Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (Aug. 25, 1920)
: Politický obzor Viinhiiv frni vicknv nih dy j!u l e jdi Ive j ťť# 1 prve ivioiti pro nk lni jinťhn mÍhMí ! v pin#l ti im srb nláiiě V lft d-P v íalř nejpředněji! h ly to J jS lir vlastnější rájem 'Kko sice M pomne kterou tnskvtlíi bv Inu Amerik tnrh1f bv IWii vděčno ňl Amerika )Uiii mohla by toho jednou lílnvn ti Uiuf Poláci jař my je rná lim jedním x ncjncv divnějších itejiiroradm jší h národtt lna e Km svítě t Poláci si vojnu se sovětským Kuskcm začali sami IVinl pro l nejlépe když mí ním vojnu tu mní Kanti laké skončí a nebudou se při svojí lehkovážnosti spoléV liuti na někoho jiného a zvlášt n na — Ameriku Oluf prcsidentí čekane! mají nyní kdl se vzájemně poznali ze svojieh přijímacích íečí daleko snadnější postavení a vedli- toho i úlohu kterou hráti budou ve svých kampaních Do té doby než v přijímací řeči vyhovili svf stanovisko znali se pouze po vrchné Celá země buď s větším nebo menším zájmem čeká na chvíli kdy konečně bude mít i příležitost vyslcchnouti péijímaef řeě třetího presidentského kandidáta zc stá "tu Ohio kterého na hon za nej vyšším úřudcm v zemi vysílá stra na — prokibičiu - Je-li nějaká dobu it- něčemu příhodnou pak nynější doba zvláště příhodnou je k tomu by no každý občan a volič ve Spo jenyeh Státech "zasadil u postará o to by do politiky nebyli na pří žtě připouštěni lidé kteří sc zemí a lidem americkým pro vlastn zájmy nemyslili by to skutečné upřímně a poctivě jak mysliti o byčejui? — slibují Bude na lidu by sc při presi (icntskyeh volbách rozhodl pro toho neb onoho kandidáta sám n nedal si namluvit i něco o tou neb o onom od lidí kteří ve výsledku voleb jak si jej pum i představu jí ve svém přání vidí jen a jedině zájem vlastní NejlepSím presidentským ěe kancem je muž o němž je kde kdó přesvědčen že bude nejlépe při nejlepšich schopnostech kona ti evoji povinnost Demokracie zdá se býti ujedno cenou pouze v jediném úsilí a to v tom aby za každou cenu udr žela pro sebe moc kterou' má' až do této doby Irariklin Jíooscveit 'vyznačuje se dvěma krásnými jmény 'a ve dle toho i roztomilým chováním To je však také všechno Evropa dovedla to zaříditi tak že dnes má největňí zásobu cukru na celém světě Proto přece však nemá ho stále dosti k tomu by v ntrn mohla preservovati — evrop ský mír + A f w Amerika se nemalou měrou v přítomné době zajímá o osud Pol ska Byl by vsak opravdu již svrchovaný čas aby se Amerika jednou konečně zajímuti začla o osud — vlastní " Budoucí historikové budou mí ti nemalou prácí až začnou psáti o častém uzavírání příměří jako důsledku Četných válek k nímž podnět dala Liga národu která si vytkla za hlavní úkol svůj — u- držení míru Senátor Ifardíng odepřel pomoc svou poskytnout! všern tak zva ným občanům kťeřf m jakýmko Jív způsobem 'stavěli v cestu od vodu a kťří buj tím 'nebo jíným pfisobem poskytovali pomoc svou nepříteli Opravdoví a slmteční víftsteneí znělí by mítí z toho ve likou radost ř Kongreii vykonal kus veliká o dobr prkee když sníží! rozpočet fttlitnfho díípartméntu jen na ka bejoťrramjr 2 ' Evropy t ví jak mm mhrfí od ái 30 í#r vnu Bylí V tom přílíí mnoho í! nj% ! e ke il tti"ti# bIij l v e Vrsocii UtAl n krnu )nk p IÍU ftd llkmi Krrp tiu ntsrsjl kdlt Atnrrik te pinliuVI dopud k 1Mnl inhri iVmpnni W NVe řbn Me mpnjí-nefké' IVMk Komie nl? luie #( risiieie inl IA v nm-in IAdni'tft jMikroVu T e fM bý it plavým npskern An ri ona niiijí apMiti nmerickďtiit dcpsrt tiuMlIn olxhodu a vedle to)m ta lc pivy Spnjent-ho tiku ZAJÍMAVÉ DESATERO iJiivctiicr Calvin Coilidi?e kle ry je Jak známo rrpuhlikiinHkvni cekaucem do úřadu lub1iprei ilnita Spnjcnývh Států chrnul hl politické zásady v devatero je jest velice rozšířeno p Ameri a kteK j přímo nepřekonáte ým vzorem americké klasičnosti V desateru toni m dočítáme: 1— Konej tvou denní práci 2— Jdc-li o obranu práv slab Siho poskytni ji af při tom na razis na jakékoliv námitky ') — Jde li o pomoc mocné kor poraci uby lépe poslouženo t bylo zájmům lidu poskytni ji ať se staví proti tobě jakákoliv oppo sice 4-— BiiíF připraven na to že t budou pokládali za zpátečníka spokoj se tím žc nebudeš zpáteř níkeni p) — Iíur připraven že tě budou pokládati za demagopa spokoj se vědomím že nejsi ~ demagogem G™ Ne váhej ukázat i se tuk re volueionářským jak revolucionář skou ukazuje n sama věda 7 — Neváhej ukázat i se tak zpá tečnickým jak zpátečnickou jest sama navtlulka 8— Nemysli si že posílíš slabé ho když snad urazíš "nějakým způsobem — silnějšího 9— Nepospíchej h vypracová ním zákonů 10— Poskytni správě čas aby uplatnila — Kíd6 se těmito zásadami stal se piv Coolidie jedním z nejpopulárnějších mužů Ameriky OHIO STÁTEM PRESIDENTŮ Některým lidem mohlo by bvt a také je s podivením proč vlast no tolik presidentů u 'tolik čekan ců do úřadu presidenta Spojených Státu pochází ze státu -— Ohio Jako možná příčinu toho zdá st býti daleko vetší zájem jaký j projevován o politiku mezi oby vatelstvem státu Ohio než jaký jeví sc o ní v obyvatelstvu států jiných a to nejen mezí muži ale i zenumi a dokonce i mezi samot nou mládeží Politická záležitosti týkající se cele země státu okresu a jednot- ivých měst obracejí na sebe po zornost všeho obyvatelstva a po léta vždy ji vyvolávaly Ne na- larmo bylo často již řečeno že ve státu Ohio je politikem každý loch který vyjde ze školy A je to pravda alespoň co do jeho vě- lomosti o politice co do rozhledu jeho v této a pak konečně i co do schopnosti mládeže se kterou do vede vésfi intelligentiií diskussi o čech politických záležitostech Každý průměrný hoch ze státu Ohio velice dobři ví proč a kdy minulých létech dostal se stát do rukou demokratů nebo repub ikánů buď volbami státními ne io národními huit UJno je v přítomné době považován za stát ivofální jakkoli 5o mnoho a mnoho roků byl všeobecně pova- ar Mim — ~ zovan za stůt bezpečně republi kánský Hoch ze státu Ohio ví dále velice dobře jak si v politi 'kem ohledu stoji ve státu jednot- ve okresy a dobře zná převlá dající politické poměry ve vedou- íeh městech a dokonce i v jed notlivých osadách Když pak fcc z hocha stane mla lý muž a' ZHČne so sta vážnějšími účely stýkstí se svými mmy lovoří s mnu vždy spise o něčem )oIitiekém než o čemkoli jiném zvláště je-li to v době iiějaké stá vajřcí ' kampaně politické Bchop- Hostí tou vyznačují se( však ne jen mladí muži ale í itny k děf řata 'Význsěují se'přednoští 2e o pofitiee mohou debatovatl a ve- JI toho' fa stejně í"ko miňí tno'- hon pronášeli a dostř ieliťou jisto t t lt n Na k4lrjí4i je i ptrhi tt jle V i ťU íJi tní-itiiik k"!!! ve ktffýt ktit e jVn v lJAb inM rlkýrh trn i 1ti-Vít Mtitinem ufn!Ma ltUai mÍmi llJHuti4 lthVft ldUi a tělu fiMtiřuje l fďmr tttv ywrX iWul ty tUn 1 tdifíwe Ji pk t lil tobotň M i'kii pk e iicimwlme um d"' m1 tiHl )f MM "lij krřiiAmil p'eniž MAty ul 1 4 k m vlkúni wiiaintM tni muií HARDINQOV fORTRAIT bijeme v dď ktifmi nrlře n nnti jiiiHk lni krajní ičiku ttílioil líl v diisb-dcích niA m ji mni rnlH(Mjí v mm tni všci-li Mraiiái b je rlice nepoko jen K iMUlrančiil poměrů tMi k vrácrni jich do bývalých kolejí iioťuiúlních bude proto třeba mu Je který vjnikal by nejen ráno stí ale f širokým roíhledein ne olčejiHtii iiitelliirenel bwtrým postřehem objektivtutstt n srny šlem pro potřebv lidu Mužem lakovým je nade všechnu poi hyb nost senátor Warren (1 llirdíng ktery je daleko lilizslin tnassnm lidu a potřebám téhož nežli kť rýkliv jiný člověk zaujímají ve veřejném životě prominentní místo 7 llardiiifjova posavadního Ži vota nejpřiziiHČnější jest synipa thie jeho k lidu farmářskému dělnickému Syniputhie ta jest pak zim la přirozenou poněvadž HardiiiK sáni byl jak farmářem tak i dělníkem Jako mladík pra poval na polích a když dospěl v muže) stal se obyčejným dělní kem Když pak se sám vzdělá pro vyšší postavení stal se redak torem a později i majitelem listu který doposud vlastní a fcám řídí Dělníci jeho nikdy mu nedělali žádných nesnází nikdy u něho nevyšli na stávku Věděli že je dobrým jejich zaměstnavatelem A měli li někdy nějaké stížnosti nebo nesnáze šli s nimi vždycky k němu 1' rovnal je vžil veky Měli v nělio stejnou důvěru ja kou vždy měl v ně on sám Žili vŽíly proto jako jedna veliká šťastná rodina ' V celém svém veřejném život i vždy a všude zastupoval jen zá jmy lidu Ani v zákonodárně stá tu Ohio ani v senátě ve Washing tóně nehlasoval ani jednou by se při tom neřídil láskou k lidu Že vždy byl přítelem dělníku n far inářů že hc zastával i ženského práva hlasovacího dokázal sám svým hlasováním Slane-li se presidentem zůstane přítelem všech i iwidále a bude míti na zřeteli vždy a všem především do mov a zem všechiičch Američa nů poněvadž vždy bude hotov všechno udělat! pro americké Jid ství americké státnietví ameri ckou poctivost a americkou' mou drost PROHIBICE A PRESIDENTSTÍ Cekanci Ostrý velice ostrý 'políček vle lili republikáni v Chicagu samo spasitelné prnhibiei Když pak se M-šlí demokrati v Han Franeiscu mrazili prohibičáky na hlavu tfc všeho co se v poslední době sta- o a doje flá se soudili Že prohi ice jest na ústupu a žo se celá situace vykrystalisiije sama a to losti brzy jen když lidé zase ne ztratí hlavy jako je ztratili když sami dali si uvalit! prohiblei na svoje bedra Mluvit! psátí a bá dati se o to která z obou veli kých stran jo pro prohibici a kte rá je proti ní inebo o to který kandidát je ve směru tom lepším bezpečnějším je podskokem živlů které kalit! chtějí vodu jen za tím účelem aby samy mohly v ní tím snadněji lovili Dnes je nesporno Že' prohibici zruSit ne může žádný president A nemů že dokonce ani to nařídíti by Vy máhán nebyl ' pfohibiční zákon Nikdo nemá práva něco podobné- io očekávat! od guvernéra OW nebo snad senátora líardínga po něvadž tím tiž požadoval by od nich porušení složené přísahy Každý rozumný a poctivý člověk měl by si uvědomit! Že změna vrobibičního zákona nezávisí na presidentovi nebo Via-i ha vítěz- ství fé ěí oni strany ale' fittfvo- enf liberálních !!dí do koriffvu a do senátu' kteří bylí by pak o- hofrií volsteadň v naši n ek? a fanatický zákon zanítí a nahra dit! jej zákonem' rozumiíjíím tm' předpoví jak ty kUri vol- mířnín ' Jíditljíím TtafaA lM slm iéi iihlí mus k"fi Am a itm lfirve lud Jsn1 - pmiileotnvl A tim phdiv wAle Vnt U b'sn Sp'ru h á! 4 ptejVn e entor jlrt řbUk l ltli lilMide vvt ti fádní #Hin Vterí foini'- nni -f ijut Inide kenrtrw jrni Imde v ould rttau rMliivdiutttrt lřjv)4ih eud ilkoi!hrt putorubíHhn UnnVk 1et1rt v liedAvnírh Amth idinesl c"kí ěsopi 'Tesn" Autor tUw íku pnjei jim nejsprixnějšl a rjroumí jšj liÁřnr íň ditešo hrobibičnl Mtuácl fVskoslovrn jíl vidiioxé mrMÍ měli by jc přijati řa MŮj a tm li by J vřít rti direktivu pro svoje jednáni l listopadovýi h volbách poněvad direktivu tiv bude nejen nejspráv ln'jšf le i liejpoctiřjší NÍKOUV SLOV 0 SVAZU NA RODO Amerika dala se přemluvili vstupu do velké světmé války nadšeiiítu protože věřila Že do ti vstupuje ra tím účelem jak to řekl sám president Wilson aby zajistila celý svět pro — mír Pre sident hám formuloval definic demokracie za kterou jsme bo jovali čtrnácti proslavenými bo dy 'A bodů těch byl pak nejdů ležitějším ten o němž vedly se potom nejčastější diskusse a na který kde kdo nejvíc se spoléhal bod v němž se president Wilson vyslovil pro nezadatelné právo li díl na rozhodování o všech záleži tostech vlastních a o formě vlast ní vlády bez jakéhokoli zásahová ní do práva toho n kterékoli stra ny zevní Když bylo po válce president Wilson nám řekl Že jede 'do E vropy uy sam Ityl nápomocen při konstruování strojil pomocí kterých mohl by býti v pohyb u vedien mír pomocí kterého nic- mok račic o níž jsme soudili že jsme jí konečným vítězstvím do sáhli stala by se každodenní zá sadou -Hilu by jako taková i pra covala Všichni jsme rozhodnu tí jeho uvítali' poněvadž za slovo brali jsme Anglii přes dávný re kord kterým sc sama postarala o to ny se ji iikati moiiio — i pro radný Albion a protože jsme ví řili že v dobré a poctivé vůli při stoupila na americkou definici de mokraeie jež v sobě zahrnuje i [trávo k Robcurěení 7 nějakou dobu však jsme se přesvědčili že Anglie doopravdy nikdy nemínila cokoli z toho "co řekla A přesvědčili jsme se že porušivši' všechna pravidla o prá- vu jtebeiirčen! vi svojích stycích jinými menšími národy zahá jila karriéru nového imperialis mu který možno-li víc a více staví se v cestu nejen ] bodům americkým ale ! vší demokracii u to v rozsahu daleko větším než v jakém Činil to kdykoli před tím Bude to Anglie která veSvazu národů bude hráti prim af už se okusíme přistoupit! nu jakékoli výhrady Nikdy nebudeme moci zabránit! by Anglie mevyužit ko vala svých šesti hlasů proti jed nomu ameriek'mu Co bude mo cí učinit! Amerika v případě nej- iiíznivějsím bude to že řekne ží se nedá k jakékoliv závaznosti mifiti tam kde rozhoduje Šest 'ibisů proti jednomu Budp-li však vázán tím sám Hvaz národů pak bude kontrolována tím vše hna prestiž jeho a naše Členství ve Rvazu tom které prestiž tu sa mo o sobě 'zvětší dá potom Atí glií a imperialismu jejímu pod ú- Iikiu kontrolu velikou tu pre- stiž - ♦ Mohli bychom na př nějakou výhradou a ohlcdcriwirt 10 Článek říci že se nebudeme cít!tí váza ným! vydržovali vojsko' které by na uzdě drželo Irsko nebo někte rý t jiných utlačovaných národů tw-bo předejít! tomu by na pK (usko a Némecko ve válee n An glií a Japonskem pokusilo se o- svobodit! ten anebo kterýkoli jí ný utIaíovniý národ který !mje rlalístíčtí n vedoucí Členové Rva- zďdrží nyní na urM pomocí ruč nic oodaku a strojničil nušV-kT BMcrnAJí všflR držet! pohromadě Aiířlíí' nebo Japonskem nuk tímto poskytneme alespoA mořil m svoje scnvaieni k umn a svojí vlastní prestiž zadáme prestiží fivazu kterou členové dofyčiní mají pofl svojí kontrolou Vtttiimtitl 1( A t! - i J ( a JiHttikf h e 4m Ih v pUej -1# ýini ÍM' u tirkít( MUkí k rve Jme eo j" iieJjMuMlnřjviitt ptrkViípii jiÍM VÍleUM1 fríě Jile AIVv tmk oji tnoiAlid k Ume ternu lk mwv rbev il a Mtikcl brshielm Vn+ smy v v dly " " ublrdu tia pt n lidu M br nmtliUvt l'bl jukki-liv nsl nim pobírají t k'U NMkI itinnli íádn vý brsdy na kter jsme se ji} l-ot bolli floU na kleté bxrbom tmtliH rořbodnouii n řa klerou I bmii se m Mí ptindouAll kli m-dilrt v lěmto ksuiMikovým ná ndům řftbránili pil kouečiiéni vbidnulí Ssri by tu bledí ly stiiikce klemu dá jim k tomu in b tuioinu Amerika jeí se má nimi lčii vytěžit! pM ebe mní ně nejvíce re eeh luezina rodních řápbtck a nesrovnal stí Sř rá re HARDINGOV POMĚR K DÉL NICTVU Slierman Kogert vrhá v Hul louku jasné světlo na stanovisko jaké ran jímá senátor llarding k dělnietvu a kapitálu Mr Itogers v důsledcích osobního interviewu kterému senátora podrobil píše "Mr llardiniř začal rozhovor svůj se umou tímto upřímným proíilásením: Mám v lidi důvěru a soudím že každý průměrný člo věk jt správným Jsem pro to by se s dělnietvem zacházelo správně a by zaměstnavatelé se zaměstnanci svými zacházeli da leko přátelštěji To kdyby činili seznali by že by v průmyslu za vládly zcela jiné poměry Dělnic měli by býti úplně obeznaniováni a poměry lak aby až by k ním přišli radikální přemrštěiiei n za čali by přeháněli mohli je odbýt intelligentně prohlášením co ( poměrech těch vědí sami Tím že se před dělnietvem za tajují různá fakta uvádějí se mé ně intelligentní dělníci na seest mylných názorů a' přesvědiVní Často se domnívají že jsou děl níci utlačováni Dochází často k (neporozumění a neshodám ktc rym bylo by moyno snadno pře dejíli kdyby se dělnietvu všech no poctivě a správně vysvětlilo ti řekla se mu především pravda Doktrína výstředních a krajních radikálů vždy si zakládala n za kládá na přehánění a překruenvá ní fakt 'Proti tomuto způsobu boje se proto odponičuje boj ji ný a sice nejúčinnější— boj prnv dy Přistěhovalečtí dělníci jsou ča sto se strany veřejnosti podrobo- váni kritice a to i v případech ve kterých zodpovědnost za to neb ono spadá čistě na veřejnost samotnou která tak řídce podává pomocnou ruku svojí těm které shuitt pozvala-si do této země k těžké a namáhavé práci ' Jsem pevně přesvědčen kdyby vláda n ti kdož' jsou s vládou ve spojení vzali si na starost seznámení při stčhovaleckých dělníků h ameri ckými ideály h se svobodou ja- kou každému zaručuje ústava ze mě této Že by bylo v zemi daleko méně nepokojů a nesnází než ko- lik je jich v ní nyní Ti z přistě- hovaleckých dělníků kteří by v zemi této chtěli hned po svém pří pzdu způsobili násilný pře vrut jsou ovšem nebezpečnými a po dle toho mělo by býti s nimi i na- kládáno Věřím že ohromná většina při- stěhovaleekých dělníků přijíždí do Hpoj Států za tím účelem by se stali přičinlivým! a loyálníml Američany Ze tomu tnk toho důkazem a to dostatečným jest oyálnl podpora všech přistěho valců kterou tito poskytli Ame r!cev poslední válce — Sanáíor jest pro větší zodpovědnost dél- nlctva k správě správy k dělni etvu a správy a dělnielva ke ka- itilu a pro zodpovědnost jakou správa a kapitál dluží veřejností' Vhodnou Hliistrací k tomu jsou poměry jež zavládají dnes na Že- eznifíeh Je proto stoupencem yásÁdy by V dělnietvu viděn byl vždy v prve řadfi flement lidský aby nebylo třídních nwlílů Vy každý věděl že jedna třída tvoří základ pro' druhou jeden element e Je závislým od všéctí ostatních a ž vsVeh dohromady jo třeba 1 irfimjyNlovéřnái Zemědělskému '4 finačnímii Wahu celého náro'n KaneŽnl pak m senlťoř vyklo víí pďhpU mtáá Iiílníkfttik aV ItH Hkti )V' %h%ín wttfu by si i1til iMi vUshd Ihov bv d'pfl Whli &' re hfl pouVo tvřilíMnHl vuntutivvnH nud-li I m níjnt pivry RUDÝ KAPITOL ITAUE MřsU Holana je í tv irt rudým kaj ítvjm lulic a ll je slfrdiskcm tncistikť tiimi Hifitaee VelkA lilium bvvuliKtvs lobolo niět jsku jeho okuli bU! se k cliH rkVm lísuksm rftmýrh ivUl' hUvně k směru bodně levé MřsťfthostoU je swislila m 1 obecní radní jsou socialisty l nové středních občanských vrsli ačkoliv Hdle jména hlásí t jiným slranám jsou víee mciiě tu kloněni tťialisiirkým naukám I film je dnes městem rlivatUij) shonu a nadšenci kletí tu lomlť Vlijí umělecké galerie iierdiljí býti na pravém místě Musea k?! rá kdysi byla střediskem rájnV města sedmi pahorků jsou lémíj inpoiiicnuta Tváínoít města si značně změnila v posledních ně kolika letech Svým ehvalem ( shonem podobá ho Rím více mě stům americkým Bologna má zcela jinou tvář-) nost Ma tak daleko v soctalisael jak je jenom možno za nesoeialisti eké vlády A zdá se že městu to 7 šlo k duhu Bologna je dnes jedním z nejčilejšich italských obehodníeUií£ mést Zdá se že veškerému onýSVJ dl I I 1 %! "I vatcistvu se veue ioi)re iNikiie nevidíte v Itálii tolik pěkného zbo ží ve výkladních skříních jako v tomto městě Divadla jsou pilně 'l navštěvovánu a všechny kavárny a restauranty jsou stále zaplněny íiidé zdají se míti dostatek peněz k nákupu všeho po pol hatství je možno spatřit! dá se že chudoba so peflivfi skrývá l látek peněz J Iřcbujl Boyí Iřiti všuilel „ ri:1' ' HLAS ANGLICKÉHO SOCIALL STY O ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLICE Anglická socialistická révím "Justice" přináší obšírný Článek o i eskosioveiihke republice v něm I so praví: "Mv britští sociální demokraté bIahopře"3em co nejsrdečněji náro du československému k potvrzení - - — jeho demokratická ncjuibliky a so lárně demokratické vlády parla mentem Je to velká a histori cká událost Populární volba profesora Masarvkit za nresiden ¥ ' I - ta léto nové renublikv dává neí- " ----- w patriotičtčjšítnu nejschopnějšíino a rozumnému státníku v Kvroji? jeho prav místo líadostně při jmjujeme se k' jásotu jímž byla jeho volba potvrzena ' hrstka německách noslancŮ V j zvolila si tuto příležitost ahv u- razila tak znamenitou osobnost jilo je Masaryk pd tnk mimořád né snášenlivosti n ohledech ja kých se dostalo německem vlád cům od nedávná jejich vítěznými dovonskynu sKoluoběanv doka zuje bohužel že mnoho Němců v ÍVskoslovcnsku jako jinde se ní řeho nenaučilo n nic také nezapo mnělo i Ani jedinému Němci nchvlo u- blížemi v této krásné nové Repub lice těmito Klovany kteří po stá le! í úpěli pod německým jhem V pravdě skvostný to přikladl Nyní s panem Ttisarem jako ml- inisterským předsedou a ' nadše ným pro spořádaný ale silný so ciálně demokratický pokrok mezí idem československým Ujímá se svého dědictví po svých hrdináeh ze XVIÍ a XV století Kéž by- chom my Angličané kteří boju jeme za svou svobodu doma tá li vždy po boku Čechům Morava nům a Blovákflm v jejich snahách rovésti jejich prourram bez pře- 2 káŽck se strany rávístívých a bez- ohledných ' sousedů " ! Kandidát clo kongresu sebevraždu i r OHo HtífcI v Ht íiiísu Mo' ývalý sládek a republikinsk klindídář ro'úliiA kongresuíki z fJ'HL líiilli jnuPřiHcicno uisinsru missourske 10' spáchař ve středu mlonlého tdne' sebevraždu prosíMíV sí ilavrt v nňm domovf v Valley VrY MoÁHMitfnt míl i&tttd od Ht Louk Jíyl TA rokl itíř " V