Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (June 30, 1920)
POKROK PU11L CO tU4 rOKkOK lAřM)U i v? 414 ttts ?!♦# NrťtU %♦ K t tnti i m rirt ftttfci t V t Km f UM K ( U % U t t tw tUt MiifM t 1jil K l rfii m tuše Yn lin'i tr kiUi M lVk CrKotniVI tctlifcj IH'i IttoVt řf BVjht t# iNhotňK MmI loti ( Italiky historik o budou cnosti Ameriky Zní mí italský historik Mi clmo rVrrcro který věnoval vři kou poznrito! studiu příčin ňlu římské i Ke navštívil iihI před desíti roky Ameriku lv dokoná lo seznámil m poměry zdejšími Tyh) poměry studoval 'bedlivě důkladné it díval m na všechno Jinak nežli so dívají obvykl' hosté r eiiny Prohlásil že taková ce ntu do New Yorku mňžo přinesli velký prospěch historikovi a znal ci starého světa neboř aby roz umři životu (i historii římské a ře cké společnosti jo jtro něho nutno navštívili země americké stejně jako Malou Asii a severní Afriku Ovšem takový historik nemůže se obtrnízit i na studium v knihov nách nyMirŽ mtiHÍ pozorovat! život a vSiM-Juio co 1% j n v tuiicHckí UpolcťllONtl l'Vriw ilívul hc na nti-iikolriiiy a přojiyťh bohatil ntuorick Hiolc? nosti jinýma očinm tulí jiní lnmtí s Kvropy Hívul ho na vmu hny ty řiiámky podnikavtmti a 1'itiiim'nl Ily jako na ?vláítnl jv který nutno Htmlovntl km Manovika hí 5torí u NOťiolojxin 1'rávíl přod výni píírhod-ni do Ameriky do kouřil práci nn nvoiu tuonumiuitál ním díli' "Uomaidi a pťid H' říniKki'" v ktiTi' prokňzal U nUu tečná historiť fífnm nikdy nebyla íiapKáiia n íc pňd Nturň cIvíIímium' ne-byl íipíUtdiiui vojiutNkýnil a po litlckýnd pf{'inaml nýbrž m vratem v říniKkč HpoIi5uwtl jel jHiřitlzVmt byla jakounl chorohou pozvolna hlodající její tclo už nu konce podkopala jeho vitalitu Chorobu jejíž nbíMf mtala e riioená řížt) řínwká bylo pMliSní twazovátil no ve inteeh přenuno vin( fWmka íivotii do tncHtNkýeh OMad které pak-vzruNtaly bohatly n mohutněly na úkor produktiv ních rozloh země Kun po kiw po ndA ntideií ííniNki meMta h vyso kými Kvými ceiiaml a přepyehem pfťvužovabí produkční nílu zemii pod kopii vali vitální enerfři' fiAro (bi a přivedla do zinatku jednu z iiojxkvřlejHÍch n nejvícf? prospe rujfeíeh civilÍHHeí jakou znal tft rý Hvťít ' Kcrrero po návratu z Ameriky uvažoval o naňíeh pomíreeli n po rovnAval jo h joméry utareho ftí ntn Newill aby napHal knihu po vrchních dojmu jako učinila včt íina jinýeli c!vropkýi'h upÍHovale Jfi nýhrl terv" pu tw nnpxfll líló jež vyvolalo fmfami pozor noxt Tato kniha m-nh název "Sta rý {lim a moderní Amerika a bylu řftjímvou NfiíUkou pozorováni to iuÁo híhtoríka který mř! oči ttike )ro JwtI fikňy kterfi jinými byly přehlíženy anebo jako nehktorl kOm zůstávaly utajeny Ferrero dožel v nvi? kníz k ťixudku U íiihtorífl ht opAkujo a 1 Amerika trpí stejnou eboroboit jako utarý film iHWáué Mnmvkul m ví mí ínteeh ti jejích vtrhni m úkor pro duktivních oblflxtf kterýžto Jv 0nflf'uje n jménem "tirbnnixm" podkopává žívofřtotít fltneríekclio národa l}n4 jako podkopával! vífrtlítu frřbo Kín 'ed dehítj roky n vývody J'Vrrcrovy hí"dIo v jako n nfm en jeStí není prwvdoit Avlk ííiifM kdy emy v4eli potřeb do iMily obrovftkýeh výíí nový een Um nkuj obrovská MmtteMiil olvvutelttvii Vfi fftfofeeb jHlrt M Itlortfni dívMtf jímk tm vývody itnUhéhn historika Oeífli m w D líkin pi' 'ířfc ní 9t4 f7'ho AííMf F"rrr prví j„t f mítrn lívífi jífi nálíy fh hítorJ opku (ivíitk jítíooítí j'y k Jí H ítinum-vH l li v nduvitt j4Í i t át li ikkuiti ntním ! Vf iM hiftl' tnl liu wl lfď ' V tetnn Ir i -1 ÍMÁ HútUiul tutMo1 vrtl k rmpifiéiif Vih d t nirl V ! h tí IVftio ii mbnil píil Mftrt "! u:kii fllk m Hii lr kadcnl t f )V ttinl mruuilnm roivratrt lr'tidl n phn-o rYinot vo 1 1 v i !l nltvtí vfcvtittU Uk vMivu hs lm' lny hrdinMl rle nbřto % A 1 1 jVt jini mrMiř ilit' a jikí(t mylem pře pinÍHn! vj kotsati je t SAfc tuluUti n d kudenei v do bř kdy ťhnek nul o pAnrnt r Klín A tnlildl i Vfdttrh Hi vtit ie in nnUe iikálatí bolmtií m oidřej} tiiocníjil ti odváíujii eptifiv iniil Uohv mitoiiuinit a pMn nelíe vřřilí že inobbi by do jiti k opakování hUtoríe poledul ho utoletí fiío Nmke která je j-ilnmi g nejniuutnejMch epiio hittorio vřítiv A přeci hUtoric ♦o opakuje n[n di) jihtí míry IVrrero vilí milníky opakováni o híitono V pnmřrtudi Hpojeiiýeli stá ta i r lAko v Mnreiu Hínie tnk i vr Spojených Státech V (Oiéiué do be lid dává přednost inJMkému íivotu jeho přepycbom n rado vánknini před životem nn venko vř který pozbyl proň pftvabu V xlarc f-ffiíNKo říii pnvHtávalo jed ti o ludiat'1 lnéto podle druhého i lákalo ve vé zdi venkovany fttrj n? jako vidínifl to dnen v Ameríee Méttn rostla krásnila n bohatla zntím co venkov pustl Vzrůst vel kýeh mést n liileni po sáhavS tou lícím mři za následek žo utvořena byla veliká armádu hereň tanec" nika zpřvákrt luidebníkft hocha řň tnallřň a jiných uméleft Tyto leiíio artistů oslazovali lidem vi méstecb řivot a řinili jej krá nřjSíuv potitftvřjsím ale život na venkově ntávl ní den ze dne smutnřjSím h jednotvárnřjílm lii dé opouSléli venkov produkce po ktesávala a tím nejvíce postižena byla nifsta Pak nastal rozvrat hrozný rozvrat jež juianienal M Zit hkvclé civilisace Potká podobný omni Hjiojené Státy? Není o tom hporu Že tako ví- poméry jta jichž základě Fer rero Koudí že Kpéjemo k osudu starého fímia tu Kkuteéné existu jí Po nékolik poNledníeb let byly pozorovaný a vyvolávaly jisté o bnvy u lidí myslících Není o tom pochybnosti £e existence ortrani sované Npoleénosti závisí znuřné na vzdělání země velkou řástl je jích ělcnň Dělbu práce jo nutno stí v dobré onmniNované snoleé nosti ti je-li jiatá éástl obyvatelstvn třeba k práci v továrnách a k p5 stování umřní jo třeba také urélté ěásti obyvatelstva k proilukci ze mědělské NetiMi tento porufr ná ležitý nastanou rievylinutelnS ne- moci lidské společností jichž ho jení j zdlouhavé a téžké Nelze popřít! skutečnosti že v Arneriee mezi obdělávateli pudy n obyvatelstvem městským není no měr náležitý Obdělávatelň ifidv není tolik co je třeba n pořet je- jieli Ne ntftlň rnenSÍ jak toho je důkazem právě provedené sěílén lidu Moderní imliwtrialÍHm láká venkovany do městn Podaři li ne jím docílili vo mřuté ňspěehu jsou k němu na vždy poutáni jeho ftttrakeemi Neprovázídi jo Cispěch nevraef no také Odvykli již ven kovskému životu a rievraeí o ! němu rádi Ve mésti jo Klálo plno zábav u plno lidí h nimiž možno si pohovořit! a tak příjemná trá viti prázdné chvíle Práoe na far- mí jo zuaéné namáhavá tt život jednot várný Není možno po ukon éené práeí lékam jiti m něim ví- děti ZvJÓJÍié pro Mlt'H mésto zdá w býtí plno lákfivostí Nedostatek společenského lívo- ti mi venková tmfirm je povlUin u 'lavin xn pwum m-Mn pomérn Americké farmy jsou pravidelní velké namnoze značné od wb vzdálen a větííeh mht k málo V Kvropé poměry jou }'mb Tum é 1 t t 4 tli i mwumn nyoil pohromrtt ve véřííeh mensh h v?níeíeh n n jí t nich mnohé výhody jajfým v Ameríe ih téíf toliko obyvstelé mhín V Anifitm ovJem mm po oVbného možností mnti Tukové veri dají zřizovali 'v wilné Zfliidfjžřiých zefoíeh kd zemřdél ství provozuj m m molýoh inM kch pozemku Amrieký hmkt zvyklýo oWélávttí vétíí rozlo hypMy í)n# kdy každý farmář vlastní MtorobíJ lířřýřfl ryehU áwUn i Řh rtiéoou t4kMt n#ní ftWw i'ri& i lala hy k zídlti jm!j%'r44 tř(shV hřjnkibo dnibti Kálíť k fomti iiťmlnj In Iv i i v ffttnýrH wUipdi % kly % i pl ní w ňp'trm k I hvi i enVn lrldo ii i' měn pru vtdrMtcle pťtdy pi'( í'lsujim iImIuI boďoi tm'ta Mými víhodiii Ukuti Jkmilf v tik dojde k llfpi d pooVn i i o in na f rtne to bulo nk lelkibrt utíKovAní do mt le ltV hb v tťti vřel něioiH nřro r nejdi Ive uby doilo k néprávť (oiněnJ v ěaso co hrjryclilejSíiu Úpadek pyiného Ma ďanka pmlepsání mírové Midouvy nm rrskou mfrovoti delegaci v minu lýeb dnech téměř rok po kapitu laii Ktkousk v JSI (jernisinu do končilo roivmt duální miumrvbie a v dňsledku toho pySnl násilníťti n dmiýsliví kdysi vláduoutl náro dové docknli nnsloulené odpla ty za HViije řiiiy Před Remi roku riicrsko řtoKěník inbbunké monarchie v znásilňování inalýrh národil mělo rozlohu větíí nežli Itálie a obyvatelstva více nežli Španělsko Mírové podmínky víak ponechávají rnu rozlohu sotva dvakráte tuk velikou jako Avýcar ska a menší jmmVi obyvateUt va ncli in A malá I U Iciť MaiHirsko jo nyní menší nežli kterýkoliv jeho noiikciI a soupeř Kumunsko jo dnes dvakráte tak veliké jak pokud ko rozlohy tnk i poctu obyvatelstvu týěe Totéž je pravdou také o (skoslovensku a Jugoslávii Jenom Rakousko stalo se stejné bezvýznamným Má lem jako Maďarsko a jefité to ror sířeno bylo nu ínVt Uher získnvši Odcnburskou oblast PySné Ma darsko stává ho státem málo vý znamným a přestalo býti pánem nad milliony příslušníku ncmaďHr ských národností Mnoho Maďnrn bydlí dnes nu území slátň souied nich a jsou tak pod cizím pan stvím Maďarsko bojovalo proti pod míukám do posledního okumžiku doufajíc stálo žo spojenci neeliuji se přiměli k revisi IHáŽínio II dneíul postavení této země po chopíme tento boj Nové Mnďarnko nemá žádných přirozených hrnnicí žádných překážek přirozených anebo umělých proti vpádu ne přítele Před válkou bylo chráně no mohutným horstvem Karpat sedmihradskými Alpami řekou Dunajem a řekou Sávou Nyní vSnk omezeno bylo na nízko po ložené if nléím nechráněné plani ny v ťulolí Dunajo a jejích příto ků Horká pásma přířecua byla zemím sounedním a velké řeky dnes protékají územím novýi státu Hospodářská niluaec není o mnoho lepfií Většina minerálních ložisk byla ztracena Itjeka jediný přístav uherska budo pod jinou správou Sper o přístav tento do sud není rozhodnut avšak Maďar- sko nemůže si naií jíž nikdy ěinitl nadějí Pyáný maďarský národ plně za sloužil si tohoto osudu Náhled tento zdá se převládat! vSude přes to Že maďarské propagandě v posledních několika mésíoíc aspoň někde podařilo se trochu zrnírniti stanovisko k tomuto zpupnému plemenu jež v minulo st! budovalo stát na násilí a utJa ku Maďař! vo svém odporu pro ti mírovým smlouvám kladli hlav ně dřiriiz na lo žo země v přitom něm stavu svém nemfižo býti bo- Kpodařsky soběstačnou Pravili ve wvé odpovědi na mírové pod mínky že stanovení hranic mí rovou konferencí vyvolává toli ko ho-spodářský ohunx muž-o prodloužilí utrponí maďarského lidu Je pravdou žb Maďarským magnátňm nebude se v budoucno stí tak dobře véti jako v minulo sti Io Maďarsku zůstaly noj- ňrodnéjíí krajiny které poskyť nou dontatek produktřj k výžívé obyvatelstva Maďaři přijdou jo nori o vé povýšené posaveií páni a oďokářfi a budou novýraí okolooMrní přinneeni aby praoo- valí na mí pro webe Nemohou oé- kévjjtl déle žo pracovaří budou na né národové porobení jk to mu bylo v minulostí Htaré Maďarsko mělo znaéni výhodié postavřfní vzliiedsm k tomu Žo An něho hrnulo bohať tví % krajin [umunHi Maďař! na mi jiehi jo ai ott miliíonft zaujímali tř#d %mf vt-lkfí h ď rodná fjdoll cky Dunnji řeky Tisy m vinula m mmm m- padním k Ht tirkvt n Moérem vyerioQoiřrt k úpatím Krpf w- m i'Mh jáJř Mirého IThřr ilťit b)fo nékol mWUonh podro t i n' h lidí Sbá l !i tt iriu Silm l1iMté jiku a K pi-U i p Míe AdMto W Htimnoi v VlicdA a JiWvývirt lc Mtn tmitrt niiW na!fiv f i ' ukopiny imrTké hlavni V Scimihiadkii vík b ly to hVv riím metl poivhadf noři dnTll hiiltinny oby v utři tA fciai lk% ťhirka tlo o ň iiapiutnii [ ptl proslule r roTiirkýih p!ktikáH pfi tMtA i í litin devít mdlírtoň MaďurtV N lákladí miďik bo stmio Vik lhry bjly icmtpiioni jed nitkou trtritoriáln nedílné Ne niňďrká plemenu tU poř vina maďamkými pány m rtuinee kletí neměli ze U M Inýih práv xiimaje iVli j- jim milosti udílena byla Mnďnry Těch práv ink mnoho nebylo Za to bylo le více povinností 1'hM po dloii !nu řadu let prováděli nestnuduoii tnnďarisHei jnk na severu tak I n v vclmd A n jihovýi hnilé Proti Chorvat um a Srbinn si tolik ne troudili ěkoliv I zde svoje maďit ristřní choutky snažili se oplat finvnti Všude kdekoliv jeli k trv líni bvhi příležitost Tato maďaří sice bvla ovsem nemravná a ěi nctn nejvyiAího bezpráví vzhledem k tomu ř mnohá z těchto ple měn obývala zemi uherskou jcitě před příchodem Maďařil a Žo ná rodové neniaďu!tí — Slováei Uu intiiii a Jihoslovuné - tvořili vět iinii v zcini Skutečnou příčinou éipadku pyšného Madarska bylo toto rná silnování nemaďarskýrh národno Hti Rumuni trpěli pod maďarskou pn vládou po staletí tichot n nimi ziieháeno bylo hňie a brutálněji nežli tdiyvatelstvem Alsaska a Lotrinska JeSté víeo trpěli Srbové a Chorvati Soudy pro velezradu a politická persokuee byly na denním pořádku A nejhůře na tmu byli Slováci kterým nebyla popřána ani ta ncjprimitivnějSl politická práva a kterým odpírá ny byly i ákoly v jejich jazyku DiV-hvikeiu tohoto znásilňováni iiciiinďarských národností bylo Ži velné nepřátelství vftěl Maďarům Všechny tyto nemaďarské národ nosti toužily po zbaveni ne ma (Carského jba jak nejlépe proká záno bylo za války líiiKousiKiriicrsiio viijcio jiro sebe nebezpečí hlavně nu jihu kde sousedilo s neodvislým Má- tem srbským Aby odstranilo toto nebezpečí vstoupilo V roce 1911 do války nalezši záminku v za vraždění rakouského následníka trůnu v Harjijevř HylI to maďar ští státníci více nežli rakouští kteří radili k této válec poněvadž nebezpečí udaulivf více ho jieli dotýkalo Maďaři se domýšleli že bude no jednat! o čisté lokální válku která odstraní nebezpečí na Dunaji aspoň na příslí polovinu století Zavraždění rakouského násled níka trůnu nevyvolalo v Hudnpe šli žádnou zvláštní lítost poněvadž arcivévoda František Ferdinand nebyl pravit Maďarům nakloněn a dával přednost jakési rakouské federaci h uznáním všech rakous kýeh národu před partnerstvím Maďarskem Maďaři dovedli nále žitě uplatňovali vůj vliv v poli tleo rakousko-uherské a namnoze ku prospěchu Hvému a na škodu druhé poloviny říše Vo federaci viděli Maďaři ohrožení svého nad vládí a proto stavěli ac rozhodní proti ní Na nedíliiosti Fherska lpěli ma (farští státníci i v válec Rakous-ko-uherské říši hrozilo vclk ne bezpečí avšak Maďaří odpírali přinést! jakékoliv oběti JfrabS Czcnilu na počátku války jednal maďarskými státníky o získání Rumunska na htrnnu oenírálníeh mocností což by bylo ovsem zna meniilo zaslíbení Humunsku aspoň části Sedmihradsku Maďaři a!" odepřeli uěínití jakékoliv koncese Uumiinskii Kdyby Hedmíbradsko bylo předáno Kumunsku va vhod ném okmžíku„zakroČení HumuD- ka vo prospěch centrálních roofi- nofctí mohlo mít i vlký vliv na ti tváření o výsMkl války Avšak TíszH Amírassy Karolyi a Ap ponyl uepřostalí tvrdili ž Dhr ská jo nedílié a příležitost hrey pominula Mďfarsko mňžc so pilnou prací přiějnérdtři vzpamatovat! % vel kýeh hospodářských škod ala ni kdy jíl ricbiido hráli žádnou zvbišř vynikající ňlohuv Kvropl DficK mtnh koliřo #b jediného přílbic nepřátelilo si dmkoslo vcnskn ítufrruřJsko Juířowíavíí I Rakomdío V přítomni dobd v [1 hfthhi ja ii vM4 mtará rtuknf klika kferí )řpochopíbi ntnmní dowíl l(l t tMí piviliAWné Niklt trbule M ititt itrA!Vt t 1 1 1 l to ini-ii vUV tokdt iftrpl aby Ivc1 '{ v v v i l!t it Mstii U pikle i t niili "U 1 ' h " Ms-lattU lělo wt Urátu % I K K HÚ vého bývsbho lie n i iviak nrtná tidie fa je M i liv iA i Jrliit ktllMtA tlIAti lii ktuWttvVti iinií iníisti' trde tnirit-lld k' OVclie i utvoíiiHi bude ihppí uhni nřJitVá ftliuioee proti totílnémii ňtckti tun ďrkýh vojk Ktlybv Mďsr ko pokusilo o btunno-t mocí ně kdv i4ti t íkteroti ěásl l'ílc ho sVtho Hfctní mělo ly ftrpUter im všeih stranách Ciskosbuen sko RuMiuusko a Jugoslávie u stuttoil vftšínil vojenskými činiteli lícili Maďarsku Uakonkit by se nak sotva stalo předmětem mnďnr ského ňtokil poněvadž tu část rtze mí ktcnoi získalo nestála by za vedeni válkv Likvidace Maďarska j hotova Dopadla pro Maďary smutně ale jejich osud je plně Zasloužen Potravin bude letos dostatek Nedostatek pracovních sil na farmách jo značný a působí země dělcům značné potíže V mnohých státech nedostatek pomocných sil měl za následek obtnezenl produk ee nlo přes to nemusíme so obá vati o potravin budeme míti ně jaký' nedostatek Ceny jejich o všem budou ještě po nějakou dobu vysoko ale zásoby pro potřebu Země budou dostatečné Americký lid v posledních šesti letech byl obdařen velmi dobrými úrodami všech chlt bovin Loňská ho roku měli jsme rekordní úrodu pšenice nehol sklizeno bylo ko lem 011 millionu bustu Cena této úrody ovšem byla také rekordní vzhledem k vysoké ceně již pši nice v trhu měla V roce předchá zejícím úrodu obilí nebyla tak rnačná a zásoby znaěněj byly vy čerpány když nadešla nová skli š ren ictos toto zasotiy nejsou na lak nízkém stupni jako byly přci Žněmi roku minulého ťVoda lo- tosní pak budo značně lepší líci jak bylo očekáváno v zimě a na jaře Vládní odhad úrody před něko lika dny uveřejněný praví že pšenico vydá koleni 781 millionú bnšlň To jo jenom o fi procent menu nežli cmil prftměr v posled nich pěti letech od roku 3911 do roku 1U1H do kteréžto periody zu hrnuty byly tři nojvětíl úrody jako země nafto kdykoliv měla Vedlo toho roku letošního osety byly velsí rozlohy ovsem a ku kuřicí a naděje na velkou úrodu obou těchto plodin je znamenitá Amerika má zajištěno nn pří litích dvanáct měsíců více chlcbo vln nežli může potřebovali a mluvení o nedostat ku potravin ji zcela bezpředmětné Takové po věsti dávají do oběhu hlavně spe kulatili kteří toho iriají nejvélší užitek Předpoklad žo ceny všelu budou vyšší jenž nabyl víry na počátku války a podporován byl spekulanty nebyl zajisté malým činitelem při zvyšování cen Ne pochybné I roku letošního hudc použito různých úskokfi aby ceny potravin udržely so na značné nynější výší a proto jo malá na děje na nějaký náhlý a velký po- Kles rarmňř však takových vysokých cen nemá takového zi sku jak s všeobecné za to má Jsou to velké obchodní zájmy spekulanti kteří určují trhovou cenu různých produktů a mají z um takft nejvřtší výlřžkv N pochybné l letošního roku hud jimi do plné míry využitkována okolností že železniční donrava není v normálním stavu Zlcnšcní dopravy více než cokoliv jiného moiuo py přispět! k Miížeiil cen potravin Farmáři í konsumentu by so lím značná pomohlo Far mář byl by s to poslali do trhu svojo produkty V dobé pro sebe tníjvhodnější a vHkoobeliodnfci namohli by iwm U nedostatek zásob jo příčinou výšení cen vřlíihj S tii 0)'t 'i tátrh bjl ho mn oišit fct#tr llm!iitf který I ttlpl tlo pi itcši ob k V -dl l t lkii + ilvtoi iáíeh Ve tkiite" titi ouV tt má lad ttýih ptid'iítkh piiiojriiívb trbb Níktri stžtV koO %M dr leťlty tiát mltií ItOiVcin c V pt i tuAroiih Volbrtťb avítik táty ktt ptimAlk) kiujl Iiiiiljf dostaicttiv počet di buAlů ku kH Vět tm i llciJitO V tllicHtfské lšlodoí koitvcn ( bvld Hob in ttii řšklrtdě stdrčbi ststiliol ň bl! bez In slrukcl anebo tuihVrtU se pml kon trolmi piditíťkých vůdců růz ných států Po tok dlouho pokud nebude národnb h primárních Voleb prol dcniskýi It kandidátů primární Volby jenom některých států bil ďoi míti nepatrný vliv na národ ní konvence Jednu státní delejju co není vázána respektovali vý sledek primárního hlasováni v ji ném státě Většiny které p-nc-rál WiMid získal v primárních volbách v různých státech nemě ly Žádné závaznosti pro delegace z New Yorku Alubnmy anebo L'wy Některé státy v primárních vol bách daly většinu svých hlasů ně kterému z místních kupdídátů o kterých se nehlasovalo vo vol bách v jiných státech Tak ku příkladu West Viriílniu odevzda la své hlasy v primárních volbách velkou většinou pro senátora Ku therlanda který nevstoupil do žá dných jiných primárních voleb Kdyby každý stát měl svého kan didáta pro úřad presidenta na zikludě státních primárních vo leh bylo by celkem čtyřicet osm kandidátů n delegáty a přesnými instrukcemi Přirozeně po prvním hlasování došlo by ku kombina cím a vyjednáváním stejně jako jo tomu nyní Takové primární volby jaké mámo nyní nemají Žádného významu Aby měly nějaký význam bylo by nutno učinit! je národními a celkový počet hlasů v celé zemi musel by rozhodnout i o nomina cí kandidátů Takové primární volby národní by ovšem zmenšily význam národních konvencí které shromažďovaly by so toliko k no ininael kandidáta pro úřad místo presidenta a přijetí prohlášení zásad Státní primární volby ne vyjadřují nic jiného nežli přání jednotlivých států V Chieajni by lo patrno žo delepneo které po Mány byly do národní konvence s Instrukcemi zachovaly se po kud bylo to možno podlo vyslo veného přání lidu Státní primární volby ovšem mají také jisté výhody Především se můo jimi aspoň částeční' zji stili jak so pohlíží na jednotlivé kandidáty v poli a kromfi toho zaručuje so voličtvu státu že za stoupeno budo na konvencí dle přání většiny Státní primární volby znemožňují skupině politi ckých činitelů aby kontrolovala ilelegiieo do národní konvence A lo jinak nemohou mílí vlivu nu nominaci presídeiitskcho kandidátu Preiidenltké primární volby V některých státech v primář t)íh volbách hlasováno bylo také výbř-ru kandidátu pro ňřsd pro mimhký jednotlivých síran a vlak v republikánská národní konvencí so ukázalo U toto Ida fHiú mmh valného výřuamu Ví to i ffofwál WftzaTi ne ťátof Johnson ohdrMí mhá Válka proti vojsku tureckých nacionálů Spojenecká rada v líoutonc rozhodla no pro branné zakročení pro!! tureckým micionalistům v Malé Asií kteří mají býtí přínu 'cní k přijetí mírové' smlouvy První krok podniknut bude fíeky kterým však bylo dovoleno pro váděli vojenské operaca Jenom v jíslých mezích 'm fvto službv do stáno so fíckin Hmyrny " UOI8CVICI zničili ohněm město Niko la jevsk na Sibiři práva z Tokia udává žo ja ponská vojska která poslána by la k záehrané svých krajanů v městě Nikola jo vsku kterého m zmocnili Japoucj v dubnu nalez la dno íí června métilo toto v plamenech Váíchni Japonci klcří naléhali so vo mété bylí povraŽ déuí Praví so žo 120 Japoneů Moří nalétlí so V zajetí bolaví kft od lubna bylo popraveno den přod příchodem Japwiefi k hoří Útun roésiu l'o této hromadné popraví bolavící máslo zapálili u prchli Od hadu j se ž bohvíeí Usmrtili tu kolem im japonských ťivilstft 400 japonských voji kli ktcí pň vodná tvořili pohádku mést