I 1
i trtyftft t t-í-t H-Htf t t-i-r t tt 1 -tt ttťtt r-t-t-i ttttttt ttt
Rodiiuui shívn
Romink 1 foJUaM — Hiptú IVtlIiuuwt Bcliulá
t T
J-T-r-TŤTŤŤ-Ť--řŤŤTT"f-TŤ
1
j HuHlUslbt ypil jetluilll tblti
ki tn en iir-nit nUni mm a !iUnt
pnhňlky a pukrnrnintl e svini
trnn Ant Mciťá jnk vidčl lot
% 11 ImMě vdíci
lil'! pmvdivýdi A Stlllslellýi h lnid
jttit w udály v o pohriusll ni!
!n vypravovali 1 pláiř pfídiáfel
liiiif i 11 L nn itui c íi tmttlií f iedllé
UitriiisiiliV dn druhé KnrilinillImllIftVc rnpAlcní ědo tlil siříllil pod
nebylo iťou volno i iiHinnnr ) (riii)(nt vdmlm který r I
hrdinové 11 tytí! sitiiiiec Obut strniiy ro slinuv linuli' pařilo jed
1 1 v urin ilťclinl
"Škodu přcškodu" odvětil 71
if m1iii t ň jimiž n1 vvi se mšKc
In nivšlctil N dtční t M-lit kltihui
KpiiliMM-ii-kíi li jťo! až kil podivu ku n pf fxvitkrtit drúždivé lehko
tiiiu'iii
'ink pro HniiniiiMii jenž už tli'1
e než nk odvykl Inkovým hovo
ru 111 h zabiti ám všechno mělo ru
hc pAvab novosti Naslouchal dy
chtivě smál so téměř nepřetržitě
n zapíjel každou pointu čím dál
tím nadšeněji tak žo r!ltnf m
hodiny vvtHl nly so prvof nf tlvě
láhve skvotnc šťávy rýnské už
dvakráte Mimo Zíkovo vypruvo
vánf dráždilo luké drn In'' uměni
domácího kuchaře rodilého Fran
couze Koiiiuahlovu žízeň 11 rozviř
zovalo jeho jazyk
Libeňský pán rozjuřoval so tou
měrou jak zapomínal na svou do
inártifiK t Společnost ZÍKovn pře
nesla ji'j zpčt lo volnosti niládo
ncekí NrkiďjAÍ stejní' ovliiil o
přt oviimilo dávné dniliy irt'zi
jiitnU liiki' jinak bylo dosti po
dilinrlio Ve stejném veku yajínia
Vé pétatíidlky htejné Stílil II
roNtlontí stejné důstojnosti vo
jenské" každý nejstnrším iMi-nem
mezi dédiei liraliřeilio jménu a
jméní
To jméní ovšem iwbylo stejné
a proto Hotnuald přiznával io
VÍ povždy jakousi přednost polili
Žeje nikoliv le tajné závisti na
utratnost h jakouž v Tliráeli me
zi dustojnii-tveni poeliázejíelm ze
vSech konéin fíše vystupoval při
Ětí dédie Ťeskélio llnmkovu Ta
kové koní takové povozy jako
mři ý'w lirahí Hinnliindi iiemo
Mo mítl mnoho kavalírfiv po p-ar-íiisonáeh
ulierskýeli takovrt pilky
jako on ni-inolil ve svém bytu na
řídili H"tiniii1T' iiiUdy lakové sáz
ky a liry které v toliolee Zitfovř
nezpůsobily JSňdnýeh rozpnkfiv
liyly hy ioliltíly eeloroéní jelm
dúeliod
Z'Kn svou peiMiií převnlni ne
dával fit i t nikomu nejméné Jio
miinldovi milému druhu své- mla
dosti Utráeel peníze plftviil jimi
t pouhého zvyku z imdíiv in-v?-da
jak by jinak vyplnil tolik
prázdného énsii kolík ho bylo v
íeho život é 1'ropiislřii UŽ se sst-
náeti Jety z ruky vychovatelovy
jejímu? řádnému vedeni arei on
samého poéátku vymykalo jej ob
vyklé pravidlo žc nejstarňí syno
vé v panských domech mnoho u
řeiiosti nemají potřebí připjal í
no boku KhvIí a dal se obyé-ejným
jiroudeui všeeh nejsturňíeh nynfiv
šleehtickyeh jichžto otcovi posud
žijí it správu rodinného jméní v
rukou svýdi drží
Nemožno říci Žo by Zi(?a Ve
svém už itatieátém roeo byl
toužil být i sproslén podřízenoslí
pod dohled otcovsky J'oeit tHko
vého pomřru k otel nebyl v ním
nikdy Hrubé Felix o nv(m synovi
vlaslnž ani nevřdél ( tím uif ub fthy
mu překážel v užívání neobmezeiié
volností 7Am dopisoval sl po vSe-
ehen lak toliko N luchodlílll
HřnŠkovskfiri svého otce nevídal
po léta rií když řuscm Jakéko
Jív příčiny zavítal do svého rodin
ného sídla fctury hruuc mnmmen
oblíbeném způsobu) stálfi byl íin
cestách po (lalekéffi uvití MinAm mrt"
ecji' se domu nékdy třeba dví tří
léta Ani dne není domu posicii
l({ zvčst dl obí minulý mésíe
z
tam
Zit ním značná é7t peiiz
výlet do udí"'
'roto jest tm
juks
jest Z'm n Hriiikovč
iifiae in nnrm jht'
a ňvís sestry
zdvihl novů ri[ílnčný pohár nA
vv-n! id tihn tntiUchHdvý ti
iA Mmibnťmu liontítili vUI
v udifitéiu Miitilmt
"Ter ly Hei hArbl liit lid
byl rn liepíllointiostl uteovy pro
vUI iirklrrmi mimi wstril tirbo
obM" A )prAilnlv skvolní kfl
ílnl tsl do poslední knpky pnstAil
jJ klesu fd inld lehkfm u
defeiiliil liu Stfil %tnl A popoíel
k oiteiiénm iikinl nby Kchlndil
liil slnosll "io liejsl y posílil svo
bndelll Mobil byehulll byli HVM-
kfil"
Na slole řaznébi přiťuknuti
prázdného pohárku 11 v nejbližsl
e n II lle II Jtdlillliini nu svém 111
mi ni mékkou ruku přítelovu
"Viz tam právé sedí n mace
chou obé Ty má jcstč dvé néi
snad tam dolildnei Vyheř sil"
Itomiiabl leprv nyní pohledl v
levo k jedlovému skupeni v je
hožto dlouhém stínu pří kulatém
zahradním stolku dlely tři dámy:
jedna znační otylá se Žlutým sla
měným kloboukem pod jehož ši
rokou střechou vidéti bylo jen
dollil polovici obličeji'} Vedle lil
dvě stihlé rády zpoly k zámku
obrácené bez klobouku s dlouhý'
mi vrkoěí
SlnrAÍ dámu rovnala před sebou
nn stole néjakou krajkovou prá
ci1 1 mladších jedna byla přiklo
něnu ke knize druhá sl pohrávala
se srnkou která se k til důvěrně
tulila
'I'ž Je nozdňl" lise vzdeidil před
sebe Itouililihl "Proě jsi tu liebyl
iifťil tifililriihvin rokem! I
chvilce obrátí v sn k Zikovi ujal
jej za obé ruce potřásl jimi 1
pravil tt mocným pohnutím vnitř
ním 1
Mak tái] bych byl nyní tvým
fiviikrem I
"A kterou bvsi sobě byl vy
hralt" žertoval Zíjíh dále kynn
hlavou k oběma svým sestrám
"Odtud nemohu lo říci" odv
til Komun Id 11 velikém rozčílení
"poněvadž jim nevidím do tvá
ře" -
"Jen tak žertem" opět vyzýval
Ztiru jehož tento nřínad nocul za
jímali "jen tak na slepo vyvol
si odtud jednu
Komuabl upřel svíij zrak s ve
likou o[iravdovostí mi tu dálku
1111 kterou věru bylo velmi nesnad
no uéiuiti šťastnou volbu mezi
dámami nouze dle jejich iiuhodi
lélio zaměstnání a po krátkém
rozmyšlení pravili
"Tu m tou srnkou!"
"Tedy Jdi ní" vece flimi "Vb
dětí že jsi volil po lovecku hIc
lítujii Žo bych tl nebyl mohl vy
hověli fini kdybych užil sebf vět
k přísnoNti otcovské"
"A proě ne?" tázal se Jlomiiald
n tukovou vážností jakoby ta vře
projedná vuli se uo opravdy
"I'yl bysí přišel už řed pfil
druhým rokem 11 Jelly pozdo se
svým návrhem jejž bych já byl
uslyšel zajíslč s velkou radosti"
"A klo mne předešel 1 Kdo Je
mftj sok?" vyzvídal dálo Komu-
ald a ohefi sršel mu z oěí
"iVemusíí obávali se ho jsi lí
ojirnvdu ženichem" chlácholil řA
p dalším žertem svého opožděn'
ho švakni "1'onliá hraěka" po
kraéoval tišeji vykládá j se po
dle lioniiifllda oknem "1'oměr
nnskrz filatonickýl Považ si mi
lý kirnaráde V naší šleditleké
společnosti nko zdu v riejblíŽ
užíval totiž života zase po svém ším sousedstvu objevil Hfí básník
11 ten jest do naší Jelly zamilován
"hnila Kosoříckýt" přerušil
llomuabl jeho řeč
tťfu ÍI liAu unlií kiiuf lr ní
Ióndýna žádaje aby zaslabt se já když ú iuk dávno Jsi ilonm?"
"Hlyšl fain jak tnd neslry
poněvadž ne chystá odtamtud m nčkolíkrát Jej chválily právŽ pro
jel
11 vrrmr
"(Uf ifit tm veiííehf" s srní
:hem nrííl Z'm "TakovÍ za-
rodiny k nížto vin patří macecha mčsliiáuí oí nesluší s pro šleh
líc I'rAvj tak jakoby íčkdo z
w-kolíka málo slovy dotknul vshin chlčí býlí divadelním herwm
hrubé Kínnbach v hovoru a hra nbo zařídífí sohč kufHář ftdvo
íiHi tlii v6 tionadá- kál ní AUi lo jest tím ím mth
ft: 1 t-in ni'fMn„ - - 1 - -
Jč hodností rodinné ' Homuald zfistal Amim ía nenastoupil Jflko
ho starší bratr ovíort rijorát
í pán jfdíhffii kavalírskou dríhu
jf(í:tv# rířal a r iho %tu
Iťt)!" n snili hv dlbdl kt
Mtldlb íknlv jrdimhnHl
rtl ilnlilH' — 1l dne iikA I
Sflf) N I 1Im IA V
Uký tu 11 UislíoW limit KM
Jmuo lny V iMi j lo bi h ul
In III" w
A liš lr Jrllaf" Mial
si IboHimhl pnldíj" k diiwm
kib poklid nii1 sn lipiinf nibl
"lnk ji Inm Udíš" slrtrmin
kým Mrin kirrý ulinl pndivnř
slušel k jeho Itrpí kiiéinil ubliiejl
iduMil "Ileřpnibyby fr m
liejdřlie til Ink bude b'!li bšs
lit llruje si s sinkuii m'1 se řptt
nu' ll Id iirtim ti nejde li se nn pro
lni ku k IbfiiirtiMlU raději $
stálá domu
"Tedy hotlo luúíe iloufntl
"Ncmivll" ptojiil mu ťlovo
tma n odváděl jej rpél ke sl-lkil
kde típliý sluha Hni énulil byl
HistHlil jiný ještě ohlillějšl druh
vlna jak už věděl h maji pu subě
liásledovatl "Jdli jesl leprv
osiniiáct b l lil jl bude dvacet
išak sroumt h jest lépe provda
li se ku pánu majorálidho mžli
zu náměiiléníka klerý náhodou
toliko doslal se mezi šlechtice"
"A starší tvá setru!" pro
hodil Knmnahl přijímaje od Ži?y
pohárek s perlicím se zbíleni
"Což Mušul" vi-ee Zi}řa zkou
maje proti světlu n znalecky o
chutnáviije nové víno "Což Mu
šul O tu nemám ani nemenší o-
buvy Ta se dívá nu svět oělmu
praktiekýmn Jest toliko o půl
druhá roku starší než Jella 11 1 o o
celý život moudřejší Ta si vzala
zu vzor svou ještě starší sestru
Adolfům která se vdalu z pouhé-
ho rozumu 11 nň ežl nyní mezi
nejpřednější dámy pražské Kdy
by si byl ještě svoboden til bysi
mohl vésti k oltáři"
"Myslíš to oprnvdut" vzchopil
Ke Komuald se sedadla n naklonil
Aspoň tak soudím dle toho že
Mušli to byla od které jsem se
hned za chvílí po svém příjezdu
dověděl že nejsi se svou mesulli
uncí šťasten a která tě pro to
srdečně politovala"
Komuald při tomto sdělení se
zvolnil vzpřlmoval osmahlá tvář
ještě více podlila se krví oči na
Z'ui upřeně nabývaly skelného
lesku a v ucjhlížšíiu okamžení spu
stil se hrabě Krobbs jako bez vlá
dy nu sedadlo
Žíku s nemalým udivením pa
třil na ten výjev Ani vn snu ne
byl by sobě pomyslil že Itomu
ald celým tímto žertovným hovo
rem by mohl pobouřit I se až do
tě míry jak nyní jej před sebou
viděl J'nkládalť celou tuto roz
právku za zajímavé vyplnění ča
su VŽdyť Komuabl UŽ byl déle
nežli rok ženat A šťastně či ne
šťiiHtiiěnu tom nezáleželo vftči 0
sohám třetím j 11 #ika přisuzoval
svému příteli posud vždy tolik
zkušenosti světské a tolik chlad
né myslí vojenské aby ho nezda
řené manželství nevyrušilo z muž
né rovnováhy více: než všeliký ji
ný nepovedený podnik Pro Žitfii
byl příběh nešťastného manželství
pouhou zajímavostí jako vy
mknutí kola 11 rozjetého vozu a
í to jen potud pokud se týkal
známých jemu osobností z kruhu
šlechtických %v by pak dotyčné
osobnosti nevěděly dátí sobé v
taková příčině rady zejména že
by muž neuměl sobě pomocí jinak
leda nářkem nŽ i omdlíváním to
mu nemohl ve- svá ledová otřebmti
srozuměli
Vidu tedy Knmualdii pře] sebou
v záchvatu vnitřní bolesti vyra
zil ze nebe proud divokého smí
dm kvapně naplnil prázdné po
hárky ft UŽ klada svfij k ustum
zvolal 1
"Itouinalde nechrne babských
řečíi mluvme o něčem 'jiném roz
umnějším Což jsi už zfiipommél
být I vojákemí"
Koumali! tímto připomenutím
opravdu vytržen ze svá jakési du
chovní strnulosti mechanicky
následoval svého hostitele uchopil
se vína mladickým skoro zá
palem pravili
"Ař žij' tvá ctra MušaJ Ona
jediná mě politovala v mí utru
stí!"
Dva pohárky za rníhly nad
bolera a v nejblížším okamžení
ohnivá jejích zlato viselo lift rtech
t lilo m do žil obou hodovníku
7é'm užil tí přestávky aby o
hrátíl M k jínýnii vtýtn
"A posud jsifujisí ani nevzpo
mněli n hlavní otázky" počal
nabízejťi Komualdoví talíř vzá
cným (tvoinn jižním "Jakí pak
irnLí tllf Vlitll Víífnl (hin fcl ífll
jspni ía $ú pfíjd vdmí nádher-
PtrM I
ní " -
Ta poniVa t liihutiilie
pfítilť Vilíi1 MhrhťilU Ibttminl
ďil Ni meiksl odpoiMťii h tu
ihšii kd" knAft I f vj
ilm iiilwlililfjiím smíru prý ní
ilšlim plrUtn e pÍAt-iisll ll
jej lirtliišhšlil lbV li' Jeli pnliě
kin) tduiiirhti ln1 Mptšhlinilli Pe
IcUim McMiil skfie mn-iMil je
iliislri koneroř prý tnu pd
Idu M tM ttintA priilic srutiiilli
plffCld klllí ilfl HjUti' jtŠtí
blíe si pndiledue
"Náleíl lo k mým malým rado 1
-tem jefdill se ítyíinl Jkn jVine
tolik Id v rhršcli Jťřdlvntl Mínu
tu mám ještě dva koně na Jl'le
rko"
"To II ihvšlíni" ovnl ŽípU
plit ní uje černou páskuj nad
pravým důlkem neiilm "('iniík
lieml nikdy spustinuill sice se
ftrull meri tmi městskou n vesni
ckou diiiinriidí A u oráči jistě
také nechodí!"
Komiuibl siěchiil pronést! siúj
iiepilnlvý úsudek tnul některými
šlechtici V sousedil VII kteíí liejunu
lile jiného než vdieí sedláci sta
rajíce se o každou otep slámy o
každou pošlou ovci 11 shnilý bram
bor "Jaký respekt chtějí pak Inko
vi Šlechtici míti od lidu když po
lkávají se s ním nu každé mezi
když scházej! se a utni 11 každé
hromádky hnojní Sledil h-kě mra
vy život opravdu kavalírský jest
11 nás bohužel v patrném 11 velikém
úpadku K čemu pak by byli na
světě správci h celou dvorskou
chasou kdybychom my je chtěli
zastávali!"
"V tom shoduju se s tebou"
přisvědéo val #i?a "že z celého
panství pro vlastní osobu každé
ho kavalíru není než les Všechno
ostatní patří více jiným lidem než
jemu Abych nezapomněl" při
pojil se zvláštním zakroucením
se k fliffovl hluboko přes stul 4svých knírftv "kdybysi někdy
měl potřebí peněz víš tak aby —
nu aby o tom každý nevěděl
aby 1ě neroznVsIi že děláš dluhy
a zároveň abysi mohl platit kdy
so ti zlíbí jen so obrať ke mně
mám některá spojení velmi příje
mná v takových delikátních pří
pudech a milerád ti zprostředkuji!
I značnější půjčku"
Komiialdovou myslí mihlo se ně
co co v ní posud nikdy iiPtnělo
místa Ode dávna slynula rodina
Krobbsňv vzácnou vlastností že
nedělá dluhů Důchody její v po
měru k jejím nejniitnějšíni potře
bám byly dosti skromné však 11
měla se řídili jimi tak že jí do
stačovaly Takovou hospodářskou
opatrností vynikal také hrabě Ko
niuiild že ani co důstojník nikdy
žádných dluhfiv neměl začež od
svých druhu v ovšem slýchal roz
liční tu lichotivé tu posměšné
vtipy Však od některé doby ozva
la se v něm touha aby měl více
peněz
"Dyl jsi vždycky znám co před
ní kiipitulísta v pluku "
"Celé mí finanční umění zále
želo v tom žo si dovedu velmi
snadno patřili peníze tam kde
někdo jiný 'jich nedosáhnu ani
nej větším namáháním"
"Což by mi tvá laskavost pro
spěla" osmělil se Komuald vstou
pilí na tu kluzkou cestu "když
bezpochyby zaso co nejdříve vrá
tíš se do Uher " a stud posud
nepoznaný sevřel mu jazyk Ký
chlo zapálil si nové citaro a něko
liku mocnými tahy způsobil ko
lem sebe hirslý oblak modrého
dýmu jenž zakryl rozpaky nu je
ho tváři
"Sdělím ti muj milý co zdo v
doinfi neví posud nikdo Nevrátím
se do Ifhcr už nikdy Vystoupil
jsem z vojska vždyť vidíš že už
hiií uniformu na sobč nemám U
nudím so 4de aspoň iilčíním si
hlavní svou stanicí a budu privatí
sovatí" A přehodiv jediiii nohu
přes druhou tak vysoko až sc do
tknul špičkami stolu naklonil hla
vu opít ft houpal so nit sedadle
Komuald dílo než po patnáct let
neviděl #ítfit nikdy jinak než v
uniformě Proto podivil se dnes
hned pří svém setkání s n ním
na balkónovém acbodíšlí nemálo
když jej spatřil v civilu v bílých
plátěných spodkách a v krátkém
loveckém kabátf Toliko ostruhy
připomínaly vojáka ač hodily ae
í k úboru loveckému VŠak do
mníval žfí po dloubá cestě a v
čplní bezpečností před reglemen
U'tn vojepským přítel cIicb obč
pohovit) v volnějším oděvu ob-
čariskím Tím víe pak zarazil
slyŠu z vlastních jeho fist že na
vždy opustil dráhu vojenskou
odložil uniformu dňsfojníckou
N7co takovíbo příhází w v ro-
dloAili ibililbkýcH tm1 míru
#MdV U t jn při inajifšlnbb
pÁlurb M'í( sptVbijí iMft #by
l icnifiléin ulil um njiill
ilMim ijlnuleiii1 pšiy Jinřnl
bi rin'lin pll il1iiiii ib-iinm
r-"lini pieti 1 it i m lmH[iii a
lAm nlnd ViŠMiýml výhoda
ml i bul pti majiuštiib li Uvalí
rcdi Vidi poniml ilslnjnb kťhe
Hune rblějt Msbýll i Mu j
Kuli (I priMoHiwhl byl y lollčil:
jmťnl ruky 1frU jlsk tirnAvl
dělu rUlokraei prliflní 1 p
kladny fahrlUiilftv bursovnldi
hráčrt nim I lichvářů rnřmnt sr
primlíediilctitiii půvabné domÁH
ei-rv Mimo lolo pravidlo děje se
ji 11 inimofádiiě vystupováni Šledi
lickýdi ilAitojntkilv t Mtjikii! bud
pru fieřnplrteeně dluhy Imif pro
výiiVné a iohoišlÍv rvačky
Kleroil ie Vsedl Iřehlo príelli
111A lisl odchod Ziguv n dráhy pě
ttiiviiln' netoliko se rálibotl po to
lik let ale I s ťispěchem pnvAM li
se že nikdy Uchyl Vo vojně A že
přece dosáhl lihož stupně dilsloj
niekébo Jakéhož sobě musil rn-
kloužitl Kniiiiinld lienialýni ti ni in
sivím fiřed iiepfítdriii n toliku jix
vámi kleni na bluve jeho vydá
vají skvělí svědectví o nebezpečí
vítězně překonáními
Sinrr limbě Felix Kiniibiich no-
smi nu živě yijm tedy uč liru-
kov není panstvím iiiajoráttiliri
přece ani eo jediný syn 11 iicjHtarší
mezí dětmi dědici nemá potřebí
zniěňovati uniformu vojenskou n
úborem civilním Ani druhá příči
na nemňže mítl při něm místa
"Kdo má netoliko naději nlo l
jistotu že bude dědili jmění tak
krásní jako jest JIniskov veru
nepotřebuje se ucházeli o ruku
nějakí bohatí židovky" uvažoval
Koinuald "Nezbývá tedy nežli žo
vyl tipuje Žiffft r vojsku bur pro
dluhy aneb pro nějaký souboj
Ze měl vždycky velmi mnoho pe
něz to jest pravda byly-li to
dluhy nikdo nu nich neviděl
dle dnešního vyjádřeni tfíffovn by
bylo to arci možno A nějaký
křiklavý souboj To by byl mu
sil odepjati Šavli už dávno'
Souboje náležely k jeho zábavám
— byl znáni po Kiirnisonách jako
nejlepší šermíř a střelec ač tu
slávu zaplatil vým pravým okem
Itomiiahl všelikými otázkami
snažil se vyzkoumali pravdivou
příčinu která přiměla Žitfii aby
navždy svlekl se sebe uniformu}
však hrabě Kinu lnic li odpovídal
vyhýbavě že už mh té vojunčiny
dost a dost
Mluvili o jiných věcech} jedli
tiili a kouřili dále Koinuald ještě
několikráte přiblížil se k oknu a
pohlédl k jedlová purtu Dámy liz
lani nebyly
Počalo se šeřiti když Ziku do
provázel svého přítele no nádvoří
kde už zajímavé spřežení hrabalo
v písku Komuald vyložil mu
přednosti a zvláštnosti každého
koníku poučoval proč ti dva mu
sí jeti napřed 11 ti zůstat! při voji
podotknul kterého z nich musí
vyměnili za lepšího až koiwCnř
rozloučiv so a slibiv žo opět co
nejdříve přijede letmo opustil
llruškov
Večernice vyšlu nad bory
VI
Jukoby ani nejmenší věc neby
la se přihodila hrabě Komuald
nnzejtří ráno vstoupil do komnat
hraběnky Kláry samý žert samý
šprým omlouval se že jí svým
včerejším pozdním příjezdem způ
sobil slHrosti vdml hovorní vy
nravoval všechny malicherné po
drobnosti sví cesty jak který ko
ník so vyznamenal a který jej
zlobil jak cestou tam předjel
všechny povozy a zpátky jak pře
jel všechnu mýta nedbaje na úz
kostlivý pokřik nájemníka žida
iitd atd„ co vftbcc zajímavého
dňstojnickí ekypáží v českých
vesnicích a za noční doby přiho
dit i se muže
Hraběnku Klán naslouchala
vvnravování svého manžela více
zo zdvořilostí než n pozorností —
Její pocity a jednání při tom by
lo bv vůbec vdmí wiadno popsali
Tváříc sc jakoby něco důležitého
hledala pobíhala- ve sví vnadnč
toíletlě ranní z jdri4 komnaty do
druhč chvílemi jen tak zpoly se
obracejíc k hraběti jenž Mi ví
vysoká jízdeckí boty skřížení n
pružnčio kožením balzaku pohon
páva! so dle promlu své řcíi tu
zvolia tu prudčfijíi sleduje svým
mdlím nevyspalým okem každý
její krok Ňeeblčlft sfl potkali %
Um okem fit Ha ho vrlice muM
na přítomnosti muže jenž na
pohled tak rycbl zapomínal jak
rUf j( liMUll NrMHbl MiiMl
míli Jak po tiVtrJUm j'dnšnl
Isk Ueh ripVAv k nl
pf ibtiín jsk pi Ukuit uišíte
llHH íllj m plijill sl ďt tl' J
ilhiíj tistin J-jl Jsk jí l
luilíe imtit aby Jej pnboi' liU
juk lit Slul ruiiti Jejl nejbib-sl-ttějí
klid ld Ji tu smi iwuaII
k ni JaVí mlpnlMI
Pravda iunt lo dnes pnnejprv
e rm hnvnv se k id nadmíru ne
itlriií 1 iieiiadiínl pfiA-l a pukra
ěoval v přfMii in'111 drti criif 111 po
měru n ona pustni Wdy pomtiě
la Ji tolik vndechtH a sl stA
lo Však liikovťho řbbVnt jcjl
letiskí a litnnřeUké ilňslojiiost
Jako čera lieď-pillíl se p"Mid
Itikily Proto jel šeekil riiiHtena
jdio iiciindiílým iiávrnlnii n v
první dli III rdá se jí ? Ouslně
ona jest vinna nikoliv on !!
příkladná Jistotu n svichoiMný
klid V knžilctn Jeho linuli a shnil
braly na sebe láz shov iiavmll a
proiiiliiutt a ubohá Ženu bla ko
nečně ráda ŽO neslyší od něho
žádní výčitky a žádných žalob
Nevědélať jak olpovčdčll 11 byla
rádu žo 011 neustále sám mluví
Vždy ť konečně on může mítl prav
dut Snad onu skutečně také
pro něho so nehodí í Snad dámy
které už a erbem se narodily o
pravdu dovedou býtl jinými lep
šími ženu mí než 01111Í Snad nu lé
'i _„ „t 1 7 1 IimI
III UA liwm 1 nnuit lig inui ji r
I w 0 ' I
ceno zaiinym jiným zpusonem na
hý ti není lze! Snad v mesalliaiiei
nešlcditická polovice vždy a ve
všem jest vinnu! Snad přece prav
ili že šlechtická krev vždycky jen
se obětuje kdykoliv so spojujy
jinou!
Tyto úvahy oblomily prvotní
zámčry hraběnky Kláry po vče
rejších příhodách} n když hrab8
Komuald z její komnaty tmi ne
odcházel ano když došlí ranní
časopisy a listy jí předčítal když
pak do zahrady ji doprovodil n vo
společnosti sví matky tt svých se
ster vyznainenával něžnou pozor
ností tu ocitla so sít ut oční na roz
pacích jnk chovat! so k němu bcž
přetvářky
JJylu rádn že aspoň nu zevněj
šek poměr jejich manželský opět
se zlepšil žo nspoň před ostal ním
světem vypadají zase jako muž n
ženu V nitru scházelo v tom o-
všem velmi mnoho — ale ten ne
dostatek konečně bylo lze pokrýtí
společenskými formami i pro tuto
potřebu velmi dobřo vypěstovaný
mi —
Proto bylit Kláře přítomnost
hraběnek vhod Mohla so dčiistnltl
hovoru a přece nemluvili s Ko
miiuldem Uměla sl vždy vybrali
takovou poznámku otázku nebo
odpověď žo nemusilii pří tom o-
brátitl oči k němu Stará hruběn
ka usnadňovala jí tu práci Potě
šenu žo mezi mladými manžely
opót so jasní uvolnila všechnu
svou výmluvnost a dovedla ji ří
dit i takovým proudem že l Ko-
muiild 1 Klára stálo so v něm na
lézali Komuald vypravoval o ve-
likím přepychu jejž byl shledal
nu Hruškově o Žíkovč vystoupe
ni z vojska o výletu hraběte Fe
lixe do Indie ald
"A dámy nebyly doma!" tázala
se hrubětika Klotilda když Komu
ald ani nejmenší zmínky o nich
nedělal
"Jfyly vSechny doma" odv5
til Komuald shýbaje so po kostě
ní ni hladil ku kteréž Kláře ze za
vření knihy nu zemi bylo vy
klouzlo "A nemáš nám od nich ani nej
menší vzkázání vyřídili!" káralu
opít matku domnělou zupomčnlí-
vost synovu
"Nemám" sušo pod) k nul Ko
muabl n Kolanfiiím ňkloncm po
dávaje přes klín sestry Oktávíe
sví choti co ona zpoly obrácena
k matce posud nebyla pohřešila
"Což jsi jich ani neviděl?"
škádliví vyzvídala komteska Ok
távíe "Viděl jsem je" pokračoval
Komuald beze všeho přízvuku a
snímaje so stolu slunečníky aby
jím kreslil kruby do písku dodali
"ale nemluvil jsem a nimi"
"To byla vdml zajímavá ná
vštěval" ftveraíivfs namítla kom
teska Melanio ai
"A přece vám povím z ní ještě
riíeo zábavního když cheefň i o
dámách" zvolna odpovídal Ko
muald nedadu se vyrušili zft ví
ho na pohled hlubokého klidu
žádnou pichlavou poznámkou
avých posluchaček
Ty všechny zároveň upjaly na
ního sví tázaví zraky í Klára ň
kosem zvídavé k uhnu pohladila
(PokmíovM)