Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, September 08, 1920, EDITORIAL SECTION, Page 4, Image 16

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    trt 4
ivkiíoic tp t MM ivm
Z letopisu Suavských
IlUlorick)1 rmUc V llcntt TítWMiKv
lit" -I W h l hrot kiáil
iiiy tmurh ldrto Ir hltali1!
'in Ntl hm mu i
KH do tUfe
linnk ťmddíb) e Šik kebiu
lMtl lr t iU- kniry thly mu
H toni jiko 'ir kdy je hjA
kropil y ti i proudy do omitml
MmehotA jen! krúM po heku
fttiIlvcMt riKI jko Mi
Munkýnd skalami '"náoky Py
tré nVi Jflit přilétalo trí hht
V jako by po lirlom piiltidot In1
látalo marní hb-dulo II koho
I' Míní rhodby klášterní stiihi
Krušinová Krttlkn
StrBclifn ji musil vldětl Pod
kitf ii jkmi htišdo jl srdečko uměně
ji a tnmlroiuikA kd tihrátilu se
bezděky po lidech ř ! 1 1 1 sc tievšim
li juké růíe jf na liékái li rorkvct
ly n zdali mpMlmir!ril i Juk lilu
nitíjl srdéčko jl rubuSibt
Nikily již j clé pniil neod
vážil ne li černých nčl sc
ptxlivnt I nhy li rt tientnáiiiily n ne
udělaly tmi
"KruSinovu Hádku píce j'n e
jitink dívává když spolu ''
viných břehách m1A vrtiuf t ti
chounce jnko nit nebi Jivřzdiíky
uviti jí modrá očku V zřítelnicích
jejich nice svíhn obrnu nevidím:
ji'ř hlouběji tiež v nebil rnsiizeit
Zde !y ho leckdos uviděl nle li
Mníce nikdo nemůže nahlédnout!
Tum je uchován nejlépe I"
Ah Hobitu Skňdlívnl jej n far
Tioorkoii neustáli fa to Undee ilo
lim poví A že tnu Ji převezme
Htrnchnta ne již nul nemohl do
čkati nl si zase n Hádkou usedli''
tm břeh za večerů n lnulo jí vy
právfti Jn k kriUnň ji-nt tu vliiká
rem? n jntt velikjp ivu ftím krňn
tiřjiím h vSnk Kiiznvfcké mhilí
n milejSÍ fo je tnu Hmlkn ne) '
ll't tO NcilřllípMhlIlknVl'' IttrutO
Viicknl hrntfi innlSÍ vySli tpntu
VNtříe nhy jej uvltnli Tf iScl t w
nmliiiií kily ho feknli iiejmén
jediného Denicím oko Vhlw
vo pohře So v n R
"Huml ho 'lícní více mezi íiví
mír' "(hurHVÍ íitci'! je tm wIhhiiii
til" oilpoveilčl nnmiin
"hmilnia ho Hfili!"
"A tche punc milý před nim
ehmřil" frkl ntii IWek po II
chii —
Uožetřeh znící nejprve do chríi
tnu Dlouho e iiiimIIÍI na utnpnldi
iitltAřníeh zn SťiiNtnv nňvrnt n vRi
ck nl lidí n tlím
lir
HořejSovlcki Béluika
'"Illolkn holka již iluniMtňa n
píce Jn jcílě tilřrnvtn dltPfem
Nevím nevím" zfikrotitil hlnvou
hořcSovieký vlndykft vew'4 do
jizhy v nfó ni dceru iiprnvovahi
Anty tifí! vyklí tehdÍŽ jeSlí v tvr
zích n lia ntnteích zemn nkch
Tnk ho strojily Jen pnul nu W
dech bohatých lceliň kteří zntli
poncnahlvi odkládiifl Rrtt v jftkím
přiSM ntewí jejich pře tři řeky
do řkí vlMl i ním? ftťiwtnP it
upokojeni žili dlouhí vřky n co
JeSM horfiího! He íntctn odklídill
l Hturořenký tnriiv
Ilořeňoviee Ježi V Jíllfií HllifiNkc
dnlcko od Híziivy ve Ptvrtí oudo
línř od iníwfn k Hcverozípndii n
nejzize za dědinou Mňvnl n do
nud Mojí wmiifmký dvftr
"1'ořiíd riýie olře kirÍSj Pí
Niind che#S ňhych fili dPvePkři
ml do chlíva krňvy dojila na po
lí W'py vizaltt a xnifielaf CbeeS
li pfijdii" odNcklft vzdopovitil UÍ'
luSka a řelo Její m znkabonilo
"Nikam tli nechci ponýlati Ale
Jen tu lefikomyNlnoii mynl JÍŽ Hd
nou odloí Mohla by tl býtl k 'ď
hubí a rniiň iA nefleat"
"1'pofo nnad fa xl jinak vlaný
Pcfliri než ontatnlf Protože hezčí
íaty rním tičž ontatní ft Že takí
mima bí-zíí jnerrit" '
DcTiiAka podívala w na otce
tak řtveraPiví nvýma oPkamn fa
bylo po hnfvii okwrnJlífí
"MM o tom dífí a choP tnk
jako ti nít chwlíviily a jírd do
ml chodí dcery vludyckí K tím
ypoMfm h narovnej Utržila by
"Aí vŽdyř vít tatííku U by
nt dceři tvfi vyrovnaly í ty tiíjem
kki g tolio hyn dozajUta m-ebtPI
C'6 ml fó lidech f" lafřrtnc( bo
voříla iJílniíka a ínMi-U ňohr(íM
nl poroynJíl fa ta holka mh nkoro
pravdu Aby tnu vym mhn
e í l il M t l it 1 1
tiUiktl k"H
-H - - -v v
Vir na
ki'i h ň1 řliiuit
t i i e nt( tm hH'
4 b b 1Mvk pl]ld WhU
po bbiroiili h )ím i( n Ji'í
j-tniřj!h tvAfiAk!
"Mi In b mne nle dííe jn
lc lniiMItl Nikdy 1 ke řléimt le
rndim"
"' modréhit Mkiut tiiřniink'
ho 1tittkil" riiicptnhi 11'loikii n
U]) otce tpt"t ilit'1 tiiVo tiiiiult
noiiti rtíkv lnu ú-tit řnNÍtli
I
i" pt(t e hrtutm e m h
it li ni i )i -ni ni jiiit
'o tiíi t e l)iili'i lni (tl pi
!'htrt1u í A i I- íi'lie'" ísl
Í11M ! i' ní !t l kMt pn
' i ltitkll j I i HI Im'!1I d
11 'At litu 1i l (1 jn tm "
"Vlni O — In' U'bikí Mt
liru lupi i t! itípitl jk l h
hu ('li ttlii MkO tiíliu)
ilni't VidMle ti'l f hanini
"Itolré dít'! A 31 nu tu tniriii
vot ) nl' tnk je kiiJlě" pomalil
il hnh kil it Upokojil ne
"Vřdyky to ffkriitt fa jl Jen
kuU" nniilu e i dvelí Jciut e
llIlllloVlt "Milí ji nice 1'l'nl ale
tf 'íbnoíky JeSié rmUi Kdyhy ne
lilo tuně n ciiil bt liitnl dité
lifiíe fluidit! lieí berycliuk Po
kilMí té lii!lÍM tfiklút liiiponiíiint
chci li nit lil liéeo PtMklI jií do-
t ústí h tv ji niiU poTíd jeiii a
lít"
"Vový koieh ml hlíhil r mo
drého miktni tiizozetiiského" zn
ívi hidiln deci kil pí kociln k
nintee "Musí tni to vir fa ln5f?
Ani pyftiní Dnrkn t Marlinie he mi
nevyrovná n o té přej- Mknjl fa j
po okolí nejhezé'
ItéltlMlwi nc Šipkou olirťitiln n
riiékiiuift i vhi-ky na cele rilir
nulu "Což už n jeSlé píipnn do 1 ii -tft
zbitou oponku a vemu klobouk
i tím hokolím perem? — Jen nhy
tlí! byla Niinleel"
Otce n niiilknu ř divili jiik to
dneN v tíeli nových chrpových Sn
těch jde n tcSill he již juk ne nn
ni budou lidé lívnli až půjde Z
kostelu
A lidí ne dívidl tlil llčliišliii o
pru vilu když do kostelu chodívii
lili lile divíce se fíknli že se j t
tu holku rfilifiiiolin lulioj) n ve
clirňmii že Je Jen nu pohoršeni
I iiňjeiiiHkí dívky ze stiilkíj divu
ly se místo olfňfe tni Ilčlku ze
dvora Jež vždy v první Invlcl ne
delu a Šeptaly si nn místě modle
ní IcckfH'ís si I poluji myslili!
kdyby tnkí tak tnoldii chodili ml
ti tnkí tnk hebounké ručky n lak
jeiin'ioniikí lléku
IřozvňžnřjSI sousedé nud td však
Mávnu vrt f viili
"Mnohem hezčí byla by v jed
iindiichýeh Šatech n kdyby melu
vlasy hpletené n vrkoíe en se
Ink dnrnio osttnlí Jako xilelnifM
vypadá Otec je dobrák i ale mať
ka si rídu zahnije nn velkou Méln
s VZÍt i toho Kvíliskélioi lile o
ji tak Panbuh oslepil že RtPslí
iifvldéhi"
TiCloa drželo lupení nn slromeeh
do polovice listopadu a slafl zku
íenej prorokovali mírnou zimu —
OlSe kol pidoka se jcStí zelenaly
Jako by byl teprv mňj a kmeti ne
lenili ž budou jefité jednou moc
iifl otnvu T babi léto ne proti jindy
protáhlo Uylo opravdu lépe Jetou
za podzimku než ve žních když
slíbala prSkn prSku tak fa obilíé
ko notva sklidili
PéluSka si vyšlu za dvňr pod
vefter na Inka Doprovázel ji jakýs
íiiladík lakí tak odéu po ciacku
línídý kabitec nolva mu sňlial po
pii rukivee mři kolem rukou
stříbrem protkaní a u boku hon
pal ne tnu uzounký dlouhý mcí
Levicí držel na řetízku chrla a
po praví ruce Jeho dcera hoře
SovíHíého vladyky na jen vz n i Sálu-
Mladík nl lidí kteří Jej potki
valí a pozdravovali ani nevSímal
Hyl by ní píro na klobouku po
křivil a niiéceliraní vlasy [locii
clial Dívka fo boku jeho zdilo
se že neví ani jak pokroíítl
nivílcml hovořili oba Masití
Kmcfl ni vSímlí vSeho vclird do
bře a ponfexklí ni že ta cizota de
ra nit do zemí otecké dnem a že
c jí tnk jako klíSlí chytají I dvo
ry zcmiinnkí
"fíleďřff Jak hlavu řcne do vý
íky a Jak ne jen k tomu zkažené)
miliýb}"(ovídaIa ní níuraVMrze
na vdova po nldvoroíkovl "Tak
bodul bývala a byla by fakí hod
nou zfwtala kdyV matka nebyla
na nl tolik toho MÍMn n ncuííla
jí na jiní bledét přen ramena"
"ÍWy Jídl Není dívn Ž rne
zí film rfifa mtwu zabovoříl hl
bej i Kutrovíc AUm prftvovléí
"St nuiioi lot diIvřinA JinViitU
t M M-liU p'l tlil til "
"ll M Miťoý ddilík i il ti k si
U n ktí tM di? krt liv šlidii
"ilpnfo jii b' se mh( linu
" f ilt m in ti kdy l ib jt '"
li iii p iln sWe
Uilll illilll tllk lllilllui kli
in ! ln o ílnt pfiedlu"
U 4t m tu i I du i ii i pl
nn biilbl fiisltubl
l ! b" !l j si!i' k iiVtii i i kti li ji h k pim"i'h "
'"ťl tjtl ě IfliosijH llxl lMhi ''Mnul nt'bci4 idiVill bl ď
i spislky po kcb n i li i ! ! kl-'išl)'i J
tiiili f mi hky i lior si tak kd
vhrvi s PiiinMiibobeiit "
libej s kbd inik vysokým p'
liltl pKpt tiíbl k levélIUt Uchu
ItiMoskíl lii' iH Írklil liiebo v
ibt hblVII II Vi't(ík jl hedvélťHé
lb'lniidé lsy ln'biniikýlM cíl I
kein řďvlod d ilo se n ý
lilX' li Hilm lillUnilie lif illiíli
i i i i
i I ev irelí tilk dbnilio Okil In pťotnllIV ill jí) lilii ji'dioi'bo sin
lllíité se yise v píítnihl u fidde v
d'11 s k tn-diilek v m výSinúm ř i
lléj se pfcil i liVÍlkiill nkrvlo lui
e ioiiieehaši nudě ccruobney IM
ďiliiivé prtiliv Ale rtíkv nnti nui
pice tiriik 'evíilié 11 t oli
llli' UM dobro onen rtvcrnéívý I
rulo IhcIii tulé dnes tifiiel do
výru ji-nj v rrůžovniébíii její !( MnfcSovie hIim Ii té pnikúdlit i n
i -i i i i i i ií
iMvoikll bl 1'Ojři'HV Pfihlo jí lll'(
lile eos do bllIVV l f hblVV Usedl i
na srdce jako když upír tm hruď
sedávú n ssiijc krev
"Kdo pohcdií zvvkein po otcích
'déii-ti'ii IhhIcu licnf ii I ty jej
rodná zemř- nosibi ale aby pro
plldl se v liejhltibSt její útroby
alty pohmlky po inin in'bvlo u
zbylo-li by uby ho potomci kleli
lo liejpoilcjŇlcb plllilétí
dálo se jako by tato slovu
vysoká jeille u potoku ve nvyeh
vél vích bvln ziiSumMiij a llíluSku
I vzpomnélu že jí (o také nékibi
ííkávnl když spolu nn břehu se-
lávali rybky v potoku chvtrt vů
li n plné hrsti jich nncbvtnvse
do vody je zne potisiéli A jcňlé
jí ten hoch říkával že se mu líbí
lépe v tich Šatech phist inkých s
vcnefkcni z luéuícli kvil ku kolem
ěílka než v dlouhých těsné tip in
tých a nn blnvé n kloboukem Vw
lo se mu are) vždycky hodné do
ocí vysmála ale podruhé oblékla
se v Sat jako knu tské dcery cho
dí Matka ji vSak zn to vypito
hilu že vludyckí dílé jest jiní
než ná jedinkých n že se musí od
liie lišili aby vidéli z daleku kdo
je j krve zciiiniiské n kdo vyrostl
v chléve" mezi kravami
"Nyje IléluSku éi yabryl se jí
do nrdééka éerv?" zabovoříl mla
dík dívce po boku "Pomůžeme
má milá Vytrhneme ho u rňitu
nbojíuie" Mbéj se ohlédl Myli
za dvorem nn lukách luvkv dnle
lo Oknu ve tvrzi runiíuila se Je
Stí Pervánky nle nad udolinoii
vznášel se pozvolna iíiloprfilded
ný soumrak
Dívka pohodila líbivou jako éi-
nívá vzdorovití dítí když je o
♦ee pokárá Zai ne jt rozletěly s
éílka plclcnce vlasfi nidynulv na
Šíji I prsa a UéluSka tésnřji při-
vinula se k mladíku aby ni nemy
slil že zn hryzl ne jí do nrdééka
éerv a Že Jn jí jeho pomoci tře
ba aby perva vytáhl a ránu zahojil
Mbíjovi no župan z ruky vy
smekl j pán ho vSak již nizpít
nevolal Xahledíl ne ISéluSee do
tváří mihnuv ne k ní tak blíonn
ko že musilu ucítit! jeho horký'
dech jako pára bývá když vy
st tipuje z vařící vody '
"Cbtélu hyn iSÍJuSko pořád ne
mnou býlif"
MéluSka ne řtveraéíví pousmá
ll a jinoch zapýřil ne JeSlé temní
Jl Na to dosud dcera bořeSovb
ckího vladyky nepomyslilo fíei
mladíka novotáře jí překvapila
ale dovedla nví překvapeni chy
tří zakrýt! '
"ProP ne mne to Mbíjí ptáSf
Dnen jsme wpoln zítra tnkí mdže
me býfl po zítřku taktéž j ale po
řád f To bvch nl musila véru roz
rnynlífí C míní hyn mne míl
rřwl kdybych n tebou neejitřla Jý
tí do smrti í Jsem JeSlí mladá i
♦ných lef dcery kmetská krávy
(inHOii Do nvalby íasu dout"
ííbíj e zahryzl do rtd domof
vaje ne Žc ne mu holka posmívá
netmívá" prohodila Dílka obrá
livSI ne
"Tuk hezky je tu ti potoka j
lepá un v dusní jízbí za nvífla
' A' iř ~ í i
Naíeho hovoru nvcdkv Jsou nouza ku falfufuil obrnil sevííii hv
t 1 H té I '
wh one % vrhntm n ty nikomu mu nepovolila
lova ncifozrdí("
íilíj no lícMo nlovect fa
hvfzll Ž n fjéluSka ob( tiSi ruka
mn zakryla i alo Župan ani nc
trnut
N'imii iodu % nie tioviho Kí
lichý Piunn o tnké st I a pomahnl
bité lr'třehov tíMI ki(Ž One
lidy ptý se o)irvftil nle be
(idiubbo mnicbii"
"Opuk Hileib íe se Miitil
eř tnlolébo iniiirbii ?"
" l'i' PolOllélIil K ilii ki'bo"
HibišKn poloin eesloii do dvnf1
A kdyŽ I ib odjíMM noi tm
li liO li ioblribl Millkll IiIHmIh
řtvstrv niku opo (duti ím id sii-
jtilild pokiillic SjUt -td kfiíillt
ijiij e poi- yido tuiJ kitniin
' bl nlimV i ? Mi- t bi lim-í pA
lni v 1 1 m b pi I i 'I ii nti v p
!pi lul t poli in ii iiO ty um
ti i'l 'i T'i In 1 t'li d' tln
M(HH ti 1 1 1 i li n l od i I' lt ko
jh in do kobl M-i!í II Umi iti l I"
ím- ndpil lll l liob iteik'h A
tVni U ldiiti' j 1 4 i'd do
iciixy idy e tum nu sbilm kii
ťe piiptntdf 1'lckblu bodi'
boiliOil (Mi i poélti plni lept lot
dlí luno tmtlky tné u nnu e
10 trd!"
Tfcitivé rnletřly rrnky Hobro-
tlloty na rhiAiii kfjlý iindeletn I
nu ni in nu í'ee leskl se kÍM po
Oedidui éi n áiikcni o pésti tfir
cm v sevíids' sc kl"eéoílé
"Iťfloht biuý je lid v tlové o
VÍfe Vbnh ku Ves to v I a uebmb'
vátu tichu nbse přinášeli ohétf
polají se v les[i l scházeli II t chat
lo Ailné inkve vnášeli lni bibi
tov Opct sj bllib le tlioci licbotl
tni j- lil té lt'IU do živého
iivcdb) se mi (o - Vv1'úl jetu
mi tebe it víolitéíiiii slovu blil
linkou ránu! - - Slu jiných mohl
bych tníti Ale llrlku píce nul
jednu mei tiiiiil by nebyla Iibéji
Puk se ji nedivím že ten sudek
I do klášteru N'elm zdn-li
bych byl proti uímu vy hrál ! Tak
i oii pícce k néěcinu dobré tt klá
lerské kobky"
lubéj umlkl protože koník zu
řili klopýint i o hrudy Jichž bylo
v úvoze jako v lomech kameni
IV
Dobrovít Kvilický
Večerem se poněkud Zvélíílo
Kvilický vladyka jemuž při
dvoře patřil také mlýn stál ven
ku pod topoli a bědoval Vinny je
!io byly bělounké jako stříbro
když j' roztaví ti ono ochladne
V bicích se mu cosi lesklo řekl
bych fa to byly sly kdyby sta
lá zbrázdovntelá Ivrtř bvln jevila
Jen jediného výrazu hoře jež se
tiixhuracelo pod dlouhou staro-
českou nb již valně scfibiu řízou
Iihlé jdouce z prái-n Všimli si
ho a upriiuiiě jej politovali
"Proé je to tak v tom mmem ži
volí fa jeiltiobn stíhá rána za ra
nou do iiKrání a druhému ani ve
snách se nezdá jako lo když srd
ee rozrytí a zabodává se v ně trn
za trnem % tam nahoře odplatu
pro všecky kdo (ipělí a nesli spo-
kojeně kříže života? — TcS ne tím
len Křivoblnve (ěfi nic nemáS
nic jsi neměl nic jsi neužil n tib'
tieiižijeS- nle až llinjcfi blldeS Uli
ti vícho dost V Tiebi lícní fý' lilii
hladu ani Žízní"
Jlczemek KHvobhiv vSecku
svou naději v lepsl řas nkladal
vždycky ní za hrob
"Ale přece je mí lípa než je
tnu třeba neměl niiVho Taky
jsem nie nemohl ztratili" dodal
k obyčejným svým prfivovědím
dnes
Vladyka Dobrovít živil ho od
pncliotelskýeh Jetj ZU to vSak
když sbírali pole jionýlal ho na
Vojnu Před nedmi lety byl tnkí
v Kalií pod onou vysokou stěnou
kde ubílí Víeemilu nlarSího nynu
zemanova Mám jediný mu tam
odtud přinesl zvést kde pocho
vali Jeho krev a n tou zvřslí do
bré vladykovi Žení takí nmrl
Ha Že Lylo Dobrovítoví lifiře ncŽ
tomu beZcmkovi jciž po život
svůj neměl nlíeho a takí ničeho
nemohl ztrntití
eman míl Ženu dceru dva ny
ny a takí tu zbyl nám jako kul
jejž zarazili do pole Sirého
"K éemu prodlužiijcS ty jedi
ný křesťansky Jíože dnu mého ži
vota? Abych každý den ráno a
veícr místo modlitby hodíní rriífio
poícfí zlořcíílf Abych zase posta
vil na ohníStí nkřífky fřínáSc
jím žert vy bil ne před ním! do pr
nou lidem nvýrn říkal aby totéž
íínilíf JVolo já boží muka vynta-
vel na ŽarovíSlí a iroto zdeíáí ko
stclík zasvítil) Vítovi? Trcfdi-
lí a trestají tí Dobrovít bozi
i 'i ii ' ' f """"'m - ti- 'rtÉ
"Půjdeme tiazfiíf í beztoho n nž Žen pohubil co jim bylo nejmílej
Jíího fe to kletba ntraSlívá kb-t-
ba n tebe J ťvřij rod!"
Htarý muž ne chytil z hlavu
i
obímfl rukama jako by cMé cb
"A ten hoch - (en tvfij míla-
- íckf — ( a tťhi jí fionese až bil-
dcí pod zemí Tebe Dobrovfle že
- by dali do rakve uložili m hřbj
lov Jejž nl hhruúit a ty fa Iryn
ky pálili pohtldviiti nn KfiŽov nt- selu trávicí jako motýlek i stála n-
luieh n tryzny slunili nad nimi " přenu n starou pobopiiehfcloii id-
Koleni Iiimi i kmitalo se uěko si n bledéln do yjidy
Vladyka uviděv dceru n pohov
y vysel si takí vni Zakýval po
lili ni m z o pod květniel nahnuli
levo do úvozu k borininám jiiniž
o io no imomi li l " i ' ' l ll Hl lllf J l l ií r j t (i n -u um- t n rmn(i nu yr
byl bícbeti nud Tl'cbízí ZU ti hdej svém fpňsiibtl bInvotl n polofle-
' 1 1 I I 1 ! 1 I'l 1 át í'fl!
ích do cele porostlý Si se lio- I
klonil do lemi potají bohfini a po-
bonu děti iiejrve slar'tu bohům
ti potom je teprv naváděly aby
se i niie v IíIÍi Ví' uí mě i h
ryly Šotky n obrazy dědu: každý
den se chodili nn ně dívat a když
sc setmělo pokaždé v jizbách zc
putovaly žert vy strážcům krbu ro
diniiého Illasatelri starodá vně bohosluŽ
by potulovalo se dědinami beéi-t
ně AŽ do severních Slovan cho
dili se vh-hevei poptávat vfde bo
lí fj až do Ketry a Arkony Sli
vždy jednou zn rok a s novými
zvěstmi vraceli sc do vlastí Dnh'
Iá pouť vyplut ibt se jím vždy
eky —
"Probrih pa! VIS co ne
dnes v lioei událo?"
Jtezzenick Křivohhiv íibchl
druhý den rána do jizby vlády
kovy celý udýchán
Dobrovít dlel u oknu již ustro
jen dívaje se do vsi
"Hospodin nám buď milostivi"
"Mohu liž já věděli?"
"Ilozí muka jsou rozbita a kříž
rozražen na kusy I"
"lloží muka že rozbili tt kříž ž
Křivoblnve rozrazili nu kusv? I
nový kostel měli rozbořili a a kro
vu srazili blýskavý kříží KlyfiíS
Křivohlave? en chrám jejž já
vystavěl a nn néjž jsi ty váním už
z Pražských Jomú vozil a k jehož
základům já první kámen pólo-
žil mli rozbořit a kříž jejž bi
skup poslal z Prahy v dar rozdr
tít na kusy" zahorlil Dobrovít
ty přestatifH ko modlitl ne mnou
před křížem opít luníci staré bo
by ctili a jim ne klanřti iako
ÍA!"
"Od iicpaniětných let pane do
rý modlím ne před křížem I"
"Modli na jen tedy jefitx a klaň
hii tomu Hohu jedinému jenž mí
vzal nyna a mna námořního nechal
de 8lyšK ty Křivohlave? -Mim
namotného — mne Šedivého
sirotka A proto když boží muka
rozbili dobře udělali t"
"Pane mfij dobrý naue mni!"
zabědoval fcledíu Jiczzemek "Jsi
nemocen ulehni na Iňžko!"
"Nemocen? — Dobrovít Kvili
cký nemocni! Mám Šediví vlasy
ve tvářích vráskfi bez noěfii abi
jsem dosud silný tak nilný že
síím vlastni rukou na místí lích
božích rank postavím obítStí n
smír bohům npásám jimž mne nn
Inzku nmrtclním otce porouíel
vída Že by mí vedlo zle kdy
bych je někdy onuntil A vei
" nd zle CUhn to mírou nejpj
ncjnl fJy toho nezakusil nikdv
a proto ne k tornu nvímu Dohn inn
dlí dá váňk více nemohu proto
ze není spravedlivý A Ž umru
ťfndte (ělo mí popěj dejte v po
P"lmc) zapalíe tryznu a proho
diijte si celý múj dvftr I"
II kllt IK ( t fl llL
e"r in norsi p-sie nepo
MI Itliilo fa i potok tot f ít
l1 buď' řle Utl bilboh
btitnit b diltit ! MihMiit
Vítirlti rofliesbl se pn ukuti ij-'
ve IvMlnih UUlkrt boí( nflfit
li kfl! na til ku prerimli na re
bité t tiivé fa Hrt-e pfincí pivní
jltll ) stlhlooi (lilii lil pinto
e p jsou tam skotTitt tib hni
tiiiovén i h kliil líitiník b'' '
li tiH i d n opoxld ďuio k před 1 -t
b lil ll n b šr -
"Vidiš ty iitoiidni Iduvo ídy
i ky se rnititMiH tť h nlnrých ty
kú fl mm- plísníš n dítěti ni fa jsio
ni viein tiovém slepými Sum l'u
fth vnukl pílee ře se i Um ne
ovnřclieelil IOZi'sl1 ("O bvidiotu
! toho nyní měli? VSude hniibti
ncllireh ll leckde iešlé nevlídné
-
ko"
I oi einvick v vludvku nu tvto
ýéitky své Ženě lilii neodpověděl
Milušku byla nn lukách Duím
šuk sejí tik ilovádivé vhiskv ni
kláních nevinily j nul se iievzná
tem liťohodil že se tak Ve Vvíli
ích ne musilo stáli kryhy uchy
' i -
modlil se k nim Křesťany byli In mnlka proti tomu hochu dceru
jen nu oko n takových ku konci podněcovala pomněn že mohl bý
století edehiíetího bylo po ("'( ti dnes ve dvore jmlnoti po otci
ebáeh ještě dosti Matky tiěily dědili a dvory j"jieh že mohly
i i-: „'' i i i ' i : :i t i:i :i
ioimiiii v ji-iii-ii inu i'nnt jiiiki
má Mnrtiuieký
"N'ebohý kmet!" povzdychl si
obrák vladyku "Mylo již nn
něm znátl delší řas že se něčím
trápí s nikým nemluvil a nn mim
se díval Škaredí od tich čas co
mu chlapec odešel k mnicliftm do
Kázuvy A iú bych byl ty děti
přece nejruději videi h vytni V do-
rýeb rukou byla by dcera má!"
Tuk jako dnes ji jeStě neviděl
o se v nevěstu rozvila lak zadu
manou ii nevšímavou co se děje
vůkol
"Pryč jste vy chvíle — pryč
jako tu vodu v potoku co se ten
krát před námi proudila ! — Do
moře ml plynula a vy? Kdybych
vás niobiu zapomenout!! Tak rádu
ivch byla — ™ dni tím Pclko 1m
vinnu jediní ty fa Pomněn k ta
kovému kroku ne rozhodl Mysli
la' půjde-li (um že půjde jen
žertem že se po čase vrátí
hi žes tak myslila ty lehkovážná
hlavo má !"
Pělce vyhrkly z očí nlzy n ři-
nuly se jí proudem po lících
eman tichým neslySníui kro-
kem Sel dále lučinami do horů
V
Opat Božetěch
Sázavský kláStcr byl me1 če
kými klášlerý drahokamem Mv-
šlím že nepřeháním řekntt-li že
(o 1 ív 1 f i akademie výtvarných u-
míní — ve vlastech nuSich nej-
prvníjňí — a tmíntrem akademie
tí že byl Požctíeh poslední ze slo
vanských opntn v dědictví Proko
povi — Působení Dožetichovo na
Si za ví lze nřirovnnři k neúrnortié
Fčinnosti ticliá duse kteráž jako
včelka 7 kvítft tvoří díla nad ni
miž mimodík pozorovatel musí u-žnnnouti
Opat nedři ve nví jizbí za nto
em I'řed něhou mil rozložený"
nesmírný nertírn měnový arch nn
nímž tenounkými notva rozezna
telnými tahy nastínili byl půdo
ry jakísi budovy v základních
rozmírceh Zmileekí oko bylo by
mžikem poznalo ve výkresu chrám
ve niobu románském
Opat chvílemi vstal nahnul ne
až nad nnmý yýkren opít mířil a
opít ne usadil Devícf opře! ni hla
vu a rýsoval eon ve vzduchu
Vedle Požeříeha
první žertvu - oíísřu přinesu na T' '-Y
smír bobům srňwňm n n'dý mnich průvodčí jeho nace-
sří do ftíma Hledoval n nozorno-
stí napnutou na nerřamenu nřím
" kiza přímkou Na někteří utkví-
i„ A Il~ 11 m t
i- umí jein ut-ip eii-rri poijivai ne
na opata ale nevyruSil ho ani nlo-
vern
"de tenhle oblouk ebc! vvkle-
noutí nad hlavní lodí nmilejí a v
kapli posřavífl JcSří olřář" pra
vil po malí chvílí Dožetíeh ohrá-
tlv ne k J'omnínoví "Niihlídnl
jen okneim ycn zdí jsou vyhnány
dosřj vvsoko a v tomhle rozmíru
tkalo ty pane mf!" znvzdyehl í"'"" H f 'tn™'™m"
sí Křívoldav vyScd ze „vířníea n " í'""1 k ""! hM! h"
zamrii k nozim muKfim Vc Mn- 7 ' ' '
rím dobráckém oku čeledínové m b" AJ a''''
zalřfyřily n nlzy a Jako bráchy ™W ™'}it"'v' "
vyhrnuly ne na nsnmhloo tí„ Hiři '4Í ' J']"
vyhrnuly ne na osmnhlou líe
V dídíní vybíhal dířl z ehař
a křičely Že hUi(Í bohovi kcfioiIÍ
e s biřínhkým n fa jej přemohli
A nřařj Jásali dneSní den po
zdravilo Jích r jwmuiílou tváři
"hrám nádherný i v Cwhfu-h ne
mu výntnvnonll nevyrovná žádnv
Dej jenom Půh a1yeb ne md
prvnf nvaří obítl v ním dočkali"
(Pokřižování)'