portnorc pudl co
tt n rt MrK
t t MmI TaA" i'
j-r utf NHk IUkH
rftKhrUINR
S I Wf# ''
K t M'4 ' !M
Na řk ' ti o
Ih Kt1y tťK
lm Cwkwl8tV rk y
jHwntUvt HU
nr) basso! rnUk CItart
i i
úmyslu lko oob P"" l J
{5tt v n1Vcl ttUjrna anebo r dopni
" Dvě důležitá výročí
českého národa
Dvacátý osmý Mjnn )["
tfjíí vvročí v liWtorii českého ná
roda Prvního vipomuruto bylo v
„Hnulých dnech a
tnenuto bude ve dnech pMlUh
lYvnl výročí jo ralmtne nobot
„amená vzpomínku nu den navo
hozeni úrodu československého z
rtaletvch Put a druhé vym-í
pHmínn-jMuutnrjSi kapitolu
dějin n4mlt našeho nestastmm
bitvu na Bílé llořc osudného 8
listopadu roku IVO kteru známe
nala konce české samostatnos i--Hrot
velké holesti již vyvolává
vzpomínka nu osmý listopad by
uražen událostmi vyvrcholivším
v obnovení samostatnost česko
slovenského národa dno 28 října
čí JnloHttnoHti íe
„koslovcnskílió národa neustalo
toru vW v klidných a normál
„ích poměrech avšak přece jenom
pozdraveno bylo všemi upřímnými
IcfckOtdovcnskýml dušemi nadě-t-onloncnost
Je Fv-
dou že řiť' ranou na
zením je poněkud kalena neuspo
kojivými hospodářskými poměry
ú ivin noměrv nejdou ta
uv' ahv bvlo nutuo nad nimi
_- Tirls kteří dovedou sou
diti pravodlivČ shodují v nft
111 iinin( vfl fcturé vlasti
Kna io nám mnohem crnřj
nežli je tpravedlivo Jsou tu wee
Míny ale je tu také mnoho jaau
inmiHtill bvchom hc Sietoliko
omylu alo i ncHpravťdlnoHti kdy
bychom na áklalé zprav KHn
hiílů soudili žo celý národ pro
pádl brubřnm matenaimmu
lenSích vznSt(i
To byebotti nwhá-pali povúlePne
ftíflinÍiolrříti inkí pro
tívá nvní 6-skoMovcnsko proži
vlv ftnoienř Státy po válce za o
pohození z anKli-kélm jařma a P'
ráJce občanské Ha liOKpoaarHKH
nituacf Hpojených Států byla po
♦íMito velkých víiilcaen mnoíinm
jiorší a utrpení obyvatelstva ná
Medkem drahoty jeStS vétSÍ Stej
ni inw itl vyskytují ho dno i
CeskoHlovensku anařily povúlee
ní rekonstrukí-ní periody vc Spo
jených Státech I zde neHVČdomítí
yyďřiduSí snažili c vyuitkovati
mimořádných dob k avémti zisku
a přes to nikomu z nó zajisti a-
ni nenapadne tvrdili že v třehto
poválrfnýcb dobách nenyio in ao
brífch lidi pracujících na odatra
tifiní umutných zjevů a zel je?
' přinesla válka
fiteinž tomu je i v Ccskoftloven
ku Vomfrv tu lepíí m rychle a
pře to ž j tu mnoho nespoko
jenosti jež vybíjí # v přestřel-
fícn zemň Kpejc KU kiioiipihu yj
vojt a bíaliobytu vAeho občanstva
Válka znamenala uvolniní amy
mIii nro jjodpovřdnoat vSude VíJí
m že í v zeraích vítězných nejsou
jomery takoví- ary moniy vyn
považovány za uspokojivé A
v kiUAní Kvroo TiřÁmi Plk
potnžry nikde lepil nežli v ďnkr-
tfovtMKU in e mh pyti cii"
porovateWm opořádým otro
pm v moří zmatku Doufejtne
pevně U upřímtiA láaka k vlastí
noru íakaé avofiodf jíž na pinč
na jsou Mrdee vétítuy přWuánfků
hímit žedkoulovenského projav!
%i v ňaílovn4 prácí v ícajmti zle p
Unl ponlrA váob#oýeh a ž třf
tj výročí kS Mtnoitatflofctí m
llzM jv Ukifujl oí f-W'
mi víra v kwi Dvíoarnw
A Vilni VřtoU JUnl V 1
kM'iy lt tWludiliý kir v
voU) uWiv Ufří ipf4trlen# ei
urv tlml u nluh r f itl jt
jedlím I ttfh Obliwlmdpř tl
nifkí k-phti preiderla Tetá
e li Mrk titule který trt
H rkrt t) n4ladnmt( dů
mu jimu fáruVmi drtbr budMt
stl r5 1st t VítMtia řrV
ttvrlo tv tAlň je príitvn
hrínitl do pohledního deehíl 1Í
v dobytou vi'bodu a Mjil kdy
by doilc k Její hrneni projeví
o by i Vhk náplní fltřnl v ta
kuv míře jako ra tříkývh dob
fo xálky
7 l pflMny vrpomtuka na po
ráiku národu Vnkhn na Hile1 1 1
fe před iMni ty lety iieitniní býtl
dnem lkáni n fbmti tiýbrl dnem
Kndosturilieuí tirbof porálkfl ta
to byla piiinotína l'řed třrtni
lety riráei Vedli vojska tVhká do
rozhodného boje ixá ktrlí
národiin iVským necítili a k osu
dum jeho byli lhostejnými Ciák
Kaujímal tehdáJS trňn řeský n
řlmbřle prchl % Prahy kdyl do
řly zprávy o poráJco vojsk Čes
kých na pláni bělohorské
Omyly r těch dní tn'ly by býti
výstrahou Národ československý
dosáhl Nvobody bez cizí pomoci
Vykoupil svoji samostatnost svou
krvi n přispčl k vítězství spojeneň
ve vřtov válce mnohem více
nežli kterýkoliv jiný tak poíetné
mulý národ Byli to výhradu nasi
lidí' kteří vedli tento veliký od
boj jeni korunován byl tak kvč
iy tu výsledkem Mra ve vlasti)
mIv a vcbuni w nic jim lio nepo
niíiíe k lepšímu přižití národa ne
vlastní přiffinřní mřla by ovládat
mysle viech pííslníníku národa
československého Iiilá Hora byla
odčiněna Je nutno aby odéinřno
bylo jeStž to co nazýváme dedie
tvím Bílé Hory
To olíinřno bude jelinS uvédo
iiiéním si vlastní síly a vírou b
spolčenou usilovnou prací dají se
přckoniiti ty nejvážněji jřekáž
ky AI dojde národ českosloven
sk' k přesvědčení že sum je
tvůrcem svého budoucího Htéwtí a
blahobytu a že každý jedinec svou
prací musí přispřti k uskutcénéuí
společného cíle dobré bude v te
skoslovcusku a národ v klidu
pokoji užívati bude ovoce velkých
obětí přinesených ve válce avcio
vé A na Ilílou Horu bude pak
vzpomínáno jako nřco co muselo
přijít aby národ vzpamatoval e
z lhostejnosti a uvědom U sl ouro
m um winwwn
t 1 utrp vhr
ntc možnosti společné svorné prá
cc
O
Zápaa Inka za svobodu
TrAoricktf skon Tcrrence Mac
Swincyc starosty inžsta ICorku
který vyhladoví! ae ve vřzení aby
dal na jevo avflj odpor k 'Anglii
přispčl více než cokoliv jiného or!
atentátu v Phoenix parku k zvý
Srní záimu o stvkv niei Ifskew
a Anglií Mélo-li takový cíl samo
trýznění tohoto irského patriota
pak cíle bylo plně dosazeno
tom jcdnal-li dobře starosta Cor
ku anebo nikoliv mohou w nanic
dy rozcházet i avfiak nadšený ten
to bojovník za svobodu Irska by
pevné přesvědčen že finem tímto
prospěje věci xvó vlasti
Podařilo se mu aspoň dokázat!
Že přítomný Ktav v opojeném
království jenž je výsledkem ce
lí řady politických omylů je ne
udržitelným CcU řada anglických
státníků přiíia k náhledu Ze je
třeba vykonatt nkn v zájmu zlep
Sení aít uace v Irsku a vtok náhle
dy o tom co má býti vykonáno
se rozcházejí Politické omyly o
bou atran jou patrny v historii
tohoto hnutí
Před čtyřicíti roky Charles Ste-
wart Parnell přiiel navrnera na
samosprávu Irska a avou agitací
zpňaobíl přijetí mnohých reforem
v správé irských zíležitoutl Hlav
ní z nich byl pozemkový zákon
na jehož základě umožněno bylo
irskému zemědělskému dllnictvu
státí ne majiteli pndy m velmi
přízaivých podrairtck GUdatone
také pracoval pro irskou aaftio
řprávwa pří to že nepodařilo
mu docílili přijetí tito předlohy
panskou sněmovnou anglickou
provedl přece eelou řadu důleži
tých dalífch reřorem- Vtísh přd
vypuknutím vtové války pHjal
paHamcnt osnovu aarnoapravy
pro Irsko ale aítunce - jelté
zhorříla-' '
UUtenko pod videoíro út% Bd-
♦vtrda Ciroooa bylo v U dob! r
bnnu rvolt broílo valnýaí
BttnAttai rokufrťfi m vláda v-
til % ttstUku 0r%hiM llo(V
MiHptva t%i ! do kou
řttd UlVv TaU kapihiUfT p(fI
Oranttitv přinnř m Ubil "
dntku irk Konffřfnc km
lM'r(d Sir llrnr PlunVetl
ktni b)U saUia m lim nVWio
iln přťdloJrny bly parlnmeMn
určíte poídk jnínm t r t A
neinřl iá-Who jelku bluu
ua itdj oř Oi du" K!A I %Hh Ui
ltV Hmn VVinUtě po té stuWU
na odpor Akotm n povinu ht
bě ojenvké rolhodli e ifiditi
npubliku píet stálou platnost tv
iřlickéhrt ákoiia Tím rorfelení o
tářky sté nikterak nepfíhlíJilí
pravdou je h IMward tVíon
stoji dnes v tak silním ndpom
proti ninop!Áě jako stál V fot
I!ll
Irčané e svém rápase prjoi
li velikou tvrdohlavost a Anirtie
né nn straně druhé dopustili se
eelé řady oinyl A tak pnstí1
stav který právem mono nzmiči
ti xn tieiidríiteluý Důležitost Ir
ska pro řííi aniřliekoii neniúe
býtl podeeftovánn Irsko je při
poutáno k Anjrlii indiistriálidmi a
obchodními páskami silnějítínu
nežli jsou pásky politieké n spo
lečeiiské a každá i těelito zemí ti
trpí značnou Škodu dojdcli k
rozdělení Holustční velkého to
botu sporu je jeité v daleku fl
lze právem pochybovat! o tom h
MocSwiney svou sebcobetf luíté
ní otázky nějak urychlil ťhladnr
rozvahy je třeba na oliou stranách
a jenom chladnou rozvahou dá se
rozluštit i tento spor k uspokojení
obou strun
Výcvik pro užitečný
život
Včlíinf boehú za 'niisich dnu
se vadí abybyli "chytřejšími než
li jejich otcové" Většina rodičů
si nepřeje' aby jejich dítky při
jaly povolání otcovo poněvadž se
domýšlejí že by měli mít i něeo
lepého a mělo by se jim v životě
vést i lépe' ('asto výsledkem tako
vé zlisjily bývá skutečnost že
dítkům nevede se tak dobře jal-o
otci poněvadž odhodily příleži
tost naučili se snadno nějakému
dobře sp vyplácejícímu íeniesHi
anebo profesi
V dřívějších dobách tomu tak
nebylo Syn pravidelně chápal ae
povolání otcova tak aby mohl
pokračovali v řemesle nu které
celá rodina byla pyšnou Ityl-li
otec koželuhem stal se koželuhem
také jeho syn a vnuk ftcnieslo zfi
stávalo v rodině a rodina dobrého
řemesla si vážící pravidelně žilo
spokojeně a v blahobytu Později
systém tento se zmínil a hoši byl
dáváni do učení k mistrům avšak
i v takových případech každý
mladík byl ]ňkladn5 do všech
záhad určitého řemesla náležití
zasvěcován tak že stul se ve svéiu
oboru odborníkem Benjamin
Frankliii ve svých vzpomínkách
vypravuje juk jeho otce vodil jej
i dílny do dílny aby viděl lidi v
prácí a mohl si vybrali zinnčsluá
ní které by se mu zamlouvalo
Americký život pohybuje kc
tak rychle že průměrný hoch za
vrhuje dlouhá léla úřednická při
malé mzdě aby dostalo se mu do
konalého výcviku pro určité řc
mcslo Každý z nich přeje si yí
skalí co nejvíce pij iiejincnší mož
ué námaze Z té příčiny odvrací se
od produktivních povolaní a vrhá
se na obchod Avíak velmi často
shledá Že pro každou obchodní
příležitost je příliš mnoho čckale
lú a následovně neveď' se mu lak
jak očekával
Bez náležité produkce nemůže
býlí obchodu ftcnieslo tedy pro
Juktivn! povolání vyplácí se nyní
lepe nežli obchod A koucěně sa
mosíatný řemeslník je zároveň
obchodníkem tak že 'cesta k ob
chodnímu úspěchu vede po slez
káeli výcviku pro urěílá řemesla
Příležitostí v řemeslech je dne
rozhodní daleko více nežli v ob
chodě Dobré řemeslo nikdy ne
mé Jo Ink zlatého dna jMko má ny
ní Výtěžky samostatných řemesl-
mků rovtjijí se výtěžkům obchod
níků U tudíž nesprávno odvra
celi dílky od řmřřl pro "iiěo
I mezi nříslěliovleeHff)i živly
možno pozorovali tento předsudek
proti řemeslům aěkolív práví zde
mohlo by ne zcela právem oěeká
valí lepíí porozumění pro mí (h
ten í maika si přéjíaby i Jajíel
ynk aul w úředník prořesloiin
Indi flnebo obchodník tik aby
mu lípu vciio ptiU jm zapo
woajke U ywéry m t mínily od
dfcy jí':kí Oilldoati a pwdeh
rj'Ji tkpM'-Qi%n ďmyím V
e fa ititt konal k vlm trtt
nslejiiř r!tokM Hun'it
kdjby itfiKul J j přiWvttl tetn m
fTiMPUi % Jk m siia m nplétltd
h In jk(i trý pře ldk pi-i
li fitislu jk s titn $
pfifli ře itv Uasti kde kaM
lodira t niil IV měla o t-a
pAea" Tukový "pán" pmMM
!iě JiXetil i-rlé desítky bt í"Í)i
o''oO bl íil dtani %f fttt
Miiietnibo lvií)ího o kttrím se
mni lidem f tkalo ufa nrd
moc ale je l jisté"
Následkem tři lito předsudků
proti fcmcslm by lo a je do dnS
niho dne v lS'kosoveiskn mnoho
lk iMioébo "studovaníli pnde
taháni" to jM lidí kteří proWh
li siec thiodio ikid ale neinobioi
se nikde ih bvtili poněad prak
liekílio vrdélAiil nemají Axtak i
ve starých vlastech se njnl mění
poměry a % nimi tnké domává
radikální rtněiiy stanovisko k ře
mrslňin VSeibno nstěib'uj to
mu e "studovaného prolrtariá
til" hnile ubýviiti a Je ra to bude
ee Iborně vzdělaných fenieslnf
kň kteří budou n to povrnésti pro
dukci remč nu které hlavně spo
''íá blahobyt klcrélinkuliv náro
da — -
Aby svět Vlál il se do iionnálnfeb
koleji je třeba zvýšeni produkce
Produktivní povolání v budoucno
sti vidy se náležitě uplatní Kai
dý kdo poměry pozorně sleduje
rn jistí k tomuto náhledu tlojde
IWličové kteří v synech svých
vyvolají zálibu pro řemeslo a po
skytnou jim příležitost aby získa
li v něm iiáleitího výcviku vy
konají pro budoucnost jejich nej
lepší co vykonali mohou
To ovšem nemělo by hýli vyklá
dáno tuk že není třclm literního
vzdělání Naopak i pro řemeslo
jakéhokoliv druhu je třeba dobré
ho školního vzdělání Toho rodi
čové neměli by zapomínali Němě-
li by dovolit! nb v hoch jejích o-
pouštěl Školu příliš záliv t'íin lep
šího dostane se mu vzdělání škol-
ního tím lepším bude řemeslníkem
a tlin lepším bude obchodníkem
až provozovali bude řemeslo kvč
na vlastní pěst
Výcvik pro užitečný život při
mžení vyžaduje jistých obětí jak
na struně rudičii tuk i hochu A
však nic velkého ve svělě nedá
se vykonali bez usilovné práce
bez náležitého přičiněni Lidé kt
rl dosili li neivětšdio úspěchu u
čili se slále Nikdy ncpromeíknli
žádné příležitosti k získáni dalšího
poučení Právě tuto lačnost
zdokonalení byla příčinou jejich
Úspěchu Kdo vstupuje „ pniktl
ckcho životu h myšlenkou získali
mnoho přj náiiuizo co iiejmenší
bývá pravidelně zkluiiián Každý
fispech je nutno vykoupit! úh
lovnou prací
Král Alfons v úloze
posla míru
Konečné se připouští skuteí
noa! že Španělský král Alfons
Jfiiiiicly byl v Pnííi v lélě roku
Vns kdy "velká Merta "bombiir
""valu kupilol ve vzdáleiMwti
MMiiidcsáil péti mil v důsledku
pullikiice knihy majora Neuniaii
na vynikajícího německého letce
t i '
posuuKij o teto knize £ péra
ae(ucs wortiiiiH čelné francouz
ské auloritv
Král Alfons byl v Paříži v květ
nu roku lítlH n mírovou unhídkon
i ii-riiiui po iieíbiru dvou prvních
lindenburpfvýcli "mírových ná
pórů" z nichž jeden zahájen byl
dne lil hřezna proli Ainíens n Ab-
1'CVilIe v ňslí řeky Komnm a měl
za cíl oddělili iirmádii francoti
sko i od unuády llllllieké a Hrubí
dno Of duluia na Lya únek kdy
portiiKulský aektor byl rozdrcen u
zahájen pottM ku přísluvišlím i
AiiKiickém kutiůlu
Americké div ie huííiAn iv 41
' i"" I'"1" V i
eeie liedostilcéliě woraveii
H poslány byly tm frontu v AI
sušku aby umožnily zužitkování
zKUMciiých o oilpoříniivšlcli sl fruu
eoizských dívíhí v aktivních aek-
fórech a americké bafalíonv xm
umí na iiujlickou frouttj k týdři
nimu intcríitiviilijii výcviku tn
značily n4álu ljiidndorřfovl
JKoii Mocnou pomoc Spojené Hlá
iyl lo jenom tuisledkcin toho
to poznání jak hp vyrozumívá h
féuiccká Withi vtMih
ského krák by vyzkoimial půdu
pro mír'lj r spojéeU( dn bt ran
Hfni zvJáíinfd nabídek mel rú
wí mhú ú ímUU ulán ntn
Uhífccít v A toku a LolřÍBkku
AI if už k tomu jakkoliv 4a1iU
lk% U Vtkl AIonu niMil
Wřttl-v Uta roku Vm 4y
h d!r VimsHihi dM U
ty l a ft ts fa 1 d V
0dlO%t fpiiv )lb pltu
nH bjl ppttni Udou n mtn
tU'NVU
Kmba héj! N uniata a jej
keivenUf psaný J Motni
prAaMij( také 4 i rilsttvala
'ptlitb loaoska ddiU" nou
Sřmei k o tpj i ia At V
Vili V mi kUlé idt stl#o '
nií-U bombardoal! ejvnskA
dotnv aiirbn ďnuou pťrdittcb
tátnlkv panovníků a jnýcb lol
nostáf A
Major Neuman ve kulit
praxi íe y ppnln I :!' měl pm
víti nJjerd na Sainl tmer v nocí
dne 11 dubím nkn PU-V ule od
plánu tohoto bht llpllítělio kd)
přišla deitrsi perlina liaf inujlel
aby Srtint Onicr neb bombardo
h a naxtbujiel aby nájWd pro
veden b im Poperinjíhe Pí (či
nou toho byla spojenecká vojen
ská konference jež konán bvln
v radnici v Nabit Onier"u které
me jinými súčiistnili se nnilieký
klál Jiří Aspiith p lierál Kirneh
tehdy velitel Hiiřliekýcb vojsk
král Albert jako vrchní velitel
bcljfiekýcb vujhk trenéra I doffre
a president Poincaré
Auclické IiIhvií vojenské úřa
dovny v Mouteuilu nebyly nikdy
bombardovány ačkoliv Zeppcliuy
a letadla druhu Hotha vrhaly vý
bušné bomby na IlouloKiie neda
leko se nalézající ťhantilly ne
bylo nikdy bombardováno pokud
irenerál Joffro měl tu svoj úřa-
iloVIIV ae lvlo enslo liniohiirdii
váno později Iteauvais nikdy ne
byl napadni okud měl tu hvo
je úřadovny trcnerál Nivelle ač
koliv měslo toto bvlo napadáno
vzduchoplavci německými dvakrá
te a třikráte za noc později zvlá
ště v době kdy první americká
ili vise nuleala se nn linii v Caiř
tiflfny a vysocí anwričlí důstojnici
nalézali se v PeailVHis liejtřetržitě
Coilipíciftie bylo bombováno
jednou v době kdy trcnerál Petain
mel tu svoje úřadovny ale bylo
to následkem rychlého postupu
Němců ('impicirnc' bylo právě
vyklirováno Petaincm a jeho šlá
Ikem kdy2 bombardování bylo
zahájeno
Přadovny armádních sborů a
li vihf byly zřídka napaden v stři
Inini anebo bombami na kťcréko
liv slraněv před začátkem roku
Vm Velící aiieričií důstojní
považují se lilauiě zn zodpovědné
ZII poniseiií teto "tfíMitleimiliské
dohody" poněvadž trvali na lom
že střelba musí býtl řízena nn
iníslu stralejřické důležitosti jako
byly silniční křlžovalkv a želez
liiční spojky bez ohledu liu to
nulezajl-li se tu úřadovny některé
německé jednotky Tuto odhalen
jsou znjisté velmi ziijíniavá
ldíjt pndáuly k nřnot I aWA
tk drty Ni jal Uketil h
ku hw Vwaljr klvtí liobd
pinneM a jenem V řídkých fi
Mideh ly tV fivntu N
% polské
bojoví v staleínř pivjfMl
slrjnoii ibtablVst jíku Hejsttn
nčjiS louít MMk r ftině pil
padA koosK jenom striíní "
vinnnst v které bjU jrnnm malt
ptdctiiost k honsoliekénui In
dmst
Mtáíoí polnnost v Polsku Je
rliee dnieřitou Velké áoby
(♦otrav in blt nuiiio tt ííli a Jed
hotváiiuMi tulii piáii konaly pol
ské feny velice sěďioilř a na
l i ! I" I
mno#e lepe nciui mno ioíi"
liv Americký pomocný výbor po
ticlrtívnl řeÍoiil svých ásob
vždy fádul aby poslány bjly k
tét povínnohti členk)iiě arnskélm
batalioiiu V době ústupu l'obi
ků od Kljeva většinu řlenek ž' U
skýcb jeilootck Ividlly Velikovilli
ky neboť studentky vrátily se ku
výni knihám Kdyl však nebez-M-cl
broilo Varšavě vrátily se
sl udělil ky do rhraně Ueery nej
proiniiKMitucjšleli rodin polských
Idásily se k vojenské povinnosti
spolu se ženami selskými
Nadšení těchto sUteěiiých žen
vyvolalo ohlai ve všeeb živlech
polského obyvatelstvu A tento
živelní projev nacionalismu za
chránil Polsko Ppřínuiý cit vla
stenecký 'dá se žili V srdcích vše
ho polského lidu plen všechnu ča
sto pronášená hesla o ínleiniičio
lialismn Nele popími i fakt že
ruští komunisté měli v Polsku
čelné stoupence a okolnost tuto
byla příčinou že polská vojska
bojovala proti Kusům bez viď
ní ho nadšení Avšak nebepeří
jež hrozilo zemi způsobilo radi
kální převrat v smýšlení Hilu Moc
mi vlnu nacionalismu přehnala se
po celé zemi m zatopil všechnu
hesla o iiitcriucioiiulisíuu Polské
Ženy nu vyvolání této vlny měly
značný podíl a proto Polsko zů
stane jim na vždy vděčno
Polské Amazonky
O polských ženách je vSeobce
níi známo Že jsoii národní} velice
uvědomělé ii jfp jHou ochotny pro
1 1 rod přinesli ty nejvetší obílí
V polské historii vypravuje se o
nnkolika ženách kleté milovilv
svoji vlast tak že pro ieil hlnlm
obětovaly všWhíio 'A té příčiny
zakládání ženskýcl! hiilalionň pro
vulku s bolševiky iiinolio nepře
kvapilo Polské Ženy tímto ěl
nem ukázaly toliko že zůstávají
věrny staré tradici O polských
zenacli vstoupivších do hužb
vojenské nepsalo se tolik Jako o
ženách ruských které za vlády
ivcreiiskélio bojovaly na ruskí
frontě nepoehybně z lé nříčiiiv
že nejednalo se již n luk velkou
novinku l-dyžlř snad ve všech ar
mádácli ve světové válce bojová
ly ženy které velká láska k náro
du vedla k zapomenutí jakéhoko
liv ciUivňstkňřství
O polském ženském balalíonu
podala fv těchto dnech zajímavé
zprávy Amcríčikn slečnu Mr
lha Chíckcrínirová klcrá vrátila
se právě z pomocné práce v Pob
sku do Spojených Hiátů Slečna
( hickk ringová polskému ženské
mu bílalionu věnovala značnou
pozornost anjriohé čb-nkv nulu
osobné Tvlo ženy dle náhledu
jmenované Anwíéunky novedla
do zbraně Uůiá touha po zahi
lení se slávou hríiiskýcli finů uý
brž prošlá louha prospíti tni rodu
v chvílí nejvěláho nebezpečí u
vÉdomí že avým činem znaěnou
jtíř rmi přjrfptfjí k povzbuzení tiá
rodního cílní mezi polským oby-
vatihlveta
K'dVŽ Válka boláévíkv bvla
hiíjn# Vtttký batilm vi Vil
n mu asi říťflck První M
nfay t'h'do bii)ioiij nivetmy
byly-t uidveřwlraťk fctu-Jentek a
Saty dělají člověka
Mnozí lidý se domýšlejí z rče
ní "šaly děla jí Člověku" již ve
svělě neplatí A té příčiny Jsou
lhostejni k svému vzhledu a do
mýšlejí se Že péče o zevnějšek je
iiččfm zeclu zbytečným ba pova
žují ji zučtisto za marnivost ane
bo dokonce I mifóukauost Kdy
by Člověk ve svém životě měl co
činili jenom h lidmi kleří jej zna
jí a kleří seznámeni jnou s jeho
Životními poměry pak ovňetn ne
potřeboval by věuovali svému
zevnějšku tak velkou pozornost
ačkoliv by nikterak nepochybo
val kdyby tak činil Avšak clo
vek jedná stálo h lidmi kleří ne
jsou n jeho ži volem a charakterem
dohře seznámeni a proto musí mu
záleželi nu lom aby učinil na ně
dobrý ďjrin
Dobrý vzhled člověka je kapl
lálem II náš oblek důležilou jeho
součástkou nt už jakkoliv různí
lidé lo ponižují Vyplácí c sluš
ně se šatili Mnozf lidé fasto se
vysmívají péči jiných lidí o ze
vnějšek ' avšak Mimi f n kt' méně
známé lidí posuzují podle vzhhj
du Vzhled člověku je ohláškou
Podle něíio usuzujeme jtk Ne
člověku vede a jakou práci asi
koná Vkusný n dobře úšittý o
blek není Žádnou známkou pfcliv
'a domýšlivosti ("'lověk slušně ó
íiieený je jcton Člověkem který
ví co je mu prospěšno Ví h
Spatný vhled bvl llV kflllllllill i
hláškou pro ného í pro vSeehno
co se mm vykonat
ďcliází-lj nn i nějakou práci a
nebo obchod oblékne h vn uej
lfyc Ví že první dojem je ej
milejší iieJúčíiuiěíší MnHU
vbled n sebevědomé v st upováií(
dohře působí na ty n kleetf
"týkáme Zajisté jNf si povíímli
žc člověk Je sclii-vědoiiěiší mňil
m sobft shiSný oblek který do-
mc mu pi(ine ('lověk ae cílí jí
tiým ědovřkem když převíeě( se
z pracovních Sutů do Suta váteé
nich 'M mu Jakoby - pra'
comfin oblekem tímvmň „aha
da! všechny alarosli i útrapy den
mnu zívora '
Nczanedbáveba
~ - ' y 'fw OHMU I 11 iw
kolnoslí avfij zevněíťek e „f u-„
Či)ýnil v bikéíiilíllv I i!i
jké'říniiostí Kupujcledi sí í„
hh lí kupte sí brjlaptf j„ký í0
VOlí VátU kůuniíi vuí uk
BliJídáta I oblek z tobríhn Li
konec oblekem neilacinikím -v
U 4ít#j fcvítu do txkfc -
