Yi
L
'i
i
i
4
v
i i
8
I ! Pl If l pfipMHlil #" lln !
loud ccrqilao '
RAtnán Nppm! Jtkuh Athw
Í'H Mi ! yt 'k lk fllkÚV
ř#in v v lí M H npl
! h ! ViaV italí
Klidné ) Mhi% it( ] HwKi''U t#U ►
fld sí i pl
4H twi- tl je
eJ jej jmnu PlirUftMi j rriul
bludné r
"To Vms #ijilé potUtli
tte?"
7iUr 7viť:"zautM v do
i páné llaitibalové dťmut uru'
Ji pýchy
Pan llitoloit )iln'víňk se npjt
novitl n tváře se IrtMrř Um
nýtu pniVit hlmlní s
"Pro-dtu váS Clnvťk kmut j-n
Vilji povinnost - ii llřliíí-lt to
ilt i jhíih' 1 1 f uvinutí e ílovčk
VZpHIZeti "
"To m to ne!" v pftfft doktor
živéjl
"A dostane li 1ořU lit-'!" na
pa matku" pokliičnvnl pan 11
nibnt vypnu pohéktul prtt
"mfiže hýti spokojen obzvlásté
nrstojMi janátkn taková níko
lik ktejearfiv "
"Pravila pravda!" ahuM
ktor
"A iu!m) kdyl uznfitit tako
vt'" pokrajoval pfoilnnsfa "'uift
h míti jaksi vliv iiíi poinrť
k fvditcKívu to jsr když ívlil 1
htvo zvťtlt" vili toni dud- IlUUrl
pHřTintl h ílov'k konal v?tiu
mvou ptivinnait "
" "Pravda prnvda 1' píisvřd'n
vnl liu'ivvin tónem doktor nfn'?
vábavř dodal : í
"Mňí"t bti spokojen
"To také jsem '
"A niiiaiHÍtP m prnni' proto
rmoutit když vám Imdon kidcíro'
V řiividft
♦ "Ziívidót!" vyrazil mílii ?o
sclif pnidcr pon llonilial "Proí
ly mi Yividřli?!" '
"Prosím vá!" odvřtil doktor
Ihohlí-jriií "Lid' jtou kMicí Ivo-
l diíu (i í! IiuhI pIVtd
%i t )d t)Ul ltukni td lna
Hnd řii d-kti tn Mil #nnn tklhM l (didt
rrij i ToluU k ji til I jl U dvríi io k pttn a phlivrtti ho uA fftti
t!ttiVtf xVidkítt i il- ♦ vjinipo 'd'ní iilťMi tvti % tih itrtďl
Mti llňlilíl fnotftl rt ňftiol ' itiotd i"d oouti I p Mulini
„ „ t MiliJHÍ v in jflko hýl jíl dli
i hvili pí vliNl pan nď(di uoil rt tipru-h řUvíll iriál
ko niuil h p-ru p1i
riitM iu(prtH ' nakolik
t ňdko id r t yrhlf m
píit ji tl io ilo pl) nulu f ťt I k i tn
íjílko i t ii U ón ((' I luč li Ia
i i IH liltU ilH V M)llťll n
r-'li ftdžl ty t lk pokv
j''H jako kdy jindy - tvf j lo
nupoA iif jťViln ji iiíáthuho fi
ii'l!Í jl! ťlokolí piMMtU vťt
lni- Ih !(' i"1 luď opiitiuítovrtl
indiu tun ťUo íí1 v ' j j pft d ipoXi-diM in vln )( povVsK-ti mi
ilivílí Ink vrniido vle i'nA Iho oil Niipuln' pnidn' úvod a tn
t' jito
tintiiodtii AMavd '
pícd stvli ni tok in rn# Wd ki
tulka % drakooctiiim ípi'rk'iu po
nul otpvřrtui jak jl lani lvl dok
tor polomil
V oknmikti kdy nik piuí- lla-
jtibalíiv tia ip'rku vitkvřl ildimd
2 o'í ji-ho rtiovu řvlftittii bh%V
rozradoHttiriií vhutně mcliovu
inMirt uMpokojťtit — ilnko to h
vvřiiiiiiťitni a nrovánii'! ji' dtfi
hoccntiy dař tn'jui lna lhostejný
iifiopak — řo pohlednut no kvtmt
rové"
'Af proč hý tnrie Vividóli ko
ledoví !" vpadl přcdnontn v jhož
dnSi pofula h otvírat! zcrh no
vA perspektivy tjp InidoUťMOHtí
"Nu~pro !ÍiianívnSU'h nehop
noMtí a 7ortu'lio koiiní povinno
Ml pro vyznamenání před ji-
"A ínyulítf doktore h by mno
tiéoo podobného hnřtlo?!" f£val
►e nyní pan Httníbal ebcvi"dotiié
"NVehr i zil vídí i Mm ftdý vAt
co mi po tom! Jú w o vyzná
mcnuií iifiicliíííid já konal pou
ze MVOU pOVÍímoMt A že ' jKem jt
vykooal hprfivíiS - kdož by mi
inohtxávidéM!" "r"
"Na správního tykoninl po
vinuoHtí" odvětil ehladnokrevné
doktor "nebude vám Nice nikdo
yávidífi i ale vyznamenání — vy
znamenaní a předevSfm dáni tak
drabóeennélm
Pan Tííiriibíil tentokráte neoil
pOVřdrl omyhlílť HP tfikjn ftJJÍ
nezpozoroval U doktor položil
Škatulku kterou byl ú dnami' v
rupé držel zane na tdl
"Co na tomj Co ňa tom!" ph
nikW náhle pan Hanibal mlčení
jakoby np probíral z tvrdého trn tt
"Vždyť jm muž '- dovedu jíž
vzdorovat! byť ne na inn? bledá
závíf íklelóli fře1i e Veeli
fctraii
"Nu — ' tak hrozné nad to pře
ee nebude" í-bláebolil pololhostej"
nýri tónem doktor "Kolegové
nejnoit Ntejní jeden bltde Zitvi
déf druhý Kouhlaiít a tMÍ wtiad
' toho htide í potfíen Ohzvlá
(it? vzorný rik přítel pan Albín
Stoklasa
"T' i znjái4í" zajáwl nyní pan
Jlanibal jenž byl jpvíl až doMinl
jakousi Uufrmi royHÍi '"Ano
um niij 'íobrý vzorný přítel
A to jef mí dofteřnot
xáhrHífoif a fiiklcbné nad po
znímky rfivUlí"
f Vířím véřím!" přípomrntl
doktor "A' rnite-lí StokiaNU na
rvé ftffanl kdož mpdle byťáw
třeb SílT žávídll "Hvedl bý nř
eo-proti Vírnl ř Vtkdó! Juté obr
něn ~ tih&té V Ix-zpeří jak
r riVdobytnirt hnM
ff %ofem ilí rřW'bM}é ''iu
fi ry xatWt xfittt pA iláúim
lHH? fiuMmy feljdným
"A takrvým také pfkéikm
Xhh mtuii Vh "puM vm Átyn'k
l'j VitvfmlUilmwm
%'ton hw v tUu umím flk"T-
liis ji lm novu m rozehřívá
Chvíli díval na íperk t po-
vzdálí pak jej vzal do ruky h pio
hlíel — nyní jíž n výinzem nul-
Pe
Náhle rndoHlné znmritécl
ťI)i'Vit wf o-íii desit zlntýeh !
j tot? hkoro folororiií i"ie!"
A opet ttfiíel zrak svftj im
Sjetk a z oéí ílehlo ermi jako ne
klamná známka lakoty a pý
eliy "Hkoda" zammnjnl po ehvílí
"že to neví jeSiř Stoklam P'
A po krátké pomléee dodul
" "Ale nie nevadit deřltC' dnen se
to doví nhy míl radosti A nvim
vi také hned nnpíAti nékolík řád-
kft" ''
Po té díval ht iHt jen mléky
na akvbnt — ':'''"'
t "A íHviKťt" zahuéel po neko
íikA vteřuiáeh' vzpřímiv koro
komipky "Hledá žlntá nebo i
zazelenalá závisť mfiie íáditi tle
ba zbřile — Co in! po tóeh kte
ří mi závidí! Naopak naopok!
Postarám : šo již fcám nby záviděli
váSnivé a tak e Huini v ob{ z?í
mli — já zfiMnnit klidným ha
lhoHtejným "
" "Ano klidným a lhoulejným"
opakoval po nuilé přeMávee tem
ným hlasem joko by nama nebe
vážní a opravdové napomínali
vsak hned na to dodal s
"AIp — jak zostatl lhodejným
když ílovřkti víří Žilami krev tak
vřele jako málo kdy jindy fí Ani
když mi bylo zvřMovóno že jsem
byl jmenován přednostou Maniee
ani když mí Ktoklasa zvřu! oval Že
proti lÓHep fi Knatkit nameli dítek
níéeho nenamjtá nebylo iní tak
podívn? jaře 0 svřže jakoprávé
á % 1 ti '' !
MU — A jíl oyrn mei ziihumi
klidným nebo dopela IhftKtpjnýmf
Ah ano — klidným rozvážlivf
klidným jak nluSí kp na muže
možno již zňitatíí ' ale IhoHtej
nvm ? Ne ne nikdy ! A
není túklde Iřeha 1 K vidí komu po
flaéovatí xvé potéáenl! Nepřízní a
závihti k vfilít Nikoli! Toho ie ni
kdy nedoékají Naopak - níiebr
zví eelý vét žp u nedám závintí
předpisoval t -~ Ano' ano — eely
xvít neehf zví že jsem byl po
h válen a vyznamenán žp Na mi
dwťalo za vzorfté plnéní povinno
tí řídké odmény" '
' Po téehto Nloveeh při Merýeh
íirakfi Nv(efi n drahoepnného daru
nespouSté! vyiftí opíilrné jehfíef
ze Škatulky a znpfphnnl n! j do
koííle Pak nahnul hlavu e i
možno fipjhloHbřjí k prNřuu by w
pře!védíl jak tnu jehlíee xluM
— a npvylíéitelný (mmlv uspoko
Sti přelétl ho ivkf 4
' AJp vle? Ui rnu rieNtaéílo Vyňal
z kapny náhh zreátko hlížeí np v
nřrn jakn nějkoketnřjáf 7 kfla
Vtr ehvílí jefdíejyfr VJi4hl #
ttoMW ji nn lnJ vvnal zp fikítuť
kr o"h knofíky I ty ířkoumav
prohlfíel nfiffi vymanil ftbyépjné
koítřm' knoflíky u Vo5d m d
mftítíwťH ná)mftpo jehlicí za-
ato á NÍep eo rwátm m4v$te pod
kéCale pfp lhX"m jí bylo ví
fáthi myl fcíivtj k mnAw Wfo-
tnlo lišili rltHt 1'éiiul tak
ii p-oil dife 1 víhuy
i tiH stMntkv l'iiiiii písmem 11 po
Vedél J iit sV UH netoliko eo tlili
ehtíl ottuné fétivrttl ni'hrř
vjlí'il mu nbiímjí i vé poeity a
tuidéjr dt budotiťtioiti
"Tak !" zamiiriilal když bjl ho
tov "Teď lUt alepítiii napíše
me adresu a 'jdkmile přibude
první pořiovid vluk vhinlíiue list
!n iiiMhiihoť-e poHiovnílni vozu!"
ziiim knitid rem sí byl piá
v" ittiiinLii Nu hoiov pfíehyxtii!
ptV( neln nový lístek r lité je
páti také pííttli Stoklasovii nle
ilííve nežli vzal péro do ruky za
znél z nejbliSi ctaniee siiřtial že
vyjíždí tidtnrtitiid OMolmí vluk
ku Praze
"Iv ifasu!" zalméel nevrle -
"Vždyť jmk už mám býlí pét mi
nut u kávy!"
Na to yyskoríl a uhrát iv Ne Mk
kriM'" to jest k oknu v protřjňí
sténé miimhil
"Ostiitné Stoklasovi psát!
není ani třeba Mohuť mu to
vzkázííti m vichnim kotidtiktorn
vt nebo strojvedoucím Ano
ano — tak a nejinak tiěiním
Ostat né pojede li StokhiNa dnu
nebo zítra kolem jak koi- kaž
dý týden činívá 'mohu mu radost
nou zvřsf sdéliti ústné a pozva
li í"j ttby nP na zpáteční reste n
mne jih ehvílí zastavil a teprve s
nejhiižsím osobním nebo třeba ná
kladním vlakem domfi ne vrátil
Ano ano tak a nejinak uči
ním!
Takto mumlá vč rozjímaje potí
ze se obrátil a byl již "u kasy"
Před kasou vSak nebylo živé dti
še Puti lliiníbil upraviv si razit
ko nemél pro okamžik ničeho nu
pnjeí ustav na obvyklém mh
sté stáli opřel se o stéliH a zainy
slil Ne
Není divu Žp myald výhradué
jen na prem-nt a přípí jej jirová
zejíeí na přítele Stoklasu a své
ho Hyna na záviať Nvýeh koleifi
— vůbec jen na to eo tou bylo ji2
dříve' na myslí tanulo Přes tu
zamyslil e tak hluboko že třeli
nřkolik minul jiehž potřeboval
příjíždéjfej vlak k doražení do štiť
niep tiplynulo mu hkoro jako to
likéž vteřin
TobiASck Ntál již dávyto připra
ven venku na perronu u zvonee —
aby jakmile shlédne příjíždéjíeí
vlak dal první znamení zvoneem
eož se konečné také bílilo a "pana
přednostu z příjenniého iluňiiíui
vyruSilo
Chvatné luUkoíW "od kasy" k
teleíraříekéiiiu aparátu 'dal ob
vyklý íípial {nejbližsl htaníei a
vyrazil na perron
Příjíždéjíeí osobní vlak právé
před Maiiíční bndovou zarážel Na
perronii nebylo živé duRp a náho
dou nebylo tentokráte ani žádných
zásylek k dopravení
Pan ííiinílml popošel několik
kroku podle trati a znntnviv se o
podál lokomotivy tím pfíHoherrt:
Ž" mohl býtí netoliko n paroNtrn!"'
nýbrž i h neíblížžího vagonu (iro
zavazadla jakejž J pořtovní am
bulanep pohodlné vhlén nápadné
sp rozkročil a rozrtdoMnéný zrak
jeho íékal n místa na míto vlnit-
o m jedné f pří jedftíeh nebo prá
s ídpočíVfií}e osob na dru
hon
Pnzdruvív írojvpdoueířKr % W
kntríoi ívy m nahnuvdio přívřli
vým kývnutím tuky Nedovil pan
líaníbftf 1 mUm výr vrehnlho
kouduktoi jenž hyl %vkrf''ú n
vagonu ny otívymym zpusonern
provolat ktoniei yytumjíeím ci
te vřel kiJpé }?'} izr
toho p pMrtffa kývnutím
'
Itv tiii jini hJli it%í-ttt
itrtii 1 pofířindi In o !
lidi i H#tV Mniipil l tiiřiot i
pv ' l-l jvla ll1i' á i s íj
tl -l }( pStl (lilAt l b l
n ti f tuk npidné nk?ni
Kdi ht sí tii pt AU Jmu
hilMÍ (iwititi' vimd r h K %
ublwtid #vttKi ťitteltM ' A 1
lktrlt ll-{Mli A kil
i!e ttápitdiií Vyhtítin ř iHi
nu ip prtu roku 1 iMtou Mtf
i'fH'lt A t tik i plvP pod tt
Icjiiiii ktrnllikem řdšl se p?n
iritii '"íent sp hI(
viheS"
'4lk tu tolik ssiee tn 11
lé t Vjtuř tváře tbřvltíílé kdv t
! l'V k V ílll titké pittottii hn
tčlokrt plVobď iďiululnthč ktttni '
i
fc l
Pi ítui (niitiirtliiot postoupili
totiž na ehvíli tňí!t Vxmzii by
olooit tik lekli řtrnulé vydčietiii
sil Ak ffípioi ievili se priitt
V ihvn-hivflé roeoliVÍtil pálié Ud-
itihtbiV V diis v lehu tvíiM V kle
f koulil } se oči II lievvličítrltiý
Utll V sMrtilHlIUelio lispnMijťiti
kolem aspwHletiyi-h t-tft tieohvyk
Iv kontrast tvídilv
Purlíoti inoitká
ř ' 1 1 '
ř Mil Iv - ptlťhují dhf fttbk i r)ěihrt li im
)M tiejlrpil íMK jký js# kdy kl MfU AJn ijllk
ivi wu oMMilku jrtil tiiVrdt Um Wi nAwItfk # ftt
Vii lM ťrstls Jl maji M kUJ
WFILSACl:OTTrr:MAN co
Sfhuy!cr Neb
Viní' hOiňHji ttVw ti t (ii)n Jidisiif i t# ílíiitM
KOTEL PaAIIAM
tti) it lijt #s vtiirk toi tivltttifM wrttmiJT vks J#
IamiAd i t MKtsf Utmil iti titenti} tiktrisiiit Nk( IMhN
tluM K lo1i i4 rj1f(t I Vuth jiti tll feU kVt Vi l
Ui imI r) lii mixtst h i v ruino ilh krjsA n-tli H tá
JOSEF PIVOŇKA
liili 1S i WlUUis til
Vlak z nélti nikdo nevystoupil
1 1 i ni
a ilit kteretin ntkilo tievstupovnl
hvl v nékolika vteliníuh zase h
odjezdu přiliraveil Puti llinibiit
iliiiil ruaiiienl knm inú bsti no
lu Vfěhiií kouduktor přednostu
jisté jednou přívětivé pozdravil
Pan Hanibal vypjal prsa jeitč ví
r t t t k
ee přejet pravou rtikoti po nraih
a prsei-h aŽ dolil k vesté kde by
la před ifiiit odpoíívahi jakobv
dával znamená kam má hýti po
Idédnutn načež ruku zae zastr-
včiši levli ji
Pt tíihto slyt i ch inmil pan lt
nibctl jí p'Mlle ntfotiU Ixvelí
"PtUMfll tedy jeilč jedlioH"
(řehroilil "Nezafiortwfite neítlpo
! metu
"NV uej Spu) hučte m pane
DR KAR H DREUElt
UR MILOSLAV J t3CU£I
itUKBM i Vftltful IMWI
tlili LttKAfct
( ti nMt AtAloikA k-iMi t1nknnn)e
liitjufntdř k tfnitifct 11 tlisii tíMiort
MMmi in MílAift teJ pro tkMH
tiřeillioslo!V odiiovíhi kouduktor ! nt ubírn' ni a tulit! wt1wJ kmu t
vvlézňjteí 1111 é stnnnvlskft no f tsJuvua stJl ři4i Clfl iWtiHty
! Metnul Hnitu
ii ' Heipriití chodili rh 18 a O alls v
Pnu lh"'Kíil iieiimlNi ji vbikU í řul)„ 10(hniH Um-oU Nt
vždy ryehleji iijiLlejiemm staeití
vlak přijel a zaHtiivil
' Mívy kly meh n sum provázejí-
lid vvstupovátií Stoklnsu naproste
il zaveMu a pohrával pnleem pid jltpf rn j vílčřohivtý ?rak wňjoie
lolejíím knofličkem
Ale ani tentokráte si vrehtii
kouduktor ve své otupčloti niče-
10 nevšiml a panu před)i-iovi
nezbytu lležlí nevsímavce mi po
zornhodný skvost upozornili
"Podívejte sej" pravil lakoni-
eky ale tak zvučným hlasem že
slíeli to i na lokomotivě a uká
zal prstem přímo na jehlici
Tentokráte musil si kouduktor
jVsimnonti ukázaného Nkvostrt jin
V' záři ♦dunefinl v dulmvíeh biiv
váeh iliniplnč se leskl Po Ivářl
krnitlp mu nejvysítí ndivenf
'!Aj totf krásná jehliee!" zvo
lul i" A rovnéž takové knoťlí
čky!" dodal tímie tónem podi
vení ] :
"Přesout!" připomenul opři lít
knnieky pan Hanibal
f'A tniioho-li as} takový Řperk
stojí?" optal se kouduktor pru
Mizeje skvost z blízka dvou kru
kft ''
"Ile tuábt tisíi!lntí'eli!" vylo
žil pan Ploriau
"A ck! koho jste jej dostal -
od pana přednoaty Pražské Nta
nipi? — tiení liž pravda?"
Pan Hanibal prudcpZHvrlř! Jdu
vou '
"Nikoli!" déP rozhodné "Ilá
dejte !"w
Kouduktor fioltrčil lainennmu
"Pojedeme? J" ozvul se z loko
motivy tií-vrlým tónem strojve
douel jenž by! výjev ten netrpé
lívé Nledóval
'"Hned hned!" od)ovčdčl zn
konduktora jenž byl píšťalku již
nasadil k ÚNífun pan Hanibal
"Hádejte!" vyzval pak znovu
konduktora ale dříve nežli tento
odpovřdřl dodal pan Hanibal ví-
fřzoslnvným tónem
"nd prinee -N„ 11 NÍee za ry
chlé vypravení Nepiirátnílio vlaku
před nékolika dny
''"Není možno!" zadivíl sp kou-
duktor a ehtčl jeáté níeo přípomp-
nouti ale připomenuv ní žef čih
k odjezdu dal nhu znameni To-
híáíkovj aby zazvonil ř
Tořuááek zazvonil kouduktor
zapwknid a obrátil n k vlaku ly
vskočd tni Ntttpínek vařonu
Teprve nyní pohnul se i pan
přednosta 1'éínív rychle nčkollt?
krokft za konduktorem nehonil
jej právé když dal Ntrojvedouei
pisknutím lokomotivy Niirnel ra
rameno a chvitné firavílt '
: "Prosím — vyřiďtp panu Hfn
klasoví že ho pozcfravujii a po
vézfpmu čím jem byl tak pří'
jemní překvapen í f# ho proNÍm
oby Hf r lín 11 mne en možno nej
dřív zatavil y AmI"
"Anó ano pio předoostol"
odvětit usltiin konďnktrf itoJÍPÍ
ň tupínku vlaku jíž % pohybtt
jícího- ' r ' '
'"Nezapomeňte? - proíti Nrtaž
uH" Udňí pan Hancbah tihíraíc
(t fMy rycldejiíítři krokem pmik
zastavit se
"S'eZlipoiio'ite iHViijioilii Ale !'"
11 lul iiwii ía kiiiiiliiktmem ale 1
h-Lnlnvl' ImUt vlnku lihu ieho li lieziljítlial Sotva O ZruklMU jei-
" " I 1 _ t
nřeliluíil huU pl'PIP'1 '"V nemieu-u se ion
II inu ii 111 11
Pan llanilu1 setrval nepohnuté 'ustaviv neuateKo onoiimu
tm Nvétn inístč po nr-knlik minul j "r i""""j
rotojviiuee i"iunii pnu ro
klasa podčkovitl Podobné tičiníl
i vrchní kouduktor který seskočiv
s vozu pospíšil zotvírati ktipé
jemu pan Stoklasa poděkoval zt
pozdrav a díval se pak kamsi v
neurčité prázdno
' V tičkolika jen vteřinách byl
vrchní kouduktor pru okamžik
hotov načež učiniv nkolik kro
kft k zamyšlenému Stoklasovi vy
ruíil jej cipčtttítn pozdravem t
"Má úeta pane přednosto!''
"Dobrý den'! odpovídá ósloj
ený% "ťo nového t!V „
"Nic pane přřdno"tt0n přiná
ším pouze pozdrav "
HAK 6d přítrlq IladWarV
vpadl živé pnu Stoklasa a klidné
přísnou tvář jeho v níž se byla
právř zračila naproatá tiPZtoyalért
kovjtMt přeletí fimif-v vtfdnlho
lile přece příjellilii-ho poeltll
f '' Ano" dotvrdil lakonicky kou
duktor -) - v -"drávf''
optal sp Stoklasu Ži-
vř :
'"Mráv!" dotvrdit opét kou
duktor načež dodali VilárovcA
iiiámjiHiip přednosto poprKÍtt
abyste — —" "'
" PHtch' po nejdříve na
vštívil není liž pravda!" vpadl
[kvapné přednosta
Má
O li
odvrátili za vzdalujícím se vla
kem tak dloubu už tento zahnuv
4 přímky za nejbisí vršinou zmi
zel e
Zastav lne pana Hanihala v zá
vi(ční hodné společnosti přijetu
nícli ba nejpiíjciiuičjMeh mysli'"
nek jaké kdy ťiřiulué chladnou
duši jeho rozchvívaly a včnujme
po nijjaký čas pozornost vzorné
mu jclin příteli Albínovi Htiiklu
sovl klcrčmu byl právé po vreh
tiíin konduktorovi vzkázal čím
byl tak nenadále a zároveň mile
přckvflpeií
Také Stoklasa byl již podobné
jako pan Hanibal na nruhdejší
vypravení zvláštního vlaku skoro
fiplně zapomnél fřftdní záležito
li kteiymiž byl nucen se oliíriť
tí byly I vzpomínku na to tak
do pozadí zt lučily že přípotne
nul si to v právé iiiliuiffcíi nékoli
ka dnech sotva třikrát nebo čtyři
krát — a právé dtii% neb určitěji
označeno právé v okainžíkn lul v
ze stiinlee páne Hanihalovy vluk
Ne hnul připomenul n! to náho
don jeáté jednou ale vzpomínku
dusí jeho jen Slehla a hned po
stoupila vzpomínkám n myšléji
káni jiným
Pan Stoklasu
přecházel totižl "Ano!" zni odpovéilV ''
maje obé ruce kříženi na zádech prý pro vás nad ndru pořéšiteln
složeny právé pu prřřnru zříze
ném u východu z nádraží očeká
vajo příjezd nejbližíího vlaku
pouhopouhé dlouhé chvíle jaká se
zmocní přilil umést naných stár-
šíeh jidí vždy kdykoli nemají ná
hodou třeba jeti pii! hodinky pra
nic ' déllí
A právé taková pro lidi páné
fitoklasova zaméstnání spíše mu
čivá pňllioďuika hyb n mu pří
mo vnutila Odbyv si před tím
naléhavou n dfiležítou ňřadní zá
ležitfinl1 která po nékolik hodin
veškerou jeho duševní činnost za
bírala pocítil bezprostředné po té
mírnou prázdnotu duše a vyšel na
perron aby se po nádraží pouze
porozhlédnul i " f
CPinív tak á' nespatřiv níkcie
by jej v rtřadním neb neňřad
ním fililedu zajímalo popošel bez
dřky a bpzmyílénkovlté až tm
druhý perron kde p6eftíl ješto
vřtší prázdnolu "duše nežil před
ehvílí Trprvé kelyž přeSecl né
kolikrítP po fierronu připomenul
sí žp za nékolik minut přijede o-
nbii vlak vyplnila w prázdnota
duše flNpoi doNtojnm stirojřiípm j
ér kal na vlak tipvédn proi '{ '
iWmifm ne-kahf Aaí po dcHí
n?ínntách( po M byl na okAmZlk
připoiaetitd vypravéní zvtáštního
vlaku zuvznéj z dálí tlf úi
Vrokft zvonkový slřiiál ž# přijít
'(éjící vlak opouští prhvi posleď
ní Ntauíelf po íetí nebo Nedml mf
iqňW ZNVnél puk y itMprwtht)
říírn blízku Ipalil AtokMsy uihráu
ruky mm fumlnvil i'o4nv vwnti ' - HmtmMtlh JííiI#k ' sm frtfkhlM I fclW
Í#HM WoHUk vlMnl JyB#fn vfén Wók!í'řvfo áotih
váoj ! konduktor tókoli stsil n ha4# mlU radoít &$d jeítl ívou wbo' ířch'dlíÍPR cíautiiS u " (TfiiHZtltrlt '
pry pru
zprávu "
"Pro muctt" zádi vil se Ktnkln
a : ' ]
"Ano" '
"A nevíte jakou!"
"Mám ji apoň nupovédét" zní
odpovéiF "Pan Kanibal bjl Vy
znnmenát) ' '
fNcní možno!?" zadívjl sé o
pét přednosta je vé ve tváří fnír
nou zvčdavost' "A kým a zé
prosím!"' ' v
Víríricctú N" '
"Není móžhoj" ' ]')' l1'
VbdrŽcí démantnyoti j Kfltnifu
ta v eení ml tkíet žlutých'-'"
' ' Není možno - nenf ' niolňo V'
'li vil Ne pnu HtokliiNfi ! lut#d 4
pétoval lftrazppi avJ dolazt
't"Alc žač'-začf!'
'"Ku ryphlé yvrravcfií zvlášln
ho vlakíi před nékolíká dity' v
ložd konduktnr
Tvář pán& Btoklasoitt Jevící už
dosud jen mírnou vidy víep vtok
NPívztqáhajfeí zvéduvoNt pfrttllp
po tomto vyNvétieni poni Juko ti4-
patrný Ntín nevolp Kvraátív écýt
pfímhonřll vo?íIp hpfd )frnri
pnňnf zamtkM ďlá t vhFtiM tif
blft abychom tak řekli mrak
nou žvfdavwjf 4
h!ttiU#' Mi tť" vyrazil
pb jako by mu ndovpní éitířo
ripjvlUÍ oarnabioí
Knduktor Opakova! ío h
své vyNVétlení i V t
"AU to přn nií možno P' z
hučel p u HlokJaaa
n Al ém éráskh pnm phán
