Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, September 22, 1920, Fiftieth Anniversary Edition, PART V, Page 3, Image 21

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    V in ii r mrrrmmmmmm
i ruíttitje je M" ť Am mMcmA
ř i-oy méli b duil "Prrtev
m"j nli A pukiUlflMtt l
_A „
lit nnf j n m ikhm t i
ltřh jakoby IímI tUHký
Ml titut Mil'lťh olrtiny Me
4 ii mM knr ni t nk letmý
(unM tm jtitpínt l'jiťui íe
t 1 I i
tUl HIIIIHII IM II HIM IJIi"iM'i' "
1(1 jíl'!' FMIH'1 llllt IlOtČ hhlhií
li'jin in # ťi lé ' ' ( Iru 'hh
Irt iIihíkI iriinkn! KU M p-
tornu jaké hýmht kdysi #h p
potom řrt iet k rejem ú juky iiiíl
hNlý nlllll II "iuiý kouř pil
mim' rnnfrlni vhIo kilví d cnpiV
Hltíc ilnri tu krnucctié jmJí he
rhuti — ji'll Vfdvehmi lunlinn jit
ko dýcháme po dávných neiuivrá
titclnýeh častili NeMálo ta
Hiikoicko ii li irJitikn mívalo
výborná
Psát pouličních ioiinái'li kte
ló nejdou — j'' ní Věcí tuk du-
] i t t mj ti jako dokazovat žc
této vládě iiii' b-piího nemůže píi
jíl A přece musím o jedněch ho
dinách psát lil' však proto Že ne
jdou nýbrž b jilou už tuze mno
ho Ismi to tajuplné elektrické
hodiny ii kavárny " Dcminky"
VAX se že říjnový převrat v roce
l!ijH%Kiplctl jim nějak kliMkn
lichoť ml té doby vytrvale sice
' jilnii nli ukazují také vytrvale o
pět hodin napřed Stokrát už by
ly v novinách všech strnu n frak
! nic žádná nemá tolik vlivu by
jim iinpriivilii f ilti v ii ltrurtriiil
všecko a jdou si svou cestou o
)Kili'diiňcli iikiiují rt (idpiili'duo
v osm riluo jťilmi ntd ntd
Nňm 1 'riižn nft m ji' už ti-nto
nyinhol VHi'o!ionn'lio ponidkii llio
Ktojii! co iiiin im tom záleží píi
jít o pne liodiu nrkniii podřji
Ut dříve f Hii dokonce uaňli se li
i' kteří přiSli tem' lioďmrtm nn
chuť n t vrtli že tyto liodiny um j!
hvfij ldulioký hmysl to je-li
v 1'iazo poledne tedy liodiny ii
Peiiilnky iianařují řas jaký je
v lloinlmji ly v l)"jvicícli zimě
('iim v rctroliradé jedny mulo
htraiiNké cih v YoUdJititnr atd
vNIe jsou lidé kteří m potrpí im
]ř'NIIONt
NnvHtívil innc cizince pftl ro-
v 1'i'nvíi ii5 1líi( ni iimmimI
„I J I II''1 "ř( M rfi- -
lumti Pruhy doliic ii jejich histo
rii Inky
Tane je pravda že Htiirinn&it
hiý orloj je tak kotnplikovniiý
Mroj že několik let Htiil n nikilu
lio nedovedl upravit?"
"Ves" odvětil jsem mu celou
zjialontí Kvé nnpliěiny
"Ale iiuitfl tnkovcl orlojň
který nedovede nikdo Hpnivit po
Praze víc ní5 v Haedckrii o tom
nic není 1'roé to zapírálc cizin
cftui?" Nfezhylo než h harvou ven
"Wcill Tedy žádný jiný orloj
od nlepého mládenec f len ňlendri
án — lim ! A to vy unesete chodit
tuk klidní kolem tukových ho
din?" "Co máme dřlat?"
Místo odpovědi položil cizince
na Mul — lirownintr Tím piitrně
spravují v Anglii neposlušní ho
diny— Zevloun
PAMATUJEŠ SE?
Napsala Al£a ChlumeckA-Matějkovl
NYiii život jest řetězem vzpomí
nek Kdyhy flověk pozbyl pn
měli jakoby nežil A proto tak
milým jesf domiv Ink krásným
to místo kde pocítili jsme první
dojmy života kde poprvé Jsme
milovali n trpěli A proto nnd
vymyslil flověk přísloví "Ženu
vezmi xi 7o hvÍ' krnjíny" Kdy?
jsme cestárli chceme vzpomínn
tl prvních rwdostí bolft prvních
ňsměvfi niž a dávných niidějí o
brnčíme Ne nu toho h nímž Htrávi
Jí jsme život otázkou' PiimitiijeS
I'amiitufr-S hi-1 — PumutiijeS
když jsme bylí dětmi vesele
hrávidí pod rozkvětlýrní xtromy'
a pozorně imsloiichflli u vcěer kle
kání H v0'"'° I""' f'"'"0"
Mřecliu midějí že zítra opět ne
nh ledárně zpoěnerie (přeriific
jioii hru? Pflwfltuje ml
' PmtiijeS na n velikou n n
známou rmSi xvobodu nn první
tujerrmtví m první záchvěvy v
nichž jískfílfl n MtuU l't ji
mil )mi dotipřlf m nírníí př-íkva-pí
i riflíe Máří kterěŽ nevinní
zábwvv Kříinílo v tuhé Životní 76-
umy v touhy hn ukojení v un-
Mi m iiskiitftěřiěriíf PamatujeS
Mi
111 I11 'V11' " "i"
PutitAhijrt n ih'hrt H
tíkii kterj" dulýin lt lunetu kMe
lot tim iipítitxtl ivwt umt pt
rrt kihi i'te iH A tklsf
In v ítittl ím ndVtdm Aw
bl oprnili tttlitíMiiikein n tul
lim klidem? Piimnlujťi se?
Pailiíilnji-í e tift i pUtiř
ktciV' ji ilí řld lirt iMiledllit li 1'rt
lišili iMiiilm hI jeku ivnky
M-kíth hnrf vťtriin poliAne
i'i li V dUií mitiiibťli která ne
v llll M' i'i'í
1'lllllHtili'' C?
1'nmiitiiii's -e VAk t mládí vy
upil ťflý hiiiA jíikn ve Wiluiiiem
nMle k NikotieóiH-nin prvním
Miem loky prvtilm ohněm u
iliTbtilé nevypni vitrlue poei#!
1'iiiiintiijeS se? Hel pnmntiljeí
lilí nimiž žij' len cltl e ohii-
inělxm i uprostřeil veselí a ílěstí
Odtud pak venikň ronfiibi bikn k
mbě Milnému jnko briididmí reď
roti těm kteří nemohou pfisvěd-
ěitij Ano pamatuji se!
Tehdy vřpoiníiiH duse naSe těeh
které jsiím řnali n milovidi n en
xdáln se riníni a lhostejným vi
díme to miovii p mnohých leteoh
i v cizích krajinách hybe se v
mysli proudí v krvi a v srdci
chvěje se otázka: PamatujeS se?
A iestli v matné jiáři rnsvitne
tvář stařenky Kcdíeí večer 11 kr
bu nnebo jestli vonná vlna r nn-
řich lučin 11 Repotnjíeíeli lesft nne
bo Šumění tichého potflcku tutéž
inntnnu nám pěje píseň nnebo
jestli zvuk otcovské řeči zahlaho-
lí v naších uších sami sebe táže-
me se - Pomaluješ se?
Jak inibí jest tnto hudba vzpo
mínky I Vzpomínáme radosti snu
vfině tuiScho mládí A vrátivše
se buď náhodou nebo n touhou do
svého domova spatříme lidi se-
Márlé krajiny přírodou a uměním
jako omládlé 11 nenalézáme vlep
staré uličky u nolospadbv ohntr-
ěci tu zdá se tiúni jakobychoTii
ztratili něco svého jako by v mi
sí duši v luiňem srdci pruskln ně-
InkA Žilkn nikoliv jetlnn z hnrev
duhových zmizela Vzpomínka
nn to echo není více mění se
takřka v boIcNtný záchvěv jnko
když onen iibožee bojící nn nn
Sem zápraží kí povzdechl: "Holi
mne rámě kterého více nemam
Minulost jest vzácným dědi
ctvím jediným pokladem o nějž
nikdo iiemftže býti oloupen —
'Není větších bolu než v ense bí
dy myslit nn Kvé Štěstí" prnvihi
Kriinccscii dn Kimini (v Dimte-
ovň "Iložské komedii" zpěv V)
Ale kdo bvl Šťastným byl jím I
třeba jen nn okamžik 'vždyť té
chvíle netrpěl !
Hnail Kniiicescn nechtěla říci
"myslili" nýbrž " vyprávět!"
vvnrávěti o zažitém štěstí jest rn-
dosti Vzpomínka nn Šťastné
doby je tou iicjkrásnfijši na kv6
tě Když člověk jest šťasten ne-
ví to a když to ví není více Šťa
sten
PumntujeS ne nn první záchvě
vy lásky?
PnmntujcSl líci že se pnmntu
jefi! Ten záchvěv rozplakal té jnko
bol Nyní kouzlí ti úsměv nn
rtech a pntmittije tě nn Htnstnou
chvíli
Krlidiv vrátit! se mohl onen čmh!
Ale z té Sťnstné doby zbývá snad
jen šťastná vzpomínku I
J J
MOZARTOVY HOUSLE
Kapoala Alža Chlumecká
Obchodník lluttler který ob-
dařen byl velmi řetnou rodinou
ichož skrovná výtěžek z obchodu
Hotvn stačil k iiživctií Ženy a flr-
nácti dítek nichž nejstnráí čí
talo šestnácte let bydlel v jedné
7 nuzných řt vrtí Vídni
Ač sám ?il v poměrech trud
ných bvl přece lidumilným a la
skavým kel každému kdo ntt k n6-
mu o radii nebo o pomoc ucny
lil Každodenní kolem krámku je
ho volným krokem chodíval hIuS
ní odéný pán který- vým vzezře
ním upoutal k Kob8 záhy ozor
tíost Ruttlerovu
Pán tn zdál m trpět i chorobou
ježto kráPel jtasmiiiSen pohřížený
v feskllvé myfilénky Kíe nemřlo
proři pflvabu jfn viděUí dítky
nuttlerovy krámem véhr otce
dovádějící H My wlaleka Jej
zdravily a radmdnř vítaly přelétl
♦labý mťv Idedé jeho rtyj v po
hledu smiitnýcir očí jeho zřítí by
la Žívá rtéant pro tudrobotínu
Jednoho dn hritjg pwhá
kv vnliWji jrii hti jmdy tt
vil e tt krAmii {utlb t AUI
pfvkvuiwtu lni Ih lindnik by hni
Mpjrll lidil ItA 1l by mi lil"bl
pNil krátnrm tulpimmiti
lulll W tirUbnl bbitě plAhl
ilniiivi'bt j bon' I poiul kťe
bi fed krAm N pAll e do ti'ni
mimiiIiI kránot ťikmt tu jmIiIÍ
h" tirtň KtiHler lituje v litehu tie
Innetn-hit
K t dol iktAmlo kul
dmleniiA líitky IlullNuvy
opobl luúlčt ilv tirboť kadé $ iie
ihlijo lnu ktcbi plinéoll
KdvA vraerl ne jednoho dne tv
pet r ploebálky líťkidik ilítck
Uiiltlerovýidi jej obklopilo a jed
nu pře druhé radostnil mu ttrtia
inovnlo h n jím luirodibt sestti
rkll
Vefiiámv jňpoíťl nnepřrn
nejstnrSilio hocha ke krámu ob
chodníku Hultler Jel tnu vstřle
a po srdečném uvítání sdělil mu
novinu "Vftnk je to již patná
cté dítě jímž mně llfih obdařili"
dudal skoro trpce
"Hiohý" zvolni neznámý "a
zajisté ani tím nejmenSím nepři
spěje nikdo tak celné rodině že
ano?" A rozhlížeje no po krám
ku dodal ihned jakoby sám pro
sebe! "lliohý život 1 Talent
cnost povtivost nic fneoeenl 80
dříve než nž rov přikryje znave
nou hlavu člověka I" Zřetelná pak
dodal: "Ale povězte mi máte-li
již pro vnse novorozeně kmotra?"
"Posud ne Chudý člověk tak
snadno 'kmotry nenalézá Mým
dětem bvly kmotry nuzní souše
dé" "Dejte dcerušce své jméno (la
bricla" pravil živě neznámý "A
zde máte maličkost na hostinu
při níž chci býti také přítomen"
Při těch slovech vyiíul 7 tobol
ky částku peněz 11 podával je u
žaslému obchodníkovi
A když lluttler váhal pravil
kvapně: "Vezměte vezměte až
mne lépe poznáte shledáte že
jsem hoden vše s vámi sdíletil A
však!" pravil oddechnuv si 7
hluboká "tamto visí housle při
neste mi je prosím!"
Kuttler pospíšil vyhověli přání
neznáinřho Tento rychle naladiv
housle počni 1111 nich brát i
Obchodník aui nedýchal neb
ve svém životě nikdy ještě tak
hráli neslyšel Lahodný zvuk nesl
se tichou ulicí a v malé chvíli nn
kunit se nřed krámem zástun li
du obdivující hru neznámého 11-
mělce
Ten nevšimni si však ničeho a
hrál dále když ukončil dal se
do psaní
Dokončiv uložil napsané pečli
vě do klipsy rozloučil se h obchod
níkem když níu byl dříve řekl
kde jej má hledat! jméno své
mu vsak zamlčel Od toho dne
před krámem Ruttlerovým ho ne
objevil Dítky ho marní Cekaly a
křeslo mu připravovaly
lluttler znepokojen umínil si
konečně žo příznivce svého n
kmotra Oabriely vyhledá
Odebral se na určeno místo kde
však uvítal ho hluboký Nmutek
Vmísil se mezi přítomné a nebla
hou předtuchou jat ael dál až
lostnl se ke kataralku nn němž
spočívala rakev obklopená množ
stvím voskovie
lluttler div hlnsitě nezalkni
když pohlédl v tu milou tvář zná-
mého a přece neznámého
Teprve nyní w dozvěděl že do
brodince a kmotr jeho dcerušky
byl Mozart nejslavnějSÍ skladatel
a nejznámější hudebník atoletf
lluttler prokázal poslední íietu
mjtiži kterého ctil a vážil si od
prvé chvíle kdy ho uzřel a pln
zármutku vrátil se domu
V krámku tohoto mízného ob
chodníka prý to bylo co aedfi v
lenoSce počal Mozart psát! svá ne
smrtelné ncíiiíem poslední to hu
dební dílo svoje
Nejmladší dcera Ruttlerova
jmenovala e dle přání Mozarto
va Gabriela a přinenia Kvým ro-
liěfim požehnání
Za housle na nichž Mozart po
slední? hrál dostal Kuttler 4000
zlatých I za křeulo na nřrnž Mo
zart nedával nabízena mu sluSná
Částka peněz lluttler však je ne-
chtěl za Žádnou cenu prodat! Zfi-
Ktaln mu v upomínku na Slechet
ného Mozarta
v „
Větíínř lidí je pravdou to eo
se jím kdysi zdálo— (Vr Vym
zal)
' # t
'Kdo přišel pravd blízko ne
mříže býti ííplnvm p'wimftoii
ifflco ncmňže nikdo býti temný
koho probilme uvétlo— (ftyer)
TT
W ' ♦ -
1
řfV A
l i j
?3
t
mys
□ □ 7
nos
n
- 1 ' ammmmmm
Hiáte záduchu neb souchotč?
Jestli ano tak zkuste mé léky pro plíce můj balsám mé thé
mou mast k natírání prsou
Neb máte žaludeční nemoce
a nesnáze?
Zkuste můj kořínkový prásek je to nejlepší lék pro žaludek a
mou žaludeční hořkou a mé thé pro čistění krve Zkuste mé lé
ky a přesvědčte se sami o jejich hodnotě
PftEJE SI ABY BYL DOPIS UVEÍtEJNÉN
Drním pnní Otoupalíková :—
lest to inu tři měsíce co jsem zitcid užívnti Vaše léky1 11 siee thé pro
krev prášek pro žaludek a mast pro m rvy S potěšením Váni sděluji žimhI
té doby navrátilo ho mi zase bývalé moje zdraví A to jest zásluhou Vašich
lékil výše uvedených které každému olporučuji Trpči jsem tak velkou
nervoHiiostí že jsťm časem sám o sobe pochyboval že máni zdravý rozum
Vše nač jsem se podíval slyšel mluvit tak mně rozčílilo že jsem byl pro
Jivnv sám solié A ty bolesti hlavy cu jsem vytrpěl A co užívám Vaše lé
Uy 'moli 11 Váni sděliťi že jsem lepší a jsem jist že to byly Vaše léky co mně
mé zdraví navrátily Škoda peněz co jecm niariiě vydal za všelijaké břeěky
a které mně ještě nemoc zhoršily a žaludek zkazily co jsem je užíval plné
tři roky mé nemoci Nejsem člověk a bych chválil co cenu nemá naopak
jneni pro to kdo oznamuje veřejně jen pro svůj zisk n trpícímu ještě nemoc
'zhorší by byl náležitě potrestán a to citelně neboť jest to barbarství Tu
díž v zájmu trpících lidí kteří trpí žádám Vás ctěná matko abyste tento
dopiH uveřejnila a kdo by snad poehy-bovjíl o jeho pravdivosti muže dopsati
umě Hnmému Ochotně co zde píši každému potvrdím Nejen tn ale ještě
každému dám radu' jak jsem ony Vaře íčky na sobě vyzkoušel
Přijměte ode mě srdečné díky I— Vám vždy vděčný přítel
VAO KUNO 111)13 Pnrkview Ave K K Clevclnnd Ohio
PŘEJE SI MÍTI DO PIS UVEŘEJNĚNÝ
Canby MinneHota—Přijměte ode mne srdečný pozdrav Musím Vás
uvědomit jak mému chlapci Vaše výtečné léky pomohly Chlapce trpěl zá
duchnu Napřed jej to mnoho netrápilo ale záchvaty se později stávaly stá
le borSí A byly tak silné že jsem často myslila že se udusí — Ityli jsme u
lékuřfl ale ti pravili že musí mít vyřezané mandle i v nosu jinak prý mu
není pomoci Tu jsem si vzpomněla nn Vaše léky Jak jsem ho namazala '
dvakrát objevila se mu na prsou vyrážka Využíval (J lahví balsámu n thé
pro plíce Potom se záchvat více ani jednou nedostavil Ale řídila jsem se
Vaší radou Nevíte jakou mám rmlnKt Kdybych mohla tak bych Vám vy
modlila první místo v nebil Přeji Vám mnoho štěstí n dlouhý život — Dra
zí Čtenáři! Kdyby z Vás někdo chtěl vědět podrobnosti případu ráda Vám
odpovím
Vaše věrná— KATU LACINA Canby Minn -
PŘEJE SI MÍT DOPIS UVEŘEJNĚNÝ
Ctěná paní rVnuccN Otnupalík : —
Musím Váni poděkovat za uzdravení mého manžela (In mě! plicní cho
robu těžko dýchal 11 já to též měla již čtyři roky a Vaše léky nás vyléčily
totiž Váš balsám Ihé a mast' — Celé Čtyři roky jsem se necítila tak dobře
jnko teď a co jsem se nnléčila n natrápila a nic nám nepomáhalo až Vaše
léky nás uzdravily Oznámím jsem četla v "Našinci" a hned jsem Vám též
dopsala Teď se oba cítíme jako bychom se znova zrodili Proto kdo trpí
jakoukoliv plicní chorobou nechť nemešká n objedná si hned léky paní Vmy
tíSky Otoupalíkové nebude toho' nikdy litovat!' Toto mohu každému ort
poručit! Přeji Vám byste dlouho žíla a lidem pomáhala co nejdéle —
VnŠft nřítelkvnfi a nřítcl ' JAN a ANNA ftUPAK
Itupii
DAVID CITVt
VYRAB1TELKA
NEBRAOKA