Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, November 17, 1920, EDITORIAL SECTION, Page 3, Image 7

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    Drfthcía v Frcrtil
tM vid litino it Kmneit j tik
MtA Jak m dhtj i Pařile J
V o potravinoví a palivml krie
(mírky pro male kter tály M
fmnku pM válkou tojl nyní IM
WankA K překvapujícímu ivýirid
vm ode v A dšla v poslednhk Mi
měsících Obleky tm tbjeoiávkn
rholoetie dobrými krejčovskými
rtintHiiii ktujt jcštť! mnohem oe
Oblrk jřlMliVřy piVdnlm krej
čovskýlil rnVndctit frl válkou
AI n-l 2M fťHtiWA ii l In bylo
povaJováno r cenu řnaění vyso
koti Avšak ti"'' utejný oblek
kdyby bylo tiinřno Jej rNkail stál
Itv nejméně: loW frank A a I Vloe
Potoi' hedvábná Ufk stojí
dnes více riožll před válkou stál
celý nltltk
7ntké obleky vstouply v ceně
V llliíc ještě ZlUiellřjsí NcdlIVIIO
tvrdilo so V časopise Komínu pil
lžkém módním sborníku' že žá
dmi polili v 1'nříži nemAže se mód
tu' Šatili pří přijmu menším nežli
lUNHUNK) frank A rnČiié Vlldesát
lUď ii A sto tisli' franku za večer
lil dámská fibor nepovažuje se tm
cenu příliš přemrštěnou a Inkovi
ňliory prodávají se denně ve vol
kích obchodech na Hne do li
1'nix iinolm na IMaec Vendomo
Dámští krejčí samotni vyjádřili
překvapení nmt cenami které že
ny jsou ochofiiy platili Avšak
nejvíce těchto drahých iblekA v
Paříži kupuje se pro Ameriku
Ony kožešin ulouply taktéž v
úžasnó míře Stfíbrnii liška klerá
jo velice populární kožršinoii le
tošní zimy nemůže hýli koupena
levněji iipJSIí za '-'OIKH) franku h lo
ještě ho' považuji' a cenu mírnou
Kabát zhotovený kožešiny la
sičky za kli'i'ý před válkou plat i
Jo no osi 1000 franku sloji nyní
ňO000 frank A 11 lo vždy jeví se
ilostatok kupeň
Ve rVaneii vyvinula ho situace
lak to jsou tu vlastně jenom dvě
třídy oliyviitolHÍva fotlnii třída má
málo ponfz kilt-žto třída druhá
má poiiřy imdbylok To nojlipc ji'
patrno v aiitomonilovi-m tíhu ro
kl'H crn nutoinobilíi v Amorice
iiťbyl vo 1'Vaiii'ii pocit mi iinopHk
(ony víorli drulirt automobilu hta
I sloiipiijí 1'roslři'dii? eeiířnc
autoniobily uoproiláviijí m plílii
ryvhle lo viak inodoly liixumií
jako I{jdlH-liy'( DoInRox K'1
linuli říoiitniit IlinuiM Piinliaril-
LavutHiMir a podolun' prodávají m
velmi itiwidjio a j na ml hIiho lo
liry odbyt '
('iiio Mouply v TaMi rovin"?
mórou ňžiiMiioii Xájoiiim1 1 byt A
11 o]icliodiiMi tnístnustí v Paříži jo
nyní znaóm" vySíí n'žli v ktoróm
koliv jíiióm Hvřtovóm kiípilolu
flnžc v Paříží jsou nyní dvakráte
lak vyHokó jako v Londýně u tři
krále lak vyHoko jako v Now or
ku Za příklad toho možno iivohI
biiflovii říhlo i" Avoiiuo Moula
iííiiť kdož za války mola úfadov
ny ainorická ' viliiolmplavocká
hlužba po uzavření přímřřl w
norál ÍVi-Hliiiiff válkou tioj
lepfií Houbor jiokojfi v toto budově
bylo možno proinjinoiili m 1H(M)0
frankfi roón? nvfiak dnos by hi
tímto lobiiimom nozapbitilo ani nic
hířftf najemno' 1
Jedno hIo linie franků rooní j
obyřpjní řínže za lepSÍ byt anebo
initly dílim v reKufenénl óásti
htii Jenom málo přknyi bytu
je možno nalézt I za fiOOOH řran
kfl viivnů A i levnojHÍoli bytech
je lemíř mamo iíe Hliáuoti 1'řei
válkou příjem K)fK0 franko roé
it£ považován byl za volik' neboť
bvl to nříjem na ínvcxtniVii' v ob
iiohii jodtiolio millioiiu dollnríi
Duch friiuoouzHká vládu ňřednfi il-
'znala ž řlovřk a příjmy 1000
franků týdní jer ohudy A tíxie
frankft I pří nyníjním nízui kur-
- ku valut ním j $70
ťfřední uznání této NkiiloónoHti
jrt v novem zrevidovaném zdaňo
vacím zákoiií' )n tohoto nového
zákona élovžk n příjmy 50000
frankň rořní platí na daiiícb ny
ní méiií nežli v roce minulém
kdežto ílovék h příjmy 'ÓOitK)
vnPiilť platí dva píílkráto tolik
in v roce předcházejícím Aváak
póo lo že příjem lWW rrankft iý
ii 1 povážu já a m chudobu pniu
navilý přijetu dílui přížM tří
dy je Hhí(:!O0 řrwnkft týdttíí Mnozí
tou jí jeél'é fíitti mzdy )fafa m
iiihtmmli jako prodavu4ky v siS
keli olcliodech mají M fraiikA
týdnií #ík mohou na lenío přijeli
žní' Jit jednou 'V-Ilib4bad
KM tyto 'ří jmy vysilují o
brovuk vzrímt pťiatítiwn v Fařt
%' VVká žívohy 11 a nízkc
příjmy prieujíeífh dévéat nJávjj
za libivaí přiéiK poklumi mo
rálky
vytlili
MltrtuJl d'pon%třl w rUkíln
nmlM nvul 1hh íoIm
tnl in vílítok yě iMbnl vt
Irk wA pptAvnn4 Mnřk pv
aU lolikft uVrtji try nvřk
ItrupolL J HopUtky v
tpiint ponlnvřnl jkn idirhiwl
Ver$ tM 4elnili vthft 1
lkvy Uilml 11 kpřjo trvj'
linutfln k rtpatlku v iiřm e
ukut orli noilno lrbjdo II k tbt
tu k lopMntu Hlejnř tknvý id
vek Mory o vé lt#dy liodovrdo
lAru utpofili jo tirtVn ku knnoJ1-
nému iiondarti
Htiitinliky nmtnujl í ttnl M)
procent mužů Athl proHcrujc
vc vřku 45 let nvisk o UO lot
pnrdeji v tli b tccii joiiítil Iři pro
oenta k řijloíeh jn poodvilvnu
a íivl ho g vlíittnlch Rditijrt Mu
t kliky liikló tiMRimoiijí to
'Hi procent iniljelkrt V onil pln
j m naváných probátními hondy
ntu meiiŇÍ cent nežli 10'HMI lo
přílm Velké množství lidi kleři
ijf no duo na tlen a nečiní nálojito
opal folií probudotioiiohl a v toni
Kpocívá hlaviií píléiiirt nutnoHli
Hpoření
V přítomné dobíí jo vinilo do
Htalek jiráco V tn k terclt idioreoh
sieo jeví ho jtnia ncziiiiioHtiianoHt
jejíi příčiny Ikvl ho v poměrech
okálníoli anebo doraKiii) nepil
nivýeli avfiiik v celku óohíiii prii
cc nalezno no pro každólní A mzdy
ve Spojených Státech nebyly til
kd v tak vymiké jako v dobo pří
lomné Ačkoliv ceny živobytí jsou
vynoké přece nebylo nikdy pří
znivéjSÍ doby k hpořciil nad dobu
přítomnou Třeba iimoliejnu zda
se těžkým a nemožným upřiti
nfioo zo mzdy avmik nutnost to
lezo lámo a každý 111 ó by pamab
váli že mohou nudojíti dny n-ino
ci ucho lomioNii a linii Kiiy eio
vék uchopen výdělku již není
Spoření ' má 'innohn dobryc
stránek a r tiieh jiejleimí je oko
iiost žc úspory jsou nojlepsí o
chranou proti tižkýni runám omi
du N ulicích velkých Biueríckýcl
nnHt spatřujeme velmi často ho
robné a nestárlo muž" ktcH jiuii
nuceni živili se žebrotou _ Pohled
na tyto nebožáky mři by náa pře
svědčili o nutnosti spořeni MAžole
býtl mladými a zdravými a pro
stcrujíeínii dnen a popřáli si vsei h
vcYÍ jež život nabízí Avšak léta
nadeházpjíeí mohou přinést 1 no
moc noslÍHtí a stáří ('lovelt jo
sám proti sobe iiepiimatujo-lt na
stáří a nechráiií-li ho proti jakým
koliv nahodilostem úsporu mi Pa
matujíc že nutnost železo láme
Úspory jsou nutností Při každé
mzdó jc nutno učinit I rozpočet a
člověk mčl by utratili vždy o nř
co rnéiió nežli vydMávíř?
KRÁTKÁ RADOST
POKNOK
nsr u t isrtpotr vv
Napsal J J Jahoda
MiŇňuek punčochář teir potr
hlý' na kraji vcsnicio vybíhal v
těchto dncidi plen lu chvíli na ee
slu před Hvňj starý dřevřný barák
h vysokou dofikovou htřeehou
zvedl vzhftrtt bradu 11Ž dlouhá Re
divé vlimý e mu přen Jínieo vatý''
rované vesty shniuly jak třepení
bílých aster it bledřmodr' očí mu
shislufi tkvřly- na klíždém trámu
baráku
Trochu se rozkročil ruce tiazad
založil vypjal zapadlé břicho a
spokojené _ pohekávnl rak tnu
zřdibiič bloudil' po vyHoké omeni
eí svcokuojfyml eíróty po zaeer
milých prknech v nichž umní'
prořezánu srdíčka a Čtyřeípé) rft
žice pak sklouzl rtu povalové stíj
ny zo klcrých naivnfi Ne dívala
w'h)úf nVýnUn liiulinkú že by
je dlaní přikryl
MiSánek punčochář nadskočil
zamnul rukama a nový fiťaslný rt
smčV rozlil kc rni hubeným u
žloutlým oblířejem Trhanými
krůčky — oři Jert tia HVém barň
ku — seícl s cesty na palouřek a
opít se zastavil To m kochal po
hledem na mn-bem obrostlou stře
chu barevnou jak duha od syčllé
zelené až po tmavou oraná na řer
ný kamenný komín baculatý jak
kopuli?' kožený z pískovcových
"řkalulí" uahoře vyzdobený
kamennou řídící
Polom vcíllrt Imiílíiiy lískových
keffi índ4knkov#l uft záhnmerfj
posli vil 4 w t Wlcj 'íhU' kam
mťzimu 'Mkih ároM brambo
ry ze v'Ji oálii a znovu rMth
nit prohlídl wvfJ liirík Do pova
lfi vilaveuA zdéoá clilebuA pec
MUmiitA nvítílu v ačřflI rou
h"0ti Mut H Q itffjA tU) 'Ur
nv Vl iwwkii rifrk
Tak rr donu liékutlVtit UA
MiUnktt tibeUml rUhipu tu h
fcvfltrt tmtáktt řwtiJl'M
luk ittú U trktdee lil v
IvrtWh m Kotořm vykUUI
'(Iill jsem rklřl — lef tu kta
eitl prutem tiřshmil AT j t
krásno jk t ten pán p'U 1113
Aul prstem nesáhnu povldul
ten pAit to by to bjl Mi h — mw
bvoh nastaveni Itrrwl t tltt 1 jsem
Ul pNkový papír n slřeohtt —
v%t neiMm nf lna te vesnioo
krtaut Chtěl Jsem prolomit viMsI
okna — fieprtdomfm I Povídal ten
n to byrh tím slaveni kil to
by to til nebyla tu pmá staro
Hodil čepici na postel rajol si
rukou du bílých vlnsft u n ba n no-
Irpólive nadskočil To proto to
KiitoMna len a slovíčka nom-odl
iih souhlas tu promhivl
Zaroiiilotili "Zrovna jsem si mi
záhunieid na tebe vfpomiiřl povi-
Um na tebe Tnko bych té sly
šel kdyJ jsi po svnlbé tamhle ku-
inarádee Pejouve povídala! Jak
živa jsem nemyslila že se do Inko
vé chajdy přivdám! To jsi fokln
to jsem od toho m loch pado
sát let manželství mnohokrilt aly
Sol to ty pořád jeiii Takový
shnili barák není v eolé vsi to
r
jo taková červotočivá chamradi
mi tu dčlft vesnici jen ostudu lo
jsi ty pořád říkala u našemu sta
venl i nadávala"
Kateřina právň vyškvařovtihi
lAj na jíšku byla od plotny ro
pálená a spalným lojem nčjak ne
vrhl Zavrčela pouze i "Abys ty
ncliliínil biirnbliiii zůstane baru
binou — do komory nám teče
nateklo mi do nyrohti aspou dva
žejdlíky vody A nad seknicí ne
smis Slupnout nebo se proboříS
stropem ní do postele 1 A komín
nám jde Soureni — pantáta Mra
bcnei mi otidyno povídal že m
komín spadiic Ncmhlo nu laviei 11
kamen zrovna do reudlíka!
Mišánek ho napřímil ruce před
sebe natáhl a ki kamnům řečnili
"Hned jo videi že jst hloupil
ženská na tvrdo hloupá! #0 ty
nie neuniíá posoudit žo ho ti v
kotrb? vScehno pieto křižem krá
žem Jakživa jsi t vesnice jiaty
nevytáhla máš1 useknutý rozum
a blikavá učil To mi o tSeb bliká
vých očích před svatbou poví
dal tejiiďUý Jlorák co ml na
mlouval nvou sestru Abya vf dě
lal Ty ne na naši chalupu díváš
hloupS ty řekneš že jo tu stará
chajda Co hyn jiného mohla ří
ci í AIo najednou přijdu pred na
še Htiivcní učený Clovřlc pán t nu"
Ntu má nu nose okuláryvv-kapso
lejstra — koukne na imSo atavení
a hned povídá 1 To je krása to je
málotode vldčt iiJSeo tak starobylé
ho lo ne musí hned vymalovut a
dál do novin ! "
Od přeškvařečného loje lo bru
čelo! "íUázeu jako blázeni Našli
jste no! A delá ní mladý blázen
ze Ntarého blázna kašpary!"
Mišánek zvedl pravici 1 "To ne
povídej to stará zadrží To já
kdybych tomu pánovi lekl hned
jdeš do kriminálu' hned! To ne
byl jen takový ošustový pán tu
ková nějaká knininčjiko nebo fen
dovák — - ne" Jo byl 'oravdovsliý
pán Koukalo mu fe každého
knoflík 11 Mluví jaV kniha co
hlovo to dukát Poslav se před
iiiiho stavení a povídá Tuhle n
tady alojí jisté Iři nU let joul li
pak vy jste nékify lezl na lomeni
eií dá jako když mí vujřícím mlí
kem opařil Koukám koukám —
proč jsem mři lézli na bnueníeij
pán ú lezu na vůz brojil lam
na prkýuko a už íítni letu tUícího
šeNtislýho osmdeHálýho — jen o'
pár let Hfí omejlil ~" y
"A do komory lc(-e komín no
hejhá aíropy padají!" sekla Kar
Icřína !
"Nic lak — - zadrhl Hlojí to Ntu
let proř to už nespadlo? Protože
to nespadne protože je to 'staro
hylostl A povídá mi tm pánj Vy
aul pano Mišánek nevíte eo má
le za poklad — to není kraj svitu
vidéf fakovA tr5 Nlavcnlí"
' "Ťo nž breptňí po tisícáté —
už tni to 'a žaludku leze — nado
bro ne dřdku zblázníSI" luze se
línívabi MíŠátiková
"WuS lo taky vždycky lezlo ze
žaludku ikdyžMw dáfy b iiiaše
iiiU liarJÍu A:póřád jí íolízabt
flpra vu j n řculw d ióvá 'knij
hililn lolilň udifcj — kramofite
ň bycli byí Iomiu dalí Tcř by
mnS ulewý p(m neřekl že nnH1
l4Vnl J kráo lo je to ularo
íflout f Tr4' bych míl oUiiítovn
ný burik lo mmiilry lvík Vy
k ku tucViíMíl!"
"řo tř dldktt hiU tiebli!"
e til M btlln Katettltt M
rul tfT%t 4Mipt bitu m plet
lič ptkHkumt p blub
MisAnrk e v hld hkhnild
Popudí ífpiel ttmbktvM i íi li h
si ntkntl plftXc beliM N Ulúhftl
ikiiite Itudo %o u trápit khm
shi Knvkoii klo s takoou
lmu hel#o pojdotr
A lil iJ ít Mál m erste pM
svuti iaiňkem a siatnynu s-
hledy i-mrtkaval rhalupu Mluvil
sl sám k sobé: "t bf k kolon
Inlm vhodil sedliidesAt let a HO
sllitl si eo tuková utnrohjbtM
tdtsithujo Ale ul MiAj dčdek íí
kával to to jo IcpU chalupa ic
nv lil dohře odl dčll H kuli koy
to UÍ tiiAj dedek říkával A ďdiíe
to jsem tictpruvoval mám tou
slnndiybtst a páni to budou mu
lovhl do noviitl''
Ani sl nevšiml Že W němu do
oháI 1ebduškii kAžičkář s "ein-
keni" na pravém oku bezkošilá'
jak mu říkali člověk připružené-
ho mozku kterého sužovaly div
né initcnty Ale jak hobdiisku
uhlídal hned nadskočil podepřel
ruee v bok a hned k fiobduSkovi
"Kam kmotře kam? Nespě
chejte iiehřlkejlc — mohl hyslO
postál jo lu všelicos krásného k
spatření příkladu? podívejte se
kmotře tuhle na' mé stavení — eo
se vám zdá?" vypadl hned na
plno
KAŽičkář uleknut" stočil loví
dravé oko na punčocháře v kr
ku mu zukloktalo a fistulkovým
hláskem odpovídal: "Abych Ink
řekl — 110 co by se mi zdálo? IV
třfluivaln by vaše stavení řcmesl
iíkí — trochu nových doškA by
taky neškodilo nějak se střechu
kroutí — "
])o Mišánka jako když sršáň ži
hadlo vrazí "Přece kmotře
koukejte na celé stavení koukej-
fl _ no jen tuk na piano ale
víme učcnS koukejte co vy mu
iíkáte?"
Lehduška přehodil svazek Ninra
ďlavýeh kftžiček sin druhé rnme
110 namáhavé ještě jednou levým
okem přeměřil chalupu a pozor
ně se podíval na punčocháře jestli-
snad ho neeheo za nos tahat
'Vysoce laděným hláskem ozna
moval: "Co říkám — jak jsem
už řekl všechno to stárne vy i
chalupu ale snnd se do vaší smrti
mi iU nezboří doufejme v Plina
boha všemohoucího — "
Mišáncli zlostí hořel: "Co vy
to 7 Přece koukejte to jo to krá
su žo je lo ntiirobyloNt jaké v
celém Nvetě není — - abyste věděl
bobduško byl tu z Prahy pán
náramně učený pán měl zlaté pr
steny u okuláry na nose — po
stav! ho 011 tuhle před naše stave
ní a povídá : pane Mišánek vy ani
nevíte co máte za poklad — lo
iiiAžo Plovek jít kraj světa a Inko
vé vzácinosti nepohledli A hned
len iián vezme lužličkii hned si
něco zapisuje hned povídá že se
tohle slavení musí na věcnou pa
iiiátku vymalovat že to přijde do
všech novin — -"
KAJíiokář nejdřív ustrnul nulo
čil hlavu n bázlivě zdravým okem
měřil Mišánka pak si hněvivě
uplivl a beze slova ulíkiil po cestě
k vesnici Co by hí dul ze sebe
tropit kašVy? Co pak chudý
člověk je každému dobrý pro po
Šklebek ?
Mišánek podrbal se na lt 11 1 1 1 o
loch zuřivě no podíval za Icbdu
škou a huboval: '('vnui pak la
kový poohlený kAžičkář rozumí?
"Co pak b n ví eo jo opravdovská
krásu? Takhle dun radla vou kfiži-
kM ii n i-vfkUH ! 4 t M
Hltbujo ale niátta Uh j
Il!"
tVohnt 4U KomiU vdttt I
I dnibrt kiMioe elk4 tlknlibitíá
mpmýrh bklt a pin vilýfe-
t bUw Pmtoíku rttiU li li
li nhttmval tios tw'U stolfieel
VurA syna Jk jUe Urrkt
tl KialA Imllii na lUlo
Misšnrk jsk byl roíódrtt lv-
nou na Koikui "rmttmámis
heiuMlkti b l elilíte edl mého
batiku — doj TAtdAh trnMiic
pfodMddiit — ale jslli pk vy
jsle sl HÍkdy mého staveni vši-
udá jestli puk se vm lalilulo!
KosAÍka rluVI jen funída obli
čej do šípková Mrdřný tsl mí
ramiiě spěchala ale iaslaila se
oděkovida M pomlrav a tiíve
se podívala tm puněoohArc
"Abych lk řekl na slará ko
lona nul 111 radost! Přijde Prahy
uěeaiý clovtéok n okuláry mrkne
tuhlo na mé slavení tt hned pro
hlásí lo Že je pohled Že IU V
Praze takového stavení nonuiji A
nž mé slavení midnjou už o něm
bude říkání v novinách — to ani
řádný velký sedlák nemá tako
vého slavení jako já !"
KosaVku vyvalila v sádle za
rostlá očičkn sepjala ruee na vy
stouplóm obšíniém břiše n chra
plavé povídala: "Ze vy se Mi
řáuku dáte každým světoběžní
kem mabalamutit — už jsem sly
Jda — byl tu nějaký světský o
bejtla n imlýskcm a tuze xiU vy-
n 1 ::!
vrui nu iniisoviri — 1
1'iinčoehúř nadskočil S vyva
lenýma očima horečně vykládal:
"Tohle panímámo — níe tak —
lo je omyl krueiánský omyl!
ftódné hulíknvání ifádný svělo
břžník! Ale řečeno — mudrc
moc velký pán! Kapsy měl plně
lejster — žandár je proti něinii
takhle maličký" n to se Mišánek
sehnul zcela nizoučko k zemi A
vodorovně nataženou dlaní ukazo
val asi dva eOule had zenit — " A
povídá : Poklad — nikde v 8esUé
zemi nic tukového — starobylost
— bude se to malovat — bude to
v novinách — i padesát tiníe by
ste mohl pane Mišánek n tuhle
krásu doslal !"
"Víte Mišánlku vy jste cej
chovaný blázenu i a tím Nvým bo
žím obrazem! Ani tři slovky vám
nikdo za tuhle chajdu nedá a vy
jste se pofantusírnval plácaninou
nějakého světového taškaře —
1 Mišánek nadskočil dvakrát mě
vlčí oči a hlas mu v hrdle přeska
koval: "Panímámo — ženský
rozum nejnastiiý-baiidoi' — což
inAže vesnická ženská usoudit?
A jestli vy víte já bych n vámi za
své stavení H celým viiniiii umu
tem neměnil — váš grunt je tako
vá hloupá kamenice páni ni tuko
vých ěičúren ani nevšimnou!"
"dděto no MišiíuTtu vyspat -
jděte máte v mozku zapálenou
krev noho vám mozek měkne
Jděte k bábo IVjchalce ať vám
dá žíliavky 11 Kosuřku maje
státně vykročila zo zarostlých
plic hlučně oddychla a kolíbala
se od Mišánka avahovitoii cestou
na dolní konce
Punčochář se zlostí zajíkal Ta
ková sádlem zarostlá Nolka bude
mu lady Vybudovat — - jak pult
ne! Ta myslí že je na světě jen
jejich (riint a rozumí sturobylo
sti jako prase karafiátům! Kdy i?
kousek zašla hlasitě nadávali
"Je to hloupá selská fúrie ani si
štít nedají ošlafírovat a ani jim
na taškách kousku mediu nero
ste! Závidí chudému člověku zá
vidí — to jc okuté tomu já do
hře rozumím Chtěli by oni Ko
sařovi míli takovéhle Nturohylo
ftrtftl I
ktavftd ey tmkl KHř v ki
%iKy VuVil -M
vbUlt" fujeltvHt t!w Mtírtvo
fit dftU KleíliA lvbnkí vtjtw?
nik dhtýw svtwa lpUvým
levrmt kmitku ipiHu jmyk
"Vk ly vii Mak ty ví
nikd- nottfiiá tuhl ktJUoo-i su
nbvost Mtého fcUverd — přrce l
velký p4n l Prahy jvhU napl
io i tom ilo wvt — Je la w
tm! UIUa — II tuhle lidí jen
mihnuti duji — nevmutjl to jes!
jtt jedno taková staveni l
Iři"
Děda KleěkA d-š 1 k MUA ti
koví pohladil tntt vestu a vial ři
knoflík! "Povídám to tl věilm
eo tl ten pán frkl ale praíštl pá
ni ae tm vsi všomtt diví — člověk
must býtl opatrný" rvílivř
přiřekl
To ly? Co ly? Přece ! vidíš
h je to kliUa že jo pAlliVlí
ho sta lot starobylá přece lo bu
dou iniilovat" nadskakoval Mi
Sánek
"Vidím vidím — ale ™" fn
kroutil hlavou děda
"Co ale? Ten pán povídal to
by hned dal doset — dvneet —
tí-ioct tisío ra moje slaveni — že
je to poklad — to v eolé remi 11'
nt tak krásné chaloupky — " vy
kířkovid Mišánek
"Počkej povídám počkej! Po
vídal Že by dal kolik tisíc ale nu-
povídal jestli jo dá! Slovo jo vir
skutek je křemen Ono se často
všelicos povídá 11 sem tam se há
zí nebeským královstvím 'ale
když přijde nu slAl klopit — tu
ournzl A taky ti ješl5'něeo pod
statného řeknu 1 je tu taky jmy
ourazl Ou povídá že v celé zemi
není takového sarohylého slavení
— olinul Jestli pak víš Že když
jsem byl u synu v Senhraheoh lo
je daleko za tninhl těmi vrchy
viděl jneiu fíitTi tři tiiWó tt 11 ro
bylá chalupy a na jedné jt napsá
no že to stavěl Jakub Santroch
letu Páni tisícího šestistého tři
cátého — tu ehalnpu teď má Ven
cka Cejiift nudil bya ho znát je
zdí po světě má žlutý fasuněk a
břichatou kobylu' — "
"A to není pravda!" zahulaěil
Mišánek a nadskočil třikrát
"Je je! Sám jsem viděl sám
jsem Četl Přece víš že jsem tl
nikdy neselhal! A počkej ještě li
něco řeknu Tamhle na horách
je vesnice ("'iháneě lam je tako
vých chalup plno 11 miijí ještě
vte elrálA nu lomenicl a jedna
má vyřezávanou pavlač Také už
ji páni malovali a fortojrrafírovn
li 11 do knížky o té chalupě psa
li A v Dubéin to jo ještě dál je
taky taková chalupa hyn 'ji má
tištěnou v kuize — "
" Viděl 'h to Josef viděťs?"
úzkoslivě vyrazil Mišánek it oěl
niti zbuleslnily jaiko bitému koni!
"Viděl -- zukleju se li na to!
To oni páni t města jsou hr hr!
Vidí lady u nás chalupu a hned
' fanl-flHÍniff A no je ještě sta
rýeh chalup dost 11 doM !"
Mišánek se kroutil hrbil do
zem8 rontl
"Ze by takových chalup bylo
vid — " nerozhodilo stÍNiiěuýnř
hlasem zuhořekoval
"Jo — abyn věděl jak máš a
lidmi mluvit Já po sprostu ale
upřímně abys snad nebyl v mrá
kotách ~" ujišťoval děda Kle
ěkA a konejšivě poplaeoval Mi
šánka po skleslém ramenu
Ten už neslyšel Nliehl jak za
řezaný 11- najednou celý shrben
midNkukoviil k záspi n zmizel vo
sluré chulupS
wáini@©0
o
r v r
57
IUUOOO
NEODKLÁDEJTE SE ZASLÁNÍM
n n
10
peněz do Čeokoolovenska
jPtžlTÍ u TTmmVrnStIn2'l!ttirti 7Tfl''fBT'Tr'"Trr'''ff '"TT''7T ""'11 'r"fn" "p"""'" y'if iwi— wpímgimi rw Him
Přímé spojení a bankami Československými umožňuje nám rychlé vyplácení zásilek - Naším
prostřednictvím zaslané peníze jaou vypláceny' v plné liodtioté — X11 každou zásilku ruéímet
vystavujeme drafty splatné v československu
prodáváme československé nové bankovky
Americká Státní Banka
1820 Bluc Idand Ave roh 18 a Loomii ulipe
1
CHICAGO ILL -
MOHOVlfOST PŘES PÉT A PŮL MILUONU DOLLARŮ
3-1 STÉPINA předwda t ' A J KRÁSA pokladník
Yřední liodinyi Od ÍI do 5 V poudělía vo čtvrtek do H iiodiu vcíre— Přijímíuí vkUdft
pežíních zásilek 'do Evropy v sobotu do 8 bodítt veéíer '
mí