Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (July 14, 1920)
K r i I nr t finviv r vm pokrok luiiu rivu tuik % ok Mr--i kt4 m1 t ♦ t i k t Mik -m # Vi V'kti k slk" k (% t I' ffc ! Stltk t W Kt K 4f tj S% J ' '4 i k I 1 JUlMk''V ( i V i k - T-' h l l-f f Mit íi !' k IV fk-lfk ♦'' k íf'' i t i t l ♦ I t fninl I )'" V I I tt ( i N k llii ! Ir ttii'l i kl'vtt V i 's!J i %! ' i ti im! th' vi l ti i ♦ t i í'!tt h - í'-' pfAko-Mi - !rj %iif j'fw Jmíncn f Jl i ' Demokratičtí kandidáti ii!unnu! i-ni'kra!y vin krn- ii '-"i! -titn ir'i íinli-f oiiiy ilm líi! ti!-' osu línu Vnrrru (i llir]i '' rrjuliljkrui-ki lín kal) (liuiia prn úniil }i-cioiila Stejní- jiA Ilitrilinu nirodtl s' na ítnii' li I Mi?c"'riii iii'it l''iii pra "!aj"iii a ji' vydavatrlom listu litko llutlinír j"' milnou osiilniiistí i yprn uval m i lual vrh piítkú ! nymiiíniu svrtmi pohtarrnt VÁ volní li i-tori prťsiilontskvch knn tliinu uliou vrlkych M run niá v subt" mnoho piMloliiiťlio lanifH M i Ullrton Vox narodil se v Jaťksonlmrjr llutler okres 0 liin dut' H1 hf-rzna roku 1870 Mlulí své strávil na farniJ Oltoc nou iíkolu navštěvoval v svrtn mdiíti Itlio rodiéc nebyli příliií áiiHiní a hoch musel pomáhati na fariné i v dolu? kdy navítčvo viil řltolu' Jako hoch vstoupil Cox jako učedník do tiskárny časopisu v Cineinnati načež krátkou dobu vyuéovnl školu na venkovč Avňak žurnalist ieká práee jej vábila a vzdal sc? místa učitele uby stal se Fpravodajeni časopisu ťineininiti Kii(iiirer Jako zpravodaj jevil Cox zvlášt ní schopnosti pro rozpoznání lidí a to mu získalo přízeň Paula Sor fja zámožného obchodníka h tabá kem Když pak Sortf zv(den byl v letech (levadesátýclj koii(írcsní kem (!ox stal se jeho soukromém sekretářem To vlastně byl první jeho krok do politiky Cox v ňřa dň sekretáře jevil velký smysl pro přesnost n to získalo mu přízeň Norkovu ťiplnč Sorg ocho1ni5 po skytl mu finanční pomoc k zakou pení časopisu Dayton News v roce 1808 ("'lisopís tento v roce 18!)$ pro dělá vul Avšak ve dvou letech při činěním nového svého majitele 'stal se jedním z nejlépe sc vyplá cejících podniku v Daytomi Cox ukázal se netoliko schopným re ' daktorcni nýbrž také schopným obchodníkem pochopil dobře duši lidu a snažil se vyhovéti jeho tuž- ham a potrehinn co nejlépe uiho- pis tento vzrůstal a jeho výtěžky bvly rok oJ roku lepší V roee 19ÍK1 Cox zakoupil Sprinsfield Press Iíenublic a utvořil News Leajnie of Ohio stav se sám je jím majitelem a vrchním redakto rem Rok 1908 značil první formální krok James M Coxe do státní po litiky V tomto roce byl Hornino ván a zvolen kontrresníkem za třetí distrikt v Ohiu a v následu jíeích letech byl znovuzvolen prn druhou a třetí lhůtu slouživ v ú řadé tointo až do roku 1913 Po té zvolen byl guvernérem Rcpu blikáni prohlašovali že zvolení demokrata guvernérem Ohia bylo pouhou náhodou V roce 1917 po ražen byl při ucházení no o znovu- zvolení republikánem frankem Jí WiDísem avšak v roce 1919 byl zvolen do úřadu guvernéra znovu Hotva so ujal úřadu přišly vel ké povodně které natropily mno ho Škod v Dayton Miamí a Hcio to údolích Cox leh láž vzbudil po zoruost celéJm národa svou ener gickou akcí v zájmu pomoci po Klizeným Po tří dny a po tři no- v neopustil své úřadovny Stal e yrcliovaion "autoritou v spusto- žených oblastech Htaurié ' právo bylo prohlášeno (ox poslal po- mocné} výpravy do véech yčátí puMošcné oblastí a v 'krátit? do- M obnovil fxřálek pokud w da lo — Pevnou ruku mv(Alú také pH ?ýtrznot"ti v spojení M fcfflv ! S h - j- I t-i C ijntíi i '! U lí i í:iuf Srlil -s H } J n- A 1 tis i 1 '' í ) tmfltd tí Aň ) (iVv (K Vtl ) ) p jJ ynuA)ifc( ''i!1 i i ) in 1 Í !fKs Mfhnf pn ši k t} 1" fhh i n Ve i ! Iit juím'r C t v 1w M 1 W Vn m nn--l# k j tm 1 cm k I o !ti piAtvko -r l e 1 jfiaty llv yh ' i' ino iVi Mn1 t lčht íaK iu'i ju v dihiíVu jrete dké fitiAttčlit A p!iii Oevé jmy i rne nuly prut i Ceu íno i?Mhi'í tu t?u tnutu Col ib' 'nit ky ttUkťdu { fnknn pn h'Ue bjl bclřieV'm králem Al bertem Pil Mor íáktMul ptth btij"cli Couv řákAn o dětské práci h později tniptttlohett jitntni státy Sjt jné irAknny o pensi pro matky o vědeckém ltj"ětu o lopi m M 1?t ití % vřni o (tiUtiiiněiií pot nich dílen a mctnoJnenf okrá dání lidu prtidejtiu akcií speku laénícli podniku jstui vienbecnč chváleny CeX je mněné rá mocným ěloe kem Pietl lutliívnem znkoupil farmu netlaleko Jackstiuhurji kile -e nnrotlil a přeměnil ji na mo derní farmu Má v úmyslu na té to farmě sirá vit i jednou svoje " é f t t Man vox ma poiiouniy a monerni domov v Dayton O v kterém by dli nemešká-li v státním kapitolu n svých povinností Manželé Cox- ovi mají čtyři dítky dvu hochy a dvě dřvěta WilliamM Pryan ve svém pro jevu po konvenci prohlásil že no minace guvernéru Coxe zmírněná vydání demokratické strany do rukou reakcionářň pokud týče se prohibičuí a finanční otázky De mokrati dle jeho náhledu učinili totéž co před lim učinili republi káni jmenovali "mokrého" kan didáta na "mokré" platformě' Do jaké míry tento Pryanňv odpor bude Coxovi škodit je těko říci Většina demokratických časopisů v zemi však prohlašuje že i Urya na mluví uražená ješitnost Na konvenci byl poražen na celé čáře Dostalo se mu prý jenom toho čeho v plné míře zasloužil Zna: mená-li I5ryanovo prohlášení pro ti Coxovi náběh k vydupání třetí strany se "suchou" platformou nelze dosud říci Itryan ale tento kráte bude v jednání svém npa trnčjíím poněvadž vidí že stou- pencú mu povážlivě ubývá ' Pranklin D Roosevelt přiručí sekretáře loďstva a demokratický kandidát pro úřad niístopresiden ta narodil se v Ilyde Park N Yy dne 110 ledna roku 1882 jako syij Jumese a Sarnh Delano Roosevel tových Je vzdáleným příbuzným plukovníka T Roosevelta Roose velt je poměrně mladým mužem a politicky činným asi deset Jet Navštěvoval po vychození škol obcenýcll a normálních universitu llarvardovu kterou absolvoval v roce 1901 Po té studovní práva na Columbia právnické kolleji kterážto studia dokončil v roce 1907 kdy připuštěn byl k provo zováni právnické prakse v New Yorku Dne 17 března 1905 oženil se Roosevelt S Arniku Kleanorou Routovou neteří zesnulého pluko vníka Theodore Roosevelta Jest členem několika předních klubu v New Yorku V roce 1910 zvolen byl Roowvclt do senát u státu New Yorku 7 dvacátého osmého distriktu V roce 1912 byl znovu zvolen avšak vzdal se svého úřa du v roce následujícím aby stal so příručím sekretáře loďstvo Od té doby většinu svého řasu tráví ve Wflshíiijřtoní D C ivf Vi a iHt ř-'i-t ! fc t l iMOtJ „mwV V VtVrl mM I } tM M tii pf!! nt HIU p plít Ui h irttitH tl iu n Mtt m i ilriiym tátťtim Mmj í-tiM i tl i V I jntl í '1i 1 mtiiRfl t !! miii V ph]rtli tt v - l !ál vtírHt)e n h ntttlr j rf X l M pM é ki ttisfi jt 1 lrnti"i kfra n'rltd V tUlil JI" UlM lirkt„ 1H-eW ne x vu)i Wt ti ouř iVev pMÍi tit "ti k l"la"rlif tf n Ir pí iiim nkíí di'nit !rm j vl e ik k'-li t VUU etl kUU t milis i mn hýth 'uVA noin i obav fa ptr jniiiěrd luh ÍjVi U e! ěiiíki lu by j mnu iuěli ríi Mtblek 'i'nl k'idu Nándi í dluh je i'lrov-ký nA vlctlkem t"h ji inttn vjati NVkitké dane Zbohatlíci ve iik Minií témtu daním hiiei'i A iude je{ m inenŠÍ úefa picl ii kont m Je ticla silného státníka aby tuto situaci řlepšil Itálie ohí v ěc vlády v této tfřké ttiVÍll rkuŇt nhn ktáji{ka stejuř jiko pied ějisent itěinila Francie !y povolala (JeerireH Cleiueneeauit tJiolitli a Clemeiieeau jsou Vej nťho věku Podíleli se na i tej ném životě již v IoIh kdy vět iina nynějších stát nik ň bla dět mi Oba dnili se četných zklamá ni v životě veřejném Snad z té příčiny Ciolitti stal se pochybo vačem a stavěl se jroti vstupu Itálie do války Itálie byla čle nem trojspolku h Rakouskem a Německem ale Oiolitti radil aby na pomoc svým spojencům nepři- spěchala Toto stanovisko přiroze né uspokojovalo spojence nvMik dráždilo lťakousko a Německo kde mnoho mluveno bylo o "zradě" Itálie ve chvíli nejtčžší (íiolitti však přjmlnuval se m neutralitu Itálie i v tlobe kdy o její pomoc ve válce ucházeli se spojenci a kdy bývalý německý císař vyslal knížete Huclowa do Itálie aby pracoval v zájmu za chováni neutrality V té době nu- -s I polaritu (iiolittiho vážně pokles la jak u spojenců tak i u vlast ních jeho krajanů Došlo k de monstracím proti němu a v parla mentě mluvilo se o něm jako zrád ci Avšak Oiolitti h klidem sever ního Itala díval se nit všechny ty to demoifstrace a trval na tom aby Itálii zachovala neutralitu soudě že země jeho bude moci dosáhnouti svých cílů i když do viilky nevstoupí Když však přes všechny jeho snahy Itálie vstoupila clo války Oiolitti pracoval úsilovně v zájmu docílení vítězství V řeěi své před nesené v poslanecké sněmovně v prosinci roku 1917 prohlásil f!in lit ti ze nikdy nepodporoval n ni kdy nebude podporovali snahy v zájmu separátního míru který nebyl by naprosto loyálním spo jencům Na konce své řeči pak prohlásil že ve chvíli kdy nepří tel nalézá se na italském ňzemí parlament musí ukázati jednotnou frontu a nikoliv neshodu Oiolitti je zajímavou osobností a připomíná v jistých ohledech Abrahama Lincolna Je vysokým člověkem a slejně jako Lincoln nedbá valně na svůj zevnějšek Jeho dlouhý černý šosatý kabát který zdál se mu být i příliš veli ký byl začasto předmětem vtipů Mluví silným picdmoiitským dialektem a bez řečnických okras což jistě je pozoruhoiliio vxzemi kde krasořečníctví je spíše pravi dlem nežli zvláštností Přen svůj pokročilý vfjk je dosud hvčží a sil ným a vypravuje sc že dovede je ště ruku stisknouti tak že jejímu majiteli se ž v očích zajiskří Oiolitti byl kdysi velmi hrdým na "svojí sílu a rád imitoval tako vé silácké kousky jaké prováděl ruský Car Alexandr Třetí jako roztržení podkovy a přetržení po loviny souboru karet Při jedné příležitosti na procházce v okolí Říma přišel nn tří venkovany kte ří týrali malé dítko Oiolitti za kročíl ve prospÉch dítěte a když sedláky byl napaden vyplatil všechny tři Hýla to výplata dů kladná nehod dva z nieli ztrávíli po té v nemocnici dctff dobit třríf zajisté by nÍ' ' byl tam) ták dostaly kdy y' hy se jiebyj pail útčkem i Oiolitti jak soydá ve válce ne byl roeboneii NVpřátelxké jemu éttopíy vylíčily jej jako germa nořila a ťmto náblel t&Ú hy kf I Wibi" }i 1í'ř ' h'ňm liili-ipiliM % tun fuHi1 i i tň í W-ti li li' k'-1 vi kí ti h syUui ' 'c! K t iho l!nf ffet xélltni i tvsb !rt lt !Mri toMiř 6 j i frirw t l o íA!i ř: j i it 1 m p VrMt t{ n tl ptTk to h jmentUn bil ritíiVm lidu v Ai-tiHH)st di ptiilnost jijlA ut iíteři iei ttrti tíidí pívtl rtí{ thů'1 pifcky pfnl jiloti v i%tiimbilu V ftjme tstv U% ho moliirt spt ti ttí v pi uhěnf káře Vj tBnje e o iiom řni?mná t!-k 't V dbě klv lul t h ltem kiibinrtu b pát i insprkini restu vláštnl nádherné řaiíen ů připoj' n bl k vlaku Merm tnitiistr se ubíral ni ínspekiní ce stu KtlU htk piiitl lo inéstíi í de lořla b'ti nspořádálui recep ce k poctě ministrtiě mfstnl hod iiostáfi odění v parádní obleky otevřeli dvéře ivláitního vozu aby uvítali j-dio exeelenei Avšak k piikvapeiií šech vůz byl prázd liý Hledáno bylo v jiných mí stech vlaku a (íiolitti pislé?e byl naleen ve vore třetí třídy kde buyiiřil se sedlákem o obilí a ho kprMlaření V nádherně' vyprave ném voze se inu přestalo libiti a zašel m do vozu třetí třídy (íiolitti je synem malého úřed níka x piediuoutskéhu města Mon dovi kterému růstal věren po ce lý svůj život Původní' určen byl pro kariéru právnickou n zu tím účelem v šestnáctém roee svého věku poslán byl na universitu ? Turinč Zde ve třech letech do končil kurs který jindy studenti pravidelně prodělávali pět let Po graduaci shledal že v povo lání právnickém nehyne- mu pří liš skvělá budoucnost u proto ra ději stal so úředníkem v celnici Osvětlčil se tak znamenitě že v 3"i letech svého věku stal se gene rálním ředitelen? celního úřadu V lé době jeho rodná provincie poslala jej do parlamentu a pre miér (Vispi povídal jej do svého kabinetu jako ministra financí Oiolitti svou přímosti a po ctivostí znepřátelil si Crispiho n mezi oběma muži vyvinul se na pjatý poměr Avšak Oiolitti udržel se v zodpovědném místí a znovu a znovu byl do kabinetu povolá ván později pravidelné jako premiér Nový italský premiér Oiovanni Oiolitti jenž v minu lých dnech stal w italským pre miérem má za Míbon téměř pade sát Jet veřejného života Po páté ve avé pestré politické kariéře stává sc premiérem království Vi ktora Kmuriuela znujímaje místo po Ní tlím který 'všeobeeii? je po važnvén za jednoho nejehmr néjšíeh ' atáťíiíkft kteří brali Ytéast na 'ešení poválečných problémů Evropy Italífl olráťkja mt znovu k Oío- littímu který před několika toVy xoťva mohl m hÍ"vUi m ulici příjftt pojeiieí Tf'prv pojiMfmei kteří pohupovali Hospodářský stav Polska ' Ignát Jan Paderewskl známý polský vlastence který před vál kou měl pověst nejlepšíbo pianisty světn uveřejňuje v amerických li stech posouzení hospodářského stavu Polsku snaže se ujistit i hlavně americké veriteje ze v Polsku o nic nepřijdou Poláci skuteční' dovedou státik svému dí- lat reklamu všude Vědí dobře že v Americe mnoho znamenají jména Paderewskl má světové jméno Není žádným národohospo dářskýni odborníkem nlo jeho článek dojde spíše povšimnutí než li úvaha uejlepšího' polského ná rodohospodáře anebo finančníka jehož jméno je zde zcela neznámo Proto píše Paderewski Čechoslováci v tom ohledu moli li by se od Poláků učit Hospodář ský článek některého odborníka československého vzbudili můž pozornost jenom u interesovaných kruhů ale nevyvolá zájem široké veřejnosti Kdyby však něco o státě československém napsáno bylo Janem Kiibclfkem anebo Kmmoii Destinnovou kteří oba mají ve Hpojených Htátcch dobré jméno puk by to' bylo něco zcela jiného Takový-ělánek vzhledem k jeho pÍMatelňiii iřečetl by si i průměrný Američan Aváak vraťme se k článku Pa derewského polský pianista pra ví Žo4'olácJ tuze těší se toho že pndifilo se jínrzískatí půjčku v obnoNii 25(M)()00OO( jež riihm jí se 1 1000000000 polských ma rek Polské finance v poslední do b$ hyly řia'pHif'1'oIsko však nikdy uozk rach uje a Amerika prý nikdy nebude litovat že Polsku peníze půjčila vc chvílí nejvřffif potřeby "Na&J postavení od iočátku války bylo velíce obtížné" praví Padefewki "tm5 na Se byla upil U Vm U jn p(s t Jal S 1 1- it Vh W t !é'f h Mu i' I t k't tis 'v ltty ni t„ u jir- ♦ ř t V a tf Kki tini t t r a i d i k t t pN pa l '! V ei kHI i }Í i-e n M(síne ivil- #t Mtsttvt -it-n et t t ptt -1 ! ) 1 ll i i limilmi ik t'- l-rty A- !tl d'i fbiti Utlil Vt % ' tjVt i i ss( f ní ' "rjl pl '-bn ltie iUpsflst b pl rtMíli tI e1'!' dít9tě „ pn tu a l kn ottv Vál b 'i iV V t i Vil s i- ' - iři a konHn!v k!t !i fi jnňh tk-lnoslí l o b li i 'ro p tuiii k ď-praxí nldl r'H St tbdA d elkú h industn řtlmVh Mntiek Ačkoliv rimi by ř liebx m jhČ tnlH tisíce lid! by la hru uhlí líc pnto je tdlí b liiblt iWbri pln liedtstntek b-pr-nnieh prost ítilkň Doufáme vak rískati lokomotivy r Ameri ky a tak rlepvti dprnniet( v PoUku v krátké tlobč "Amerika musí pumatoat ře jsme dosud e álee a to rnuéně poškezuje náš vývoní obchml -ASik aní Kraneie h Itálie nevy vážejí a my jsme postiženi bjli více válkou nežli kterákoliv t těchto zemí Máme však dosH dří ví abychom za nČ utržili f:l(XK) (Mt lOOO a bry začneme je vyvá žet Máme dosti ujill soli drasla a petroleje pro vývoz fe nám lír ba toliko zlepšení dopravních prostředků dó Kdanska "Země s takovými zdroji suro vin a s vůli k pVáei nemůže zkra tliovati V kovech uhlí a dříví jsme bohatí u chceme praeovuti Chceme sorganisovati zemi a uči nili ji silnou a prosperující Vel ké utrpení je za námi a tisíce na šeho lidu dosud trpí Avšak přes to že čelíme velikým obtížím nyní a v nedaleké budoucnosti chceme ozdravěli zaplatiti své dluhy a postavit i se na nohy znovn jako zcela moderní demokratický stát "Všichni Poláci jsou sjednoceni y důvěře v presidenta republiky PilMidského Když byl poprvé zvolen starší lidé a konservutivei prohlásili že se neosvědčí a Pil stidski byl podporován téměř vý hradně mladými muži Avšak rok úřadování ukázal že ' mužem na svém místě a všichni nyní pod porují jeho politiku a svěřují se jeho rozhodnutím" V Polsku m ní všechno ovšem tak růžové jak to líčí Paderewski ale článek vykopá svoje poslání 1 o československé republice čas od času mělo by být i psáno v ame rických časopisech předními na šimi muži Naše přírodní zdroje jsou stejně bohaté jako polské a v republice československé již nyní je lepší pořádek nežli v Pol sku O těchto přednostech měla by se také dověděli široká ame rická veřejnost Takové informa ční články by rozhodní1 mladému československému státu prospíva ly Víme že se-r té věci zcela ne zahálí ale mělo by býti konáno více Nedostatek bytů v celém světě Nedostatek bytů není toliko ho h'stí Spojených Států nýbrž ce lého svčtu jak vyšlo na jevo Z" zpráv jež podány byly nu mezi spojeneekém kongresu konaném nedávno v Londýně! za účelem u vážení otázky bytové tísně Nn kongresu tomto brali účast zá stupej z Ameriky Anglie Apančl ská Francie a jiných zemí Všich ni tito zástupci naznačili že ne doslatck bytů v jejich zemích j" vážný Dle odhadů učiněných ne dostatek bytů v jednotlivých ze mích pohybuje se#od 100000 do jednoho millionu Spojené Státy potřebují dle koiiscrvativních od hadů nejméně míllíon nových do rnoivfi Prozatím se tu v Zájmu odstranění této bytové tísně mno ho naděje neboť ojedinělé snahy amerických mést nelze považovali za náběh k zlepšení celkové situ ace — Na kongresu tomto podány by ly zajímavé zprávy o řešení otáz kytéto v jiných z rmích Zprávy tyfo zaslouží ni 'pozorností vzhle dem k tomu y mohly by býti vzorem i pro Hpojcníi Htáty Jívlá štň zajímavou byla zpráva Ir Addisona anglického ministru zdravotnictví V Anglii jak i ié to fi 6 vy vychází Mfaw ried? ib tt kUt M Uit Mfc I1( Jak Wne Vli l lju i tp ftt ř' Ul l-'iH ve I m tk tiwikim ytti lrj tt tntUt miM Vivl j A n i iam:l ř A H i ' O A tnsntsiif TtHíi ii hálili A I prii í t l 'lHttV t tM í (Hk sU % t dJote X n ' d lol hun Dr AiMiv !! Ir dtuboti tnlít!lu nu' l I ? tjtj i iťintnt MstltXfnl 'i e Tlirhn llvVof tietl%kt wk thMrní iVmVy rt fj lArod l Dr A I likrn if UI# a prelUi h vrstohrt r kli lit nepftkrtt íi no rt tl'i ictvt m dulo by k ti strunit i kll rcolit se silami tím iičeltin hy kulo dílní' ké rodině d sU)i se khiMol b a XkstinniiČ boxujii lho i-lvj Í'muiiennl1 by lepši dre ní suv tlittk h cele roitmy dtUbtlkn titlot lepši ndinný iivo' n lepsf kpkttclnst "Zdruvé do niovy" prmil 1 Adduoii "rna meiiňjí pro občany emě nejprv ydraxí a pnk kpnkjeiHK' která piispíiá k sebedůvěře A posléť stupňuje hlitu k spoiádaiiélit pokroku společnosli" Dr Addisoii naznačil že dobré domovy pro kiitlébo zuameiuiji první krok k lešení šeeh sociálních otázek II bez dobrieh tloinovů nemůže ře býti řdrinťho a spokojeného ná rtu lu Anglie však není jedinou zemi kde poskytuje se vládní podporft ku stavbám nových domovů IV moc v řešení tísně bytové posky tují také vlády Francie a Španěl ska tile sděleni delegátů r těchto zemt Američtí delegáti tak uspo kojivých zpráv potlati nemohli Li tovali toho že Vláda Spajených Států nezakročila v tak vážné by tové krisi po celých Spojených Státech ale prohlásili že tolif příčinou je hlavně odpor ameri ckého lidu proti vměšování se vlá dy do soukromých podniků ICri se je však příliš vážná a aspoú jednotlivé státy v této věci mohly něco vykonali Soukromý pod ut káte! dnes do nové stavby zdráhá se investovali peníze poněvadž má ziisjo Že později nepřinášel by tento investment žádoucí úroko vou výši Dělník i při vyšších vý dělcích také nastuvbu nového do movu pomýšlet i nemůže vzhledem k mimořádně vysoké cení všeho stavebního materiálu Nový domov v přítomné době mohou si pořídili lidé zámožnější dělníku pomalu slává se nedostižným ideálem — Lhostejnost k přítomné bytové iksiii však může situaci zhoršili tak že náprava jí bude spojena s nej většími obtížemi Francie proti vývozu uměleckých děl Francouzský parlament rozhodl se pro zákaz vývozu uměleckých děl ze země a tak američtí sbě ratelé uměleckých památek přišli o jeden z ncjvélších svých zdrojů Itálie již dříve zakázala vývoz svých uměleckých pokladů Není tomu dávno co zadržena byla nu lifilsko-Jraneouzských hranicích princeznu z Tlourlionu jež pokou šu ln se dopravit! do Francie urnC lecký předmět určený k vyzdobe ni domova frirncouzsluMio nápad níka trůnu v Paříži Francie má v úmyslu stanovití daň vývozní na umělecké předměty a to ták vysokou že vlastně vývoz byl by znemožněn Dle dosavadních plá nů má býti tato daň padesát pro cent ceny při předmětem v cení do ♦JOOOO u 100 procent při před metech více ceněných V důsledku tohoto zákazu mno ho pařížských obchodníků umě leckými předměty bude poškoze no a mnozí z ních budou přímo přinuceni aby Nvojo obchody u zavřeli poněvadž Američané jou jejich ncjlcpšími zákazníky JFriui cií však se jedná o ustaveni i!o prnvovánf do Ameriky vzácných mnich n sochařských dél kteréž to umělecké jut má tkli' dle jejích !! XI 1 -Aiií 11 immeiui jijuiv uy zusmii ve rruu cil 1 % ' Poukazuje se k tomu h Fran cie má dnes ku příkladu Jenom několik nejlepšfcli Hocliuřkkýeft prací slavného svého sochaly IW dinu pře to že Rodin íám suažíl zaehovati uvé zemi vítlílijii dál Známá mchfl 'íMytIíter' zn koupcua hylu před nedávnem tní iicm Kodaní Američtí millíohářl připravili Francii o nlkterá t nej vzácmSjííeh umělecký' h poklmlÁ 'fnM boliáíi % jíiiýíjh ptl[{ íískNlí iinoíioY'pitioi iuiflcekou vía