Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Přítel lidu. (Wahoo, Neb.) 1891-19?? | View Entire Issue (May 30, 1901)
UOCNlK X. WILBER, NEBRASKA, VE CTVUTJiIK, DNE 20. KVfiTNA 1901 OfSLO 10 TeliiiraiiniioMi Vrali kralo italnMho Bread Rpachal Hamovraftda. ftfm, 33. kvdtna. Angvlo Breaoi, vrah kr4le italakdho, ap4ohal does aamovraldu uikrccntm ve vdzenf v Santa Slefann. Podle adetenl do orce a atrAZnlkA vfxoni orhably zA hy jeho nervy hrftzami vdzout, jei e ani peretn vypaati nedajt. V po alednf dobS upadal Bread v tupou ismlkloit, proaed&v celd hodioy ve avdm vdzenf a hlavou do dlanf sklo. ndnott a tr4lntci Heznali, Ze rozum land dnem ode due ae xtracl. Zmf udadbo dae rino byl Breaei aalezen na pudlar.o avd celi mrtev. Bread vldkl ae aebe kosili, roitrhal ji tia pruhy pokud moino nejdelsl, t niob f' provax, jejl pak otodil kolem krku a vlaatnfma rukatna ae oSkrtil, pojzpfiaobu, jakytu nam Hot Schiller koneo France i MoorA v "Lotipeinf etch", kterf aaikrtil ae SfiArou i klobouku. Jeat to mu prAvd rok, co anarohiata Breaei, tehdy v Pateraon, N. Y., ae svon manZelkou a syncni bydltcf, opuatil New York, odebrav ae do Italic a umyalem zavraiditi krale Humberta. Dne 20. oervence pFiiel Breaoi do Monty, kdo byl kravl pFltomen gymnastickfm x4vo dftm a foxddlovint oen. PrAvd kdyZ vetnpoval Jo knftaru a lid nadSeud ma prnvolavkl a!4vu, zihoukly tFi, " co nejrychleji za aebou nAsleduJfct rany a jedna kulf vnikla srovna do erdce kr&lova; tento v ndkolika okamZenfcb akonal. titoonlk ihno.l byl aatoen, udav jmdno svd jako Angelo Breaoi, pocbaiejfcf z Tob kanaka. Pozddji zjistdno, ie pravo jmdno jebo bylo Gogetano Breaoi a ie pfijel do Italie s Atneriky. Z po c&tku radio ae sa to, ie Bresci vy. konal akutek avAj, jsa k nSmu vylo ov4n anarcbiatiokym apiknntlm, led nio podobndbo odbaleno tyti nemo bio. Breaoi poftaven byl pFed aoud, xn4n vinaym vraidy a jelikol po. pravy v konatitudnfm atatS italakdm jaou arnieny, byl odaonaen na doli votf do vdzenf, j hoi hrftay deaet kr&te borSf jaou rychld amrti. Breaoi nvrien do dfry vyteaand ve ak&le v podobi fakve a voda a chldb byly jediaoa potravoa, jii doatal, a ni kyaa, ani ae avymi alrAiofky neiradl nluviti a ve ave eeli vaprlniiti ae ue raohl, bad? miael leieti aneb eeddti. Proto takd nikdo aa toaaa nedivil, kdyi-a pfed mSefeem Breaoi po abyl roxumu. Breaei byl roaen ve Floreacii v roee 1809. V rooe 1805 byl jako buHS aatSeo a odaonien na oatrov Fantallana, kde pobyl ai do roku 1800, kdy obdriel amneatii po bitvi a Adowa. V rooe 1807 ode bral ae do Ameriky a aaby na to ae oieoil ve Weat Iloboken. Manielka jeho jeat AmeriSanka, ktera by la aamSatn&na v nSjake kancel&Fi v New Yorkn a poadeji, kdyi ae byla provdala, driela etravnl dftm ve Weat Hoboken. Breaei piaeoval v bedbavnioke pridelne a ja neoby Sejne dovednym meobanikem, vydfi lal 925 tydnS. Leo atav ae olenera anartbiatickd akupiny, pojal ellonou myildnku aavraiditi italskd-ho krale, v cemi nepocbybnS aoudruby byl podporov&n. Dae 22. kvStna 1001 odjcl do Italic pod riminkou,le jede tam vypor&dat poafiatal po av6 mat ' 4 oe, a ede pak apachal zlooin, aavraJ div nevinndho clovJka, protoie byl kralem, byl odaoueen na doiivott k atrainemu vScenf. Jii pH jebo od aouaenl pFedpovfdal ae ma tento ko neo, ponSvadi jeate dosud nikdo brftxy takovebo uvann( dloubo no aneal a bud xabynul aamovraidoa, nebo dokonal v znHrm sllenstvf. - Redaktor vasopiau "La Question Sooiale", Eeteve v Pateraon, pravf, ie neuveFI nikdy, ie Breaoi apiobal aamovraido, a zda jeat mrtev, tedy byl tavraidSn avfmi atriioi. Sim bo avf ta neaprovodit, pon&vadi byl br dinon. Anarohiat6 nejaou pry i&dnf abaMloi. Pietro Murati, oaobnf pFf tel reaciho, pravl 161, ie Breaei nesabynul avon vlaatnf rukoa a ie byl aavraidSn. Anarcbisto neobali ai ryoble xl otovitt na koofllky po dobianu Bresoibo, jii &oa( v knoflf kovych dfrkaoh. Kdo 5etl nebo xo4 brflsy italakebo bagna, zajiate mu ani nenapadne popfrati, ie clovSk aebe ailnSjilcb nervft aea&bne dtaet krite radeji k aamovraido, nei tak hMtnim cnAanhm hvnnuli. kd i 4 krv kanka po kapca jatl au vyaai vaaa. Zivol ediMMaol v bagna laat kroaai dokoeo!4 illuatraoe faaUatic6bo Daitova pekla. Jes itfino: Vrah kralo Ilumberta, Bres ci, byl uzavFen v bignu San Stofano. Bylo pro neho, jak ae nynt adulujc r. Neapole, vyataveno na tnalim dvorku, obklloenom vyaokou z;lf, a vlaitnl vfienf, jci by bylo Uo nej an&xe pFirovnati ku kleoi. Do celj Breaciho vojde ae jen lfllko a atQI. Lftiko je tak xaFftencs ie ae ve dne zdvihne a pFlklont ke zdi. Jeilo h zavory, jimii e pryfina pFipojeua kit atin5, xavrou na xatnek, bylo Breccimu mer.i dnem zabranCuo, lebnoati hi a spdti. Slamnlk, po diilka a pFikryvka oe inzi enem t cely odii&italy. .Teito nebylo v ucle naproato mlaU k poliybu, mold Breaoi v cele ve due jen atati neb( edfli na Ji.lli. Svttlo pronikalo dc cely jen malf-m, masivnu zamF(2ova nym otvorem 11 atropu. Tdiki, 2e- etui , nekolika zamky uxavFen6 five 's byly xaFfxeuy tak, ie mobl bti Bnaoi pFi vfiem avm jeJnatil a po dfnant ai avf mi atraici pozorovan. Vedle v&zen( byla vyBtavena mala mfxtnoat a v nt atale dva karabini tFi a nabitynii pnikami. Karabinic rAm pF(an& bylo zakas&uo a Brescim nluviti. Bresci amfil ae proohazeti jen na malcm dvorku, obklioujfcfm jebo vixent a proohazka jebo araela denn6 trvati jen hodinu. Oproti tomu Ftnoli ge octatnf treatanui, v bagnu uveznfnf, proohazeti dvS ho diny dennfi ve velkem nadvoFt bagna. Breaei vyveden na dvorek byl pFi nucovan k to in 11, aby h' netiBtale rychlym krokem ku pFedu. Za nfm fili oba karabin6Fi a naetraJcnmi pnrkami. Breaei iadal, aby sracl 6(iti. Byla mu dana bible a iegendy o avatveh. Breaei pobodil knihy po zHmi. Byly mu tudti zaae odebrany. I'okoaSel ae nSkolikrate zaofti ae avymi atiiioi bovo.r Nei karibine- Fi mu nedali odvSti. Tim vfilm byl Breaoi nucen trvati ve av& oeli v na proato neoinnoati. Sedel btd na ii- dli nebo atil-aamyalen, opFen o zed?. Breanimu no vedlo fyaioky dun ze dos bAFe. Mi'l vzezFenf teice uhu raveho oloveka. VixenskJ lekaF byl pfeavSdSen, ie upadne Bresoi zi ne dlouho v Sllenstvl a ie nevydrif ani rok vice ranky vezenf. Middleburg, Kapska kolonie, 24. kvStna. Boerove vtrhli opi'tnS do Kapaka v obrovakdm mnoiatvf a ma ae za to, ie De Wett tlupam tSratn veil. Boerove ahromaFcPuif so u Yourbourgu, aei 30 mil aoverovy chodnS od Middleburgu, mezi dve- ma drabami, jedouefmi od pobreit na aever. Zvedove oznamnjf, ie po- Set Boer A obnaael 1500 muiA z po oitko, ie v8ak voj aiaan5 vzrAata. Tlupa BoerA objevila ae z&roven u Tarkaatadn, kde pFepadla poStovnl vAz a zmoonila ae dvou poatovnlob vakA. Berlin, 24. kvetna. Urednu se oanamuje, ie konferenue zdatupofl oiztoh mocnoatf v Cine roxbodla, ie nahrada od CIny poiadovani ma obn4ieti 450,000.000 Uvilh a ie roz- bodnutt toto jeat koneone a nezvrat ne. Zastupci jaou jisti, ie Cfna tuto aumu acbv&K a vyplatf. Satyricky oaaopis berHnnky pri n&il obrazeic marSala Walderecc, pFipraven6ho k odjezdu z (liny e tFemi kufry, jci ncsou napis: "vf t6z?tvl", "odSkodno" a "akviaicc". Zpravu, ieWaldersee mel konferen ci a olaaFem Kwang-Su, jemui ale HI, ie neodjede drive z Cloy, pokud se claaFakydvAr nevrati do Pukingu, londynsko oasopiay upluc poplrajf. Berlin, 20. kvetna. MarSul Wal deraeo opustf die uFednfcb zpn'iv dne 31. kvetna Cfnu. Theodore Magera, pooluba vloz nicfoh ntt lodi Kaifier Wilhelm der Groaae, Severo-NCraeckcho Lloyd u, nalexl v meslei cubnu, kdyi lod pri atala v Cberbourgu ve Francii, tri cibly zlala, jei ukradeny byly ta jemnym zpAaobera z pevne kabiny akladiate. Nalezl je pry kdeai za Flmaou v koridoru a vypnana odine na 10.000 markA byla ran za ndlez vyplacena. Le5 nynf byl Magers zatCen na iadont epoleunosti Severe Mcmeokeho Lloydu, jaa obialovdn 1 pFlme kradeie pokladu. Londyu, 24. kvStna. Sir Alfred Milner, komiaar angl. vl&dy v Jilnl Africe, vr&til ae tyto dDy do Lon dyna, kdfi byl vFele uvftfin lor dem Chatnberlaincm, jeni d&val na po5et jvbo uvftanf akvClou hoatinu pro diplomaliukf abor, 5etnS libo ralA ae viak nedoatavilo. Tuktii v Soutkamptonu byl Milner oka xale uvltau a kral Edward povy iil jej v bodnoil peerA. Ch'iiitiani i, 24. kvttm. Slavny norv62sky poela, pioluly apiaovatel dramitiu'ty llonrio Ipscn, ranun byl mrtviuf. Londyn, 25. kvStnn. Sir llobertD, utjvyaAt volitol atiglicka arindy, oneinocnul a stav jeho vzbuzujo vai n6 obavy. Klin, 27. kvolna. Ve Veronfi apachal saniovraZclu jiaty mla.1 kc var GitNcpe Putrticoi, aancchav po nolio dojiH, v nem2 ud&vn, zo byl oleuem nnarcliislicko akupiny a vy IchovAu k tomu, aby zavraidil nf mcokchn claaFo Vileina a tidal ziro vcfi jinena s'liidrnhn V) losovanych c zavrnident krAlovny italtke Ilele iy, presidenta Lfnbita a ruskcho oarn. Hrotiii kniuslrol'ii na jozefc. Ctrmict Udi zuhynulo a jcihn siltl IIrozu6 neStt'fitt udt'ilo se dno 24., kvetna na jcere Huron, nedaleko An Sable, Miuh,, kdy drevuuA lod' parol "Baltimore" naraz'nSl na melf oinu potopila ho a a nt zaliynulo 14 iidl. Dva z posadky z.tchytili ho na prknti z lodu a byli po dve hodiny zmltAni vlnami, ai koueunt nalezeni vleonym parnlfikem Columbia a do praveui do East Tawa. Jo Jen z nioh, lodnt mistr jMuGinniun, na aledkom ifet&56lio utrpenK zsllel, kdeZlo drnh jot iiv. Strovciouof Thomas Murphy z Milwaukee, ktery" jako zAtrakcm se zmhrjnil, vypra- vuje, 2o lod' narazih na akalnko asi v 0 hoJin lAno, jedouo do Salt Step Marie, lined po n&razu pocala hp voda hrnouti do lode, na 11IZ povstal nepopiatelny ziuatck, ktery vsak zA by byl utlumen. KapitAn porucil led1 obrAliti, doufaje, 2e dorazt do Tawaa, leo u An Sable r.arazila lod' podrtiho 11 a mclcinu s takovou pmd kostf, Je komfn prekotil a cAnt' paluby s kabiaou lyla uraieni a odplaveua. "A nynf hlvd" ce zachra- nitt, kdo m&ZeA!" zvolal kapitAn a tu nagtil lirozny, divuky zApas 0 ii vot. Po boku kapitAua stAla eho chot'. Zuufalstvl a hrfizu, jiz zrel jsem v jejlm sympatbiekcm obliceji, nezapomenu ;itkdy. JA jeSlfi 8 jed clra pfivaztPi jsiue se k prku a zdlty byli jsme smeleci dcTvody. Kapi tAn Place, jeho manielka a nekolik eeetifj fetch zahynulo. KapitAn po chazel z Lakewood, jednoho z pred mestt clevclandskych " Yjiouieni kadcti. Oiifcb pet i akademie vojensko ve West Point vyloucenych kadetfi jaou: Henry Bowlby zOrete, Cleve land z New Yorku, "Keller, Linton a Mahoffey. Mladlci pFed avyiri'vy loucentm z akademiu zAdaii gen. Francia A. Greena, ohrfa aphallo vetjo trustu v NewYorku, aby je pFijal do Bvyoh slu2cb, a tento do p3al sekretafi valky Rootovi, ze mladtky pri j mo a poslo o na Vene zuela, nebo jak vyrozurafvu, nebylo mladtk&in dokAzAno nic Hpatueho. Root odpovcdel, zo pravdou jest, ie 2AduA Spatnost jim dokAzuua neby la, Ze vsak dopustili so teohnickdho porufiovAnt discipliny a kAzne, coZ nesnit v zAdn5ra ohludu byli trpono, nebo by ttm byl dAvun iipatny prt klad. Vylouccnt onech kadetu vy volAvA na innoha ctranAch ucmalo roztrpSent. Ho5i, kteft po Styr: leta byli vzorcm Zakflm ostatnfm, zaoho vAvajtce tu noiprlsnejfit kAzefi a pra vidla, byli vylouccnt, nojiktu a tarn so pravilo, pro tyrant novAckft, nhrZ proto, zo zavykli a eluvu ro volali avym fioudruliftm pri akonucnt parAdy, vyvolavajtco zvlAstu jnidno Kolatoma a Ciisseyho. Dale za to, Ze mozi 400 ostatntch studentft od tAhli volkcj dclo nekolik kioku z 0. byftejiidlio intata. To bylo ccl6 to porusent kAzuo a discipliny hochft, pro iit'Z jsou tak teZkym zpuHobem pntrcrilAni a coZ bud! lptti na nich jako ncKinazateliiA hkvrna po cely jich Zivot. Bowlby, jenZ supcrin teiidentcm Millefcm nazvAn byl "ringleaderem" loho vueho, jest sy iiein zuAin6ho redaklora a vydavate lo CretHkcho caaopisu "Democrat" a bratrem vypomoondho poklaijnlka okresiilho UhaF.Bowlbyho voWilber. Zionisto obialoviiiii. Porota koroucrova po vyalechu avidkft v pFIoinu k stnrli umodlcnd pt. Emmy Lucy Jodil, manZelky jednoho ze Ziouutn povontuulio 5ar latuna Dowio 1 Chicaga, II. W. Jud- da, odkAzala krimin&lnl porote mm Zula zemFeltS pak dv6 Zioniatky, Sprcchcrovou a BraUcbovou, a 11A celtitka ZiouiatA Alexandra Dowle, jei obviuila z pFIrocho zavinent smrli Juddove. LdkaFi, jii vykonali prohltdku mrtvoly, dosvedoili, ie inalou oporacl vykonanou na ncmoc n6 mohla tato pFi itvolo byti xacho vAna a ie jraenovand ieny, Dowie a Judd aamoten neaou krimiuAInt tod povednoat za jejl amrt. Z oblalova u jch zatcena byla pouzu'Bratscbova, kdcZto Dowie, Judd a SprechcrovA zinizeli mezi if m a nejaou k nalezenf. Dowie doatavil ae pozdeji dobrovol 116 a aloZil za aebe zaruku. lloufe un zi1pad6. Due 23. a 24. kvetna pFebnala ae deauA viclrice a boure pFea zApadul itAty Colorado, jiZuf Idaho, Utah, Wyoming a Nevadti. DeuuA vichFi cp, buricejfcl 6060 mil v hodine, radila dele jak 30 hodin. BouFe pFe ruiila tcmur vsechno telegtafick "pojent. tak Ze zpr&vy o akod&oh nelo dosuJ dopodrobna udati. Nej hAFe radila vichFice v NevadS a U tab, kde drAha na mfle byla uplnfi zavAta pfakem a zeml z poll urvauou jakoby anShovf mi zavejemi. V Salt Lake City bylo okolf velkeho aland ho jpzera proraeneno v dokonalou Saharu, na nli FAdf hrobntk pouStf samuin. Viehrico zvedala do vCSe obrova'ie kotouce prachu a pfaku, jeZ promiiovaly ae v mraky tak bu td a velkd, Zo zaatinovaly upln& fduneu. Okolnt kraj pokryt jeat li plnd pfskfiin na nekolik palcA. V Salt Lake City natropeno bylo moo- ho akod na slromovf, zvlAAte atro movt pro child v zabradaoh, par- cfch, na ul'ctch atd. bylo velico po skoztuo, ratsty bud vyvrAceno aneb uplud rcz'Am&no. V Ogden, Utah, byla vichrioe tak prudkou, ie na mnolia mfatech byly tlakem jjltn vymAoknuty velkd aklenfnd tabule v obehodecb. Petrolojevil zridla v Texasn Robert T. Hill, chef geologtokd vladut kancelAFe a vl&dnl geograf, vratil ae dne 25. t. ra. r Texaau, kde zkoumal novo objevena zridla olejovA a oznamuje, Ze zridla tato jsou bAjeoue bohatA. Ve avd zpruve pravf II II: "Prameny pctrolejove v Tcxsai jsou daleko obrovitejaf a roz8AhlpjSt, nei jak ae z pocAtku myaleti dale. Nejen ie moino tu pooffati na zlevnenf paliva, nybri i na obrovak vvvox. Co neidFfve dohotoveno bude 100 atudnf, z nicbi 500.000 audu oleje bude cerpAno za den. Jeat dnea jeitfi teZko ndati, kde prameny tyto koncf, ale ja sou dim, ie prorf vajf pobreZnl prerie na jib ai k Rio Grande a ai do aevero- vyohodnl 6Asti Mexika k Tampali pusu. Formace p&dy vjihozApad nfm Texasu, ve Wilaon, Ataoola, MoMullcn, Buval a jiuyoh jeate o kresech tomu uade vf pochybnoat Kvfdcf. Soudfm dAle, ze olejnA zri dla v tomto ameru mohou so obje viti dulo vfchodue od Feky Missis sippi a v Alabamo. Jak bohatA zrf dla isou u blavntho pramcne Beau mont, dokAZo eo nAm zAhy, jakmile dokonceno -budo zde vrtAnl atudnf do jiatd hloubky. OlejnJ dtatrikt uynejaf zahrnaje v sobd nekolik o kresft pri rtce ban Jacinto a Solino, vfchodne od Houstonu, zApadne od Ttxaskd drAhy a jiZn6 pak od Oil City, v okreau Nagadoohes. MoZno, Zo pozdeji budou objevena dalsf zri dla olejovA mezi Bcaumout u Tain pin, kdo jsera shle lal tdZ formaci pfidy pAdnd tomu uaavCdoujfcf. Tanner mrtev. Illinoisky bfval gnvorndr Tan nerzomrel 23. kvetna a byl dne 20. t. m. k vcundmu odpocinku na Oak Itidgo hrbitovu ve Springfield ulo Zen. Pohfeb Tannora byl jednfin z ncjokAzalejsfch a nojvetfch, jakd ho Springfield dosud byl av5dkem. Spolek Podivneho Hratrntva, k ne 11111Z Tanner nAleZel, Fucastnil se pohrbu v poctu 000 clenft. PohFeb 11 1 obrady vykonah biskupovd Sey mour a aroidiakon a koadjutor Tay lor. Cetnfi apolkft vojeuakj'oh i ci vilntoh, ryllFA Makabbjakch po ctem 1200 uuaiuiloso pohfbu vy nikajlclho tohoto muZc. TdZ 6elnt polttikAri, kongresnlci atd. dopro vodili svdlio snudruha k poslednlmu odpoSinku. Prftvod byl nAdhorny a nepFehlo Iny. Tannor narodil so v okreau Warwick, Indiana, 4. dub na 1844. SlouZil v 08. a Gl. pluku ijliuoisko pQuhoty od 1803 do 1805. Byl Serifem okreau Clay v letcoh 1870-1872. St&tnlm acn&torem v r. 1880-1884. Statnlm pokladolkcm, 1887-1880. Pffrucfm pokladulka Spojenych StatA v Chicagu, 1892- 1803. Guverndrem illinoiakym 1897 1001. V Dfesne nestcsil v d61u. Z Dayton, Tenn., dola due 27. t. m. zprava o deandm neitcatf, ktcrdi ae udAlo v uhlodole patFIctm Dayton Coal & Iron Co., pFi ncmi 21 Iidl btdne zahj nulo a mnoho jinych vAZ iid bylo porandno. NeltdatI pFivo ddno bylo explosf, jii ameridtf bor nlui zovoii "blow Lhat", tntil f back pracbu v dolech nabroraadu ndho. Pouze dtyFi t nest'aatr.ych bornfkA vyvazli iivi a zdrAvi z hoFf olho dAlu, kdeito ostatul btdne zde zahynuli. PouSvadi v dfilti ouom panuje nouze o vodu, nemoblo a it apechem k haaenl bfti pFikrodeno, coi bylo blavnf pFluinou, Ze tolik lidu tak bldue Zahynulo. Jakmile deila xpr&va o neitSall do rabiita, ihned celd zistupy lidu ppdehaly na mlatn ncStdatt, led viechna pomoo pFiSla poxde a ttidfi marnn. Nad uxtfm dfilti odebrAvaly ae ardcervou- cl aodny pFi vytahov&nl uhoi&kA, jiZ zdo vdtainou zanechavajl opuatdnd, nezaopalFend rodiny. NejvjsI goutl rozhotll. Po dlouhdm a dloubdm dekAnl vynesl konednd aupreme aoud vp Waahingtond avd rozhodnutf, tyka jfel ae zablrAnl oizlob uzemf, kterdZ to rozhodnutf ma byti prAvoplatnym pro vsecky budoocl doby. Rozhod nutf toto znf uplnd ve amyclu Fora kerovy bill, ie totii kongrea mA avrc'novanou moo a pravo rozhodo vati o pFipojenf td di ond territotie v kterdmkoliv obvodu a stanoviti pro takova uzeml z&kony a kouali- tuci v takovum smvelu, jakdi tobo nejvyaif zAkonodArnd tdleao za do brd a prospeand nznfi. Toto roz hodnutf ve avd podatatd bvSJoI dAle tomu, ie neplalf vlaatnd uzavrenA amlouva o poatupu td di one territo ric, jako ku pr. byla amlouva paFfi skA, ale ie takovA amlouva tnflZe byti v jojf uAatech nebo celkovd od volana opravena, achvAlena, nebo i docela zruSena. Soudce Brown pra vf, ie mu nulze nulezti v konatituci Spojenych StAtA pranicebo, 20 by vladu v rozaiFovanl avd moci a nxe rar obmezovalo, nebo an ad to zapo vfdalo. Kongreau vaak v torn ohle du jeat dana uplna moc a pravo na. loiiti h podobnou z&leiitoatf die avd vAle a utvoFiti pro kaidd takovd uzemf sAkony a konatituci, die nicbi by ae tyto Ffdily a apravovaly. Naae uatava jeat pFfxnivi a souhlaaf upl nd pFipojenfm territorit, zda tako vd bud" koupeny nebo vybojem 2f sk&uy, coi vaak obd mual dojfti aohvAlenf kongreau. "Territorie bucTtei pak ovlAdAny kolonialnfm ayatemem, jako chel americkdho panstvf", podotykA k tomu vrchnf soudce Marshal, jen Ze na mfato alo va panstvf ("domaiue") tiZito slova "Empire", coi znamenA vlaatud cf aaratvf. Ttm stal ae kongrea avrcho vanym pAnem nad koloniemi, totii nad Fiiipiny a Porto Ricera, a celf status obou ttchto novych ameri cky"cb kolonif jest vloien v jeho ruce. Pokud vaak so tyka ustano vent cla pro Porto Rico, bylo toto zruscno a za nciHtavnf prohlASeno, jak se hnru na podAtku vSeobecnd problaaovalo. Soud totii dal prA cbod Zalobd Filipinoe De Lima,jenZ na zkouaku podal ialobu na vlAdnf bo vybdrdfho danf, ZAdaje nazpdt 13 000 nezAkouiiild na ndm vyko loktovandho cla. Za tou prlcinou uvaioval jiZ president, ubfrajo ae lawou nazpdt do Washirgtonu, 0 torn, ie nualedkem rozhodnutf toho bude muaet avolAno byti zvlAstnf za scd&nl kongresu. Senator Lodge z Massachusetts, pFedacda vyboru na filipinakd zAIeiitosti, pravl o tomto rozhodnutf, ie v pFIStlm zasedAnt kongreau bude muaet hyHi acatavena ustava a legislaoo pro Fiiipiny. Zo vsak pokud ae tyce cla, mel a mA president podle Spoonerova zAkona uplnd prAvo uruiti pro Fiiipiny eel nt tarifu. Prof. Herron zeant. Prof. Geo. D. Herrou, ktery v porlednl dobd hvym hlAaAnfm kfe stfanskdho aooialiamu poutA k sobd pnzornost celd zemf, Blavil v pon dilf v New Yorku avd zuanoubenl ae al. Caril Randovou, dcerou milio uaro Kauda. Pfed kratkiu daiem addlovalo ae, Ze ai. Utudova zrekln ae Bvdho Zenicha proto, Zo nuuztiAvA kFesfausKd, tot'Z ofrkovnl sfialky, nt jiZ iiAboZenatvl tolo di onoho, led nynt ai to nAleZitd ror.myxleh a )ojila Hcrrona navzdor vSumu za muZe. Hurron jeat vedAtor vzAcne bo druhu a avobodAFi vidl v ueiu novou hvezdu, au vyklAdA IiAboZen atvl ve sinyslu zcela jitidm, ncZ jak by ai to poboZii&stkAFi a lidd bigot nt pFAli. Zt to takd byl llerron jiZ ze avd ctrkve vyobcovAn. llerron byl jiZ jednou Zcnat ao aliuiiou zo nou, a nlZ mel jedtio dtiko. Mili niiAF Rand najal jej za vychovutulp avd dcery a tu llerron naUjnil ai Randa tak, ie tento vydav so 11.1 cc 8tu po Evropu vzal jej scbou, aby mi l praktickeho spolecnlka, k jeho uAhledAin a ucciit atAle vie a vfco ce klonil, aZ koneund stal ao horlivyui jeho atoupencetn. A i 11 dcery nczQ atal llerron pozadu, nybiZ vyklAdul jt roiino pacdagogie, rcckdho LAje alovf, kret'.inskdho socialisuiti atd. takd nauku UVy a pFivedl to zAhy n nt na prvnlho milenco Maiuclkn jeho vidouc, Ze lAsku i sidce mane la svdho uplnd ztratila, zadala o rozvod, ktery- jl takd byl povolen a llerron odsouzon k placeul tallinien tace zrazend Zend, ktcrouzlo allimen taci platf jebo tclian Rand. Sii ttek odbval se beze vaecTi cereuioiiit n byl pFi nem pouze vykonavatel rev. Cbarlea Brodie Patterson a dva ni j bliZal znAmt pr f airi Zctiiuhn. Sa i tek vykoiiun v dome dr. Pattcrsona, ktery pak vys'.rojil anoubpneain a jich pFAtcl&m malou, jeduoducbou anfdauf. President na ccstc zpiiteni. Pant piesidentovu, dfk vCteoud pomoci IdkaFskd, pozdravila hi ta. dalece, Ze mtnulou aoba'u nastoti- pila costu k domovu, kam presi lent bodlal doraziti tak rychle, jak jen bude innZno. Vlak ubfral ae pres horatvo Siera-Nevada a ackoliv pre aident pFed odjpzdem avym prohlA ail, ZovnedUi ceatovati vAbeo ne bude, muacl prcco zh!eleni ku zdravf svd choti od rozhodnutf to. hoto uatonpili, jsa aby tak hrzo, )ak jen moZuo, pf. prcs'uletitovA ae ootla opdt dema, po uemZ tato tak touiila. Vlk a druZinou presidenta neatavdl so nikde dole ncZ ua nejvy" se 15 minnt. V utery" v 7.30 rano prijel jiZ do Omahy, kde president atf manield pozdraveni byli gen. ri ditelem drAhy Dickinaem a nektu rymi mdatakymi hodnoaty, nace opet jiastouprna dalaf ceta po dru ze Chicago & North-Western do Cbicaga a odtud dale do Wash ingtoun. Z Filipin. KomisaFi upnatili od atlhAnt a vy SetFovAnf D. M. Casmana, aefiora Caranzy a jinfeh, obZalovanfch pro spojent a obchodovi'uil a j ovstalci se zapnvdzenym zboZhn, jako zbra nemi, nAboji atd. Vojenakd autoiity pravf, Zo kdyby s jmnnovanynii ob chodntky zahAjeno bylc vyfolrovA nf, byla by v nfj zapletena polovi na obchodntkA v Manile, 2e bv t-e zileZitoBt ldkla do nekonedna a ?c by mimo toho zpAsobilo to vSa vel mi mnoho zld krvo i nepratelstvf, kterd epffe musf byti lluineno a od atrafiovuno, neZ podporovAno a Zi veno. ZAroven by zavcdeufm tako vdb'o vysotrovAiif poakozen byl veli co obebod, k cemuZ hlavnc imisl bjti pFihllzeno. Gen. Davis pravl, Ze by ovaem Casmauovi mohla vina byti dokAzuna, Zo vaak trtstaii jej proto bylo by nespraveilli vo, pone vadZ tdmer kaZdf obchodnlk v .Ma ni'e a jinde podnbn obchod a po vatalci vedl a vedc a Zo by ao muse la dAt v obZalobu vteo jak polovina raanilakych obchodnlkft, ktert pro vudt tutdZ politiku. Gen. McArthur prohlAsil, ze zda povstaluutl gonerAlovd Malvar a Gaillea co nejdrlvo so ncrozhoduou a ncvzdajl so, Zo aestavl silny voj a obatotipl je tak, Zo na daliif odpor nobudou mooi ani pom yt-lit i. Gail leaovi bylo so strany nmcrickyoh autorit dAno ujistduf,Zo nobudo sou zen pro vraZdy a nAsilnosti, jichZ se nul d6puHtit, kdyZ so dobrovolue vzdA. Malvar pak prolilAsil, Ze on budo poalednfm z povstaleckych vfldctt, jepZ so vzdA AmeriuaiiAm. Vfieohny dosivadnf pokusy gon. Hughese, obkllditi a zajiuouti' gen. Luchona, operujfcflio so kvoii tlupou ti a ostrovd Sainar, byly dosud bez vjalt'dud a marud. Bi'.lerio V 60. pluku dolustre leckdho, dFIve pod volciidn kapi tAua J. Riiillyho, pFijeh 23. kvetna do Maiiily z Ofuy. Kap. Michael Spoil man, lieut. Di'lhert L. loncs a IdknF ilr. Dudley W. Wels-.h od shorn G 13. pluku pfehoty, leZlutho v Masin v jiZnl duati oatrova Leyete, byli zttcetii, jtouce obJalovAni, Zo dovolili odvA Zeti konopt zo zarenycli pFlstuvA. Vsichui tri budou postavoni pie I vojenskf aiud n 111 A ae za to, in ol -chodului a kgntiptm v Manilo jnou v tomto pusovAnl KiuaNtneni. Z KIJBY IfiilniH'tA konstitticul konvenco zaaednjfel v I la vane prijala koneund jednfin hlaHom vdtainy, 15 proti 14, Plaltuv nmmeiidemctit. UadikAlovu jako (omez, Genor, Porlnnudo, iiiieret, Manduloy, Cianeros, Feiner, Foitiin, Koban, Tamayo, Si!va, Castro, Zayaa n Alemau ucinili vso mozui', aby ammcudempnt byl pn niZen, lilavue Gomez, Tamayo, Ko ban a Manduley. V z'isedAnI budo pokr.covAno po tak dloubo, tZ c pravena bude ustava a prijat zikon volebnf. Prijettm PUttova ninemloniotit'i dAua budo Kube BimosprAva. Ciho pia "La Discusion" vo avdm zvlist- . nfm vyduuf pravf: "Kuba zlskala nynf tipluou no odvialosl." Drobne zpravy. MAtc-li srdecnf vadti, jstc v stA ldm nebczpecf. Severhv Silitel Sid ce vyldcl kaZdou podobnou chortb i, osveZujc obdh krve,zvy8ujo jojf cin uost a sesilujo celd telo. Jest spole hlivfm a diatd bylinnym Idkcm. V New Yorku FAdf v mtre veli co povuZlivd iiealovice. ADglickkrAl Edward nachAzel se na lodi lorda Liploua miii. tyden, aby pFftomen byl zAvodum yrcbt, -j-kdyZ tu naulc pribnal ao hurikAu a jedno z rahen arltilo se a ohromtiyui praskotem zrovna vedlo krale. Zt sAhnouli jej, bylo by byvalo pano vAaf jeho koncc. TaktdZ ateZun yachty byl zlomeu. Paul W. Sigmund, 2fllet ayn bankdre z Chiongi, vloudil ae oneh dy v hotelu Regent ve Washingtond do bytu al. Nellie Forleyovd a vz:)l jl z kufru Sperky v cend $15,000, kterd zastavil. Byl zatceu, led na aruku 1500 propuatdn. Sigmund pravl.Zo ZenSlina dlubuje mn 2G00, kterd nemobl jinjra 2pfiaobom od til obdrZeti. U Cheyenne, Wyo., dofilo dno 27. t. m. ku aiuZce mczt ovcAkem Dick Englandem a cowboyi, pri cemZ England byl zistreleu cow boyem a Fre.i. Mole binrtelnd pora iien. Cowboy Ambler spAcba' tento zlocin, kdyZ Mole jej obviuil z kri minelnt intirnace s jeho Zetiou. Molo pry prvnl tnail zbrafi a pocal strilet. Kuli mel v pllclch a zAhy zemrel. Ambler byl zatceu a doprarn do Rawlins. Sovcrovy Prasky proti bolestem hlavy a neuralgii tliu, Ze snadno te berouj rychle ucinkujl a vidycky ultvl, jsou nejlepsfm ldkem proti kaZdd bolesti hlavy, neuralgii, ho rccco a boles'cm vftbeo. V Tien Tain ukradeny byly jednomu z angl.dAatojnfkfi skvostnd hodinky, drahoceniiAHo pamAtka a dralukamy, ddmanty, rublny, ms rngdy atd. v cend 33000. Hodinky tyto nalezeny byly nynf poStovnlm inspektorem v Birmingham, Ala. Jinty amcnoKf-vojfn, jehoz jiueno urady udati se zdrahajf, klenot ouen ukrall a Uomft poslal. NtwyorStt Sapovt i zakuzkovt krejdf hrozf atavkou. Admiral Sampson I10.II.1 vzhle dem k avduiu chatrndtuu zdravl vy stoupiti ze sluZhy. V Burlington, Vt., byl zaten mtstogiiverndr Martin a vydavatel listu Kotcl.um pro zavinent lipaJku tamnt FarmerB Natinal Bank. Cistota spojeua a jiAsobivostl tvo rt inohutny celek. Seveifiv BaUAm pro plfeo jost toho nejlophlm dtHa zoin; vyldcl kaZdy kaSel, isantuzont, ohripku a vSechny choroby plio -ry chle a trvale. 2?A PKODBJ velkd pelcndbtavenl vo sticdii mesta. ModernI zarlzenf, uidstskd vuda, sttidenii I tcplit, hou polna. maStal, ktirnlky, knUny irAv nllc, ovoend stromovf atd. 1'rodti oe za vjhoduy'fh podmlnek. U112JI vred. t.K S
