Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, November 17, 1920, Page 3, Image 3

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    jak UiSAet cttmu ha
řOtXOiU
F4U dr ř rtMVtdl
Klt A hku 1} piilAM Npu
Itunnpntlt v svým vnjskrm
Mmimi sxedl ujskm r
VmVym á ruským ltřiut lul
ui u Slavkova tí1nn by Mt
rn)T il pidiiikiivýh iJAftAVA
VbU f tm tuMiu pmiH nhy
tobolu trpokeJm'hu vísníc"
Vtrrý vmll nrmAJy ii re
U Kvmpí mJaII n tnUwlH dt VI
lní Ale vAlrřný plán se tbYiA
kíim nepodařil Nnpnlemi ulekl
jim řnvn pfvd nosem díívo mí
se milí idšůáei řpmlo
li Pnu' ho nechytili v
kolnoMi byly jim plUnivy t lom
kohiVttly tŮMlé o ř?H
Trh ilon plod Itit vmi U Slav
kova HOllíl NHMi0Ol ll Sltlltotě
Knmlii u Ktotu n prncnvnl májo
před hcImui plnu plánů n nuip tk
so dověděli v Máni Je Napoleon
jo tm Knmlii vjol do mnohých
jfHtuiků bojovný duch usiny
slili si h elsnřc Napoleonu mi
Kitmlii polapí
Nešli se na "rnllióo" (luk M
kuli obecnímu domu v němí byl
hostince) n rndili se jnk ly měli
svflj válečný plán nejlépe provi
ní i nby jim trn Nnpoleon no
upláchl
Stnrý výměnkář Hnluzin kle
rý seděl pokuřujo u své liolby
vyndnl fujfku x úst u prohodil:
"Napřed hoste no linuli nějak vy
brojit 1'řooo nu íié nepudete
holčina ruknmii To běste lomu
dnli Nějaký zbraně musíte přec
mít !
"Ha pravda!" Přitakal soused
I Innl "Chaso poio tlum pro
nějaké klacek lú si vezmu vi
dle II" A již narazil boranioi a
odcházel Za ním vyrojili no i o-
statní aby si opatřili zbraně ti
inolili sogmk pustit i do zápasu h
tím "čertem" jak nazýval Na
poleonu HoJlfik Kozel
Not rvalo lo nni čt vrt hodiny 1
spiklouci počali se vracet i do rul-
houzu tentokráte všichni nzbro
jen i Zbraněmi byly copy kóny
vidle sekery staró iurMiiii% —
zkrllka každý vzal lo co nejry
obleji naŇol
Hat lion znovu oživl 1'oruda
stala so lil iión? jsi neboť víiebni
so na tu vnloFiimi a nobozj)0("nnii
výpravu flrtkladiiř ponilTiovali říz
nou cliinoiovinoii kterou tobdy v
zňiiiookóm pivovaře vařívali 't
nedloulio biirolo lo v ralboiizu ja
ko v ťilej 'don mluvil přoH dru
ln'lio a vňiolini dobromadyi mozl
liovnrcm vyprazdňovány byly
liolby lak ryolilo že bospodnký
ani nalóvat noHtaoil
Kwieíní po dloulio t rvu jícím
bozňóelnóm křiku zdvihl M noj
starší nich nedluk Miklílc n wil
ným hlasem vzkřikli "Hoďte ti-
ohol Nemlovte vSeoil Mosíme
mlovil jeden po drohýiu hnbwli
hic se přece poradili ('Ido neeo
ví jak be to liojlojiSÍ šlo bať to
povit" A usednuv zdloulia no
napil'
Chvíli bylo tichu potom sou
sed JOiláčck vysoký' silný sedili k
hlubokým basem zahučel i
"JA moslím že nelepší bode
dog nu Tu' poěkiirne ho (landijn u
ráno jé idiyťnniii jak bode vyehfí
zet x dumo llodriňme to fakt
Vfčil pudem ke Oandiji tam hc
skovíme ve zmoli a baž no trocho
rozední lak vopsfpftne víeckr
stavení Napolojonn ehefnem a
lílovedcui do Iíšuň Co meslífe
bude lo tak dobře?"
ShroiníWdřmí přijalo tuto radu
se hlasílou pochvalou u jásofom
V jizbP hostiímU bylo fplo a pi
vo počínalo mnohým rozpaJovii'
fl hlavy Jíž se Iřfiílí jaká to lni
t]fí huiulu n jak se Napoleon tek
no ftž houf hWúkh — bylo jích
nikom padeslf — h kosami eepy
vidlemi m sekerami vystoupí mu
v cestu
"A já mo cli'tno kuňa ho ho
be" povídá KobWek it řek no i
IVkuC vítám pnnř Ilonapartl To
só k nim hosflí Jen bezk duJu
k ťbo SímlMka trt dtne do Uú-
tiX pMkei"
A kiířcníiř Kolejkft rozumo
valí "Co mo huáfi platný vsVke
f kanóne víceke fe kvere a pi
stole víeeke fe palaíe víeeke fe
ttnnlt n víeeí fl jenerálí? Ní"
lilo iiief A co sj poAnó Kraneó
zí?bez svýhfANaífolejííf"
"Tfan bode ehodá-kftm tU" ro
zasmál sa veel(! éd(fa Bicmnih
"Hod6 wtt třbrnt wkh ptt
IvmUU h f4hflř'if vodkiď příílí
Á loífa jim tik- PmÍ W1
Dii kni iált T Jim ! tU
iiupukti tm jk NWJ
"tftn li'le tiftí' frtvUl
MMn Utt jUn UUIck
iV'tiiV výpmj "Tm
nstV fo li sm il I Meí
b#l ř n nfífil ilobiřm ti
di m dři tnut tikuli IrnWli l ill
pir h kii j n M
tie sViU h tw M v bk
lrib 0d tiťťh&m tbr
A Mmlin IWk Mihl tAAH+i
luk pit vor ní jki by b Am lim
i byorným Nolej('nom kle n
NliubniH o rommáTi im ťi l k
Pk iirt ilníli ium nmlkl Nf-
ktoft yt v iluohu vldMi jak t
biu sAnm'bo Napoleonu n jak
e reU Utieň diA A ididíviljo jo
jloh rfknviiómu řinu A Mnlim ni
bobb pfibýbajlw omuMi
skoro iloi obi na to le sedí v rnt
hoinu u i n a Napoleon lo sedí
na Knmlii
Policajta který jediný l icb
ho sbronáždi'iil rnohovnl oblud
nou krev n smifcil se jim hdá
řatl h" Napoleona chytit není
tak lehké jak sl Vhlobni myili
nikdo neposlouchal A přece po
lionjt byl stnrA vojna bojoval
pod jenorálem Kaudonein a voli'
co se tím ImiHwul Proto tnke roz
mrzen dopil svoji holbn vstal n
odebfizejo bmříd si do vnisii
"K Sak ve )f neehetnetc A n
hodiv FONtra palnKom o podlahu
zamířil k domovu
Po odchodu policajtovi byla
rozmluvu znovu oživena
"Ifas jé1 ehetiiem" zahowiřil
Acbín Smerda Jako kost hubený
iMovíok s cepem v ruce "dovc
dom jó do Mšně zavřeni jó do
rána do cnbnle habe nebotekl ra
no mo dáme kafé s chlebem habe
neřekl ti pak rwirS m !hřm do Vi
dno I Tam so nmsl podepsat oí
nařovi pánovi že u2 U pokoj a
debo to ncHtuPilo mosí se na lo
třikrát zadušovat A bode po voj
níí Halo sÓNcdi moslme jó na-
rrd i iietíti"
"Hano hano Sobino — mosf
mo jv ebotit A šak mo jó :hot
nem! To je tnk jistý jako že ta-
de sedím a pijo —l" zahučel Mik
"l)cť jo na to časo dosti Pu
dem u 2 po pnlnoei není to tak
daleko Moslme se na to švando
přece napřed poselo it Hospodské!
— křii"ol bohatý sedlák PJoskač
— vftóm ješíe pivo] Já platím!"
A lumpodsky nestačil ani nalé
vali Stihni!! Napoleonu prázdni
li bolbu zu holhou již předem ji
sti Žo se jím výpravu úplně po
daří Hylo již hodu" po pfilnoci když
stnrý Miklík který jediný ze
všech zachoval si uprostřed vše
obecní vřavy jakousi rozvahu
vzkřiW i
"Chaso včil dopito pudem!
Hať nám neJiofókne ! ' '
Honem na rychlo vypito po
slední pivo posbírány po kou
tech roztroušeno a rozestavená
zbraní n povstslei proti Napole
onovi pomalu a jaksi nejislfi vy
cházidi ven do tmavá noci
Před rathoiizem se jakž takž
seřadili stnrý Miklík vykrořil v
čelo průvodu a spiklenci dali se
nu cestu
Hylo zima Ostrý prosincový
vítr hvízdal jim do uši a snili
chrupal pod nohama je!" rozjíždě
ly se jim tia všechny sírany ale
MSfíáol na lo nedbali Pivo vra
zilo no jim do hlav ti nni s blud
ný mi výkřikyi "PoíW to Napo
lejnp mo ti dáme!" brali se ku
předu
Kosy cepy n vidíc jež klátily
se jim na ramenou ncm n tam pů
sobily příšrroř a kdyb jo byl
liřkdo potkal byl by jisté stra
oberu duši vypustil
řlí již hodmN dlouho Kolářko
vl zdálo se fa by jíž dávno
il fA (3nndíje býfí n protó biiPeh
"Mordije mnU se zdá'i?e neudě
me dobře! Det juž dome ijspoií
dvň hodino !"
"fi hrome" zalklo! Hlíkljk
"(leť mo demo do Slupáníc! Jak
smri lo tk njfíhU zubWditf Co
vřjl? Homra 0'ťzpátek!"
"Jenom rjehudo li pozdé" mí?
níl Dflofk který ui! nH y duchu
z Napoleona strach
"No snad nehodo Mosíme ho
tíkat" "Ilasamatercmfofc!" zaklel Ko
láoek "jestli nám botnl I)(mo!
m' tóviyťfíHn úl(r rolí ' W Oíndí
jíí"
A eflý Jipu{ inj M! $ff zmur
zlá poje příkopy" mez do Mbu
hmtrrtn ke íťndif Kdyíí ne blí
žili k iwoíé yo vídéfi v jed-
Nttnt uVltí pPimttřinihrt ll#r
Wlb V nmbn iitiiiCi li KrM
iWi )ka přt4 Um Mif
Vnjiým tklflW ' M-I v
IMrt !itrlt ltr li
ly b e is!ilrt ptVh4 I lti
itíkMl lVohf priÍVli nt li
H-hjbmt l im I4 b'l l i i
hpwt ibdib' "lbi 'nk jf"M
lUm VfMfiblt"
MA mňm doii jn iwoi -
iK" ioptnl Sobin SmoU
"A JA se nedAm rubit!'
ildl Kolejka
Wkn n strmil před Nwc
miom rmluAtíly ponenAbbi n-lý
houf Jskými bjlí hrdiny 'nkud
fcedili u sýib bobb lakoxými
b)li liMiI řbrtbeb l kdyi stáli piV l
Kandit v niA ilbl Napobiui
Asi pndesát klikft d Kňlldio
se Ňirhi lastnvil! Koláti k j'i'i
nspuii na oko délnl odvsřnrbo po
miiěoli "Chaso mosínie iaudij'
dokobi volmtópil! JnítV jo tmlo
Jen se nelni jle Já s Miklíkem pu
du lam na tu stmuu ko mli ve
so piNstnvto tak hnbe vás nrbolu
vid'l!"
Ale shroimUdónl so k rozehodil
nomilo Strach před tím ěeitom
Nnpolcoucm jo ovládl docela Ně
kteří dokonce mínili utéci doinfi
dokud se Napoleon neobjeví A
sotvaže Koláček H Miklíkem vy
krojili k úvozu ecló shromáždě
ní dnlo s za nimi V tom všuk
zaraebotili závorn na vratech do
mu v nřmž bylo svftlo n souCas
ní ozvalo so cosi jnko cvaknutí
kohoutku Do IJšňáku jako když
střelí: úprkem utíkali k úvozu
aby so v něm skryli před Napo
looncm Ta tam byla jejich od
vaha n bojovnost 'Ani Koláček
ani Miklík neměli chuti jiti se
podívali před vrata báli se že
budou zastřeleni
Když so všielmí posehovali v
úvozu zdálo ho jim že slyší koři
Nký ilusot Ale ani oei nechtěli
otevřít a teprve nž dupot ustal
vylezli nejsrdnatější z niob Ko
láček n Miklík a dívali se en se
u Kandio d5jo A eo viděli? Hy
lo ještě) šero ule bylo možno do
cela dobře rozeznat i skupinu asi
pěti koní a na nich vojáky V
tom pohodl prvnf z nich koně u
jol rovnou k úvozu IJSňáoi b ží
ce ve sněhu báli so pohnout i
"Ježíšmarjá věil nás lade vše
oky postřílí!" jektaje zuby polo
hlasem k Sebínovi pronesl Kolej
ka
aiim a poiooii nriniiťi se
svou družinou Sodě nahnut na
svém bělouši cválal vpředu své
družiny podél úvozu neohlížeje so
a nevěda že dolu v úvoze tetelí
se strachem před ním na padesát
Lí$iákň kteří večer při pivě mě
li tolik kuráže u hodlali ho pólu
piti
Teprve když dusut koní za
nikl vylézali IJsfiáci i úvozu a
dívali se za Napoleonem jak mi
zí směrem ke Pratci
Podívali so zahanbeně jedou na
druhého ale nevyčítali si ničeho
Mlčky nastoupili cestu k douiovu
Teprvo cestou vzpomínali jaká
to bude ostudu! Vždyť se jim
kde kdo vysměje! Padesát chlu
pů u báli sn jióti voják íil I láli se
Nupolcona který by se-byl třeba
ani nebránil Ale už bylo po
všem
Ten den až večer scházeli so ti
eo pronásledovali Napoleonu v
"rathózu" aby je nikdo neviděl
Máli se výsměchu Do rathózu šli
zapít žal a lítost nad nezdařenou
výpravou Ale fani bylo smíšků
dost a dost Jedině hrobař sta
rý voják so nesmál u těšil ne
šťastná pronásledovateli!
"li uecht jé toho Napolcjóna !
To von juž tak dělává Žň kazí li
dom radost o nenechá se ehetiti
To juŽ hodělal koliku jciierálňm
u jaký míli pláne! To je juž ta
kuvá nepřející člověk!"
Když pak doílu zpráva o lom
Žc Napoleon u Hlávkovu vyhrál
tu policajt sfará vojna bručel
si do vousn! "To je krámli že Na
poleon velirál Ale proč vchrál?
Protože naši jó nechetlil A pmí
já nccbetlí 7 Protože neposlechli
dobré radr Nigdo $ rdch j ne
znal a jii jím pořád říkali u]l
Uličko riemeslifo si že fen Napo
lejou je nějaká vobr flolíáA že má
šale zlatem a stříbrem veňívaný
u nu prsáoli plno mefáln Je to
malé človíček bez fosfi jako ná4
pan farář akov' břoeiáčl:kije
nom jeduoduVll klolček' zelená
f řJčtk u tu Id ii vsčk ! po k oleiín
Sedá pláM n límcem jezdí vn
Mmlo Jrtko svitá Martin Ale to
víra povídím D fil iiíi htht
fWif Vočj mí jiko jkkrt 2vh
}l )s kl' jftko H Mť
ttf i řiií jNMií Alf b
filt ? JV dr biAth lid # 4 Mít
it rt trt tik d i !k
i i i' l!i-V t 1 - PtVi
l( i f ' ?-m l l iM 11 1
!! J'- Itii ď ibřtil
%-fd-i'- V t'-liU!
Km Wl-t v j-su' Drtib ni
1 1 1 ' " A t ) iU Nii
vi'i'ťi I - N"l
nlmni''tlltiiniiv1f'
VlTřIETVť VVLE
1lo vldílo J' V Pl?0 telili
ln i o i i 'lni sh ll Ull0 (Hlll'1 HI V
fo lil jrsl řnloý biMnf ksbniet
lil idlu lAtbt ptiinAlki l'ie
Sl l Xsikv tlsiii" i l XitiiKií '
IM itilliliii sn i-koopnti
Vlsliř pmlfirtiiá Síiiod by mlnln
tik elk'bp niknliv j'-t juli
liořl A jsi til okutnitfctí mVI u
visejbd Jej! řpOsibují iv řliik
má pivit jnku by m bil milí m-
kib na jiné planetě inoi jinými
lidmi jloM mocnosti jsou t ikikii
nelunoi no
Jodnim z tskovýcli lidí s nmJ
loistim kloiiii iiruiiiiifein nu Jesl
FrantiAik Plánička tvíireo První
u resknsloveiiskřbu asi 1'iiuoiui
ekélio Orloje — jnk nazval sviij
stroj kter' jo iirávó vitiivuáii
v Klementinu (u Křížovníku vo
dlo Knrlnva mostu)
Pvlo nás jistě vlec kteií jsme
si mvslili kdy n jak so projev
ony ideo onu pníce vzdělávací po
b'ta u fina provndeiui ono pouku
Kování k sebevzdělálll k píli a vý
sledky ze čtení oliěeb desílck po
učnveh a vzdčlávaeíi-h knih i im
bol' so nám zdálo že výsledky na
ší kultury tohoto druhu jsou malé
it nepatrné Vždyť rúne "vzde
láni so do liili takřka nacpává
jsou eclé desítky vzdělávacích kni
hoven lidové strany so stálo du
šil jí že ony mají bbivnS na zřete
li vzdělání lidu atd
Nuže je 1řcbn konstatovali ži
máme v Praze věc která lnuli zá
jetu ciziny věc která jest úžasná
doeílenými výsledky vee obdivu
bodná vytvořená samoukem dél
níUein a vo vězení v samovnzbé
— n Že to nebyl tisk dělnický kte
rý si v áei všiml že obu ib niky li
dových stran daly so opět zahnu
bili tiskem nelidovým kleťý ten
tn čin ocenil
Než poslyšme oč jde Věc zni
iako román — u vskutku život
kohokoliv žitý plně jest vždycky
tnk bohatý na dny snaženi vy
sledky u osudy že jest románem
Ve Slatinách u Prostějovu žila
chudá rodina a když Františkovi
bylo 1 li roku zemřel živitel rodi
ny František mel zálibu ve stroj
nictví chtěl se učili něčím od me
chaniky licho podobně Ale ačko
liv učitel (kolik je nás kteří vdě
číme učitelům za první rozsvěco
váni světel a odhalováni životních
obzorů 1) — ačkoliv i učitel seznal
že Plánička má vlohy pro studie
přece rodiče nemohli pro hocha u
činití více než dáli ho učili kroj
čím u strýce
Nevadilo Pláničku se vyučil
krejčím tníslo st rojníkem po vy
učení vydal se do světa a zařídil
si pak vlastní dílnu stal se mi
strom a oženil so Jeho další život
mohl plynout i dále obvyklou co
stou Mohl so stát i i továrníkem
založili v Prostějově světovou
konPťkcionářskoii firmu - Pláni
čku loliž jak uvidíme toho byl
schopen a nebyl by se spokojil jen
h nějakým životem málo činným
třeba pohodlným
Avšak tu se přihlásil osud při
sel zdolali Pláničku a dáli jiný
směr jeho živni ti -- v podobě ženy
Jest to nejčastěji žena která jest
nástrojem t zv osudu
Když krejčovský mistr byl za
obchodními záležitostmi ve svítě
jeho žena se zapomínala s jinými
Ty věci skončily tragicky Planíc
ku zachoval se jnko onen muž z
Wildeovy legendy kdo čteme:
"Zákeřník iismreiije polibkem (n
lesník slovem íichotným muž sta
tečný všnk mečeni svým"
Plánička byl celý slatečuý člo
věk Troufal si vyzvali osud ue
chtěl liudUříti svůj život jen pro
to že se oženil dle svého srdce
Když jeho Zena počínala M dále
tak jak neměla stalo se eo se
stáfi nemělo Pláničku sáčtoval se
svou Ženou ťak h še dostal do
žaláře byl odsouzen k smetl kte
rýž rozsudek změněn ve i!0 roků
žaláře Mylo fo V plzeňské trestní
cí„ kde se mř-l ' žíyof Pliiiičkú V
skonéífj Mnozí věří' ve shodá )q
1'ipfifáliif filosofii lc osud kadbo
ělovělíM jeij určen předem Nni"
ale pak m'l Pbifiieka 'MU dva
řt rokň v freřífniel vftMa V w
fitruít a vezení navrátili a — o
HH dílu se Ji
ik lt iVř f l ítxík nVil it
11 tjHt l il tMř V
1 1 U'li 1 1 1 1' d iU i i
il lul imln ks i li l Uiiii ku
i i Jl j %n nbu N 1 1 iťl iu
u I pi l i inude I linu iu u
ji i Uř i 1-pi í')"b
Hrt k( I 'IM l lipVdVU A p'e
ř i ld í 1 h dM-il r iku pio
ii
nk siii n !#! N i""' ml
l)(„jt iki lm il Cnio'ouit1 tor
Silni n jioiMi ro lo jcsl - biti
uVně sniii kdi-e mUiikui
e n# m ilmerl MKH se iriim
(iitii JmU uiAro riuěiíití Din b
silný rlicilfliký fl Mněl) Xilk lie
snese iHknVi bu iisniniieeid 7i šib l
by řnbl Jistě (Pil létu píileÍMto
st j bv se ineli Kiiiuyslili nad vé
rrňským řiídem xšii bni kdoí inu
jl iv liti lotu itillítll rHkollodár
?1 piťílli si In ke 1'nlicolll'lo-
v lil ! I „
lil ' WeVťsIKtl llisii ) riann fH
li st idkovřbu mdii silných I mu-
i i : u n
-V SO III CIIII rdllirsiimi I nirjril
vinu nestínila "( V konal své vě
zeňskó piodepsaiió pláce VÍeo neJ
musel a lili ětVÍieet roků ku pře
lu ) A samota stávnlu se mu stra-
! I I I
šnou I II Vezen pojiti inysieimn
zhotovili si liéoo eu by so hýbnlo
klenulo iiohxbovulo eo by rozpla
So vulu strašnou samotu To moh
ly být i nejspíše hodiny A tnk vě
vři krejčí začni prnoovati na ho
iliuáeh Doznnl sám že x počátku
nevěděl sám eo vytvoří Ale jak
sestrojili hodiny když lioni na
strojů a ani nojnutiíějších žnulo
sil tohoto řemeslu t
Hvlw niilno ko iKitl Dali mu
knih v Přečetl jich přes šest set
Ale knihám ustroiiomickým u kon-
l I - XI
SirUKierSKVIII Z IMU UIKU nrniniim i
Posléze našel klíč i k těmto kni-
báni n tak se doinakal základu
Polom po dva roky snášel ma
teiiál schová vnje eíťky od niti
zlámané jehly a všecky odpadky
které našel nu vězeňském dvoře
při svých procházkách A z'lako
vého materiálu sestrojil hodiny
které isou unikem všech hodin
Mail šestnáct ciferníku ukazuj
hodinový čas náš i francouzský
(21 hodin) minuty vteřiny da
tum každého diu v měsíci (kalen
1' ' 1111 11 tť-llllll llílltllMIl Mil
to část hodin bude třeba natáh
uouti až v r 1900) i ukazují dále
délku dno v každém ročním čase
jakož i ubývání a přibýváni noci
východ a západ slunce oběh měsí
ce okolo zouio a jeho stadia pro
stupný rok — když nastane so
známo jediným polilcdem ve kte
rém znamení zvěrokruliu se země
právě nalézá všecka roční období
a Uo i noslup zenie ve vesmíru
mezi ostal nimi planetami i je mož
no se přesvědčit 1 právě tak jako
kolik je hodin i o tom jaký jo kde
po světě denní čas když na př u
nás jest poledne také se můžeme
z těchto hodin poučili ktero hvc
zdy jsou na obloze viditelný
Ahv se oko mohlo rychle pře
svědčili a aby i neskolený člověk
dobře aslrouoinislíé soustavě po
rozuměl jsou všecku tato zařízení
znázorněnu nu ciferníku velmi
sugestivním označením — noe na
př jest černý vějíř kl'rý se stále
více rozevírá nebo stahuje jo tu
skutečně srpek měsíce právě tako
vý jako téže chvíle na obloze atd
A tyto hodiny jdou přesně již
osm rokfi — po šest rokA vykoná
valy již ve vězení onen svůj pů
vodní účel — svým cvakáním ob
veselovali vězně u zaháněli jeho
samotu
Ještě když vězen nosil z vychá
zek po nádvoří do své cely různé
kusy hadrů papírů všecko co
kde našel a v kapse písek byl po
važováu za blázna Neboť co si
myslili o člověku který na otázku
proč nosí do cely písek staré pa
píry a dřívka — odpovídá že %
toho udělá hodiny Avšak když
hodiny žačaly skutečně v cele cva
kali vystřídala no li vězně celá
správu vězníce Hylo zřojmo že
tento nešťastník dovede se s osu
dem rvífi jako jen málo lidí u že
není bláznem A ak se stalo že
Plánička vnutil osudu svou vůlí:
:'0 útiora 1918 byl mí zákludá ná
lezu vldefiskiíbo dvora osvobozen
A dvaceti rokli odpykal jen devět
a po tu dobu vytvořil něco eo by
čnvřk považoval za nemožný
kdyby to neviděl před sebou ti ne
slyšel lo evakiti Jest fo úžasná
věc a skutečný div uvážíme li
zmíněné okolností a použitý mate
riál ( (i
Když by l vózěň propiiAlin co ji
čími? Začal M vyÁaliťa&ov&fi zírír
cený čas purdil fe do nžívinf svíf
fa? Nikoliv íTvJznil se nám vti
ddióVh Uu méulťfi % zi til dobu
vjlvďil opít uím drahý wMwk
ru ki vil J ktiiť jo jíl pttí
tu msti tutttl Mlltibu kitib
Tn tu etlej ttmA Uhrt dib
inmi íikViu i n n ltl d pritlv
1 k l kir) ilii slfll i ešti
mAtuno %'it1i j bu klínům
is uio i-t ldi "mulmxkki' "
psk dílu nmílri ké MA k 1 -m i b-
li Irtiitiis!!' lMbsl n diHiiy
d l iý i li 1 k
tblbuiitiet inoloui lutiniinnuli h '
re jo st0 i it!iiiii 4i I 1
sIlAluo In hlib ké h lirpfilifUi tl
imvibu Tu luidiá upořnrnf iiu na
lu fo JWkv dussdid stroje lu
bolu illillill pusIl Aibljl ibliUmbť li
pokud jde u duby piesiupnřliu
řtisil Dl bij PbiiiiřkiU nni pu létu
Hitnee ýiidnf tajonist{ m biť
jehu stroj piokoiiAirt n vyioMá
sin i iiiřdíly íiisué vnukli' pio
slllpnýlll l-okrin jkoí i liepinvt
dillioslí liičíee úlinlH
Pnu Plánička jo ti sýeh ui !oj'i
pfítoiiien osobně Kdyi lidé v
diví n přejí si iiějnkťhn vjsxí-lb1-
ní iiehotno mlpovídn lu ipiVolu
lu že moje návštěvu prollili so
nu hodinu Neboť tento človí-k le
kne eo chvíli něco eo jest pru li
di kteří ehtějl přemýšleli n po
žnuti eo jest člověk — nesni íiiiě
znjímiivé "Frčíme li si cíl hleď
mo k němu dojít! n nebo nit eosiú
k němu zemříii
KMo n kdy byl vyslovovány
názory n zásady tohoto druhu? V
dobách — li no v dobách ne j větší
ho rozkvětu lidství ve starém f{o
oku když člověk dovedl dát i před-
nost veliké extasi třeba smrt lei
před mnoha depresemi jimiž byl
obyčejný život
Tento člověk byl by na svém
místě v Americe nikoliv u nás
Alo možná kdyby byl měl od inlá
dí onu možnost ke studiu jako ji
mají tak mnozí synkové boháčů
z nichž so často stanou jen při
Živníci lidstva a zbyteční živoěi
chové — že by František Planič
ka byl českým Kdisoiieiu
A ješlě jiiná myšlenku so vnu
cuje: co děláte vy kteří máte' ny
ní osmihodinovou dobu pracovní
se svým volným časem? Kolik r
vibi mohlo by na tuto otázku od
pověděli radostně a beze studní
Na Pláničkův astronomický
orloj měl by so jiti podívat i do
Klementina každý člověk celu
tak jako věřící chodí do chrámu
Ony dvě věci stojící lam jsou
totiž ztělesněnou vírou nadějí lá
skou a velikou vůlí která činí zá
zraky jsou příslibem nové víry a
výsledkem nového náboženství v
němž není fatalismu nýbrž silná
veliká důvěru v sebe jest to čin
člověka nového světa jehož hlav
ním vyznáním jest: nevěřím v o
sud dá sám tvořím svůj osud A'
ješló jednu veliká útěcha ii slavná
krásu života vune z tohoto činu:
že nej větší radostí a útěchou a
krásou Životu jest práce — n to
oil onoho okamžiku kdy jsme
pocítili a poznali že jedině pnicu
to jest která nás může zachránitl
Neboť práce to byla která dnla
Planičkovl přemoci osud která
ho zachránila
Pak když si lyto skutečnosti n
vědomími' pochopíme jaká nuisf
býlí naše cesta: snažili so prací
pracovali k tomu aby práce bybí
svobodná a radostná
Tato výstavka má také uozainý
Sienou nicméně však potřebnou —
zvláště v této době tendenci ("lo
věk tam nabývá síly nebáli sé o
sudu a života A kolík jest dnen
takových věcí které takto pfuo
bií — J It Hradecký
BOHATÉ PRAMENY PETRO
LEJOVÉ NA ALJAŠCE
Aljaška která před dvaceti le
ty byla cílem dobrodruhů kteří
hlodali zlato na Klondiku n na ji
ných místech stane so v krátkosti
místem nového návalu lidí kteří
fnm budou hledati petrolej Je
zjištěno totiž žo na Aljašce se na
lézají neobyčejná bohaté prameny
petroleje avšak prospektoří no
měli k ním dosud přístupu
Teprvo minulý americký kon
gres umožnil nové hledími velké
ho přírodního bohatství americké
ho severu a prospektoří jíž pátra
jí tia víecli stranách takže v ne
dlouhé dobři Mane ne toto území
Mfjně proslulé petrolejem jako
před lety zlatem Noví příchozí
však budou zklamání neboť lidé
kteří v době zlatá horečky přiby
li nu Aljašku mají jii? dávno za
jištěny iiejlepšl pozemky ii čekají
pouze hP jím bude povoleno vlá'
dou " dobýváni ř petroleje Téměř '
dvacet roku čekali nu fufo příle
žitost u nyní doufají Že najde '
folik pramenů petrolejovými) Žo
p-ty-MI ífmWi ceJéj Bpojeni $fá
-—