Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (Nov. 3, 1920)
portnorc pudl co tt n rt MrK t t MmI TaA" i' j-r utf NHk IUkH rftKhrUINR S I Wf# '' K t M'4 ' !M Na řk ' ti o Ih Kt1y tťK lm Cwkwl8tV rk y jHwntUvt HU nr) basso! rnUk CItart i i úmyslu lko oob P"" l J {5tt v n1Vcl ttUjrna anebo r dopni " Dvě důležitá výročí českého národa Dvacátý osmý Mjnn )[" tfjíí vvročí v liWtorii českého ná roda Prvního vipomuruto bylo v „Hnulých dnech a tnenuto bude ve dnech pMlUh lYvnl výročí jo ralmtne nobot „amená vzpomínku nu den navo hozeni úrodu československého z rtaletvch Put a druhé vym-í pHmínn-jMuutnrjSi kapitolu dějin n4mlt našeho nestastmm bitvu na Bílé llořc osudného 8 listopadu roku IVO kteru známe nala konce české samostatnos i--Hrot velké holesti již vyvolává vzpomínka nu osmý listopad by uražen událostmi vyvrcholivším v obnovení samostatnost česko slovenského národa dno 28 října čí JnloHttnoHti íe „koslovcnskílió národa neustalo toru vW v klidných a normál „ích poměrech avšak přece jenom pozdraveno bylo všemi upřímnými IcfckOtdovcnskýml dušemi nadě-t-onloncnost Je Fv- dou že řiť' ranou na zením je poněkud kalena neuspo kojivými hospodářskými poměry ú ivin noměrv nejdou ta uv' ahv bvlo nutuo nad nimi _- Tirls kteří dovedou sou diti pravodlivČ shodují v nft 111 iinin( vfl fcturé vlasti Kna io nám mnohem crnřj nežli je tpravedlivo Jsou tu wee Míny ale je tu také mnoho jaau inmiHtill bvchom hc Sietoliko omylu alo i ncHpravťdlnoHti kdy bychom na áklalé zprav KHn hiílů soudili žo celý národ pro pádl brubřnm matenaimmu lenSích vznSt(i To byebotti nwhá-pali povúlePne ftíflinÍiolrříti inkí pro tívá nvní 6-skoMovcnsko proži vlv ftnoienř Státy po válce za o pohození z anKli-kélm jařma a P' ráJce občanské Ha liOKpoaarHKH nituacf Hpojených Států byla po ♦íMito velkých víiilcaen mnoíinm jiorší a utrpení obyvatelstva ná Medkem drahoty jeStS vétSÍ Stej ni inw itl vyskytují ho dno i CeskoHlovensku anařily povúlee ní rekonstrukí-ní periody vc Spo jených Státech I zde neHVČdomítí yyďřiduSí snažili c vyuitkovati mimořádných dob k avémti zisku a přes to nikomu z nó zajisti a- ni nenapadne tvrdili že v třehto poválrfnýcb dobách nenyio in ao brífch lidi pracujících na odatra tifiní umutných zjevů a zel je? ' přinesla válka fiteinž tomu je i v Ccskoftloven ku Vomfrv tu lepíí m rychle a pře to ž j tu mnoho nespoko jenosti jež vybíjí # v přestřel- fícn zemň Kpejc KU kiioiipihu yj vojt a bíaliobytu vAeho občanstva Válka znamenala uvolniní amy mIii nro jjodpovřdnoat vSude VíJí m že í v zeraích vítězných nejsou jomery takoví- ary moniy vyn považovány za uspokojivé A v kiUAní Kvroo TiřÁmi Plk potnžry nikde lepil nežli v ďnkr- tfovtMKU in e mh pyti cii" porovateWm opořádým otro pm v moří zmatku Doufejtne pevně U upřímtiA láaka k vlastí noru íakaé avofiodf jíž na pinč na jsou Mrdee vétítuy přWuánfků hímit žedkoulovenského projav! %i v ňaílovn4 prácí v ícajmti zle p Unl ponlrA váob#oýeh a ž třf tj výročí kS Mtnoitatflofctí m llzM jv Ukifujl oí f-W' mi víra v kwi Dvíoarnw A Vilni VřtoU JUnl V 1 kM'iy lt tWludiliý kir v voU) uWiv Ufří ipf4trlen# ei urv tlml u nluh r f itl jt jedlím I ttfh Obliwlmdpř tl nifkí k-phti preiderla Tetá e li Mrk titule který trt H rkrt t) n4ladnmt( dů mu jimu fáruVmi drtbr budMt stl r5 1st t VítMtia řrV ttvrlo tv tAlň je príitvn hrínitl do pohledního deehíl 1Í v dobytou vi'bodu a Mjil kdy by doilc k Její hrneni projeví o by i Vhk náplní fltřnl v ta kuv míře jako ra tříkývh dob fo xálky 7 l pflMny vrpomtuka na po ráiku národu Vnkhn na Hile1 1 1 fe před iMni ty lety iieitniní býtl dnem lkáni n fbmti tiýbrl dnem Kndosturilieuí tirbof porálkfl ta to byla piiinotína l'řed třrtni lety riráei Vedli vojska tVhká do rozhodného boje ixá ktrlí národiin iVským necítili a k osu dum jeho byli lhostejnými Ciák Kaujímal tehdáJS trňn řeský n řlmbřle prchl % Prahy kdyl do řly zprávy o poráJco vojsk Čes kých na pláni bělohorské Omyly r těch dní tn'ly by býti výstrahou Národ československý dosáhl Nvobody bez cizí pomoci Vykoupil svoji samostatnost svou krvi n přispčl k vítězství spojeneň ve vřtov válce mnohem více nežli kterýkoliv jiný tak poíetné mulý národ Byli to výhradu nasi lidí' kteří vedli tento veliký od boj jeni korunován byl tak kvč iy tu výsledkem Mra ve vlasti) mIv a vcbuni w nic jim lio nepo niíiíe k lepšímu přižití národa ne vlastní přiffinřní mřla by ovládat mysle viech pííslníníku národa československého Iiilá Hora byla odčiněna Je nutno aby odéinřno bylo jeStž to co nazýváme dedie tvím Bílé Hory To olíinřno bude jelinS uvédo iiiéním si vlastní síly a vírou b spolčenou usilovnou prací dají se přckoniiti ty nejvážněji jřekáž ky AI dojde národ českosloven sk' k přesvědčení že sum je tvůrcem svého budoucího Htéwtí a blahobytu a že každý jedinec svou prací musí přispřti k uskutcénéuí společného cíle dobré bude v te skoslovcusku a národ v klidu pokoji užívati bude ovoce velkých obětí přinesených ve válce avcio vé A na Ilílou Horu bude pak vzpomínáno jako nřco co muselo přijít aby národ vzpamatoval e z lhostejnosti a uvědom U sl ouro m um winwwn t 1 utrp vhr ntc možnosti společné svorné prá cc O Zápaa Inka za svobodu TrAoricktf skon Tcrrence Mac Swincyc starosty inžsta ICorku který vyhladoví! ae ve vřzení aby dal na jevo avflj odpor k 'Anglii přispčl více než cokoliv jiného or! atentátu v Phoenix parku k zvý Srní záimu o stvkv niei Ifskew a Anglií Mélo-li takový cíl samo trýznění tohoto irského patriota pak cíle bylo plně dosazeno tom jcdnal-li dobře starosta Cor ku anebo nikoliv mohou w nanic dy rozcházet i avfiak nadšený ten to bojovník za svobodu Irska by pevné přesvědčen že finem tímto prospěje věci xvó vlasti Podařilo se mu aspoň dokázat! Že přítomný Ktav v opojeném království jenž je výsledkem ce lí řady politických omylů je ne udržitelným CcU řada anglických státníků přiíia k náhledu Ze je třeba vykonatt nkn v zájmu zlep Sení aít uace v Irsku a vtok náhle dy o tom co má býti vykonáno se rozcházejí Politické omyly o bou atran jou patrny v historii tohoto hnutí Před čtyřicíti roky Charles Ste- wart Parnell přiiel navrnera na samosprávu Irska a avou agitací zpňaobíl přijetí mnohých reforem v správé irských zíležitoutl Hlav ní z nich byl pozemkový zákon na jehož základě umožněno bylo irskému zemědělskému dllnictvu státí ne majiteli pndy m velmi přízaivých podrairtck GUdatone také pracoval pro irskou aaftio řprávwa pří to že nepodařilo mu docílili přijetí tito předlohy panskou sněmovnou anglickou provedl přece eelou řadu důleži tých dalífch reřorem- Vtísh přd vypuknutím vtové války pHjal paHamcnt osnovu aarnoapravy pro Irsko ale aítunce - jelté zhorříla-' ' UUtenko pod videoíro út% Bd- ♦vtrda Ciroooa bylo v U dob! r bnnu rvolt broílo valnýaí BttnAttai rokufrťfi m vláda v- til % ttstUku 0r%hiM llo(V MiHptva t%i ! do kou řttd UlVv TaU kapihiUfT p(fI Oranttitv přinnř m Ubil " dntku irk Konffřfnc km lM'r(d Sir llrnr PlunVetl ktni b)U saUia m lim nVWio iln přťdloJrny bly parlnmeMn určíte poídk jnínm t r t A neinřl iá-Who jelku bluu ua itdj oř Oi du" K!A I %Hh Ui ltV Hmn VVinUtě po té stuWU na odpor Akotm n povinu ht bě ojenvké rolhodli e ifiditi npubliku píet stálou platnost tv iřlickéhrt ákoiia Tím rorfelení o tářky sté nikterak nepfíhlíJilí pravdou je h IMward tVíon stoji dnes v tak silním ndpom proti ninop!Áě jako stál V fot I!ll Irčané e svém rápase prjoi li velikou tvrdohlavost a Anirtie né nn straně druhé dopustili se eelé řady oinyl A tak pnstí1 stav který právem mono nzmiči ti xn tieiidríiteluý Důležitost Ir ska pro řííi aniřliekoii neniúe býtl podeeftovánn Irsko je při poutáno k Anjrlii indiistriálidmi a obchodními páskami silnějítínu nežli jsou pásky politieké n spo lečeiiské a každá i těelito zemí ti trpí značnou Škodu dojdcli k rozdělení Holustční velkého to botu sporu je jeité v daleku fl lze právem pochybovat! o tom h MocSwiney svou sebcobetf luíté ní otázky nějak urychlil ťhladnr rozvahy je třeba na oliou stranách a jenom chladnou rozvahou dá se rozluštit i tento spor k uspokojení obou strun Výcvik pro užitečný život Včlíinf boehú za 'niisich dnu se vadí abybyli "chytřejšími než li jejich otcové" Většina rodičů si nepřeje' aby jejich dítky při jaly povolání otcovo poněvadž se domýšlejí že by měli mít i něeo lepého a mělo by se jim v životě vést i lépe' ('asto výsledkem tako vé zlisjily bývá skutečnost že dítkům nevede se tak dobře jal-o otci poněvadž odhodily příleži tost naučili se snadno nějakému dobře sp vyplácejícímu íeniesHi anebo profesi V dřívějších dobách tomu tak nebylo Syn pravidelně chápal ae povolání otcova tak aby mohl pokračovali v řemesle nu které celá rodina byla pyšnou Ityl-li otec koželuhem stal se koželuhem také jeho syn a vnuk ftcnieslo zfi stávalo v rodině a rodina dobrého řemesla si vážící pravidelně žilo spokojeně a v blahobytu Později systém tento se zmínil a hoši byl dáváni do učení k mistrům avšak i v takových případech každý mladík byl ]ňkladn5 do všech záhad určitého řemesla náležití zasvěcován tak že stul se ve svéiu oboru odborníkem Benjamin Frankliii ve svých vzpomínkách vypravuje juk jeho otce vodil jej i dílny do dílny aby viděl lidi v prácí a mohl si vybrali zinnčsluá ní které by se mu zamlouvalo Americký život pohybuje kc tak rychle že průměrný hoch za vrhuje dlouhá léla úřednická při malé mzdě aby dostalo se mu do konalého výcviku pro určité řc mcslo Každý z nich přeje si yí skalí co nejvíce pij iiejincnší mož ué námaze Z té příčiny odvrací se od produktivních povolaní a vrhá se na obchod Avíak velmi často shledá Že pro každou obchodní příležitost je příliš mnoho čckale lú a následovně neveď' se mu lak jak očekával Bez náležité produkce nemůže býlí obchodu ftcnieslo tedy pro Juktivn! povolání vyplácí se nyní lepe nežli obchod A koucěně sa mosíatný řemeslník je zároveň obchodníkem tak že 'cesta k ob chodnímu úspěchu vede po slez káeli výcviku pro urěílá řemesla Příležitostí v řemeslech je dne rozhodní daleko více nežli v ob chodě Dobré řemeslo nikdy ne mé Jo Ink zlatého dna jMko má ny ní Výtěžky samostatných řemesl- mků rovtjijí se výtěžkům obchod níků U tudíž nesprávno odvra celi dílky od řmřřl pro "iiěo I mezi nříslěliovleeHff)i živly možno pozorovali tento předsudek proti řemeslům aěkolív práví zde mohlo by ne zcela právem oěeká valí lepíí porozumění pro mí (h ten í maika si přéjíaby i Jajíel ynk aul w úředník prořesloiin Indi flnebo obchodník tik aby mu lípu vciio ptiU jm zapo woajke U ywéry m t mínily od dfcy jí':kí Oilldoati a pwdeh rj'Ji tkpM'-Qi%n ďmyím V e fa ititt konal k vlm trtt nslejiiř r!tokM Hun'it kdjby itfiKul J j přiWvttl tetn m fTiMPUi % Jk m siia m nplétltd h In jk(i trý pře ldk pi-i li fitislu jk s titn $ pfifli ře itv Uasti kde kaM lodira t niil IV měla o t-a pAea" Tukový "pán" pmMM !iě JiXetil i-rlé desítky bt í"Í)i o''oO bl íil dtani %f fttt Miiietnibo lvií)ího o kttrím se mni lidem f tkalo ufa nrd moc ale je l jisté" Následkem tři lito předsudků proti fcmcslm by lo a je do dnS niho dne v lS'kosoveiskn mnoho lk iMioébo "studovaníli pnde taháni" to jM lidí kteří proWh li siec thiodio ikid ale neinobioi se nikde ih bvtili poněad prak liekílio vrdélAiil nemají Axtak i ve starých vlastech se njnl mění poměry a % nimi tnké domává radikální rtněiiy stanovisko k ře mrslňin VSeibno nstěib'uj to mu e "studovaného prolrtariá til" hnile ubýviiti a Je ra to bude ee Iborně vzdělaných fenieslnf kň kteří budou n to povrnésti pro dukci remč nu které hlavně spo ''íá blahobyt klcrélinkuliv náro da — - Aby svět Vlál il se do iionnálnfeb koleji je třeba zvýšeni produkce Produktivní povolání v budoucno sti vidy se náležitě uplatní Kai dý kdo poměry pozorně sleduje rn jistí k tomuto náhledu tlojde IWličové kteří v synech svých vyvolají zálibu pro řemeslo a po skytnou jim příležitost aby získa li v něm iiáleitího výcviku vy konají pro budoucnost jejich nej lepší co vykonali mohou To ovšem nemělo by hýli vyklá dáno tuk že není třclm literního vzdělání Naopak i pro řemeslo jakéhokoliv druhu je třeba dobré ho školního vzdělání Toho rodi čové neměli by zapomínali Němě- li by dovolit! nb v hoch jejích o- pouštěl Školu příliš záliv t'íin lep šího dostane se mu vzdělání škol- ního tím lepším bude řemeslníkem a tlin lepším bude obchodníkem až provozovali bude řemeslo kvč na vlastní pěst Výcvik pro užitečný život při mžení vyžaduje jistých obětí jak na struně rudičii tuk i hochu A však nic velkého ve svělě nedá se vykonali bez usilovné práce bez náležitého přičiněni Lidé kt rl dosili li neivětšdio úspěchu u čili se slále Nikdy ncpromeíknli žádné příležitosti k získáni dalšího poučení Právě tuto lačnost zdokonalení byla příčinou jejich Úspěchu Kdo vstupuje „ pniktl ckcho životu h myšlenkou získali mnoho přj náiiuizo co iiejmenší bývá pravidelně zkluiiián Každý fispech je nutno vykoupit! úh lovnou prací Král Alfons v úloze posla míru Konečné se připouští skuteí noa! že Španělský král Alfons Jfiiiiicly byl v Pnííi v lélě roku Vns kdy "velká Merta "bombiir ""valu kupilol ve vzdáleiMwti MMiiidcsáil péti mil v důsledku pullikiice knihy majora Neuniaii na vynikajícího německého letce t i ' posuuKij o teto knize £ péra ae(ucs wortiiiiH čelné francouz ské auloritv Král Alfons byl v Paříži v květ nu roku lítlH n mírovou unhídkon i ii-riiiui po iieíbiru dvou prvních lindenburpfvýcli "mírových ná pórů" z nichž jeden zahájen byl dne lil hřezna proli Ainíens n Ab- 1'CVilIe v ňslí řeky Komnm a měl za cíl oddělili iirmádii francoti sko i od unuády llllllieké a Hrubí dno Of duluia na Lya únek kdy portiiKulský aektor byl rozdrcen u zahájen pottM ku přísluvišlím i AiiKiickém kutiůlu Americké div ie huííiAn iv 41 ' i"" I'"1" V i eeie liedostilcéliě woraveii H poslány byly tm frontu v AI sušku aby umožnily zužitkování zKUMciiých o oilpoříniivšlcli sl fruu eoizských dívíhí v aktivních aek- fórech a americké bafalíonv xm umí na iiujlickou frouttj k týdři nimu intcríitiviilijii výcviku tn značily n4álu ljiidndorřfovl JKoii Mocnou pomoc Spojené Hlá iyl lo jenom tuisledkcin toho to poznání jak hp vyrozumívá h féuiccká Withi vtMih ského krák by vyzkoimial půdu pro mír'lj r spojéeU( dn bt ran Hfni zvJáíinfd nabídek mel rú wí mhú ú ímUU ulán ntn Uhífccít v A toku a LolřÍBkku AI if už k tomu jakkoliv 4a1iU lk% U Vtkl AIonu niMil Wřttl-v Uta roku Vm 4y h d!r VimsHihi dM U ty l a ft ts fa 1 d V 0dlO%t fpiiv )lb pltu nH bjl ppttni Udou n mtn tU'NVU Kmba héj! N uniata a jej keivenUf psaný J Motni prAaMij( také 4 i rilsttvala 'ptlitb loaoska ddiU" nou Sřmei k o tpj i ia At V Vili V mi kUlé idt stl#o ' nií-U bombardoal! ejvnskA dotnv aiirbn ďnuou pťrdittcb tátnlkv panovníků a jnýcb lol nostáf A Major Neuman ve kulit praxi íe y ppnln I :!' měl pm víti nJjerd na Sainl tmer v nocí dne 11 dubím nkn PU-V ule od plánu tohoto bht llpllítělio kd) přišla deitrsi perlina liaf inujlel aby Srtint Onicr neb bombardo h a naxtbujiel aby nájWd pro veden b im Poperinjíhe Pí (či nou toho byla spojenecká vojen ská konference jež konán bvln v radnici v Nabit Onier"u které me jinými súčiistnili se nnilieký klál Jiří Aspiith p lierál Kirneh tehdy velitel Hiiřliekýcb vojsk král Albert jako vrchní velitel bcljfiekýcb vujhk trenéra I doffre a president Poincaré Auclické IiIhvií vojenské úřa dovny v Mouteuilu nebyly nikdy bombardovány ačkoliv Zeppcliuy a letadla druhu Hotha vrhaly vý bušné bomby na IlouloKiie neda leko se nalézající ťhantilly ne bylo nikdy bombardováno pokud irenerál Joffro měl tu svoj úřa- iloVIIV ae lvlo enslo liniohiirdii váno později Iteauvais nikdy ne byl napadni okud měl tu hvo je úřadovny trcnerál Nivelle ač koliv měslo toto bvlo napadáno vzduchoplavci německými dvakrá te a třikráte za noc později zvlá ště v době kdy první americká ili vise nuleala se nn linii v Caiř tiflfny a vysocí anwričlí důstojnici nalézali se v PeailVHis liejtřetržitě Coilipíciftie bylo bombováno jednou v době kdy trcnerál Petain mel tu svoje úřadovny ale bylo to následkem rychlého postupu Němců ('impicirnc' bylo právě vyklirováno Petaincm a jeho šlá Ikem kdy2 bombardování bylo zahájeno Přadovny armádních sborů a li vihf byly zřídka napaden v stři Inini anebo bombami na kťcréko liv slraněv před začátkem roku Vm Velící aiieričií důstojní považují se lilauiě zn zodpovědné ZII poniseiií teto "tfíMitleimiliské dohody" poněvadž trvali na lom že střelba musí býtl řízena nn iníslu stralejřické důležitosti jako byly silniční křlžovalkv a želez liiční spojky bez ohledu liu to nulezajl-li se tu úřadovny některé německé jednotky Tuto odhalen jsou znjisté velmi ziijíniavá ldíjt pndáuly k nřnot I aWA tk drty Ni jal Uketil h ku hw Vwaljr klvtí liobd pinneM a jenem V řídkých fi Mideh ly tV fivntu N % polské bojoví v staleínř pivjfMl slrjnoii ibtablVst jíku Hejsttn nčjiS louít MMk r ftině pil padA koosK jenom striíní " vinnnst v které bjU jrnnm malt ptdctiiost k honsoliekénui In dmst Mtáíoí polnnost v Polsku Je rliee dnieřitou Velké áoby (♦otrav in blt nuiiio tt ííli a Jed hotváiiuMi tulii piáii konaly pol ské feny velice sěďioilř a na l i ! I" I mno#e lepe nciui mno ioíi" liv Americký pomocný výbor po ticlrtívnl řeÍoiil svých ásob vždy fádul aby poslány bjly k tét povínnohti členk)iiě arnskélm batalioiiu V době ústupu l'obi ků od Kljeva většinu řlenek ž' U skýcb jeilootck Ividlly Velikovilli ky neboť studentky vrátily se ku výni knihám Kdyl však nebez-M-cl broilo Varšavě vrátily se sl udělil ky do rhraně Ueery nej proiniiKMitucjšleli rodin polských Idásily se k vojenské povinnosti spolu se ženami selskými Nadšení těchto sUteěiiých žen vyvolalo ohlai ve všeeb živlech polského obyvatelstvu A tento živelní projev nacionalismu za chránil Polsko Ppřínuiý cit vla stenecký 'dá se žili V srdcích vše ho polského lidu plen všechnu ča sto pronášená hesla o ínleiniičio lialismn Nele popími i fakt že ruští komunisté měli v Polsku čelné stoupence a okolnost tuto byla příčinou že polská vojska bojovala proti Kusům bez viď ní ho nadšení Avšak nebepeří jež hrozilo zemi způsobilo radi kální převrat v smýšlení Hilu Moc mi vlnu nacionalismu přehnala se po celé zemi m zatopil všechnu hesla o iiitcriucioiiulisíuu Polské Ženy nu vyvolání této vlny měly značný podíl a proto Polsko zů stane jim na vždy vděčno Polské Amazonky O polských ženách je vSeobce níi známo Že jsoii národní} velice uvědomělé ii jfp jHou ochotny pro 1 1 rod přinesli ty nejvetší obílí V polské historii vypravuje se o nnkolika ženách kleté milovilv svoji vlast tak že pro ieil hlnlm obětovaly všWhíio 'A té příčiny zakládání ženskýcl! hiilalionň pro vulku s bolševiky iiinolio nepře kvapilo Polské Ženy tímto ěl nem ukázaly toliko že zůstávají věrny staré tradici O polských zenacli vstoupivších do hužb vojenské nepsalo se tolik Jako o ženách ruských které za vlády ivcreiiskélio bojovaly na ruskí frontě nepoehybně z lé nříčiiiv že nejednalo se již n luk velkou novinku l-dyžlř snad ve všech ar mádácli ve světové válce bojová ly ženy které velká láska k náro du vedla k zapomenutí jakéhoko liv ciUivňstkňřství O polském ženském balalíonu podala fv těchto dnech zajímavé zprávy Amcríčikn slečnu Mr lha Chíckcrínirová klcrá vrátila se právě z pomocné práce v Pob sku do Spojených Hiátů Slečna ( hickk ringová polskému ženské mu bílalionu věnovala značnou pozornost anjriohé čb-nkv nulu osobné Tvlo ženy dle náhledu jmenované Anwíéunky novedla do zbraně Uůiá touha po zahi lení se slávou hríiiskýcli finů uý brž prošlá louha prospíti tni rodu v chvílí nejvěláho nebezpečí u vÉdomí že avým činem znaěnou jtíř rmi přjrfptfjí k povzbuzení tiá rodního cílní mezi polským oby- vatihlveta K'dVŽ Válka boláévíkv bvla hiíjn# Vtttký batilm vi Vil n mu asi říťflck První M nfay t'h'do bii)ioiij nivetmy byly-t uidveřwlraťk fctu-Jentek a Saty dělají člověka Mnozí lidý se domýšlejí z rče ní "šaly děla jí Člověku" již ve svělě neplatí A té příčiny Jsou lhostejni k svému vzhledu a do mýšlejí se Že péče o zevnějšek je iiččfm zeclu zbytečným ba pova žují ji zučtisto za marnivost ane bo dokonce I mifóukauost Kdy by Člověk ve svém životě měl co činili jenom h lidmi kleří jej zna jí a kleří seznámeni jnou s jeho Životními poměry pak ovňetn ne potřeboval by věuovali svému zevnějšku tak velkou pozornost ačkoliv by nikterak nepochybo val kdyby tak činil Avšak clo vek jedná stálo h lidmi kleří ne jsou n jeho ži volem a charakterem dohře seznámeni a proto musí mu záleželi nu lom aby učinil na ně dobrý ďjrin Dobrý vzhled člověka je kapl lálem II náš oblek důležilou jeho součástkou nt už jakkoliv různí lidé lo ponižují Vyplácí c sluš ně se šatili Mnozf lidé fasto se vysmívají péči jiných lidí o ze vnějšek ' avšak Mimi f n kt' méně známé lidí posuzují podle vzhhj du Vzhled člověku je ohláškou Podle něíio usuzujeme jtk Ne člověku vede a jakou práci asi koná Vkusný n dobře úšittý o blek není Žádnou známkou pfcliv 'a domýšlivosti ("'lověk slušně ó íiieený je jcton Člověkem který ví co je mu prospěšno Ví h Spatný vhled bvl llV kflllllllill i hláškou pro ného í pro vSeehno co se mm vykonat ďcliází-lj nn i nějakou práci a nebo obchod oblékne h vn uej lfyc Ví že první dojem je ej milejší iieJúčíiuiěíší MnHU vbled n sebevědomé v st upováií( dohře působí na ty n kleetf "týkáme Zajisté jNf si povíímli žc člověk Je sclii-vědoiiěiší mňil m sobft shiSný oblek který do- mc mu pi(ine ('lověk ae cílí jí tiým ědovřkem když převíeě( se z pracovních Sutů do Suta váteé nich 'M mu Jakoby - pra' comfin oblekem tímvmň „aha da! všechny alarosli i útrapy den mnu zívora ' Nczanedbáveba ~ - ' y 'fw OHMU I 11 iw kolnoslí avfij zevněíťek e „f u-„ Či)ýnil v bikéíiilíllv I i!i jké'říniiostí Kupujcledi sí í„ hh lí kupte sí brjlaptf j„ký í0 VOlí VátU kůuniíi vuí uk BliJídáta I oblek z tobríhn Li konec oblekem neilacinikím -v U 4ít#j fcvítu do txkfc -