ČAST KKOAKČNl
RDITOKÍAI SKCTION
POKROK
f)NK 81 ČERVENCfi 1920
#tlf TOU MOK tlliť
U rUfinmrt ► V
ll 'IVMtOtV I tt
4
ZK ŽIVOTA BÝVALI- CÍSAŘOVNY
FRANCOUZSKÉ KVZĚNIK
dnech Mkoliubl SVnjl dloubnu i
Volni pouť V Madridě Špaii'
kkll ulršlit Jcdllil K liejnjllinněj
ih poslav historie pocinlh'i
netf fllvol její plný romance ii
tiayíky stačil by na roi-áhlý
napínavý tomán loji Jménu upn
mlná nu četné události Jež Životu
IVuiiclc daly nový směr Pllpnmí
mi nitllii-r ii dvora iIhuÍp N'mimimi
lni Třeilho posledního císaře fran
couzského lt t r r A sice 1h jniii
odleskem skvělých dvorů Ludvi
ko uvšak pece jenom vše
i luiy známky okázalosti polentátů
in in H lý cli dob
Evženie Murin de Montijo na
rodila se v llrunadí ve Španělsku
I rif V května roku 1MJ(5 jako !
ni hraběte de Mmiil jo jen liyl
členem Jedné ř ncjslaršfch mhIIii
španělských irandu iivhhU matka
její byla skotského pít voiln jsouc
dcerou obchodníku vínem Klrkpa
trička v Orunudé klcrý zastával
v jmenovaném místě zároveň ň
řad amerického konsiiln Kirkpu
1 rl-l před tím bydlel v Americe
ii stal se iiaturidisovuným občanem
Spojených Ntátfi '
Icj( otce byl velkém ctitelem
Napoleona Uoiiaparla n stál pod
jeho praporem v polnost rovnfrh
válkách Když Niipoleonňv sen o
l )i m v A m f světa se shroiitíl Mdli
li joví ocídí se tm mizině Později
část jejich Malkň byla jím vráec
nu uvšak nenabyli jíž bývalého
bohatství V rodině- udržovaly se
napoleonské rnilifí Napoleon byl
stále velkým hnCinnii v ořích
Mnntijň a neslavný jeho konce ni
kterak nezmenšil obdiv který ro
dinu míla pro kariéru "malého
Korsíkáiia"
H Napoleonem Tíctlm Nctknlu m
Kvícnli v roce W kdy bylo jl
'-'" let n bylii zniniH po celím ňpii
nclbkii pro uvoji klí in Napoleon
iiciiiM přívodu'' v finiyhlii oženili w
h Ky-níí nebof simíil rlknll
m eboť dceru iicklerřho inocnlio
piinovníckclio rodu evropského
hodlaje tak posílili posfavení
Frmiek Nebyl víak nikde přijal
pIIÍS vlídni Nn konec pak pfece
jenom rozhodl nc pro Kvfvtúi x
kterou oddán byl dne Z) ledna
roku W' v historická kithcdrilc
Not re Dumě v VhÍV1
Vn té iiísledovalo Mcdmuácf
Afiistnýcli a Hkvřlých let n dvoru
v 1'afííí za kterých lívžníe do
vedla vyvinou! i velký vliv na sví
ho niuiižela Hvníe byla ctížiído-
utívou nvíak fí tom nemyslela
toliko na sebe nýbrž take nn
Krniieři Mbovila sl v íikulísnl dí-
A M f
plomncii na podobíc tak svnjc
iiředchudkyrifí u pařížského dvo
rrt Milovala nídheni a okizalont
n tk Paříž méla 7H druhého eí-
nařstvl nejskvřlejíí dvfír v Kvro
pí Kraneíe byla vítřiiou ve vÍI
líích mocnou v míru IVÍcínéním
Kvžénie Krancie připoutala se k
řývalému svímu rieřítc Ari(řl
a m Krymskí války alliance byla
upevněna tak }i potrvaln id do
světové války Napoleon Třetí po
stavil se m Itálií v jejím únw
proti rakouskému inu a skvělí!
vítězství ii M(ffiity Holřcrífui
i!v'éíl vojenskou kMvu Francie
V roee IH70 shledivíme Kvžé
níi na víí Jejíl5vy jako císařo
vnv avíak h ('merit nadcházejí
bouře uválí" 'M slyíeth Franci
dostala se lo sporu % Nírneckem
ohledné nislcjnického pravá na
španělský trfiři a Uísmarek obat
- iá pracoval v úbtm vyvolm
bonřlíkf u mezí Francií n Pruskem
který dle jeho níbledii nemohl
skonéíll jinak nežli skvřlým vítéz
st vím dolř vycvíéfní ukknM
némecké nrmluly líísmarekoví
víeebno praeovalo A' rukou a tak
došlo k problAíenl vklUy
Vrtnel vrfl m vAlky léto
eicrířií H rMU ' býlí únu
kon víifrMví VHtrhnl i rakous
ké kampaní víílí v ví uchop-
nrwtí n vrvní wY
mluvily " vítíMfvl fran
rt MacMnldUt imloopíli k Hiduui
H řič v ! 'lil 1'bUb'chl Niipo
ItlM ovMkelll Idlll "VC
Ilie
V Pnfii nillm KvíZ-nl' Jako le
Iřťlllkll SViIllIll pllllillliellt 1'llllrt'
ment Vink scxinlil ji s rNnfsItého
trním Uyl to iinuii ký ileii mínk
jeili IcuinéjAl nknlniikv liisleib)
valy Koinuiilslitkoii revoluci v
řňíl roku bil) nlilOjiMl byl její
Jivdt tuk h ryclile opustila Tmíc
lie a lieh(Íli s k lllllellckélliu
lék a li lír Mviinsovl kletý jl a
Jedné její dvorní ilónií pomuhl
dnulnli no k pohřeH 'o vstoupi
ly obé ženy 101 lllltrliekoll yiďlilil
kleni po přckoiiňnl prudké boule
vvbidila uprchlice iiíl oslnivé
Witrbl
'ih jriiluijjla simiizíiuí cInhíoviui
dbiiibá léta svého vybiiimst ví Hy
In 10 velikři Kmenu oproti životu
který prožívala jeslí před něko
lika týdny v Paříži U niiirliekího
dvoru byla iříjat bývalá císařo
vna h okázalosti viktoriánské éry
Antrlieký královský lvúr vítal ji
jako přítelkyni Tclubjí princ t
Walesu Kdward byl jl iipfunne
naklonili Ostatní Francie brzy
ochladili v nepřátelství k ní Kuad
ani žádného takového nepřátelství
ani nebvlo Netrvalo dlouho a Ev
žéníe zastupovala Francii jiíí ote
vření Suezxkého prAplavu který
budován byl le licscpsem za po
nióeí Napoleona Třetího Otevřeni
léto ilulcitř vodní cesty prováže
no bylo okázalými slavnost mí pro
níž Verdí stvořil svoji nesiiulel
nou operu "Aidu" jež poprvé při
této příležitosti byla provedena
První lela vyhnaiiství trávila
Kvžéiiíc se svým jediným synem
V CbÍHleliurstii llývalý císař l'raii-
ouznk Napoleon Třel I brzy seJ
nim připojil avšak nežil ve vy
Imanstvl příliš (Houbo Zemřel v
roce h7: Všechny myšlenky bý
valí císařovny po té upoutaly se
na syna Nepochybní hvžcitie se
domýšlela že jemu podaří se ob
novitl mocní císařství jakým by
la Francie před níkolika roky
Nedošlo k spliiínl tohoto snu ne
bol osud dolehl tíŽec takí na
mladého prince Doprovázel niiiílí-
kou armádu za války se Zuly v
Africe v roce 187W Vf srážce s do-j
monalel poranili' byl oštípeju a
za králko na to zemřel Jeho mr
tvola dopravena byla do Aniflíc
n zde uložena podle tf lesných
pozústatkfl jeho otce v Chislchur-
stu
V roce IMHO přcstíbovala sc bý
valá císařovna do Fiirnbormiprli
llíll v líantsii kde Žíla klidní za
jímajíc se hlavní o svoje zahrady
a stromy Hvfij zámeček učinila
a kýmsi napoleonským museem
líto své residencí uspořádala je-
línou hostinu od orništřiií Paříže
Hvlo to v roce 1007 kdy hostila
mladého ípanřlskébo krále Alfou-
sa Od roku m míla j"štř jeden
lomov kde trávila íást každého
roku Ilyla b vílla ('yrnos mi Ki-
vícře asi dví' mne nn západ od
Mcntoiic V tomto místí došlo k
její setkání s císařem rakouským
Františkem Josefem v roce
při íiímž propukla v pláé V kvír
nu roku JÍJOrt překvapila bývalá
císařovna elý uvít když navfilí-
víbí rakouského císaře v Islu
Hvít byl překvapen touto její
návštívou hlavní z toho důvodu
lrt a ritnnlii sO úpllie lnoťnýHi
1'nM' Mlii pntid nt thtiiU ♦
1'kllloMll! pnlilOrilf Nillll I 'krt ti 1
It ftlvl Fniiieie 'o piiKliuVléin m
káni Metě rdUo se léinťí lítal
lijí m iloékíilít si' pokdjriij Pruiil
ku Kdysi pneditlá kriWkrt slrtli sel
stanni íeiuni s Hnil plliml VliiteK'
niM jejl k 1'rntieii diel
lil yoliiti d"sild Ifk do je jilm
uka Po ďirílení ilé-lvl lliivšlt
iti svou Francii a bbt jl vliáu i
jako fena jef hnilá je flillieUř
léuiu sídel Fraiiele ltnla ji lak
nadšené jako Uliyné sví ireiieiá
l Fénie netajila nelimti nad
Vboiillíll Nrllieil f 'Ylllleíe
Před nějakou dobou oslepla Kv
'liie na jedno oku a jevily se 0
bitvy že oslepne úplné 1'htijíe
spal lil i rodné SpanéNku nežij o
slepne žádala aby hýla lam do
pravena lejí pt ání bylo splněno a
v dubnu tohoto roku "pnlfilii I!v
žénie opélní krásy rodné spaiiíl
ské emi a zvláště Andalusii kde
si narodila Pres svá devadesát
čtyři lela 'ládovala se jako dílí
y této návštívy a ze srdeénýeh o
vaeí jež připraveny byl v jí ín
nilským lidem A osmi byl k ní
miloNtlv aspoň na sklonku života
Dal jí zeuiříli v zemi kde spatřila
svitlo svita a ktenui unposlnl ob
jímala svým zrakem patli nu její
krásy při návšlíve jeilnotlivýeb
jejích krajfi
po řniiln slt ýi e lne 1'aioiiom liiMiiátb
se rtUilleli!!! kiUITIII n'é"Ull Pl II Inci llí"
ibl tši plni) oku i
IVlnhieiiuvá de-k réplskil u
Velikost IlOiďi lilllil lllé-lřlliliO
sbiiiiikn IViameti j a ivunítui
putce kittiý i:i ilil nb'i Il rVelsi lv
ale pírs lo #Uio'oé ríehuudí
Vřldediiil k slad jaké se mu pli
silřiije Avšak jsou jite oknlinmli
které nhih by se nasvídcovatl o
nuli nticiiustl dokumentu Data a
jiiiétin Jsou lilsiorleky správná Ie
Jmili twhy tíké louovrny Uy jiJI
noornký IrtiiiiiUiM stflřýili Hly Mnrnv e
luimbnMii m vioiije tk pi-Hii sitiiviHy mnlxi nitu ivWnl Ta
sli jako plidiuam jiným pMaiijel ké bvb řjiina pti vkpákrtli
I 1 t I1 V klriťťl lt lllIlLÁ Il r ttlll llk lll
in inv iiiii !iruiiiinrn fi iiií--í' —
Itv) iiiiul S kl si povede 4 lié
kdt rklaiiie Tnlo uejistuM je t ik
velká ž liiimW obávii e vínu
Vlili Vélil oďhtv poeiiikil ptsto
Viilif blHUibnni přes t h Vvsuká
jiib cena v drolméiu pntdejl je
Miaéiii lákavou
Svítovň úroln bnimbin je prrt
také niámo fe Kolumbus sknteéniímernA asi Tili Iimhiihmi inisid
IhmIíI svoj zápisy lodní ples pfnee byla toliko IIOMM llWrt
lul il litvJ ulllilil kil vkIUi Imiifei bušili lile V lnee Plil! kb'sbt tlil
na Ho rpáteéoi eii a rbdu se j I ?:tO:iií(MM Imšlň vysvélluj
ZÁPIS O KOLUMBO
VÉ CESTĚ
rpati
že jeho malá flotila bude ruiceiia
Malá poznámka nn titulní stráň
ee má být i vysvětlením pmí rá
pinky tylo byly p"ány V liiliiee
kétn jazyku Poznámka tato pra
vil "Aby jiní neroziiinili píšu
Ijito ládky v cizím jazyku který
rchuilmi s to éísll" Náležet c(
žádá aby dokument odevzdal špa
nilskému králi bez jakýchkoliv
oilkliidu IimIiuí li se o skutečné
Kolumbovy zápisky pak doku
Uieni tento bude cenným dodat
kem k historii Nového Svita —
leilná li se o dokument podvržený
puk musí být i přiznáno že jedná
se o práci opravdu pozoruhodnou
eoozsk
i r:
že i celou uonu vynnansivi zoa
V naprosté odlouícnostl iiezajižuc
Jí přílí4 ííimIo nrt dávšlívy V ro
w IHHO vykonala cestu do cmí
bulili v Africe kd ho Hírcm Evc
lynem Woodcm navštívila místo
kd její sy příšVd k smrtelnému
svému zraiiíní V rooo 1ÍI07 setkala
no v fícrífeii na palubí sví yachly
Tbístle s fiímeckým císařem Vi
lémem vnukem panovníka jemuž
s jí manžel vzdal u Hcdanu O
tom o mn bývalá ídsaíovna fran
cmská řnbivíl h Vilímem mní
níífbo 'lámo vSk prozradilo se
íf vll k tiímii wdkoii upjařot
Níwicft příliá rďh neméla Pří
Mé S š É ti 1 t t
'ňhhpM svítovň vftwy pmi si
MARTINI DAMOlU{FTTF
v Heiittle Wasli oznámil v
minulých dnech uál7 dokuuientii
o kterém prohlašuje že jsou tj
denní zápisy o cesií Krištofa Ko
lumba jež vrženy byly do moře
když bouře ohrožovala tři mnlí a
nepevné plachctní Indi vezoucí
skupinu výzkumcu ku břehům No
vého Hvéla ("'usopis Seattle Pst
lnns)lienecr přinesl popis tichto
děních zápisů avšak liecbee ru-
t t ' 1 I f f tl
cín za jejicn anieniMUiosi eíia
oř kleřl (aidrobllí je prohlídce
také nemohl! přijdi k definitivní
mu rozhodnutí že skiiteéní jedná
se o zápisy Kolumbovy l)r I)a
moiirctle však trvá na tom že ty
to víkem sešlé a zniiéiii poškoze
né t perjnimcny obsiihují (ifivodní
historií o objevení Ameriky
II M 1 í t
i'er(íamcny lyio uosiaiy ho ut
rukou Dr Dammircttii pouhou
náhodou Vypraviiju o tom zují
inavou historii v jmenovaném jíž
časopise Švýcarský námořník De-
raut lovící pří zálívovém pobřeží
Mexika jednoho dne v roco DM
patřil hliníuou nádobu pf {pev
ninou k pramicí v zálivu Deraot
rozbil nádobu a nalezl zde svitky
lierameuii Ir Iniiiiourefte zí
skal tyto dokumenty od Švýcara
za l'H)0 jimiž zaplatil dluh váz
noucí na domoví námořníkovu
otce
Všichni kdož podrobili tento
dokument prohlídce prohlašují h
celá řada vící mluví proti tvrze
ní že jedná e o zápisky Kolum
bovy jedna z hlavních příčin po
chybností je okolnost že zApíaky
jsou psány nimecky Kolumbus
všeobecní se považuje za rodáka
z lanová v Itálií n všechny známé
dokumenty týkající se této cesty
byly Jíní psány španílsky Ostatní
í nímiíiui tíchto dokumentil ne
zdá se nasvédíovatí že zípísky
pocházejí doby Kolumbovy Pro
fesor nimiíny na uníversítí státu
Washington prohlásil ž pruvopís
ířramalika interpiuikc u vrso
vání neodpovídají spisfim nímec
kým z 'patnáctého století f{eí v
tichto dokumentech přibližuje se
spíše klasické nímííní moderních
dob
Aíkolív ílokumenl je v iiéuiec-
kém jazyku je psán latinkou a P
kých zbraní Avšak u MihAum žhavostí vébo starého srdce
t oeoícvíla sv Jíž dckfldene
druhého císařství Katastrofa ná
sldívli katastrofu VnwmviM
ndAv ikWHfoiw byly i% Kýn
futiíri hMWn byt ¥ Mrtfoh
vittfMlvi spojeneft Hned pří zahá
Í" ni války vzdala " svého ll"bé
ho ' tMMifaiiíUn tivott tak fhy
její rsídenci mohla hýří fromín4
n ft nřnoefiíeí pro rnm unjll
s a m i 9mU J l I
BRAMBORY HLAVNI
POTRAVINOU SVĚTA
BUAMDOttY v posledních ti-{
kolíka letech staly se hlavní
potravinou svita Dnes spotřebuje
se více liber bramboru v evrop
ských zem bdi a ve Spojených Hiá
tech a anglických koloniích nežli
kterékoliv jiné potraviny V la-
finských amerických zemích spn
třeha bramborů není tak veliká
poněvadž jsou tu v hojimtl plo
diny jiné Ve všech čtyřicíti osmi
státech 1'nie je možno pistova) i
hranihory s fispéidiein Kolem 1(10
už 'JDU bušili může se sklidili na
ii liru a při zvláštní péci je možno
kliilítl až MlH liiišth To zda se
hýťi přímo nepomérué k íiruácti
až dvacíti buslum pšenice po n
kru
A přes to nbchodiiícl prohlašují
že brambory jsou jednou z ne-
dražších potravin v trhu po
sledních sedmi letech M' l'oku
!)l:l stoupla jejich cena v drob
néui prodeji o 'LVI procentu V
roce 1!Mfl konsumciiti lamentovali
když na nich bylo žádáno +1N0
za buši avšak v přítomné dobé je
nutno platili M za buši Lidé mlu
ví o nedostatku uhlí a nedostatku
cukru Nedostatek olou tíchto po
třebných vid je zajisté vážným A
však ncdoslatck bruiuborii je mno
hem vážnější ponSvadž brambory
jsou potravinou jež takřka denně
se objevuje na nasein stole
Němci za války neohávuli si
žádné hospodářské katastrofy do
tě míry jako neurody bramboru
V Německu pištění bramboru vě
nuje se velká pozornost n průměr
ní německý farmář získává dva
krátě tolik bušlň z akru 'jako fur
mář americký V Německu spo
Iřcbiije ho velké "množství bram
boru a v některých oblastech Ně-
mVckii znamenají brambory pro
obyvatelstvo tolik cojiro oťieritál
cc rýže Odhaduji se že v' Ně
laeekii spotřebuj'! se dvacet pít
biiňlft bramborů ročně na osobu
kdežto naše spotřeba ve Hpojcných
Htáfecb je ítyří bušíc na jednu
Osobu ' 1
Ameriílí národohospodáři pro
hbišují že americký farmář v bu
doucuostí bude nucen věnovat! ví
ce pozornosti a pííe bramborům
kterých mříže na svých pozemcích
za k'ažtýeh okolností vypěstovali
více nežli klerékolív jíní plodiny
Až iiaiiíí sc vykrmovali dobytek
brambory které k íuíněrif dobyt
vysokou Jejich eelill V té dohi Ve
Spojených Hiátech sklidilo Ve v
roee 1!Íir kolem Xt%V2WH IhiSIA
lo o i procent rozlohy méiié nežli
čím stejní jako jinde úroda
bramboru tu rnaiiu poklesla —
Sklidilo se pouze 'JmíIImOOO buš
ili -
V roce IUI7 Spojené Stály skli
dily 1 1 lllinlHM) buŠITi ale wnmotné
Nitnecko V téže roee vyiéslovalo
lriM 11 10(11 1(10 biftlli V 'roee PUS
sklidilo se ve Spojených Státech
KMIKHilKIO bušlii a v roee 101!)
toliko :t"iH milliotifi buširi Koku le
tošního nelze očekávali úrodu o
Imoho vilší poněvadž osázeno by
lo o " procent rozlohy niéné nežli
v i e minulém Není tudíž valná
naděje na znatelné snížení ceny
této veledůležité potraviny
mho po v v plio n! blo pmtžiln k
v) plněni rliHípo jun 1 1 piett-iitii
kterým plizdoě IliHto po VVptlil
blil fllbll pnsobilo oblí TVlil
umilé řuby rasnfiivány byly spiši
pni ozdobu a nemilý iponúluti
k žvýkáni potravy j-tk totmi ji
nyní
Iléhcnt doby rubni lékařství
dosáhlo pozoruhodní ho vývoje
ale jistě do nedávná bylo pnu
částkou praksp lékařrt Není tomu
příliš dávno co zubní lékařství
oddělenu hylo od lékařství vše
obecného Dnen iiibní lékaři pil
sobí ve všech remleh n průměrní
na počot obyvotelstvn připmlA
jich nejvíce ve Spojených Státech
Praví se že americké ruholékuř
st v í je nejpokročilejší
J
lak dovední n opatrně fo riodobáika přispívají víc nežli cokoliv )!-
se témíř tisku Každá stránka je ného zajisti lnul" putovali nram
íllustrována V ílliistracícb tíchto
jeví se píš technika devitenác
tébo a dvacátého století nežli sto
letí paloáetého V jedné této íl
lustrací je možno spatřili skupinu
kubánských Indíánři kouřící dout
níky Tito ímlíánl mohli zcela
hory v míře hojnější
V roce 1ÍHÍÍ sklidilo se ve Hpo
jených Ktátcch pouze 2MflO(MK)
bušlň bramborň Ilyla to iiroda
iiedostaíítelná a následkem toho
cena v drobném prodeji stoupla
na VI buši V následiljícím roce
mužích (m muhUm odboji mťW H"tti Mn mi
iUMo lítí okor mivímí tuio ně sklidilo se Ml' lOHiHKJ usl(l a M
jaké návístní tabule tabáínírkého mco sc poníkiid zlepšila V roce
obchodu před pfd stoletím Dout- PIH sklízeno bylo WOOf00 bu-
níky Indíárift mají znaínou podob-Wo n v vmo minulém 'yn millmnň
nost n doutníky nyriíjáíml # stej
m rpfmn koiiřefií jmcn 7 těch
to iriúiknh &rí dmitník mni dví
ma prsty t#jn tak jako tnodfřnf
UuHU jiný iril iloiifník v ňst#eh
bušlň Odbor zeioídílství' oztiámíl
žVi trU'0 pozemkfl větřováno bylo
v posledním roef bramboríím pro
drahotu nramimrň nu semeno n
ZURNI LÉKAŘSTVÍ V
STAROVĚKU
MNOZÍ lílé se domýšlejí fy
zubní lékařství je moderní
vědou a že lidé o ní v minulosti
ničeho nevěděli Ale to je omyl
Zubní lékařství je tak staré jako
svět sám Ze zuby byly léčeny n
lokonee i vyplňovány již v dáv
nověku dokazují různé nálezy n
dokumenty Stopy zubního lékař-
tví je možno nalezli v ústech lnu
inií eiřV iitskýeli a v nalezených
ebkách přcdhistoriekýeh lidí Na
ezena byla dokonce také zlatá n
itříbruá deutisealpiii cíli párátka
První pojednání o léčení zubu
bylo nalezeno v Kryptě v roce
1H7I Pojednání toto psáno je na
starožitném papyru n pochází asi
roku lófiO před Kristem V po
jednáni tomto mluví se o záiičlu
dásní a bolesti zubil a o léčení
těchto chorob zubil Nejohlíbeliěj
šíui lékem proti bolení iilni v sta
rém Efjtyptfl byla smíšeními drce-
iiclio liliuovclio Hcmeiic n cemen
tem SuiíScniiiy této užíváito bylo
k vyplňování vykotlaných zubil
Na bolavé dásně užívtino bylo na
daslí rííziiélio druhu Kotlání zu
bil v těchto dobách bylo připiso
váno Egypťany stejně jako Čí
ňany malému bílému červíku kte
rý prokousal si přístup do zubu
a dásní a většina předpisů z těch
dob je vyznačenu k zničení tohoto
Červíka
Číňané zabývali no subním lé
kařstvím dlouho před křesťanskou
érou Trpěl-li Číňan v těch dobác
bolestmi zubň odebral se k lékaři
který provedl v ústech zvláštní)
operací které říkalo ae propicho
vání JVdnalodi se o podebraní
difisně pak taková propiehován?
mohlo přinésli rtlevu ale jinak so
tva pomáhalo Taká k vytrhováni
zubň docházelo a že nedělo ac to
přítomným bezbolestným zpňso
bera snadno pochopíme K vytr
hování zubň používalo se neohra
báných klcšlí jak tomu bylo před
lety nu českých vesnicích kde po
dobné operace provozovat kovář
se svými pomocníky jichž diluvii'
povinností bylo drželi pacienta
aby pro bolest ješlě před dokon
écním operuce neutekl
AvšpV ve starých dobách hyb
známo také obnovování zubň tni
zvanými mňstky jak je známe
dnes Není urěilě známo do jaké
míry zubní práce tohoto druhu
byla u starých národ fi pokročilou
ale praví se že staří Kckové byli
tomto oboru mistry Zej v starém
ffímě zlaté mňstky do ňst byly
kladeny je prokázáno zákonem
který praví že zlato v zubech ze
mřefých oob musí zňstati nedo
tícno pří pohřbu :
Všechno nasvědčuje tomu ž
staří Truskové byli značné pokró
éílýmí v zubním lékařství Kňzné
přístroje zubního lékařství v je
jích tombácli nalezené nasyídéujf
tomií Ž" zubolékařsf ví u národa
VLÁDA 2EN
ACKSON Vyo„ malé hordíí
mčslečko ležící sedmdesát pět
mil od nejliliíí železnice mňže se
pochlubili první ňplnou ženskou
městskou -správou ve Spojeiiveh
Státech A možno Hej že úspěšnou
ženskou městskou správou I' váží
me li všechno lo co o titkovveh
horských osadách vypravuje se v
románech a povídkách u co všech
no nechají tu odehrávat filmové '
polečnosti pochopíme že byla to
odvaha' když ženy tyto počestné
osady se rozhodly ujmout i vlád
ních otěží
'Městské matky" však nemají
co činiti s bandity a lotry všeho
Indiu jak jsou líčeni v povídkách
a divadlech s pohyblivými obráz
ky lacksoii takových elumiktcrrt
nemá Všichni lidé tamní živí se
poctivým způsobem Nejsou žád
ní boháči ale nouze také nemají
Za mamonem se neženou IK'valn
v tomto městečku v minulých do
bách riišno byly tu i herny a ho
slince kde shromažďovala se chá
ska všelijaká ale to všechno pa
tří už minulosti
Když "ženský lístek" ve vol
báeh vyhrál na celé čáře vyvolalo
to největší překvapení u žen sa
motných Velké množství mnžft
volilo pro ženský lístek poněvadž
chtěli zjistili eo vlastní ženské
dokáží Všechny městské úřednice
jsou starými osadnicemi města a
také znají dohře jeho potřeby A
ni jediný muž nebyl zvolen do
městské správy a nepochybně je
to dobře poněvudŽ byl by nutno
vzhledem k jeho přítomnosti v za
sedáních mít i jisté ohledy Takhle
jich ale není
Paničky před zahájením schflze
městské rudy popovídají si o nej
novějšfeh událostech o tom jak ní
hodlají opruviti loňské klobouky
u o jiných věcech o kterých pra
videlně ženské hovoří ale po za
hájení schňze myslí jenom na do
bro své obce a nic jiného Jejich
správa aŽ doposud ho osvědčila
Muži kteří z počátku naplněni
byli pochybnostmi sliodují se v
náhledu že ženy o záležitosti me
ta pečují dobře a není pochybno
li o tom že dostane ho jim zno-
vuz volení bndou-li ho 'opětně o
fiřad ticházeti
Cena zkuácnofltl
Napoleon kdysi prohlásili "U
ělati vojáka k tomu jo třeba
nedmi válečných výprov" Ve
slovech těch tají sc velká mou
drost 'Udělali cokoli dobrého k
lomu je vždy potřebí zkušeností
Proto také trvá to letu nežli sé
podaří vyrobili dokonalý lék
Trinerovo Léčivo Hořko Víno
které se dnes těší pověsti nejlepň!
ho léku pru zácpu nechuť k jí-
llu bolení hlavy nadýmání a jí
ní žaludeční poruchy představu-
e třicet let zkušenosti Obstálo
ve mnohých zkouškách osvědčilo
svou spolehlivost a pomohlo míL
lionům trpících" Víichni kdo lík
! ! 1 il Wl
I - i AIU1I TÍM 11 JllJ I IIIIWIWTW
Léěívé Hořké Víno je znamenitý
lék" píše p Tony Prfile z Oak'
írove La„ dne W ěerviui l(2'
Zkuste je jedinkrát! a hudele a ií
snílkem tím pťié souhlasili Ale
i: 1 i ' i _! I ~ 1
ocprijiincjrc on iciínroisii ww oim
ehodníkíi s léky žádného jiného
"hořkého vína" nýbrž žadejtfl
jenom oravé a vždy spolehlivá
"Trinerovo Léčivé llořkí Víno"
— doseph Tríner Company L'M-1-
1:115 H Ashland A v Chivago
pro Nc7joftek ' portiocníkň na tobolo bylo znační vyvinuto IJ- lllínfís— Adverlísement
- f t
' -v--í - 1 - 1 O' ' '"