i)
i
'
: I
itM
ROMÁNEK OT KAM rUVlWKY
t Je li n
# )4tí nonilooie n ttM t
u'1i "k m UpVmtn ř t'-w
Jint f)n hiMn d(r'i '' I
tioll V řiMei-h h'tě t M
l pl ti 111 bU f l
MH k li
! " A i lKv spokojen"
' 1 t 1 se Anlituo lMiatdi
IIM n i (1 l(iH' h Vis
iimM "
'KM T'd'U tuU i t
ujilrft I#t( JsMW iJbVi
A t ist J l mít? tldilo On
tl fthtitt tl i fof ftilm! itl
IUI ) l llÓMílO"' U M' ] "I-
ttteiOt hojím khliv % i-lio#
lil tunii k A éit niěiho byh
1 luh klt lllhlttitlln OtloU oh M t
t! r km d
"MIJÍ t fl "
ii )iiiii ' S !' by
ll v lo slf Li!'
kr-oo ii li' i- to m K ní i mVili H dJ
nni il ') i j ti pI' lni pt-ohánl 1
" ji nil ' o ti In HIM 1 t hKlolok spudí' MIM
knidli tťiis pni ii'lti(i! lín ki'tii' n Vtnilti
Já (M il tllté ÍMI'I M ! U I' kil ! JU Irt stl
lo mni st im jmW v í- ti-' iii! Venku tuifukuje n dělu ji
tmi ní pt v kdy! in i p i y m j k-hy ifiim t-onnml rt ta ly UtltS
' II Mutf il tmi ďr 1'ikl'iny KÍ k-lli l' i'"'
tiiil ii fu ní' il lti t-t:i l'i lo''Kn ii-1'lnl ri' i(JI-v lv
5„ jim jilx liMiti ] In tliy iři'lC
Sd-íí' I SlilK' t'' a ť' iMni líni sis í
)nu tmi vtii! im ' Tfil kily KilřifliM:i ntni!ři'
V iliii-lni v lunřil všini O i ji ! ! % h I liylu Sliiilki inH n iiíl ť
t nli'h ti'ini na Antnii! i ] ííji Mino iimM pnoriiuit i n
Ali Antftnín -i'l kl!'ln' m tii' ii-j knfi nrlio ti nmKrkť-lio Krilřtinni
sinlvdl l ji HHi lřrl{in'k ]ý'hy i tinni
"li ii in i to iiiitn' sinll tlili' (Irnsll linly iiinlíili
rMiil im tom ul ti' to'líj Oknn( nli Imvil m- s 'nln'io
liiťnit!'' puivil ri'li"iln"' n t 1 - a Mk " tti n klyř Kritmnmi srpnv
l lilusití nlil '"lil íiiuinláí- hliiiilř jfj r'Vl íi
"Nnťt jn-li nrlniilii" fiilmv M duli má jcŠtó ii-io l)i při
i i tu ()! "Um ulr jolo oplufll hy lil k HiffiH!
Im- ji ' o i tnaiiiiiihoit jti
rtiol Í'U i inuinmlit!
"Ti V
VlHlIl
Oítinl ii lovťii loknu i"i W
Mlu'- f 1 1 1 1 1 'IHlt lllkml lili
fl HkiI jí hl řrli niíliAřrin' ly
ní nitťAxtlil irtm AiÍm-
nikili' inňtiiinMi in klopí" I n
Ml k1 11 Hiprir fiMiiiMiíni IsiklUo oo jn ltlinM nnil íií''
ilřl Midi Miif "líiky nu tu m inutu pMtrio m lni íihiiiio tiin"i- ryi lil" Ui ni nin m fikfj Tu ím h jsi n
"íimi inM-n tmt in tliU imvfm
kli- lunt lilavn stoji llit?Hiiinii
styíi-li jak sn to nul inK-latt"
"KiiVjí jtonurrt sly5'l!" pni
vil Kritmiiim uctiv?
"Tak (Kcpíšou in viMilňř ii nstn
trk jim naliktiiji" pnnmrfl siuli
p nlirútiv s' k Anloiunnvi ilmla!:
"A nul jdoii sfin Iiaiif TuTt!
Po povídánu' si co je u hicli nov'--lio!"
PíiHoiipl mu íidli k nknu n Vily
lli naliíill nul dout nik
"Jen mí ynpálcjí" nutil lio n
když v oslycliu otálel súm (Imt
nik mu itadil V tom oknniiku
zaliloiiilily vNiitonínnvy o? i nu nuit
ku n k jojíiiia of-inui hc setkal v S1
dčla vedli Alexandra na kraji lu
1é lavici h luiSpulcnými rty n
brndou nějak SpicHtejSí ncli
lo obvykle Ohličcj scsivčl An
tonín hí tolio lol)ři povíiml
"NVníiVjí mí" loliit" po5e)ta!
huďímii "kouknou kc iiii mou
matku jak i to síniSnř připouští
Myslí cliuilák kdo ví co se jí
nestane Ještě nikdy neliylii u
soudil" "
Okrasní Hinlí se na slnrou pil
ní jiodíval
"Ale paní 1'oílko snad 1y hc
mne nebály" zuclilácliolil to
liy liylo moc pěkné ly se nmc
inčly lát vtlvť tu děláme všecko
jenom pro jejich uitck ! Twly pnu
fořt ji' poctivec že jsem tnkuvyVli
tady ninolio m-viděl tou jim iicIn
ublížit My to tady jenom na pí
řičme h: oni budou mít i (dialupu
nndosmrti k užívání Že tam na
dosmrti budou paní a puk pfijdou
H Páwrribolicm domCi"
Stará paní hc ostýchavě usmá
la Opravdu dosud u soudu neby
la a za nečest si pokládala ř mu
sí k soudu
"Tak už no mim nebojejí?" do
dal sudí vlídní! n zažertoval "ICdo
by se bál vdovec starého!"
"I'ž mc jich nebojím" řťkla
stará paní uspokojen?! "já jsem
si bláhová myslila žo tady ka?
dyho zavřou kdo k nim přijde
A oni jsou rnoe hodný pan Pón
bfih jim to odplaf !"
Jan omrzele tyto řeci pošlou
diktoval "Odevzdáni porňstabv
Mi"
Po sepsání ii přečtení protoko
lu ptal se zdali Všichni s rodc
lením tímto soiihlnsi a kdy id
'kdo iijcťlio iienaniílnl protokol
bl vSemi podepsán Alexandra
poslal sudí pro kolek
"Sestatřicetikrpjcnrový — mátu
koupit Sestát řičet ikrejearový" o
pakoval s! Alexander ustavičně
aby nic nepopleil a okresního su
dího si nepobiiéval Šťastné žá
daný kolek přinesl
"A No ich yrnluliite" pravil
sudí poběovickému "jen když
už mají po Ktarostil"
Ostatní vyšli váhav? na chodbu
a čekali až Antonín bude sudím
propuštěn
"Pan fivakr to udělal doee'u
dobře" pravil řídící Kuneš "u
dělal 6 zrovna tak juk jsem si to
já s Karlou představoval Živnost
mu náleží už mu jí nikdo nevěs
tne o maminku a o Eduarda se
postaral n tnké ostatním m-ublí
žil"
"Mají oupliiou pravdu" hor
livě prohlašoval Sladký "Poběžu
vický je moc bodiý- člověk pra
vý poctivce neošulil nikoho!"
"Jenom sebe okradl" podotl!
Jan jedovaté "ale proto my mu
nesmíme zazlíval"
Karla jež je dosud mléky po
slouchala zahořela v obličeji kr
ví do hlavy sehnanou
"Kdyby radši mlčel a nedělní
nám ostudu" h nezvyklou ostrostí
vpadla Janovi do řeči "Antoniu
ani sebe neokradl! Dva tisíce z ta
kového gruntu lile není za to má
krásný fírunf jenž mu a jeho ro
dině zůstane n my máme každý
jen dvě tisícovky za které si ne
koupíme ani kloudnou chalupu"
"Koukejme se Karolin jnk na
jednou obrací" řekla Johanna ti
štčpHČně "pořád jste línali tu
le na Hladkého ze by všecko
im na NiauKeno z
chtěl nohltit a zatím Slad kí jest
lepší nežli Antonínův tiejlepš! ti?" ptala se úzkostně
přítel My jsme spokojen i viď
elfal 1U1 tak naladěn že kdybf vŽdyf bychom se museli stydět kmrti aby se neřeklo! O mamin- me
mu švakříček Sladký za celé dědí
ctví hotově vyplatil desítku n on
tu riemusil ' Kcrléti a poslouchat!
kterak brkové péro Krítzmantiovo
do inventáře skřípá že by mu vše
cko prodal a vyletěl odtud jakol
zahrazený holub z noveno noinn
niku Alexander když slyšel
Krítzmiinnovo péro skřípat! pod
dal e jednotvárností úředního
výkonu a spokojeně seděl vedle
matky Kladky po prohlášeni An
tonínově roztál úplní Hed?l klid
ně radost nS ne usmíval a oěí mu
zářily
Vráná vránŽ očí nevyklubo
pán od pána nikdy nebude pře
mítali ještě štěstí h jsem m rtfl
dal obalaiwutít Krítzríiařinern CM
j všecko plátno PoběŽVivieký j)
pu jenom jebř) í nudí povšiml
JWJoho měl! všecko dávno imú
nbou limlitveno ft to nw jen tl
řekl flby íiá navnadíl jíikon mi
lost tám PoWfovíeký dll4 A
Kríixmnnn nůl jak ťorW n vtj
cích Mlčí mífpnv&lí w hVrmu
il KtU hy ho opovážil ten hy mu
líní bztobo když koukni jako
kdvJ5 oěímu uU -
ífrbh mu- nMitfmW MKrl +1
atZtnivj y AM'h mylU'n
kíeh Krítzmaniuftm ponívtdl
tfiktri kdl hyto yh jUto Ptdt-
i faiiioMí po dluřbe tabKi l
XIX
Vcpeiliádal Antm jej tieďn 'ki
é vybliřelíi a kdy to po iioviiii
si l kalí vřrušt iia klesla tnu u
plsti
"17 je to teda tiuše ale mle
kel se" kotiejšil ji "břímě jein
si na kl k iivňfiil nle pfťen tu litu
ji"
"Toniéku pro Moha tě prosím
nul iiiné neííkej bertobo ti ntnr i
oořkostí Já radii o fotn nei-bi-i
ťie im (i poii dnes mne
ffbr velikou inrost ttvalil já
jsem vinna ja ti to mela rom'n
vit ty bys dal si líc' viif Toni
íkll protože mě máš rád nle jí li
nidost necblřla kazit! Když 1ě ť
tolik těší tak mám umná radost
že je to doopravdv naše Však
jsme už do toho dost peníz nastr
knli a tuk aspoň víme že mim
teif nikdo nevezme"
"Ty si to neumíš všecko t:ik
představili jako já si to předsta
vuji n jak to já cítím pintvtl
kdvž vešli do fořtovny a v kun-
celáři na pohovku usedli "Ty si
pořád myslíš že lohle V em
jsme je naše!"
"Tulí mně to fifinnila ' odoovl
dala všímajíc si více jeho náruži
vého nedočkavého laskaní než
jeho myšlenkového roztoužení —
"vždyť jsme přece doma!"
Nejsme ve svém" namítal
"kdybych oči zuvřel musila bys
odtud n kdybys nesla vystrčili
bv tě protože nám to nenáleží
Jiný fořt by přišel mfij nástup
ce třeba adjunkt Doleček O Jt
bv jinak přišel než jako nyní l
obědu chodí Pyšně by přišel" ja
lo fořt jemuž to po mne nalezl
protože se po tuně fořtem stul Ji
nak 1y h leboii mluvil než jak ny
ni bovoi i !
"Však ty neumřeš ty mně pře
čkáš slyšíš Toníčku ty mně pře
čkáš o ještě jiná fořlka se tu u
Midí kdo ví jaká macocha zlá ne
citelná děti mé a tvé okrade jí
vím že to tak dopadne já vím
já mám tu myšlénku v sobě"
Hrozný plá1 ji zachvátil Clon
mal jí jako vichřice mladou bří
zou "Aninko" konejšil ji "žV si
to tak připoušlíš! Ted" teprve začí
náme žiti pro sebe teprve máme
něco kde jsme se zachytili a ty
Inkové řečí máš! Jen když já se
nebojím aspoíi vidíš že jsem vše
dobře rozvážil
muži eo nám Antonín dává a ček Sladký ulevil jen dvS tísíeov- s
kdybvehom nebyli takoví chudá- ky kflždy dostane" výpravčí a
cí ani bychom toho daru nevzali mamince jsem dal užívání až do
#í-í — - w
abychom brali něco eo nám ne- ku mám nejmenSÍ starost Mamin
Nám je to almužna!"
"A co tv ne do toho pleteš
pravil Jan Johanní "vždyf Kar
la ničeho nepřijmi to jen tuk po
vídá aby se neřeklo že se děje
Aniiiínovi křivda"
Antonín právě mezi ně vešel ze
soudcovy kanceláře Hádka hned
umlkla Jenom v obličejích dě-
dieft stopy její zfístaly „
"Tak jste upokojeni 7" ptal se
"Jsrne úplné upokojení" pra
vílí všichni najednou
"A dékuíemfi tí bratře u-
pMrmiébo ordce"- dodala Johan
na Antonín to ruku jí zprud
ka stiskl a ívakříčka Hladkého na
rameni poplácal
Ve vém statku m AnUnún ne-
"Přijedu flŽ h Annou vědí ma
minko ú m to dá dltf" konej
Sil Miaíkii IcferA neodbytná ho
prosila by jfd nj"ctye pospí
ehámi Annu nX-tukf netřpOíví
fAL Ja kot mzí námi dopadlo
a eď když l doma m jen
tou naší drobotmoii tím nr Ji
to připadá' U vím ía nmá"dri
lrzo-lí m nu Vopeí v koffin on
jevím'
psáno to jí těší!'
val jakoby se tnu neobyčejná věc
podařila Tak radostně že si ne
Tmi ona riřo nhoftoodaříla j'
Ann už e nle nedaří A kdy
'jsi jako krf řdiavím kypU n v
hbie tinU 1ňkoé podixnó PIV-
ilénky! I o diikiíriln pebnkil tit
ké ibikaíis"
A en) kiNbv t:á oba labská
1 tiuimillkll fileěkalit" Plllllílll ko
ncriiě "puk bv tuusdv nase ď
i "
"Ale jdi délino" odpovMal
konejšivé a s úmněvnit "tof m
VÍ še je Itiono lia světě i to Že
tuis maminka oha piei ku ale
lbivní če In zůstane náš slalek!
Ten uživí náš celý rod práv? pro
o lii nhěl' Dodliikáiil Ol livtlěi-
ška máme svůj domov a kdybych
nakrásně dnen umřel to-bo mě v
lese pvtláei rastřelili máš katil
bys nudila jíl! (Malin je tu je-
šlě naše vrchnost a třebas by ne
byly pense jsou to kavalíři!"
Ano takový on je pomyslila
si micky se mu Z lesticlio onjeii
do zářících očí dívajíc všecko o-
mluví tak nby to bylo podle jeho
huti On jen řekne ze tu slatek
zůstane a že lun všecky uživí u
nepomyslí že statku bude užívat!
nadosmrti rábská maminka Ne
liotiivsli kilvhy ho pyllaci zašlí c-
lili že bych musila jíli do llábi
lo vlastního dělal mamince děve
i ku a že bych za své peníze ani po
i učit i si iiesniěla! Anebo na vrch
nost nhy spoléhal !
Na vrchnost lonicku moc
nespoléhej" pravila na tuto my-
šhytku navnzujie "uvidíš jak se
to teď všecko proti tobě obrátí n
se dovědí že máš slatek Kdy-
hyn umřel řekl by pán: našetřil
si dost ve službě vždyf má statek
a naší pomoci nepotřebuje"
"Ty mluvíš jako nnfi foit-
mistr" odbýval ji "na toho laky
salau sedni kdy? zaslechl že po-
čdmi statek
"Ty Toníčku podědíš" odpo
věděla ne smíchem "já nevím jak
ty si to pořád pícdiJ II Vliješ to hí
ve školách nebyla jako ty rt tohle
všecko jsem hned pochopila"
Umlkla aby ho nepodráždila
Porn vsi ila si když už se do své
myšlenky vžil n pro všecko ostat
ní ohluchl a oslepl že by mu zby
tečně činila bolest a zklamání
Však a2 ze svého opojení vystří
zliví pozná sám co podědil ! I 'mi
novala si že se už po ničem nce-pta
"A kdy se tam do svého podí
váme" pravila úmyslně aby ho
potěšila "vsak už pojedeme do
svého"
"Jak se dá dělat co nejdříve"
řekl zřejmí! její otázkou potěšen
"A tml& musit něco vvnliee- "to víš teď se tam bude hospoda
_ ni
fit mc ia iiiilil poroucei i-au-
T w m m
"Klevili moc slevili i Svnkíí- arda do všeho zasvětím fl divy
nolii Mu eme vvvůíiet ia senu
kúm tikážu jak se má hospoda
řit co já a co má země umí-
' ♦' i i M t 4 - t
V ' - f
VYllUSTI' 11 někl té vás- bílí králsé a ciiktně
!' #lisl? lul Mi diícb šlělkovilýi h pulilbí li li
kdežto jiné vyroste siké a s plnými Klasy tuk
poli hne n poctu h i sp leluly iitistiUá vám pil skllrtii
v A mV problém- bě bysie vbislnil McConnUk Dttť
Íti£ ik Imi MlUaukee obilní sanmvaaě
PutiiiK'l téihlo sniioiiiiěi je uioiio se kut i 1')
pulcové sďnisko téstié II siiiué pudy Zlllllllllá
ihiiinítkii a pósnhilost uplavili Hit široko platformu
iniioťiuji lulo výhodu Sběrně je lak upiuvni
koná sum práci ni' je obílí V jakémkoli sluvu Mó
iv hýli Miíi'll rvýš l posilnit kil pfedil tichu v Zlld
téměř okamžité nhy se pn?punliil krátkému dlou
hému nebo eiii hatiémn obilí Váaeí zai íetil múe
hýli rychle upraveno -tm níké neb vysoké obilí a
niA váaeí roz-ídi 10 až 1 pub li
Jméno McCormick a Dccrinjr i Milwaukce jsou
chviilnč známá kdekoli se zemědělství provádí Ona
jsou zárukou vysoké jakosti a výkonné zdatnosti
Téměř !'0 let rovoje sklíccícli slrojň a uspokojivé
služby' v polích' světa lo potvrzuje
Věnujte svoji důvěru též McCormick Deerinjr
tich International víUacímu provizku vysoké Jako-
Iti Navštivte nyní svého nejbiího luternalionul
obchodníku abyste ht zajistili brzkou dodávku své
ho saiiioviiziiéc a vázacího provázku
International Harvester Company
OF AMERIK
CHICAGO
USA
I Puritan mouka
ZAlUJKA — Spotřebujte plný pytlík a nepodaří li s vřm
upéci uejlepší chléb jaký jU kdy pekli vrafte prázdný pytlík
uvétnu obehodníkti jenž nahradí vám bez námitek vaše penf
Odborní mletá t nejlepií pienlee v America
Všichni írroeerislé jl mají na uhladí
WELLS-ABBÓTT-NIEMAN CO
Schuylcr Neb
Vlnit" ofimiiiiijl von ři-tnýin utarýni I ovjm iMriilvc(liii lo vlwsliilni
HOTEL "PRAHA"
Htf Ji ňlii řmvu ťpfnven vílin viiltřulm teiifíncnliii vkumií l
korovAu kiln krfini 711 vito vM do (liiuiliV nnlnxium nyní tAilnou oli
dluhu n jioliudlf to nijliitl í lnitiiA Jlilla c pravé £enkA kiii-byni vf ly
vl u"itikfijl O WIitri Miďtufeh I vHiikiiv-nfi-li krHlurifl uctlvfi tMk
JOSEF PIVOŇKA
sob n wtitito ni
OMAIIA NEBRA8KA
1 j
TEXAS
"I mlč ty hospodáři" pravila
ka ien kdvž to má na sehe na- se smíchem jenž ií uplakané oči
nadobro usušil "já ú vidím jal
Radostní jí všecko vysvětlo- ty budeš hospodařit Jak budeš
mít volnou chvilku budeš ležet
knihách a fitudýrovat jak s
okntnílkii nravé má hosnodařít vrazíš do toho ku
podstaty dědičného narovnání A pu peněz a nic z toho všeho ne
na ni zase vědomí této podstaty budeš mít To já zase myslím
těžce doléhalo Jí bylo strašlivě Toníčku když už to máme aby-
jasno Že fiatek dvakráte zaplatil hom hospodařili jako c tam oil
- iút iri nlfritf sfntek mat- starodávna hospodařilo Tak ho-
cc v doživotní užívání Co jej tak Upodařít umí i Kduard a aspofi ti
zaslepilof Kdvbv nebožka rnamm- ze sousedn ranskyen nuno neku
ká toho se dožila toho U paní de závidět Kduardovl hýtí te
řořtka bude dělat! paní za peníze bou dala hyeh ve statku vftlee
kteří jí 'nenáviděná paní fořt- vřtsl moc ne? mamince Mamin
vartka našetřila zbláznila by m ka kdy chce ať % toho a Pánerri
A nikdo jíní jejích peněz nena- bohem užíváf ale vládu bych dala
Retr-íl jenom nehoížka maminka huuamovi"
"To takv udělám" odpovídal
? jak se Kda osrlčí V ničem
Mllr 1 ( --
hy teď nedej pánbůh 011 oči se neukvapím l& msM jsem
vřel neměla hv se kam a jeho
dítml nnoutf Ttéhski maminky
by musila donrošovati any 3
di šíleli vlaatního Matku tr&
ho réhaka maminka ni no ava nmr
ti bud nžívatí přijala A kdyby j hotovou vH na která no
tf ribski maminka nepřijala mil
"Tak eo nic heřlIráS'" rravíl
natrpřlívř Vdyil ndpovMahi
"A ji tl aynlřko Ulf ol eí-'"Ui iMy m tl to JmOI-
se v ničem neukvaníl taky a ho
ř podařením a! neukvapím a vlí-
dn al f rukoa nedám"
Po tomto rozliovorn kdy hc
Anna dovřdéla U njctí atatku tiž
ncAk mťtíiú hvlo mzí nfmí úfdfič
IWA Pftlfl"!' Armš-né # hota-
VOTI Tie7nirriMeioiu Tr-i mxiiii-
U
"Nemilá jaani bušili a mrt m
Zajířnáte-lí sc o texasské pozemky nebo
olejové projekty píste česky na
STEHLÍK & BABER
Wichíta Fall Texai
V
3
někoho z nás přivolávali" jiřipíi
dalo jí na mysl když uklidněné o
všem uvažovala "snad ten mftj
člověk přece jenom jednal správ
ně když to tak všecko udělal - -
Maminka rábská chroustíček sta
rý dlouho-li ta mezi námi pobit
dc a kdfŽ nic jinak aspoň jí ko-
ncc života osvětlil Jíezloho mu
Pánbfih )0Žchná ? si tak rodiěfi
váží takových synu dnes aby po
hledal A že a ostatními ne
rozešel taky dobře udělal Člověk
sc nemá nikdy nikoho odříkali
zvlášť vlastního A taká jím st-
člověk nemfiŽe dívítí ž po něčem
ruku natáhlí každý kouká aby
po rodíéíeh něco zbylo Nebožtík
tatínek rábský chudáček sfarý
šetření moc nerozuměl Af mné
nkdo nepovídá že když je wut-
bo dělí Žc sc nic nedl ušetřit!
1ČIÍ jsou požehnání boží Ale vy
chovat j člověk Musí a ráhsk
tatínek neumři Miom na Ion)
éka sl houkl vfiak Toníček mně
kolikrát vyprávěl jak ae tatínka
ní od milíčka hAvaf a l co řekl
falínck řo Že Mo svatě no
Toníčka káral a Toníček si toho
zé víefi peimíi zasloužil Ví
nejvíc u mu vydařil a n krev
ho měl rád"
I'Játv tivaU nakladly
DR KAR H BREUER
oprft lennka oamoca
DR MILOSLAV J BREUEB
dlaKtiosii vnitrní ntooca
CXflTl LÉKAfil
Cli iiKÍl Uhniovut rnhmu ilokutialoo
'iilniřiitiiř k rmn!iiAvinl íweb oemod
MArim iiiikii'iiI!ii( Npojnnl to vleeh
ny řiicřsfil ti vnitřní pMjiiKÍy anmoei
Úfiilftvn f pokoji {lilo 210 Sfeurit
Mutual íludova
HfVfrtivfehiKini rob 12 a O ull ta
'Iru ti rr pimi ruvlí v tfu flni-ďi N#h
se a voněly do všedností mnoha
mnoha dnu A dokonávaly v ni
éiplné usmíření s tím co sc ncoď
vratítelně stalo Antonín vítězní
Z těchto ňvflh vycházel
Ke konci měsíce tři dny prea
měsíční konferencL pozdě večer
když tiž pohěžovícká fořtovna by
la zamčena a jenom jiroieeKr 1
bděl nud itevřenfmj knihami dV
nich? měsíční Uty zapisoval
oukl někdo tvnuWH na okno
jako hy fořtovřm chytala
Hrodcck V wběht ' poděšnč na
r w
dvftr dorážející psy odehnal a
hostovo lýtko pozorně n rozf ztek
leně ihmy UtnVivy odstranil )
"Kdo to?" ptal sc přísni
AI už s mu ívakříček flltdkí
okl krkn-povísíl a neotiran
mí vousisky třesavA na rty jej lí
bal (Pok rabování)
J