Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (Nov. 17, 1920)
jak UiSAet cttmu ha řOtXOiU F4U dr ř rtMVtdl Klt A hku 1} piilAM Npu Itunnpntlt v svým vnjskrm Mmimi sxedl ujskm r VmVym á ruským ltřiut lul ui u Slavkova tí1nn by Mt rn)T il pidiiikiivýh iJAftAVA VbU f tm tuMiu pmiH nhy tobolu trpokeJm'hu vísníc" Vtrrý vmll nrmAJy ii re U Kvmpí mJaII n tnUwlH dt VI lní Ale vAlrřný plán se tbYiA kíim nepodařil Nnpnlemi ulekl jim řnvn pfvd nosem díívo mí se milí idšůáei řpmlo li Pnu' ho nechytili v kolnoMi byly jim plUnivy t lom kohiVttly tŮMlé o ř?H Trh ilon plod Itit vmi U Slav kova HOllíl NHMi0Ol ll Sltlltotě Knmlii u Ktotu n prncnvnl májo před hcImui plnu plánů n nuip tk so dověděli v Máni Je Napoleon jo tm Knmlii vjol do mnohých jfHtuiků bojovný duch usiny slili si h elsnřc Napoleonu mi Kitmlii polapí Nešli se na "rnllióo" (luk M kuli obecnímu domu v němí byl hostince) n rndili se jnk ly měli svflj válečný plán nejlépe provi ní i nby jim trn Nnpoleon no upláchl Stnrý výměnkář Hnluzin kle rý seděl pokuřujo u své liolby vyndnl fujfku x úst u prohodil: "Napřed hoste no linuli nějak vy brojit 1'řooo nu íié nepudete holčina ruknmii To běste lomu dnli Nějaký zbraně musíte přec mít ! "Ha pravda!" Přitakal soused I Innl "Chaso poio tlum pro nějaké klacek lú si vezmu vi dle II" A již narazil boranioi a odcházel Za ním vyrojili no i o- statní aby si opatřili zbraně ti inolili sogmk pustit i do zápasu h tím "čertem" jak nazýval Na poleonu HoJlfik Kozel Not rvalo lo nni čt vrt hodiny 1 spiklouci počali se vracet i do rul- houzu tentokráte všichni nzbro jen i Zbraněmi byly copy kóny vidle sekery staró iurMiiii% — zkrllka každý vzal lo co nejry obleji naŇol Hat lion znovu oživl 1'oruda stala so lil iión? jsi neboť víiebni so na tu vnloFiimi a nobozj)0("nnii výpravu flrtkladiiř ponilTiovali říz nou cliinoiovinoii kterou tobdy v zňiiiookóm pivovaře vařívali 't nedloulio biirolo lo v ralboiizu ja ko v ťilej 'don mluvil přoH dru ln'lio a vňiolini dobromadyi mozl liovnrcm vyprazdňovány byly liolby lak ryolilo že bospodnký ani nalóvat noHtaoil Kwieíní po dloulio t rvu jícím bozňóelnóm křiku zdvihl M noj starší nich nedluk Miklílc n wil ným hlasem vzkřikli "Hoďte ti- ohol Nemlovte vSeoil Mosíme mlovil jeden po drohýiu hnbwli hic se přece poradili ('Ido neeo ví jak be to liojlojiSÍ šlo bať to povit" A usednuv zdloulia no napil' Chvíli bylo tichu potom sou sed JOiláčck vysoký' silný sedili k hlubokým basem zahučel i "JA moslím že nelepší bode dog nu Tu' poěkiirne ho (landijn u ráno jé idiyťnniii jak bode vyehfí zet x dumo llodriňme to fakt Vfčil pudem ke Oandiji tam hc skovíme ve zmoli a baž no trocho rozední lak vopsfpftne víeckr stavení Napolojonn ehefnem a lílovedcui do Iíšuň Co meslífe bude lo tak dobře?" ShroiníWdřmí přijalo tuto radu se hlasílou pochvalou u jásofom V jizbP hostiímU bylo fplo a pi vo počínalo mnohým rozpaJovii' fl hlavy Jíž se Iřfiílí jaká to lni t]fí huiulu n jak se Napoleon tek no ftž houf hWúkh — bylo jích nikom padeslf — h kosami eepy vidlemi m sekerami vystoupí mu v cestu "A já mo cli'tno kuňa ho ho be" povídá KobWek it řek no i IVkuC vítám pnnř Ilonapartl To só k nim hosflí Jen bezk duJu k ťbo SímlMka trt dtne do Uú- tiX pMkei" A kiířcníiř Kolejkft rozumo valí "Co mo huáfi platný vsVke f kanóne víceke fe kvere a pi stole víeeke fe palaíe víeeke fe ttnnlt n víeeí fl jenerálí? Ní" lilo iiief A co sj poAnó Kraneó zí?bez svýhfANaífolejííf" "Tfan bode ehodá-kftm tU" ro zasmál sa veel(! éd(fa Bicmnih "Hod6 wtt třbrnt wkh ptt IvmUU h f4hflř'if vodkiď příílí Á loífa jim tik- PmÍ W1 Dii kni iált T Jim ! tU iiupukti tm jk NWJ "tftn li'le tiftí' frtvUl MMn Utt jUn UUIck iV'tiiV výpmj "Tm nstV fo li sm il I Meí b#l ř n nfífil ilobiřm ti di m dři tnut tikuli IrnWli l ill pir h kii j n M tie sViU h tw M v bk lrib 0d tiťťh&m tbr A Mmlin IWk Mihl tAAH+i luk pit vor ní jki by b Am lim i byorným Nolej('nom kle n NliubniH o rommáTi im ťi l k Pk iirt ilníli ium nmlkl Nf- ktoft yt v iluohu vldMi jak t biu sAnm'bo Napoleonu n jak e reU Utieň diA A ididíviljo jo jloh rfknviiómu řinu A Mnlim ni bobb pfibýbajlw omuMi skoro iloi obi na to le sedí v rnt hoinu u i n a Napoleon lo sedí na Knmlii Policajta který jediný l icb ho sbronáždi'iil rnohovnl oblud nou krev n smifcil se jim hdá řatl h" Napoleona chytit není tak lehké jak sl Vhlobni myili nikdo neposlouchal A přece po lionjt byl stnrA vojna bojoval pod jenorálem Kaudonein a voli' co se tím ImiHwul Proto tnke roz mrzen dopil svoji holbn vstal n odebfizejo bmříd si do vnisii "K Sak ve )f neehetnetc A n hodiv FONtra palnKom o podlahu zamířil k domovu Po odchodu policajtovi byla rozmluvu znovu oživena "Ifas jé1 ehetiiem" zahowiřil Acbín Smerda Jako kost hubený iMovíok s cepem v ruce "dovc dom jó do Mšně zavřeni jó do rána do cnbnle habe nebotekl ra no mo dáme kafé s chlebem habe neřekl ti pak rwirS m !hřm do Vi dno I Tam so nmsl podepsat oí nařovi pánovi že u2 U pokoj a debo to ncHtuPilo mosí se na lo třikrát zadušovat A bode po voj níí Halo sÓNcdi moslme jó na- rrd i iietíti" "Hano hano Sobino — mosf mo jv ebotit A šak mo jó :hot nem! To je tnk jistý jako že ta- de sedím a pijo —l" zahučel Mik "l)cť jo na to časo dosti Pu dem u 2 po pnlnoei není to tak daleko Moslme se na to švando přece napřed poselo it Hospodské! — křii"ol bohatý sedlák PJoskač — vftóm ješíe pivo] Já platím!" A lumpodsky nestačil ani nalé vali Stihni!! Napoleonu prázdni li bolbu zu holhou již předem ji sti Žo se jím výpravu úplně po daří Hylo již hodu" po pfilnoci když stnrý Miklík který jediný ze všech zachoval si uprostřed vše obecní vřavy jakousi rozvahu vzkřiW i "Chaso včil dopito pudem! Hať nám neJiofókne ! ' ' Honem na rychlo vypito po slední pivo posbírány po kou tech roztroušeno a rozestavená zbraní n povstslei proti Napole onovi pomalu a jaksi nejislfi vy cházidi ven do tmavá noci Před rathoiizem se jakž takž seřadili stnrý Miklík vykrořil v čelo průvodu a spiklenci dali se nu cestu Hylo zima Ostrý prosincový vítr hvízdal jim do uši a snili chrupal pod nohama je!" rozjíždě ly se jim tia všechny sírany ale MSfíáol na lo nedbali Pivo vra zilo no jim do hlav ti nni s blud ný mi výkřikyi "PoíW to Napo lejnp mo ti dáme!" brali se ku předu Kosy cepy n vidíc jež klátily se jim na ramenou ncm n tam pů sobily příšrroř a kdyb jo byl liřkdo potkal byl by jisté stra oberu duši vypustil řlí již hodmN dlouho Kolářko vl zdálo se fa by jíž dávno il fA (3nndíje býfí n protó biiPeh "Mordije mnU se zdá'i?e neudě me dobře! Det juž dome ijspoií dvň hodino !" "fi hrome" zalklo! Hlíkljk "(leť mo demo do Slupáníc! Jak smri lo tk njfíhU zubWditf Co vřjl? Homra 0'ťzpátek!" "Jenom rjehudo li pozdé" mí? níl Dflofk který ui! nH y duchu z Napoleona strach "No snad nehodo Mosíme ho tíkat" "Ilasamatercmfofc!" zaklel Ko láoek "jestli nám botnl I)(mo! m' tóviyťfíHn úl(r rolí ' W Oíndí jíí" A eflý Jipu{ inj M! $ff zmur zlá poje příkopy" mez do Mbu hmtrrtn ke íťndif Kdyíí ne blí žili k iwoíé yo vídéfi v jed- Nttnt uVltí pPimttřinihrt ll#r Wlb V nmbn iitiiiCi li KrM iWi )ka přt4 Um Mif Vnjiým tklflW ' M-I v IMrt !itrlt ltr li ly b e is!ilrt ptVh4 I lti itíkMl lVohf priÍVli nt li H-hjbmt l im I4 b'l l i i hpwt ibdib' "lbi 'nk jf"M lUm VfMfiblt" MA mňm doii jn iwoi - iK" ioptnl Sobin SmoU "A JA se nedAm rubit!' ildl Kolejka Wkn n strmil před Nwc miom rmluAtíly ponenAbbi n-lý houf Jskými bjlí hrdiny 'nkud fcedili u sýib bobb lakoxými b)li liMiI řbrtbeb l kdyi stáli piV l Kandit v niA ilbl Napobiui Asi pndesát klikft d Kňlldio se Ňirhi lastnvil! Koláti k j'i'i nspuii na oko délnl odvsřnrbo po miiěoli "Chaso mosínie iaudij' dokobi volmtópil! JnítV jo tmlo Jen se nelni jle Já s Miklíkem pu du lam na tu stmuu ko mli ve so piNstnvto tak hnbe vás nrbolu vid'l!" Ale shroimUdónl so k rozehodil nomilo Strach před tím ěeitom Nnpolcoucm jo ovládl docela Ně kteří dokonce mínili utéci doinfi dokud se Napoleon neobjeví A sotvaže Koláček H Miklíkem vy krojili k úvozu ecló shromáždě ní dnlo s za nimi V tom všuk zaraebotili závorn na vratech do mu v nřmž bylo svftlo n souCas ní ozvalo so cosi jnko cvaknutí kohoutku Do IJšňáku jako když střelí: úprkem utíkali k úvozu aby so v něm skryli před Napo looncm Ta tam byla jejich od vaha n bojovnost 'Ani Koláček ani Miklík neměli chuti jiti se podívali před vrata báli se že budou zastřeleni Když so všielmí posehovali v úvozu zdálo ho jim že slyší koři Nký ilusot Ale ani oei nechtěli otevřít a teprve nž dupot ustal vylezli nejsrdnatější z niob Ko láček n Miklík a dívali se en se u Kandio d5jo A eo viděli? Hy lo ještě) šero ule bylo možno do cela dobře rozeznat i skupinu asi pěti koní a na nich vojáky V tom pohodl prvnf z nich koně u jol rovnou k úvozu IJSňáoi b ží ce ve sněhu báli so pohnout i "Ježíšmarjá věil nás lade vše oky postřílí!" jektaje zuby polo hlasem k Sebínovi pronesl Kolej ka aiim a poiooii nriniiťi se svou družinou Sodě nahnut na svém bělouši cválal vpředu své družiny podél úvozu neohlížeje so a nevěda že dolu v úvoze tetelí se strachem před ním na padesát Lí$iákň kteří večer při pivě mě li tolik kuráže u hodlali ho pólu piti Teprve když dusut koní za nikl vylézali IJsfiáci i úvozu a dívali se za Napoleonem jak mi zí směrem ke Pratci Podívali so zahanbeně jedou na druhého ale nevyčítali si ničeho Mlčky nastoupili cestu k douiovu Teprvo cestou vzpomínali jaká to bude ostudu! Vždyť se jim kde kdo vysměje! Padesát chlu pů u báli sn jióti voják íil I láli se Nupolcona který by se-byl třeba ani nebránil Ale už bylo po všem Ten den až večer scházeli so ti eo pronásledovali Napoleonu v "rathózu" aby je nikdo neviděl Máli se výsměchu Do rathózu šli zapít žal a lítost nad nezdařenou výpravou Ale fani bylo smíšků dost a dost Jedině hrobař sta rý voják so nesmál u těšil ne šťastná pronásledovateli! "li uecht jé toho Napolcjóna ! To von juž tak dělává Žň kazí li dom radost o nenechá se ehetiti To juŽ hodělal koliku jciierálňm u jaký míli pláne! To je juž ta kuvá nepřející člověk!" Když pak doílu zpráva o lom Žc Napoleon u Hlávkovu vyhrál tu policajt sfará vojna bručel si do vousn! "To je krámli že Na poleon velirál Ale proč vchrál? Protože naši jó nechetlil A pmí já nccbetlí 7 Protože neposlechli dobré radr Nigdo $ rdch j ne znal a jii jím pořád říkali u]l Uličko riemeslifo si že fen Napo lejou je nějaká vobr flolíáA že má šale zlatem a stříbrem veňívaný u nu prsáoli plno mefáln Je to malé človíček bez fosfi jako ná4 pan farář akov' břoeiáčl:kije nom jeduoduVll klolček' zelená f řJčtk u tu Id ii vsčk ! po k oleiín Sedá pláM n límcem jezdí vn Mmlo Jrtko svitá Martin Ale to víra povídím D fil iiíi htht fWif Vočj mí jiko jkkrt 2vh }l )s kl' jftko H Mť ttf i řiií jNMií Alf b filt ? JV dr biAth lid # 4 Mít it rt trt tik d i !k i i i' l!i-V t 1 - PtVi l( i f ' ?-m l l iM 11 1 !! J'- Itii ď ibřtil %-fd-i'- V t'-liU! Km Wl-t v j-su' Drtib ni 1 1 1 ' " A t ) iU Nii vi'i'ťi I - N"l nlmni''tlltiiniiv1f' VlTřIETVť VVLE 1lo vldílo J' V Pl?0 telili ln i o i i 'lni sh ll Ull0 (Hlll'1 HI V fo lil jrsl řnloý biMnf ksbniet lil idlu lAtbt ptiinAlki l'ie Sl l Xsikv tlsiii" i l XitiiKií ' IM itilliliii sn i-koopnti Vlsliř pmlfirtiiá Síiiod by mlnln tik elk'bp niknliv j'-t juli liořl A jsi til okutnitfctí mVI u visejbd Jej! řpOsibují iv řliik má pivit jnku by m bil milí m- kib na jiné planetě inoi jinými lidmi jloM mocnosti jsou t ikikii nelunoi no Jodnim z tskovýcli lidí s nmJ loistim kloiiii iiruiiiiifein nu Jesl FrantiAik Plánička tvíireo První u resknsloveiiskřbu asi 1'iiuoiui ekélio Orloje — jnk nazval sviij stroj kter' jo iirávó vitiivuáii v Klementinu (u Křížovníku vo dlo Knrlnva mostu) Pvlo nás jistě vlec kteií jsme si mvslili kdy n jak so projev ony ideo onu pníce vzdělávací po b'ta u fina provndeiui ono pouku Kování k sebevzdělálll k píli a vý sledky ze čtení oliěeb desílck po učnveh a vzdčlávaeíi-h knih i im bol' so nám zdálo že výsledky na ší kultury tohoto druhu jsou malé it nepatrné Vždyť rúne "vzde láni so do liili takřka nacpává jsou eclé desítky vzdělávacích kni hoven lidové strany so stálo du šil jí že ony mají bbivnS na zřete li vzdělání lidu atd Nuže je 1řcbn konstatovali ži máme v Praze věc která lnuli zá jetu ciziny věc která jest úžasná doeílenými výsledky vee obdivu bodná vytvořená samoukem dél níUein a vo vězení v samovnzbé — n Že to nebyl tisk dělnický kte rý si v áei všiml že obu ib niky li dových stran daly so opět zahnu bili tiskem nelidovým kleťý ten tn čin ocenil Než poslyšme oč jde Věc zni iako román — u vskutku život kohokoliv žitý plně jest vždycky tnk bohatý na dny snaženi vy sledky u osudy že jest románem Ve Slatinách u Prostějovu žila chudá rodina a když Františkovi bylo 1 li roku zemřel živitel rodi ny František mel zálibu ve stroj nictví chtěl se učili něčím od me chaniky licho podobně Ale ačko liv učitel (kolik je nás kteří vdě číme učitelům za první rozsvěco váni světel a odhalováni životních obzorů 1) — ačkoliv i učitel seznal že Plánička má vlohy pro studie přece rodiče nemohli pro hocha u činití více než dáli ho učili kroj čím u strýce Nevadilo Pláničku se vyučil krejčím tníslo st rojníkem po vy učení vydal se do světa a zařídil si pak vlastní dílnu stal se mi strom a oženil so Jeho další život mohl plynout i dále obvyklou co stou Mohl so stát i i továrníkem založili v Prostějově světovou konPťkcionářskoii firmu - Pláni čku loliž jak uvidíme toho byl schopen a nebyl by se spokojil jen h nějakým životem málo činným třeba pohodlným Avšak tu se přihlásil osud při sel zdolali Pláničku a dáli jiný směr jeho živni ti -- v podobě ženy Jest to nejčastěji žena která jest nástrojem t zv osudu Když krejčovský mistr byl za obchodními záležitostmi ve svítě jeho žena se zapomínala s jinými Ty věci skončily tragicky Planíc ku zachoval se jnko onen muž z Wildeovy legendy kdo čteme: "Zákeřník iismreiije polibkem (n lesník slovem íichotným muž sta tečný všnk mečeni svým" Plánička byl celý slatečuý člo věk Troufal si vyzvali osud ue chtěl liudUříti svůj život jen pro to že se oženil dle svého srdce Když jeho Zena počínala M dále tak jak neměla stalo se eo se stáfi nemělo Pláničku sáčtoval se svou Ženou ťak h še dostal do žaláře byl odsouzen k smetl kte rýž rozsudek změněn ve i!0 roků žaláře Mylo fo V plzeňské trestní cí„ kde se mř-l ' žíyof Pliiiičkú V skonéífj Mnozí věří' ve shodá )q 1'ipfifáliif filosofii lc osud kadbo ělovělíM jeij určen předem Nni" ale pak m'l Pbifiieka 'MU dva řt rokň v freřífniel vftMa V w fitruít a vezení navrátili a — o HH dílu se Ji ik lt iVř f l ítxík nVil it 11 tjHt l il tMř V 1 1 U'li 1 1 1 1' d iU i i il lul imln ks i li l Uiiii ku i i Jl j %n nbu N 1 1 iťl iu u I pi l i inude I linu iu u ji i Uř i 1-pi í')"b Hrt k( I 'IM l lipVdVU A p'e ř i ld í 1 h dM-il r iku pio ii nk siii n !#! N i""' ml l)(„jt iki lm il Cnio'ouit1 tor Silni n jioiMi ro lo jcsl - biti uVně sniii kdi-e mUiikui e n# m ilmerl MKH se iriim (iitii JmU uiAro riuěiíití Din b silný rlicilfliký fl Mněl) Xilk lie snese iHknVi bu iisniniieeid 7i šib l by řnbl Jistě (Pil létu píileÍMto st j bv se ineli Kiiiuyslili nad vé rrňským řiídem xšii bni kdoí inu jl iv liti lotu itillítll rHkollodár ?1 piťílli si In ke 1'nlicolll'lo- v lil ! I „ lil ' WeVťsIKtl llisii ) riann fH li st idkovřbu mdii silných I mu- i i : u n -V SO III CIIII rdllirsiimi I nirjril vinu nestínila "( V konal své vě zeňskó piodepsaiió pláce VÍeo neJ musel a lili ětVÍieet roků ku pře lu ) A samota stávnlu se mu stra- ! I I I šnou I II Vezen pojiti inysieimn zhotovili si liéoo eu by so hýbnlo klenulo iiohxbovulo eo by rozpla So vulu strašnou samotu To moh ly být i nejspíše hodiny A tnk vě vři krejčí začni prnoovati na ho iliuáeh Doznnl sám že x počátku nevěděl sám eo vytvoří Ale jak sestrojili hodiny když lioni na strojů a ani nojnutiíějších žnulo sil tohoto řemeslu t Hvlw niilno ko iKitl Dali mu knih v Přečetl jich přes šest set Ale knihám ustroiiomickým u kon- l I - XI SirUKierSKVIII Z IMU UIKU nrniniim i Posléze našel klíč i k těmto kni- báni n tak se doinakal základu Polom po dva roky snášel ma teiiál schová vnje eíťky od niti zlámané jehly a všecky odpadky které našel nu vězeňském dvoře při svých procházkách A z'lako vého materiálu sestrojil hodiny které isou unikem všech hodin Mail šestnáct ciferníku ukazuj hodinový čas náš i francouzský (21 hodin) minuty vteřiny da tum každého diu v měsíci (kalen 1' ' 1111 11 tť-llllll llílltllMIl Mil to část hodin bude třeba natáh uouti až v r 1900) i ukazují dále délku dno v každém ročním čase jakož i ubývání a přibýváni noci východ a západ slunce oběh měsí ce okolo zouio a jeho stadia pro stupný rok — když nastane so známo jediným polilcdem ve kte rém znamení zvěrokruliu se země právě nalézá všecka roční období a Uo i noslup zenie ve vesmíru mezi ostal nimi planetami i je mož no se přesvědčit 1 právě tak jako kolik je hodin i o tom jaký jo kde po světě denní čas když na př u nás jest poledne také se můžeme z těchto hodin poučili ktero hvc zdy jsou na obloze viditelný Ahv se oko mohlo rychle pře svědčili a aby i neskolený člověk dobře aslrouoinislíé soustavě po rozuměl jsou všecku tato zařízení znázorněnu nu ciferníku velmi sugestivním označením — noe na př jest černý vějíř kl'rý se stále více rozevírá nebo stahuje jo tu skutečně srpek měsíce právě tako vý jako téže chvíle na obloze atd A tyto hodiny jdou přesně již osm rokfi — po šest rokA vykoná valy již ve vězení onen svůj pů vodní účel — svým cvakáním ob veselovali vězně u zaháněli jeho samotu Ještě když vězen nosil z vychá zek po nádvoří do své cely různé kusy hadrů papírů všecko co kde našel a v kapse písek byl po važováu za blázna Neboť co si myslili o člověku který na otázku proč nosí do cely písek staré pa píry a dřívka — odpovídá že % toho udělá hodiny Avšak když hodiny žačaly skutečně v cele cva kali vystřídala no li vězně celá správu vězníce Hylo zřojmo že tento nešťastník dovede se s osu dem rvífi jako jen málo lidí u že není bláznem A ak se stalo že Plánička vnutil osudu svou vůlí: :'0 útiora 1918 byl mí zákludá ná lezu vldefiskiíbo dvora osvobozen A dvaceti rokli odpykal jen devět a po tu dobu vytvořil něco eo by čnvřk považoval za nemožný kdyby to neviděl před sebou ti ne slyšel lo evakiti Jest fo úžasná věc a skutečný div uvážíme li zmíněné okolností a použitý mate riál ( (i Když by l vózěň propiiAlin co ji čími? Začal M vyÁaliťa&ov&fi zírír cený čas purdil fe do nžívinf svíf fa? Nikoliv íTvJznil se nám vti ddióVh Uu méulťfi % zi til dobu vjlvďil opít uím drahý wMwk ru ki vil J ktiiť jo jíl pttí tu msti tutttl Mlltibu kitib Tn tu etlej ttmA Uhrt dib inmi íikViu i n n ltl d pritlv 1 k l kir) ilii slfll i ešti mAtuno %'it1i j bu klínům is uio i-t ldi "mulmxkki' " psk dílu nmílri ké MA k 1 -m i b- li Irtiitiis!!' lMbsl n diHiiy d l iý i li 1 k tblbuiitiet inoloui lutiniinnuli h ' re jo st0 i it!iiiii 4i I 1 sIlAluo In hlib ké h lirpfilifUi tl imvibu Tu luidiá upořnrnf iiu na lu fo JWkv dussdid stroje lu bolu illillill pusIl Aibljl ibliUmbť li pokud jde u duby piesiupnřliu řtisil Dl bij PbiiiiřkiU nni pu létu Hitnee ýiidnf tajonist{ m biť jehu stroj piokoiiAirt n vyioMá sin i iiiřdíly íiisué vnukli' pio slllpnýlll l-okrin jkoí i liepinvt dillioslí liičíee úlinlH Pnu Plánička jo ti sýeh ui !oj'i pfítoiiien osobně Kdyi lidé v diví n přejí si iiějnkťhn vjsxí-lb1- ní iiehotno mlpovídn lu ipiVolu lu že moje návštěvu prollili so nu hodinu Neboť tento človí-k le kne eo chvíli něco eo jest pru li di kteří ehtějl přemýšleli n po žnuti eo jest člověk — nesni íiiiě znjímiivé "Frčíme li si cíl hleď mo k němu dojít! n nebo nit eosiú k němu zemříii KMo n kdy byl vyslovovány názory n zásady tohoto druhu? V dobách — li no v dobách ne j větší ho rozkvětu lidství ve starém f{o oku když člověk dovedl dát i před- nost veliké extasi třeba smrt lei před mnoha depresemi jimiž byl obyčejný život Tento člověk byl by na svém místě v Americe nikoliv u nás Alo možná kdyby byl měl od inlá dí onu možnost ke studiu jako ji mají tak mnozí synkové boháčů z nichž so často stanou jen při Živníci lidstva a zbyteční živoěi chové — že by František Planič ka byl českým Kdisoiieiu A ješlě jiiná myšlenku so vnu cuje: co děláte vy kteří máte' ny ní osmihodinovou dobu pracovní se svým volným časem? Kolik r vibi mohlo by na tuto otázku od pověděli radostně a beze studní Na Pláničkův astronomický orloj měl by so jiti podívat i do Klementina každý člověk celu tak jako věřící chodí do chrámu Ony dvě věci stojící lam jsou totiž ztělesněnou vírou nadějí lá skou a velikou vůlí která činí zá zraky jsou příslibem nové víry a výsledkem nového náboženství v němž není fatalismu nýbrž silná veliká důvěru v sebe jest to čin člověka nového světa jehož hlav ním vyznáním jest: nevěřím v o sud dá sám tvořím svůj osud A' ješló jednu veliká útěcha ii slavná krásu života vune z tohoto činu: že nej větší radostí a útěchou a krásou Životu jest práce — n to oil onoho okamžiku kdy jsme pocítili a poznali že jedině pnicu to jest která nás může zachránitl Neboť práce to byla která dnla Planičkovl přemoci osud která ho zachránila Pak když si lyto skutečnosti n vědomími' pochopíme jaká nuisf býlí naše cesta: snažili so prací pracovali k tomu aby práce bybí svobodná a radostná Tato výstavka má také uozainý Sienou nicméně však potřebnou — zvláště v této době tendenci ("lo věk tam nabývá síly nebáli sé o sudu a života A kolík jest dnen takových věcí které takto pfuo bií — J It Hradecký BOHATÉ PRAMENY PETRO LEJOVÉ NA ALJAŠCE Aljaška která před dvaceti le ty byla cílem dobrodruhů kteří hlodali zlato na Klondiku n na ji ných místech stane so v krátkosti místem nového návalu lidí kteří fnm budou hledati petrolej Je zjištěno totiž žo na Aljašce se na lézají neobyčejná bohaté prameny petroleje avšak prospektoří no měli k ním dosud přístupu Teprvo minulý americký kon gres umožnil nové hledími velké ho přírodního bohatství americké ho severu a prospektoří jíž pátra jí tia víecli stranách takže v ne dlouhé dobři Mane ne toto území Mfjně proslulé petrolejem jako před lety zlatem Noví příchozí však budou zklamání neboť lidé kteří v době zlatá horečky přiby li nu Aljašku mají jii? dávno za jištěny iiejlepšl pozemky ii čekají pouze hP jím bude povoleno vlá' dou " dobýváni ř petroleje Téměř ' dvacet roku čekali nu fufo příle žitost u nyní doufají Že najde ' folik pramenů petrolejovými) Žo p-ty-MI ífmWi ceJéj Bpojeni $fá -—