Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (Aug. 11, 1920)
Tu 4 POKROK PURL CO fOKKOX tArADU t H t S ! K ) ti io fc r I fttfl UINÍ tv řuty tt Dit imiiift li f f-d ktnáhl IjC! MollO iit iMknllU in 'lnin ?m'iiw f t'l titti l t"lM uUji tm nil V tjií Nová éra pro naše místo v presidenty NiitliláejiVí administraci bude řiirtitciiiili novou éru pro Tiitsto presidenty af tu kterákoliv strn na v poliiiuiíeh volbách docílí víhvství Stalo se že kandidáti in(orvsi( itt í obou velkých potit ickwh Mran jsou výkonnými úředníky značné- zkušenosti neboť ťoolidge yískal znamenitou zna lost zeinčsprávní jako guvernér Massachusetts a Kianklin 1 Roo sevelt nabyl značných zkušeností jako přiměl sekretáře loďstva a jako jeden z ncjbystřejšícli úřed níků v provádění válečného pro gramu I za obvyklých okolností dalo ly se právem očekávati že ať kterýkoliv z nich bude zvolen bude kg snažili hrát i význačnější rolli ve- vládních záležitostech a nespokojí se toliko zvedáním před hcduickó paličky a sledováním pokud je to možno na jediném ílovcku áádut unavujících dlou hých debut v tomto ctihodném zákonodárném tCdcse Avšuk okolnosti toholo-roku jwoii rozdílné Oba kandidáti prc hidenství velkých politických stran guvernér Cox i senátor Ilardinv' prohlásili We pro sku tečnou účast místopresidentn v ' kabinetuícli ponidáeh a jmých vládních záležitostech (iiiveriMM' Cox pnddásil že din jeho náhledu inístoprcsident měl by být i vlastnč rádcem presidentovým a kabinetu UHpoú v záležitostiTh týkajících no říení zákonodárství v kongri hu Sciíátor Harditijí vyHlovil iiň ' lilcd podobný V minulosti s výjimkou Theo dore Roosevelta který byl mínto presidentem za William McKIn leye mistoprcsideiitský úřad byl jiikýniRÍ druhem politické zásuv ky kam zantrkáváni byli ctižádo stiví Kciictlcmani jichž porudné ho hlasu se titrana chtřla zbaviti Z ié příčiny tukó Roosevelt by zustrécn do této zásuvky nvSak podařilo w mu z ní uniknoiiti Koosťvclt zdál ne býti přílii vý íiučnS éinným pro některé řepu- Mikánské pohlaváry té doby Před Rooseveltem a po něm íjií stopresidonti nebyli žádnými vyni kajícími postavami v americkém politickém žívotC Z té příčiny prftmérjiý člověk nedovede jmeno vuti nní půl tuctu amerických mí Htopresideritů přen to že dovedl by Re upn matovat! na jména vAccb amerických ')residcnt(l Vňichni pouze zaběhli do Bílého domu v den po ímiuKuraci presidentovi! a navStívili buďto osobtiS iiejvyfiAího výkonného úředníku země anebo pouze položili Hvoji navštívenku na dtříbrný tác před dveřmi do prcHidentovy úřadovny jako ufii- nil I'an Marshall po druhé imiu rocí prpitfenttt Wilsona Následujleí jejich povinností bylo vyprávétí néjakou anekdotu o preidcntví (senátu a uednouti nu řtyřt roky k paličkování nená ta ha víti cizí honty kteří zaxko řilí mí do konj{retu a tnluvíti kam paň ní řečí Když iriístopresident Marshall navAtívíl iJílý dúrn po xvé dridié iriatJíftirací aby uložil pmídentu WílHonovi poklonu byl naň pod niknut útok nčkterýrni novinář ♦íkýmí zpravodaji kteří ehtřlí l Mti do noudí o mexické KÍtuaci 'Mnem pouze mÍMtopreHldentcrn' ©dpovídli p Marohall obvyklým vm (mnhem "HJyAd jxera vík CarrfliM ehee zruíítí (úiii roj řtopresíderita Mexiky a tak mám ťrnte ehntí zajetí dolít a proti ní mu MnitU' Pa ttMt anekdot mhUrpmldwt ioložú ivoji víít ku m fctfítrný tií pí A ůitAovnou %Th t -t t-tl % tr Amí p Mr! )ttl jUí'!h p( jil t nvh Udiit K ' i t!t fin?n}ll tflh j-r hnítil tUíprvidf n ! VpI i U pfti jr-d rsl XV ú n p d !i bt rl r im Sj! !' % n nfr Ťrm rtti lNdkrite itvii4i kn pitím li XU%kU k třjVí V'ti M VrVu v #Ainni jetm ti"i!onjMMt( ťe! !i!kV b pviiiit v t přítomt"ti ptv% d'ínř v j-h ('inuvt Tup Murhi!! Mk hh vhVh bou tho pUleíitontwh % j k'ini !l mnojo h leetiAt rá Vurk prmiďln píipdá o y atrii Híb hii dnui V !edním rtwe Ivty ve V ♦HiriptonJ poměry takoví h po VíbuMvaly ětAí tájem pro ťiřad míitnpridptltký V politických kruzích mluvilo m o tom fa i pro úřad niNtoprrsidenta měl by býti vyhlédnut řlovtk tak bvytrý a ebepiiý nby mohl b'ti důležitým rá loptu ve vládních řáležitovteeh Nipoehbli? tyto náhledy také převládaly v t!árelníeh konven cíeh olnu politických stran které pro úřad místopnidenta neiiomi novaly "malé veličiny" ktcré by ly by pouhými panáky njbrž lidi velkou správní zkušeností IV něvadi jak oba kanlid{iti presi dentství prohlásili se pro vřtsi ú čnst místopresidentú v řízení vlád níeh záležitostí můžeme směb' ří ei že nestává nová éra pro naše místopresidetity kteří se tak do stanou ze "slavného neznáma" k ěuiné účastí ve vládě r- tM iv % t-ll !- ji jh t p oťttt I x iHvtiríiVř : a itiířfiv h Vtt pUU % ♦ b im1 K' n t ib t j nMokkl e umí ha J II í d i!!iní' IVarcf ifVKA I 1 r% Ntv kfcnímř řf kuje rr-nrt yU x dofdeliA A)4 k ixj i-idjtuk Imi f%r!inientti K o iriii kt pi li iiisi i rrnjtttrt dbř i pť-l ph 1 t t líV t djde HfJHH bv bni V tif dtft ki' d bř k ltd íu 1 1 ftH ! (irbuf jť f této i i i ki jkt-y p tV írut t u ťďi ibtbuk AI bvt-t ' f' pětina Utní vhiwtu'!io V pNtítd r- i t Mk !y tri i (kÁl tiunk' Hijf t t I- f fUAt je ncduttiý Kl 1 psík Ik-i-Nv f ? r í r 1 d-dnk v Aru -ottii tt " jsi 1 h nrtu se rtjci!iKtiuiii iob! ttii ťďjlii xenetáe tt t?tt!)f'Í i i přijdi IVmmP ntnccl é lili Mo v !olíevi k'in trltmu e jaki' Světová zásoba masa V Anglii vydána byla v těchto dnech redaktorem obchodního časopisu 1'astorale vycházejícího v Melbourne v Austrálii IVareem pozoruhodná kniha o světové' zá sobě masa která naplniti muže každého usokojoním IVaree je všedecné považován za jednu z nejlepších autorit v tomto oboru a proto jeho vývody mají velkou váhu lm Pearce ho udí že svět ne bude nucen tak brzy vzduti ko nebo obmeziti užívání masa jako potravy následkem obmezené zA nohy Většina přelpokladú že bu de nutno obrneziti spotřebu masa založena byla na skutečnosti že farmáři dmu nepěstují tolik do bytka jako dříve poněvadž chov v malém rp již mnoho nevyplácí IVaree připouští že většina býva lých pnstvisk pro ovce a dobytek hovězí byla obdělána a věnována pěstování různých plodin a že jednotliví malí farmáři téměř v celém svítě shledávají že nevy plácí se příliá pěstovati malé stádo dobytka pro masné trhy jak tomu bývalo u rolníku anglických a do jisté míry také i amerických Malá stáda dojnic anebo jedno tlivé dojnice zůstanou ovšem na dále ale inalá-fitáda hovíziho do bytka pro trh v Austrálii severní a jižní Americe pomalu budou mizeti To ale nebude mítí za ná sledek zmenáení záaohy mana vzhledem k tomiij že zlepšené dopravnietví a chladírny umožňu jí nové methody v zásobování kon sumentů masem a masnými produ kty Na místé malých povstanou velká t&du dobytka jak tomu je již namnoze v severní u jižní Ame rice a V Austrálii Pearce praví že Argentina k pěstování dobytka ve velkém má nejlepSÍ příležitost ale argentinský pěstitel nemá dosta tek podnikavoNti a vě-decké aběh loNti v pěstování dobytka tak oby plně avých příležitostí využitko val Následkem toho v Argentině chov dobytka není na té výši na kter5 by mohl býlí Argentinský pěstitel nexnaží e zlepšití ivůj dobytek a následkem toho argen tinský standard až dosud není vy soký ~~ Nékteří prozíraví pěstitelé sice zlepšili svoje stáda zvláště dobyt kera hereřordským a shorthoru ským (krátkonohýrn) aviik vět šina argentiiřdýeh stád je dosud lak špatné hodnoty hi má cenu hlavně pro svoje kúžV rohy paz nehty a pod Maso z tohoto do bytka nehodí se k zpracování o vývozu Velké jatkářskě podniky v Argentině připravují pro vývoz maso z lepších druhu dobytka a- však jejjeh produk není valnll 'i z toho duvfKÍu wmhfc piífl do ponitid vlivu na ceny masa v fipV jenýeh Htátech t Anglii Argen tina je žerní velkých možností v masném prftmyslti ivíak těch do iid nebylo takřka dotíéno Vývoz řbUznýeh Čtvrtí z Ať mftíe pčtosti radu' dertkiiti tfdik boxííHio d'!'tk i 1 i J tuje li td ArťclitlOít UVtdoind t fcXoje nioinoMi t kxítoxc nisk ř'šctié p írt liky tA xAlky nnlÍ ve nud v Arg nt ní " tnilliottA kosil hoěťlo dobttka oproti niiHionům přsl hAje nítn Alky Arirentina iiá 4i tnd lionů kiiou fckopového tb l Mka proti 41 millioníhu před álkmi Pcnree nepovažuje světovou masnou situaci za beznadějnou I Praví že tuto situaeP je dn s tak didirá jako byla kdykťiv před] tím Není zcela žádného iicbezpe-! čí že svět m musí vrhnout i na ve P'tariántvL Mluví nadšeně" situaci v Austrálii a praví že situ ace na Novém Zcalandě je více než uspokojivou ("hov dobytka v Austrálii a ve všech přiléhajících' krajinách ostrovních w zvýšil přes to že zvýšené jNtžadavky děl nietva z počátku považovány by ly za nebezpečí pro vývoní ob chod IVaree mluví ve své zajímavé ktdze také o velkých možnostech vývozu australských králíků jichž maso zvláště za války stalo se v Anglii oblíbeným Austrálie je plna králíků a v poslední době se jich posílá do evropského trhu ví ce než kdykoliv před tím Austral ská vláda chytání králíku podpo ruje neboť stali se břemenem o škodí farmářům Dnes je v Au strálií více lovců králíků nežli kdykoliv před tím poněvadž je možno si vydělati chytáním krá líků nejméně $30 týdně Mnozí lidé za války si pomohli chytáním králíků na nohy pobiěvadž $30 v Austrálii znamená o mnoho více nežli ve Spojených Státech kde takový výdělek nebyl by považo ván za nikterak mimořádný Austrálie má' velké možnosti v chovu dobytka a dosud je také značně přehlíží Pěstitelé nejeví velkého porozumění pro zlepšení svých stád dobytkem ěisf ok řev ným pěstujíce dobytek hlavně pro knže považujíce nuiso za postranní produkt Penreo vyslo vuje naději že v budoucnosti au stralští pěstitelé budou rozumněj šími — y Pearce považuje americký mas ný trust za méně nebezpečný než li jiní národohospodáři a prohla šuje že vzrostl do nynější své míry jedině svou schopností Je nutno pamatovati že Amerika ne- Nněla by dnes tak vyvinuté masné industrie a následovně platila by za maso daleko vyšší ceny kdyby tohoto trustu nebylo Americký masný trust vyvinul chlazení a chladírenská skladiště do stupně jaký nikdy jinde ve světě není znám Anglie nemusí se dle jeho náhledu obávati amerického mas ného trustu V době zahájení e vropské války CO procent masa v Anglii spotřebovaného bylo z do mácí výroby u ostatní tvořeno by lo masem přivezeným Americké maso za války vyváželo m do An glie ovšem v míře nemalé a vyvá ží se dosud Ale to bude trvati jenom krátkou dobu nežli opětně zvýší se domácí produkce Anglie v přítomné době přiváží také ni noho masa ze svých osad daleko více nežli ze Spojených Států Gregorij Krasin Evropský tisk značně zajímá se 0 Oregorje Krasina obchodního ředitele ruské hoKevicks Vlády který v minulých dnech vyjedná val o obnovení obchodních styků mezi Anglií a sovětským Ruskem anglickým premiérem Lloyd Georgerii v Londýně Všechny ía opisy shodovaly se v náhledu že Krasin je pozoruhodným mužem avšak většina jich přehlížela aku teěnost že ja obchodníkem kaž dým coulem v Není všeobecně známo Že Kra in odpíral- příjmotUí t boIíyím jako politickou doktrínu dokud nepřišel k náhledu in mfii ae o vědéíti jako ňspěínf obchodní perífinent přea to že byl atálf k tomu vyzýván avýw pfíteíam Nikolajem iU-nínen který nabízej ttec piipravcný vykotmti rVo!i t fn e tnu dMjit platu Krásil' hiiA ÍAdofho politickťho Itadšv td libo lidšení j řiitř fitiňnčni j lic finanční nadšeni je cistě sobecké llejmc tomu le je správ no nazývAti Krasina wifttitcMt Avšak je jito Krasin nejevil nikdy ochotu býti socialistou t úkor sé Ústní kapsy HI nice ochoten praeti pro soeinlism ale práce tato musela se tnu vy plácet i Nemůže býti pochybnosti o u- pi ítonitMtsti jeho socialismu u!a- {v letech Avšak i v těch dobách Krasin nejevil mnoho chuti při nésti mu nějaké oběti Nebyl ni kdy komunistou a není ani nyní bolševikem ačkoliv je zcela o- hottiým přijímat i bolševické služné Krasin byl vžily obchod níkem a jako obchodník měl na mysli vždy jenom svůj vlastní prospěch a málo staral se o pro spěch jiných Krasin stal se zámožným mu žem v důsledku spojení s bohatou německou obchodní firmou 'ač koliv v té ilobě pro svoji sociali stickou činnost byl v Rusku od souzen k jistému trestu Ředitel ruské odbočky velké německé fir my Siemens & Schuekert uzname nav pozoruhodné schopnosti Kra- sinovy použil svého vlivu ii rns- kého dvora oby získal pro něho omilostnění Němci měli vždv sif- iiý vliv v Ilusku — bolševická vláda nečiní výjimku — a &lo vždy po jejich vůli Krasin pracoval pro německou firmu tak dobře že v roce 1909 pět Jet před zahájením světové války byl jmenován ředitelem je jí petrohradské odbočky Krasin unad ani v té době nevzdal se zce la svých socialistických zásad a však nikdy nejevil ochotu přiné řsti pro ně nějakých obětí Zatím co Lenin žil v Paříži v podkroví pracuje pro svoje ideály Krasin bral velmi dobrý plat a plnil věr ně rozkazy svých německých za městnavatelů Lenin ochotně trpěl pro svoje ideály ale Krasin neje vil nikdy ochotu pro cokoliv tr peti Kdekoliv v sovětské vládě pro jevilo se trochu zdravého obchod ního smyslu byla to práce Kra sinova Jako ministr dopravnietví Krasin vzal železnice z rukou so větských skupin které zanedbá valy udržování jich v dobrém sta vu a odevzdal řízení jich zkuše ným lidem kteří pečovali o ně v dobách předrevolucních Není je lio vinou že železnice ruské ne jsou tím čím měly by býti Kdy by bývalo bylo po jeho železnice ruské by nedostaly se do smutné ho avího nynějšího stavu Okol nosí že snažil ro železnice řídit i proti principům bolševickým měla za následek že brzy svěřeny mu hyly Jíně povinnosti Krasin stal se lidovým komisa řem pro střelivo a i v tomto úřadě svem počínal se v rozporu se soci alistickými zásadami a snažil e tento odpor postavili na zdravou obchodní základnu Odepřel býti bolševikem a pokoušel se biti schopným obchodníkem Ve velké jedné schůzi prohlásil zcela ote yřeně že naeíonalisace průmyslu je nemožností Krušin nechtěl se stán za Žádných okolností néstro jem svých bolševických pohlavá Pak ae stal lidovým komisařem pro lchod a průmysl Tím úvale na byla na něho veškerá zodpo vědnost za celý plán naeíonlísae Krasin nemohl tuto nacionalisaej zůstavit it přijal nový svůj úřad n pevným úmytdein Že tiéiní ten to procesa co možno nejmlrnějAím aby neznamenal katastrofu pro rušný průmysl Ve všem co Kra sin vykonal ve spojení n tímto ň řadem bojoval proti radikálům Praví nffVfe Věnoval víeé ěau pře svědování avých kamarádů o ní praktičností jejích nápadů nežli provádění rozkazů bolševická vlá dy Osvéděíí a v tom býti aehop vyto íiipiomatem Xejně jako ob fhodníkf m V UAním případě ne- p pod d J tv'i m t ! bo! i ií b piAttl nc hh p!t Ip- h pfrU I řdr r t AfltSt í A i" h!iíroi iÍ l upemtříd tw-xtsftíu r%Ut nje Š tíwcV I -pttti Tt Y U bu 1 ii ! In a iůdVvo htiowm KtuMň mnMxI voj íujiliky kcťé iee byly tr ridnt Mik při t-n jTftt1i'"lvf tltkhdm průmjsbnjtu Vmi iřim ktríl tnMi W-nř pAbevnt I re psli iielll pr theoril Ne ptbbnř Ktin je tVí řhl xč loit m Msti iu -ii!to práce ktctnvi pnluj M jedinou restu c piniAíc se dosfuíj Rusku le nnatku do tiihoi upadlo Podezřelé starosti gene rála Ludcndorffa Zaji-m generála Iudcndorlfa o f nehraněni Polska a ostatního světa před nebezpečím bolševismu je velice dojemný Také za války generál Ludcndorff a ostatní ně mečtí miliuristé čas od času rala mentovali nad bilšcvickým nebez péčím Pravidelně tomu bývalo v době Velkých porážek liěun-eké armády a vlakových dobách ně mečtí vojevůdci naznačovali že bylo by nejlépe válku čestným mírem skončili a obrátili veškerou pozornost od Německa k Rusku Zdá se inoné že Německo dosud doufá v takové obrácení zájmu Dostává se tnu nd spojenců mno hem více pozornosti nežli se mu líbí a nepochybně by rádo vidělo kdyby také někdo iinv rozdělil se s ním o tuto pozornost Nepochyb ně z te příčiny jak ostatně Lu- oenuorjl naznačil v minulých dnech jasně Němc-kn ochotně by přijalo poverem spojenci aby si trochu proti Ilusku zavÁVilo v zájmu eivilisaee u na účet spojen ců Taková malá kampaň měla by pro Německo tucet výhod a pře- devším by mu možnila aby si za- chovalo velkou armádu přes vše ehna opatřeni Versuillské smlou vy — ' Svět ovšem plně si uvědomuje nebezpečí bolševismu Nepovažuje však toto nebezpečí za takové aby lávala se německému nebezuečí přednost před ruským Svět také si dobře pamatuje kdo toto nebez pečí rozpoutal Rvi to Ludcndorff sám a někteří jiní němečtí milita- risté kteří rozdmychali bolševi eký požár za ruskými liniemi Po slali Ivonina do Ruska aby na oheň přikládal polínka Není ostatně jejich vinou že podobné ohníčky uhašeny byly v zárodku ve Fran cii a Itálii Pokusili se opravdu sec byly jejich síly aby je roz dmýchuli Používali k tomu pře rňzných uskoků jichž historie je dosud ve avěží paměti IJolševism v Rusku byl pro Něm ce vítanou věcí Nikdo nad jeho vítězstvím ve velkém slovanském národě zpočátku nejevil takovou radost jako Německo Rolšuvism provedl v Rusku to co německé armády provésti nebyly s to Pro spěl Němcům znamenitě Nyní ten to ruský bolševism má prospěli Německu znovu a Němci opětně snaží se zakryti svůj skutečný cíl jako při předcházející oříležito- sti Není však k tomu třeba zvlášt ného ostrovtipu aby bylo jasno že INémeňm jedna se především o do konalé vykořisťování Ruska Kdv by byly německé plány s Ruskem se Zflařily do poslední písmeny Rusko na vždycky přestalo by býti vojenským činitelem a vykořistě ní jeho Německem bylo by poměr ně snadnou věcí IJolševism však do značné míry zkazil provedení tohoto plánu a Německo lamentuje znovu Volá do světa b všichni musí přijít u pomocí mu uhasit! oheň který -mo rozdělalo jinak že Německo samo bude požárem stráveno Pol ako také muí býti zachráněno Záchrana Polska náhle stala se vel mi důležitým zájmem pro Němec ko ačkoliv ještě nedávno Němci usilovali o zkázu fcvého ftoimcda na východě NejbófŠÍ pří tom j( y nfnf možno prohlédnout! skutečné ů mysly geneála Ludendorffa Ně které zprávy sdělily žeV chtěl by níe jiného pro Německo než Poznafi a Kdansko ale otva je to všechno Německo v minulo tí ukázalo že se bolševismu pc bojí a žíj trochu bolševismu v je ho branících zaéasto (bbř# polon ii jistým jeho íjskokům Sotva i tentokráte bolševínrn znamená pro n takové nebezpečí jak unaží a Ludndorfí naznačit A ž by kdy tk ťVoMfnVa t tnlk loditolotlfoi tl I islH' tiflfdMi J brt tl' dv t r- Uui AU lnd"f hUiU fKl ro dná a tť jité texA j ho pnpř tlili lt ťt SkU fWt t )l th!idl ludctnlorfi i ihny J- ho ko etcnj i tVmukýih Ind Souieilé v městě a venkově Lidé b dlící tM Vchkoxě d' le li se íc M'hnv íixotnj t dy a radosti ilislísěny jso' vrlkúh tuěsterh Kdyby ale ve lucstci h podrobili pí ísiictru ll beru shledali by le tienl řUť všechno co se linvll Není o ť pindiy biiosti #e město sktii! jisté vj hody e v Ikj vhvincste j je možno nalézt i celou řadu i] bavníeh podotkli kde kady cb utúžc se itobaltl je li ochoten to zntdatiti Jsmi tu hladké ulici které intuici vúbC k nuttitiiob ilov - jízilé r tak podporují spotřy i f i i ii'' irasuini isiiii iu ciioiici ooicyv v obleky nejnovějšl mody n čij sopisy které přinášejí piidrobin zprávy o nejnovějšíeh skandáleclíř A vA-i k ve velkých městech jsou žádní sousedé Ve městě t „i káme "dobré sousedství" té části města kde usazeni jsou lidé tna jící dosti peněz M malém lllěste nu venkově je téměř všude do l bré sousedství" poněvadž tuj všude bydlí lidé kteří chtějí míti I dobré sousedy a také dobrými sou-V seny nyti ctitejl A netu o tom ' i r-y J: runou vj Ilonou ma-1 li člověk dobrého souseda Uspoří § si jakékoliv rozčilování Dobrý soused je takový ktarý dá vám ráno "dobré jitro" na-' vštíí vás v době voší nemoci a ze ptá se co by pro ván mohl vyko nat vypůjčí se různé přistrojiv jichž je třeba k opravě různých věcí v okolí obydlí nebo zahrad nické nástroje udržuje svoje sle pice a svoje děti na svém dvorku nikdy nehraje na fonogruf po 10 hodině večerní n má přiměřený zájem na všech vašich záležito stech Jmenuje vás Frankem nebo Džimcm podle toho jak se prvnjm jménem jmenujete a chodí do va šeho domu kuchyňskými dveřmi je-li to pro něho výhodnější nežli chodili předem lVée-li hospodyňka koláče a po daří se ji nejlcjmí dva anebo tri putují k sousedu Je to viditelné znamení přátelství a přirozeně le sousedka při tm pochválí kuchyň ské umění hospodyňky což za 1 každých okolností blaží Za něko lik dní po té koláče íe vrátí ve formě zdařilého pájc a tato výmě na se opakuje po celý rok Nikdo při tom nic neztratí a má to toj výhodu že víte eo soused má prá vě k obědu anebo k večeři aniž byste se museli přímo ml to ptát Jestliže některé z vašich dítek se pořeže na prstu soused má iodin který vám ochotně nabídne poně vadž zítra třeba si může zapomic nout koupit tabák aneb pod věft kterou zo sousedského přátelství mu ochotně zapůjčíte aniž bysto čekali na oplátku Lidé na malém městě jsou jed nou velkou rodinou V jejich způ sobu života životní tajemství jsou nemocností a to také přirozeně zmenšuje počet záležitostí které mají zftstati tajností Lidé zajímá jí se o každý nový oblek a zeptají se co jste zaťi zaplatili aniž by V fnm b ti 1 Z X ! I t -1 nou dotérnost Jdete-lí někam do taz kam jdete a eo tam budete dělat vás nikterak nepřekvapí neb stejnou zvědavost nroievulete sám Všichni lidé se znají a neje" nom znají svoje soused v al i in uch tiěátclo linuli ft ! Toho všeho ve velkých městech ! není Ve velkých městech sice ta ké sousedé bydlí-lí vedle sebe nH' měřený počet měsíců vymění ran- nf anebo večerní pozdrav ale na- j mnoze na výměnu tohoto nozdravii obmezeny jsou všechny Koused ' ntyky I mře-li někdo ve vaší tp- díně můžete očekávali od dfl kytice Je jinak se o vás nijak nesiaraji a skutečných soused- kých styků a vámi neudržují Ne ' ní tornu tak všeobecně pfon p j ve veinycn mčstech opravdu ton edskýeh styků k tak náu % i hyh hKfně pravdy v prohlášení ! Jiaf#bo venkovana dotazovaného j n rozdíl života ve velkém mhlt a veukovskěm méslé "V malm ! rnet jsou lousedě a ve velkém ' r