I
VytUnf p-ulrtlto výnuM
Rítirtlt Anmvrtwuy
Etlititm
Pokrok Západu
CASTVH
PAKT VII
Sto let přistčhc
vnlcctvídoSpo-
jených Států
„
ZA wMtiÍvli bt h!iiH I'
dl Spnjmh V+XH
HflHlIIIIil piUlMunnbm V '
dob pik obyvatelstva mj
m % u ítM10" A do Mi''
vAlky vliv píist'hib lvi tm
řltM iihyVillelstM h flinrlie
pni my irintť I tí it ftU procent v
t tleli kníl" lm n Krm PUlV
llinl ivniill něco ples 4" procent
V de0 letech kolnících bcJinin
roketn II pí islěhnvitlcell ťlíednloí
vyslovuji náhled le toto pinccn
In v běžném desetiletí hln by
daleko Všl tieMi v desetiletí tni
Milém Ví t 1v tu h hi došlo k 101
viivMit pf istřliovnlfiKi' vlny ná
sledkem světové viílky
tM toku KJO ilo imKu 1:l0 pn-
čet přistěhovalců píljíMcjícteh
do Spojených Slatň rvSil n mř
ín" lithii jiiliiti procento vzrost o
by Vlit elst VII V této desítileté po
lindě pneet obyvatelstva stoupl n
:l22io(i7 K tVImž přistěhovalci
tvořili toliko V následu
jících desíti letech toto Jedno
procento ulouplo mi dvanáct Cen
suh v roce l 4 i provedený tulní
poéet obyvatelstva na 17Oii04-Vb
čili o 42):t4:i:i více nežli před
desíti roky ii v téže periodě vstou
pilo 1o Spojených Stálň WMIVJ"
píistéhnvaleiV
V následujícím desetiletí Kil-
kňučeném v roce 1Hf0 počet i bv
vatclstvu zvýšil se o 12242:i V
téže periodě připuštěno bylo ilo
Spojených Státu 1 7 1 :iH"l přistě-
I I I JI i kl i !'
IIOVIIICU KieiCIO IIIIIOHIVI IVOU-
o 10 procent vzrňstu obyvatel
st vn V desíti lotech končících
rokem 18(!! počet obyyiitclst Vil
vzrostl o 8211 4 !" a přistěhovalců
vstoupilo n Spojených Státu
2íi!M214 čili vtoe jnk 21 procent
vzrňstu rrlkovřlio pmMil oltvvn
tplntvn NijhIo1 lijte! dexetiletl vMřlo
vrrftHt oliyviiteKtvii o 7ll!or0
pf iMiMiovnleft píiílo nciii 2!l 14824
řili ntro více nežli 2H procent To
to procento ne ponckiitl miižilo
hcfiem (IcnHI let koiiefeíeli rokcin
1SS0 liAHleilkein neobyčejné vel
kého vzrůstu (ibyvnlcUtvn' 1'oéet
nliVViitclHlvii v tomto (leHCtiletí
Monpl o llr!)7412 kdežto jřl
Méhoviilcft vntnupilo do Hpojeneli
HtAtft toliko 2R1210I éili iihí 10
pcocent celkového vyruNtu V de
Nctilctf koiiřfcfiii rokem 1H!)() po
čet ohyviitelNtvii Htonpl o 127f)l-j
!l'li V téŽi periodfi přijelo do!
Spojencli Ktňtft R2lfifll'l přlsté
lioviilcň fill 42 proeenti
' iiiNlediijtcím denctilctí kou
cícíni rokem 102O doílo k zniii'
iiéinn )okleNii přiHtřhovnleetvt
Ink že "Kclenlí vlna" tvořili) toli
ko 2:1 procentu vzrůstu ohyviitel
htvn 1'oi'et ohyviilelntvn Spoje
nvch Slitfi Monpl o M0(!M(íl
kdežto (iřÍMtřlioviileu do zemf při
řlo jemnil 3R1 1420 V deHctiletí
kondicím rokem 1010 doSlo o
jiétlifi k Zlíněnému vzrfiNtlI fiřihté
liovalcekélio ruchu J'oéet ohy
vntelntva v tomto desetiletí Monpl
o I"íl77íi!)l n pí'i!éiovnleu píl
Slo do žerné v této periodí HVX-
ihí:
Odhaduje ne h poéet ohyvatel
nt vn vzrostl v posledním dewtl
letí asi o 140ÍKMHIO kdežto po
éet pfisléhovalel1! hude Činili asi
í10000 Vzldedem k značnému
poklesu prjstřhovnlcctvf nísleď
kem nvřtové vňlky prístřhovMlel
Inidou fvořitl jenom asi 4'l pro
centa vzrňstu oliyviifelstvn Hpo
jeníeli Ktnfft
Z !U0ÍK)W)0 přístéhVlilefí
vstouplvfiíeh nn pftdu Spojených
Stíffi v posledních letech i(
méř jednu ffvrtína T-ili Hmm
líilí přišlo t Aníflíe Irska Skot
xka n Walesu Némecko opatřilo
MÍisledujíeí nejvétsí pořet li to
r40W Hulí'' nidézali se na
Iřetfm místí s ÍKK7I0 přistého
válel Hiikousko-lJIiersko rui íílvr
tém w IOfiHU přísféhovalel a
Ifusko na pifém i Wl 140(5 při
Mřhovilel Skandinávské zemí
í)ínsko Norsko a Avédsko posla
ly 2MMM "vyVh ohéanfi do Hpn
ientvh Stitu
Fram-le přlstřhovfllo w do
AuifrlUy zn posledních 100 let
#lkein rmvttft lídíi nelvW řran
ronzskýeh (iřístéhovflleft přiílo do
Hio eních Stňtn V tM 1H' l
20121 Av'rsko poslalo
250707 wob do Spojencb Hiátů
RcpublikíinMÍ nrirodní kandidáti
II 1 v "
SI I V I II II
w „ r v wvv
J x' v t i
llm
a lloliimlsko 2I4'i(IH Itritickil
Severní Amerika Kiihrniije v to
Kanadu poslala do Spojených
Státu HMUiO svých příslušníku i
Mexiko 2l72rii
Helmic a Humuusko poslaly ucj
menňí poéet lidí do Spojených
Státu ze viech zemi evropských
V lu-ltfie za celé století přijelo
sem' 7IÍÓS7 lidí a z Uumuiiska cel
kem 70222 lidi Z ohou iřehto
zemi stejné jako z IVtuKiilska
fteckii n Turecka počali pijíždé-
ti přistěhovalci HŽ V roce M!I v
vétším pořtii ' 1'oriUKalska dle
fMle přistřhovaleké rtřadovny
přijelo do Spojených Státu 1 V)
702 liill z ňecka :ió2HM a z Tu
iwkn i:ll4ni
C'ínských přistěhovalců přiňlo
do zemň 2HS:t!írt )OČÍnaJe rokem
1H': čtyřicíti dvéma přistřhoval
el ti prakticky koněc rokem IKHil
kdy pNňlo Mttt HOUJ riflím A Nej
více říiíanu" přistěhovalo se do
Spojených Státfi v roce 1HH2 a tu
ÍWÓ7! V roce následujícím ve
šly v platnost zákony kterými
přístup Číňanům do země se zne-moižfloval
Přistěhovalectví z laponska za
hájeno hylo vp větším množství v
roeo IHII2 a dosáhlo svého vrehole
v roce 1!I07 kdy :iO22i íajioneu
přijelo do této wmě V roce 101!)
vstoupilo 100(1 1 Japoneu do S(io
jenýeh Státu a celých sedm let
poslalo nám Japonsko 2200HO
Kvých příslušníku " yemí Kvláfil'
tu nejmenovaných Jako z 1'olska
Srhska a mnoha Jiných přišlo do
Spojených Státfi celkem 2100000
lidí
Na počátku Airlí''i Irsko Škol
sko a Wales opatřovaly hlavní
množství přistěhovalců Nejvíce
přistěhovale! z hrifickýeh os trn-
vfi přišlo v roce 1M"1 ti sice 272-
740 Asi v téže dohě zahájeno hy
lo také vn větším měřítku příště
hovalectví % Německa V r W)
přišlo sem z Německa celkem 2I-V
00f lidí řili nejvíce v jednom ro-
ce vyjímaje roku 1HH2 kdy nej-
vyššího počtu 20fíi0 německých
přístéhovnlcfi hylo dosaženo
IVfstéhovaleetví z lirítíckých o
slrovfi počalo poklesá vatl v roce
Ml pohyhujíe se mezi H2m n
mm) ročně V dvanácti letech
před světovou válkou poéet pří
stéhovaleu z těchto zemí byl prů
měrně nsl 80000 ročně IVMé
liovaleeká vlna z Německa poča
la ochahovatl v roce 1Km7 a od té
dohy počet německých přistěho
vale fi byl stále menší íenoui
!I7:M německých oběanfi přistě
hovalo nts do Spojených Stáli rok
před světovou válkou
Asi v féž době kdy přišlého
VTileetví z dfUřlíekýeb oMrovft a
Německa poěnlo poklesá vntl po
Aalo rychle vr(iHiht přistěhova
lectví z Itálie Kakousko fíberska
h Huška V we JMI poěet při-
stéhovaleft i ífalí překročil ji
Wfm rot ttl Oq rim tohoto pří
jiždélo selu z Itálie stáli' větší
množství přistěhovalců až v ro
ce 1!M)7 docíleno hylo rekordní v
tomto roce přišlo do Spojených
Státu 2m:7:U italských příslušní-
kfi' V roce před světovou válkou
přišlo do Spojených Stálil 217:11
Italu
Přistěhovalectví z Rakousko
1'heiska domělmž započteni jsou
tuké fVchové a Slováci jřcko
nalo číslici fOlNlO v roce 1!I0 V
roce 1)102 dosáhlo 1IHI0OO a vyvr
cholilo v roeM jo(i7 kdy přijelo
sem :iIHi:2 píislušníkfi duální
monarchie V nice před světovou
válkou přijelo sení 27H1Ó2 lidi z
Hakousko Therska Uuslui ne
překročilo číslici r0000 už v roce
M!I!I a teprve v roce 1ÍMI2 překro
čilo přistěhovalectví % této země
100000 Ilckordu docíleno hylo
v roce 10l-'l kdy z Huška přijelo
sem 201040 lilí
Přistěhovalectví ze skandináv
ských zemí dosáhlo nejvyššího
hodu V roce 1 MH2 kdy přijelo sem
těchto zemi 10r:2íí lidi Od to
hoto roku přistěhovalectví ze ze
mí těchto poklesá valo aŽ v roce
1H!)Ó pokleslo lul 2Hil lidi V
roce před válkou poslaly k nám
země skandinávské 20'l!l řistě
hovalert Toliko v Šesti letech za celé
století vstoupilo do Spojených
Státu více nežli 1000000 příště
hovalcfi O 20000 nad tento po
čet vstoupilo do Spojených Státu
v roce 1ÍI01 V roce VM)i cclko
vý počet řístčhoVÍilcfi byl 1100
OOO t v roce 1!M)7 dosáhl rekordu
12HVHÍ) Míllionová číslice pře
kručena byla už v roce'lí)10 kdy
přijelo sem 1041 770 Udí
Dvh další roky uplynuly nežli
opětné dosaŽeiiio bylo físlíee tak
vysoké Mylo to v roce 10JU kdy
celkoví' počet obyvatelstva byl
11 07802 V roce zahájení světo
vé vlkv Přijelo 121H4HO clzíncfi
do amerických přistavil avšak v
[irvníiii roce války počet příslěho-
valcft follsl na ÍI20700 V roce
IÍM0 iřílo do Ameriky 20MH2(í
fiřistěhovah-ri v roce 1017 celkem
20-'4O:i v roce 0IK toliko HOíilH
a v roce ÍÍMO celkem H 1112
PĚSTĚNI CHMELE V
AMERICE
Všeobecné se mělo-a 1o že firo
híbíce zasadí pěstování chmele ve
Spojených Státech smrtelnou rá
nu ' které se jíž více nevzpama'
tnK Avšak pěstování chmele za
vedením prohlídce nikterak neutr
pěbj wěkolív došlo k uzavření pí
yovurfi které hlavni ' odbíraly
chmel od amerických éstíteři
Tito pěstitelé chmele pří pobřeží
Pacifiku získali netoliko 77
ift km libru z veškerý chmel v
roeo 1010 vypěstovaný proti 17
cfitíttin zíkfiým před válkou a
v ttU imimmmrt njrbn to
sířili pěstování této 'plodiny na
didšl rozlohy země poněvadž po
jejich produktu jeví se značná
poptávka
Pěstitelé chmele uzavřeli kou
trakty se sládky v Aniflii lupou
sku Indii ríně a jiných zemích
mi dodávku veškerého chmele
který mohou vypěstovali během
roklí 102O a ve dvou následují
cích sezonách Auuliétí sládci do
konce vypláceli pěstitelům chrne
le při Pneíríkll ÓO procent kou
trakt ní ceny předeni aby těchto
peněz použito bylo k zvýšení pro
ilukce a k provedení sklizně K
vropštl a asijští sládci jsou o
chotul zakoupit! veškerý vypčstě
uý chmel bez ohledu nu kvalitu
a množství—
riimel s rn nemá-Žádnou zvlňít
ní výžlvir U hodnotil a také ne
ni sám scli{tu opojným Strýc Sum
nemá zcela žádných námitek pro
ti pěstování chmele ve Spojených
Sláteeh muže li jeho pěstitel na
lézt I odbyl naň nyní kdy vělši
na amerických pivovaru promfi
němí byla nn mlékárny anebo to
várny zmrzliny Kalifornští pě
stitelé chmele vlastně sami ani
f rl4 nehledali Trh Je vynašel sám
Kupci z ciziny se dostavili sami
a nabídli americkým pěstitelům
rit chmel lepší cenu nežli jakou
kdykoliv před tím platili ameri
Člíšládel Příčinou toho byla okolnost Že
Uvropa nestačí dnes vypěstovali
tolik chmele aby vyhověla po
plávce Válečný parní válec zni
čil rozsáhlé chmelnice ve Francii
a Heljříl a v centrálních zemích
značná část chmelnic byla zru
šena a věnována pěstění chlebu
bin V Anglií rozloha chmelnic
snížena byla na polovinu aby vy
hověno bylo přání aby v zemí pě-
stovalo se více chlehovlu A tak
jenom americké chmelnice staly
t it I ¥ i I J 1
se jemnou oaoeii cvropssycii
sládku
Chmel v menším množství pě
stován byl téměř v každém stá
tě a ve vfieclii druzích pudy avšak
bylo shledáno že jenom některé
krajiny se hodí k chmelové kul
tuře ve vétším měřítku U Spo
Jenýeh Státech obchodní produk
ce chmele přichází hlavně ze čtyř
státu Kalifornie Orionu Wash
ingtonu n New Yorku Nejvétší
chmelnice nalézají se v Kalífor
níí
Před válkou fVcby n některé
jiné chmel pěstující distrikty v
Kvropě měly téměř monopol ve
vývozním nbcborM evropský
chmel prodáván byl sládkřim v
íížoí Aoieríee Aiifctralíí Norsku
Indií mnoha Jiných jcemích po
něvadž byl považován z daleko
lepší v chutí rwŽIÍ produk ly
merícké I některé velk pivová
ry ve Spojených Státech íumpor
lovaly německý hVff chmel
pro něktrA vój m pivu n
I""
Jako
0 díhf nífírtbi in4
ptut Moft Uti pinínnil iiy
i 'i bio ibviii CaKiA k
i lillti in w bilo ijtiir
f-M e pfiiiA lim lb! I Mhb
díl Není tm pi hOlnslí
hi rořiíf id Miiip i h li lm
linuli inVi li niAriié nni'Jll
ihinr Hifiíe bl uíílki Hlirt V
télrt M'Hii ř n-Vh j Iieji p(
lim spojeid s ibtiit pivu
však když válkií zncmožiiilii pří
voz ze zemí evropských zjistilo
se h ve Spojénych Státech
sluji' se tak dobrý chmel
kdekoliv jinde
Aiitflic již před válkou uznáva
la dobrou jakost amerického
chmele ale zdálo se nemožností
ndsl ranili předsudek proti ume
riekéinii produktu který byl vý
slcdkem zchytralé propiiKiiudy
vedené evropskými pěstiteli
chmele Nyní však kdy se svět
přesvědčil že z amerického chme
lí' dá se vařili tak dobré pivo ja
ko z cli ujelo evropského vzrostla
značně poptávka po našem pro
duktu a předpovídá se že tento
vývoz bude trvalý u vyžádá si za
dobré c-euy veškerý chmel vypě
stovaný při Pacifickém pobřeží i'
na malých rozlohách ve státě New
York Kterýkoliv pěstitel muže
najiti snadno odbyt nu svfij pro
dukt po příští tři roky i to za
ceny značně vyšší nežli získával
v Americe v době předprohibiční
Ostatně není třeba třeba všech
no vyvážet do ciziny Po chrněli
jeví se značná poptávka vo Spo
jenýeh Státech Od té doby co
pivpťary byly uzavřeny prodá
se daleko větší uuiožství chmele
v baličkách nežli kdykoliv před
tím it poptávka po něm se stále
zvyšuje Tidé sl vaří pivo doma
a potřebuji k tomu chmele nby
mu dodali pravé chuti Mílliony
imilých 'krable suchého chmele
vážící dví unce a viev jsou pro
dávány Kroeeristy n lékárníky
Jednotlivcům kteří sl vaří pivo
doma Vláda dovoluje prodej
chmele tímto způsobem nepova
žujíc to za žádné3 porušení pro
híbičního zákona 7 té příčiny
domácí spotřeba chmele také bu
de vzrůstali a pěstitelé nemusí so
obávati Že na svdj produkt trhu
nenaleznou nž poptávka z cizích
zemí ochabne jk tomu nepo
chybně bude až evropské země
chmel pěstující se vzpamatují
Mnozí pozorovatelé soudí že p
vropským pěstitelům po Čase po
daří se získali zase staré trhy ale
část vývozu Americe jíž Ustane
Má se za to že bude to trvat I ne
jméně pět let nežli evropský
chmel bude nabízeli do dižní A
meříky n zemí asijských Velké
chmelnice na Tkrajíné byly zni
čeny bude to vyžadovali delší
doby nežli zde kultura chmele
bude obnovena na bývalou výši
Po Českém chmelí bude se také
jevili poptávka v Ivvropě a pro
vývoz do zámoří mnoho v prv
nich letech nezbude
Vedle toho také zvyšuje se spo
třeba řlízriýeh sladových výtažkfi
a někteří obchodnicí chmelem
snaží se vyvlooiití tento pový ale
znén# mocný trh K přípravě
těchto sladových výřažk fj je tře-
ba značného množství chmele
jemepe a jiného materiálu kt
TUNELY POD VODNÍ
Ml 02INAMI
Ve Kniiicii a Aimlii mluví se
nyní více o ritnenf tunelu pod
Alitflickýlii kltnťdem lieřli kdy
koliv pfed tím Všeobecně se u
ruávií h' H'íi'id lakového tnne
u bv rnaineiiiilo zisk netoliko Au-
trlle nýbií i Francie Francie o
statně po deUÍ jU dobu je ochn)
na rbudoviiti svou část lohoio tu
nelu Kouxerviiliviií II oiiitl'uá
Anylic dlouho nemohla se roz
hoď loutl pro tuto myšlénku jež
i vln navrhovaná původně fran
couzskými inženýry Avšak zdá
se že po válce k zřízení tunelu
v Anirlii zaujato bylo stanovisko
zcela jiné
Důležitost tohoto tunelu pro
AiikIíI nedá se ani náležitě oeeni
li Hude znamenat! daleko více
nežli spojení s kontinentem n u
činění Londýna největším termi
nálciii v ) v ropě Aiinlio v kaná-
lil získá netoliko přímé spojení H
evropskými kapitoly nýbrž i no
vou cestu k Hlízkému Východu
jež povede zeměmi jí přátelskými
do Ctiřiliradii kteréžto město prii
vem lze považovat! za bránu A
síe přes pospor mostem anebo
tunelem do Anatolie Mesopota
mie a jiných zemí jež byly zba
veny tureckého panství a odtud
puk k Miiudiidu a Perskému zá
livu K odbočkami směrem se
verním muže hýli dostiženo Kav
kazu a jižního Huška Cesta ta
to muže být! puk prodlouženu
směn ni severovýchodním a dosá
hnout i Indie Směrem jižním inň
že cesta tato procházet! Palesti-
nou do Kuypla n připojili se k „
Železnici vedoucí r Kahýry do
Kapského Města kterýžto sen
(Vcila Khodcse je nyní uskuleč
ňováii' Zřízení tunelu samotného není
však postačilelným Myl by to
toliko jeden Plánek iiejpoilslal
nější ovšem v celém řetězu Ná
ležitá spojení musí být! učiněnu
na obou stranách Anglie' plně
musí využit kovali příležitosti jež
tukový' tunel jí poskytne Kíf
auiclíckýeli Železnic musí hýli sre-
oranho vlána vzhledem ke skii-
tcčuostl že navrhovaný tunel
zkrátí cestu do Indie o celé dvn
týdny Nová tato cesta stala by
se velice diiiozitym činitelem ve
vývoji Malé Asie krátila by ce
ntu do Kířvptp (Vsta na Daleký
Východ dala by se z loiidýiia vy
konali po že''znicl řízení jed
noho tunelu povede pak k zříze
ní tunelu jiných
Francouzští inženýři připravili
plány k zřízení tunelu pod úži
nou íJibraltarskoii který hýl by
velice důležitou cestou pro AiikIí!
její spojence Takový tunel
znamenal by novou cestu kli
Kapskému městu Z Londýna by
lo by možno dostat! se do Kap
ského města za osm dní kdežto
v přítomné době cesta tato trvá
tří týdny Mdtfío také v důsled
ku tohoto tunelového spojení do
stala by se do užšího styku se svý
mí osadami v Africe
Z Paříže bylo by možno výpra
vo va ti přímé vlaky do francouz
ských osad v severní Africe Z
Paříže do afrického ipřfsfnvišttf
Dakaru bylo by možno dostali sil
za tří dny A z Dakaru mnoho
lodí vyjíždí do Jižní Ameriky
Touto routou cesta z Londýna do
iVucnos Aires byla by zrifteníi
zkrácena Tak by tunel pod An
glickým kanálem otevřel celou
řadu nových světových cest Jiné
Železnice v nových zemích v Vf
vropě Asií a Afriff "připojeny
byly by k těmto velkým hlavním
cestám a tak tyto nynější velké
vzdáleností zkráceny byly by ku
prospěchu světového obchodil pozoruhodně—
