
doi rovazel a Jllll
; 1'e navrhy e.ml ojino.m pro-
n.Uldoval corn eh si. kran.ero-
vou, ktera lione;iu uprelinouti
, 1
musolii do obchodii, kdo zilstalu
, bes sobe. Na to byl Bowler za-
'
teon a odsouzen. Leu z rozsudku
. ,,. i, ,. ,i-.
nol. soudco se odvolal It itistr.
1 soudu. Zaruku zaii slozil jeden
7. ieho nhitel. Bowler jest zonal,
otcom tfi ditok a fanatieky 6len
afrikanske cirkve.
I Pan Edward Roewater, juk
,) sdeluje, protestujo u proaidenta
l.'.oose'o'lta proti sehviileni 1: podo.
p.-an' predloby, uu Uongres i so
uit uovolil- Mi:r.u poner k posta-
veni volkeho mostu v bo. Omazo.
riun Millard protest p. Hoowa-
, ,oni l)ry livaluje.
I 1 'lniutui stntni komisav di'.
1 v, Vterl aehur oznanuije, zo netlu
vice iiidi v Pieatriee, Oiunze, Suth
Otnazo a Fremont i ueineua jm.
eelma opnth-ni, aby niikiuu o4h
isft'fiti s'o ivemohhi.