Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (July 21, 1920)
1 i 1 i ( t " i " í l i ' l-l 4 5 ' 1 I' POKROK PUKL CO TOKROK ZArADU Ult MHi t Valili tii" St1 fcluij!f t 4"U f kr tlUt N Wlm R #11 H ( lf i is tu '' 't tul M I l M i i Minu ff UM M i h ti (n % TtMtlt P lt ! BtmUi t Svt l'ki ríuTíTusr r foih4 fiMj jjv Tfrt Ktlu '' l i kkf k J (" M ťfflí StioM fiijítnuiiiiím i]iii !i amujrt li M [ ?!'' h 4 rit UikJ t# ft rn i lim ml lriU ír V n díl íttiiANtt mtf it l m i-ilntti Mnl U tí n ti In í úihvkIiI HÍkiiho tifn Jkiliti I ii pWiiir plním liníiifiii f jií ni Mti r'Usrl uUjenu hlo l©i Žurnalisté v politice Nyní kdž í v hlavni národní konvence jsou skončeny a k anIi dát i stolci? prcsidcutskcho v oso liáili Wurrcna (I IfardinH n Jaim-sc M ťote vydráni obnovena hýlu stará otázka: Stane e žur- ii ti t i 1 1& presidentem Spojených Států í Otázka tuto bude zodpo- sríliMia v tifilaďkť' dudoui-Musli O iiDViltálích v politici? přinesl v H'ht iltuTh zujiiinivy flanek ca- Hopis Ni'v York World Novináři jWv mlčlcní jttu-novn-iirho liMii iin'li vždy vynikající ú i"ait na utváření politických zá sad nnieriekého národa Mnozí žurnalisté hyli tétnéř na prahu ncjvvKiílio úřadu jaký ?nA)c }l frkytnouti lid iSpojcuých Státu Jiní pak kteří hýli prcnidcnty vrhli no tul žurnalistickou dráhu py vypríení h{ lhůty a jeden nich dosud žijící vřiiiijc vf-tíí řást psaní pro denní listy ' ' Oba kandidáti velkých -politických htran guvernér Cox ii se nátor Ilardititf Jhoii znalci tiskař hkVtho umétií byli zpravodaji re daktory a jsou majiteli denních casopihu v Ohiu a náslcdovni zvolení kteréhokoliv z nich znnnic nalu hy vjezd prvního zástupcii hořlovirvťltuoci do Bílého domu 'A toho důvodu jenom sni rt nřktcrí ho 'i nich mohla hy zabránit i zvo- lení ch na cechu novinářského do nejvyšAího úřadu zemí Z dvacíti Hcdnii presidentu Spo jených Států zahrniijf v to sou časného presidenta osmnáct bylo právníku v době svého zvolení i jeden zahájil uvojí kariéru jako (len hboru advokátu Z toho dů vodu je tiejvyísí éus nby také cech novinářský který mři takový vliv na utváření veřejného míně ní ve Spojených Státech měl za stoupeni v řadě vykonavatelů nej- vysiího úřadu žerně Již v ranných dobách naší híto rie projevil se vliv tisku Od toho okamžiku kdy utarý John Cump bfill poéal vydávati irvní ameri cký ěuNopi JJoston Xcwh Letter v rocií 170Í redaktoři posunovali se stále blíže a blíže k mtolcům mocných íínítelň 1'octivý JJenjamín Franklin di plomat a Ktátiiík jeden ze zakla datelů národa ku příkladu cítil tiskařský mkout na hvých prstech téméř po celý svňj život Vyučiv kc Kflzeéství u řtvého bnitra JarriRse opustil IJoJíton [iro tiadéjnějňí o vzdusí Filadelfie kde" v roce ] 72H založil cHHopw rctitisylvania Oa zettť který po rase považován byl za nejéelfiéjfií ěasopis mezi New Yorkem a í 'harlcstonem í'o té pak aíal vydávati Almanach chudého lilcharda který po dvacet pět let násled u jících považován byl za iiejpozoruhodnéjšj práeí tohoto druhu v flíJí?liekém jazyku Mnozí 7 naších státníků ačkoliv nebylí se upojent % mechanickou částí novíri6ffví jako Franklin bylí v Ktyku n tiskem Alexander Hamilfort a John Quíney Adam bylí pilnými publicisty a jwalí pro noviny a 1 liomaK Jeffrxon byl jednom x tí-h kteří finančně podporovali casopi 1'řnrwylvanía OazHte jcho profctfřdřiíctvítu vy jadřovfll voj myílenky o řízení vlády ' í'ozorohodným příslužníkcm Žnrnalísfíckíbo cechu který záro veň byl vrdkým fítítníkem byl UnrMt iirrtXvy Pozoruhodný muž tiínto zaéal voji kariéru jakona Mítink jakti takový úmhUikn po nijakou fíobú ti íaxoplnú Korthrň Kp#etátor v' Kunt Vmittaty í Vt Kůyí pak dontal e do New Yor ku ftfiil m My nromínentnítn l-Unrm mrlnkhkího atichu 8 (ívéwa nvýtftí npnlellidky xnlotll ntdtM dlMiKrt v tvt 111 is rub iWid }U ti 'i'ii r Ymker vut I( kl Utrhl jlti Vlt ihi niku Jcfft r'in!n jn#d#jl ínn imu lř Ohiu ktrrý kiVnAu hl htMí kMHlMutufV Willium l'i fuNJriií (N!ipin NVw Yotk Trilnitii v rie mč! vyUvuti tiki" tVdďník Tribunu kterou ' piy i Vnikrr a lij ojií Ai'kdiv b kftlnllilA ten pro iiúd pn sid n: Spoje Indi Mitň Mi lulku který i„íl 'nltic i HhVji tul HhWmiS odilriel přes In i lmi náčin pni t IiIsm lilii % I i v ni !i"itHl 5 ádviti"!i 11 iuii"iiý a do dnešního dne jo iiiiiuho jrho ctitelů Ve Npojiiiýcb tátei h Jiným htátníkem který zahájil svoji kariéru jako žurnalista byl Jas 1 Hlaine i Míjine S Jnhtieui li Steveiisem redigoval Kennedec Journal nrcán wdijrů v ruce lsW a ve dvou letech následujících byl redaktorem časupisii 1'nrtlaud Ad vertiser éelnéhii republikánského orgánu 1'onřvsdž píipojil ( k straně republikánské záhy po je jím zalnžení stal m politickým vůdcem ve svém státě a po dvř lhůty pak sloužil jako sekretář státu V posledních letech mnozí i třeh kdoi Moužili národu jako presidenti po dosloužení svých lhůt věnovali větší část svého času žurnalismu Zesnulý plukovník Theodore Roosevelt psal mnoho po opuštění Bílého 'domu pro sbor níky a denní listy Svoji články ukládal jmenovitě do Outlookn Metropolitan Magazínu a Knnsus City Star Willinm Ilownrd Taft po dosloužení své lhůty psal Člán ky pro sborníky a nyní je pravi delným přispívatelem časopisu 1'hiladelphia Public Lcdger Spojujíc theorii n praksí v po litiec novinářství vidy bylo cvi čební Školou pro publicisty a di plomaty kteří hráli důležitou roli i v politickém- životě národa přes to že žádnému z nich nepodařilo 1 1 i i I i i i l ii- iri- ii _k! hinkKtm me!ptirvi rě ! w i e Hert ililH Ukřl pf njrn priurrni im i!n nn m Hitlfkfin vinitelrm a WnuVťmiiMl ikm -+At) U'rhVAItm řtH mmiMU t ftlorm háce rrMMikiiikih0'htMn OWlimlhlvi li ikiími-Mmc kandidát pm Af MfMl"t (' h m Mee Hr)lip pWkivIv JVfj tMAá e WWfní f prtt4 sl"j Pý'h MAtft iuSniU i Mti ii pntlujt Vílilm lilkupů j U ' t ýh Vruit h h tVUr ji O p-iíiunlnlii kHMti-( ttifoiA dert KnpnkAtd ilhth lmt íltt rtUm A tiwl- m t SifMi drmikr!irký VmihUl uMnbv t tí ftKiy h- ťt fl inA ''♦ pdNutl mnd n pinpř hten 'H Vflwt ln1A Utlty íitrUf inj VI tXk# tnWní fa 1Uk4ji Oha tilň tnuli tc vnechali jedmí iiaplrfnt rtkcupmi ho l il fidiíbcfi drp ll uV re1 pficíífls!l k paiuiui mýlí lvMuv V Vin nřtňm V rriUkťďli ínsopiů j(' lniin1i1 t f Sl #itistj K ijt hpd mneie n ff " llc ixnf hUime a íe úp Umi} i ' sejít Mil #imir Umtiir U J ptirermo fa lmprií(Vim thl JvU lit%ťl řmevidci X prohibiep jednA e tnlíkrt o H ' %'h kumpniil Ndi Aj)te v hen llep tnu situncp a e ii luí U é liAUdě lidu NfW' fitosofieki do itiiřiránl tm inet jftk!" petntjj J ji rub NVid !m po-iiých SiAterh proti "tm kot uhé uiedi je Iďtijumin Fiíuiklin hj luii-sti fa rtdibíi'p v imitiliw d r'lnbiei" lá hiá t krlkých Ihitfie tirei IV Práci t1init!iihkf'hled-M ll ph'pí1a ik pi ilielť 'IH kýl h Hlt llPinlk A jíl e má in ttiísteiďk fa urtiRtt ta ne s fiwiďelit lidi J-ji d ilid je jli h bolesti n jejíi h potřel 7 té pfíéit:v ní hirVý osmý president Spuji ný h Států Miijtne svoje místo v lUlém dumě přine se svým povinnostem Širokou rn1 lost lidi a praktickou tktisctiost a mtichii kvalit duševních jej jsou určeny nby jrho administraci činily dokonalým úspěchem Rok prohibice Válečná pndiibiee veSla v ihit no%t dne 1 července 19PJ tak fa Amerika y miniilýcli dnech do končila svůj první "suchv" rok ačkoliv ústavní prohibice byla vy inabánu až o Ki lednu tohoto roku Stoupenci prohibice prolila ují že tento první rok prohibice byl zenu v každém ohledu judspes nýtu Všechny výhody jež přines la prohibice v posledních dvanácti mehieích Spojeným Státům shr nuty jsou v článku čusopisit Ame rican íssne který je orgánem stoupenců prohibice V élánku tomto ignorují m zla která pro hibice přinesla a my zmíníme se o tuch az na konec aby čtenáři mohli výhody i nevýhody uvážili a dle toho posoudili byla li pro hibice pro Spojené Státy takovým požehnáním jak snaží sc nazna čit i její přátelé V článku předeviím podává se přehled bojů protiprohihiěiiích živlů proti' vymáhání prohibice fraví ne tu že likerní zájmy tu se i losáhnniiti ieivvšJído ůřndn im docílily dočasných vítěz ' " At _! I - t t siví avsiiK na koiicc vhuuc musciy si podrobiti ústavnímu dodatku jehož výklad nemůže býtí rozdíl ný V některých místech povolen byl prodej piva obsahujícího 275 procent alkoholu nle netrvalo to příliš dlouho Hostince které pivo této síly prodávaly byly nuceny zastaviti daláí jeho prodej jakmile vešel v platnost Volstendňv vy máhací zákon Když posléze ústav ní prohibice veSla y platnost po stiženo bylo jí toliko Šestnáct států V ostatních státech prohi bice byla již zavedena před tím na základě státních zákonů Ústavní zákon z té příčiny mhamoial ru dikální změnu ve zvycíclr lidu v třicíti dvou státech Protiprohibifní stoupenci před povídali revoluci avSak žádná revoluce nepřišla Nikdo nedošlo k žádným nepořádkům a nepřátcl-l ským detnonsl račím Pijáci den před vejitím prohibice v platnost sice poslední "mokrý" den osla vovali ale ani při tom nedošlo k žádným větším výtržnostem ITž toho dne bylo patrno že většina obyvatelstva spřátelila se a novým stavem věcí Ve zprávě této nraví se dále že o dobrých výsledcích prohibice daly hy se napsat i celé sloupce Zjistilo se že prohibice prospěla většině dělnických rodin Úroveň života mnohých dělnických rodin se zvýšila Zrušením pivovarů a hostinců nenastala žádná' neza městnanost Pivovary proměněny byly na tovární závody a většina bývalého pivovarního dělnictva tu nalezla pak zaměstnání Hostinští a číšníci bez velkých potíží nalez li nová zaměstnání neboť po pra covních sílách byla všude značná poptávka i( # Zprávy ze 'všech Částí Spojených Hiátů naznačují že došlo v posled ním roce k pozoruhodnému zvýic ní vkladů Nikdy v historii Spoje ných Států hotelům hc ta tri dohře nedařilo jako v posledním roce Nálevny proměněny byly v restau ranty enkrérny a prodejny Imti prostých nápojů a májíteléí hote lň tvrdí fa tato nová zařízení jím přinášejí lepší výtěžky nežli bý bary i - — - - - 'An('itfhtmú všude nbylo praví zpfáva UííIpJ Vězení v nnohých' místech %v t polovic vyprázdnila ItvecVk značné ubylo Policii Vt velkých městech mthré ubylo práce Počet případů týrání Hen a dítek opu4féní rodin e pozoru- hodní zmenšil První rok prohíbí-! země Poněvadž Spojené Státy ne mají žádných zvláštních Skol pro výchovu diplomatů a konsulárnícb úředníků jako wxah evropské ceeii novinářsky onatni mnono u- řadníkň pro důležitá místa v za- hruničí Novinářství je vždy v nej- tésnějSím spojení sc záležitostmi veřejnými a není proto divu že tolik žurnalistů se uplatnilo ve službách zemi Tato žurnalistická výchova o patřila Spojeným Státům množ ství vynikajících členů diplomati ckých sborů James Kusell Lowell graduoval z právnického odboru Ifarvardovy university a dokonce i zahájil praksi advokátskou A- však jeho sklon k žurnalismu vedl ho k tomu aby zanechal právni- ct ví a stal se redaktorem literár ního sborníku Pioneer Později se stal prvním redaktorcnf sborníku Atlantic Monthly a v roce 1SC4 spolu Charles Eliot Nortoncm za ložil North American Itiview Ja ko vyslanec ve ftpančlsku a pozdě' ji v Anglii stal se jedním z ncj vlivnějších amerických diplomatů John Ilay byl jiným mužem to lioto typu Stav se právníkem pracoval v advokátní kanceláři Abrahama Lincolna a stal se jeho sekretářem když zvolen byl do úřadu presidentského Maje vlast nosti jaké jenom žurnalisté nio hou vyviiiouti stal se sekretářem americké legaee v Paříži a později správcem vyslanectví Po návratu svém do Spojených Států stal si! redaktorem časopisu v New Yorku a později působil jako Žurnalista v í'lcvelaridé Na to ustanoven byl I 1 0 á vyslancem amcncKym v Anglii a později byl povolán aby ujal se úřadu sekretáře státu ve Spoje ných Státech Muži ííayova typu jsou materiálem z kterého tvoře ní jsou presidenti Spojených Stá tft Ačkoliv metropolitní žurnalista uj& širší rozhled nežli jeho kolle ga ve venkovské oblastí není lepší průpravy pro veřejný úřad nežli denní Iít v některém malém mésté venkovském Zde jmou zcela jiné pnmfoy nežli v městě- metro politním h kdo docílí úspěchu jako redaktor denního lísřu v menším fieríckéur wéssti jo a to docíiítí úspěchu jWdilomat"ow1o jiný veřejný úředník Oha nynjáí pre shkřdštíkátwíídátí Adcílílí takové ho ňspécha t malé fonopiuy učinili vlivnými a dobře se vyplácejícími org&ny 0 Jícdaktor denního Jistu ve vtn také nmidii ih Nrjpl p ní tn-jpoinM ď xid prodlátriil tAs ins íi il itá spokojenost jk filutu k pl' vytnáhiitil pndubieo ři [i ' m ni" ti' n cil římiř Vtlls tlil demokratické národní konvtici kde pi inluiil e tm ddniič Wiliant 1 Ilrynu íV siinljv "suehýeh" snadno bjly po raíony O náladě lidu Spojených Států v otácc prohibice dá se ta ke ouditi 9 okolnosti le obě stra nv iiiiimnoviily pro uuol )iresnleii tu muíe liletálníib náhledů rt d jisté iniry i odpůrce prohibice nynější její formě Z té příčiny nebylo by ř jisté překvapující kdyby kongres ve tejným míněním donucen prnvci revisi prohibičnieh zákonů Touto revisí mohlo hv by ti" oiNtraněno mnoho n i x přítomné situace ply mnících V zemi je silné hnutí pro uzákonění prodeje piva n lehkého lna ii zda se že o této otázce do sti záhy bude uvažováno irh ut4 tirt' iprriidoh td I Olu ivA siiiii i tiartiNciti tuiwi pro dibii í MinnJádné poměry po p Ji psáni pi Íihi' i iiastiiVsí dn tipi'ni 1 i I nmy řpiisoiMiy onen Mnv Klen se piiMiA na vrub prohibice ť'ro eň livotii dělnických rodin hl Kvýetia poněviidi nebylo nera městnnnosti a byly vřlšl výdělky té příčiny také stouply vklady V tom taktéJ možno spatřovali hlavní příčinu dobrých obchodů Je pravda také že malé rločin nostt unylo Mylo nuceno tm tic opilých lidí a méně lidí kteří se poprali Avšak velké rIočininsti neubylo Vraždy a loupeže v tuno hýeh městech se zdvojiiásohily Ih-zpečnostní poměry "jsou nyní horší nežli bývaly kdykoliv pře tím To ovšem se svaluje tm účet poválečných poměru avšak dříve takové zločiny stoupenci prohibiei vždy přičítali nnVtčct pití lihovin Sebevražd a lynčů také neubylo Mnoho sebevražd a lynčů se při pisovnlo pití lihovin Nikdy před tím nejevilo sc ta kové nespokojenosti a neklidu jako nyní Dělník není spokojen a šťasten přes to Že má větší vý dělky Něco mu stále schází práce netěší jej tak jak druhdy jej těšila Život společenský který je hlavním pramenem životní ra dosti utrpěl těžkou ránu Prohi bice vzala mnohým lidem radost ze života Nikde nevidíme dnes skupiny tak spokojených a vese lých lidí jako druhdy A hlavní až na konce Prohibice neznamená úplné zastavení pití Pij se pře všechny zákazy Pijí se ale učiněné jedy doma vyrábě ne anebo tekutiny jez určeny jsou k zcela jiným účelům nežli k pi tí Kdyby vydána byla statistika úmrtí zaviněných pitím různých přiboudlin a otravných tekutin vyhlíželo by to požehnání prohi bice zcela jinak Dříve byly ná ležitě kontrolované a duně platící výrobny lihovin v některých mí stech avšak za nového pořádku věcí jsou vyráběny Spatné a zdru ví lidské poškozující lihoviny v domácnostech Keťasí s h těmito po domácku vyrobenými lihovina mi v úžasné míře Žádný obchod ník nemá takových průměrných výtěžků jako podloudný vyrábíte] lihovin Dnes pije tyto silné a často pří mo jedovaté domácí lihoviny i ta kový člověk který se dříve spoko- jil se sklenicí piva které zdraví jeho zajisté nebylo na újmu Liho viny pije i mládež která dříve si jich ani nevšimla Okolnost že sc jedná o 'zapovězené ovoce" činí lihoviny lákavějšími Nikdy mlá dež nebyla tak zvlčilou jako nyní lVikdy nechovala sc tuk bezohled ně h ostatním jako v přítomné do bě Celá řada jiných zjevů nazna čuje že prohibiťe nepřinesla po všechně takového požehnání jak bylo slibováno Všeobecně se uznává žc ústavní dodatek o prohibiel by měl být i podroben revisi Zajisté! ti tiej větSÍ odpůrci prohibice nebudou ničeho namítali proti tomu aby zakázána byla výroba n prodej silně opojných nápojů které byly vlastně příčinou tiejvětšího zla Avšak prodej piva a lehkých vín neměl by tak Škodlivých účinků jako nynější prodej Škodlivých a otravných lihovin za které lidé vydají mnoho peněz Kdo oddán byl pití v minulosti kupuje i ny ní m drahé peníze lihový nápoj a okrádá svoji rodinu více nežli kdykoliv před tím Domácností no torických pijáků nejsou na tom o nic lépe nežli byly před probíbící JV pravda že poměry v oběh o dování lihovinami Jaká enínfova- ly před zavedením prohibice byly ileiidřžjtelné Hylo y nich mnoho zla n mnoJio řielczpeřl!Aríftk by lo f řebrt rpftfrmy hostinců ííylo třeba konečná I žá kázu prodej silných lihovin Líd v rhtnfíh ítét(peh Vid odhlasoval ni r tni' nulýťjh doháeh prohlbíoí hlavní v rjůsMku odporu k hostincům ta- rébo druhu Místo tíehto potřeb Nutnost vývoje natích železnic Vážná krise kterou prochází do právní systém Spojených Států upozornila na nutnost rcorganincr všeobecného zlepšení našich železnic Přes to že země má je den z nejlepšlch dopravních sy stémů na světě jejím potřebám není plně vyhovováno a r toho vznikají vážné poruchy v prů myslu i obchodě Železnice nejsou s to dovážet I pravidelně a rychle obilí a jiné zboží a to je značným poškozováním obchodu a průmy slu nehledě ku Škodám které ne se každý průměrný Američan tu boť špatná železniční dopravu vždy znamená vyšší ceny zboží Nedostatky našich Železnic jsou všeobecně známy avšak málokdo maží se seznámiti se s příčinami toho Ti" kdož otázce železnic vě novali pozornost soudí že hlavní p5činou nynějších nesnází je o kolnost Že za vládní kontroly ne bylo učiněno zcela ničeho v zájmu zvýšeni schopností železnic Ne byly zřizovány takřka žádné nové tra té a nebyly také zlepšeny ter minály Poéet nově zakoupených 11 t i t m ( zeiezniciiicii vozu a lokomotiv v celé té periodě sotva se rovnal počtu vozů a lokomotiv které je nutno jako trvale -poškozené od ložili za jediný rok V této perio dé nebyl objednán ani jediný vůz pro osobní dopravu Železniční společnosti nemohou nápravu způ obiti v krátké době jednak pro nedostutek finančních prostředků a jednak t té příčiny U továrny nemohou vyhovět! objednávkám okamžitě Válka neznamenala snížení vý konné schopnosti země Statistika ukazuje Že farmy uhelné doly o- eelárny továrny na automobily a trucky a jme industrie zvýšily po zoruhodně produkci v posledních několika letech A přes to výkon nost amerických železnic je stej nou jako před vstupem Ameriky do války a poslední stávky a ji né příčiny nedovolily ani praco vat i plnou možnou výkonností Následkem toho nastala zácpa jež je nejvážnéjší v historii země nudu to trvali mnoho měsíců než li dojde l částečnému aspoň zlen- Scní této situace Kdy bude mož no poměry dopravní považovali za normální nikdo iterfdvažuje se předpovědět Dopravní sitiuice je zvláště váž nou v západní části Hnojeních Států V letech jež' náslcdoválv po bbčflnské válée došlo k pózo riiliodiiémii rozvoji amerických železnic Jejích výkonnost po ně kolik let nalézala se pfed výkon ností země Po té došlo k rovnému ffiěril mezí dopravou a produk cí který udržoval se po několik cl Avšak v posledních desíti lc těch' Železnice nciidržvalv! steintf krok' nbohoijfíím 'vývoje'ia' zápa? ju n žáuna z západních lud dns není to yyhovMÍ potřebám úze bií kterým uhnij V západní Částí flivó-Jenvch ti- fů je íeba nových trUÍ Dokud v některých úwmkh ntdojda k zUp i td JpTMtikh pwlJfslkt titr níl notliHtatpný pw IrtitiMrh ttutl Jed- ti i b ''liNíittie M ' I Mřtrt a MrUnl 14 % tníi na U i-rěii h nu í Jp uin p tmi d"jHt idlé lUpruvě tirmA li Ji irmř liMi áně Itoike-íetn ptnlsllýl h rltutl lieh bud 1 Icti aby Itsetd otAřky tu doplrtkliietkl kěl1ili ttij porot liot Mns být i jeduAtii i dď neb ť hkody jel povstuN i ) lili m 11-ňmt klu liilivll ' " I "' " "I m u výki nimsll hh nie jmi' n větší ! Příití velká válka Před rnhnjenlm ukřlové v i národní dluhv celého světa MlnOOIHKUHK) Dnes tento sp ný nánidnl dluh sutový je ío (H)l)(HMltHK) Zvýšen byl Indii nllKXUMXUXH) 1'íslicP tvto shr ttiáMětiy byly O P Austine statistikem National City Han v New Yorku který odhaduji' úrok na tento obrovský dluh nyní více jak !(MH)()XMHH) to uč kdežto před válkou platili rů ní národové na svoje národní dl hy úroku asi + !7ri((MH)(tK) ro-n? Tyto národní dluhy povsfAc plně v důsledku válek Již S-i1iis ných dobách lidské historie a stře dověku různi panovníci se dlužili peníze na vedení válek se svými ncpřátt li lehdáž vedeni války i všem nebylo tak nákladné a dluh tnkto způsobené daly se snadno zaplatili a když zaplaceny jiciiy ly nebyl tím postižen lid nýhrř toliko lidé zámožní kteří pnnov iiíkůiii peníze půjčit mohli Dluhy všech zemí a kolonii svě tu v roce 1700 byly něco málo přes ♦IíjOOWWOM Na počátku na'jle'iských válek byly tyto dluhy asi if 2rií0(HK)000 a kolem 7(KK)00()000 na sklonku těchto válek v roce ISlfi Po napoleon ských válkách následovalo třicet osm roků míru pro Kvropu a ná rodní dluh nevzrůstal tak že byl asi iriWwtMH"! na počátku Krymské války v roce 1854 V Ivacíti !cteeh náslmlujyeíeh v nichž došlo k válce Krymské ob čanské válec v Americe a franko pruské válce tedy v periodě od m do 171 národní dluh stoupl o lůo procent Vzrostl t iKfiOO- fXHlOOO v roce Iflft na $22000- 000000 v roce 1874 Po té přišla ftyřleetiletá perio- 1 da v které došlo k řlpunělsko-ame- rické bocrské balkánské o rusko- I aponská válen a vclkýjn nákln- ' dům na utvoření a udržování vďv kých stálých armád velkých lody stev a nových železnic Za těchto čtyřicet let od roku 1874 do ro ku 1911 národní dluh se zdvojná sobil tuk že na počátku světové války byl $1Í0(K)(KI0000 A na to přišla světová válka která IO()00(000 lidí odvolala ú užitečných zaměstnání a posjala j1 vraždili a ničili Válka tato pře konala všechny pj&cdebázejíel vál ky počtem účastníků' a účinností ničivých prostředků Překonala jo však také náklndeni tak že došlo k obrovskému zvýšení národního dluhu 'm šest let od roku 1911 2 do řífomué doby zadlužení národů 'I vzrostlo z II 000fX)0000 na M5 fKK)fKK)ÍKH) což je zvýšení o $221- m)(mm) m o :i5oooooo(o(K) ) roeiif řfjroti průměru % 1000000- 000 let nřcdcházeifefch Ž těchto číslic ovšem není mož no usoudili jak svět hodlá upru- vit! svoje finance avSuk dá se t nich usoudit! co by e mohlo stá- ti kdyby svěť vrhl se ješfí do P'dné veliké války Taková nová válku znamenala by konec příto- f muého společenského1 průmyslo- vélu a obchodního pořádku Ni kdo nemůže říci co by dosazeno ylo na místo tniSÍ elvilisace avSak můžeme býti vSíchnl ti jitřeni h náS přítomný po!e'ěenský Iri?!' iimiiiI a obchodní pořádek ne- liřestál by novou velkou válku Cvropn tiaiézá se v situaci oprav- dn povážlivé a bude třeba velí- : kého úsilí a tnnoifo práci al-y iravcmi byla zla jež válkou by h ziůsobena i 1 1 I T i Zpráva % Prahy došlá udává U oslanecká sněmovna ěeskoslo venskélio národního shromáždění :hvállla iirrlofivii a Hnkdmkm o ochraůá meiiíífi Parlament po tá i- tu t i Mírněn nn w 19 f jjn 9