Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (Dec. 1, 1920)
POKROK ' rORUOK" M!rml ti AlHiÍ CW ?jny na lodi mayflowmk fil iMfíi-Mi tli t K vikí mam) hté jgu Mítijm vvdit JI iunhi vin U I WHiniMI 1 l"MI I" -- " ' " t 7 ilttluitnii ftitttvi Mimti kuait im lim Hry mi toliko J# mlada Je im tuto V UVfdffiý drti UlOfiull N plivl iti Jit ničeho o tom bjlull mrtvolu fany tito výlove tm 11 pohřbena Víeclmy itiM 1 ky J iia ílyíi e mři Iv in první strašliví rlmy nA dedkem utrpení ti indiu V důsledku chorob Již uhnaly i tm lnuli V kolonii sluk zůstalo ni'kilik ml u dýcli dívčat AIbita Tilleyovó byla třináct roků stará kdy vý pravá dostala do Plymouth 11 Cointitiití llopkitisuví bvlo toliko j-Jniil toků Ohi tylo dívky překonaly všechna utrprbi a po zdíjí Aťoítní provdaly Alžbitu ulehl se paní John IloVtlutidovou o jejím manželi záznamy praví Že ut'vř-l jakýsi ilnili hostinec v kolonii Plymouthskí ('onstantii provilil se zu Nieholus Nnowa i Fustluiiiiil U pomáhala založili ku lotiií v tomto inistí Juk vyhlíželi tito Otci Poutnici nevíme určití Zachoval sc toliko jeden port rít )níi ť'to mul' ku píny pionýrů u sice obraz Fdwar du Winslowa třetího tfuvernčra kolonie O ostatních můžeme si u činili toliko představu Nu obráz cích sice jsou vypmlobAovány I ženy técbto pionýrů avAak malíři kreslí je dle vlastních představ na základe evropských obrazů z tich 1IM1 Vlnu- vSuk určití že ženy a dívky snášely ochotní muži u- trpění tt Hvhvw tíh iinri byly MrtjIloWrr rhHoiutli IUtlor To'iiirl rkii UiJO ititioliu ií# 0 títo pro tWJiny Ameriky tík řMftiMivunnii tidAMtl ftvAftk rnlkn kly tMnl n tuk MI nnln In n ínliÁeli A ilřtPrli kteM 0 loupily polu mi) tuto iiehfr- pcrlMMI l'l"tU TU il 11 II IhllVIljl ve jcjíi ll JIIIMHI U lliklelÍHti i kinť tliik'itiťi pukiiHili v iirtmi'itl 1 jf-jii li Vi k 11 v 6d U jttiiik vlno má 10 o tom juk íi-iiy lily im t'to ptnvhí a v nov- vlmfi po pliitiinf V h ÍMturii t'to pmnňtiié phtvby rtiiin' o tifHiiArf cli íi rkoiiikfch jito vyvtiiVflii liylí 1'iMllnlei ol vuiniho pnéútku víi'liii'' plavby o veliké bouři kť'l'A fmliiilu ) Mťilllé liepí ílii JďVIIOU hulí upru Htfcil ijeeůriu o j'ji li vpruvAch iťi iicrníitiiíeli tlivo'íu pil hledArif loí-íin pro omniu po pinlúní v No viru Svřtř 11 o vyjeilnňvfiiil n 1 ilióny Alf xfíilkn v tomto llii-nt rillí HC lllké k tu f 11 k JI o tom eo ) ny dívky a dítky d&liily mluvily iiinlio myilily MtjnI fiipotnliiují in to h téiníř ridoii třetinu tito vy pra vy tvořily ívuy 11 dílky Ciď krm (miniilet Pii provfielu hC liililižele tm lito 1'i'ntí a přlvrzly n něhou Kvé zvyky n truiliee n1J iií Jiiko (loinAí'I z řízení o potři' by jež duly milosti nu lor Paní Kaleíiiia Ciirverovli inun í"ku Kuvprnirft Carvcra píívpz la íi taki ivoji fclnkn Ale ZAdny h iioCiplncli 'zAziwimfi o výprAvř iii'iiflziin'Mijí j'jího jménu 11 niií celil lile liAfno o totn CO nn % ní M1I0 ZflHtAvA V Vfieeli zfiftllHHirch ji-iioin Hlužkou puní Curverovi A tuto dívku dnen heej molí mi proívula n ostiitními viechno 1 1 f rf t ií u nvf'l' Jmino jpjí u padlo v zapomenuti Dmíimj iriivernini Cnrvera m Id OHIO elellfl mezi nimi naiia la inki S'tnAef rok A utnrá dívko ' l)"ilri MiiitcTovA Znám toliko její jmlrto u nrvduo v Jfl kch vztazích nalizňla hh k fhyť ku roilinyWbyJn ' příhiimoii po kud jo ziiimo Hntid hýlu NÍrotkm z (iAtfUkí korifrrciicy v Anglií imeho Ifoluiidxkil Jehož Ne yuvíT' nir CiirviT iijmI Cirver byl inu- Žem dohrého hrdee 11 o Alínterovou M otcovsky Marni Pravděpodobni nejřitiriím ♦ li výpravy byl (íiivcrnér Carvir který" vedl výzkumnou výprav 11 jež rozhodla zřídití ohikIu v mí- hteeíí nyiiřjAího PJymoiitli Ilarbo ru Azíoimy ndřlují h před tím iidadAÍ řlenovi výpravy po ityíí týdny mrii5 hledali vhodili míuto pro osadu zatím eo kupítin Miy lloweru Jonex táviil jíž ne f rpílívýnifíilnlf aby vydali hp na cenili podii pobřeží k nalezi-ní vhodoiho místu pro omidu v lual lodici ježto bylo whezpeeno vy datl ne do neprozkoumaných vod h velkou lodí íIHvo dokud hezpei- ni mÍHto pro zakotvení neliylo Jih lezeno MAžeine ne ilomýAletí fa liui'bi í)eír Mínlcrova hyln přítelkyní 1'ríwílly MulIciiHoví jež pozdijí Malá m mnnAelkou Tolin Aldcmi bedniíř O obou telilo dívkiudi ďmmy prav U hyly (íeatniet rokfi Hfari Ofc 1'rwcjlly byl dotí zAmoŽným kdžto MínterovA byla zAvíhIoii 11a vdkomyilnoHtí (fiiver nira Carvera rnxcjll hýla vAk ' dívkou dobribo hrám a pf iroz#ni bixkavoHfj a zajisti ve vim vclí- kim zirrnutku který poial jífí před přÍHtiíníri kdy otec matka bratr nlouíící zemřeli ojlnula upfífinýia přtclHtvIm k I)círí ' It I I # aK t t t jez wyia lil Hiejfeiio VÍKU V výpravé nalézala w tkt Mary ChíllonovA o kteri 'tradice praví že byla první bílou cnou in vstoupila na pAdu Vovi Au tf'u nepoebybii m Mynu iUA Tradic také pravíŽe John Ablcn lyl prvním wtiáíem který vf oupíl na í'lymouthkou ♦kAlu Manželka Wlllíama fiwlfortU Dorothy Mhy iirtiúforánvk mladi eni ve viku dvii(ířj dvou l#t zahynula kdy xpadla lodí May řlovw v zálivu Jfyiiu ('od do 110 h a utonula K tito lrřlck u dálodtj doélo J 7 proíici Ifiiíř) kdy její mnriM nnfan m apolo a Ktívmifirem Cnrmem n vý J5kimn4 ccHt jjíl výnlňdkAfn by lo jtlofcní Vlymouún UtAni tá znumeiiítýml životními družkami a oildunými matknini u poiieelui ly triidíee rodíiinih) života novým Kelieriicíui Otňzku vyíívovúní ximmcnnlii ziiiuiiř tvrdý oHAek pro novi o mulníky nuAÍ z'uií v prvním zim ním období Kolonisté výmfnnýin obchodem IndiAny opatřili d po-tf-ebiioii kukuí-w a drAbež Pout nieí byli dobrými lovci a vydávali ne éioito nn lov aby z4iobilí ku chyni tvých rodin AvAak v tito vyživovací otízce noví kolonisti nepořítall nn jednu vic a sice e píňtelSlí IndiAní dAvull pedmmt anidleki kuchyni před uvojí vlast ní 1'řiAel-li nikterý rudokožec do maily ža nijakým podáním pravidelná zůxtal tu iiAvAlívou po několik dní a Mtoloval h oMiidníky iieNtaraje ne o to inají-li námi pn nebft iloNti potravin (hiadníci ne odvažovali c odepMtl jiohoNlín Ht ví rudokožcftui nehoř ne obívali jejieh nevůle v A co pří tom bylo npjhorAílio índíňní bylí znamenitými jedlíky 4 Hpulřcbovali pravidelní nejme ni (IvnkrAte tolik co mužAlí čle nové koloní'% A tuk manželky o HiuhiíkA míly znaíní utarostí ne hoř yřmoby potravin nebyly nikdy přílíA velikí I)oílokoncíní k to mu ž Poutníci ohrAtíli e na nA íelníka Indíanft MannaHolta a proi hou aby nedovoloval nvýin mu ž-Ain vyjídat! jejich zAnohy jioní- vadž wjxou tak velkí aby nta ííly pro hoHty i kolonisty Na ženAcb kolonwtA předevíím Npoéívalo toto břemeno pohoním noHfi a bylo jejích Nfaroití aby u držovaly ihnnhy potravin pro ee Ion rodinu Dneíní hospodyňky zjíné vAeebny fchodují m v na hledu že }f třeba iiAležít) houpo díriionti aby vyntaíilo ne 1 rož pořfem ale jejích Akol je znaíní leliíím nežli honpodyník prvních koloníntfi MftŽcnie ní představili že matky uiíly dívky aví hopo tUrtmti od awotnýeh poíatkA OvAem Indiáni přicházeli takí a dary přínAíejíce níco ryb anebo nijakého krocana ale pravidelní aníJi pří takoví nAvAlíví vfee nežli přínenlí Koloníntí líto mílí polcéeoki problírny nlejní jako my a wiuMdí }v luAtítí opatrní a di plomaticky ponívadž jejích exí- ateriee závíaela na přAlcMví e víemí Houmiy V aÍmaÍMi iMAukn ninjliikť kon'Miiidrnt ptatli Kn'eji iilt taldiiviMi le hiMili m niMÍI j ni ' i 'ikii lidik v nrpAih klilii it ila ve de kvi ibtánm liuliht ltilu Tfti litiJik dM MUvlk tinli hiU'U jali rtittluje ťtrt lippo líni po mi itrhe "Plejí-tř n jiti dl ihtAmil Hoídio hrobu!" Jtl le Kdvníile 'Pňjdu I álul" tyl to inliilik opravdu heiký Domní val jieiu e e bude pro mne ji vloil výMtdiU liíittil-lí umet jvj prowWeti k Ihli tu jeho ndniJnnill l'u VMllpu do ih I11 Mi 11 Vedl liilie 1 Jlikii tlit)tli kd plrditiivil in n Jejímu utnWvi 'údiij nhch hjl Velkoiliyilllýlll k jeho Júdoti i) pdhpivrk nn nřihožetiHknu th broiiruioit Ku zlo 11 cil jiem e deníli piiislry Pii ti Vedl mne po liíjukýeli ch(ideii du inínttioati kd- niiliula ne skupina mnichů klidí ihned vhuiiiiIÍ mní dg ruky vínkovou víiiéku Zaplatil jum iluUích dem't píiiitiA n i j ilniV Hlnbii'i h dicieni louh kpujeid Idev id Indi &ik dtMid n dnitatl do laidlu koním laleiiím biu ?tdiitd n 111 klrk hbv IMiil) iAUI l ei puMirú ttiiMu i" fon Majitil kw'Atku vřWI í tia dtřtře ďti k tu4fr lt Imed ivAil rrnu Vral juni hon -iv nkéhu lelrniUMilho imMb'Mřflcft mel dobrý nápad TU f ky mi mm liutnáviili i pii kiilřvid l ťibukiV io Jel 1 Vlki kpnVťni díiuky l-illl'tiU dlif ť VÍk %lftl i luliini t d'lt iHii'rh l UIik í lil-' lil 1 VlU!)!!! ♦tllllllt thl' MnlevliM dllU i'lwitllvd tvla tiitl litina Nrbvln 1 ťrho kouřit NfiilediljMhO dne jejeti I tinner ktelý takí analll e dniati ryeld d ltiddu a který mluvil Hejn dohře anitlieky jako nrnb ky Nn'pihivini centy k luddu koť( ritstavil a pruhliUil h mdo itafH llie ne V vu k viliku lirluide li lnu lfhchO dnliíi h fD píiiMliY "Itiide lípe kdy i mu je ilitite Nemíníte mu je v ludu dAti" pravil mAj KpiilueeMiijlci "ířek nete mu pfemií en i'ini nyní po vím f" ptul jšeiil ne Hyřlilt slibil "říeklo te líni že liepoblltie II u kiímžití koní ku klusu (h)tmi ho u krk utrhnu mu uAi nIioiIíiii ho 1 kolíku pojedli dg Iillddkl nám n taiiř ptiHiím jeho kone nu vo Nižný mladík zavedl mne pmhodu Poklepni 1111 avuj pAi tí k mnohem vilAímu tioi-tu teli l h revolverem abych Mňriiznil LUPIČI S ANDĚL SKOU TVÁŘÍ Zpravodaj londýnakího řlaaoidwu The Mornínflr Pont pod ohlavffdm "Miplíi a nimiž jVm # aetkal" vypínuj íajímav příhody ze avýřfli eet po Palaatínjí a o H khá tm rníz Je? naatraíeny j#otf na dům po éUm Orfentl kvií než jiem byl n to aí doud hhii iiznainenntl v tomto pozoru- hodném cbrAmí upo každí byl jsem nucen zAhliouti do avé tobol ky Koneéní dostali jsme se do jakéhosi nHiimílího mUta s oin milým kiivzem který držel v ru kou tnlíř pro milodury V tí dobí jsem již pomýšlel mi to abych míl dosti peníz na rpAteíní cestu n obmezoval jsem svoje přispí vky na pit piustrfi "Zde je arménský kostel velice chudý a velice ne šťastný" pravil mladý undíl po mím boku když vidíl že lovím v peniženec pítipíastr Zastydíl jsem se a dal jsem dvacet pinstrA Na to nuíe zbožná pouť skonči- lu a mladý muž s undílskou 1 vi ří vyvedl mriejm ulici Nabídl se že zuvede mne jeátf do jiných cllrá mA ale jú se domýšlel že bych licruíl vydat i se nu Alílije farizei! u býlí jjÍIíh okřizulým ve svých riAbožeiiskýeh praktikách vedle toho moje peniženka au znační ztenčila ti shledul Jsem že ťiiiun- cui nejsem n to véno vat I m? dul- iíuiu iiAbožcnskému rozjímaní IVoto jsem odepřel "Tak lo bude jenom pítadvaeet íiutrň" řekl mAj průvodce amlílskýidi hlasem Hyl to přece jenom profcsíoneh ní prAvodee! Zaplatil jsem mu de set piantrú v předpokladu že ten to andél ai zakleje AvAak mladík přijal deset piastrA ne auiutnoii realfciiacl Dovídíl jsem pozdí- jí že dostane fil) procent komííiié- ho t toho to daroval jsem mm cli Aul Po níjakí dobí oeitL jsem se v okolí Jericha Nfiíelník plemene nebyl přítomen když navštíví) jsem jeho atan nedaleko jmenova ného míHta Přivítal mm starý muž a hned kAva byla připravenu ale hořki bez cukru Mezitím do stavil se náčelník Dovídél se žc moje návítíva byla oznámena a pospííil ai do avébo atanu Opítní byla předložena káva ale tento krAte alazeiiA neboť náčelník míl zmohu cukru ve avím ataní ' Hovořili jsme prot řeznictvím tlumoíníka a po té jsme aí přAtd sky a v naprostém tichu zakouřili NAíelník po tí poruáil ticho pro bliieníro velíc© kvítnatým jak o bvíejné mají ve zvyku tito nAíel níeh "Kvítlo a libovíiní které etíný hoat nA přinesl do naAíeh stanft neamí brzy od náa býtí vza ta Muaí zAatati a námi po nino ho dní anebo aspoň až do zítřka" H politováním jsem trval n tom že musím odejiti límřř ihned Připojil -jsem vsak žc znechim za nebou svoje srdce - NAíelník nutil mne velíce silní abych zfi- Lstol Dovídíl jsem se pozdíjí' od _ 1 tlumočníka v Jakém poafaveru sc nalízal innoti navAl ívený kmen Předcházející nocí aouaední kmen vykonal neohlášenou návAtívu a ukradl ovci Ktcra mcia oyu za 01 (a a anídena na mojí poctu NA íelník aí přál aby ovm přípravě na byla k mé poctí a proto chtíl abych zdržel neboř míl v u myslUiVeíer vyalatl avojc muže aív nějakou ovci nikde ukradli V Luddu íekal Jaern na vlak kterým míl jaera bytí dopraven do KnypiB 7 Jaffy do Iliddu vwtft lnont U asi onmí míl vedla leh ka Železnice podobná oním jaké zřízeny byly z války ve Francií k zAkopřlm Vstal jsem 0 5 bortin ranní tiskal rnwto na ichkA ze eníej a po tí Jsem m dovídíl že atalft m níjak4 poruch na dráze svůj rozkaz tu if'csviil'en že lliimoiil 11111 slova vířní neboť kAfi dni se lincil do klusu 11 cestu ubíhala o irnvdn rychle Dostal jsem se do I udil 11 v ias 11 vozka vzal lři) pí astrů íiniž by žAdal o níeo více zu rychlejSÍ jízdu 0 i v n zuiiscnosu mciy za nnsn bnlil tiAco tabAkit vb papíru kte rého e pouJlvilo k výrbb zApa lek pro dílu a shledal fa tnbAk Miniu rpAsnbím dA se znamenití kouřili deltu pífklndil bylo ná 'ledovAmi II řil králku Vsii hld ili Instf 1 kouřili pi vní eiirety Když lliťiihím piiin s dovíděl že miioho Kiipiilkového papíru u živá se k vyrobí ciinret Zavolal s nAíeliiIky di-limtíclcfi 11 ukázav jim stintcjťicky důležité místo ve valech místa Akre prohlásil i "Pudažte 41 ly v tom níÍHtí a do stntie v váto papíru a tabáku to lik co budete potícbovnti" Dí lostřelvl vykonali ru králko ten to Akol 11 Ibruhim puiu dontúl svému slovu Nový způsob kouřeni taháku V papírových trubičkách nabyl brzy popularity 11 rozšířil no po celém Orlciiti Odtud konřenf cimilcl rosífilo se do Hušku a puk do o slaliiích zemí evropských ' Ve Sjíojciiých Státech bylí prvními vyrabitell cigaret Arméni a Huso vé Míchali turecké tabáky s ta- 1 ( 11 ' 1 1 i'i L filit u liiiililib lit n 1 ián i iick ze srnce moje znivruio proii""n"" " "" vim vlm kleřf ehlřli hniitl se nn mí tV staly sc tak ohlílieným kuří- V okolí Hťimry a py- peněžence ramid setkal jsem se s knízcin Mosesem Mohcs uvítal mne s ji skrou v oku tise se nn dobrou ko řist Avsuk po předcházejících zkušenostech vidíl jsem že nutno se připruvlti k odporu "Jsem Moses" prnvil Iwiíz — "Vy jste velkým touženi u já předpovím vám vusí budoucnost" Necekaje ani nu souhlas Mohcs učinil astrolorickí nákresy do písku Chystal se již předpovída li ule zuru:íl jsem proud jeho jas novideckí výmluvnosti "Co bude to slAt?" "Jenom pndesAl pliitrft" od povídíl Moses tvář aa při tom tak nevinní jak jen bylo mu mož no # Moje srdce vsak zutvrdlo jako srdce furaonfl "To je jiříliA mno ho zu takovou pitomost" prohlA sil jsem rozhodní Podísen mojí rozhodnou od po vidi Mosch více mne již nenutil Konce koiieň lu piií v l'ulestiní a Kitryptř jsou zbabílým pronArwIem CIGARETA V HISTORII ycm ve spojených Ntutecli v Kvropí jako FINANČNÍ TIŠEN VE FRANCII Mnoho pokusu iiéíiiíno bylo k lokázání že užívání tabáku bylo známo již starým Jtckřim a Hiíyp řanfun avAuk pokusy tyto nebyly úspísnýmí MAžemc zcela klidní přijatí tvrzení že tabák prvotní užíván hyl americkými Indiány a že Kolumbu byl prvním bílým mužem který podal zprávu o kou- ení Indiáni kouřili tabák z dým ky i a když knřAcký zvyk zanesen byl i[o Kvropy a Asíu po celá sto- ©tí kouřili lidí výhradní t dým ky a teprve pozdíjí užívány byly závitky taháku kteří známe dnes podei jrnínem doutníky Všeobecní se má za to že Turky tabákem seznámili Uenátíaní neboř labák záhy v znaíním množ- st ví pístován byl v teplých kraji nách italských Z Itnlie pístíní 1n báku přeneseno bylo do Turecko a brzy po tí doAlo k znaíiiímu rozkvitli tabákoví industrie v Turecku A tak se dos45rváme k Mehemet Alímu Spatní placenému dělníku tabákových polích v Kavale napoiomnímu vfidci tureckých ar mád ktet-tf Oiottvkti zmihíiiíI ti meí a žezlo a — cigaretu Za po moci odvážných baAibozukft Me hemet po nijaká dobí se stal pa Sou Jeho syn Jbrabím poslán byl aby dobyl Acre velkí syrské pev ností Náčelník dílostřelcctva Francouz rodem pří oblíbání to boto místa na poíátku Devatenáe tího století vynalezl zvláítní z- palovaí prachu který sa osvídííl velkou výhodou Tento zapalovač zhotoven byl z lehkého ale tuhího índíckího íi rýžovího papíru I- brabfm pAa y oeeníní znameni tí práce dílostíejisfclva oblaroval mužstvo zásobou jemného kaval- akího taháku Dílostřclcí míchali tento kavalský tabák a tabákem V ohaví že finanční katastro fa je neodvratnou nebudedi Fran cie h to přinutit! Nímccko k za placení náhrady k obnoví spusto Acných krajin továrníci v severní Kruucli poi-ali v minulých dnech prodávat} textilní zboží zn ecuu jakoukoliv jen aby míliova svých pokladnách eo nejvíce na hotovo sti nežli 'tato katastrofa pfijde dle sdílení jednoho ielního továr nika zc severní Francie pravoda ji íasoplsu New York HeruUl Hukno kteří v velkém o pro dávalo 11 ž za HO frank ft yard jo prodáváno nyní za !I0 ťrunkň yard Obchodníci očekávajíce dal ší pokles cen nenakupují nových zásob a snaží se vnutit i obecen stvu zásoby staré Ta kil obecen stvo mnoho nekupuji pro stej nou přfíiiiu a obchody váznou To várníci suken jsou ochotni uvážit i nyní jakoukoliv nabídku1 neboť se domýšlejí že je lijíc míli ho toví nežli zboží dojdc-li k tísni v této indUNtrii Bittiaee jo tak vážnou že vítái na velkých textilních zAvodA ve Francií pracuje -toliko ityři dny v týdnu a radí svým zaměstnán- cAm aby Šetřili ježto zamistnáiií v dobé zimní je nejistější nežli kdykoliv před tím VSechno závisí mi tom znplatí-ll Nimeckó slíbe nou náhradu To vysvítili je' jiroí řroneouzská vláda touží po rych lém Uspořádání náhradových opa tření Zvolení Worrena O Nard- injnt presidentem (Spojených HtA t A vykládáno je ve Francií vAc obecní jako naznačení- že z Ame riky není možno nyní oíckávnti dalAÍ fina ní ní pomoc rraneoiizský rozjioíet na příslí rok dosáhl nebývalí ho vysokého obnosu 4l:ifirí(M)fK)0 frankA V Abradí tohoto obnosu nalézá se po ložka i(l()(K)f(K)l)ÍKK) jíž zaplatit i má Nímccko avňuk je malá nadá je že Nímccko bude s to tak vy soký obnos zaplatíti Následkem toho bude nutno obnos tento visti v knihách až do tí doby kdy Ní mecko zaplatí anebo až přebytek z pravidelných zdrojů přljmfl do sáhne takoví výse aby bylo mož 110 bořejí uvedenou aumu odepsali což iiovažuje sc za nemožní vzhle den k tomtiJe jíž nyní jsou daní zmiíní vysokí Francouzský ministr financí Marshal naznaííl že není v A my slu vlády zvýáítí dani ponívadž tak by bylo vrženo břemeno na obyvatelstvo smistoíenýeb krajA ktřrí ani za stávajících pomírfi není s to obnovit! a voje industrie Marsal v projevu o finanční sl ♦naci Francie naznačil Že je nul no aby fra neoiiznký národ Žádá splníuí náhradových podmínek versaíllskí amlouvy ' 1-OLFA'KAJAKOČlNI-1 K L V TOUnCE u vii l NpU i ti jdi Mfcdivl lodníuí vMV' VÍrh V0J í Vilkou Vihlt VC Voirlitkýrll lmpatiMi a pndilAvl! pfi jedné piílrlítfVi i'c VltíZitxJ ne dá ď rllPi pU# dobrým jtdleirt lielli dobrými rlrantmi btejního ná hledu jako Napoleon byli taki jí nt vynikající vojevMci Pii vol báeh v minulosti hrály íiuto vel' koti ťibdm lihoviny ule dosud Hlin' nesl) seli že k Volcbnlliui Vb i'íUí dopouiolita tnVí polévka DobrA polévku vínk byla diMeíl tým íinitelcin ve volební kampani kterou před nedávnem uvedla slečna Alice Kobertnonová v M us koyre Okla která zvolcnn byla ra ílenkyni domu rAstupcft vo Wiubinjrtoní' Její VÍtizutví je tím pozoruhodnější že jako republi k ú it k a porazila ve Volhách starého kóny fomiíkn demokrata v ttáti který byl demokratickým od své ho Vstupu do 1'nie před třinácti roky ' Slečna Kobcrtsoiiovú samu píU pouiílí žc cesta k jejímu pozoru hodiiiniii vítízství vedenu byla "přes žaludek" Sousedí její-pro hlasují že znamenitá polévku a jí !ln která předkládala- svým ho stfnn v malém svém rcstaiiriniti získala jí více Idnsň nežli který koliv jiný činitel Hestaurnut slečny Itobertsonoví tcAí he pro chutná jídla ziianicnitť' pověsti V tomto restaurant? vlád ne slečnu KobcrtNonovií rukou pe vnou u přihlížela vždy aby vSem host ňm doslalo se co liejlcpsí ob sluhy Když zahájila volební kam pui"i přirozené počítula 11D podpo ru svých zákazníků nejdříve — ICUyž zjistila ž nikterý z voličů je íiemhodiiým zasedla k jeho tabuli a co pomalu pojídala po lívku rozhovořila se o politice Jednoho dne v poledních hodinách byla nucena sníst i sedmnáct iálků polívky Bylo to dosti namáhaví avink získala tím nejmíní apdtn nAct hlasu Vo avýcli denních ohláSkáeh V tamních ínsopisech spojovala zprávy o novinkách na tabulích svého restaurantu h citáty x biblo a politickými argumenty Tyto ) hláSky hyly čteny h vftAím záj mcni v tamním okolí nežil jakého- iv zprávy jiní nevyjímaje ony jež pojednávaly o důležitých pro jevech prusidentských kandidátů ddein líbila se oriyrinelnost sleč ny KobertNonové Vůbec okolí tam ní zajímalo se o volební kampaň ilavní pro kundidaturu této zají mavé ženy více nežli v jiných le tech Slečna IlobertNouová nepromlu vila ulil jediní politické řeči Při- mstila že by toho nesvedla i kdy by ho o to pokusila Jediní roz- lodnntí které poslankyní tato 11- řinila od svého zvolení bylo žo do svých služeb nepřljmo ženu za Hekrctářku nýbrž zjedná sí muže Prohlásila zcela upřímní žc práce a se nejlépo hodí muži Slečna KobcrtsonovA přistího- vala se do Okluhomy před padesáti lety jako pftileté dév'cátko Do Oklahomy Hobertsowfvi přijeli na plachtovcni voze taženém párem volů Ho svým dídeíkem pruco vala jako raissionáíka mezi Indiá ny a pomáhala přeložit! bibli do jazyka oklahomských Indiánů V roce lítO'1 Theodore Roosevelt je- jí osobní přítel jmenoval ji pofit- mistrovou v M tiskovce Hyla první ženou která ve Spojených Státech zastávala Ařaď poStmistra V fi řa dí tomto sloužila dohře už do skončení lhůty presidenta Hoose- vclta Po té zařídila sí restaurant v kterém dopracovala se dokoná lího ňspéchii K novinářským korresponden- třmi kteří ji navítívilí aby získá- li náhledy jediní ženské poslan kyní prohlásila že jí docela ne vědí že bude jedinou ženou v ná rodním zákonodárním shromáždí ní Navykla jednání u muži do tí míry že bude jí to vAc připadali zcela přirozeným Prohlásila in dosud nemá žádných zvláštních plánů pro svou činnost v koňovo nu ale Že binb pracovat! pro vSc chno co sloužili bude ku prospí chizeml a občanstvu