I
nvr frnvrwr -rm
1
i
I
Dčmnntová garnitura
Ptn llii -'liil yuii l-jl }' l-k
i'!'!i'h 1 1 1 Wiťtl Mď I '
"') lrVpltil"tll HllilH Č'h l
k UlU p V M t aíill'!!! ! l"'ii
kV i kl iln lt ft '!l toiiiii I
čll i"' lili''!' vlki) li l i'l
řl U"lUl t!lJ -lt dulkou l
fin I I iiiM 'l ii -c hkIhíí
lui hřpt íhhidiij l p '
lií li'jlt pčill'1 IntUMHíH llvtlkv
K f n IHÍ'II ji lill'MM lHIUlíi
liní vil ii jí I if íi- ť v k t i ií"
ní a v piirit ( li nk'i h + pni
č tiiili'á nikdy btt ti iiiUm'
Cli V inŮAť Ulili VIIMfll lUlpé
li i k ') t n ví t !'( cvhl prsetté
1'opllšl r (II C'1 vili by
Alf vi" li Ihniibili ) i í i'
i'l' tlk tiehllčl n J K t édoillí i'
pieiwíí Stiiklicn i(' wúj k nice
lut ytia a pi'1'ili všíin i' inuc ve
Mnul i -~ un yim i iut!li
Ti {"'i i ti pracovali lícha il ú
pudu něhy In panu Ihuiibalovi tuk
proti tujvli v n il-l i a ! 1" pícce jeli
na vnii rmitiini a neobyčejnou
zručiiovt v prai írli iiiitnipuhičiiírli
doufají' že vnad pícce bude tun
im vyvarovali ve avpníi iiejhoiví
lio — it li liy inclil livfi dobrý
vzorný a zároveň nevinny syn
jeho podobně týrán rnilírnh mim
srdce
'icll)éll"' - i In Mllhl fii'"'( ji'
šli" liyld k piek iiiání in linť i ji'
ln syn 11 již zruřiiý iniMiýr a
iiinlil prov'sti lak iimoln'' set jj ní
Iii'ÍmiU lil'' vžiimni (' jťst milost
ný potiu"r syuúv k Kloklasovť' lrf
ři piViuiíMi i' zi' záviil"ní IukIih''
lín vnatkii o in' in ji fflá trať vť--il'ln
tii-hmli' nic — sloviMii lnin
lia která j j ii pírdc vřím ne
viniirlin synu jclm dřeká vala ro
kláilala nud roťchvřnoii iIiihí p
1 laiiilialnvnu Míny nojr-rrm' j
sí
Hyln tnu nejinak invli jako Jo
hynu jťtiž sf lvl iiiiinoili'k tlupu
slil skut ku tak ilčsnélio }v lm
xlirnril sáiii Mtost luinlia lonifo
víi Lv jeho Niilecm ýp m- křeťovi-Tt-
ňžiln v tnroliýrh nknuži'l--!i
iliv mrnkskocii — ~
" VSiMvhno triii'i'110 - - vírt-li-lín
— zíinillinhil asi po půl lnuli
nf kterou ťiyl nkoni v trnutí na
stoliei proscilčl
KotieřiM se iiailiáluiVf zvimIiuiI
a vrávoravé poral po Imreau pře
i'l)rtiti "A pícce není pomoci !" a
muiiilnl po elivíli (" Jediný prA
tiedek k ažclinnní uspoří- ktfl
Mni fy j'Kt jifáce ] onín! povinno
Mí
Pan Ilatiihal se vuničil n po
énl pracovat i
Ale jakii to práce! Napínal ve
řkere níly Kiiažil se seí byl —
ale vše vleklo mp do nekonečna
při vSerri postihl snmn sehe při
neséetnýeli nwlopntřeriích pokles
cích h ehybiich
A hlava pálí jnko žhavý' ulici
v nnlei to Imihí jako v Ktoupách
N ne — icní iiložmo pracovati
A k (lovrření Atrap doíel prá
vě íiři po hodině' rtriiSný ti Je vý
iiiiinný a árovcú osudný' tele
prám od syna
"1'íal jsetn naNtivnjícíniu tchá
novi olmírný lisf" tclejřnifovnl
mii n odpoveif jeho zní
"NVdčlejte ni žádných nadéjí!
Se sňatku ncSIo Přičinil poví Váni
otce"
''Otec otec!" zaúpřl puti líani
hal po (iřcčtciiř zdrcující depcSc
"Ano ano — ueSfíiMriý otec ulio
Viý Hvnu poví ti příčinu — — —
Ale kdy mi? Kdy? A jak?"
Chvíli Mi' rval v trapní m tnlce
ní puk ze MÍKticnýcK prMou vyra
zil slovu
"Ano nno — prnvá příčinu je
zdcl"
A pří fotn vytrhnul zloMn1 '
koíilc wvc liíl prHrtM jehlici i křiot
flíčky a tiitfitil vfiílii o zeni n
již jíž elitřl ňlápnoii na Jdilici
kílvŽ veňel ToWáSek ~-
Pon Ilřiriihal přei prudkou hut
ří kt'rádiiSí jeho loftiďivřiln po
nflunl p yfiHtydcI Iyvedl jehli
ci n knoflíčky jako hy irut byly
ruky vyptdly položiv vfie n
tfi flimrifii obořil ' drwn? im
ToWiSkrt!
"fV dobrdiof!"
"XícV pnnt jitclfímn prurtíe"
í!ti( ehJdfá odpovf-rf
"hU ifiáy po výehí" m
hí ifiii pan JííiiUI nemoh 9 jíí
piimi a i
I 1 í I t liilj' pl plillf
i istu iln vti i ulni lio )i!
I ní mnIm4h iitiiiut Ve ieť!it
PtUl lliMtml uVrtl nc o vtiliio
tč hiiuv řV j j TťbiiUck t pr
h-ihi pimvif
riníli tál Lei pohiniU před a
Hll'M' lil llpilittC flik tlil modin
ipiik pik ki mn tu
i mho Iuiiii nivtil Jako
ítrnutl ÍCT
Muví j ho luftáccli puvl ni
Imtife uinejM pfcih háejí í
iiihylr ji iiiylil vých mu
nu mltnit m v Mau naproxlii
ICpíírCl llřlll
A kdy pak koiiičn' pfecc n
xc ?vedl ti la ii ulkvcl i-ml jelm
Mlillioilťk lia vtrllé kde VÍhc re-
vulvcr )ivmic vyskočil m Moli
ce ilnVťlí Volni kil stolic vtllil ti!
revolver a tititniiil jej proií vvýni
prvúin
' lom jej uchopil někdo c a
du m tuku
Ohlédnuv m' -palfil puti llatii
hll TobiiUka jen? ne byl nepoo
roMiué a ním připlížil a v roz
hodném okamžiku nmnlnv vkutek
zamezil — —
l'ali Kanibal kc chvíli sice brá
nil nic Tdiiánek tnu vyrvnl zbrnů
niky a když pak přednosta po
zdéji poněkud se zusc vzpaiuato
vid povéilél Tohiáškovi nyní
jediné iluii které se vfibce vři i-
ti a tak sáni sobé ulehčili tuohl
in jej k zouťalciun skutku vlast
ně pokusu dohnalo
Tohiářek poornc naslouchal
ÍKivérnost páio přcdnoslova ne
zíistala víak In ndiiiéuy Když
pnu lliiiihnl O Henou zonvéď svou
dokončil zvolal Tobiásek zcela
lakonicky :
" to by zit to stálo! lá bycb
ly tretky vrátil n bylo by to!"
A podivíni — problém jejž pan
Kanibal při tiejvřtsím dnieviiínt
niipjelí nebyl s 1o rozřcŇili roře
Scii pro-ilinkiiU odpovědi prosté
ho rlnVcka
I'aii llanibaJ skoro zi jásal
"Ano ano!" zvolal rudostné
"'iáiit! — S díkem vrátit - ft
píipiillielioilli Že toho licaslldlll
ji nýbrž ze zásluha o rychlé vy
prnveid z viiSt iiílin lakii náleží
jediné přednostovi Maníce Praž
ské Stoklasovi !"
A bez odkladu učinil pnu Ma
mini! co si byl privc přciKeviil
Huče sáhl po jehlici n knoflíč
kách a uložil je do ňkfitulky puk
mipsnl přimetený' dékoviicí list a
zapečetiv víc v jediný balíček tm
psal adresu
A iiejhliŽKÍiii poštovním vlakem
putovní balíček do Prahy
A podivno !
JiŽ při psaní listu pocítil pari
Ilanihiil náparln' ulehčení— n když
pak osudný ukvost odeslán bylo
mu jakoby mu byla h pnou spa
dla obrovská tíže Cítil se zase
volnějším a v několika hodinách
— vlastně ' teprve následujícího
dne byl pan l himlml zase týmž
Kanibalem jako dříve — —
Práce íla od tuky
V nřkolikn bodiriách vyřídil ví
ce nežli v toliku též předcházejí
cích trapných dnech Ařkoliv
byl nucen pracovat! do fipiidu —
pracovní s chutí a nudeji v pří
znivý výsledek — —
í) tom co bezprostředně násle
doválo tnfižeme sp zmínit! eo nej
stručněji
8tnlof se' čeho X" Htiípoti Ku
nibňl tím triětíř jmu Htokbisa m
dál Obnitcft posty doSla totiž kaž
dého z nich zvláfitnt ásylka i
sice malá ř5kntiilkfl provázená ft-
řndnřm přípisem
Puti ííariibfll (onfll rm první
pohled h to táž kterou byl před
nčkolíka dny obdržel — n otr
vfov Škatulku nslfl v ní démin
Jovou yarnittiru která mu hýlu
jíž tolik potěšení i ivízelfi zpfi
sobilfl -
Toliko připít ' nč jinak nežli
popťví věstovánof mu že zprá
v jeho v přičíní zásluhy o ry
ehlé vyprnverií zvláštního vlflku
vzata ku vMomíf wle- přen to v&
vmfiui Hkrfimnfmtl prvdy
mífovností nprvdlnoMí ziýlá
í panu niirmnn íltníhaloví V it
rřťlupiHi i "i sjí! i -lií tiiik n i u
i
txli !'n tl l li ii tieljli U lit llirt pUl 1 MlilotVÍ
tliiubibmi fitti biloit ItrtJři mih b Ilon iln
- blln t U Ull 'itit I 1í ' n-'i lituliýlu ! pti'1 % % I V t lm
r !' I tk"il t IHHťill nl tnl In lil tbl liílml M bitldil idVu A-
muii i M i „ !i l iiVu piibé pintntk a 'í p iil b!
li I pí 1 irtvtlt dni )!) Mttd í bái lý i Iiim bi ly li ť
I ll'l# I ' killk l lk' ' "
' lo'i piitii k inooi ltiki'iij
I i i I llt IHll ll l lil pl lit (lil
to lle iil limy hiu lili ii piS- i
i l iíit! tm siiuťtu pbUli tak ii
jbyU pl i i t řadu biil iX1! llid
P í
' I í i( oi Hiiii
!M'" ' I') k 'l l"i!'MV
' i iiid dn: i
' VUi ti iii' !
IO't !l 1 bil V% lvl S' 1
oll I Velll Mřllétilitl
'!( 'lnÍ UtnAiljie Vli ie
bií i HUIH--I Iniiáiil úřad
i( li pu iliimvt i lti (i jlc pid
iďki tikil dm t bii 01 VplilVt
tiilll nlfiiludil l( l "t WVribMI i
t'lt tt iiiřiibti i biih 'iim poé
mil 1 lvi Vý-iKií y vti il dík ii
I lipiiiiiíui e l vneii it o pfipo ji'
ni l iudi-iM iib'vbd
záioVio tiii'ť' ptíittiíitnuli h'
děje s lak tepne nyní: neboť te
prse dnei bylo toílil píediioMon
X4 ' slaiiie' iatn tii Floriiinein
I liiiiibíilcťi Oiuioieiiu řádiiha o
rychlé vvfUiinní biu nenáUJÍ
jiMlIU liýblž výhllldli jen Válu
' hoťmi-tcvvskéliM lííadii bdoi
Vývosii "
Podpis (nečitelný i
Po přečtení pfipívli toho Síliikbl
u in jásal Avíak po cli vílí když
si pi íl'itneiiiil obětavou slťchet
nos) iiám llniiibalovu zasiydčl s
iil sVotl tllMivost sátll ifci se
bon l-ii však jak liin v pod
Matě přece jen člověk poctivý u
mínil si híich svftj bez odkladu
napru viti
NVjblisitn vlakem odejel s je
hlicí i knoflíky v kojili mi prsou
do Xské stanice k iun Kaniba
lovi
Třeba snad jcítř něco dodali '
i :„
mi'" ii iiiuiii nu niiiiii
ab' přiHM' připomínánu aspoň jt
ště tolik že následovalo netoliko
úplné smíření nýbrž i pevné u
tvrzení starého ns ničeného přá
telství a Žc oba píátely m jich dí
lky nestihlo již žádná jiná ucho
da tieli že súatek vroucně se tni
luiíeích dítek jejích odbýván o
několik dní později nežli byl pů
vodně ustanoven
KOK( '
Osudný plášť
Humoresku o čtyřech
odděleních
l"!"t"!l"!"M"M-!-M-M"l~l-MH-H-l"l-:'
I Ještěrku
Paní radová Novotná zkoumavé
iohléilla na služku Annu zdáloť
sc jí že má rty trochu vzdorovitě
luidudlanč jako když ř(kávalri:
"Pořád něco a pokoji člověk ne
má!" I zeptala se opatrně: "Proč
pak nemluvíte Annu?"
"Myslili! jsem že je milostpaní
zamyšlená" vytrhla se služka
z dum
"A já jsem ziu myslila že vás
mrzí musítc-li se runou do diva
dla" "Ani dost málo milosipcní
projdu se tuzc ráda ba náramné
ráda f'Iovčk se tam sice mezi lid
mi jen otuží nic přece se trochu
vyrazí z ustavičné řiamoty"
"To je dobře — omlouvala se
upokojena — "Víte že nemohu
tak docela sama po ulicích nehodí
se to Pan by sice Mohl přisel by
ještě včas na plzeňské ale hlav
ní ~"
"Vím vím píiostfíla Anna
Špičku jazýčku — pán přece ne
muže vzít vás plášť s sebou do ho
spody to nejde h já jej pěkné
zanesu dorníi n zase přinesu '
"Právě V Šatné ho nemohu
nechat Ten by dopadu I v té tla
čenici! A pak ta ilnihota — a )y
krádeže! V německém dali do no
vín že neručí za nic"
"Na náá pláSf hy se pane e
ekdo shlídl ale ten hy si dal! -~
Vždyť jej zná edá Praha"
Milostivá sc polichocena usmá
la a odvděčila m hned: "Dnes to
bude trvat do pul jedenácté mi'
Žct si zatím navařit trochu čaje
aby vám řas uíeM
"Děkují milostpaní vezmu si b
tomu noviny a budu jako v ka
vární" - ~
VeSIy do divadla Paní radová
jako královna služtíčka zn ní ja
ko jcfifěrka 'blýskající čiperná
očima n zubící se vesele n koketní
mi svět Co měla dílní nechtěla
li zaniknout vedle paníf A to ne
eJířčbi nemohla ehtít í rozdáva
la eo foíbí nejhezčího — a míly
obí řispíeli ota u mladých í afar
Sích pánů paní na podiv u dam
nhof kforí n ní pohlídhi polkla
závistivý vzdech í UAyhy f byla
pomíne přípojnA miBímt 1 váííin hohky Jhotjn Mílař
la # pohádky N Mpoiiirnnti li
pliiť lednu ný éipďi k !id
koliv láship jit h tu nmld svou
épliHoil plckoiKOi u MiiNilí je i
M slldkč !ČMo tilčkkibo píepi
lil! -
Puld radová líikloiiili nnyle
Muii aby jl no Má Anna opatrní
oni či peček a puk jí y loupnout
t liáilhcrirt"' slupky ni tíilo
Mi hoViiiie b hec a vkusně tak h
t a nich inslabl pě prctllliiiho po
I ledu Mámy i idi-hly podru
hé kdy paní nobná odpbibt pá
linu' loVIlč když Allloi pultodilil
'ikiiíčkou v bwtréin obratu a
mizela si siidehrm i v pláštěm
Vybělila nu ulici rozhlédla se i
cvo v právo a intvulé i podni
li Proto ciii rádii ihodívala že
lil na ni čclával její #anek - n
dnes nečekal
"Na koho pal se zlobíte dělal
ko?" olázal se zcela čiperně
lu rec mladý již jeu líni jak peč
livě ui'1 vyhlazenou tvář
"Na svil chlapečku" pře
měřila jej znalecky Znala jcvUtní
mládí takových milovníku i li
hnula za roh
"Jste rokostiá" - bzučel mi
lovník sleduje ji kícpcc
Xiistavila se a resolnliič prohlá--iln:
"Dejte tni pokoj to vám po
ídám" "Ale tmě tcň hněv děťátko? Já
jeti 7 Čistého obdivil [UOtCŽe mi
luji krá-n a vy jste jako jiskra
Kiuíni vás aspoň kousíček dopro
vodit t"
"Ne jste holobrndý dědek!"
sek In jej n zrychlila krok
Ab neoilbyhi ho tím Myl blíž
li blíž a hučel stáh stejnou
"Kdybychom tak potkali Žanlui
- napadlo ji - ten by vyváděl
A budu li dědkovi utíkat nž bůhví
kaní třeba mi zus Zauck úteée"
Nerozmýšlela se dlouho u sup
ilo prvních domovních dveří n
hupkem niihorii po schodech za
stavila se už v druhém poschodí
Naslouchala — a div si zas ne
dupla j neuvěřil a salápal se zvol
na za ní po setém schodišti V tom
okamžiku hýla rozhodnutu vklou
zlil do pláSlě nasadila čepeček -
a byla zni rozkosmi krasavice
Kdesi mul ní práskly dvéře líc
ice se tím zarazil i rozsuméla se
kurážně dolu Chtěl jí zastoupit
cestu ale blýskla po něm tak py
šným pohledem' že uhnul Pro
klouzla a ziiiizcln v chodbě s tu-
tluuým smíchem
Náhle vsak lehce vykřikla Kdo
si ji chytil přivinul k sobě a líbal
tak ohniví aŽ se zajíkala
" jdci Mařenko — 'septa!
vášnivě mezí polibky -- pojif u
tečeme vašim a já tč pak zlíbám
jesfí jednou"
Skoro ji odnesl Ir rtveřítn Tu
teprve se vzpamatovala n rzinonii
se aby mu řekla: "Nejsem Žádná
Mařenka"
Pustil ji a přiklonil se jí !í tá-
ří "Hcký" — pomyslila si a již
jí jeho polibkyini tuze nemrzely
Ale on zrozpaěílíl a koklnl jakou
si omluvu V tom však sebou jíž
škubl Nahoře se ozvalo tlumené
"ab mle kočičko nač to?" a
hned na to polohlasné "pomoc"!
"Aha jeho Mařenka — nápad
o Anně — a muj dědek!" Neboť
hoch nechal omluv a jako střela
skákal do schodu "Jestli pak ho
také zlíbá jako nifu?"
Nedočkala vyběhla a nezadrží
telnýui smíchem naplnili ulicí
Teprve když si všimla že sc za ní
obrace jfy uvědomila m že je v
krásním divadelním plášti že je
velká dáma i vypjala se ale my
šlenky bížHy ještěrčím krokem
dál za dídkem hochem i Mařen-
koif na schodech "Chudáček
politovala jí přišla o hromadu
pravých hiibíčej a dodflln za ní
možná nijakou "kašírovanou"
"ílukulíbám milostivá" — za
znílo před ní Pán v kožiše
"KríMe pane ten nií má za p
ní" -- kmitlo jí tilkuuýuii oči
uta í sklopila je n neodpovídív
Si iďipíchala
Pán" m za ní obrátil zapomněl
naxadíř eylíndr a vrtěl ehviPitt
hIttWM fÚ se Jiti fj další cestu
Annn tékfi vrtila hlavou h hubo'
vala? "To všecko proto že Žanek
titťM lUi pak m? íeiř mohu
L
n:tA nrtiw
JWl T7tT TT rm rTT VtV 7T
Jtil bl )l iV'' MU' h# fl ' fnfct tli wllilfil
éuj# H li I ni tk4 Ulrtncu li iiiliil JiUél WmíiI
inUl iwUlnnl vlii
pii nirt l í ' tn wltijttlh Ifiřtukíl l lihu mil i
Mi # l#i-ftti h juint M b ila iUi itc
i l [Yf nl i ivbi t Uiml
aiftiPKY RtVMATisMU 2ai unrCtiícit
JATI HNlCH a LEDVINOVÝCH Nt MOd
hrt i Id liWtt t éaitfia -K '4lilnrt (íiwul khttt
I)K PKTER FAIIKNEY & SONS CO
llt WI ntlait Rlvd CIIICA(( llL
iV 1m4 it Méii Wh it
1!
Od I srpna o 2c na libře káva lacinější!
l in lučtí lnu ♦n-ltitli ilntni li pí rliitl kítlf fnli ! fiM-k'l
ř ulviiiiiU ih MS' nuli 1-fí'ii I vtliiiiiilm tlcft ká ml 'ti
t ii i- i ( m''llii'iMiil
Výborná ntiAc kávu
iHiinli l 'hiiil riiliii- lis ' iimli i lin-l li i uiniti iH'kiil
l ull nii t( i in litími 'U'' kkiii rlim lnliii lliiil ' nilitw I (-t
In li l'i i lli i )►! nim in tvli Irnti I íV % lil
Iťi lili !i lnliti ií inlii lnivii i i ii li irnl"i r fi lidní
Uiic hitit k l' liii řiiUi'jlr in
wKiTKrw corrcu milla
criiTK ntufiapka J VAVUINA nmJHl
Pe tr "ll ll rclililli it tm
Miik kaiUi nniký řJ kufnJ relé I niloté na nkl ul
II (nu tiwmli nn'-1-u lin-lii rli línu 1'ily Nati lliiiik 1'rcti- N 1
Puritan mouka
ZAHUKÁ — Spolřebiijle plný pyllik n nepodaří li se vám
npíei nejlepší chléb jiiký ji- kily pekli vraťte prázdní pyllik
svému obchodníku jenž nahnuli vám bez tiámitck vaše peníze
Odborně mletá i nejlepftí panice v Ameriee
Všichni irrociristě ji mii jl im skladě
WELLS-ABBOTT-NIEMAN CO
Schuylfr Neb
A
wléci T Miivím tuk domů n búh ví
koho ještě polkám"
Otinl jí vlíik přál potkala vé
ho flinku éipernčho dcsál nika
Kráčel si nepéchavé 1'iiiintitsky
pokuřuje ji (loluiziije rukavici í
pohledy
é "Xo počkej! - chyvtiilit se
uiifi" já ti povím takhle chodit
na rtindíčko!' Kklopihr hlavu a
prošla tiik těsné 'pudle něho že o
sebe zavadili iié bylo místa do
bulili
'ardon
ziišiiliilovnl a o
hrál i I sc
A onu krok za ním řekla : "ho
bry" večer hezký devál níčkli "
n íla dál
- Vypjal se nu kroutil knírek a
dul se zn ní Ve líně ve po něm
ohlédla a hodila mu vábní' pohled
Inko muytietciii chycen přidal do
kroku Když jí doháněl zašlu do
síně — on zu ní Toho ale měla již
právě dost
"Tuk ty tak ŽmiečkuT vpu
stila naň - Na mne nečekáš 11 za
slečinkami se toéiš a bral bys
kdyby podii ly prstí Ti(k ty tak?"
Stál vyjeven nebrání se příva
lu a dívaje se jcu do rozjiskřeuýVh
očí a zardělých tvřří v takovém
rozkošném novém rámečku Hlava
mu šla kolem ne z hubování ale
ní voněli plášť jiircm uprostřed
zimy
Viděla tnu to na očích h skoro
mu za to odpouštěla ab bylo' jí
těžko zastavit se i vadila se dál
Jej však pojednou omrzela slovní
zachlělo se' mu jury i obebytíl jí
a umlčel nadobro umlčel ficpinje
mezi polibky: "Ančátko ty dYib
le" " Potiiačkófi plášť! bránila
se ale on nedbal všnk prý se sro
vná — a vrátil ie k začátku 'Au
stala mu jako proutek v rukou a
nebránila se jíž iiinělť to auck
DR KAR H BREUER
opemet a loimkó nniiion
DR MILOSLAV J BREUER
iIIiíiiosi ii vnitřní nnioc
ťKfiTl LÍKAftl
l'fi unii iimlnn mhmn ilnkniiulou
liihiirtitoF k ruzpu7iiAvHiil vícrli nniiiiict
Miini iiciiiociiiriil niii'iil pro vtccli
fiv nn'riiciil n vfiltfnl (íiiiiy iifiinmd
("'íiiliivhii v jiukojl ÍUIn 218 Hticn rity
Mnliint Kinliivn
Hcvcrovd-liinliil řull li! ll O ulic V
knlicin iii'Iii„ v plu Mnťolii Nwl
zlatí inolíli!
"Sa krys" odťoiikl dým mě
ře i jí zálibně "jíilui pani pln-
Ií o v nice jvi"
"den že ta s tebou llelhodí"
"Malý rozdíl: má lakí ehlapee
v ilvčtua pá -katuí Ale iiuié je lip
než jím "
Ziixinála e už se ulice rozléhá-
In -
"Tuková paničku a s vojá
kem!" -- rozhorlila se obšírná
panímáma vidouc jí "Chichtá
se jak na horách jen nby svou
'pušléiioHt víc ukázala nestyda"
A vojáček prosťáček ani jím
nezaviiliitoval jak si závistiví po
steskl: "Ten si punc ehvtl ry
bičku!" Policajt se nu rohu nerozhodní
zakolílud nevida má li sc jim
podívat do tváře nebo tic a když"
e pak pohnul byl již pirck pryč
Ančálko sc smálo bujněji a buj
im jí když iq všecko svýma ještěr
číma očima posbíralo a krajkoví
motýlci lítali kol ni také tak í
desátník si vyšlapoval panštěji u
jakoby si vedl vskutku paní plu
kovnicí zapomněl valutoval porn
číkoví kerý sc za ním utočil
"Teii sc kouká" — ušklíbla se
kaliek se vzpamatoval a přidal
do kroku Pevní kroky se však
vyrovnaly ním bylo patrno }
sc jich poručík drží Ne dost na
tom za chvílí kde sc vzal tu
přece ícii lip než ten hezký klukXal přidal se k průvodu prapor
cik a za KtatKO na to iirnny
"Hakryš Ančo lí hyliralí! de
fU' ifví nlíee n- budu jako jene
tál se suitou"
ol á zub
tam ab- fo tnu neřekla
"Proč jsi nečekal T" -šc
pak smířena
"Vojna" — odbyl krátce minu
lost ' "Ale víš eof Mám dnes
peníze mám ehuf a ty máš kdy
pojume nikam
"Až k naším dveřím - smála Bcleat v židech "Moje iiiaožel
e jkn trjiéla bolestmi v zádech p
"Veswys Co budeš doma zmr-jíl'ří léta její chorobu vznikhi
( Pokračování)'
zat a čekat lt naé sc puom znovu
pofáhneS do divadla? Posedíme
kamarády najdrm potěšíš se a u
íťtlín jednu eeslu"
"A plášť?"
nastuzení" píše pan Prank Kr
powiez z Drimiheller Alta "Vy
užila níkolík láhví ížra ÍVfni
ííoboka jž její bolextí iiřoíntílo
ví t Sílo její ehuť k jídlu a napřu-
" ?'VezmeS n sebo') vSnk ou vy vílo její zdravíf st nyní áplní
víiřá tM" X zdráva" TentV vlfín hylju-
''Ale— ? řný prostředek uYínkiij'! áspěoá
'! é f'i"'if„ il ' IZ !
' v 'v'"- nn životni ustrojí n pojnccnj y
l"l't MI i„ txZ_i 1 jIA li:„l !{ i z
„ n umní! -- mnít'' nri'ni ni niMiini 9ťf iiinim ri vr '
Jachtilo se jí ffpl n veselí
Vyšlí družty niku v ruce An
fia v plášti v íepečkití jehoí
zdobní koněe leif neležely mdle
ale vesele poletovaly kol ní jakynent
loud Není k dofSyi jV lífcár-'
náeh Pište rm In peter Fihrpey
Plvd Hiíe! jTH-Adverííse