Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (Aug. 25, 1920)
Ti Rodimul sltíva Romintk i TojlKil - ÍUrsU litími ClU On po luníka vicm Irt by Juv MlíhU jaké Vrlik A idepr-čl lifrt l livitiniími jeji milí jedl iié lrjr i ttitn tiřpomtnajíf st nu tolik a (lik píeJsInstnjeh pfíbě liftv kde trn ollflt íh'n VJUnkň rUlokrnde jen pro několik hodin tulí t dnil lnMnilio txttirnt j ko díté spanilý kvttrk na nie ndo spíSo jrtko krabuje libeititó ho rpvAkf% v samotě leuil ro Kkuhnt rinnřtl a odhodil blaho Vt bláhového děvčete iiiřiřan skdio} chtěla rjř tnké litiotl prvních dnedi jakmile rpznrova la Žo hrabě HotnunKl tm jejím tlrnliHo dítěti má rul íltiMif ruse o pustitl Jtcnto diim aby na M raný vyvarovala iioprí je nifijfm následkům takového poměru Vňak Že růstala přece stalo jrý p jediné a důvěry v Šlechetné eá ničry n v povahu kuvalírsknu lírn běle KomuoMu Tímto proudem třtiny výmluvnost! vyzván k od poved! už také tlúrar-ti o jhÍ hrabé odpíral rozhodně žo by Kvým po wivadním chováním ho k slečně Kláře byl překročil hranice nrj obyčejnější Kpolečpnskó utvořilo hti a žádal váženou fotu aby sa jua Šetřila cti své dcery nsHň tou měrou jako mi Než tímto napomenutím vzbudil jrn prudký luií? v svého nemilého litiNttS l'un( Jtauehová pevně trvala no dfika rii Že hrabě jest povinen dáli o hrožené cti její dcery jediné mož né dostiučiněnl sflatkem manžel ským NezaváŽeli se jíftk tomu Ihned na místě svým kavalírským slovem 'žo ona budo nucena se svou HtfžnoKtf 'utíci no na' veřej nost ta at Jak vynese soud nf jednáním Šlechtice důstojníka dívce je? mu důvěřovala 'Tnut Kalichová" volal tenkrA to hrabě Itoniiuild v HcjVySSlIm rozčilení "přijmete zde mé ko valírské slovo Že na zdejším ple nu prohlásím slečnu Kláru za svou nevěstu Ale nyní prosím rychle opusťte tuto komnatu abych za so jíl nebyl mlčeli užiti vzhledem k váni svého domovního práva" Když tato vbiHtní slova nyní o pět zazněla 1'ozcchvřlou pamět! jeho nemohl potlačit! v sobě moc no pohnut f lni? vn Vzchopil o í lužkn křcčovitS iehopil revolver a rozpálením okem pohlížeje ko lem nebe namířil v tu strunu ku dy paní Kuuchovň h blaženým u- Hinřvem na rtech tenkráte odcliá zela z těchto místností Jakoby nyní pomstili chtěl hvou tehdejS ulaboHL hrabě Ilomuahl s nnpřa jícnou ozbrojenou pravicí kvapu? pokroěil či spíAe jiohkoťil id k na mým dveřím až vida závoru za loženu upustil ruku podlo těla a jakoby naHlouchal není-li někdo v prvním pokoji stal tu bez po linutí a taká bez niySlěnek Krev z celého těla hrnula m um příva lem na mozek mrákoty objímaly bo ni! zachycuje ho holá prázdné zdi sklcKl na nejbliŽHi Hcdadlo Trvalo chvíli než mohl mysli ti dále l'o odchodu paní Kalichová měl velice trapnou lílobu která nedo jiouSlělu žádného odkladu HyloC potřebí nejdříve oznámili matce co právě se stalo a k ěemu se za vázal ' Cítil tíhu vnitřního spo ru aby nyní sám dokázal nevy Jinutclnost toho Čeho jcžlě před divili zoufale so odpírul a ěemu toliko proto se podrobil by za diráníl npoň co vftři nejnebez jieěnějHÍ zbrani slzám a pomluví Ženská bylo lze zachránili í da Mojuost Šlechtickou Nenadál ne totiž ovSem 2o bude mítí se svou matkou jednání mnohem třžSÍ jiež tet měla ním IírabŽnka Klotílda nejdříve se dula do sr lcěného smíchu když Komiuld vyžádav sí býtí i ní v jejím rna Um sslonŽ na chvíli o namoté beze víeeh přípravných slov jí zjevil svój úmysl prohlásit! sleč nu Kláru za nřkolík dní na zdej Jím plesu za svou nevěstu při stoupili pak s ní co nejdříve k ol táři Domrifvaliř se U syn dovo lil si s ní Žert Že jí chce postra šil věda jakmi řlůležítost praví om přikládá tomu aby se oženil co nejskvěleji Vsak když zpo zorovala Že pU jejím imíehu Wedne a rty pvní do sdň tisk ni mmU se pojal jej za ru ku uvedla 0a póhdvlni i vyvala M i vínm Isukurm Mssrw aty vviraovs! re se mu lh m tunabl liitnAlisl se tpanou1l inu (i + l hitidl a i riirínA tj klidněji cpskovsl insloe co pfed Imdilimt V jrhrt livot h lidnhn pííhmlilti NAnlwlovsh pravdné děetd tnalělnrt "To ueiiiftle itpmtil se atAtlt" ivulata Míitfnl bolesti sA a spkhajíu ke dvcHmi "Té chvíle prnUu vím nimi oběma a matkou I dře ron a přinesu tl tvé slovo zpiti — "Nemohu pMjati jo ul nikdy od nikoho" pospiňil ra ni Komu ald zadrlel v snniyrh dvrfieh řiintouplv ji rentu prosil snažně sby ne vrilibi řo rlice pormlit o a ni Jak dále všechno znřiditl po ul nrul možno odvrátili "Je Stě ne nic nestalo po by nrbylo lze ziněnitl" njiSfovnla hraběnka Klotilda víeeka pobouřena opírá jie sn o rám? avebo syna jeho viděla jako ubohou oběť rtižádo Mlvýrh úskokftv sPHtřinýeh "Vždyť alo stále apomin&mo na hlavni vře ' namítla koneotie paprukem noví nadějo v oku "Nevíme posud jak o tom vSem HtnV-ftlí Klára rhctvli t5 vftbec dřjwdi ko to a jeji vftlí neb nenu tf li ji matka jeji práv? tak lstivě jako přinutila tebe Musím pře eo promluvit! napoA a ni" A už opět chtěla pobočními dveřmi do blízkých komnat hostinských kde byla ubytována Kláro Testft dnw řiti hrábí Romuald onen žár jeni při těchto slovech matčiných mu vzplanul v ocích Zdržev hraběnku podruhé stanu před ni upřoNtTeď Halonu' Ji hla sem t níhož zaehvivala zpoly re hiírnaee zpoly zlá věSlba pravil "Mně není pomm-1 nemohu a no ehei zpět Dal jsem svá kavalír skě slovo Já je naplním Zu pět dni podával so hostem sjíždějícím se k plesu na Líben sku a rozesýlal se poStou veške rí ostatní filechtieké společnosti po tVeliAeh velmi ozdobný lis pergamenový' kdo Komuald fis ský hrab? Knd)bH rytmistr u dra lounského pluku ěíslo sedmá ma jitel zlatá váleěnó medolio pro u datenstvi před nepřítelem spolu vlastník nllodiálního panství Li benska a ftestiřepí zaznamenané ho ve dskách zemských pokládá si za ěest oznámiti že se zasnoubí se ctěnou sieenou niarou jtaucuo vmi dcerou po zesnulém panu A Kalichoví radovi při vrchním zemském! sondu v Linci a paní Kosallo Iíauehová — Podobná o znamení so strany paní Uosalie Kalichová oni nerozdávalo so na Llbensku ani neodeňlo pod peSet nim znakem hrabat Krobbsftv s a- dresaml vyznaěenými v flothaj hkém almanachu Taní llosalio KauchovA ani nebyla přítomna dyž v prostranném saloně oza řeném celým mořem světla a ó zdobeném nejvzácnějSími květina mi její dcera Klára zavěáena v lokti svého snoiibeneo po přija tém vroucím políbení hrabgnky Klolildy a ví!eh svých sestřenie zasypávána byla velmi lichotivým blahopřáním vysokého panstva fetně shromážděného Ilrabo Ko rnuald jeňté stále slyňí jak hosté v levo v právo tehdy Šeptali o ne obyčejná kráso nevěstiny bledo stlj jeStfi stálo cítí jak královna děsu so ch věla po jeho boku raní Uosalie Rauchová nazejtří opustila Libeňsko? nikdo nedo- irovázcl ji k povozu Za ěas post ní doSIo svolení z Říma 2o hrab? Komuald Krobbs smí vejiti v sva zek manželský s vlastní svou se stienicí nourážejo tím zákonňv írkcvníeh a nevydávaje v nebez- peěí spásu svó duSe A kdyi Po jizeří se zaskvělo ivtži zelení jar ní slavil so na Líbensku brabžcí sňatek Dále hrábí Ilomuald se neroz omínal Bo-zámecké vížky už doznívala dvanáctá do hluboké- io ticha nořního když on v cc- hn nvétn úboru na Iftžku usnul 'lni zářo blízké lampy osvžeuje na osmahlém zamračeném obliče ji stípy posledních jeho myilé- nek - Té pozdní doby jeité marní touží hraběnka Klára po jediném ukojivém léku avých strastí 7A vrař krouží jjí hlavou i trdeaoi esufl aenfiža irozuméti jak ia wiila t poamh m nlrbl nikdy nrdubtiU jíl nikdy atd snnati d iirpíáls ale v ulehl tsf hp n it) KamibA i }pnnti tl attui tklitViHut M)l k wním krAnjm snftm ji tak nible md rly had id d iifl liíiiA dslkyi Me4 pt jl idrrujlid tíhnu UaMnt vlny ila beitslnrhrt sbti 4ak vjpsdl i) nt ta MmnA a Vtrron j( mstka tak skulum banatnl hla lít ilat MA iv didnl lirirtni'bn řoufsjíellm sni re KMv jl imd Kb hard immil by jt ndpmllt mu- A by nsl ni rsplskati VAak Jt lak nbnhA le ani neumí di týkali se tA jediné drnhé památ ky itvé mladosti i i lil Nedělo na viWicl zvbiltí tam kd' jest kiwtt-1 bývA a krásné pohod v Irtiil niintbrm rnjimavěj- í než v městech zejména zajfom- vřjil nežli ve měhtedi hlavnfrh Af v krajině eluidé af v řánmž- ně vžilyeky list se tam neděla ode lni všedních víro fiel po mesteeli Jest to opravdu den podlo slov vanadia den oliprneho klidu a jakéhosi povzneseného myšleni j len kdy! koŽdy ělovřk rhec vy padati lépo a lepši nežli po celý minulý týden den na nějž kaž dý hp těňi vire než na každé ji né jitro I příroda mívá v neděli na ves nici a daleko kolem ní vzezřeni zcela jiné nežli v den praeovný Mát pokoj od vozftv pluhftv mo tyk hrábí ko a lopat odpočívá od člověka a jeho věčných tru duvj nemusí se obávoti že so vy hrne na ni hned časně z rána eelá ves se vsím klopotem o chléb ve zdejší zaceluje rány kterých do znávatl musila po šest dní a pro eiliijíe s nedělním slunečkem je Stí přimkne obo oči a žasne na novo když se rozpomene žo dne dlouho a dlouho bude na jejic cesličlíáeh a úvozech pusto t ti eho 1 Hczdčz skvěje se v paprHeb nedělního východu slunce mno beni malebněji skvostněji a uád beniěji než v sesli dnech minu Iveh Jakoby věděl že dnes ú kol jeho jest velebnější jakoby tuSil že dnes kráse jeho bude v? novéno více pozornosti než když lidská tvář obrácena jest k té ne podajné vzdorovité hroudě Kolník na Mřednfm a dolním Pojizeří zajisté zcela jinak polili žl na Ilezděz v den vsedni a jinak neděli Po celý týden zkoumá a určuje dle něho jen povětrnost ale v neděli ráno opustiv lože své o dvě hodiny později stojí proti němu na svém čistě zamel enérn a urovnaném dvoře dívá se do n5 ho s takovou radostí a vroucno stí jakoby po celý týden byl od něho hyval odloučen meíl jej svým láskyplným okem jakoby ve svých týdenních klopotách už byl zapomněl na jeho básnickou tvárnost a odevzdávaje do jeho ochrany vScehen svflj majetek staveních na polích a lučinách chystá se 8 uspokojenou myslí z domova do nejbližsího kostelíčka tfávodácl jak po levém břehu Jizery říkají rolníkům z okolí Li enskclio jsou osadnici zámožní Dcery jejich putuji v neděli ráno lo Libeňského kostela v hedva- )í v aksamitu v jemných kraj kádi a s řadou velikých zbitých cníňv na krku z večera pak po spícím jí na dvfi na tři hodiny ce sty k taneční zábavě s jednou i Ivěma řadami dukátuv našitých dolo kolem skvostné sukné Mat ky a otcové málokdy chodí do lil icriska na služby boží pěšky kaz dou neděli možno tam viděli pro strannou náves přeplněnou lehký mi vozíky a ozdobnými košatinka mi koířrttvo silné bujné a lesklé různobarevnými stužkami ve zkadeřených hřívách a na oho nech rozmarinkou pletených — vždy jakoby so tu slavila nějaká )olia(á svatba Děti domAcí i přespolní baví- valy se tu jindy porovnáváním a spory z které vesnice a z kterého statku jest tu nejkrásněji povoz Ale od letošního jara už neshro mažďují se přede rnSÍ na návsí ýbrŽ v nádvoří zámeckém Tam tlačí kb k mřížce parkové a z vé da vé pohlížejí (do vjezdu sídla panského Jbies neměl sice potřebí pospí- hatí 'em jako nedělí minulou budeC dnes vdká než přece vy hloubají se kdo i nich zde byl první a kdo tedy do zámeckých vrat u nejdéle se dívá A Jest tu věru mí ůívttl ae Ponlzo do Cooltoolovonolta rřT K&JrtKií ¥ Míttkoliv Itinti v CfKkh Morav tub Isa Blovtnk dli rtAnl ianUtl# Prcdáučmo Čooltoolovonoltó Dondy o cle 1000 KLAU vUdnl bondy Cnkoilovrniké bonuy méita PraKy bomly mřtU Karlových Vrů 21 1000 K 1000 Kí 4S íÍ#Uim ll4A#n' "'n Mr" tt ueul r#H kii li ťU n Um kra V rtíU pnlMknl litlám ehuUw pvUnt M4vMiA n hU %ri Americká Státní Banka 1825 Blue lilami Ave roh 18 a Loomit ul Chicago 111 MOHOVITOST PRES 5J MILUONU DOLLARU J r BTÍP1NA pftditda A J KRÁSA pokladník l)(tlnt hmllni o4 9 do ft V oixteit a ttvrttk do bndin ti#r rrijnnm kJty a tnHú iMUy do Evropy — v sobotu do hol vefor Srst urostlých stejně velikých Jhrabě Konniald stále prodléval se mIihMi a mladýih tiiužuv sloji po oii-nku nícd dveřmi hraběcteh koiiiiat v právo a děhjí příční u liéku v prOjeidii Oděni jsou po myslivečku jeom jak(ii druhý VSe na nich jest nové t jemného šedého Miktia s výložky zelenými Co dělem nejvíce se líbí jsou tlu sté zelené šóňry svislé a levých ramen nž po lokte a ukončené ve lik vmi zlatými Žaludy vysoké klobouky ze Scdé plsli s dlouhým kovidesklým perem bažjiutím alo nade všecko malé Velmi vkusné sekyrky z lesklé oceli a vyzlaee- ným erbem hrabat KrobbsiW na dlouhých tenkých to(nrkách z bělounkého dříví lipového Teli lo odznak své důstojnosti pravou rukou těsno k bitku svému tisk nouce tak hajní v vážné posici vojenské stojí před bytem svého pána už dělo než hodinu upírají ce zrak svftj na dvéře aby svému veliteli vzdali čest jakmile se ob jeví On dnes délo než obyčejně mešká ve svých komnatách V celém zámku vládne už oby čejný denní ruch spěch služebni ctva po dvorečku a hovorné za stávky na schodech Hraběnka Klotilda snídá s kom tesknmi v blízké besídce parko vé postavené před zadním průče lím zámeckým na samé hraně sva hu jenž porostlý krásným stro movím třeflíiovým ft viíiuovým kloní se odtud do hlubokého uva lil nž k potoku spěchajícímu úz kým pruhem bujné zelen kolem panského mlýna a tupovaní do vsi Libeňská k nedaleké Jizeře Kanní slunce rozlévá své zlato po ceio Krajnic Jirancnica Klotilda s blahým pocitem štěstí mateřské ho patří mi květný kruh svých dcer jenž kolem bělokorého stol- ku zahradního s obou stran ji ob jímal a vzrušena nevýslovnou vnitřní radostí zahleděla so zele né vléknutou obrubou besídkové ho okna přes hluboký úval na} protější slraii z jejihoto husté ho dubového bukového a lískové ho mlúzí zaznívá sem ve všech svých bluhostuých tvarech rozja- řený zpěv hnízdícího ptactva 'ížo z úvalu nesl so sem tře petá vý zvuk kostelního zvonku "Dudo čas odebruli se do ka ple" kývla so sladkým ťismcvcm raběnka Klotilda v levó i v prá vo k iicerum Ktcro majico pfed sebou buď knihu bud' ruční práci spise pro zakrytí jakési trapné roztržitosti než pro opravdové za městnání plachým bázlivým o- kem střídavě pohlížely buď k zámku buď k nialco "Ani nevím" pokračovala ta to 'odsunu jíe za sebo sedadlo Astiino-li Klára dnes námi nebo pojedo-li dolCt" "Posud nebylo slyšcti žo by vfw byl zajel před zámek" po dotkla komteska Sitta skládajíc kmitu před sebe na stul "Ale Komuald také jeSlS ne odešel" připojila komteska Mela nic zavěšujíc ozdobný košíček za sebe na věsítko zo samých srnčích Hifi v "Počkáme ješlé chvíli" odvé tila matka přistoupila k oknu a ivala se dolft na ovocný sad kde jako nejčíslší rubíny skvěly se zralé třesné a vísné v paprscích slunečních Komtesky teskné pohlédly na sebo a rozešly so po Žlutých stez kách mezi nejbližšími k rovina mi ' V' - Ondřej už před chvíJÍ byl své mu vdítdí oznámil Že sezváněli vycházeje z předního pokoje do uličky hajných významné mrknul na né jakoby jím říci chtěl fa nhvfíi divil io blíží Kdyí pak svým vysloupeiiím starý sluha poněkud lietrpěliv ihlél sobě U krátitl dlouluiu chvíli n jakoby siibé náhle byl vzpomněl na něco důležitého jal se prohlcdávuti hluboké kapsy V dlouhých šosech své svátečni livreje Hhledav je o prázdné pohodil hlavou n kvapu") zmizel ve své komůrce která KOlisedila 8 předním poko jeni hraběte Komualdu Zde vysy pal před sebo na zemi z velikého koše hromadu bílého prádla a vy híral samé kapesní šátky Zkoil mni který by byl jeŠlé nejbělej ší na neděli Po všeebeii čas co u hraběte Komuahla zastává služ bu osobní nosí jeho prádlo — tt'1A i 4„ ÍTIX -„1™ u '' V J T l" J' nv A' i lil ťinn: říkává "škoda hodili to do my dlin " Dnes už také má pod li v reji na sobě všechno h korunou hniběeí a diví se jak jen mohl zapomenout! na kapesní šálek Hledá který hodil by se mu nej lépe Tu drží v nieo hebounký šáteček balislový Prohlíží rohy až spatři korunu nad K K Polil- lícně přimhiinije levé oko špulí úsla jako nálevku ft spouštěje svou nedělní ozdobu do propasti svého modrého fraku praví pro sebe "Připletl jsi sc ke mně ja ko tvá paní do tohoto domu Co jsme my mohli udělali partii zcela jinou Co jsme měli n vybranou nevěst už v Uhrách a lady ještě- více Samé uroze né panstvo a k tomu i peněz do sti Tak dlouho jsme so při pravovali tak dlouho jsme si vy bírali až jsme přebrali Nc snad že — " a jakoby nemohl ně co spolknout I "že hraběnka Klá ra by nebyla dobrá bodná juuií alo není pro ná jako hraněn ím " Silné trhnuli zvoncem nad sa mou jeho hlavou přerušilo jeho ú- vahti Mžikem ocitnul so v prů jezdu kde na prahu svého bytu slál brabČ Itoinuald v lehkém odě vu jídeckém s vysokými botami z lesklé kdžo a s novou Čapkou dfistojuiekou Přísným okem měřil velitel svou mysliveckou driižinil Sestoupil zvolna prošd uličkou bedlivě pro bledl každého hajného od hlavy až k patě zvláště prozkoumal se kyrky není li na nich nějaká re zavá skvrna a přesvědčiv se že všechno vyhovuje pravidlům vy stoupil zpět na práh a pokynul k pochodu H vojenskou dfislojuo slí kráčel v plné záři sluneční za svými hajnými do vsi na velkou Nástup dělí ubíhal před tím panským průvodem a zdvihal pních v úvoze několik výrostku následovalo v uctivé vzdálenosti Ondřej s hrdostí patřil jak šest kovových sekyrek jako šest vdikýdi hvězd sc třpytí před je ho pánem pak zvolna a mrzutě so vracel aby byl k službám hra běnky Kláry Ta pak nejraději obcházela so beze všeho služebnictva Vidouc svého manžela kráčeti po nádvoří v průvodu jehožto titěrnost je M více než ňtratnost byla jí pro li myslí upravila vkusný zahrad ní klobouk n modrou hedvábnou stužkou na neobyčejnou plnosti svých Mrtlýdi lasu v a pnucího stolku nuda uiodlici kiiDkn a po bočním pokojíkem ubírnla sp k zadul bidlové zámecké Vrhni jed iiodiidiý oděv z bílých krajek vol ně objímal ztepilé tvary pružného těla jejího Komorná šoustnut ně pohlížela za svou dámou na jejížto tváři noc žalu prubdé ríhtnvilu vé stíny Na dvorečku hraběnka Klára sel kula so s hraběnkou Klotildou n s komteskainl které postranním níkým vchodem se vracely y par- ku "Těším se milá Kláro" spě- chnla jí hraběnka Klotilda so sr dečným úsměvem a a otevřenou náručí vstříc "těším se že jsi zft- slabí dnes a námi" A přivinuvši ji k sobě políbila ji na ěelo Opětujíc vroucí stisknutí rfvé tchyní? Klára vyhýbala so očím jejím plaše smekla svftj zrak ko kotntcNkám které a přívětivýfn pozdravem jí nubízelý některé za- iradiil květy dnev íiejkrásnějl rozvité ft pojavšo ji mezi sebe už stoupaly s ní vo veselém hovoru po širokých pohodlných schodech do prvního patra Hraběnka Klotilda odpočívajíc po každém třetím Čtvrtém kroku se zalíbením patřila na tu skupi nu mladých a milých bytostí kte ré před ní v prošlém domácím ú- I t W ě v mru letním taic k řepce ho vznáše ly celému zámku Libeňskému právě svou mnohostí zvláštního fivabu poskytovaly o její mateř ské srdce tolika radostmi napl ňovaly Proč není Klára raději také mou dcerou r ziiitouziia vo svo mysli když zpozorovala žo mla- lá brnbčnkn mezi komteskaml lončkud ohřívá "Právě so počítáme" veselým vonhovifým hlasem zvolala kom teska Oklávie dvacítilctá bruno- ta tfiilantné vinouc rárné avé ko lem útlého pasu hraběnky Klotil dy "právé so počítáme mamá že nás ve svém průvodu tnáí tolik jako Komuald svých hajných" (Pokračování) "Před rokem" píso paní E M ftwingová z Lusk Wyo "kou pila jsem láhev Dni Petra llobo ka Hyvši stížena revmutismem shledala jsem jo velice prospěš ným jako důkaz toho jest fakt žo olwah jediné láhve poskytl mnó úplnou úlevu a od té doby jsem měla pokoj" Tento vyhlášený bylinný lek účinkuje na játra iv ledviny napomáhá tomuto ústro jí vylučovali otravné látky z kr ve Není to lékárnický lék zvláštní jednatelé jej dodávají Pišto na Dr Peter Fahrney & Sons Co 2501 Washinton Blvd CíiieiKo lil— Advertiscment DRS BREUER operte a loňské namoca DB MILOSLAV J BREUER dUgnom a vnltfni namoco ÍJEBTÍ LÉKAftl Při nsfii úfa1ovnfl mAma dokonalou laboratoř k rooxnávinl víoch nomoeí Mftmd nwiíiocniínt npojnt pro vioíh ny operaci a vnitřní pffpitdy nomoL tithňovm t pokoji {tito 216 Sacímu Mutual llmlova HoverovířbmJnl roh 1Z a O olifl Amhdm powhoal v pN'lu Lincoln Nob Purltan mouka 74ÁRUK — Bpotřcbiijta plný pytlík a nepodaří 11 se vám upécbnejlepíí chléb jaký jst# kdy pekli vraťta prázdný pytlík ivému obchodníku jenž mhriuH vám bez námitek vale peníz Odborní mleti s nejlepíí pšenice r Americe ' Vříchní wwtrhíh jl mají na skladě WELLS-ABBOrr-NIEMAN CO Schuyler Neb