Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, September 15, 1920, EDITORIAL SECTION, Image 13
A" v V 5 I ČABT HrDAKČN! miTOMAt IKCTION POKROK rOKKOX DNK 15 XAM (ICfTCMnCft) 1020 V nmiMVAM fj )' f 1 -In A4m'ttnt Umulu r trr ruKUo" rtrt Chodníky v různých zemích CNlUtlMK jtko ihodnik puy ( 'It 1 fttnilr V dM' tt z jsou jenom 1vm druhy rlml nikůt dobré ň (patní MA do jilí lidry ptmdil A luk ihodntkv t dliiidínt v různyMi zemleh lel se ve í povaze tsk Jako lidé kleli in i vií f Jou sirokí nneho k l ttMtitm mťli j"iiie ilírWní th"d tíl v V noli'll trlikitVfckýih otfldArh tm tich je lltAme ď t ! iiOm dne vík Jsou rychle na hrazovány t tili(W v cementu PrmliiU Hue de In KecMhliipie loiisu jo vydlážděna klcučn ml kmhleml stn palců širokými h rovné niobo klikatí krásné niu-bi vysoký" ml které poloMiy byly l" tJivzdtií n hladké ninho rozenn-Mle sebi lak opatrní n ! v ! % tn' 1'nnl se li podle iltáHínl n podle chodníků Jm1 mt 1 i v míst tiioitii HiiHil tt I o ihntuktein jeho citiyvntrl n je v lom Kun pravdy Američan tutvjklý na široké i t At zaplněné ulice n prostornými chodníky nebude nul věřit Že j" ličkde Inčsto kde llí U V jsou soukromým majetkem Avšak tu koví' chodníky v soukromím mn Jetkil v mnohých boland skýeh místech Chodci kráčejí po dle těchto chodníků tm dobře illá Míní ulici malými kula I (tni ka měny fíit chodník vstupuji jenom v 1nkovi''iit přípinli' kily jdou ilo ilniiiii pil kterém chodník nu na lézá Tyto tízké noukrotnv'' chod niky Juni pravidelné zřízeny t tio (illvřrjlH tvnlfrli 1'Hifl II ltinjiti'1 (lomu welil jo inlrovntl v čUtotr tuk poiMivo jako hcIioiIIíIi ii vnitf til fmt iloiint Kilyi in'kti'1'ó taiiwitlniitlťki' puntíky VNtoupf do přlNtnviNtf v Ifnvro vo 1'Yiini'ii vplují po vol tií cchIÍÍ přímo 1o Hlfcilu tiu'Hln Pmli'1 kittiii'tui''lio prfiplavu v'1ť fiiiili-linft tilifo kterou olivnjí vřt Síhoii rylAíl a jjlh roilltiy Vy %hY( iú SťHtipoNclioirovA domy le mují prftplftv tm jedni Htrnti? V Jejich oken vyhlíží mnoho tvAří KVTiluvcft pozorujících příjezl pnmíku Chodník pfed tilmi řernCi xe Htntnýnil poHtviitnl tiorniHn nkfch ryhAřrt Mcrl chodníkem n prftplavem je (IliMlciiA tilice jih kteří možno xpntNtl upoimtu drož kňífi ktefí twihízcjt Ne k nlliŽliíin priívft přibylem ccKtiijícíni A tk cepující pozorující trnlo život u nliel ml dojem jukohy ho ilí vnl r oknu V mnohých Svyrnmkych matech cliodiiíky Jhoii pod firkudiiini čili jiodloiihíml Jiko lomu hylo do ne dlviut v TiřktcrýYh nlnrožitnycli řeckých inÍHtcch Jednou 7 tiojznň tncjňích tukových ulie je VMtií ulice v Uernil pod jejímž podlou hím možno k omítl procházku v nh cliil I M deStlvcIio dne ]'od pod louhím tímto tiilézi m velké množ Htví HtAnkň v nicliž prodňvň e vSeclino možm'' kvřliny peřivo ovoce iiAhytek a Siitutvo (!iodtií ky pod fiodlouhím Jhoii dohře dlážděny 1'rochňzkn Je tu příjem nou v zimo J v létfi V zimo j tu jiko zíi vřlrcm n v Iclfi jft tu pří jemný chlňdck V dohří letní tu mňžete xpntříll velkí mnoŽHtví tu rÍHtft Proto je tu tolik wtAnkft kde turlNta rnfižw zÍNkntl netoliko tiUmtvtint riýhrž znkoupítl nI I rfizní vzpomínkoví zboží V ílienter v Anglii v nřkterých tilieíeh Jhoii tak krytí chodníky podobní fivýcarnkemu druhu nh Jhoij JeSlň podívnřjňí ponívndž nemilíziijí te v rovmí n ulicí ný brž zmiítií Jhoii imd ní vyvýňcny jikoby tironižena byla centa přei nimi mÍKltKmtml domu jež Mojí v fiidí V milcbním a starožitném Svý- ciirxkím míNt a Tlum jnou tak tíž vyvýícní (diodníky avftak tylo jxoii zbudovány mimo domy tuk že okna a dvíř ohchodn ho ote víru jí na ní íltodel kráíející po tídito chodnících mohou m dívali ni vozy Jedoucí po ulici kdežto pnmior pod chodníky užívá ho za skhidiMí a immnoxo Jhoii tu 1 zl zeny vltáriw Ostrov Malta přirozená skulní pevfiost jižní od Hicílíe zvedá se nňlile zo tfířJozcmnnio more te slo Mlt zbudoviiní pří skalím (in nobřeŽÍ i velíefl malební íclio lili''" vedoucí k moří praví dělní jsou Zrtkoníeny sebodíStím Podíl tíchto scliodíiř stojí domy (WtA v tomto míst nepatří nl klcriik k zviMním radostem n poítovní poslííkoví kteří nepřft tržití m tícbto schodíátícli rnus VrkfoÚ wmhtt nikterak závidí ní hodnou prácí #ňdí místo na svítí ii1 uifi tolik srAznýHi ulí se schodíítl jako Mwlfa Hftzníbo materlAlii iionŽíto by ío k (WhtMiA v thmfo'h Mstecli svítá V imcříekýťdi 'wísUh do tiibln tm illrtíbí ni il'Kn1 tu tm imIiii'Ii tcincř nprnv Ludvik ťMrníctý nečinil vyilliW ilitl jeden t- dvoni svčho piilíce tííhrnviiil řtverrl Nu kM'iit r nich vyřiwuVím bylo níjíikí ví ti') ví ťnuM iUí"kýi'li řbriiní Tyt" tříluiH' rt vi lce obklopovaly tiilnilí re rlntn tin niž vyrmiícím bylo sliníce poiiovhfknv mlxiiiik Pro svoji milenku Louise tle Vnlicre nečinil král Ludvík rbudoviitl ré meíck k iiíninž vedln centu vy dláždíná rrcndly mi nichž milí ruly se idrnzy jež míly být! hví dďlvíin o jeho nciitucliiijícl lásce Nálirobkfi použilo bylo k dlᎠdínl v mnohých místech Aturlieká místn v NottiiUsdinmsIiire Derby shl re fdneoliihhlre n IieleeKtcrshire miijí dlážiléní ze starých náhrob- ku riiKó v ticKtcrycn niemeen v 'echách velkých kamenných ná robku íaxto bylo použito it vy lláždínl chodnlkň zvláStí před hrámy Duch ovSein se tak nedíje nikde SOBECKÉ VYZVE " DACKY OPRAVDU málo romantiky by- lo v íiniiostl vyzvídaíek ve světoví válce jak prokázáno bylo úlomky historie několiku třeli žen které daly život svůj v sázku noy získaly nřjakí informace jež by měl v vojetiNkoii anebo diplomati kou cenu Hyly to hlavně peníze ež vedly ženy tyto k odvážným odníkánfm a jenom v řídkých řípadech jednalo se o hrdinský motiv anebo obětí schopné vlaste- neciví Marie ile Vlclorici která dne srpnu tohoto roku zemřela na zánět plie v soukromím Hiinntoriii v New Vorku byla jednou z nej- záhadníjních postav jež vyvstaly ze změti intrik odhalených ame rickou tajnou službou vyšetřující íinnost a ťíklady riřmeekého vy slance hraběte Uernstorffa Jtyhi zalícna v roce 1018 a v kvřtnu roku 1919 Adělila soudci a porotě isloril svého života Hyla toliko 40 rokfi stará a- víak iirožila 2ivot tak pohnutlívý že vyslaíil by na několik románfi Život její naplněn byl tímíř bez" loěetnýml dobrodružstvími intri kami a příhodami v nichž filo pří mo o život NíkolíkrAte proti ní yla žaloba vznesena avfiak před soud nebyla pohnána pro chatrní sví zdraví Jako vzdálená příbuz ná hývalího německého císaře do stávala plat $1000 místí ní jako vyzvídaíka a žihl v nádheře — 'rohlaftovala že hyly to hlavně icnízc) jež vedly jí k tomu aby snažila e zínkati nijaké informa ce vojenské a diplomatické ceny a nlkolik nijaká vlastenecké pohnutky A také jiní vyzvídaíky upřímně loznaly že jenom pro penízo a pro nic jiní ho riskovaly svojn životy a často jo ztratily Konec mnohých byl smutný Neobyčejní umutný byl pohřeb "tureckí" výzvědní ky Despiny Davidoviíové Ktor hoví proslulí pro svojí krásu a diplomatické intriky která ve va ku % let zemřela ve vězení na Kl lis Islandí flřediící projevili ná hled y radíjí se otrávila mí by s'i vrátila zpít do Krancíc Jenom tří truchlící doprovázeli její mr tvolu na Mount íílivct hřbitov Hý li to mladý baron d Hevíllff a je ho starý otec a matka Mladý Francouz kterého láska k mladí a krásné vyzvídaíce zapletla do jejích intrik platil náklady po hřbu Despína provdala ho v roce J!)15 za Angličana Jamesa Ila sket ha avíak opustila svého man žela aby mohla s vínovaťí do hrodružnému životu a byla to je nom tužba po penězích jež přived la jí do aeznamiř nímeekýcll vy zvídaífi a vyzvídaíek Její krása a duebapluost imi!oŽníly jV aby okouzlila mnohá důstojníky od r m fit t llltbl k V MÍdrlí VnKliskr pU W kHl tnt lv oi pru liílKin fei1 iiiiiiioii ii vilki 0liir piav'' (Hlučil sii tUn tti nl jďjb-h milost nýt tbtpt-íft m 4nk kkulréiiť tSjí-ttlsIvl jt jllto M't by lil pO lillrlll k)Mttt % V sřimn W vyvnlnla vrlkon poMinost v pnflKkýih k niíh rotii-ká taiireliiď Mstil llstl Mlií jilpoliská tmiďllii-e iiknllíli Id kalďlin svým pAnl'U'tu 1 rt li 1 i-rm i iisolniustl line li íljiirt r lili? Matu llurl státu pfed poprav rt retoll llit lllillém VÍeňskélII dvorku o Wíncrtiiies u 1'aflle lla řiislfeleiui jako uvíiléi'tiá vyrvěibiékn Její skutďin' jméno by In Mal iřiiel ite tiertrude Zelle ílrt ratíeiia v IVfWI dne !l hivt tni loku 1 ! 1 T II liiol Víechllil po ii liiinst bylo itokiWáiio )v byla agentkou německé lajné policii a že pracovala pro ni již picl vál kou Pylu xi i A mu v llerllné podle! svého clslii n po řadu let opatřo vala Německu cenní Informaci o fnineoiizskýeh vojenských plánech a nařízeních V roce 191 1 krátce po vpádu N'ěmen do lteltfie MarKUcriti Zel e vydala so r Paříže do Švýcar ska které prohlašovala Yn svou roilnou zemi Vrátila se po záhad ní tlávštěvř jež vyvolala pode zřelí francouzské tajné policie a po té době byla střežena AvSak tanečnice nalézala se stále ve sty cích s duNtojníky německé armá dy od nichž získáviila velké sumy peněz ň jimž sdělovala informace o složení anglických vozuic Tanečiiico po svém zatčení ne Hiiažila se zaírat Prohlásila vŇak Že její otec byl německým důstoj níkem a že konala výzvědu í-Mkou práci z lásky k vatcrlandii Uká zalo se však že lhala Hylo pro kázáno že nebyla německého pi vodu a že hrála ťilohu vyzvřdaě ky jenom pro peníze které za svoji práci získávala NĚCO O SLONOVINĚ 7 V ftlCZA VA N A HliONO V I N A ! Yíliž jméno samotní připomíná na dobrodružství a nebezpečí — ředst ii Vlijeme si těžko proniknu telné džimířle v níž prohánějí se sloni o jichž dopadení skupiny odvážných lidí usilují Octli jste zajisté vsiclinl o nebezpečí lovu na slony o utrpení jež bylo niitno ii-ožívatl lidem v džunglích kde nebezpečí ani konce nemelu A ěctli jste zajistí takí o tom jak čelní lidé zaplatili životem za to že nechali se zlákali touhou po zbohatnuti do těchto krajné ne iczpečných míst Slonovina vždy byla a nepo hybní bude i v budoucnosti jed ním z nej vzácnějších před metu Kocha Athény v starých Athé- nách zhotovena hyla ze zlata a slonoviny a z těchto drahých před mítft taktéž zhotovena byla velká socha Zcova v proslulém chrámě v Olympii nyní v ruinách ležícího Htnrý Kím posílal velké výpravy do nitra Afriky lak daleko kde nyní nalézá se beltfieké iKono aby přinesly slonovinu pro chrá my a paláce Ktczka lovft slono viny je krvi prosákla Nedávná expedice posla nft do Mělnického Koním Americkým museem přírodní historie přines li mezi jinými cennými předměty sbírku slonoviny jež má obrov skou cenu Tato expedice strávila Scst let v Hele distriktu v Koncil a za pobytu svého zde získala si přátelství Okondy krále kmcnfi Mutifíbctu Právě tomuto přátel st ví možno děkovat Že Amerika mňže se obdivovat! nepochybní jedni z nejkrásníjfiích sbírek slo noviny na avítí Domorodci v lide distriktu od neimmítí zabývají se vyřezlvánírn slonoviny a vyvinuli v ohledu torn pozoruhodnou uměleckou doved nost Domorodý dělník dovede í primitivními nástroji zhotovili ob dívuliodné vyřezávky jež připo mínajf avoti řililedností a důklad ností tvorby středověkých řeme slníkft Hřebeny rohy sbíraíky mísy a talíře ze slonoviny jsou vy zdobeny velmi umělými a pozorní propracovanými okrasami Drža dlo sbíraíky anebo vríek hřebenu je často vyzdoben dovední syrou vanou hlavou Cíleno ví kmenft Manžetu jsou tuk tíž nadšenými hudebníky A merííari ho ovSem jejích hudební ml výkony přílíí nenadchne avíak domorodci si v nich lituijí llotiy kterými avolávají členy kroenll k MrAi-t jnu nbdivnlidiř vyie Amov a l-t ttř ihhliin Ni'klik Inkiií uh ťdil indii se r sbtree M Í la píivtriMia ďi Spojeiiíih Mtíti U-iiv tyto jsou bolovrnv f klAfclonli h aii''iV Poiiihá jich také pfi lovci h lirbof dovední trnhnťl t kmene Msnpbetu uspi ilobl tm ní fcv n tvíiky vďh vl fst X díiltiplt ťlrlví nilieticlu fptny toťlí píileíitnst výslech- tuml i jediii-bo truhlice kti-rý lni tuhu rtwířoniil celý proběh lovu v lUtuiiíli riihruuje v to íev Ivaj ďv b'opn(i Štěkni psft n pokřiky lovců vř proliáslediljleíeh Do limrodel Jsou pověrčiví a Velí že rvukv rohu tlovedoii přivolali po moc dobrých lesních dnehťk pí i lovu Vedle těchto Vzácných předlil i (A re slonoviny přivezla výprava nitra Afriky také mnoho vycpá vek zvíře a ptákiV Mezi nimi na lézá se i liílý nosorožce kteréžto zvíře jU téměř vyhynulo Jiným pozoruhodným předmětem v této sbírce vyepiívek je okapij zvíře tolo podobá kc značně srnci a po prvé spatřeno bylo v roce 1901 si 1'cm II n ry lohiisoncm Oku pi spu třen byl jenom při řídkých přílc žitostech a zřejmě je to zvíře vel mi vzácné Tlije v nepříliš rozsáhlé lesní rozloze v západní Africe n vědátoři sniiží se zjistili něco o zvycích tohoto zajímavého zvíře te Zvíře je tak málo známo hlav ní z toho ilfivodu že klimatické poměry lesft v kterých se ponej více zdržuje jsou pro bělocha pří mo licNiiesitelnými Měloch v těch to džunglích cestovat! téměř ne-mňže Výprava přinesla velice zajíma vá data netoliko o zvířeně a kvě teně nýbrž také o životě domo rodců zvláště pak o zvláštním emeni afrických trpaslíku Tito zakrslíci žijí v Tturi polcsí v Kon KU Průměrná výška jejich je od od HO do 00 iialcfi a jsou nej pri mitivnějšími yi vňeeh afrických plemen Jejich pokožka je Žlutavě inědá až černá a živí se hlavně ovem V době slávy ftecka a ftí- ma tito trpaslíci žili ve větší části temného kontinentu aje nyní žijí jenom vsevcrozapnuiií časti vel kého západo afrického Raiu polc sí Je to nárrtdek kočovný který stěhuje své tábory jakmile nade jde potřeba nových lovišť Tito a- fričtí trpaslíci zřídka kdy se do něčeho odívají ale za to jsou hoj ní ověšeni různými talismany v jichž moc silní věří Tyto talismany jež jsou pře- různého druhu a jsou zajímavým iředmětem studia samy o sobí mají chránili od zlých lesních du- hfi stejní jako před úrazem a ne- mocí Matky zavěšují kusy oslích ohonň želví lebky a podob před měty na hrdla svých dítek aby bránily jo před árazem a nemo cemi A je opravdu ku podivu jak čiperní a zdraví jsou tyto dítky lo není ovfiem zásluhou tich to ta- ismanft nýbrž otužilostí a atálým mbytem pod Sirým nebem Trpa slík tráví celý svftj život v lesích a je obdivuhodní seznámen se všemi jeho zjevy tak že i v no vých lovištích kde třeba dříve ni kdy nebyl ne brzy vyzná v Americkém museu přírodní liNtorie v WushiriKtonč hyla zří zena typická chýše těchto afri- kýcíi trpasličích domorodců Ná čelník rodiny vrací se z lovu s an tilopou Luk a šíp jsou jedinou jeho zbraní a pes zakrslého pleme ne průvodcem na lovu Pěn pří lo vu má uvázán kolem krku zvlášt ní zvonek který napomáhá lovci iři stopování zvěře a také zabra ňuje tomu aby pes se ztratil v iieschňdných lesích Domorodce chová se k psům laskavé n pes pravidelní je nerozlučným jeho prfivodcem Mohli bychom téměř říci že počítá se za člena rodiny neboř dostává so mu stejné potra vy jako ostatním 1 chýSe spatří me trpasličí matku s dítětem Že- ny zůstávají po celý den u chýňf a' udržuji bedlivě oheň Jenom řídkých případech provázejí sví muže na lov Afričtí trpaslíci Žijí hlavní pod Sirým nebem Hudiijí si chýSe jež podobají se znační včelím ťilftm avšak mnoho se v nich nezdržují Je to obydlí velice malé a nocí ním tráví hlavní staří Dítky psí musí spáfí venku dle zvyku domorodců V některých rodinách ale vílehní í pes spí v chýší ale jenom staří mohou spátí na jakési primitivní posteli Díl I spí na ze mi vystlané listím Trpaxlící tito žijí ve skupinách asi o 100 členech jVjo-h rodinný íimt j" !n1iý lOítiifrh' ri-jiiic Jmhi i cl l"l diild 'VzA o inio i jo li ItUku je p tniH tm pi v id pohled Tukový o liiiii' iď Aloí nvot lo nl p ř'io ililný u jmjNh pbineu níiikyMi tlunmmdcň ačkoliv rodinní iiircid je ImiČÍ li ioh doiooiolúh ple metl udrlováno ZAPADLA ZI-IMP O AUlANII Met by mnoho bvl itevédél kihb' vlny válkv několikráte nevynesly zcinf tuto na povrch světového rájmu le lo země zapadlá a řaosiiilá n návštěv nik kterých nstntně jenom málo do renič této se dost n ne má tu dojem že vráťl se do čtrnáctého anebo patnáctého století V Albá nii žiji lidé dnes tak jako žili před několika staletími K žádným pronikavějším změnám tu nedošlo Kalendáře a hodiny jsou přepy chem bez kterého se venkovské obyvatelstvo Albánie docela do bře obejde Ostatně by takové ka lendáře a hodiny nebyly nikomu nic platný poněvadž devadesát devět ze sta by jim íiei-ozutnělo Albánští venkované znají jenom tři časová období — - ráno poledne a večer Slunce jim obstará službu hodin Měsíců a dní vlastně ne znají znají jenom léto a zimu Ne mají také zcela žádní představy o vzdálenostech Táže-li se někdo Albánce na vzdálenost jednoho mí sta od druhého neoznačí ji mílemi anebo kilometry nýlyž řekne: Je to pfil dne den nnebo dva dny ce sty L Pracovnice Amerického červe ného kříže měly s Albánci zajíma vé xkuňcnosti Na dotazy v nemoc nicích po věku pacientů dostávalo se jim zřídka odpovědi Málokte rý Albánec ví jak je stár Lidé z měst spíše vědí kolik je jim roků ulo venkované jenom v řídkých případech Co jdatí o mužích pinií totéž o ženách Ani ženy neznají svého stáří V Albánii platí v pravém slova smyslu rčení že že ny jsou tak staré jak vyhlížejí ODSTRAŇOVÁNÍ SNĚHU ŽELEZNICEMI p: v!tk ln Iv jíinl psk o Dt '? ledna toku PMil liiviin msfthla i oo t i iii blt Ollk P drtit I O IVii ft WVh ieiiil !(i jt j a 'v kolik oxli itthhl t! !"Ue 11) stí p Idolu kť i i Mini u kolik o oH bltl UMIlt i r-nrt V itiiiuhýih výiholuMi íiilfřh Spojených Států kde nrhrrpečt Miřhil lietil tok ázní A je tfibd nehraný hbiMií pleti vánicím Je lezniee krtMtbo podzimu nechají podle tratí postavili dtVvčtié o hrady ětyfl až šest stop ýší Ty to ohrady jsou stavěny na západ ní anebo severní straní trati po něvadž sníh httátt je pravidelní w-veiními a západními clry Pil sněhových vánicích uvázne snili před ohradami a tratí jsou po měrně málo zasněženy Některé Železnice v planinových státech sází podle trulí stromy jež se osvědčily znamenití jako lama éi závějí té příčiny sázejí se stromy nyní podél tratí všude kde doprava často byla závějemi pře rušována Tylo stromy jsou sáze uy blízko sebe n v několika letech zajistí ukáží se dobrou ochranou proti vánicím Kukle a kanóny po dél tratí Pnioii Pacific železnice v Coloradu n Wyoniinuru jsou chráněny stejným způsobem proti studiu který zaplňuje je v dobí zimní a poškozuje značně dopravu Silný spád sněhu v době zimní netoliko zvyšuje provozovně! ná klad železnic nýbrž takí působí znační ztráty následkem přeruSe ní pravidelného toku nákladů a takí obchod a průmysl tyto ztráty cítf ZLATÁ RADA NA PENĚZÍCH OHMíDNÍ zima nebyla sice mi niořádní třesktilá a sněhu ne ivlo více nežli v jiných zimních obdobích avšak doprava železní- ní v mnohých částech zemí sně hovými vánicemi začasto po mno lo týdnů byla ochromena Želez nice naše v zimním období jsou nuceny překonávali namnoze vět ší obtíže nežli v období jarním kdy přívaly vod a záplavy vynd ají tratí a celé sekce jich činí nesjízdnými Voda pře to že na tropí větších fikod nežli silný spád sněhu-přece jenom neochromil je dopravu do té míry jako sníh Kde je nejvítší spád sněhu ve Spojených Htátcchí Povětrnostní úřadovna praví že nejvítší spád sněhu je v (Wade horách v stá- ě Washingtonu a státe Orcj?onu a v Kierra Nevada v ťalifornii V těchto oblastech v zimním období nahromadí so na rovinách od dva cíti pěti do třicíti stop sněhu a v kaňonech a roklinách Často od pa- esáti do šedesáti stop V Tarnn- raek Cal kteréžto místo se nalé zá toliko jednu a půl míle nad hladinou mořskou sedmdesát tři a půl palce sněhu napadlo híhem zimy 1906—1907 Železnice shledávají takové množství sněhu ncodstranitclným Na linii flouthern Pacific dráhy vedoucí přes Hicrra Nevnda bylo nutno zbudovati třicet dvfi míle krytu železnic nákladem iM200() až $05000 za míli Tyto kryty jsou zbudovány z tvrdého dřeva a snesou 16 stop sněhu Napadnclí sněhu více nežli tolik stop je nut no jej odstraňovat! ručně Tyto kryty mají jisté výhody a takí nevýhody Nevýhodou jích je Že snadno mohou býtí zapáleny ji skrarnl lokomotivy Tak veliké je toto nebezpečí Že čtyři vlaky v lé tí a dva v zirní opatření hasičský cí přístroji jsou stále udržovány v pohotovosti Všechny lokální lo komotívy jsou opatřeny čerpadly a mají nádržkové káry naplnění vodou připravené k bojí proti po žáru Tavíny které v dobí zimní zvláští pak na jaře v Híerra Ne A i Š M vada a t nseaue horieii jsou na denním pořádku Často zničí částí těchto krytů & slulo so již že fjM'(!IONY byly prvními mince s mi které vydány byly Spo jcnýini Státy Hyly raženy z inídi V dubnu roku 17M7 kongres auto risoval pokladní radu aby uza vřela kontrakt na zhotovení tří sel tun měděných mincí federální ho standardu v shodě s návrhem lamese Jarvise s tím opatřením že prémie bude povolena Spoje ným Státům na tylo měděné min ce ne menší nežli 15 procent a že mají hýli raženy na účet kont rak torňv avšak pod dozorem úřední ka jmenovaného a placeného Spo jenými Státy ]Iá se za to že tento kontrakt yl uzavřen jak bylo nařízeno v látek dne 0 července roku 17H7 neboť kongres přijal následující soluci: "Mudiž pokladní radou nařízeno kontraktorii pro mídčné i i v i v mince aliy na jeune straně Kaž dého kusu nalézal se následující obrazec! Třináct kruhů spojených lohromady a s malým kruhem u- irostřcd se slovy 'Spojení Státy' kolem ního Ve středu nechť na- ézají se slova: 'Jedno jsme' Na druhé straně mince- nechť nalézá se obrazec i Sluneční hodiny a mul nimi polední slunce na jehož jed né straní budiž slovo Fiijíio a na straní druhé datum 1787: pod ho- diiiaini pak slova : 'Hleďte si svých vlastních záležitostí'!" Velká množst ví těchto měděných iciiěz bylo zhotoveno a přen to že nesou datum 17H7 je silní možné že raženy byly v roce 179:1 kdy vláda zřídila vlastní mincovnu Mince tyto také často nazývány Franklinovými centy poněvadž bylo na nich známí Frnnklinovo icslo které jo opravdu zlatou ra dou kterou také staří ČVchové u- znávají pravíce: Zametej každý před svým vlastním prahem 1 Zbytoéné poplachy — Z Vrahy 16 srpna "Oskoslovensky De nik" v Olomouci přináší dne JI srpna zprávu žo zahraniční mini sterstvo počítá s možností že bu deme nuceni postoupili část ůe- mí našeho Slovenska Maďarům bude-li Dohodou přijata nabídka Maďarské intervence proti Hušku Vláda neclico přikročit! k podni kům investičním v Podkarpatské Rusí ježto prý nepokládá otázku Podkarpatské Kusí za dcínílíviié rozhodnutou Díst se táže je-li pravdou že vláda nemá dosud ji stoty o hranici s Maďarskem Mi nisterstvo zahraničních vící de ment lije kategorický takovéto zprávy jež rozsívají nejistotu v obyvatelstvu Hraníce vfiíí všVm sousedům tedy i Vfiíí Maďarům byly jíž spojenci potvrzeny a celé naše rtzernf h hlediska mezinárod ního práva Jest definitivní vyw 1 'MWh y J ti i