1
i
1
i
(
t
" i
" í
l
i
'
l-l
4
5 '
1
I'
POKROK PUKL CO
TOKROK ZArADU
Ult MHi
t Valili tii" St1
fcluij!f t 4"U f kr tlUt
N Wlm R #11
H ( lf i is tu '' 't
tul M I l M i i Minu
ff UM M i h ti (n % TtMtlt P lt
! BtmUi t Svt l'ki
ríuTíTusr
r foih4 fiMj jjv
Tfrt Ktlu
'' l i kkf k J (" M
ťfflí StioM fiijítnuiiiiím i]iii
!i amujrt li M [ ?!'' h 4 rit UikJ
t# ft rn i lim ml lriU
ír V n díl íttiiANtt mtf it l
m i-ilntti Mnl U tí n ti
In í úihvkIiI HÍkiiho tifn Jkiliti I
ii pWiiir plním liníiifiii f jií ni
Mti r'Usrl uUjenu hlo l©i
Žurnalisté v politice
Nyní kdž í v hlavni národní
konvence jsou skončeny a k anIi
dát i stolci? prcsidcutskcho v oso
liáili Wurrcna (I IfardinH n
Jaim-sc M ťote vydráni obnovena
hýlu stará otázka: Stane e žur-
ii ti t i 1 1& presidentem Spojených
Států í Otázka tuto bude zodpo-
sríliMia v tifilaďkť' dudoui-Musli O
iiDViltálích v politici? přinesl v
H'ht iltuTh zujiiinivy flanek ca-
Hopis Ni'v York World
Novináři jWv mlčlcní jttu-novn-iirho
liMii iin'li vždy vynikající ú
i"ait na utváření politických zá
sad nnieriekého národa Mnozí
žurnalisté hyli tétnéř na prahu
ncjvvKiílio úřadu jaký ?nA)c }l
frkytnouti lid iSpojcuých Státu
Jiní pak kteří hýli prcnidcnty
vrhli no tul žurnalistickou dráhu
py vypríení h{ lhůty a jeden
nich dosud žijící vřiiiijc vf-tíí řást
psaní pro denní listy ' '
Oba kandidáti velkých -politických
htran guvernér Cox ii se
nátor Ilardititf Jhoii znalci tiskař
hkVtho umétií byli zpravodaji re
daktory a jsou majiteli denních
casopihu v Ohiu a náslcdovni
zvolení kteréhokoliv z nich znnnic
nalu hy vjezd prvního zástupcii
hořlovirvťltuoci do Bílého domu 'A
toho důvodu jenom sni rt nřktcrí
ho 'i nich mohla hy zabránit i zvo-
lení ch na cechu novinářského do
nejvyšAího úřadu zemí
Z dvacíti Hcdnii presidentu Spo
jených Států zahrniijf v to sou
časného presidenta osmnáct bylo
právníku v době svého zvolení i
jeden zahájil uvojí kariéru jako
(len hboru advokátu Z toho dů
vodu je tiejvyísí éus nby také
cech novinářský který mři takový
vliv na utváření veřejného míně
ní ve Spojených Státech měl za
stoupeni v řadě vykonavatelů nej-
vysiího úřadu žerně
Již v ranných dobách naší híto
rie projevil se vliv tisku Od toho
okamžiku kdy utarý John Cump
bfill poéal vydávati irvní ameri
cký ěuNopi JJoston Xcwh Letter
v rocií 170Í redaktoři posunovali
se stále blíže a blíže k mtolcům
mocných íínítelň
1'octivý JJenjamín Franklin di
plomat a Ktátiiík jeden ze zakla
datelů národa ku příkladu cítil
tiskařský mkout na hvých prstech
téméř po celý svňj život Vyučiv kc
Kflzeéství u řtvého bnitra JarriRse
opustil IJoJíton [iro tiadéjnějňí o
vzdusí Filadelfie kde" v roce ] 72H
založil cHHopw rctitisylvania Oa
zettť který po rase považován byl
za nejéelfiéjfií ěasopis mezi New
Yorkem a í 'harlcstonem í'o té pak
aíal vydávati Almanach chudého
lilcharda který po dvacet pět
let násled u jících považován byl za
iiejpozoruhodnéjšj práeí tohoto
druhu v flíJí?liekém jazyku
Mnozí 7 naších státníků ačkoliv
nebylí se upojent % mechanickou
částí novíri6ffví jako Franklin
bylí v Ktyku n tiskem Alexander
Hamilfort a John Quíney Adam
bylí pilnými publicisty a jwalí pro
noviny a 1 liomaK Jeffrxon byl
jednom x tí-h kteří finančně
podporovali casopi 1'řnrwylvanía
OazHte jcho profctfřdřiíctvítu vy
jadřovfll voj myílenky o řízení
vlády '
í'ozorohodným příslužníkcm
Žnrnalísfíckíbo cechu který záro
veň byl vrdkým fítítníkem byl
UnrMt iirrtXvy Pozoruhodný muž
tiínto zaéal voji kariéru jakona
Mítink jakti takový úmhUikn po
nijakou fíobú ti íaxoplnú Korthrň
Kp#etátor v' Kunt Vmittaty í Vt
Kůyí pak dontal e do New Yor
ku ftfiil m My nromínentnítn
l-Unrm mrlnkhkího atichu 8
(ívéwa nvýtftí npnlellidky xnlotll
ntdtM dlMiKrt v tvt
111 is rub iWid }U
ti 'i'ii r Ymker vut
I( kl Utrhl jlti Vlt ihi
niku Jcfft r'in!n jn#d#jl ínn
imu lř Ohiu ktrrý kiVnAu
hl htMí kMHlMutufV Willium
l'i fuNJriií (N!ipin NVw Yotk
Trilnitii v rie mč! vyUvuti
tiki" tVdďník Tribunu kterou
' piy i Vnikrr a lij
ojií Ai'kdiv b kftlnllilA
ten pro iiúd pn sid n: Spoje
Indi Mitň Mi lulku který i„íl
'nltic i HhVji tul HhWmiS odilriel
přes In i lmi náčin pni t IiIsm
lilii % I i v ni !i"itHl 5 ádviti"!i
11 iuii"iiý a do dnešního dne jo
iiiiiuho jrho ctitelů Ve Npojiiiýcb
tátei h
Jiným htátníkem který zahájil
svoji kariéru jako žurnalista byl
Jas 1 Hlaine i Míjine S Jnhtieui
li Steveiisem redigoval Kennedec
Journal nrcán wdijrů v ruce lsW
a ve dvou letech následujících byl
redaktorem časupisii 1'nrtlaud Ad
vertiser éelnéhii republikánského
orgánu 1'onřvsdž píipojil ( k
straně republikánské záhy po je
jím zalnžení stal m politickým
vůdcem ve svém státě a po dvř
lhůty pak sloužil jako sekretář
státu
V posledních letech mnozí i
třeh kdoi Moužili národu jako
presidenti po dosloužení svých
lhůt věnovali větší část svého času
žurnalismu Zesnulý plukovník
Theodore Roosevelt psal mnoho po
opuštění Bílého 'domu pro sbor
níky a denní listy Svoji články
ukládal jmenovitě do Outlookn
Metropolitan Magazínu a Knnsus
City Star Willinm Ilownrd Taft
po dosloužení své lhůty psal Člán
ky pro sborníky a nyní je pravi
delným přispívatelem časopisu
1'hiladelphia Public Lcdger
Spojujíc theorii n praksí v po
litiec novinářství vidy bylo cvi
čební Školou pro publicisty a di
plomaty kteří hráli důležitou roli i
v politickém- životě národa přes
to že žádnému z nich nepodařilo
1 1 i i I i i i l ii- iri- ii _k!
hinkKtm me!ptirvi rě ! w i e Hert ililH Ukřl pf njrn priurrni im i!n nn m
Hitlfkfin vinitelrm a WnuVťmiiMl ikm -+At) U'rhVAItm řtH mmiMU t
ftlorm háce rrMMikiiikih0'htMn OWlimlhlvi li ikiími-Mmc
kandidát pm Af MfMl"t (' h m Mee Hr)lip pWkivIv JVfj tMAá e WWfní f prtt4
sl"j Pý'h MAtft iuSniU i Mti ii pntlujt Vílilm lilkupů j U ' t ýh Vruit h h tVUr ji
O p-iíiunlnlii kHMti-( ttifoiA dert KnpnkAtd ilhth lmt íltt rtUm A tiwl- m t
SifMi drmikr!irký VmihUl uMnbv t tí ftKiy h- ťt fl inA ''♦ pdNutl
mnd n pinpř hten 'H Vflwt ln1A Utlty íitrUf inj VI tXk# tnWní fa 1Uk4ji
Oha tilň tnuli tc vnechali jedmí iiaplrfnt rtkcupmi ho l il fidiíbcfi drp ll uV re1
pficíífls!l k paiuiui mýlí lvMuv
V Vin nřtňm
V rriUkťďli ínsopiů j(' lniin1i1
t f Sl #itistj K ijt hpd mneie n ff " llc ixnf hUime a íe úp
Umi} i ' sejít Mil #imir Umtiir U
J ptirermo fa lmprií(Vim thl JvU lit%ťl řmevidci X
prohibiep jednA e tnlíkrt o H ' %'h kumpniil Ndi Aj)te v
hen llep tnu situncp a e ii luí U é liAUdě lidu NfW'
fitosofieki do itiiřiránl tm inet jftk!" petntjj J ji rub NVid !m po-iiých SiAterh proti "tm kot uhé
uiedi je Iďtijumin Fiíuiklin hj luii-sti fa rtdibíi'p v imitiliw d r'lnbiei" lá hiá t krlkých
Ihitfie tirei IV Práci t1init!iihkf'hled-M ll ph'pí1a ik pi ilielť 'IH kýl h Hlt llPinlk A jíl e
má in ttiísteiďk fa urtiRtt ta
ne s fiwiďelit lidi J-ji d ilid je
jli h bolesti n jejíi h potřel
7 té pfíéit:v ní hirVý osmý
president Spuji ný h Států Miijtne
svoje místo v lUlém dumě přine
se svým povinnostem Širokou rn1
lost lidi a praktickou tktisctiost a
mtichii kvalit duševních jej jsou
určeny nby jrho administraci
činily dokonalým úspěchem
Rok prohibice
Válečná pndiibiee veSla v ihit
no%t dne 1 července 19PJ tak fa
Amerika y miniilýcli dnech do
končila svůj první "suchv" rok
ačkoliv ústavní prohibice byla vy
inabánu až o Ki lednu tohoto
roku Stoupenci prohibice prolila
ují že tento první rok prohibice
byl zenu v každém ohledu judspes
nýtu Všechny výhody jež přines
la prohibice v posledních dvanácti
mehieích Spojeným Státům shr
nuty jsou v článku čusopisit Ame
rican íssne který je orgánem
stoupenců prohibice V élánku
tomto ignorují m zla která pro
hibice přinesla a my zmíníme se o
tuch az na konec aby čtenáři
mohli výhody i nevýhody uvážili
a dle toho posoudili byla li pro
hibice pro Spojené Státy takovým
požehnáním jak snaží sc nazna
čit i její přátelé
V článku předeviím podává se
přehled bojů protiprohihiěiiích
živlů proti' vymáhání prohibice
fraví ne tu že likerní zájmy tu
se i
losáhnniiti ieivvšJído ůřndn im docílily dočasných vítěz
' " At _! I - t t
siví avsiiK na koiicc vhuuc musciy
si podrobiti ústavnímu dodatku
jehož výklad nemůže býtí rozdíl
ný V některých místech povolen
byl prodej piva obsahujícího 275
procent alkoholu nle netrvalo to
příliš dlouho Hostince které pivo
této síly prodávaly byly nuceny
zastaviti daláí jeho prodej jakmile
vešel v platnost Volstendňv vy
máhací zákon Když posléze ústav
ní prohibice veSla y platnost po
stiženo bylo jí toliko Šestnáct
států V ostatních státech prohi
bice byla již zavedena před tím na
základě státních zákonů Ústavní
zákon z té příčiny mhamoial ru
dikální změnu ve zvycíclr lidu v
třicíti dvou státech
Protiprohibifní stoupenci před
povídali revoluci avSak žádná
revoluce nepřišla Nikdo nedošlo k
žádným nepořádkům a nepřátcl-l
ským detnonsl račím Pijáci den
před vejitím prohibice v platnost
sice poslední "mokrý" den osla
vovali ale ani při tom nedošlo k
žádným větším výtržnostem ITž
toho dne bylo patrno že většina
obyvatelstva spřátelila se a novým
stavem věcí
Ve zprávě této nraví se dále že
o dobrých výsledcích prohibice
daly hy se napsat i celé sloupce
Zjistilo se že prohibice prospěla
většině dělnických rodin Úroveň
života mnohých dělnických rodin
se zvýšila Zrušením pivovarů a
hostinců nenastala žádná' neza
městnanost Pivovary proměněny
byly na tovární závody a většina
bývalého pivovarního dělnictva tu
nalezla pak zaměstnání Hostinští
a číšníci bez velkých potíží nalez
li nová zaměstnání neboť po pra
covních sílách byla všude značná
poptávka i( #
Zprávy ze 'všech Částí Spojených
Hiátů naznačují že došlo v posled
ním roce k pozoruhodnému zvýic
ní vkladů Nikdy v historii Spoje
ných Států hotelům hc ta tri dohře
nedařilo jako v posledním roce
Nálevny proměněny byly v restau
ranty enkrérny a prodejny Imti
prostých nápojů a májíteléí hote
lň tvrdí fa tato nová zařízení jím
přinášejí lepší výtěžky nežli bý
bary i - — - - -
'An('itfhtmú všude nbylo praví
zpfáva UííIpJ Vězení v nnohých'
místech %v t polovic vyprázdnila
ItvecVk značné ubylo Policii Vt
velkých městech mthré ubylo
práce Počet případů týrání Hen a
dítek opu4féní rodin e pozoru-
hodní zmenšil První rok prohíbí-!
země Poněvadž Spojené Státy ne
mají žádných zvláštních Skol pro
výchovu diplomatů a konsulárnícb
úředníků jako wxah evropské
ceeii novinářsky onatni mnono u-
řadníkň pro důležitá místa v za-
hruničí Novinářství je vždy v nej-
tésnějSím spojení sc záležitostmi
veřejnými a není proto divu že
tolik žurnalistů se uplatnilo ve
službách zemi
Tato žurnalistická výchova o
patřila Spojeným Státům množ
ství vynikajících členů diplomati
ckých sborů James Kusell Lowell
graduoval z právnického odboru
Ifarvardovy university a dokonce
i zahájil praksi advokátskou A-
však jeho sklon k žurnalismu vedl
ho k tomu aby zanechal právni-
ct ví a stal se redaktorem literár
ního sborníku Pioneer Později se
stal prvním redaktorcnf sborníku
Atlantic Monthly a v roce 1SC4
spolu Charles Eliot Nortoncm za
ložil North American Itiview Ja
ko vyslanec ve ftpančlsku a pozdě'
ji v Anglii stal se jedním z ncj
vlivnějších amerických diplomatů
John Ilay byl jiným mužem to
lioto typu Stav se právníkem
pracoval v advokátní kanceláři
Abrahama Lincolna a stal se jeho
sekretářem když zvolen byl do
úřadu presidentského Maje vlast
nosti jaké jenom žurnalisté nio
hou vyviiiouti stal se sekretářem
americké legaee v Paříži a později
správcem vyslanectví Po návratu
svém do Spojených Států stal si!
redaktorem časopisu v New Yorku
a později působil jako Žurnalista v
í'lcvelaridé Na to ustanoven byl
I 1 0 á
vyslancem amcncKym v Anglii a
později byl povolán aby ujal se
úřadu sekretáře státu ve Spoje
ných Státech Muži ííayova typu
jsou materiálem z kterého tvoře
ní jsou presidenti Spojených Stá
tft
Ačkoliv metropolitní žurnalista
uj& širší rozhled nežli jeho kolle
ga ve venkovské oblastí není
lepší průpravy pro veřejný úřad
nežli denní Iít v některém malém
mésté venkovském Zde jmou zcela
jiné pnmfoy nežli v městě- metro
politním h kdo docílí úspěchu jako
redaktor denního lísřu v menším
fieríckéur wéssti jo a to docíiítí
úspěchu jWdilomat"ow1o jiný
veřejný úředník Oha nynjáí pre
shkřdštíkátwíídátí Adcílílí takové
ho ňspécha t malé fonopiuy učinili
vlivnými a dobře se vyplácejícími
org&ny 0
Jícdaktor denního Jistu ve vtn
také nmidii ih Nrjpl p ní tn-jpoinM ď xid prodlátriil tAs
ins íi il itá spokojenost jk filutu k pl' vytnáhiitil pndubieo
ři [i ' m ni" ti' n cil římiř
Vtlls tlil demokratické národní
konvtici kde pi inluiil e tm
ddniič Wiliant 1 Ilrynu íV
siinljv "suehýeh" snadno bjly po
raíony O náladě lidu Spojených
Států v otácc prohibice dá se ta
ke ouditi 9 okolnosti le obě stra
nv iiiiimnoviily pro uuol )iresnleii
tu muíe liletálníib náhledů rt d
jisté iniry i odpůrce prohibice
nynější její formě
Z té příčiny nebylo by ř jisté
překvapující kdyby kongres ve
tejným míněním donucen prnvci
revisi prohibičnieh zákonů Touto
revisí mohlo hv by ti" oiNtraněno
mnoho n i x přítomné situace ply
mnících V zemi je silné hnutí pro
uzákonění prodeje piva n lehkého
lna ii zda se že o této otázce do
sti záhy bude uvažováno
irh ut4 tirt'
iprriidoh td I
Olu ivA
siiiii i tiartiNciti tuiwi pro
dibii í MinnJádné poměry po p
Ji psáni pi Íihi' i iiastiiVsí dn tipi'ni
1 i I
nmy řpiisoiMiy onen Mnv Klen
se piiMiA na vrub prohibice ť'ro
eň livotii dělnických rodin hl
Kvýetia poněviidi nebylo nera
městnnnosti a byly vřlšl výdělky
té příčiny také stouply vklady
V tom taktéJ možno spatřovali
hlavní příčinu dobrých obchodů
Je pravda také že malé rločin
nostt unylo Mylo nuceno tm tic
opilých lidí a méně lidí kteří se
poprali Avšak velké rIočininsti
neubylo Vraždy a loupeže v tuno
hýeh městech se zdvojiiásohily
Ih-zpečnostní poměry "jsou nyní
horší nežli bývaly kdykoliv pře
tím To ovšem se svaluje tm účet
poválečných poměru avšak dříve
takové zločiny stoupenci prohibiei
vždy přičítali nnVtčct pití lihovin
Sebevražd a lynčů také neubylo
Mnoho sebevražd a lynčů se při
pisovnlo pití lihovin
Nikdy před tím nejevilo sc ta
kové nespokojenosti a neklidu
jako nyní Dělník není spokojen a
šťasten přes to Že má větší vý
dělky Něco mu stále schází
práce netěší jej tak jak druhdy
jej těšila Život společenský který
je hlavním pramenem životní ra
dosti utrpěl těžkou ránu Prohi
bice vzala mnohým lidem radost
ze života Nikde nevidíme dnes
skupiny tak spokojených a vese
lých lidí jako druhdy
A hlavní až na konce Prohibice
neznamená úplné zastavení pití
Pij se pře všechny zákazy Pijí
se ale učiněné jedy doma vyrábě
ne anebo tekutiny jez určeny jsou
k zcela jiným účelům nežli k pi
tí Kdyby vydána byla statistika
úmrtí zaviněných pitím různých
přiboudlin a otravných tekutin
vyhlíželo by to požehnání prohi
bice zcela jinak Dříve byly ná
ležitě kontrolované a duně platící
výrobny lihovin v některých mí
stech avšak za nového pořádku
věcí jsou vyráběny Spatné a zdru
ví lidské poškozující lihoviny v
domácnostech Keťasí s h těmito
po domácku vyrobenými lihovina
mi v úžasné míře Žádný obchod
ník nemá takových průměrných
výtěžků jako podloudný vyrábíte]
lihovin
Dnes pije tyto silné a často pří
mo jedovaté domácí lihoviny i ta
kový člověk který se dříve spoko-
jil se sklenicí piva které zdraví
jeho zajisté nebylo na újmu Liho
viny pije i mládež která dříve si
jich ani nevšimla Okolnost že sc
jedná o 'zapovězené ovoce" činí
lihoviny lákavějšími Nikdy mlá
dež nebyla tak zvlčilou jako nyní
lVikdy nechovala sc tuk bezohled
ně h ostatním jako v přítomné do
bě Celá řada jiných zjevů nazna
čuje že prohibiťe nepřinesla po
všechně takového požehnání jak
bylo slibováno
Všeobecně se uznává žc ústavní
dodatek o prohibiel by měl být i
podroben revisi Zajisté! ti tiej
větSÍ odpůrci prohibice nebudou
ničeho namítali proti tomu aby
zakázána byla výroba n prodej
silně opojných nápojů které byly
vlastně příčinou tiejvětšího zla
Avšak prodej piva a lehkých vín
neměl by tak Škodlivých účinků
jako nynější prodej Škodlivých a
otravných lihovin za které lidé
vydají mnoho peněz Kdo oddán
byl pití v minulosti kupuje i ny
ní m drahé peníze lihový nápoj a
okrádá svoji rodinu více nežli
kdykoliv před tím Domácností no
torických pijáků nejsou na tom o
nic lépe nežli byly před probíbící
JV pravda že poměry v oběh o
dování lihovinami Jaká enínfova-
ly před zavedením prohibice byly
ileiidřžjtelné Hylo y nich mnoho
zla n mnoJio řielczpeřl!Aríftk by
lo f řebrt rpftfrmy hostinců ííylo
třeba konečná I žá kázu prodej
silných lihovin Líd v rhtnfíh
ítét(peh Vid odhlasoval ni r tni'
nulýťjh doháeh prohlbíoí hlavní v
rjůsMku odporu k hostincům ta-
rébo druhu Místo tíehto potřeb
Nutnost vývoje natích
železnic
Vážná krise kterou prochází do
právní systém Spojených Států
upozornila na nutnost rcorganincr
všeobecného zlepšení našich
železnic Přes to že země má je
den z nejlepšlch dopravních sy
stémů na světě jejím potřebám
není plně vyhovováno a r toho
vznikají vážné poruchy v prů
myslu i obchodě Železnice nejsou
s to dovážet I pravidelně a rychle
obilí a jiné zboží a to je značným
poškozováním obchodu a průmy
slu nehledě ku Škodám které ne
se každý průměrný Američan tu
boť špatná železniční dopravu
vždy znamená vyšší ceny zboží
Nedostatky našich Železnic jsou
všeobecně známy avšak málokdo
maží se seznámiti se s příčinami
toho Ti" kdož otázce železnic vě
novali pozornost soudí že hlavní
p5činou nynějších nesnází je o
kolnost Že za vládní kontroly ne
bylo učiněno zcela ničeho v zájmu
zvýšeni schopností železnic Ne
byly zřizovány takřka žádné nové
tra té a nebyly také zlepšeny ter
minály Poéet nově zakoupených
11 t i t m (
zeiezniciiicii vozu a lokomotiv v
celé té periodě sotva se rovnal
počtu vozů a lokomotiv které je
nutno jako trvale -poškozené od
ložili za jediný rok V této perio
dé nebyl objednán ani jediný vůz
pro osobní dopravu Železniční
společnosti nemohou nápravu způ
obiti v krátké době jednak pro
nedostutek finančních prostředků
a jednak t té příčiny U továrny
nemohou vyhovět! objednávkám
okamžitě
Válka neznamenala snížení vý
konné schopnosti země Statistika
ukazuje Že farmy uhelné doly o-
eelárny továrny na automobily a
trucky a jme industrie zvýšily po
zoruhodně produkci v posledních
několika letech A přes to výkon
nost amerických železnic je stej
nou jako před vstupem Ameriky
do války a poslední stávky a ji
né příčiny nedovolily ani praco
vat i plnou možnou výkonností
Následkem toho nastala zácpa
jež je nejvážnéjší v historii země
nudu to trvali mnoho měsíců než
li dojde l částečnému aspoň zlen-
Scní této situace Kdy bude mož
no poměry dopravní považovali za
normální nikdo iterfdvažuje se
předpovědět
Dopravní sitiuice je zvláště váž
nou v západní části Hnojeních
Států V letech jež' náslcdoválv
po bbčflnské válée došlo k pózo
riiliodiiémii rozvoji amerických
železnic Jejích výkonnost po ně
kolik let nalézala se pfed výkon
ností země Po té došlo k rovnému
ffiěril mezí dopravou a produk
cí který udržoval se po několik
cl Avšak v posledních desíti lc
těch' Železnice nciidržvalv! steintf
krok' nbohoijfíím 'vývoje'ia' zápa?
ju n žáuna z západních lud dns
není to yyhovMÍ potřebám úze
bií kterým uhnij
V západní Částí flivó-Jenvch ti-
fů je íeba nových trUÍ Dokud v
některých úwmkh ntdojda k zUp
i td JpTMtikh pwlJfslkt
titr níl notliHtatpný pw
IrtitiMrh ttutl Jed- ti i b
''liNíittie M
' I Mřtrt
a MrUnl 14 % tníi na U
i-rěii h nu í
Jp uin p tmi d"jHt
idlé lUpruvě tirmA li Ji
irmř liMi áně Itoike-íetn
ptnlsllýl h rltutl lieh bud 1
Icti aby Itsetd otAřky tu
doplrtkliietkl kěl1ili ttij
porot liot Mns být i jeduAtii
i dď neb ť hkody jel povstuN
i ) lili m 11-ňmt klu liilivll
' " I "' " "I
m u výki nimsll hh nie jmi' n
větší
!
Příití velká válka
Před rnhnjenlm ukřlové v i
národní dluhv celého světa
MlnOOIHKUHK) Dnes tento sp
ný nánidnl dluh sutový je ío
(H)l)(HMltHK) Zvýšen byl Indii
nllKXUMXUXH) 1'íslicP tvto shr
ttiáMětiy byly O P Austine
statistikem National City Han
v New Yorku který odhaduji'
úrok na tento obrovský dluh
nyní více jak !(MH)()XMHH) to
uč kdežto před válkou platili rů
ní národové na svoje národní dl
hy úroku asi + !7ri((MH)(tK) ro-n?
Tyto národní dluhy povsfAc
plně v důsledku válek Již S-i1iis
ných dobách lidské historie a stře
dověku různi panovníci se dlužili
peníze na vedení válek se svými
ncpřátt li lehdáž vedeni války i
všem nebylo tak nákladné a dluh
tnkto způsobené daly se snadno
zaplatili a když zaplaceny jiciiy
ly nebyl tím postižen lid nýhrř
toliko lidé zámožní kteří pnnov
iiíkůiii peníze půjčit mohli
Dluhy všech zemí a kolonii svě
tu v roce 1700 byly něco málo
přes ♦IíjOOWWOM Na počátku
na'jle'iských válek byly tyto
dluhy asi if 2rií0(HK)000 a kolem
7(KK)00()000 na sklonku těchto
válek v roce ISlfi Po napoleon
ských válkách následovalo třicet
osm roků míru pro Kvropu a ná
rodní dluh nevzrůstal tak že byl
asi iriWwtMH"! na počátku
Krymské války v roce 1854 V
Ivacíti !cteeh náslmlujyeíeh v
nichž došlo k válce Krymské ob
čanské válec v Americe a franko
pruské válce tedy v periodě od
m do 171 národní dluh stoupl
o lůo procent Vzrostl t iKfiOO-
fXHlOOO v roce Iflft na $22000-
000000 v roce 1874
Po té přišla ftyřleetiletá perio- 1
da v které došlo k řlpunělsko-ame-
rické bocrské balkánské o rusko- I
aponská válen a vclkýjn nákln- '
dům na utvoření a udržování vďv
kých stálých armád velkých lody
stev a nových železnic Za těchto
čtyřicet let od roku 1874 do ro
ku 1911 národní dluh se zdvojná
sobil tuk že na počátku světové
války byl $1Í0(K)(KI0000
A na to přišla světová válka
která IO()00(000 lidí odvolala ú
užitečných zaměstnání a posjala j1
vraždili a ničili Válka tato pře
konala všechny pj&cdebázejíel vál
ky počtem účastníků' a účinností
ničivých prostředků Překonala jo
však také náklndeni tak že došlo
k obrovskému zvýšení národního
dluhu
'm šest let od roku 1911 2 do
řífomué doby zadlužení národů 'I
vzrostlo z II 000fX)0000 na M5
fKK)fKK)ÍKH) což je zvýšení o $221-
m)(mm) m o :i5oooooo(o(K) )
roeiif řfjroti průměru % 1000000-
000 let nřcdcházeifefch
Ž těchto číslic ovšem není mož
no usoudili jak svět hodlá upru-
vit! svoje finance avSuk dá se t
nich usoudit! co by e mohlo stá-
ti kdyby svěť vrhl se ješfí do
P'dné veliké války Taková nová
válku znamenala by konec příto- f
muého společenského1 průmyslo-
vélu a obchodního pořádku Ni
kdo nemůže říci co by dosazeno
ylo na místo tniSÍ elvilisace avSak
můžeme býti vSíchnl ti jitřeni h
náS přítomný po!e'ěenský Iri?!'
iimiiiI a obchodní pořádek ne-
liřestál by novou velkou válku
Cvropn tiaiézá se v situaci oprav-
dn povážlivé a bude třeba velí- :
kého úsilí a tnnoifo práci al-y
iravcmi byla zla jež válkou by
h ziůsobena
i
1
1
I
T
i
Zpráva % Prahy došlá udává U
oslanecká sněmovna ěeskoslo
venskélio národního shromáždění
:hvállla iirrlofivii a Hnkdmkm o
ochraůá meiiíífi Parlament po tá
i- tu t i
Mírněn nn w 19 f jjn
9
