1- t —~T"
4
CAltT HEDAKČHl
KMTORIA! RrCTION
POKROK
roKROK dne r fAM (irMrMnrn) wo
K historii olynipických her
D l PINT JU frl ilvnrltl
w mi n i„kv íd-kuvé nmHi
vfihVidiii ubránil itrtiiin- k mé
t A krvnvýitt npiroM pd W
Irm králem KIWh olnmvlll Oluit
iiU brv tMVfrrn bohu eovl
tnk v minulých W'h vít ohrni il
e k Olympiád nrjvřiil vA1r
v IhUké hUtor l AtldHl vl-o jak
líliili leml Vstoupili du řiHodn
tohoto lokti V stadiu V AtifVi-rptiHi
v Itrlifii a IiMvimIi IiI byli stel
nýml motivy jitko iilhh-ti imímuI i li
dub kteří rá vodili m věnce mi
vfínové ii slávu svých zemí
Snmv v sobě iiifriiiníliiv n a vy
mučené k pěstování přátelství hn
rl rávodnlky liry fy lo po erbm
moji historii žily Vf elitní vílky
V roee 770 před Krhii-iii kily I
film postaru! se o jejích obnoveni
mi planině Olympské hýly nte
li y k zakončení Imh iik války
která tehdy zuřila mezi městský
tu! státy řeckými Staletí f ř t tím
kdy tylo hry tvořily éát národ
nílio 0ivotn řeckého ' docházelo k
nim každé ětyfj roky při slavím
stech nu počest boha cil lilii vál
Idl lieZIIUieyila jejích pořádání —
Myly vžily signálem k příměří
Vojiel vrátili se t bojiSť aby
iilknli mi- v závodech anebo nby
sledovali velké liry I jednotliv
cům ze zemí nepřátelských bylo
dovoleno nby vstoupili iiii planino
a fpoornvftli zdatnost svých ne
pří lei A stejně také Hitu nul!
lil aby příměří bylo prohlášeno
Mezi válčícími městy o orli' trvá
ní her Athletňm t sech válku
Vedoucích měst liylo dovolenu II
by do zápasu těchto vstoupilí íi
závody lyto znovu ztinclily íňtcl
siví ji' roztříštěno bylo lety vál
čení —
o Iínííi l-t konaly liry tylo o
knM' řtyH roky n uloupily k ti
diioví ní přili-Ulví mi-zI íccKyini
Míly HoiiftiHiifl mřly inlrZovnll
ícrkou liilliH v poholovimli n
ziliilimMl pro vílky w-píáMi
Jimioiii uvoleným fMky m lx''H
iiCiiii lyl ilovolovíno nliy m m
Iřchlo rYivoilfch podíleli it po
píílilí'p vňiclmi síívoiIiiíi'1 byli
iiiicimiI podroliill no faHliinfatfiií
inii třžkťiim vp-vlku jmmI řízi-nÍM
hIiiIii HřliMii itUi doby lyli liti'!''
ni íll v iřymiMNiu pod xlíliil kon
f rolou n j''íí''li utravi a výuvik
jiyly pod dozornu ií'i'dní''li od
liórníkft Olympiády tylo hyly ve
dfil'?íln fiiiHHftn ve vojen
klií připni venoNl i fleekii ii liry n
držovAny byly h přenou pnivldel
íiohIÍ nž do roku !J!M po Ki-íhIii
HIívh tfehto Olytnpíekícli ln-r
i la do lííhfork Vpoioíiuilo ho nu
tyto krÍMfiA svítky NÍly n imdut
kríny iivSiik íeprve v roec )hW
hyly obnoveny FiVrrn de CoiiIht
lín' mlmly l-Vniwoii klerý Uw
není pokoření v( yhnil Ninel v
tom 1H70 itmiXil w najfliiijiiky
proHtřfdék kleslí) vymazal by tu
to nmutriou kapitolu řr8iiounkí
liintorlrt l'říS'l k tomu přexvčd
hni H 1A Hfí toho doeílíti třlen
nfm vývojem frařinoiiZHk1 tnlAde
fa (Vhtoval po vclfan nvřlř kIu
duj' xporty rňneh nírodfi a po
Hvfan nívnilii do vlanlí xortfafiíno
vul třloevíiii kluby v rfiznyVli
lhnÍH'h Mn1 A vody koniny by
ly každbo roku iivíak tyto ne
vyvolávaly žídoueílio iiadáení
V roeo 1801 uvolal (íoiiberlín
přední pracovníky na poli tíloeví
ínťm v6'eb nírodft ku konřereneí
v pnllUUfi Horboiiiiž Zde uřínřny
byly í'My pro obnovení Olympí
ekyVli her Aihfny eťvt přlro
zen vybřr zvoleny byly za díjí
hh prvníeb lííelito obnovených her
Ž nakolik 'lni po U' armAda W
níkftjbyl pí!"'' zamtnánit vyklí
zovánífrt hhtorkWio Křadíonu
vybudovnlio r roee MO před
KrÍHt'řrt IznAldA xeddl r hU
ho wrnmim W 'Inihdy zářila
uvojí MiW V pokryta priehem
i Špínou hroMudnýmí po fJlí
k pdníeí mílí přřd bou v'lký A
kol ivňak vykonali j'J nwpókojí
yt n Vilyi f IM roku lftí bro
řřiAždílí ntbWI z Hho nvřta
lo rííiy mnmor Wkl tak ja
ko přel dávnými vřky '
Vím Jak 150000 ób nhromdl
ňih v první fon tihimmí Olym-pb-kyVb
hr (fnoA wnohýeh pa
tumiívUjvU rodin vro[kýeh by
lí pfttomnl Vňm jmnu jícího ř#
r'kbi lowii byl wlnnUím Aw
rík rtoufifiin byla omí Av(l
wíky ktřl odeílí dvftl m řtr
nAl n íit'#hlm lihnut
rrliu lunrnttioiiliou Mnl
lt-ik' elik hiiiini loiiri-i t
tu V hodny ir tu ? kilh UoH
(rutuXAiiv triloit iA voilnfími nnt
rnlImnikAnm MM l-Vidiplilenovl
klrrí po bltv u Mnrnthnnn v ro
!!() nřed Krliiem i ř i i I
Athén rprávu o vlítl nml lVr
iniiv n I 11 mrtev mi ti7iitl v
éeipiín po dlonlniii uiin iijďlin
héliu Iléh V foee 1 HHi h pf li
lié Ink dlouhý jukn bílí l-Vidipiib--miv
a fciee lul vriláteiiost dvínílí
iistl a ji'diii tíeliny MÍb' 1'íi
víecll liáleillljíefeli ll Mpiekýrli
hníili loto vimIiIiMiiI hilu r'ho
vávíiiii
MiinilhwmkA cenil povahuje ip
fn iiejlavnéjií to víeeh Athbdl
eké tniiliee pnul to řádný ln''i'
liemá V Milíř Vlee rne'jii lieli nu
vyhrání jedu- I '! ceny Niipjeil
ill Inilllif ylívodi je Ink Velhr "
mimi vyéerpnll veíkeroii iiubro
Miidéiiou vnitřní ílii Ve viirli
sil olyiiipíekýeh xívoihodi hli-lr
nrei i'ha1'lv hriiin tohoto loku v
Antverpáeh Amerika aékolív by
In v(lé'M ve vSeeh Ukalil jenom
jednoueiiu miirathoiihkoti To by
lo v honily in v roee i:mi kov
John K llnveH élen Irsko iiiin-n-
ekého Klubu v New Yorku pro
hláSeii byl vítězem nad Italem )o-
raiidou jenj? kleni na závodní drá
ze —
Poranilo vřílil nc do Stiuliouu
Zllliéllé před ohIiiIiiIiiiÍ I'íi Vt II
pu lo liraiiy nu'1 ne ohrni itl iiii
evo nby ti"'iiiil okruh dvou tíetiu
Iráhy Místo toho víak obrátil m
na právo Zástupy lidu zat a rušily
mu eestu n jenom h oblíí -j o
ilátíll PiVee neelitél si iieebnti íí'
ei Celé jeho léto Ho třáslo n nobv
Kotva ovládal Jenom u obtíemi
poHlaveii byl na nohy Péžel jeSié
iihí IK) yd n po te Mesl k zemi I
ředllíei ZlívoilTl II iliváel jej obklo
pili a poskytli mu Ntímulaiity aby
mohl ne zvednout! opětné nu mdiy
Poriuubi hráěel jfdlé dalSbdi pa
dcHÍt utop ii ojielně klesl J'os(y
nul v byly mu dnUl Htluiulatity a
e Ital byl n to vykonali jeAlé jen
IihI 100 daláíeh yardu té oil
iicNcn bvl ze závodislé rředníeí
závodi mélí v ámyhlii přířkiioiili
vílézství Italovi ňVHiik iih aiiierl-
eký prolent líiyen byl prolilááen
vítézern
Knhly Manit lion neetiai vo
svých Ktopáeh nlhlety kteří iiíkdy
po é jiz" na závodech nebyli m to
brátí ňéast Avňiik při žádných zá
vodech uedaálo k takovým dftsled
krim jnko iři maralhonském břhii
v roce 10 1 2 ve Stockholmů Ze
Kcdmibáti péti závodníkfi kteří
přihlásili ho do marathoiihkého
břhu KcdmdeHát onemocnělo ná-
Hledujícího dne jeden zemřel a ji
ný nalézal ho v nebezpečí života
I tyl neobyéejné parný den Teplo
niér ukazoval 100 utujňfi kdy?
závody byly zahájeny Pyl iicinéu
návrh lby závody odloženy byly
do veéern nvfiak zincl obavy
fa bylo by to výhodou pro ftvédy
kteří odložení navrhovali zamítli
tento návrh Vítězem Mul ho Mc
Arlhur z Jižní Afriky Po docíle
ní uvébo vítězství také klesl vy-
ii ii r éf
cerpíMiiui a vavřínový vnu-r nu
ze olympukého byl jioložen nu
(ll Vějící HO jeho tělo Dlouho ne
nemoli! vzpamatovat i z vyčerpání
ide přcefí ho pozdravil
První Olympícké hry jak výíc
jiŽ pověděno konaly ho v Athé
náeh v roce 1H! a Amerika ze
řtniáelí cen odliesla devět V roce
1ÍKX) konala ne Olympiáda v Paří
ži a Amerika odnewla II cen z 2'1
V roec 1001 konaly ho Olympícké
ry v Ht Pouími pří příb-žitosli
větové výlavy a Amerika od
nesla 2 i 'y2fl V roce VM O
lympické hry uspořádány byly o
pítně v Athénách a Americe pří
padlo II cen z 2J V homlýně ko
míla h Olympiáda v roce JÍI0M n
Ameríané získali Í5 cen 27 l'o-
slední Oíympieké hry před válkou
konány byly ve Stockbolmft ve
AvJtíku v roce Pil 2 a Amerika
zMala Vi con i íi'l
Poldfií Olympícký UounrcM ko
udit byl v pařížské Horbonní v
roce J0M a a"vodnž iKřieneno by
lo konali fcedmou Olympiádu v
Perlín Později z toho l aefilo
výbor rozhodl w pro Antverpy
kde konali měla no Olympiáda v
roce 1010 Válka lomi( abráaíbí
a tak cJoéío k Olympíckýia hrám
tiiiíiiilm roku MeiMtAfmlnl
li- r 0!und k i li In r i i I e k
v luif 1 1 v Piilisaniie n
I lni té l)i ii"ii'i'tl nby
iinlii tinilné sxítmé A1kVt
Nl l lii lidi-Mllié MtiJrtíi Tuici
a 1'i'lliMiÍ l-ti t m"f oihi „liIli
n-r ll!tinpi'býi-l b ii% lii Zl I"
i k mi !i-' kletí v My mi tMvni
piiilu píiibAfeli jnku stnéástkn
"ivnddku rakouských ptUli po
pí't Ivnertilctém rápnse nn lllym
pii-bi v Antvrrpárh jnko nárol
siiiiiieiftiií n ootntníiii rovný
nUiHioení C'oU Ml dosiivnd ?"i'IU''Í liinlri-lit pio
'!
iilrii tll mpiiiiiiicli iiclis vnlo oku
tfn'"'s !lln lilu ktuboíliv dpu
si Ni umI jilMbu t llfjíítiirh
řlo ínA Ve lále Ihly V lit trtlv
iniiiié iikipí liinirbrt TmiiiU"'
Vtili lliiho lkMlil ktilV b'pe bil
řliálil p' f I nlM b í lil
ji 'i i M Ti'Mí Krttpis ' neipn
ri iili'ilinhíi ii jeho pl ind bvlv
'Niislebíňiil Kristu' n 'Zivnt v
liidíikn " Vítsiím kontrovi tmiIoIi
m""i tiétrt i nl Stkvdiimi "k l
je stile itdpijidne A U íiohiA
práce"
yA války a po plíno' i I viltim'
rnielí(kyrh Vnjiiku dovtb ke
pfibřitoMi k spnitrid lrtříře
Mnořl f ub it JmIií li nikolikiob n
td doViibtuoi n nikdy Krt iblit
Vy V Pnílři lilřilé nrfrt'"n-lií!
AtneiiekA tmiforni bjla odporu
dél r spojeiit iiAboemkym ncv„ím do jakýchkoliv kmhn Jnko
kiii in sticiMMKu iinieinm e v }1„jp„ iiopnA ntmádu v Kvropé
této knihovní pír! jejím iiirnítn! tňfrinn tWili o v Pnfííl olké
Néinci U o lieskonnle rinný' „„„„ i ti-MKW InUkv tUv
1 té
rali 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 řosl M"''iu le-kviu
a nudě ny in jt'juiifntir-ni poron
umění pro vwmini Olympiád je
ir Jiií tJulliJnrkovký ibdife
ználii' l V Americe kd dlel v
foce !!H) pil píílcililsli mélové
'stavy v St PoiiUii Jak pí'"il
časem sdělil v prudkých "Národ
iiíill listecli" (''echové svedli tu
bé boje ro tináiií Když v Stock
liolmé ("'eeliiivé měli svou vlastní
bijkn a sepnráliií oznnéeiií byl
x tuho ve Vídni velký poplach
l'Vnnliáck Josef ibivid si denně
referovat! postupu (VebA li ce
hký delejiít proto že mluvil při
oficielní příležitosti za ("'echy če
sky byl obžalován ze zemérndy
Ne ovsem bii"d nýbrž už za vál
ky kdy pro' i ťcrhňin ve Vídni
lin"!i volnéji nice lierlínšlí dele
tíáli V Paříži lilésadilí víeebi-v své
síly aby vyhodili (Vchy r dosn
vodního jejich Kcdhi a rakouští zá
stupci v Meinňrmliiím výboru
kníže Ol In Wridiscliifnictz hru
bě Itildolf ('olloredo-Miiunsfeld
jim v tom stntcěiié pomáluili S
dncM -- juký to rozdíl? Kde jon
různí li WiiidisTliirractzové n
Mairnsfcblové? ("'echové pak na
slavných Olynipických hrách zá
vodili h ostatními jako rovní h
rovnými
('Vidlové nebyli zastoupeni nu
lirvní Olyiiipbulé v AlbénAeh kle
rá oKtaltió málo byla iinvňtívena
Teprve nu druhou Olympiádu v
Paříží v roce PUK) jeli' (''echové a
odnesli fci druhou cenu v disku
Do St Poilisil v roce l!K)l ("'echo
vé nemohli pro nákladnou! avšak
zu to zúěiiMt tiili hc Olyniiiady v
boudýné v roee 1!()H u i yvíášl
nich her v Athénách v roce PlOď
1'éasl na závodech ve Ktockholmě
byla již nnciiá 1'adávula tu na
váhu pravidelně olázka fiiianéiií
Jak Dr Outh sděluje mívali (V
i hové k (lisposicl jenom tři až éty-
íi tisíce korun pro více jak dvacet
osob kdežto ostatní národové o-
pérovali a desetitisíci i statisíci
enlokráte tomu bylo o v Sem již
jinak ('-eskoslovcnské ministerstvo
zahraničí věnovalo na přípravné
prňce lOOÍMM) korun a vluda pak
poskytla na výpravu huiiioii znaě
ný obnos
OBNOVA KNIHOVNY
V LUVANI
PROSriUÍÁ universita v Puva
ni v Pclpii rnřla před válkou
jednu 7 nejlepšíeh a ncjfiozoru-
hodnějňíeli knihoven uvita Jak
známo knihovnu tato znlécna by
la německými barbary Zníéení
této knihovny znamenalo ztrátu
jež nedA ho vyznaěiti v centech a
dollarech poněvadž byly tu vzá
cné rukopisy jež vřibce k nahni
žení nejMřtu
PnívíTHÍfa v buvani víak přece
předsevzala kí úkol obnovili uni
versitní knihovnu k bývalé její
lávě Cbee toho docil iťi za porno-
jiných vysokých uěiliít světo
výc(i h iiěíníla k této obnově jíž
zméně- kroky ííníversita v Puva
ní obdržela až do kotíce minulého
měsíce darem kolem ř0ÍK)0 knih
lavní ? Atiířlíe a Francia V An-
prlii utvořil se zvláštní výbor nn
ífliekýeh muversit klcrý Hpolu
pracuje na obnovení knihovny v
belgickém universitním městě —
Výbor fenfo poskytl jako vánoěoí
dar universitě v Puvnni sedm ti
síc knih velké ceny n od té doby
vzácni lísky získá vA knihovna z
celého hvííh
Pelífíěfí vědátoři vSak si u vě
domiijí že knihovna tato která ve
Mředovřkii byla zvAtia "dufií Pel
ífíe" iwtfiMs hýtí nikdy plně ob
novná Některé vzAcié literární
práď byly ztraceny nadobro pro
véř pří požáru zJoéínné založe
ném Ňčmcí vxrptiu roku Jít 11 If
tilvoiHitii v Puvaní mížc míli zase
knihovnu pozoriiholiion a draho
cennou avíak nebud mílí kniho
vity lakoví jako v míniJoxtí
vědátory
vSeeh řeiní
V knihovně léto mibVnly si díl
b rukopisy Neposovy kodex lié
kolika í-á-lí Nového Zákona ru
kopisy o historii Holandsku a ji
ných evropských řeini ve středo
věku n jiné pozoruhodné práce
Celkem knihovna chovala óiiil vzá
cliýeh rukopUň n IOOIHHI MViizkň
což víeelino niéeno bylo zlovolné
založeným požárem
Piivnú v náboženském zápasu
slředověkii lirálu vynikající rolli
Jako středisko pozorilliodiirlm u
cení měla přirozeně mnoho mužů
kteří otázkám iiAbožeiiským věno
valí velkou pozornost biivan o
patřila světu muže kteří byli na
zváni "předchůdci reformace"
jako Prasmiis Airricola a Prutr
slvo prostého životu jelmž členu-
vé byli ucjliberií InějSím živlem
katolické církvi ('lenové tohoto
bratrstva vypisovali svoje náhledy
o náboženských otázkách a ruko
pisy své ukládali v knihovně v
PlIVIIIli
Nebyly to vmiiU jenom otázky
náboženské jež tu byly luštěny
nýbrž ziuičný zájem jevil se tnké
o vědy obslraktní V patnáctém
století působil tu znamenitý ma
tematik Simon Stevin Mezi jiný
mi znamenitými učiteli dlužno
jinenoviití Oerardu de (Vemeni n
Vesnle Vcsnle je caslo zván za
kbiilalelem moderní vědecké miui
toniie Puiversitn tato měla zlatou
svou dobu Vo htolelí iatiiáctém
Za vlády francouzské sláva 'uni
versity poněkud ochabla Později
universitní kolleje byly zavřeny
Moderní orjnnÍHiiee uiiiversity je
výsledkem snah holandského pnii
siví Holandská vláda zřídila tři
úplné university v jižním Holand
sku v roee 1815
Vlivem Spojených Státfi a nn
Hlického výboru universitního
silný anglosaský Hcnliineiit je tvo
řen v nové universitě Vělňina
knih pro obnovenou knihovnu ti
niversilní je psána v jazyku an
glickém a darována byla ze Spo
jených Státfi a AiikIíc Také v Ilo
li mlsku Francii a Švédsku jmou
výboryí které Kimlupracují na ob
novení universitní knihovny v
Plivaní 1iivn Tiská universita bu
de mít! zajisté i v budoiienoHti
přední místo mezi proslulými Kvě
tovými vzdělávacím! ústavy
AMERIČTÍ TROSEČNI
CI V PARI2I
PftPS dva tisíce bývalých ěnu
amerických expedičních bo
rfi ve Francií nalézá hc v Paříží
Mnozí z nich jsou bez zaměstná ní
a védo ne jim Spatní Jiní mají
zaměstnání která přinášejí jim
skrovné živobytí Velká řada vy
dělává si živobytí prostředky vel
mi pochybné ceny n volky počet
žije v naprosté degradací ve čtvr
tích pařížských Apaěů a živí se
zlodějstvím anebo potu A báním
podvodníkům a podvodnicím aneb
podloudným prodejem opiát íi Pý
valým lěmlo nmeríckýiii vojákům
Žijícím v Paříží říká se froHočníei
I -'řcdiiíeí pařížské odbočky A
merické Jcjíífi prohbifiují že jenom
pluk americké vojenské policie by
mohl v této Mtuacj učinit i nějakou
nápravu Francouzská policie je
viVd těmto vychytralým Američa
nům naprowto bezmoieriou J'aříž
ská odbočka Americké ejie ma
jící toliko ÍKK) élenfi ncmňže také
níéelio učinil! proti dvěma tísí
eňm Situace nc stává horíí každé
ho dne
Tito 'američtí trosečníci jsou
částí tragedie války V době xvé
služby náleželi v armádě k nspo
kojeným Žívlňm Někteří z nich
zůstalí ve Francií když armáda
se odebrala domu Jíní odebrali
se h armádou do Ameriky aváak
lozdéjí ho vrátili zpět do Paříž"
Mnozí žních jsou prostými deser
(éry a noví desertéří z Forýmdoi
se k ním atAlfl připojují Vffáína
jich icin)Že mi odpoutali od krán-
V IdednVMiy jejleli spnleenovl a
tak nineriekýni voják 11111 popřána
liln příležitost mditédiioiili d
"velkého' sěn" k čemuž ibuiin
plílclilost lieinrli
Ale limeriélt Vojáci svlékli již
uniformu n výhody klďé slcjno
kroj přinášel patří Minulosti Pý
valí llllierielí vojáci stnli se tro
sečníky v pravém smyslu toho
slova Většině daří se prabídní''
ale nikdo 1 nich nehledá východi
ska r tobolo postavení P větíiny
mravní podklad bl mělký a ny
nější leuosivý život se jim rw
mloiivá lépe nežli dřívější život
plný povinností A ne jsmnlnější
při tom jest že tato armáda tro
sečníku o kterou se nikdo nesta
rá slále vzrůstá
Přicházejí noví netoliko z Porý
ní ale i z Ameriky Mnohým z
nich zalíbil se do té míry evropský
zpfisob života že ve Spojených
Státech ko necítí spokojenými
Mnozí z nich nejsou m to náležitě
vysvětlili proč opustili znovu
Spojené Státy 11 vrátili se do
Francie Někteří nich očekáva
li že v Paříži snadno naleznou
práci Mnozí z nich měli různé
plány jejichž prostředníci vím
chtěli připravovat! Francouze o
jejich ťranky Avšak všichni byli
zklamáni Ve Francii je lěžko na
lézti výhodné zaměstnání člověku
který nezná dobře francouzského
jazyka
Mnozí z nich snaží e přiměli
svoje přátele v Americe aby po
skytli jim pomoc Tato pomoc
vsak jenom v řídkých případech
přichází Ze zoufalého postavení
k zločinu je pouze krok VělAiiui
amerických trosečníku ve Francii
vrhne hc na dráhu zločinu Mnozí
z nich jsou dopadeni a odsouzeni
do vězení Americká vojenská po
licie časem některého z nich do
padne a jcdiiAJi se o deserlérn
znamená to také trest vězení Pa
říž n těmito americkými troseční
ky noví si rady Větáina pozoro
vatelů Klioduje ne v náhledu že
splynou h pařížskou spodinou a
zůstanou h ní do konce svého Ži
vota —
MĚSTO LENOCHŮ
MfiSTO Cajamarka ležící v
malebných Andách je ozna
čováno za nejméně ctižádostivou
a po pokroku bažící osadu na ce-
Jém uvito cestovatelem Ilarry A
Frankem který o městfi jmenova
ném ve Wide World Maazino
píáe následující 1
Cajamarka je velmi Marým mř-
stem Spanělé založili je když do-
byli této země před staletími ria
měslišli indiánské osady ale ze
staré civilsace Inku ničeho tu ne
zbylo Ncjstarsí lnulo vy ve městě
jsou chrámy které zbudovali do
byvatelé Chrámy tyto jsou do
dnešního dne nedostavěny niko
liv pro nedostatek materiálu pra
covních híI anebo něčeho podobné-
ho nýbrž z té jednoduché příčiny
fa v starých dobách hc z hotové
stavby platily daně a nikoliv ze
stavby nedoliotovené A tak oby
vatelé nby vyhnuli ho placení da
ní zastavili prácí vždy před ukon
čením Zákon tento jíž' dávno po
zbyl platností ale obyvatelé to
hoto města ve k dostavění vých
chrámu donud nedostali
V Cajamarka je možno uznáme
nat i jcátě upolečcnské proti vy —
"Hořejší třídy" vyznačifjí ho tím
že iiohí Jímce a (dřevíce n nevyko
návají žádné tělesné práce "Do
lejší třídy" jsou ofrfwněj&í nežli
chudina kteréhokoliv jiného mé
uta va xvětiTi n je 11 nich bída té
měř nepopsatelná Váíchní pak
jsou lhostejní ku vScmu a pohodl
ní až běda Nedostavěné koulely
poskytují městu malebného vzble-
du Jnou zbodovAny z barevného
kamene a podobají m chrAmum v
Salamanee va Španělsku Kdy
Klavba těchto cbrápiu buda doho
tovena a bwde-lí někdy vfibec do-
IkmiiVmi lift l lokbi lnílř ne
hniiiji e dAti odpoVíM
A MjítliMn je h lidé irnJ
mi i pintťhl lohnlo M'tlAh' hit Mč
lrt Ni-ld ťioíno e nřlí lníitto
fkrttl drlliku lul pKol liM In kle
li vMáleiiíjil pbtlttŇíl Aid jejirll
bidti 111 plibodi V hiill 1 1" li bil n til
bití Jtoll idiilivilliinlně pokoji'
11! e vým tVlělem Ani rHA r
inádrt bidievlekýrh ntfílAtorrt by
je nevyvedla Jfjlel) 111'Mejwntl
POKlÍS~OBYVATEL
V EVROPĚ
DlP ZIMlAVV učiněné Spoleé
Hostí pro studování následkA
války která má svoje sídlo V Ko
dani v hánskii ztratila Pvtopit
od počátku světové války až du
konce minulého roku celkem !li
iiiÍIImuiO obyvatel Odhaduje ne že
20 inillinnu lidí ztraceno bylo v
důsledku poklesli porodil II líi lllib
lionň následkem rvýscní ýinrt ho
sti zahrnuje v to 1(K) mílii mfi lidi
usmrcených ve válce
Přebytek žen v Kvropé se zlro
násobil tak že dnen místo pěti je
lil patnáct tiiillinnu přebytečných
žen Pusko a Polsko maji uejvělsí
ztráty na obyvatelstvu 11 jmeno
vaná společnost odhaduje je za
jisté kouservativně na Pl tailli
onň Německo a Rakousko dohro
mady mají ztráty jenom o málo
menší Francie zaujímá místo ná
sledující neboť ztráty odhadují nc
tu na :i„1 10000 lidí Itálie odha
duje poklon obyvatelstva nvcIio o
22H0(MM) Aniřlie a Irsko na 1
Hr()(!()() a malé Srbsko na 1nr0
000 Ztráty Srbska v poměru k
celkovému počtu obyvatelstva
jsou největší
DALEKONOSNÉ
DELO
O PROVITÍ! dalekonosné dělo
kterým Němci zahájili bom
bardnvání Paříže dne 2U března
roku 1918 nebylo překvapujícím
novým vynálezem nýUVž jeiuiiu
dělem Hcstavenýni z kunu starých
jiných děl dle prohlášení ameri
ckých armádních důstojníku kto
rým před nedávnem bylo dovole
no aby navštívili některé velké
německé zbrojnice
To co překvapilo svět když
Paříž počala se otřásali v důsled
ku výbuchu velkých střel na vel
kou vzdálenost vrhaných nebylo
ničím jiným nežli kabitictním
rouškem německého přístlfikářstvl
ačkoli v té době svět jednomyslně
prohlašoval že Nětncfím podařilo
se vynalézt! obdivuhodné novó
dělo
Obrovité toto dělo vAžilo asi
r 18000 liber a bylo 122 stopy
dlouhé Hlavní jeho součástku
tvořilo staré líi palcové námořní
dělo Oři stop dlouhé K tomu pak
připojeny byly součástky jiných
děl n tak připraveno bylo dělo
které bylo s to střílet! na vzdále
nost 7ÍÍ mil Střely které dělo to
to vrhalo na tak mocnou vzdálo
nost vážily 2C4 libry a měly '19
finlcu délky
Výriedok jo iladJtý
Víte co pravila veverka o o
řechuf "Slupka je hořká ale já
dro je sladké" Stará bajka al
pořád pravdivá Trlnerovo Léči
vá Hořké Víno také chutná (ro
chu hořce ale výsledek je velmi
sladký Odstraní všechny od
padkové látky z vnitřností udr
ží je v čistotě a dodá vám zdra
vou chuť k jídlu Od ránu do
večera cítíte se znamenitě Tonto
sladký výsledek učinil Trlnerovo
Péčivé Hořké Víno tak oblíbe
ným fa každoročně? je potřebí
rozflřovati zivod Právě nyní
byly zbudovány v přikoupené bu
dově dvě nové nádrže každá na
210ř0 jřallonň nové stroje lálivo
vací a na lepení Sfítkň byly po
staveny a výroba ztiačtifi zvýše
na Jenom stará základní zásada
zůstává beze změny? "To nojlcp
íí jenom je dost! dobré pro naňa
zákazníky" JmIc-íí 11 svého lé
kárníka neb obchodníka s léky
Mfijle na tom že musile doslali
přívodní lék Trinerovo béčívá
Hořké Víno a odmífnélp jikou
kolí napodobeninu Váí dodava
tel má na skladě též Trínerovu
Atiifoliku Hořkou Trínerdv Mír
nítel kas Trínerfiv Mní ment
atd — Josepíi Tríner Company
m-47t H Ashland A v í1iíc
(fo III-Alvcrlísefřioiifc
