- a
ROMÁHW OD KARU CWim
1
1
Jíl-kll
tem
NA
" £„li ii j t mi uilťi wt #Himful siityut l ii n pií
ukously" ptul ťipíftlitě "ji vid ie m fy litu íijiinfnt píe"
nim tu liátsiívn ř ty pútvory pťjfnetn j-tt í romysli tii fa
tiitu sioíih to Vdiidruinnuj in k a k pani blě dw SeřfUiiei
?e tlí !
ora nic
B-d- n' nm %íi!i j
M In ' j li )'liiM d '
lu 1ltali'iit idjfi d Babit ml
klpUt V ětrwitci l v tpmi kd
hb ee i jlHhi jl k ri4tl'
Pn-sim jich liftlf" pvJítn jPutii bábu ldi sh sela Ji
JÍ % j''"tli mní nějakii nlu tu při d tím u diiíiekibw tlk
sehibí Til tnh tul huňatá se d i s tím liptlilťla lidt O a dlouho ii
lllft VgLllfc1t í lllt tik !! Lit llt1lll ttfKkil ltli li 1II(IeÍ] ll '1'
fftaMi-iii jíi' m" -i'i 1'- 'ti'ii HSI ' I 'li 1 II f
I ' 1 i _ 1 1 I ' i I I 1 1 I
niv mne noini i pernnu nruivti inu uptve vucuraia vuuu U uuii
lii!" Jiou tm liwíiU lUísť irmmi jako
"A en tak pozdí išvakf !vku" ki'k'iMtír Cutitoi dní si indiu tu i
ptal m Prodi-tký odháněje rvt 'masti luuvil uniřot rcíli uiu M-ícl
řU-iu psy "n 'iky r jsif vtk I'ufnýtv d naskákaly
stiU"' -vnu lid ttoí Hip'n# '!ik jikn
"Dinlm ve tnuv tserií paio p{-( ňv tQ ui sp to nlfflolo k
Svnkr ni jsem myslil h j jilct5tinu Za tři mnít! tlial fot-
uiítn jako miicm
SlvJký vyprnvuval nuuuíliavč fi
Idu I ilií i p-1 íllM v %cil!ú i
nnvilřuji a k1ú M'ku" říkal'
Alihí ktrři liofrla il-íťkdVilf i
i
tu fttnt jnl tn) r fiui
" iMtint ! ! „ t li t l t í
kťt k lil n t ttl lil ):il " 'U
ťii ii-l ri'iiiíin } kiiti
'rit itilith ď l mnHi lnttí
tni tniti i niiii (ririn ntn 1
it itr J l liřti' JÍ !! tnll í )
jUirtj n Imiiki Ifllžijiír'
ríltšlil Jt l Mlř B #IIhÍm Ji
vlijat
"Ilhiii? hi ji t U-ouiUir tif
IrutVl klyl tnu tíku ty-
ilty 1 r fctfltkll iilijrvila jikn pit
hhííI jiik tu iiiiiini uii"íi5!'i
tm" ruřlimiif il o "miftu i tif
li Itftefe !tII ul Irtfhl tt í
mi rmi i' in ~i iimii rpi' ' 4
i 1 l t il i ulili hkiA IIAfttJlá i
nt- # t -Mil! lřll Ulil MHU IHMf lil III III
V í
Viii hiii jliiii"
Hltil
tttní
lipfinit"
lilku tni vatulruviiihn jm
knřili II Uť i tlř # jim u
trn malé luSi-ní kilybyrh Ityl Krudo-kv sr Khovlvnvř usrutrit
i
iinl jťii malí f iiMorif ře jstř na
i-pxtí'' nmliuivnl hi llrtilrcktf —
"aU1 to tak t čistit jasna Suad u
ytiiítt1 h' ti'if jmiui tás uj vrknti
nriiidlili A h přšky jste sr pu
slil!"
"Kouknou se pane žvakr t
toni jf to právo lř jsent ne tak
oiorJÍl" vypfávřl Sladký uklij
iířně "takbli" kily! řlyvřk ve vo
zí' sedí a jedp nui mu nepřipadá
juký" je to kus cesty Povídal jsrtn
odpoliulni totionni o tnnř ťt
nidá( že sr na niťh musím podi
vat jak s'r jim daří převlekl jsrtn
if a už jsrm mašíroval" j
"Ale venku vas pfee pouo
"To vťua asi patu akír by
Iw podivní u srdce" pravil "to si
Umíui tuoť dulife představit! A no
jsti dílal kdyA vás fnrnnin ni
('tivojnr t vnitu hloíit!''
V tom sr Sladkému Jenž r
vlastním Typríivžním unavil v
hlav rozjasnilo ?e twlik odhoril
od účelu své núvstř v
Cli vojna jsem Ad ifAky"
odpovídal a ťhtíje si dodat! od
váhy zugva se o) na duo impit
ti se mu v oiiVh rozjiskfilo
"A kouknou se pane ívakřr to
ly ani neřekli proé já nem jdu"
pravil ta chvíli Ale Hrodeeký byl
ní Vwl u vím u i' l i" li í in wiii 'ii'V
Rvnkřo neneehám" vpadl tnuym tuk rozveselen ie ubrousek
Hrodeekí do řoci "nejlřív po)d- idvořilVfh obledfl odkláilal
te dál a pak i o v5em phoyoK- "jro pcn{w jio iipomínat tni
me la vím e jste aoRuaant iip(jjoui provil vesele "Vy jste
svnfil ani nevevVfcl když js! nij-slil pane ivakíe e já ve dne
lined po poledni vysel béhájn po lesíeh a H jen v noci
kli vah Lf nikiAiial I lťl 1 1
'V Knlv l"M J wi i ii'i
že im nohy nehly" doznával do
liroinyslne "lilml mám jako vlk"
Věřili clo lennf kaneeláře
"XtiSi vSielini spí' Brodeckí
už předem dáli omlouval "ale
homolky g chlebem a máslem rám
Hára předložím abych je uebnreo
val" "Pánbfih jim in nf nadél panu
ivakíe" děkoval Sladký a n1Íiv
fc mu v ústech fcbíhaJy "to inrié
tejT Jtřijde víc k chuti než kdyby
mé smažené kuře předložili!
"Dám jenom co mám" pravil
Hrodecký odcházeje ' do sklepa
Vrátil se talířem do vrehoratH
naložením s bochníkem chleba n
ho džbánem piva
"Už ne mn8 ulevuje" liboval si
Wadký a s chutí prvou homolku
v rjpOlky rozkouši Pak Kkleniei
[dva na ráz vypil až m rnu v o
éích zajiskřilo ' '
"Prosím jich jen ne na nmt
pane Svakr nekoukají" pravil o
atýchavc když do polovic talíř
vyprázdnil ft třetí krajíc chleba
tlusté máslem pomazaný načínal
"Nnad jich neurazím když jich je
hté o jeden talíř homolek popro
sím" Brodeeký r tipřímnS rozesmál
"Jenom jezte pane Svakře jak
dojíte okamžití přinesu druhý
talíř" pravil vesele "To rá ta
cesta pořádní nebrala ! MruS jen z
hlavy nejde že tak najednou je
e odhodlal!"
' ' tTiMilfi au taň ifh trií íím 4t tul'
jsein doma a tak jste přiiel v no
v i jo ubynte iu5 doma chytil a
bych se vám xieuiobl dát za
přít!" „" v
SSladký Ne zanlčl do krvavá da
sivým htudeiu Jakoby jej nikdo
V Ueděli po hrubé mfti uu muiiíf i
do košile vyuvlékl jej uiéíťanfl
a tak jej odkiyl Kázem se mu
víecky homolky jež prúvó hltavé
snédl prouinily v plůdku v tíí
ké hranatí a SpiAt kameuí v
KtÍNuěiJoMi několikráte zaikytl a
krátké tlusté a eldupaté prsty n
óbou rukou ne mu zježily
"Pro bohu jich proím pane
lávakr nedivřjí e mnř' Vpravil
pokorní 'to vřdí kdybych tak
nepotřeboval že bych nc nit titko
vou centu za tohohle paniého po
casí nevydal Ale nemáme nemá
me I Povídal Johanna: seber Ne
a jdi bratr ti pomůže to jo Šle
chetný Clovřk Hekni m otevře
né jak to s nánii vypadá bratr
nám hned potafiie Tak jsptri Sel
jako Kristus Pán a kdo ví jak to
a mou nohou jeStí dopadne"
Brodecký nadarmo dunil amteb
Zachvátila ho vlna smíchu a dpi-
ní se jí poddal
"Jutě vy 'dSliny" pravil —i
"zkrátka potřebujete beztoho se
vám uKtftviéní' nedostává a neví
te jak se vymáčknout No neboj
te ne dotitariete vfiecko jfttí dnes
h témi penízi w vyspíte Pod hla
vu ní je dáte pne Svakře aby
vám je nikdo neukradl Já vám
i J„ - I -! i 1 - li
najednou chytilo" rozhovořil 8- ny nopi usteu a vynpire
Sladkí' kdvž Mnngytll "a užhfl "ž wví'mi P2''
jsem letí Do f'aft jsem letél jed
níra dechem ale v falech jsem
padl do trávy na příkopí a tiž
jnem dál nemohl Hodinu jsem
tam na příkopí odpočíval Po ho
diní jsem vntal ale Slo h mné
jeítž hftř Pravou nohu lnem l
oskřípal Jede forman a povídá
íe jede do ebvojnovských leNft pro
Iříví a tu já U jdu k mm n
návítívu' U mám jejích etru u
ženu To jsem hned vidíl jakou
tady mají velikou váínodi Pftví
dal forman U jích mne dobře m6
l taky od tileh dHvl ktipnjé & l
by mí do Cli vojna uvezl kdyby
rnrií bylo libo Poděkovat )mi
ar vlezl jem lo vozu a jedí jmne
V fledhdeh mě nolia Uk pálila
jíe jnem h íil %mÚ btty1 ob
vázal jnem h! nohu mokrým ha
drem A ttt m jím forman dá do
vypravování JaM# bMhyfal fa
nohy brant ! 'f íft takhl" nfl
hti skřípal íiob t tmi riabíTda
Jako knv i ví mt frrnti Od
vezli ho do Df k flokforovf a
doktor ní jinak jw l wtj thi
oííím A tu jím forma p
Pro boha iívího jich proním
jenom nu m mm pane Svakr ne
zlobíjí" ávakřífek zprudka ae o
mlouval Vto já taky vírn že ae
u lích o peníze nemiwím báti al
potřebují Kouknou e j4 jnem v
takovém postavení že al muaím l
od Aleia jeho pretencí vypfij
flt" Brodecký rázem zválníl
"Pan SvakřV' pravil pFíaní
"Altiandra noehte na pokojil 0
atatnl nic břeh proti tomu ncrníl
aby vám a ví J podíl pO jdilf když
bude ebfíť jd pat m mu4 jeho
Kdíl m raáem doní pro viř lit!"
Na to Mi Hladký neodpovřdřl
Íírie4 jinam 14 (AmIW a ponívadž
tAÍí popíjfl tttávaJ m velJee
hiOTOrnýiir VotM v noei ifl!
mu Brodecký v kari6#lářl na po
hove V '
'' Křótiknoú W" ' pare 'Ivakř'
WffaP mmMfV&rhvrWn
m rowháwlJ "Álrn4rovÍ byeh
ji t 4at pa Mm náramní rá1
provtílít ale já a avfii 6im n-
dám dopuítítl Ddm i Wyby mi
" A t ív Totio ku to i toto a
se indítij" nninílylii "kdy A j-du
jo séhi tiik jsrtn ttitil fádrt Mitnl
N'1'iho fiMiii nim tietnáiii bťitrt h
eboVrj u!e kdí jsuu tlllll tíii břii
l e jinak buvofl o my jsme si
odciíenl tú bych ráda % tibou po
misii" i tio H ti -íc nrosla n kil s
námi jižním maminka pojde ta
nám li'bnde piekáictl Tv linii'
povíš en kd" rnmjslíi vis To'í
Cku jako Idy jsme se vrali a pod
Meráékeui ua nase pole jsme i tm
dili se dívat a ty inné vyprávěl
co Všecku udélás "
"Dctino!" udliyvnl ji ale v na
drech se tnu všecko rozbouřením
krví rozkloktávalo Jasnit se tnu
v hlaví obraz té jí připomínaní''
doby fiizžeboviil Bylo po svatbé
a tenkrát byl vťtsim divochem to-ž
dnes ano 'jakým byl divochem
tenkrát' Tenkráte nechodila ne-
sinéla chodit i u by se vznáíela no
sil ji a z rukou ji nepouStél Jako
když ze Sahary ohromné poiislé
do oasy nikde v té ohromné poti-
Sti žhavý vítr zavane To byly i
vota kvétv nejrozhořelejíí! llir-
vami i teplem!
Otálel a návstřvon v iirjuiu i v
&áíí a už koroptví hony začaly Po
letní prázdni nastala v lese práce
V září už byly návrhy na kácení
lesfi lesmistrovskéniii úřadu před
kládiíny A také Anna- nepospí
cluila V ktiéhyui bylo plné ruce
práce Nakládány ryzce a rajská
jablka zu vířeny broskve1 'a na
kotlů vyvarována jxividla 1 An
ně bylo v tu chvíli téžko z domova
odejiti poněvadž na alužkynKjirt
Icbnonti nemohla Ovftem u'prvi
dcl vypomáhal jako vždy prakti
kant Krb Byly to jeho letní prázd
niny Se zapálenou dýmkou wdél
u kotlů a míchal rozumní povidly
ftám pod kotlem přikládal' V- tu
chvíli mu selskému synku píipa
dávalo na mysl jakoby si ho fořt
ml wdlaclny jen vypňjéil a jako
by ho míl fořt až tmi povidla u
VHří zase do sedlařiny vrátili Va
řil fořtovi povidla po starodávnu
podle nějakého starobylého návo
du jejž si z domova odnesl
Vfieeko se- neslySní k podzimu
chystalo Listí jakoby potajmu z
umdlených strowft se odtrhovalo
a' jenom trávník o jeho návratu
"Podíváme xe tam až na postí
cení"" rozhodoval sp fořt "bezto
ho se tam Aninko zise víichní
sjedou a bude nám veselo"
"Taky jsem ai Toníčku nn to
myslila" achvolotala jeho ňmysl
"ňkoda že máme víecko tak % ru
ky jak by bylo pkné kdybychom
se tam mohli kdykoli se nám za
chce "podívat 'Já bych ni taky
víceko jinak zařídila Ale nnad ae
nikdy vfieeko upraví Když ne ne
dá Ráb odnést do Pobížovie hne
me ne mu Z Pobížovie až ne dá dí
la t a pňjdeme do Hábu viď To
níéku!" -i
"I to jsou nápady'' divil se
"já nevím ít i o nutí rnyalíá!
Já jcm a tíiole vfiítn srosť a dokud
budu mocí dokud mní z toho ne
vyženou nebo mrtvého odtud ne
odnesou dot mi se odtud nehnu
Tam to v Rábu mám jen tak —
pro radost I"
Nejeli do Bábu ani o posvícení
Když bylo vňe uchystáno že poje-
dou ohlásila vrchnost příchod na
panství a návátíva "Rábu mírnila
býtí schválním poslem odvolána
"Kdyl je to tak zajedeme ú tam
až o duáíékáeh" konejáil Brode
cký Annu která byla ustavičným
odkládáním cesty velíce rozmrze-
na —
"Já tí to ftechtíla Jwiíčktt ka-
zití" pravila "ale já ímn ni vaVi-
eko takbíé představovala T pak
řekne U dá hospfxlflíiti na ta
kovou dálku a to by ípatní vypa
dalo kdybychom ehtíll takhl# ho
pódřítM Ani na návítívu af tam
oevypraviřTÍe '
a ©oo pa atíndoMa ék n$tUV'
odporoval "Kdyby álo do íuhího
tak byeh s faro vypravil do tu-
bído nejde ''Jsmitr je uznalý
'křtil a na konec mně tu přece j"
notu pni btélil ' Penie iloéK ff
luířf ani ti'V í jak pot ídul uilnloe
in- 'a Idy i budou rnřutiiiii lnisfn
daíit co do statku dají tseiko
jitu růstané ' !"
"Tak se přece ustuířir jiravita
Antiú tispokoji tiě "a toho jsetu s
ani tolik nebála to jsem nčekáta-
la"
"I mlě teď řeknei Je jsi tie
bála" nravil se smtcbcni "když
ifi že se lesmistr nezlobí a zatím
toho jsi se bálu nejvíce!"
Ke konci i íjna přihnal se do Po
liřžovii-ké fořtovny jako vítr Jan
"Snad tiž nebcís pru peliíe?"
ptal se Antonín
"Ha tiž hěříin" odpovídal vesc
le "ale když dáá dobré slovo je
ítí pof káml"
Hozhlédl sc nerozhodně koleni
nebe
"Jen si rtech Toníčku své p"
níže" pravil po chvíli "a všecko
dídicttí a zaplať Pánbůh za tvou
dobrou vfdi! Mní nemusíš vyplá
cet! ani krejcaru ne snad že bych
ti peníze vysokomyslné iiarovai
ale protože mní to nenáleží Já si
jeu potud myslil co uy lekl ne
božtík kdyby tak náhle vstal a
seděl s námi když jsme se dělili"
"A já jsem st jen pořád myslil"
pravil Antoniu s tichým usmívá
ním "abys ty si taky trochu ne
muoéil když se mne okresní sudí
při dědicnn pořádnosti ujímal! Já
si tě moc dobře povšiml že sedíš
jako ua trní Ale už to bratře
pusťme z mysli a dívejme se ntt to
ne svýma ale jejich oěima! O ma
minku a o Kil ii byl bych se musil
postarali za váceji okolností a o
ty jřieui sc snad postaral!"
"Spravedliví jl uéioil!" odpo
vídal Jan vážuí
"A Sladkým jsem také tu asii po
moci je to seslru a oni potřebují i"
dodal Antonín váhavě
"Ti potřebují" rozhorloval se
Jan "kdyby každý ták potřebo
val jako oni bylo by moc málo
chudák ft na Kvítí! Ale vftecka čest
dal's také všecka ěest'Sadkcmu :
bál jsem se že nám udílá skandál
a Sladký se zachoval jako kavalír
Vidíň Toníčku já už se na Sladkí
ho pro jeho chování nehněvám!
Konec koncil nedáváš cizímu dá
váň sestře n když otec nedal pro
tože nemohl dáváá ifn nřhoi"
Teprve pozdě večer když už
spolu sami dva s Antonínem v je
ho kanceláři u plných džbánkfi ae
dřli modrý kouř z loveckých dý
mek nad nimi se vznášel obestřely
Janovu hlavu mlhy důvěrnosti ti v
citovém překypéní poěal se bratru
zpovídat i ítekl proě přichá zí
Rozvláční rozhovo(íl šív o svém
poměru k Amálii K
"Na venek se zdá jako' bychom
žili nyní vc nejejfií shodí" vy
prá vři "a my opravdu žijeme
klidní a tiáe jako andílé Ale já
už dále nemobuí Já "jí shovíva
vosti nepiitřcbuji! Nepotřebuji a
by mí ona omlouvala a dělala mí
lep&íni nežli jsem! Pořád twř v
hlaví nosím kterak bych jí řekl
že nejlíp uděláme když m rozejde
me a budeme žití každý zvláAť'
"Je to tvá žena" pravil Anto
lín mírně "a třebas bych uznával
a také se tím netajil že vy dva jste
se k sobí nikdy nehodili a dosud
nehodíte a že doma nenalézá pra
vého ítísfí ti sví žmiy přece jen
je to tvá Žena Mírou jsi si vzal u
ženu ze svobodní vůle Ostatní
Jeníčku vŽ si Jí jiná by tl tolik
ncprorníjelft jako Amálie Vžij se
také trochu do jejího postavení
Pomyslí že i ona se v (obě klama
la v tobí a ve sví lásce k tobě A
rtialíe je bodná fena a když níkdý
chybila chybila jen U í tí talí
slepí oblíbila Ona míla tenkrát'
když váa vrchlovíc dohromady
vádílí Hel "na I" protož tuU
bylo lhostejno řakneídí "anol"
nebo "nal" Ona t4 míla o4mít-
'-'fVrebfovle mi (katili Život já
vím že Ali za oíe ůtwtJže al
jakým právem vrcbňovie mní rnfij
Život kazili" trpea l Jan atéžoval
#
' U [)] D irtYi INMUCJCa
KsSW řr ntmocnlho ínním uHvánt
dha rmik
OKO
fjilnf ttr(j ttk itf MJkI amo tV Vfieidljel lf
1rl tidl ěvlt
(! ťtif ůobv v%Vaiif řmilHfa — ((# ftirrief
rittftb Iihtvl kivlkill loiltikA a bh — 1řt t
Rfvnttlim -aemixl Itttr a Mvia aillíaoit ticra a tnnoba
jlefrh tfáuhft il6iall tfttot Utrf pb ulítáním
flHil tllHi IIMwata fsx1 fUliit MmIi M ť4ltl Mít M
DR PETER FAHRNEY & SONS CO
SSOl-lt WathlngUrt Bli CHICAGU ILL
it aa u 44 Nit ttal
Pttritan mouka
ZAíUJKA — Hpotřebujle plný pytlík a nepodaří li se vám
upéci nejlcpít chléb jaký jsta kdy pekli vraťte prázdný py tlík
svému obchodníku jenž nahradí vám bez námitek vaíe pente
Odborně mletá i nejlepžl pšenko v America
Váichni (frocerbté jl mají na akladí
WELLS-ABB0TT-N1EMAN CO
Schuylcr Neb
Vlnit" oíiinmiijl víem řettiým itsrým l ovým pf frnl veílfti t vlimtitlm
HOTEL "PRAHA"
který Jmi úplně znovu vyprsven vlm vnltfnlm míenlm vkuiiě In
kvrovin kl krajaué ravttait! do Omahy nalexnou nrni řAlnoii ul
luhu a poliollt tg uejlcjíit Cliutuá jlll a froví hM kuchyně vfy
v4 uujiokojt O itleA nitstutrb I veiikovulti krajanfl uitlv fálá
JOSEF PIVOŇKA
OMAHA KEBBAIKA
Bob 13 a WiUlam ul
Zajímáte-li se o texasské pozemky neho
olejové projekty pište česky na
STEHLÍK & BABER
Wichita Falli Texat
"ti jiroc máme my dva kteří ' jmc
si oba břemenem kteří už jsme se
dávno rozešli n snad jsme se vfibec
ani nikdy nesešli — prné máme
býlí k sobě až do smrti spouláníl"
"Člověk musí mítl rozum Jení
čku železný pořád"k musí býti a
člověk sr musí železnému pořádku
tKrsňiKbrtovaU!" hovořil An
ťoníií míVní -' iťodína je základ
Veškerého pořádku rodina mis
držj pohroiiiadé Podrob sil tomu
y cem jsi však jé tí líp než tvé že
ně Tv do lesa st každý den vy-
liřhneá a tam to s tebe všecko
spadne! A jestí ítěslí žeý jiříScl
ke mně ratřícku a žes upřímní
se' mně světil'" Zaželí fó vfieckiřz
hlavy á"z (TbV v cem sedíá nž se
nehýbej V tvých letech už se mu
sí řlovík umoiidřiti Sebe bys zni
cil o chleba se připravil a do nji
stoly bys vlctřl! A kdo ví jukřby
tl puk bylo! Vzpomeň si na #n ti
ku lalty iiemá ve váeui na rftžích
ustláno a mléí ! A jcátě sliánět po
máhá! Je use podrob Jeníčku
nebraň se železu!" „
Mluvil s váánivou útěslívostí
"No děkuji ti bratře to se zas
to-vemná tak straílivř rozžhavilo
za Jímce mě to popadlo a třepalo
to mnou Jakoby mní o chtělo roz
um z hlavy vytřást!" zpovídal se
V ty 'neznáš tobí se to nikdy ne
klané kde pak lý !"
"1 taky e mně stává" pravil
Antoniu s vlídným shovívavým ú-
DR KAR H BREUER
operace a itnské namoca
DR MILOSLAV J BREUER
dlagooia' vnitřní tamoca
ČttTt LÉKAil
'H tittít ifíMiivně tnama dokonaloa
lutinratnf b repoxniv£nf váedi ncruoef
MAnin iioinoifiCut apojutd pro vlaoii
'iv riicrun( n Vnittnl pflpflJy imruooL
ÚrnitiViiN v pokoji ílslo 210 Soturlty
Mutual Budovc
Hevvrovyebiiiliit roh 12 O lilie v
IrnUffi in'li('fl v pt#ilu Llmiulii Neb
Alo když zaslechl že
jťJiŽ se už V lese ztrácc
hvízdá tíáe se usmál
si Jan
vesele
"Jclio bolest je blnboká'íile ho
jí se bez jíev a rychle4" řekl si ň
spokojené ""a tací jsme všichni
my ncjnUM muži cinú jsme muži
nálad" 'I ' '
Teprve na duííéky vypravili se
do Bábu ť'ekali je poněvadž jim
švňj příjezd napřed ohlásili o-
statuích vsak mimo nadání uikď
nepřiAch
i
"O posvícení tady váichni byli
kde pak teď v tí zímé aLc jím
iiecblélo" omlouvala stará paní
tuto neňéasl "a já se proto mí
zlaté děti na ně nezlobím Jeti
když vy jste přijeli aspoň si vám
postěžují beztoho nevím kde mní
hlava stojí A nroé jste tv ubohé
sírotecky s sebou nevzali moje ku-
smívem jako zpovědník "ale já řátka zlatá! No báli jste se víf
jsem z Irvdšího křemene nežli ty te aby se jmu něco po cesií nesta
A pak je to tobí celým životem
kdežto mní ú-rt slabostí i já 'máni
oéí u smysl pro váecko Ab já
vždy takhltMivažiijí co je není od
véerejíka není jenom pro zítřek
Váecko se na svítí ňcelně vyvinu
je ("o máme nepovstalo a není
bez příčiny '"Váecko je posvíce
no rozumem a zkušeností předků
Poctivý ělo vík poctiví jedná když
asjíiň nebrání aby sc váecko dále
vyvíjelo Ale (iřevracetí se jo ne
dá! Přes koleno lámali Motýl ne
bude najednou vrabcem' železný
pořádek musí váecko ovládal l"
Kozljovoříl jakoby s mu mál
odměnou za to Že i' on se vzpo
vídal se vňím co mu hlavou třá
slo zvířili A zlámal jeho odpor
K'Iyž Jan druhého drw íasní t
rána jeátl za aera odebážej bylo v
A JÁ Vt ' t
aby
lo!"
1 ' ' 'i f '
Přoiní slařostlivostí jí stařeckým
žvatláním ňumíl Z kuchyní táhla
vňné cítronň z nějakých pikant
ních 'omáéek rozehřátá Kál la bí
lala tam okolo rozžhavené plot
ny JV-klo se a smažilo neboť ho
spodář přijel A zase byl vonku
smutný listopadový den! Deátívýl
'A prosívílí oblohy jen chvílemi
nesměle vyskakovaly proudy sltj
ncí ní které divoký kutálející let
oblaku hladoví polykal A stndej
ný vítr pomáhal smulkfim podzil
mu Me alíř na Kabradé tilrbával
žlutý lisí m listem jiko dnys 6
(tikového kalendáře Kacbay na
louží f tiávsí i přední svítníen
bylo vblétí náves áplýcbaljrse va 1
ípíoaví proslydlí vodí Hejno htj-
ú xtymmm křáéelo plíb nom-íat blá
tem Ht tulený studený vítr! A
je? chumáč listí blátem m hwúly
"Přes vávéku líbkomyslnwt i
nmmílÚvttt' k to truntu do
jřaitňf7íoW' o y wvítfikírV Vtf líkýh
si Antonín dívá jo a ladrjf-prntw feaeblttýeft 4-entjhJv
eím "aná by byl Jlnaíí kdyby
si mohl řlovík žívot podle sen
nřeíířiaéífl"
bylo ťitnlno
(PokraCotání)
(