liri 4
Dobry človčk
pflbih M itArýtlt lepech ti& nI Kofeny Némcttvf
ň
888
fc fc-A A A ! A A
nTnTTTrTTrTTiTTXnTTTTTTTrnTTTT
de le Hilu hubic tmtl k Ictiiilui
u přvd kitKm ullkAiu jnť
jiffil uhním'" pravila ldliui
tichým Masem v) 'iviivnli dále
o #hllt a ošklivém Vliiclnl tl jak
m ji uiiiiIdvrI a rahkl ditni
ji sfAj pv IM "Vidíte milý Háj
lU h jťtit musila prvé a daleko
ah já ntu Vť Vídni nebudu míti
pokoje uhy mne nevyhledal on
' ty to b)l I rabii ume je tun
mstivý člověk"
"To se bohdá ittMf iitic ! řekl
lliíjnk když Madlenkii dokimčíln
n hluboce si vzdechl "n raději
bych vás v mkvi vid'! neli v je
ho iiAruří Nemám vAm lo již zn
zlé že zpátky nechcete ? se ně
jak A uměna vámi nebo vás d"
lna stane flatírn mne považujte
ía svého bratru nnbo upřímné
ho krnjana jak t-hrot" jen se ml
hi Vsím svěřte a od nikoho jiojnnci
nežádejte učili ode mne- slíbíte
mi to Madlenkot"
"Pňvéřuju vfim jnko svému
bratru nikdy nn vaši ochotu ne
zapomenu o když mi bude porno
ci potřeha přijdu jen k vát"
odpověděla Mndlenn podávajíc
mu ruku h nslzcnou tváří Hájek
ji stiskl kočil s vozu n když je
Šlí1 dále kun jeli viděla Madlenn
tu najednou před mbOu ohrom
nou liromndu střech a nnd nimi
do výíc se vypínající Pernou vři
na jejíž ápici se odrážely papr
sky zapadajícího nhiiice
"Vídeň!" zvolni IIAjck nka
ruje lúccm v tn Ktranu
"Kam já xo tu neboliA holka
podeji?" vzdychla Madla bolcnt
ní' n ruce xklcnly jí do klína
tt
V Ncdnici domovníkovc v oli
'chodním riomř na Leopoldovském
pfVilmcHtí ve Vídní xcdřla v Ic
iioScp koíí vycpané vyokfi tlu
řtA pont v fintérn domácím od?
vil na hlovř bílý řřpcfck pod
bradu uvázaný Hyla to paní Ka
ty jak ji vfibec jmenovuli vídciV
Stí ztMtmí jpjí aneb jn!k jí ří
kala stará Aníc aru-b Mi znň
mí — pani Kateřina žena domov
níkova TvAř její zdála mi po
xmournA když nemluvila ale
když promluvila vyjasnilo ne ni
vé oko její a celá tvář ta!a c tak
příjemnou' že by to am nebyl ni
kdy v ní hledal
V ohnÍMka v plné zAfi wtda Hta
rá tdužka Anře kutíc v ohni a ro
zpíttavujíe hrnky okolo nřho Za
ní na zdi třpytilo ne médéné a cí
nové nářadí kuchyňské
Na každý Sum nanfrkovala Anc
uií a dívala e na dvéře
"Ale h paik to dítě u2 nejde'
pravila nemohouc se doíkati —
"xnad e mu néeo netalof"
"1 jdi fy ro4S n tím chlapem
tistsvířný trflch fa pak ní nemfi
hi navyknout nedržaíí ho již za
dít?} pomyjí lt bužť už kladivem
na nAkov" odpovřdřla paní Ka
ffřina "Což je to víechno plátno paní
Kateřino rnnž iMum JanonSek
vždy co díti VžVlyť já nemám
na tom %hi jinou rtáoHt nif
Hvtho TanouSRa"
"A já ti ú ncjwm niíímí"
Škádlila jí paní Kateřina ale oři
- jojí dlely % upřímným výrazem na
xtaré nhfot
t"Vy fa níéírii paní Kateřino
vy níéírn? Ty mftj nvHf vy kt
rá jMe nmfi v zlé wmoej navStí-
vovala když jwm byla plná ne-
nťovícT Jeminku m % to o mné
mydlíte? Ty m6j Božef vždyf je
JanonSek vaS krev proto ho
mám talč rádaí" a utarA Anřa pu
tíía nf do usedavého plá
"1 nebref Htarý btonňe což mí
nerozumíi f AU k řemo jnon vždy
ty dlouhé lítariíí? o malé aložbie
ff kterou ty mí dávno aplatílaf
Jm# z 'jednoho m&ita já také
loužíla vím to l dě Jak dra-
V£3II gvuj- frfifrž
I té0 m
"p pm mm wvmn mim
$vé&é 9隧' iMMMi M
k fm Mm éwk m - m
r -lwiin JI m š am
h' j' tlili' nliHil Uilv? j" iMnll
ipitil'( "
"X'b bii h iu in jf ílc
kdyby t heMvla tdy buď i
iHMijímalrt lírh holek co HAJe
přivAl rm do liWby n jitnl jr
jako matka
'M já pru in 1 l lt je tnul
řiiilulm prnl i Immi m Hájek pm
n udí-IA lá bych d řáuluhu
IkIio déliilu kdybych to dordla
abv kaMé to dcVtV dobiV mítu
iiit lo a hodné rfiitulo mým pfiéi
heliím al v patách tu nimi být i
nemohu"
"To uhlídá člověk upííe pvt
blech ne? tukové dévčc když w)
chce Šidit" mínila tnri'i Anen
"A V tc Sodoiné ty iiiftj nvcle
jak Ne krámé dévce na ulici uká
' 11 Je olicliAeji jnko lvov
řvoucí kterak by je pohltit mo
hli!"
"Hudeono to v každém velkém
tnřitř tuk lo víí více ohm ví
ee dýmu vícp lidí víee hříchu —
NVvidélu jni dnen Lenku li) zl
kolik dní nebyla n imi ne nřei
vídycky mt chvilku utaví kdyi
jde kolem"
"I-iiku jsem neviděla jak véc
ra povídala ml ív w má dobře
Je to dévée néco éiMé ale miiř ie
zdA íe ne jí to líbí když ne ti
fouskové po ní ohlížejí Vidíte to
je Anička jiná holka ta utíkA po
ulici jako by jí honil a na zud
nébo mc um neohlídiiej a tichá je
a Mtydlivá to ho ml při ní líbí
Irenka inA ale oéi jen ve vřtru'
"Tlé nc mne diien ptali ti dva
SeveovHtí uérnnícj kdy irý při
jede pantáta Jářku co od né
ho chtřjíj ticchtřli le h barvou
ven konečné ní řekli íi ulíhil
každému novou kSili přivézti
11 v t t t % i t É
kíivz mulou Houni mu ciinoaci
otrhaní Jak přijede budou u né
ho jako na koni"
"Je to flovřk dobrý To jak té
živ nikdo pro ty détí neudélnl co
on Na eeHtž je živí zde ne jim
také vždy o mistra pontnrá dohlí
ží k nim a který je hodný tomu
dél kd( eo muže dobrého"
V tom bylo Nlynefl ze iíné kro
"Tuje můj TanoiiSek" řekla ní
Anéa a tvář se jí vyjanníla rido
Htí
J'aní Kateřina vstala a rozžehla
na Mole připravené vctlo V tom
ne otevřely poboční dvéře a do
sednieo vbéhl chlapec výrostek
nyn paní Kateřiny a chovanec
Ntaré Ančí plný' 'života siiédý
černovlasý v kožené zástée
váeeek začernčn
"Pozdrav Pánbůh mamičko
někoho vám vedu!" zvolal vesele
"Koho pakt" ehtéla se plát pa-
tiÍ Kateřina ale jíž vcházela do
dvefí Madla a za ní v patách Iíá
jek
"My o vlku a vlk za humny!'
imnála se paní Kateřina podé
vajic Hájkovi ruku "Vítáme vád
do Vídní! Vrkvk jamu na ván
vzpomínaly Janoáí podej ž
dle!"
"Nechte Janouáku nechte i
jdřt %ř urnejt jste í-erný jako
by ván komínem protáhl"
Janouí ukoéíl do kuchyně1 Anča
podala žídle
"A jak pak a rnáte po vSeeh
ny řasy Anřot" ptaJ e Jlájek se
daje
"Tak tak jak Pánbůh ehce
ale jsem už milý pantáto jako
pára nad hrncem'
"Ob jefitl není ta-k zle" míní)
Hájek ale Anéa pokrtíe rameny
rnžikl po Madle a odeSla do ku
chyně "A koho jst# nám přivezl?"
ptala nu paní Kateřina když ae n
aadíla oproue tl o Madlu kte
rá nad víím co víude vídéla a
aJyfcela jako zaražena byla
"To víte paffíímámo koho já
vám přivážím"
"Taká do mlnŽbyf Knad va5"
příbuzná?"
"Od Adama fant hrntr a V'
atra jinak jen 'krajané" proho
dil Jttjek Ž'rtov)é "fwiévadž
! rdkďo Jép nedovědí krajanfim
doJroíínítl než vy paní Kateřino
proio m sUy jen k vím obrv-hn
krajankami nhynU jim iyh
iriatkw'
"Cd j o mrf Jdou-Jí }m
chtít 'wiy mými dírami frýfí"
uc-aili M ptal JUutiů
' tk i 4 in ilftv n íi
Kd b li b b A b)i b s tu
Tli -liiii! tiiii'11 uili ni ilt l
tu ptíM dlide' bt l ic hbicb
! Ji'tbl lilii lul lilu i "pd l
Iiilliihlt piiliiil il Iďi pi In m
liinHliii' ibMnl t jih i t tnlii vé
tiid "
"Vilni iU liWilil llrtjku itb
jii iko kťf ) U n í f liK m'
ibiIllitVi ! i! ♦ 1 1 ' ti 'n fcSilm liliu
jb c Inli jiiku "' piiali pctii
Kate) inu ! í plin''i l tkn hnii
na !liijkn Iftm'
"Ae jiťh Je ilukllfllji li' Vy
lim pHiiimAiiio" h U Háji k
"Ach tu je jnko t ale n
chci ilW" mluvil vím "e mmd
sliile kdy Mi kďi eAII Ale
olile pftlietlko cl elcet" liklim
j'S'ě inťe tu snad iíťkiihu ii1
méhot"
"Nikoho panímámo" mlpnvé
t I 4 1 É 1 i
lila MHUictikii
"Nil tcilv rustniicte belnbo II
tias Jnko k ii Mil Jiníi to my u?
máme pro vždy s Hájkem ujedná
lio a máme jesté jednu sedniel
Ale ďvolte lidičky jen mi n
víčko odejdu" otidotivnhi se pn
ní Kateřina a vstiinoue odciíla re
sednice Tak se jí télo houpalo
když sla jnko na vodé
Inli se od Hájka odvrátila uvl
zly ičí jeho na Madleiié a ruka je
ho sáhla po jejích obou rukou v
Idíné složených
"Madlenko" pravil k ní ti
chým pohnutým hlasem "jen m
VZínuzte vidíte že je pfifil Ivatefi
na žena píívétivá ona vám buď
jako sestra jí se budete moci se
vsím svéřitl Véřte Že bych vá
sem nebyl dovedl kdybych nevř
dél že jsou tu dobří lidé"
"Ach Hájku mné se zdá jako
by celý svét na mne padal tl
mne to dusí" vzdychla si Madlu
tisknouc ruku jeho k stísněným
prsonm —
Jak rád byl by jí k srdci při
tiskl a pryf jí odocsl daleko zi
brány vídenské kde tak nerad ji
nechával ale mlčel- mlčel abv
neprozradil cit který celou duíí
jeho zaujímal
"Hájku" ptalo se dévée ostý
chavé "viďte že zejtra přijde
tef" n zarosené její očí prosebné
se k nému olrátily
"Přijdu Madlenko a kdybych
umírali mčl" zaScpial Hájek a
v tom se otevřely dvéře a plný
mi dveřmi hrnul se do sednice pan
Michal muž ramenatý silného é
la plného veselého obličeji-
"íiniex dí Ootl Mnidcr" —
ozdravil Hájka upříiunř mu ri'-
koti polřcpáváje Tu al" padlo
oko jclyi nu Madlenuj zaluskna
cstem zvolal : "HcitiíoI HcJiv í
not ist dis a wikrfoch Miull!''
"Milý Nčmée to je CVákn a s
tou musíň po česku řekl Há
jek vida že Madlu to vítání do
rozpaků uvedlo
"Jo po česku! komi jo nix"
pokrčil rameny Míchal
Ktyď se učí tá paní Kateři
na patnácte M česky a jeřté n'c
iieiimíá" Škádlil ho Hájek '
"Jo umíá "urř Hproeh ís n'
sakrísclie Spríeh do muesst Jr-h
mír (nf extra Zwiftu verHcbořřcn
um doen zn lernen!"
"Vidím" h'i" ozvala paní
Kateřina příáeťAJ ď) wdníee a
pohlední slova nužova zftxleeJmit
víí "Ty hyn jizyk n čeífírjé
ni zlámal a já í ho nemčla lámat
na tvojí řečí?" potom položiví!
ruku mi rameno mužovo doložila
Milý Michálku to máS mní eo
dékovat že í rozumíme kdyby
mi nebylo jedo mluvit česky ja
ko nřmeeky byla by to Spatná
rnerenda bývala naSÍ rozoráv
kou"
"My bychom sí přece rozumčli
íCa-nko!" zasmál se Míchal —
'otoníse obrátil k ííájkoví a ptal
e ho jak se to dévče jmenuj n
když mu Hájek řekl že Madb-nka
nechtěl tomu rotimět až rnj ře
kla paní Knti-Hnn Že je to Jf
ny
"Ach to je jiná! buďte ráda
že se nejmeniijeta KíČa Káé"a je
každá zlá"
"Ale když e vydxřf dobrá Je
v l-H ' I lil letni "
Kd lit ptiniímiiiiii luk ii-imi
llilll I h M- plilllř m-h IiI
iiM 1 1 i I ih íi ií Ji II
Uli l ll hi iIímim I k #llHl
le ) Ibi ! k II Mu lilll jiib ll Ve
iř nllůttt kdjkellV iji Vidli'1'
pliji I imIhIi jií imi iMř nimi
Mimi l(-ti Nimá llAjkiMii
slnKM kild-m Mhl piitillhiillič pn
in ni'k' lii sir ii pmlnblir i'i'l iiii
bílil rul lubl o Vldlli U Ai llčjsllli
diiHiii li1' kdo l jiiká íe l
iliid itil diliii- Itm pálil Kiitcl
nu uprat dá Jedno ii bo di'
jidlu a i lý mie e lni IpTíov
Vfči-r teíívnll Aiirii vlily tiké
ilolu mdčla dle nhlčrje venkov
skelni I !' IlOipniIllř n čt er f
Jedllé mísy jídají
Také lín tenr libjlii liji
skvostného jen vnjeiiiiky due
ná lioNérina máslo sírei a vlm
nle vse chutné připraveno
"INibfcl ás tubinlil Jezte kdo
co a mnoho lí i hccle!" frkla pa
lil Kateřina kdy bylo vSe na sto
i ti a ti
ie sciuijie lo sve vycpané Ulie
"To je tak liejlepíí" fkl Há
1'llstíli se VnÍoIiiiÍ % chutí do jí
dla mimo Madbioii která měla
srdce jako v klestích Každé sou-
sto Jako by jí v ústech foillo
Ml IWMlienKO oerif 7 IOIIO
másllčka!" pobízela imriímáma
"je přes kořeny vržené vzácné
To mi panímáma Hájková posílá
vá takové pozdravení omast
kem jak tuhle náS Hájek říká"
"JA vím že vám to za vdčk
přichází li my toho máme dost
J mné na mé mu když domu při je
1m padne iiejlepSÍ k chutí domácí
chléb a pomazánka čerstvá" řekl
Hájek
"A což teprve kdyby tí Jí luz
ká žena uchystala viďí" tifnál
se Michal IIAjck se skoro zapá
lil a byl tomu rád že neumí Ma
dla tiěmc-ky
Madla sí opravdu té řečí nevší
mala a odkrojujíc si másla pra
vila "I tiáx ve vsí se velmi s o
mastkem spoří VSecko máslo se
odnese nejvíc do města"
"{' nás v dědině" vyprávěla
Anča "žíjou lidé velmi spoře
Maso jen na Hoží hod a to neměl
kiŽd jen zámožnější Chudší bvl
rád mél-lí bčIejSÍ hnéfenku Víte-
lí- paní Kateřino že je tomu přes
jvaect let eo jsem odtamtud o-
dcíla?" '
"Odkud jit" Ančef" fňl se
Hájrk
"Jsem odtud eo paní Kateří-
na za 1'raeiiatei nu jelínkova
Já jsem Jedličková ale neznaly
jsme se až jsme se náhodou zde
v jednom domě kde jscni slouží-
a scfhijy ti domluvily py!o to ří-
zením ÍJ'žím nebo jem se brzy
potom roznemohla a tu paní Ka
teřinu — "
Nalej Hájkovi vína Anče"
přetrhla jí řcé paní Kateřina a
aby nemohla Anča v řečí vA dále
pokračovali začhi sama"
"Jen jiko ve snu pamatuji! te
ra tu dědinu jeSiě na bory a le
sy koleni jak tam bylo krásné ze
eo když jsme chodívaly na ja
iody a že se frn sl"bA jmeno
vali Jedličkové Dřívějíí K-ffl %„
mí WVtW O té Miíí dédjfjee zdá-i&l
I
i í 'V
w
PIIOČ FO 115
M li aU mni
HiUInMi Ukal Jl kX
CHA PA
tkmnt irWmttil
É Ultt KitHNiM
OBOKO
Piílntt (nl )-it frnM k kfl lU k Wul4 ki Jl
riiifita i Huna ui tuna jitm Rwiitka ivuii
ut iniita ivka
iikAissl J MfNMnJI M ' MW a IIhhM
DR PETER FAHUNEY & SONS CO
3IUM7 WaihlniUn UM CIIICAťU ILL
IV tě4t MlsMilklillIll
V íkilli Ut lVl lií Imlilbll
1"" ' -i-' r ' - i
pok)tne vAm
POIIROIINIOKV ÚSTAV
liejstaití český řávod pohrobni
eký u buNaiiiovaésk v Omiie
a okolí
Pohřbům t venkova poskytne
se péce liejvzoriléjsí J
Frank a Dora Janda
1235 CO 13TH IT OMAHA NEB
Privátní ambulanci k dopravf paeiautfl do nemocnic
" i
taáMňMatáĚMMJŠ IJJJJJJ
Posíláte peníze k uložení do Četkotlovenika?
Pakli nno uložte si je u
Ůoskó Průmyslová Danky v Prazo
KAPITÁLOVÁ RESERVA PítES Kí 200000000 00
I' rok i vkladft platíme dle iiiérnýeh sazeb sklady iiám možno
poslali prostřední-) vím kterékoliv banky v Americe jež po
I "("' sílají penío do CVtkoslovenská Jlepubliky
až Majek zrninu se o cnjapcjeii
teré byl nechal v hospodě pnd
ohledem Jakubovým a ptal se
Míchala zda li by nevěděl o mí
stru který by je vzal "A mřiž'
lo být i jiný řemeslník ne právě
Svee" doložil "jen když hude
(ořádný a laílosrdný člověk"
"Milý kamaráde" řekl Mí
hal "kdyby mohli 1 hoSÍ platit
věděl bych pro lé fnístrft deset
za jednoho ale chlapce rok zi
rok nikdo rád nevezmef kdo ne
chce z něho udělat domácího o
troka a když se takový mistr vy
skytne ii něhož se mají učen ob' i
dohře hned je rozhláSeji po ce
lé Vídni a chasa jen k němu se
tlačí"
(Pokračování)
Jeote pochybujete
že se záducha
nevyléčí?
í=3
II
?r3
3
zra
Z 3
s :
: s
: i
i 3
i MM ka~~i
fff) tu4 aobťk" řekl Jíájetí "
ty'a trefil m podařenní"
"No eo dělat tiž sí jí mmím
nechat" iokrčíl Míehaí rnwny
{ale pard KnilUm ho j'í ii"p'h
bouchala byíař do kuchyni tnic
knf Anča pak píífh pokryt afftl
na nějž za ehvílí unáíely večeří
pří (mí jím pomálial I íarorj
vymydli jako aklo
mAhniíH m také k nhúUm
mbkU hU pwA Kateion jí m
dala řkotkj ' '
"Víak se váw lonžeí Jetě
AtoUtM jn # pwiVtiA za t4I k
SI
I
Ctěná paní (MoupaJíková!
l'řijméte oe mue srdečný pozdrav Musím vám
dát vědět že již jtem zdravá a Va4e léky to byly
eo mně pomohly n vylééíly Hyla jm-m nemocná lva
roky jezdila jsem k Jékařňm ale bylo víc marné
Hpát - fo jsem nemohla až j-iem se dověděla o
vfliích lécích a také jsem sí hned pro né podala
Po užití Weho t!ié stále Mik hyfo K-pe e Jčky
jsem MáJe užívala po (i mésíeňJe teď j:em dravá"
chvála ííohu TWekrit Vám děkují za Vaíe léky
neb kdyby jích nebylo tak nevím by ob jit by
la Drazí kdo trpíte na 'Munhu neotálejte a hned
pííte mate Ototipalfkové pro léky ta Vám jíMé po
iTdo ví eo je žáduehi tik ví eo to je za
hroznou nemoc A Vám drahá paní vrchná éet n
řejí Vám zvlraví ahysf mohla dlouho trpícím po
máhat Co p'Sí je pravda Maríe Procházka
Caldwelí 'U %u%
Juehholts TeKas
íiruhi paní V muko Otoiipalík!
Přijměte fiďe jnné srdečný pozdrav írabá paeí
já Vám mnohokrát děkují za vyléčení mé tak h"
zně nemocí kterou jsem trpěla přen dvacet roku Na
ten hrozný záduch jseiu trpěla a co ví" jsoo vy
trpěla nemohu vyiovédét Aé jsem byla mnoha
doktorí O pomoc odnikud žádné pomoci Jej jse
lalezla ktžJý léktíř ti( hU ž ta nutm není U
vyléčení A tak jiej jíž fieměla žádné naděje m
vyléčení a přec MU Klál že jwm pomoc mS&úfi n
pani Otoupalíkové zaěeŽ Jí vSecka ět a já jí mio
bokrdt děkují Nikdy na to iwttpoiwmi jak jvm
hrozně IrpWm Miubti — Drahá paní já í pře
jí abyste těchto mýeh nlkoJík řádkfi uvofrjiúiH uby
trpící záduehou věděli kde pomoe hledat a wUY
(frM jako já Druzí # vSí dftvérou e obafte m
pHtí toupalíkovou in vá jisté vyjééí Vám iwí
přejí dlouhého ží'í mn uhuú
TnrmtUMUto
s s
S i
o a tk so mi ve mi vlečko přeď
stavovalo krásné í ty zelená lesy
že se mí vždy ráno až jasfciklo"
"Já také dlouho nepřívykla a
eo mí nejl-orSÍ přicházelo bylo
noíerd vody ve Škopku na hla
vě" řekli Anči
"To atojí každou učení než
tomu přivykne Kadila bych
vám Madlenko když byste mu-
r!a pro vodu chodit dřívf to-
m i doma ličíf To m položí na
)du měkké kolo vycpané? jako
věnee na fo ae íkojek postaví
aby netlačil hlavu a rovně stál
Nejprve se jiěn noíí Škopek
prázdný a potom teprve: plný a
ehoďtA iejdříy doma po kuehyní
ním až nevyknét jístmij dr
žení hlavy a těla 75ítr vám to
nkáží" řekla paní Kateřina
"Děkují vám ale eož hyeh ne
směla noítí v konvích vodař Ka
fy jsem uvyklá fo o ehee nese
a také hyib pojednou tolik vo
dy pfíneIa' ptala Madlenkí
ostýeb vě
"Má dévefo fof ae mnml
že byiífe fž tolik pojedcaj pří
o#Iaale vJMe jiný obyčej a dM
toho mají paní už fádohy zříze
né" "Jiný kraí jíně vyky' pfavíl
Hájek " ělovék řdiedí Jídmí
v dobří vfifi Žít musí jím efdé
nechtě podvolit" ' i
"Mezí rwurMm minnU m
jídla n Anfš tňt sVtffí 'éJ
lícit fAlllvi# A aiA'ilnéě 1L~i%t
"'"mmnmtt
- i-riitnitn T9rn nrrrrr řrrrrrrrrřřrMřMřrrrrřMrMMOOOWIOOMUI
mm w
li
tri'
íiři
ll
-rS
II
ÍI5
a3
l
Ds Franeos-Oloupal
( VYCACITCLEA
DAVID ČITY NEDRA SK A
I
z
'T
étŠ
y
2 t
'Úl
ří
f