Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, November 10, 1920, EDITORIAL SECTION, Page 3, Image 7

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    KKI UK
(mki jih?v
)t vil ihIi !o pt
t %P IvTptVftU 4 Vllkj tHnV
UL1 4 iiMsW ink Naoky
toé kt 1 4 tw v u 1
lu N lu W UU 4 loi
d' mni bib lm % MoUiAM) m
i lAtAfM tttoý k a
V!' X ni V u
tiV4Vóe skUUU si pM ls'kft
n%Víscl po M Á I I liehU k
tlUkAm Uhl kopu
krejcaru
inrtý vímvvk ji uphiU
Malenka školy m R e jí N in
ku thivhU Mlé4t mhiádku A
fj bilé ialV 114 Moll Uth Ullrt
nďou voínl sluíhu peeoíe sl II
kala lo l(t híliYh Mta to není
Jádna llti a ío so děvče vdivii
jedliou ra celý llVol
Pak elitíhi aby si Toník Kulu
sft 114 Ili p"řloh Mpominal v bí
lýcll Mteoh ij (lthčl piUlUltO
Val fa ji doslal nevinnou io
ihinntanim umy Miiejčemni po
sVch koutech h mcxickach
Nauku líonelová stoiižilrt sedm
let mt jedinou inistč li Ihiháskú
h hospodyně slíbila fa jí vypraví
svatbu krásnou k tttlni ra jo jí
poctivou ptáci Hospodyně veřej
né rikalu fa takovou vfrnou du
Moku n pořádnou holku nikdy ve
utavrní Homolu n žo Tondu ani no
VÍ jakmi Indkll ni ml lhihásku
odvode A tn nerudně povídala
smutným pohledem mi Nauku
tlo v Jo nepověděla aby děvče no
loosmuluila
Ion někdy v noci nu posteli po
večerní modlitbo když jostó ne
usnula říkala m fa ly přece no
ničla inlóol fa jt Mimi JimIimmi lni
f Xmiku (lávjít vinu fa nopovo
IMh iiťpitriililii
Xíiukn ilnoH vo svftj hliivny tloiv
II J íilSIlř 1'líllll KlIlOIllilll vo kvó Uo-
tnofo sliloilitviila knžtlý lwulí'i"oU
a pripravuvula so nu novost u
líAím vo ítyM limliny rt Alila
iin komoru nooky n nanosili ní pvt
putou votlv To lln Nuiioina no
vfistťiiói kniihol Vuňavó nivMlo
st koupila - - mi lo l při poslotl
ii
nim jarmarku ptimatoviila - mi
vnilv vlila eithar laskavoo u
kofriií svato MáH Majdalony nu
postři i'oldíila novou kosili u ni
luhň n u krku Inistí vyJivnnnu
kulatými kvílooky u oilmlovit vini
lístky a oasoin so xálilmo potlivu-
' la na imvó botky
(Stály na lavioi na papíru a
loskly so jitk m-omllo A si jo o
lni io vnloto do snónivúní Itíloti
poiitlioku a iiváío si pókiinu řtyř
cíprivnii mušli!
Do kufru krásno si utopila vSc
olioii vňj nwijotok - vSocliiio co
si o sluliy zuSetHla — aspu"i na
tři lóta oliiitl a ustrnjoní — a jrá
illa má lakó ilosl nul ilosátá
hůlka vo hlii?ln nemá tak nudito-
lio kiiCni jako ona
A lupina truhlář vřeni li jo
jioh seknioe na pisliuíí tlmlal ylu
tou puklo! jen sioe iiiřkkoii alo
dúklmliioii na panty ( suoliseli
jukeii a na posteli Stolcem nalo
lal lýt I sukň jakoby to bylo po
I i I y imi vm ilóovo A stolek so Šu
pletem tlvň Žitllióky mísníU va
nu a válek piinesl
Na vloe si uX nelroufala a Tn
liíekovi lakó Hei neolilřla lo to
také xvykrtn o si iiovPsla při tu
no i'olC vojehyst IhioiI na a
óálkii liy nóoo mulit vyrílal ře uo
měla lilii to en palíl
Hospodyni jí dala almaru no
velkou almaru ale jen tuk sco Mlt
rélio vydání luzo liřmotnou a ro
lonaví iiairennu h cihlový ml tu
lipáuky A ItOMpodyiiS jí lakó
koupila mlejnek na kávu lvó mí
sy lirnky slriiliadln h mnoho 1a
kovýeli dfiložityeh potřeli
1'eíliiy má! Krásnou iluehrui
hpodniei kuohiiílio a ilvu velké
polslářo x ilobrólio pefl Taki mú
pod polštáře velkou slopovku -jo
o pfcei JepSÍ u4 pvl('l sliliny
pod lilavu jako vídávnlu v clialu
páoli (
I lni ďoidiu pnnídy V sekliiei si
pamiilovala I Mezí Niihiiřiiií v Iru
lli ii 1'1'lldlo h úl(úii lulviil lá-
i ( I II I ' f I
lnem - m si aoupua u uisiucee
když k ullil eliodíviiln inóslski
Rvuífrtivi na "Ptrnácl NrpuovýeU
A pól (dilál(ft V ťáliieéluieli
hl tun jiifiiiirku koupila kvoii pn
Ironkii a hv Auloiilmi pak bříe
ekyii rannii Marií u dvó takovó
fcaliMviil lilotipiwlí Nu jeilnó ku
řka eliylá piinióra klubko nití a
na ili-iilió koóka pije kaflóko nf
jakó famW v cVpel Ta enski
tu1 hlavu na piMMi a upl jak ilu
SA V Utktí tJNli VW
li i) jf%Uwx iiHy k
ÚM kil T4 V&tCk4 t!tiU4
pHiAlka il ljiky li jnv t i
kV p'uU t í i lty
%Kvi) ( kklrltMl rbk I J
ht tj íM)U'VA4 kmutiř
Aik r t ta lf kra U1 fcUÁ
ní id 4 tuli! w U
Ia r ph 4Vs!rU jk kl
ly ViMiMk ktvvym kiYjoiikx
pltd!
t% n 4o iiř iliiii!
kU U oiit klx iMtivř ToHÍ kov i
le vlě (ruí% 4 kdyby M M4t k
Vůli tmml #bd Á led f im
netápaje sbv liv ji Irbdy
bi plAV I bh! TroitOfeku jl
řnmiKbi io TonivVk j u furiant
sky lukoa bolil poM1 fa bu
dU sprtt i4 emi 4 fa ba
bol jMi iel4 K bltV A Uké ji
kapáioóek iBUUřeb fa uopíihkl
lieea btskiwélm 4 toMlubiU so fa
by on také toVita piipM
OxJťia noni to jeho ViVÍ nb
vjdohi si u sptáveinjeli koní d
sti pekiió piniíe - jen na diV
kreoi má kolikrát víee nořli aia
má shiiby fn celý rok
Ter ni stU na kniuoic v bílé
spodniřoo a jen tk v kosili vla
sy v piipíikárli Jiatoecué bila u
rňiová jak ranní obláčky nad
eblistvskou skalou HClIi ví jak
lo přišlo Jo jl shinec noožehlo
fa bjla taková panská jako po
iád vymydlená
A duŇiřku mela jak krupiěku
Vo so na tonblo don natěšila jak
si kolikráte rnufala fa nikdo pro
ni nepřijde fa tu xuslano na řiv
iiosli jako holka oslátek jako
tjimldo Kateřina u Iďjkú eo jo ji
li skoro sedmdesát a nikdy se
nemohla vdát Slouila sloužila
-- oliasnfei neavadili — yuslala
svohodiiA a pomalu stárla Myla
v Lojkovi živnosti jak starý vft
v knlnil n tak utratila celý řivot
jen na ciíiu cblehó n u dobytka
lak se Nauku často Katcřininým
Životem risiitutnela !
A Toníčkem přišlo to tnk po
divně Jako dnes to všechno pa
matuje! Hrabe jetel u silnice
hůrko jak v peci a čeká tí ho
spodář přijede pra kupy A lu
najednou jede po silnici spriicci
kop-ár h do pomalu konň hor
kem sutva nohama pletou a na
kozlíku chasníéek v kloboučku
pěkuó vystrojený Toník Kalu
su Znala ho jen tak x thslcehi a
asi třikrát ho viděla u nuiiky
Ne snad fa by byl šel pro každou
byl každým coulem furiant ! inu
nedivme se panský koří Jiným
eluisiiíltnnt u koní so říkalo pa
cholek u správcových rapu byl
vždycky jen koěí
A Toník stojí před muzikanty
kouří tllouhó cigáro plije až do
prostřed sálu a dává policajtu na
xavdanou pak se rokolíbá pro
liojyinku hajných a tančí tak ně
jak kulatě a měkce jakoby byl x
o(Uiuislriky Holky v koulí u
kamen hned povídaly fa je to je
nějaký človíček x města!
A při druhém kousku jako
když Nauku vařící vodou poleje!
Nový kočí přes celý nál jde si
rovnou k ní a říká jí o tance 1 Do
dnes si pamatuje žo to byla -pívaná
polka a že ji muzikanti tu
ze dlouho hráli Jtyla jako oiuň
jneiiá a st rachem so třásla ahy
uozmálla krok ahy mu při rejdo
vání stačila
'A pak šel pro ni ještě asi sedm
král až se kmotry a tetky na la
vioi u kamen po nich zvódavá roz
hlížely Hned na poprvé jí k ho
ho silné tiskl a jednou taká po
vídal že ona je tu x těeli venkov
skýcli cibiilinek nejhezčí a fa by
h ní chtěl poíáde tancovat
K půlnoci však nechal tančení
Nedl si mezi Htarsl chasu n jen
pil (''ervenal v tváři JNiriantsky
vykládal a všeeky překřikoval I
nu přeeo ii panský kočí! Pil
tiiuolio a pořádek kouíil To do
hře pozorovala žn každou divili
Ne podíval do kouta na ni a že ho
mu při lom oči silně leskly
Dlouho po půlnoci když ho už
eliyslula domu jeftlfi jednou při'
Sol si pro taneček Ale to už ho
diviiň motal třiiHÓk (hiičíI jako
polku a iičjak splelenó hovořil že
tady na nále iJiicm neelial srdce
Že se zahlfelí jestli jí nedoslané
a fa yejlra večer přijda na yopf ji
nou Hned polom šla Nauku do
fiiíb Mála se iičjak a nnlce jí ta
došlí Iniulo
Tak se Mozilátaila n' Toníčkem
Myli spolu častokrát v polích —
elioilill na pouště a jednou si ře
kil fa ne mají rádi Tak priMtí
řkó (o bylo a hhiiio lo najednou
Niik kudy íbrtd H4 Ti
jí xi iUi "Ty jsi tdk imi
t ia - U iiJk' Vf jtlnik
hhH pplfll H blo-tl Jo
námi"
Nnk4 bcMn ihÍ j( h řrwi
líkiily 4 !U se p 104)4 To ptá
xř sptdd pírbimly I14 t
v bmibry klu'e ilmoly 4 na
hnilé Ux4ly ttmot prví lby
ik Kdvl bospt)wř slxiirU jnono
nob kiího ivAlníU lvhli
U: "Víš bo1k4 vieihna ti pfeja
nu lobo rhfthík4 e Iwiim po
!dá N Mtd fa by n k
hěmi lomil la jsrtn nestxselu 4le
prý sj rál i-4sto labendí je to ta
kový bolilský VJseďAlek 4 jest
trunku ture oddaný — "
Niinku jako kdl da studní bo
dl! K-le puk onu ne vyptávnla eo
Toníček Klá kdy rnmia h ní
nemluv i í
A bosMlynč Ida dál mnuivou
sprchni "Všechno by blo dobré
kdby to n tebou mjslil dooprav
dy a kdyby toho pití nebylo Ale
je to pravda holka je! Vydělá
pěkné prose ale všechno propl
í — Safáíka mi to nvetité vylo-
íila ře on je b-hkil nátura člo
víček tne Šenkovní Na to Imi
ka pamatuj — jestli to ovšem
inexi vámi je na kopulaci — to já
nevfin — to hí dělej podlí! svého
svědomí — kdyby měla matku
ta by ti nejlíp poradila ale jak já
si mám vzít tvAj život na zodpo
včdnostť' Nauka so dala do pláče Taksi
tomu všemu dobiv nerozuměla
nikdy se neslanila jestli je Toni
řek v hospodě když jí přece po
řádek povídal jak ji má rád a že
jen ona musí být i jeho nebo že
se na krchově načisto zastřelí
A večer Šla na náves ulckaná
zrovna pitomá novou okoluosll
Dle panímáminy rady se opať-uě
xeplala jestli chodí Toníček do
hospody a naprosto nerozuměla
když ho furiantsky plácni posHi
neidi a hrdě povídal: "To já na
sklenici mezi sousedy — to já
rád! Pohovořit o světě ahy tu
na vsi viděli že nejsem xa humny
vylihlý a syrovátkou krmený dá
irošel uěeo světa ja byl i v Pra
jt _ panečku a mám za eo
pít!"
Nauka se prost inee vyzpovídá
la Všechno na hospodyni fokla
ínk ii nostraSila o tom tulí a lo
ník se rozkohoutili "dá piju za
svůj vydělaný roS a abys vědě
la řekni hospodyni že iniime xa
město svatbu aby si místo tebe
hledala liolkn A čekám na tebe
jen ničsíe — jestli ui5 chceš tak
za měsíc mámo Bvatbu a kdy 2 no
za měsíc jdu do světa! Aby ho
spodyně věděla!"
S tím no rozešli 11 ráno lined
při dojení Nauka se svěřila ho
spodyni Že se xa meslo bude
vdávat že lo o tom bendění není
pravda a že ona Toníčkovi věří
Hospodyně) ho zamyslela a ře
kla opatrní!: 'Tálibfili ti děvče
požehnej — když on má takový
poctivy oumysl já tiž ani muk
Však ty to sama potom prozkou
má a nemusíš dat na cizí reci ()
no je nejlepší když člověk sám si
zkusí protože obyčejně cizímu se
neverl"
A tak no Nauka chystala ku
svatbě — lo ho pak starala trá
pila sháněla a jen Pánabohiv pro
sila aby si to Toníček nerozmy
slil nbv nebyla v lidských hu
bách la jí 'ženich utekl To by"
pak ziYstala najisto do umrti nu li
cho jako Kateřina u Lejkíl
Dnen koneční jo po všem trá
pení tři ohlášky jsou vyšlé rá
no v deset hodin jo svatba — a
budou tM kočáry! Správce dal fa
Pv její liOHpodúř valachy a sta
rý Jjojka takový dobrák slaro
světský jdo jim s jejím hospodá
řem za svědky a taky pojede s
bryčkou které říká kočár
Ktarv Kejka musí vy vézt i vše-
diny svatby do kostela a všechny
iimrlco na krchov to si nedá vzít
to jo julio radost
Hluiieo vodorovným pruhem
Slehlo do komory zrovna na pár
hlýsknavýcli lotek Už lnulo sedm
— 11Ž so musí sl rojit nspoi jen
tak po domáekii — Přijde na
Sploeht hospodyně přijde se na
Naiičinu slávu podívat Kmila
druhá služka} mládčípka která'
('Iiich v liospodiířslvj 'víorltW vodí}
xa Nauku — aby nebyla tu jen
tak na hniličko
Tak tedv novč život! Hnrá-
- v
v co dal Toníčkovi scdniěku vedle
poklisiiélio sedniéka má dvé o
Jýnlíi nit tíi ni Nauka poUavj
tll4 OHMiS lúlM 4 lifXětltkiUI
KsliMka i dkit vdbU iV
1 js )ko VliU -- }n 4by t
Spui trnkUr " típni
A pi nxntlM 4Í e buď' V bo
tpoib pitÁAl Ue4 lkHÍ si ibi
luitibn OleX4 4 Xi i Vn Uklidí 4
pí lpIňUí U Jkllli n i iln(
s slmniiík - iiAc-pftU ho letoiiiim
swieni 4 ižkosna 4fiy to vmtéo
Vtele postil hmcUU liAdu
tij jim Vkorkho to bude jnki V
knétn m bi ku!
A Toníček 104 lilie 04 M4lblt
noe sty Xjsoko litity do ftilu
koupil si černý klobouk 4 spiá
r lnu dul řánoMií bihoi vetu
Jeli 4by M' V hospodě Vi íer
dlouho nmdrieli aby se i do
lilium nepilo — Name šly píe
oči šedivé mračky
Ne 4 ne nebude si teeh vf-ef při
pomínat ale kdyl se to xrovna cpe
do luvšléiick I lak sn rohlásilo že
si ji vexme Toník Kalusu xe lo
ra liued se k ní přitočila tu tet
ka tu iičjitká babka — a poma
ličku po trošičku si railbm
ly Tetka Maliuková — ruce ulo
ženy obličej starostlivý hlas ta
[liavý oči přiiahouřené — po
dlouhé orlici jí Jeptabi Že je To
ník sukovitý chlapík ale tuhle
Že pil do rána že pro Toníka
správce poslal vozejk s voleni a
že ho chtěl xa to nn hodinu vy
hnat! A babka Děhalovú — oči jak
rtuť pysky jak kornoutek suché
ruce sem tam — nadhodila že
ten Kalus vypije za noe i dvacet
půllitru- jako nic — to žo je ta
houn x takových žo pak šenkýř
tloustne!
uháněla ty řeči jak komáry
Říkala "Však ona není ani po
lovice pravda — a je-li něoo však
ona si Toníčka napraví — však
on jí poslechne a bude u ní ve
čer sedět a budou si krásně po
vídat!" A jak chvíle prchaly a sluneč
ní pruh do široka rostl vstával jí
v myšlénkách budoucí život —
Všechno doma Toníčkovi tb ni
ky připraví všechno bude so ja
ko sklo lesknout dřív než Toní
ček vstane A pak mu uvaří sní
dani pomiluje ho a vyprovodí až
do utájo A hned sama pftjde po
práci aby se hodně vydělalo a
nudili pěkně žít A večer si ho
zavede do sekničky uvaří něco
dobrého a budou si povídat a po
vídat A v hlavě jí šuměl Toníčkův
slib že nebude pít že se sklenice
vůbec ani nedotkne! Tciiislib j!
dal tamhle v oiivoze když ji dr
žel v náručí a když mu povídala
všechno co jí řekla tetka Maliu
ková Neřekl sioe že jo to lež
ale zaklel se že už nikdy nikdy
nebude pít tak nesmyslilo pít by
svět n očí xtralil
Proto bylo Nančino uilro zali
to úsměvem jako šťastná dnešní
vysluněná krajina n rozmodřeným
nehoní a rozezpívanými ptáky
Nauka byla ve svatebním opo
jení Kotva slyšela jak hospo
dyní" vypravuje co je po vsi řečí
že na oběd dvě husy zabila žo
lnulo vepřové i telecí žo hospo
dář přinesl bandasku rosol ky a
Že právo" od íejku poslali torly
opravdické torly lo že ilěvčc
íicjkovo eo bylo v měslíj 11a vzdě
lání samo upeklo A že je na
jednom tor! 11 kolíbka opravili vá
kolíbka 7 cukru I
Neslyšela babku Modulovou tu
ze chválit její nové šaty to že la
kové šaly mívají jen holky ze
statku a žo stará Plíhalka rojho
ní proč že tři kočáry proč tako
vá fúrie a proč žo není svatba
při ranní!
Neslyšela skoro nic jen vidě
la v duchu tam lu novou jejich
Mekničkii vedle poklasnóho vidě
la Toníčku a v uších jí Šumělo
jelio zaklínání že 011 už uíkdý
nelnula so opíjet nikdy povídal:
nikdy!
A když stála načesaná s myr
tovým věnečkem na zakrouceném
copánku v bílých šatech i bledé
růžovým varhánkem v nových
holkách m propletenou mušličkou
vrazil najednou do dveří že
nich! Měl hílnii veslu na ní lluslý ř
Ilck poklasnóho černý SoHulý ka
bál lesklé holinky a poiifavil sc
před Na n í 11 i
l 'A Nankiťsmrlcliiň shlédla Ja
koby jí někdo najodiioil krev vy
plil a do Žil mléko iiastřikl
ícnícli tkvěl opilýma očima mi
něčem předním ala toho nčéa
lio navídól — a Jak sc polňVel
luulalo uo utu pi tní tíCium' cnl bí-
( 1 stm mm
k 4loH HIM 4 e1l0U tokll poiítrjt jii H1l prllčJllí lUr
ki %-( nu poslední ilny jit innobo lilrk AUily V (V
kkosbm mku mmebou ičit tím kk fa mnobn A
sibk jest nnA řlríenn puk koniny jn njut Ueiné
ptvd sxátky hrnboi ilr4íll
' řkU DV£ STfi MlLLIONtt XORUK
jsm ji tinto hknn pnuká#lí k vyplaceni do CVskoshv
Venska
PKtK' hvl prosí iVdniťivhu naším odeslán tak elk
pučel komu? PUOTO?i: iiiHine ždy ten nejlepší kuru vše
ilo ry hle m spi aMie V)(l#emi mí 114 limlé neoih ratitelne
výjimky
Ish sl iiiiti rvi -h1V H&mé nt-t(niírnl ollrjt preltrit
iietvIíM iihíiiii Ti'ln Jol tyt iiKoslornká Nárnilnl link m
kiiitioln ilielv fpitj flu K-ly piKtilnik í dor a ftlcdiitk Josl
l 'rt lin() 6k
ity jiiIi l" ilm II nrli Mniiťy niiler n my i'li'lťiiie lw inilrní
kuti ' loiotitňili ťilejle pli-mii jmt mo h ntriHMi komu liinil ltl
l-iil ilm rio in li nit lom vrlu-f uhy vt(pliil lij U iiryi lt-
ii-nii ji liKult v IVosoklineielhU Je noinkn insl a vmwIi limjlríh In
muh" íiih'iim 1 Mik iiilejlt siAmiA vao jíněno a lelrrfni r poplete
í tm —
LAVUDALC tJATIOtJAL DA[J[i
3337-3330 West 26th Strwt Ohic(o IU
Vyplňte tento kupon udeju přoaně adraau 4 pfilolt drart nebo
Money Order a nAlete via nAra
(! Komu maji být penia laalany
Jméno
1
1'roHiiú titlrcNH
rnloiono
Kdo KAHilA pouize:
Adrena
lólió až v tom bílém poznal Nau
ku Usmál so blbě a z itsliutu
ných rtft mu blábolilo: "Tak
pojď — už čekáme před vra—
vraty — já si tě sám do — dovezu
před pátera — pojď!" a hned
vrávornl po vyřízení s blbým opi
lým úsměvem ze dveří síňkou
kde silně vrazil do chlebové iilino
rý na zásop
Na dvoře stály dva kočáry ft
íícjkova pryčka kon§ měli čer
vervenobílé iicntličky na náoční
cích a leskli se jako krtci
Ženich vrazil si klobouk do tý
la sedl na kozlík a křičel opi
loj diichej!
linula no první Lojkovu pryčka
a hrkota vo' vyjela brány za ni
hospodářův čeledín Venca n pan
tátou u učitelem
Hned za nimi ženich na kozlí
ku švihl správcovy rapy Neohlí
žel se je-li už nevěsta v kočáře
těžko opilou hlavu na stranu to
čil a před očima mu poskakova
ly sanió lihové plamínky
A jeli na vršek ko kostelíku
bez nevěsty jeli vesele a ženich
na kozlíku ejohuchoval klobou
kem mával na mol opilý od čas
ného rána
A na komoře smrtelně bledá
Nauka se přeca vzpamatovala n
radila se ze zamlklou hospodyní
co teď? eo teď?
A když zahrčcl kočár před živ
nost í — to se vracel Lojka s pry
okoii když nevěstu nepřivezli ~~
udělala hospodyně Nanco mi Čele
místo mrtvé mámy křížek
Nnml symbolický křížek pro
všechen ostatní Nančiu ýivot —
NÉMCI NENÁVIDÍ POLÁKY
Pohleď na polský vojenský
stejnokroj má stejný účinek na
někleré německé učedlníky jďko
dohře známé rudé plátno na bý
ky Tuk aspoň tvrdí Američan
kapitán líarmoii líorison z Vir
gínie bývalý člen Kosciuskovy
škadroiiy který ěestnS byl propu
štěn z polské armády a v lěchto
dnech přijel z Varšavy do Paří
že Cestu z Polska Ho Francie
konal přes Německo Několik A
moričiiiďfi nalézalo so na stejném
vlakn
Na pomezí Německu celní úřed
níci zacházeli ním zlvořile
stejné jako n jinými Američany
'a prohlédli rílilc'o Holkcmda jo
jích zavazadla líorison měl na
sobg ídičjinský oblek ji cestoval nn
amcríckA yirňvodní listiny a ni
čím nelišil h od zbytku družiny
Když vfiak tiěinecký eclmí ňředník
pří otevření jeho zavazadel spa
Iřil fiolskou vcjenskui čajiku za
Milí
"( s tím budeto ďčlatfptal
se líorison vysvětlil že byl dů
stojníkem v polské a rmádé n žo
byl před několika dny fleniohili
sován -rředník cosi zabručel
čemu líorison dobře nerozuměl a
vrátil se k prohlíďe-e zavazadla
Kus po kusu kludl nu platformu a
ílšdy? přišel mv uniformu Nkoro
zařvul Na dně zavazadla nalezl
núž jaký polští dfistojiniei k vůli
pohodlí honí místo Šavlí
"A proč tohle to si nechává
te?" ptal se úředník
"Pro příští válku s Němec
kem" zněla chladná odpověď
Úředník Odhodil nftž stranou a
před konfiskací zachráněn byl
tento předmět jenom tím že A
meričan rázně obrátil se nu vyš
šího důstojníka
Na franko-pruském pomezí za
vazadla Američanů opětné podro
bena byla důkladné prohlídce
"Okolnost žo Poláci dostali sc
z přítomných svých iionuAzí zna
menala krutou ránu pro něme
cké tniaděje" pravil líorison
"Němci zuří následkem zklamá
ní Poláci mají první místo v je
jich nenávisti a na druhém mí
st S jsou Francouzové Nezbývá
jim již dosti nenávistí vůči Anglii
a jejich stnnovislko vůči Ameri
čanům je přátelské ačkoliv lakó
nenávidí každého kdo pomáhal
Polsku"
Skutky jel se nezapomínají
Posloužíle li dobře svým přáte
lil m nikdy nezapomenou vašich
služeb Thulou váa doporučovat i
ipři "každé přílřžitosti V toni spo
Pí vít tajemství dobrého jména
Tfinerovo Léčivé Hořké Víno
zjednává si denné tiových přátel
Slč Irma Tarasow-itsova psala
nám 2Í) září 7 Astorie Netv York :
"Mfi matka byla na jaře nemoc
na a lékař ji poslal na venek
Když tam byla v jedné veHničou
v Peniisylviinii kdosi jí dal láhev
Trifierova Hořkého Vína které
zkfisila 0í té chvíle přibrala
Sest liber a jo jí tak dobře že cheo
rozhodne lék ten dála 'nžívriti
Kde je moku zde dostuti?" Ta
kové skutky se zeupomíhají a po
silují stálo dobré jméno Trínero
va Hořkého Vína jako ncjlepSího
léku pro poruchy žalfidkii Trine
rovo ííořké Víno vytvoří zdravou
ehuř k jídlu pomfi?4e zažívání a
udrží vnitřnosti v Čistotě řilojí
za to míti i jiné Tfínrrnvy léky
doma po ruce zvláítř TrinerftV
finíment pro reumatism a neursl
ífii Tríricrfiv Mírnit cl kašle pro
nastuzení atd Váfi lékárník neb
dodavatel léků má jc na skladě-—
fUmrpb Tríaer Company JlílíMi
Ho AshUnd Ave Chicago lil—
Advcrtkcmeijt )