Tu 4
POKROK PURL CO
fOKKOX tArADU
t H t S !
K ) ti io fc r
I fttfl UINÍ
tv řuty tt
Dit imiiift li f f-d ktnáhl
IjC! MollO iit iMknllU
in 'lnin ?m'iiw f t'l
titti l t"lM uUji tm nil V tjií
Nová éra pro naše místo
v presidenty
NiitliláejiVí administraci bude
řiirtitciiiili novou éru pro Tiitsto
presidenty af tu kterákoliv strn
na v poliiiuiíeh volbách docílí
víhvství Stalo se že kandidáti
in(orvsi( itt í obou velkých
potit ickwh Mran jsou výkonnými
úředníky značné- zkušenosti neboť
ťoolidge yískal znamenitou zna
lost zeinčsprávní jako guvernér
Massachusetts a Kianklin 1 Roo
sevelt nabyl značných zkušeností
jako přiměl sekretáře loďstva a
jako jeden z ncjbystřejšícli úřed
níků v provádění válečného pro
gramu I za obvyklých okolností dalo
ly se právem očekávati že ať
kterýkoliv z nich bude zvolen
bude kg snažili hrát i význačnější
rolli ve- vládních záležitostech a
nespokojí se toliko zvedáním před
hcduickó paličky a sledováním
pokud je to možno na jediném
ílovcku áádut unavujících dlou
hých debut v tomto ctihodném
zákonodárném tCdcse
Avšuk okolnosti toholo-roku
jwoii rozdílné Oba kandidáti prc
hidenství velkých politických
stran guvernér Cox i senátor
Ilardinv' prohlásili We pro sku
tečnou účast místopresidentn v
' kabinetuícli ponidáeh a jmých
vládních záležitostech (iiiveriMM'
Cox pnddásil že din jeho náhledu
inístoprcsident měl by být i vlastnč
rádcem presidentovým a kabinetu
UHpoú v záležitostiTh týkajících
no říení zákonodárství v kongri
hu Sciíátor Harditijí vyHlovil iiň
' lilcd podobný
V minulosti s výjimkou Theo
dore Roosevelta který byl mínto
presidentem za William McKIn
leye mistoprcsideiitský úřad byl
jiikýniRÍ druhem politické zásuv
ky kam zantrkáváni byli ctižádo
stiví Kciictlcmani jichž porudné
ho hlasu se titrana chtřla zbaviti
Z ié příčiny tukó Roosevelt by
zustrécn do této zásuvky nvSak
podařilo w mu z ní uniknoiiti
Koosťvclt zdál ne býti přílii vý
íiučnS éinným pro některé řepu-
Mikánské pohlaváry té doby
Před Rooseveltem a po něm íjií
stopresidonti nebyli žádnými vyni
kajícími postavami v americkém
politickém žívotC Z té příčiny
prftmérjiý člověk nedovede jmeno
vuti nní půl tuctu amerických mí
Htopresideritů přen to že dovedl
by Re upn matovat! na jména vAccb
amerických ')residcnt(l Vňichni
pouze zaběhli do Bílého domu v
den po ímiuKuraci presidentovi! a
navStívili buďto osobtiS iiejvyfiAího
výkonného úředníku země anebo
pouze položili Hvoji navštívenku
na dtříbrný tác před dveřmi do
prcHidentovy úřadovny jako ufii-
nil I'an Marshall po druhé imiu
rocí prpitfenttt Wilsona
Následujleí jejich povinností
bylo vyprávétí néjakou anekdotu
o preidcntví (senátu a uednouti
nu řtyřt roky k paličkování nená
ta ha víti cizí honty kteří zaxko
řilí mí do konj{retu a tnluvíti kam
paň ní řečí
Když iriístopresident Marshall
navAtívíl iJílý dúrn po xvé dridié
iriatJíftirací aby uložil pmídentu
WílHonovi poklonu byl naň pod
niknut útok nčkterýrni novinář
♦íkýmí zpravodaji kteří ehtřlí l
Mti do noudí o mexické KÍtuaci
'Mnem pouze mÍMtopreHldentcrn'
©dpovídli p Marohall obvyklým
vm (mnhem "HJyAd jxera vík
CarrfliM ehee zruíítí (úiii roj
řtopresíderita Mexiky a tak mám
ťrnte ehntí zajetí dolít a proti ní
mu MnitU' Pa ttMt anekdot
mhUrpmldwt ioložú ivoji víít
ku m fctfítrný tií pí A ůitAovnou
%Th t -t t-tl % tr
Amí p Mr! )ttl jUí'!h
p( jil t nvh Udiit K ' i
t!t fin?n}ll tflh
j-r hnítil tUíprvidf n
! VpI i U pfti jr-d rsl
XV ú n p d !i bt rl r
im Sj! !' % n nfr
Ťrm rtti lNdkrite itvii4i
kn pitím li XU%kU
k třjVí V'ti M VrVu v #Ainni
jetm ti"i!onjMMt( ťe! !i!kV b
pviiiit v t přítomt"ti ptv%
d'ínř v j-h ('inuvt Tup
Murhi!! Mk hh vhVh
bou tho pUleíitontwh %
j k'ini !l mnojo h leetiAt
rá Vurk prmiďln píipdá
o y atrii Híb hii dnui
V !edním rtwe Ivty ve V
♦HiriptonJ poměry takoví h po
VíbuMvaly ětAí tájem pro ťiřad
míitnpridptltký V politických
kruzích mluvilo m o tom fa i pro
úřad niNtoprrsidenta měl by býti
vyhlédnut řlovtk tak bvytrý a
ebepiiý nby mohl b'ti důležitým
rá loptu ve vládních řáležitovteeh
Nipoehbli? tyto náhledy také
převládaly v t!árelníeh konven
cíeh olnu politických stran které
pro úřad místopnidenta neiiomi
novaly "malé veličiny" ktcré by
ly by pouhými panáky njbrž lidi
velkou správní zkušeností IV
něvadi jak oba kanlid{iti presi
dentství prohlásili se pro vřtsi ú
čnst místopresidentú v řízení vlád
níeh záležitostí můžeme směb' ří
ei že nestává nová éra pro naše
místopresidetity kteří se tak do
stanou ze "slavného neznáma" k
ěuiné účastí ve vládě
r- tM iv % t-ll !- ji jh t p oťttt I x iHvtiríiVř
: a itiířfiv h Vtt pUU % ♦ b im1 K'
n t ib t j nMokkl e umí ha J II í d
i!!iní' IVarcf ifVKA I 1 r% Ntv kfcnímř řf kuje rr-nrt
yU x dofdeliA A)4 k ixj i-idjtuk Imi f%r!inientti K
o iriii kt pi li iiisi i rrnjtttrt dbř i pť-l ph 1 t t
líV t djde HfJHH bv bni V tif
dtft ki' d bř k ltd íu 1 1
ftH ! (irbuf jť f této
i i i ki jkt-y p tV írut t u
ťďi ibtbuk AI bvt-t ' f'
pětina Utní vhiwtu'!io V pNtítd
r- i t Mk !y tri i
(kÁl tiunk' Hijf t t
I- f fUAt je ncduttiý
Kl 1 psík Ik-i-Nv f ? r í r 1
d-dnk v Aru -ottii tt " jsi 1 h nrtu se rtjci!iKtiuiii iob!
ttii ťďjlii xenetáe tt t?tt!)f'Í i i přijdi IVmmP ntnccl é lili
Mo v !olíevi k'in trltmu e jaki'
Světová zásoba masa
V Anglii vydána byla v těchto
dnech redaktorem obchodního
časopisu 1'astorale vycházejícího
v Melbourne v Austrálii IVareem
pozoruhodná kniha o světové' zá
sobě masa která naplniti muže
každého usokojoním IVaree je
všedecné považován za jednu z
nejlepších autorit v tomto oboru
a proto jeho vývody mají velkou
váhu
lm Pearce ho udí že svět ne
bude nucen tak brzy vzduti ko
nebo obmeziti užívání masa jako
potravy následkem obmezené zA
nohy Většina přelpokladú že bu
de nutno obrneziti spotřebu masa
založena byla na skutečnosti že
farmáři dmu nepěstují tolik do
bytka jako dříve poněvadž chov
v malém rp již mnoho nevyplácí
IVaree připouští že většina býva
lých pnstvisk pro ovce a dobytek
hovězí byla obdělána a věnována
pěstování různých plodin a že
jednotliví malí farmáři téměř v
celém svítě shledávají že nevy
plácí se příliá pěstovati malé stádo
dobytka pro masné trhy jak tomu
bývalo u rolníku anglických a do
jisté míry také i amerických
Malá stáda dojnic anebo jedno
tlivé dojnice zůstanou ovšem na
dále ale inalá-fitáda hovíziho do
bytka pro trh v Austrálii severní
a jižní Americe pomalu budou
mizeti To ale nebude mítí za ná
sledek zmenáení záaohy mana
vzhledem k tomiij že zlepšené
dopravnietví a chladírny umožňu
jí nové methody v zásobování kon
sumentů masem a masnými produ
kty Na místé malých povstanou
velká t&du dobytka jak tomu je
již namnoze v severní u jižní Ame
rice a V Austrálii Pearce praví že
Argentina k pěstování dobytka ve
velkém má nejlepSÍ příležitost ale
argentinský pěstitel nemá dosta
tek podnikavoNti a vě-decké aběh
loNti v pěstování dobytka tak oby
plně avých příležitostí využitko
val Následkem toho v Argentině
chov dobytka není na té výši na
kter5 by mohl býlí Argentinský
pěstitel nexnaží e zlepšití ivůj
dobytek a následkem toho argen
tinský standard až dosud není vy
soký ~~
Nékteří prozíraví pěstitelé sice
zlepšili svoje stáda zvláště dobyt
kera hereřordským a shorthoru
ským (krátkonohýrn) aviik vět
šina argentiiřdýeh stád je dosud
lak špatné hodnoty hi má cenu
hlavně pro svoje kúžV rohy paz
nehty a pod Maso z tohoto do
bytka nehodí se k zpracování o
vývozu Velké jatkářskě podniky
v Argentině připravují pro vývoz
maso z lepších druhu dobytka a-
však jejjeh produk není valnll
'i z toho duvfKÍu wmhfc piífl do
ponitid vlivu na ceny masa v fipV
jenýeh Htátech t Anglii Argen
tina je žerní velkých možností v
masném prftmyslti ivíak těch do
iid nebylo takřka dotíéno
Vývoz řbUznýeh Čtvrtí z Ať
mftíe pčtosti radu' dertkiiti
tfdik boxííHio d'!'tk i 1 i J
tuje li td
ArťclitlOít UVtdoind t fcXoje
nioinoMi t kxítoxc nisk
ř'šctié p írt liky tA xAlky
nnlÍ ve nud v Arg nt ní "
tnilliottA kosil hoěťlo dobttka
oproti niiHionům přsl hAje
nítn Alky Arirentina iiá 4i tnd
lionů kiiou fckopového tb l Mka
proti 41 millioníhu před álkmi
Pcnree nepovažuje světovou
masnou situaci za beznadějnou I
Praví že tuto situaeP je dn s tak
didirá jako byla kdykťiv před]
tím Není zcela žádného iicbezpe-!
čí že svět m musí vrhnout i na ve
P'tariántvL Mluví nadšeně"
situaci v Austrálii a praví že situ
ace na Novém Zcalandě je více
než uspokojivou ("hov dobytka v
Austrálii a ve všech přiléhajících'
krajinách ostrovních w zvýšil
přes to že zvýšené jNtžadavky děl
nietva z počátku považovány by
ly za nebezpečí pro vývoní ob
chod IVaree mluví ve své zajímavé
ktdze také o velkých možnostech
vývozu australských králíků jichž
maso zvláště za války stalo se v
Anglii oblíbeným Austrálie je
plna králíků a v poslední době se
jich posílá do evropského trhu ví
ce než kdykoliv před tím Austral
ská vláda chytání králíku podpo
ruje neboť stali se břemenem o
škodí farmářům Dnes je v Au
strálií více lovců králíků nežli
kdykoliv před tím poněvadž je
možno si vydělati chytáním krá
líků nejméně $30 týdně Mnozí
lidé za války si pomohli chytáním
králíků na nohy pobiěvadž $30
v Austrálii znamená o mnoho více
nežli ve Spojených Státech kde
takový výdělek nebyl by považo
ván za nikterak mimořádný
Austrálie má' velké možnosti v
chovu dobytka a dosud je také
značně přehlíží Pěstitelé nejeví
velkého porozumění pro zlepšení
svých stád dobytkem ěisf ok řev
ným pěstujíce dobytek hlavně
pro knže považujíce nuiso za
postranní produkt Penreo vyslo
vuje naději že v budoucnosti au
stralští pěstitelé budou rozumněj
šími — y
Pearce považuje americký mas
ný trust za méně nebezpečný než
li jiní národohospodáři a prohla
šuje že vzrostl do nynější své
míry jedině svou schopností Je
nutno pamatovati že Amerika ne-
Nněla by dnes tak vyvinuté masné
industrie a následovně platila by
za maso daleko vyšší ceny kdyby
tohoto trustu nebylo Americký
masný trust vyvinul chlazení a
chladírenská skladiště do stupně
jaký nikdy jinde ve světě není
znám Anglie nemusí se dle jeho
náhledu obávati amerického mas
ného trustu V době zahájení e
vropské války CO procent masa v
Anglii spotřebovaného bylo z do
mácí výroby u ostatní tvořeno by
lo masem přivezeným Americké
maso za války vyváželo m do An
glie ovšem v míře nemalé a vyvá
ží se dosud Ale to bude trvati
jenom krátkou dobu nežli opětně
zvýší se domácí produkce Anglie
v přítomné době přiváží také
ni noho masa ze svých osad daleko
více nežli ze Spojených Států
Gregorij Krasin
Evropský tisk značně zajímá se
0 Oregorje Krasina obchodního
ředitele ruské hoKevicks Vlády
který v minulých dnech vyjedná
val o obnovení obchodních styků
mezi Anglií a sovětským Ruskem
anglickým premiérem Lloyd
Georgerii v Londýně Všechny ía
opisy shodovaly se v náhledu že
Krasin je pozoruhodným mužem
avšak většina jich přehlížela aku
teěnost že ja obchodníkem kaž
dým coulem v
Není všeobecně známo Že Kra
in odpíral- příjmotUí t boIíyím
jako politickou doktrínu dokud
nepřišel k náhledu in mfii ae o
vědéíti jako ňspěínf obchodní
perífinent přea to že byl atálf
k tomu vyzýván avýw pfíteíam
Nikolajem iU-nínen který nabízej
ttec piipravcný vykotmti rVo!i
t fn e tnu dMjit platu Krásil'
hiiA ÍAdofho politickťho Itadšv
td libo lidšení j řiitř fitiňnčni
j lic finanční nadšeni je cistě
sobecké llejmc tomu le je správ
no nazývAti Krasina wifttitcMt
Avšak je jito Krasin nejevil
nikdy ochotu býti socialistou t
úkor sé Ústní kapsy HI nice
ochoten praeti pro soeinlism
ale práce tato musela se tnu vy
plácet i
Nemůže býti pochybnosti o u-
pi ítonitMtsti jeho socialismu u!a-
{v letech Avšak i v těch dobách
Krasin nejevil mnoho chuti při
nésti mu nějaké oběti Nebyl ni
kdy komunistou a není ani nyní
bolševikem ačkoliv je zcela o-
hottiým přijímat i bolševické
služné Krasin byl vžily obchod
níkem a jako obchodník měl na
mysli vždy jenom svůj vlastní
prospěch a málo staral se o pro
spěch jiných
Krasin stal se zámožným mu
žem v důsledku spojení s bohatou
německou obchodní firmou 'ač
koliv v té ilobě pro svoji sociali
stickou činnost byl v Rusku od
souzen k jistému trestu Ředitel
ruské odbočky velké německé fir
my Siemens & Schuekert uzname
nav pozoruhodné schopnosti Kra-
sinovy použil svého vlivu ii rns-
kého dvora oby získal pro něho
omilostnění Němci měli vždv sif-
iiý vliv v Ilusku — bolševická
vláda nečiní výjimku — a &lo
vždy po jejich vůli
Krasin pracoval pro německou
firmu tak dobře že v roce 1909
pět Jet před zahájením světové
války byl jmenován ředitelem je
jí petrohradské odbočky Krasin
unad ani v té době nevzdal se zce
la svých socialistických zásad a
však nikdy nejevil ochotu přiné
řsti pro ně nějakých obětí Zatím
co Lenin žil v Paříži v podkroví
pracuje pro svoje ideály Krasin
bral velmi dobrý plat a plnil věr
ně rozkazy svých německých za
městnavatelů Lenin ochotně trpěl
pro svoje ideály ale Krasin neje
vil nikdy ochotu pro cokoliv tr
peti Kdekoliv v sovětské vládě pro
jevilo se trochu zdravého obchod
ního smyslu byla to práce Kra
sinova Jako ministr dopravnietví
Krasin vzal železnice z rukou so
větských skupin které zanedbá
valy udržování jich v dobrém sta
vu a odevzdal řízení jich zkuše
ným lidem kteří pečovali o ně v
dobách předrevolucních Není je
lio vinou že železnice ruské ne
jsou tím čím měly by býti Kdy
by bývalo bylo po jeho železnice
ruské by nedostaly se do smutné
ho avího nynějšího stavu Okol
nosí že snažil ro železnice řídit i
proti principům bolševickým měla
za následek že brzy svěřeny mu
hyly Jíně povinnosti
Krasin stal se lidovým komisa
řem pro střelivo a i v tomto úřadě
svem počínal se v rozporu se soci
alistickými zásadami a snažil e
tento odpor postavili na zdravou
obchodní základnu Odepřel býti
bolševikem a pokoušel se biti
schopným obchodníkem Ve velké
jedné schůzi prohlásil zcela ote
yřeně že naeíonalisace průmyslu
je nemožností Krušin nechtěl se
stán za Žádných okolností néstro
jem svých bolševických pohlavá
Pak ae stal lidovým komisařem
pro lchod a průmysl Tím úvale
na byla na něho veškerá zodpo
vědnost za celý plán naeíonlísae
Krasin nemohl tuto nacionalisaej
zůstavit it přijal nový svůj úřad
n pevným úmytdein Že tiéiní ten
to procesa co možno nejmlrnějAím
aby neznamenal katastrofu pro
rušný průmysl Ve všem co Kra
sin vykonal ve spojení n tímto ň
řadem bojoval proti radikálům
Praví nffVfe Věnoval víeé ěau pře
svědování avých kamarádů o ní
praktičností jejích nápadů nežli
provádění rozkazů bolševická vlá
dy Osvéděíí a v tom býti aehop
vyto íiipiomatem Xejně jako ob
fhodníkf m V UAním případě ne-
p pod d J tv'i m t !
bo! i ií b piAttl nc
hh p!t Ip- h pfrU I řdr
r t AfltSt í
A i" h!iíroi iÍ l upemtříd
tw-xtsftíu r%Ut nje Š tíwcV
I -pttti Tt Y U bu 1
ii ! In a iůdVvo
htiowm KtuMň mnMxI voj
íujiliky kcťé iee byly tr
ridnt Mik při t-n jTftt1i'"lvf
tltkhdm průmjsbnjtu Vmi
iřim ktríl tnMi W-nř pAbevnt
I re psli iielll pr theoril Ne
ptbbnř Ktin je tVí řhl
xč loit m Msti iu -ii!to práce
ktctnvi pnluj M jedinou restu
c piniAíc se dosfuíj Rusku le
nnatku do tiihoi upadlo
Podezřelé starosti gene
rála Ludcndorffa
Zaji-m generála Iudcndorlfa o
f nehraněni Polska a ostatního
světa před nebezpečím bolševismu
je velice dojemný Také za války
generál Ludcndorff a ostatní ně
mečtí miliuristé čas od času rala
mentovali nad bilšcvickým nebez
péčím Pravidelně tomu bývalo v
době Velkých porážek liěun-eké
armády a vlakových dobách ně
mečtí vojevůdci naznačovali že
bylo by nejlépe válku čestným
mírem skončili a obrátili veškerou
pozornost od Německa k Rusku
Zdá se inoné že Německo dosud
doufá v takové obrácení zájmu
Dostává se tnu nd spojenců mno
hem více pozornosti nežli se mu
líbí a nepochybně by rádo vidělo
kdyby také někdo iinv rozdělil se
s ním o tuto pozornost Nepochyb
ně z te příčiny jak ostatně Lu-
oenuorjl naznačil v minulých
dnech jasně Němc-kn ochotně by
přijalo poverem spojenci aby si
trochu proti Ilusku zavÁVilo v
zájmu eivilisaee u na účet spojen
ců Taková malá kampaň měla by
pro Německo tucet výhod a pře-
devším by mu možnila aby si za-
chovalo velkou armádu přes vše
ehna opatřeni Versuillské smlou
vy — '
Svět ovšem plně si uvědomuje
nebezpečí bolševismu Nepovažuje
však toto nebezpečí za takové aby
lávala se německému nebezuečí
přednost před ruským Svět také si
dobře pamatuje kdo toto nebez
pečí rozpoutal Rvi to Ludcndorff
sám a někteří jiní němečtí milita-
risté kteří rozdmychali bolševi
eký požár za ruskými liniemi Po
slali Ivonina do Ruska aby na oheň
přikládal polínka Není ostatně
jejich vinou že podobné ohníčky
uhašeny byly v zárodku ve Fran
cii a Itálii Pokusili se opravdu
sec byly jejich síly aby je roz
dmýchuli Používali k tomu pře
rňzných uskoků jichž historie je
dosud ve avěží paměti
IJolševism v Rusku byl pro Něm
ce vítanou věcí Nikdo nad jeho
vítězstvím ve velkém slovanském
národě zpočátku nejevil takovou
radost jako Německo Rolšuvism
provedl v Rusku to co německé
armády provésti nebyly s to Pro
spěl Němcům znamenitě Nyní ten
to ruský bolševism má prospěli
Německu znovu a Němci opětně
snaží se zakryti svůj skutečný cíl
jako při předcházející oříležito-
sti Není však k tomu třeba zvlášt
ného ostrovtipu aby bylo jasno že
INémeňm jedna se především o do
konalé vykořisťování Ruska Kdv
by byly německé plány s Ruskem
se Zflařily do poslední písmeny
Rusko na vždycky přestalo by býti
vojenským činitelem a vykořistě
ní jeho Německem bylo by poměr
ně snadnou věcí
IJolševism však do značné míry
zkazil provedení tohoto plánu a
Německo lamentuje znovu Volá
do světa b všichni musí přijít u
pomocí mu uhasit! oheň který -mo
rozdělalo jinak že Německo
samo bude požárem stráveno Pol
ako také muí býti zachráněno
Záchrana Polska náhle stala se vel
mi důležitým zájmem pro Němec
ko ačkoliv ještě nedávno Němci
usilovali o zkázu fcvého ftoimcda na
východě
NejbófŠÍ pří tom j( y nfnf
možno prohlédnout! skutečné ů
mysly geneála Ludendorffa Ně
které zprávy sdělily žeV
chtěl by níe jiného pro Německo
než Poznafi a Kdansko ale otva
je to všechno Německo v minulo
tí ukázalo že se bolševismu pc
bojí a žíj trochu bolševismu v je
ho branících zaéasto (bbř# polon
ii jistým jeho íjskokům Sotva i
tentokráte bolševínrn znamená pro
n takové nebezpečí jak unaží a
Ludndorfí naznačit A ž by kdy
tk ťVoMfnVa t
tnlk loditolotlfoi tl I
islH' tiflfdMi J brt tl'
dv t r- Uui AU lnd"f
hUiU fKl ro dná a tť
jité texA j ho pnpř
tlili lt ťt SkU fWt
t )l th!idl ludctnlorfi
i ihny J- ho ko etcnj
i tVmukýih Ind
Souieilé v městě a
venkově
Lidé b dlící tM Vchkoxě d'
le li se íc M'hnv íixotnj t
dy a radosti ilislísěny jso'
vrlkúh tuěsterh Kdyby ale
ve lucstci h podrobili pí ísiictru ll
beru shledali by le tienl řUť
všechno co se linvll Není o ť
pindiy biiosti #e město sktii!
jisté vj hody e v Ikj vhvincste j
je možno nalézt i celou řadu i]
bavníeh podotkli kde kady cb
utúžc se itobaltl je li ochoten
to zntdatiti Jsmi tu hladké ulici
které intuici vúbC k nuttitiiob ilov
-
jízilé r tak podporují spotřy
i f i i ii''
irasuini isiiii iu ciioiici ooicyv
v obleky nejnovějšl mody n čij
sopisy které přinášejí piidrobin
zprávy o nejnovějšíeh skandáleclíř
A vA-i k ve velkých městech
jsou žádní sousedé Ve městě t „i
káme "dobré sousedství" té části
města kde usazeni jsou lidé tna
jící dosti peněz M malém lllěste
nu venkově je téměř všude do l
bré sousedství" poněvadž tuj
všude bydlí lidé kteří chtějí míti I
dobré sousedy a také dobrými sou-V
seny nyti ctitejl A netu o tom
' i r-y J: runou vj Ilonou ma-1
li člověk dobrého souseda Uspoří §
si jakékoliv rozčilování
Dobrý soused je takový ktarý
dá vám ráno "dobré jitro" na-'
vštíí vás v době voší nemoci a ze
ptá se co by pro ván mohl vyko
nat vypůjčí se různé přistrojiv
jichž je třeba k opravě různých
věcí v okolí obydlí nebo zahrad
nické nástroje udržuje svoje sle
pice a svoje děti na svém dvorku
nikdy nehraje na fonogruf po 10
hodině večerní n má přiměřený
zájem na všech vašich záležito
stech Jmenuje vás Frankem nebo
Džimcm podle toho jak se prvnjm
jménem jmenujete a chodí do va
šeho domu kuchyňskými dveřmi
je-li to pro něho výhodnější nežli
chodili předem
lVée-li hospodyňka koláče a po
daří se ji nejlcjmí dva anebo tri
putují k sousedu Je to viditelné
znamení přátelství a přirozeně le
sousedka při tm pochválí kuchyň
ské umění hospodyňky což za 1
každých okolností blaží Za něko
lik dní po té koláče íe vrátí ve
formě zdařilého pájc a tato výmě
na se opakuje po celý rok Nikdo
při tom nic neztratí a má to toj
výhodu že víte eo soused má prá
vě k obědu anebo k večeři aniž
byste se museli přímo ml to ptát
Jestliže některé z vašich dítek se
pořeže na prstu soused má iodin
který vám ochotně nabídne poně
vadž zítra třeba si může zapomic
nout koupit tabák aneb pod věft
kterou zo sousedského přátelství
mu ochotně zapůjčíte aniž bysto
čekali na oplátku
Lidé na malém městě jsou jed
nou velkou rodinou V jejich způ
sobu života životní tajemství jsou
nemocností a to také přirozeně
zmenšuje počet záležitostí které
mají zftstati tajností Lidé zajímá
jí se o každý nový oblek a zeptají
se co jste zaťi zaplatili aniž by
V fnm b ti 1 Z X ! I t -1
nou dotérnost Jdete-lí někam do
taz kam jdete a eo tam budete
dělat vás nikterak nepřekvapí
neb stejnou zvědavost nroievulete
sám Všichni lidé se znají a neje"
nom znají svoje soused v al i in
uch tiěátclo linuli ft
!
Toho všeho ve velkých městech !
není Ve velkých městech sice ta
ké sousedé bydlí-lí vedle sebe nH'
měřený počet měsíců vymění ran-
nf anebo večerní pozdrav ale na- j
mnoze na výměnu tohoto nozdravii
obmezeny jsou všechny Koused '
ntyky I mře-li někdo ve vaší tp-
díně můžete očekávali od
dfl kytice Je jinak se o vás nijak
nesiaraji a skutečných soused-
kých styků a vámi neudržují Ne '
ní tornu tak všeobecně pfon p j
ve veinycn mčstech opravdu ton
edskýeh styků k tak náu % i
hyh hKfně pravdy v prohlášení !
Jiaf#bo venkovana dotazovaného j
n rozdíl života ve velkém mhlt
a veukovskěm méslé "V malm !
rnet jsou lousedě a ve velkém '
r
