"♦UM
f I
4
U'
[Q)(S(alDc®é
romAnfk nu MM A mviNKY
Jijt itn tiié!! 1 itl lit lt In i i 1 1 11)1 ltr tni
tM !l 1 1 i m ! ' btt iuni "i uU Jil l!1 ln 'lHi'k piiiťii lul j
i!t H ktiiiirtií " 1 i i í i i r V }itt nim
i ii iifítnetí iJhit - !it iiťy si v nekopl
ulii tt v h iťiiiui ť-i !t'i in ii i i ii ji i
i si) ii i!'ti í 1 p i 1 ' n) putu '! t -) lln!''i n i iMe
btihslé iIiIi jiii ii) v' i -I ' l Ii ) 4VilÍii'ln Slldkélin C
rhlivfl !' V ' V''!- I"" jiiiiittt' Jitu Iliiiiie i tm tířlm řa-
t ' Níi ldit ni sliiíi p i kiitm jdtvitt A lili lni ridMtiiiVtl
ItlilH 1 - -lláel U V i) s I U ítili lllilitnil MtH i' íil W pltVlli
I'Ihí)m" 'i'inifni i lul M iii! -" 1 1 -1 ! 1 1 itlí ti l ilij hiri'iiitiiii % limu
bUl vvitnfiln ! um ' řiiu i t'ii" linii r vlwi-h ífee iMpAllili
A ví tu bylo tudy iicjcřtíf iiMh"' t(cjiir-i ni a I s íhiiiimmiiÍ sedící rf
tii' ii kití-iu' jako tenkrát i dv ž c! jf-iinii Vinivíkv iin-ri pxlli rt
ni prvé f v trnuli ilidis uvili 'pultem jnkn i Uili Ink um liti! jilm
Xiikntikl sklenéimní dveřmi n i: iilifii do duse ziiKvnl ii m Cln
i i jim lu t in j t Í4Í imií tr#pj"t l s
Mi 1 íi k luk ih litiikl lili Vlitu i m triu n 'lili iil 1
ti li it iKih jiní ii ní iitll niiliti li jpj! 4fMt ih
Lnul v m j ji Ij )i Utrtltjj i je J Ji n i yit ty l = h i
tnm í ' Iti mU ! jiní l-i i k Kilií JíirnHf in in ' in
ti mi j i m "i#i in ik itii iíi i iii !taiiu
jim 11 iili iit iuKIAm ni v Mm Aitt r i Ji Iml nttiri m
iitli í i1 jijíiii iuikr M ll Hrt lnkftl i ji n in !! t i li i i w
I itlih I K'hVhmI ' jií jli li In iliví Vtii i iiitif ' „
t íiiiii iť k t Slcll l im ( r!jil Trp"
- T i Thi'lrt Vni iu i!i
IV inv-Iil %i liňMiÍir n slunil
u li l nii íiíi iii n kriiiiiHii jimsIi
iik % ilk Hi'kii H rlii' jiJ Jifr
kVfijuHiihí Tuk w (mlii ilmik
ji i i hvM !lj Mnlkj Míil i '
I
í
mih virms
i!)"1
fíliilril i" ni k I i
HliIlVflI '
ltí li ! tu ln uliv lfnjil" iilil íi "nňn ihi U
ř i! n' i' ji A U'ilti'1' tlí ii
Hiihi iHMniti'i tu tii'1ni-ijl% Uy) iii'hrt'li iiii
jii knf'slíi"'!iii k ní mu Znnkii iltu w
pffMliíviilit ŠvnkríiVk SlmlKy m
ininririii1 M-ili'1 zn pulliMii v fiiniiMi
rťlli)!! tt uliti I II H ri-pifí MM Jiiih"
Nliiky jtjíf vm iiiníirikiiiMÍ jif-j
luízrly řvniiťk niiil fckliMiiWiviiii
ilvťfini clirnpliivi klinkat n ívii
kliček 1111'iii'il ! jiiko zupťiííťii
řlriip ovitý piivmiříiii nad ním liy
Ifi' inl ((iiiimIiÍviiíi fckliMiulý N'i
rozlíival mii kilyž m iialu i vy
nuku vyliiininýcli riikávfi mvhIhhI
Jii' kliíitíljífí run' vrtiknvkýrli
ilrvť-nt ví1 upniiHtA rolilíkft jirnlini-
i lni liinvnl A divil 'i'1 v lim tni
h iitiivii'-n" xviiiifk iiinli' ilvťfmi
I krůtou rinknl i'u("pit!i i!ivprky
h píii lnÍfly tiiiiNiiirkniiii ři Itfi
uiidy rnlilíkfi tiliv vnlii iftlty viiií
i ílio ililfliii a i'i'li' pi'1'iiy h 1 í f
iiiliiílíi li Pnliiystil ni lirmliM-k h
liy inltiiil Imiii-Kii jístj ni'ni(ihl
"A Iv i In fit lrin'liii 111'vyMin'j
Mlc" pnivil knriivr "já hyih v
niiilili prin'lni uplivl mít i-lui1
ku"
"Cn fmk oni oni juni piin" ml
{iivMiil Slinlký "ii iiiinÍiiím' ji nu-
linviily Mniril h pnn tnul vy řiiui kií ťísloln n pfknít1! Tuk
soku zvi-tiniiljuni jupirkniiii n hli lo línly vypíulaln od jnkživn
nirli když knoflíiVk Hidii'i?i'l w n jinnk lo In vypndat iii'liiidi —
vna scluizi'1 len r by w nikdo ni I Mánn' to tu j'5lř pn lnlinlávnii
hivihmI jmi mi no inrnfil n iinnidl
ihim cliliidiM modr in Rátkcin í u
tírnl
"Co ji viini pro tiolm vii pro
síni ú mi nu yim koiikiíin liodi
nu a vy jiikobyMi' Sviiby póly
Rul" [iruvil Hrodcck vfMi-li d
kníiuii viseli f iiíid ním nud skli
iiřiiýnii dv'1'íini zvonek ziiklitiluil
jnko nad iidndinkVnd divi'l(iiiiii
" ÍVkní- jich víliím" pravil Slml
ký n cldiipaloii ruku krňlkúni
jnko oteklými pruty n okoiiHimýini
nelity mu podiívnl "f jN'i kod
tiej e k mi ni pí íSli!"
"A co h vy dnes v krámě!"
plni Ne l5rodi'cy
"Jo já v krám"' jiniim nepit
I fím" iidpovfdnl zloMné "já jiem
nulu Žntiy i niilioře váe drdol
u Svonepajtíit h (ililiká nliy mi
loNtpáufim nediMidn ostinlu Ilvidé'
jí tu ho niiMrojí jiikoliy mřín ko
morní píiiiHtvf dédit l A jú tulíte i
1ycli neděl a i'odňval A to je
námi éím dál lioriíí Tolde eo ta
dy okolo videjí pylcl za jiylletii
liepoéítHiií' tuitolile vňecko jsme
neduli doNiid nni krejcaru A
(Houlio li to potrvá Inidcme mi
ImiImiii Já hp dřu ýnny dře
— no teiT h nedře teď m kokrli"'
tm liluvil olilíkfi — nle mryáci
jMne nirzáell Taklde y to nu po
liled vyfimlulo jakoliy kí tt iihw
(]v('íc netrhly ale to nic není —
Vezmou fndylde rolilík do ruky
ten prodávám u dva krfjeary u
tři krejcary mé (samotného utojí
A n vidí jf když H toho doŽijoti
jeStí ii pndeHiít let po nix liiidc
zrovna tukový 'rohlík pořud Htfiti
jen dva krejcary it pekfiři liiidoii'
na rohlíku zromt tolik proddá-
vntí lo kdyby hp lo riemuHÍlo dé
1Í z mouky ule lohle my nepře
(Udáme!"
"Hvítkříéku vy jMle Ktcjwkftdlo
ft řífejnkadlem vééné zflxtíinete
pravil Hrodeeký "ván riepředílá
nikdo! A proil hyMtc fienej m jiňmi
k dídícV' pořádností? VŽdyf vám
nikdo nahrání?"
"Nehráni oni řeknou nebrání"
zabručel mrzutí? h rozfzlení "on
mnf} nice nikdo riftbráfií irfp U
ky mnti nikdo riňpozv"
"lít vónt Mu zvu SvHkříčkij'—1'
"A Jíi k by nni k tomu příSIÍ
by inř zvlí" provil Hladký
"nmul tii6 mři obexlat ň neponli!
limb fiířebo Al' v tom bude mítl
jnty 'iw Krítzmnriri nikdo jiný
než Krítzmunril Jbtrdák( Nemá
donf rm fom %p r okrndl o lioto
VÍ penízf jeSlť' tuk lile ml přOřti'
sleduj'"
Jlrodeeký poroztimřl Tcntokrí
f iiřftzíl Ívh křivka HUdkího oml
ž bo Kufaf tmú WwuM)'
]mh] k W0M pořídřioxťíi
"A vy jlpíHM SvMUUyi p
íáá Kritmaonft vyídivfllovftl"
pravil d úmtwm "liopwtít }nín
řirt nbo fífňtiCtYt ''"': '''-:' I '' '
rUtvfU do' Movřku wvf"H n do
kud hn tieyiimú wnshU nU poví
Atiíf ute Kfítínoft Jia J4 ií-
A luiynyeh lo entej menu iineii nv
lidé fekli Tenhle Slndlíý je fií
Kiii! ie kiiiiiii eistotn i oknu mu
pořád u krámu umytu nle přece
malé rohlíky! Jenom ne ty novoty
to byeh si brzo kupce odehnili"
"dá byeh tu umřel kdybych n
pultem pořád musil kciIiM" pru
vil Hrodeeký "A eo Lexu jiiU
ten Ne chystá nu dědičnou pořád
nost?"
"Tuk sp podivují" ml pnvíilfil
Sladký zuse rozhorleně "toho od
Hoiidii obešlou Já nevím eo m
pnu soudní o tom člověku myslí!
Toho si lnut pozve tukového! Ten
se mu posadí jnko placku u my
řleiikanii bude bfih VÍ kde! Já
Um že kdyby se ho pan soudní
zeplnl kolik je pánfibohn ře bv
liut iicdovedl odpověděli Vfedyť
dostal obsílku i Kda jen si po
myslcjí nle Knrliii řídící uedoslnl
schválné jsem se funí byl ptát A
taky ii Honzíku jsem byl u Hon
zík povídnj ž mi obsílku liedo
stal že ji dost iibi jeho Amálie n
jcjlě si z toho dělní kaipary Já
iveh mu nevěřil ule ukazoval mně
- M I
to cerne nu bilem Hikal že to po
pletli u soudu že se domnívnjl
když se jeho zenit jmenuje Aniíilic
Hrodeekú ?e je nebožtíkova dec
ni"
lírodeeký se upřímně rozcsniá
"1 že mu věříte" provil "débi
si z vás kiifipiiry u vy mu všecko
věříte A že sí neb-mijete běhá
te po vScch jakoby tia tom zá
leželo koho soud obeslal 7 va
íí (struny obeslal Houd Johnnku
protože ta je dědička ft obeslal Ju
nu protože on je dědic Ale když
jste také zil Junem přiběhl udě
lni si z vás kašparu"
Sladký nu okamžik sesmutuěl
A pak s mu tváře rozjasnily vc
"J Je to kus " libo viil 5
"h oni jsou hodný že ruč z tdio
vyvedli Já jím jsem takový do-
brók sturostlívý kolik nocí jsem
pro to iicspul já vím žc oni by
mé neožídílí jích jsem sí vždy vá
žil a nikdy vážit si nepřcslHiiu
ale Kríízmanna jsem se bál by
sc mně fen kujón m vSceko co
jsem pro něho udělal ne vymstil
Ab Honzíkovi to neod pustím' já
mu něco provedu ž bude oěj vy
valovat Nelekají c nic spatného
mu neudělám v&ik se něeo uhlc
dá"
"A teif víte ívnkříěku" pra
vil Hrodeeký "fcf m lionem n
řádnosfí polil fnjdefrt t mn
kou jako její zástupce váceko ai
hcúy vysccbficti ahyst viděl
Že vén) ficbcj nblížítL 'Ahytrfriii
Ííyjin-Míf pjfíMfíftff íá jam uh
vh tidéyii za vMtfú idy"
Hladký radoafn vyskořll
"Kouknou e jaký jnoii oni řioyl
ný ělovík" říkií y n&wlntm rn-
mýlil Kouknou ¥ pari Žvkřc
moje i jeíícli aeatřa jmmi
ík%f hmUtrfoyi kouknou
ni'troiie ii níknfit mhirti
a přeci % iiirije n pojiTli'
' iaký j te f- lr'uě i e n i
i ili Vid U"-ji'ii'i i to VÍe ko S
!l'i IlIM l"
liiiídk titimk t iiiinl di dťti'
lolio jřl m lí n v klepni Svak íet'!
stul in liřholné tneí pVtli moiikv
řttiíeel se uieři liioilěliún!
II i i 'i
miM a splavni s mnu v seilivo
v liiiiiiiiiv pnu h ii pnvoiiéf
"ltl teda přcei půjdu" odpo
Věděl IM'1 iilnidllé
Mlíilte JU pofiinecl nriiilei
ký "já leT do vi'ť4 vidím jako il
etev řeitýeli hudíu vieitt vašim ku
leékřllll hilllllflll A už se jdét
strojil jň s at tm projdu městem
n v devět linilíit se setkáme li
zámku"
{onidostuěii a ipokojen vyJi
!i'iideeký z krámu 1'odívul kc ii
hodiny do devíti liodiiill čnsii ybý
vubi Kdyby byl sel po náiiiětt
najisto by bs I polkni okresního
sudího A mohl h ním pohovořit i o
si' Veej mohl jel lioZVIltl )ll Iloll
- okresní sudí byl vášnivý stře
e nebezpečný honeftm bezpečli
zvěři široko daleko jezdil střílel
honee a Slinovat zvěp — mohl jej
ivl li toho ránu spatně priispiitm
iiiihiděn okamžité učinili vlídným
milým člověkem A jemu se zit
htělo chodili do devíti hodin st í
rým městem se starými pohledy
se mnzlití obnovili v dusl co s
jeSte po illouliýell letech II V po
kroěilé mužností vůbec dá ohnu
víti
A jak sel jasné cítil že se lepi
vé blíží k tomu po čem dlouho
marně toužil Teprve te(f měla mil
země náležet!' l'o zákonu n obrně
ně proti víeiu Ovsem za novou o-
běf h ji vykupoval Ale to v Si
bylo mizivé mnlé proti velkostí
nadcházejícího nabývání l Svn
říček Slndký plachý Šváb slnro
stlivý ii Idlavý povolil slevil fiva
kříček slevíl on jenž jediný nesl
rotí němu pochodeň odboje
dví tisícovky prodává čočovici
xvii r
lirodecký wtkiil se třprvp na
zumku se všemi Karlu přišlu s
manželem řídícím KlineScm V
Johankou ctipílul v černém šosnt-
cl vznesené ňvuk říček Sladký —
Jan stál u Kduiirda kterého Kb
menlek posadil na lavicí v soudní
čekárně Kromě Antonína jediný
Jan nebyl pruníi stísněn Vyprá
věl Mdiiardoví jenž jej na plil lí
chu poslouchal jak švnk říčka
Sladkého potrápil když se k ně
mu fivakříéek vSceck vyjeven při
běhl dotazovat zdnlí dostal obsíl
ku ku dědičné pořádnosti a proč
on obeslán k soudu nebyl Schvál
ně obsílku na jméno Amáléimi
přepsal a Svak říčka prý tak po
bláznil že u nieb nni minulu tie
pobyl lun m v tu chvílí pou
ze proto mrzel Že Kdunrda vy
právěním nerozesmál
Stará paní stála mezí nimí ble
dá jnko mrtvola Antonín nejprve
k ní přistoupil
"Ale mamínkio" konejsil jí
pusfějí to vSeeko z hlavy a nedé
aejí se toho tolik! Spolehnou se
na mé já jím nedám ublížit"
Chytila ho za ruku a křečovití!
jf utiskla
"Já se tí bocbii celá třesu du
cha ve mné není jnko byste To
fiíéku nemohli to odbýli beze mne
ííadáí si to všecko' mezi sebe roz
dělte já od vít ničeho nechci je
riom pokoj umí dejte j"' '
"Nelekají hp toho mamířiko'"
konejšíl ji Antonín znovu a bylo
mu jí v ten okamžik neumírnž lí
to "vždyť ne Jím ttiiíe neatine
n nemřiže Hk Sednou sl ke mní?
a budou posloucliflt jak e to dik
tuje a Kpísujef"
"A ik hyph' Toníčku HnUh
mí řieirestej radAÍ umřel tak
ví utrafina ouzkot m nik Jde! Ja
yltn' fa ae mnf tady nle hernuže
Mít protože jseiři pje neukradla
iíkjat-onie wtyfflŘ $ f1
cbe ošidit ale lt Writaff mT zt
vít nemohu Vždyť mí aeru tahá
te jako hyrh iiUcSm ďpuatf-
l o p)ifi'niwS liihivii ih i ílf
řiivniM' Vii AtitniMitt ttpieo'1'i
I'MKI t llMnl lllllll l
řlléeil d!iiilittíoki'ni siiiíitei
in t iiin i iiVio mi vnti tt en
jefin lom Si lilipli" a piiknf- I
ioli!ee M tm ln iii puti ásfll jiiknli
I yi-mél fevenf hjbi u "inikciu skli
IhiIm liihannn dívnbi a ťublíeb
se hrdé Aby se nenciici ta Mylc
jilm lllillomoenoslí urilži llll Mulini
e tioliivirlii luisnl nikiilnii Inicl
jakoby chtěl ve vzduchu lítal kam
se mu jfiiehce n teď tu loji jnko
onkropeéek Mnjí se Hnjí se!
Kdy je takový měl už ml ziiěiíl
ku llllécti Neměl ji Zilhaiibovittl
h na jilm od vaze hnidy stavěla
Anebo jsou s Antonínem mulu
ven! připadla jí na mysl mi je
liská podŠitá když jde do tuhé
ho smlouvá se třeba r čertem nud
tož s Antonínem Jenom nhv e
nepřcšiiekiilovn! ! Antonín tak
snadno holubn z hrstí nepustí!
Obesláni byli mi devátou hodí
tlil Dle krmné milí tísnil se na
hoilbě zástup jiných lidí Seděli
nu lavicích podél zdi v si rok-'
liodbé zámecké Ve skupinách téže
soudní věcí se týkajících a živé
ve pripmiy v lilnsilyih u miinno
ze rozčílených rozhoorceli pře
třásali Ač bylo vývěsními tabu
lemi zakázáno nu chodbách kou
řili z několiku krátkých dýmek
vznášel se do těžkého prachu n
IÍmiÍ znpáehlélio vzduchu modrý
ti i
oiiiaccK
"Jdou mniiiiiilto" fckl Anto
níu "sedneme si tamhle na lavud
Kiloly by jích nohy kouknou se
jnká hromada lidu tudy je kdo
VÍ kdy nn ni'm dojde řada" j
Tcďdcprve si toho množství po-
vSíinln a velice se jí ulevilo Hlavu
lam jisté nebďdii když jích tmu
tolik chudí byla v ten okamžik
L f ' ll" i Vil ál
její lievyjllilieiui IlIVSlcniíU Aie
znse nová starost na ni usedla
''Toníčku my zrovna dnes pe
čeme" Scptnbi bolestně "h já ne
vím kde umě líbivá starost mi s(o
jí aby mně to Kátla iieiokiizila
Tuk lile dělá jnko by všemu roz
uměla ale v ničem na ni spoleh-
noitti ncmfižu A to tak zrovna s
tím božím darem přišlo zrovna
dyž máme soud Povídala jcm-
úitlo koukej (ibyehoní na boží
od tiemusilí lirimibory okopávat
radši dvakrát boclmíky spočítej
já bych nerudá v den Koudit zndě-
áviila a do pece chystala a ono
to dopadlo: Povídala! milostpuiii
čko nic se nestracbujoii chleba
máme ješlé hiuidrt! A dne pečeme!"
Antonín se vlídní usmál Zadí
val se na matfino čelo rozbrázdě
né vráskami a právě příliv slun
c zaprášeným oknem do těch rýh
vrásek a brázdíček se nalil
"Maminko!" pravil polícho a
odmlčel se Očí z oxvétlenfch Mrt
roslí mateřských nespouštět
í ptistejí takovouhle mtarost z
la vy" řekl za chvílí "když jím
to Kačka poplete řeknou jí že je
to motovidlo a zadělají na jiný
Ale se švakříčkem Sladkým jsme
se domluvili sáni dal mné na sroz
uměnou mnoho-lí mám každému
vyplácet! Povídal že vezme dve
tisícovky"
"Tak ne přeci Toníčku umou
dřil" pravila matka radostně —
já jscrit tomu Narrifl ráda! í)vé ti-
ícovky mfižeí uměle každému vy
platit za tolik to vždy stojí Jen
si vymínlt musíš fa dosfao jícní
z hotoví abys měl s ním nado
ťt pokoj jinak by tí to mne
Houbo trvalo S ním hyn nikdy se
nedopočííal I A co urfíjtf a ostatními?"
"Všíchní dostanou atejní"
"A in hyn to mm píkní udí-
al" řekl rozhorleni "Kdoví a
Alenvví nedávej řiíe líonzíkovi
taky nle í Kda je mrzfik niřebo ne
potřebuje Alex je m peníz m(c
loupý h Honzík by to zhyteéoě
nirŘÍ'}U jtnm Alewr ttHare}
ani krejearu eští by tnu to iié
kdo ukradl jký on je tofij milý
fíofa jtriii n tukoví wmSM A
EldDIBflUS©
51 J-" imM ikmitlm tk fi'1 m tH lilf-h Hlfvtnl !
- " I i ''"On i liit (! inrni hihii4 a ui4 tti
iin iHiilm (it1i}t
iHi imi n t íi'1fU i)ití fSiiUlulti k h Minka tsjtirt n l
f I N Nin U t pí pni k diiMti Ml Hi!s iill lul 'tí
l jaké bl iHbl itn# t lUtui i
CllftIPKY REVMATISMU ŽAtUDrCNÍCIt
JATrRNÍCU a LEDVINOVÍCU NEMOCÍ
1 Uk laimllf irUrt f-mmi OIIM Hun tt
OU PETER FAIIRNEY & SONS CO
t 17 Wthln8ion nird CHICAGO lil
(V Kiaoli m t4il liti cti)
Puritan mouka
- ŠpotFcbujti plný pytlík a nepodaří 11 e Vřlit
upřel nejlcpší t-hléb jaký jst# kdy pekli vraťte prázdný pytlík
dvému íďrbodnikii jenl nahradí vám In námitek vaše pede
Odborné mletá i tiejlcpii pnenlca v Americe
Všichni (řrnci-rislé j maji tm skladě
WKLLS-ABBOTT-NIEMAN CO
Schuyler Neb
Kořisko Bratři
Pohrobníci a bálsamovači
STiO Boulil inih 8trt Oinhn Noh
Tylor 1H73 TELCrONYi South CKO
1'iiliflifím r venkova vT-iin jeine nli
říKiilnl iMizortumt
?!mt" ořimmtijl vim Mným srm I ovým pHznl volím # vlmtiitm
HOTEL "PRAHA"
klirý jent ťipln rnovii vyprftVKii viSlin vnítřiifm riiKfPiitm vkimti
korováu kilu krrijiinl mvftavst ilo dimiliy nulnitnou nyní l&1uoii nb
ululiil n pokoilll to iinjleiisl Iliutnft Jlillii jirsvá řťuká kueliynň v My
vál ueolojl t) i(li'ň iiifxtiil-h I vciilďivnt-li krnjHnň uctiví IMd
JOSEF PIVOŇKA
Eob 18 a WlUUm ul
OMAHA NEBBABKA
Zajímáte-li se o texasské pozemky nrho
olejové projekty piste Česky na
STEHLÍK & BABER
Wíchita Falli Texas
yM"Siv#- t-''-lrirWV''4- WisVt- M-ll t f-f-ťf-K-Vťt-
Sikmy cyprySovy eribbing - 4 5 nebo 6 palců
Niv ul upřavujniiid vlnstní cypřiSový řrítitiiiig tnkovým rponolintn
fa kilyí iil hotov ju leeieř plný hIiii tloioiťlíy Nu yrví-m místě tuto
fl" řli I i-ypfiiovií feneovk o jenf přou jmli-n pulne tlmiífky My t ul
it tř?iiu jen tolik mi jcilné strmiň uty n íÍhmíiI lilrtilký puvrcli n iiliy
JuSIé rAiitnlo prkno hmhio tlustým Není dřiví jež ky na vyrwvnido ty
ifiíi nn e r i trií i ny ln to jednu % nejlrvunlivi'-jílcli o iifJimvřijíli li a jifl
tulii lcilefiAleli (iikeii 111 iííliíjeiií ježto l" ticfi)ttíHin
Neclif Jité iiiini pořllitn nu mutifítl pro forncríli pakli jutu v
trh ti pro iiceo tolmlo ilřiihii luuiníjtf in my iulávitina cenu a lo1ávkoii
na n(ijMÍŽ4f vad Klanící
f! VAVVV TTTMPPP ftniVIPAVV f!nnU tílř„ T 4
Honzík ten by to rozfofroval to
by ziis Amňlka ' naříkala Víš
Toníčku když (láá nřeo líonzíko-
vi tk mu to do rukou nedávej
ale dej to Arnáfce iiby to alespoň
přišlo na ty jeho ubohé sirotečky!
Aby se za peníze miseho drahého
tntíiikii iiebožtícka iiéjnká — ní
lo vyslovit iicuiřížu' Toníčku
dobře ticpoioiiébi !"
"A víá Toníéku pokraéoviilíi
se sliiřeckoti žvatbivostí "lidoví
Ifiky nedávej nic Kdoví to jen
tuk udékj uhy to mél na dosmttí
pojífiténo že dokud bude Mfck
statkem a bude ve viscm kob-ue
ž' dotud buď' mílí Kdíi pojíáténo
žívobylí Ale do rukou tuky ne
smí nic dostat mé se to a V
dmi tuky nic nechce líbit tyhle
jeho spolky n Kátloii za moc ne
tojf To via Tofiíéku já moc
vidím a moc mléím ale Kda kdy
by inoh' tak by na žení) jako lev
A tfi opice blou pá by sí ho hned
vzibi Ta by tiekoukala' fa sedí
říiio kfím ho ponfldíí dvé tísícov-
ky by e jí líbily Ter jsou tí
sám nejlíp myslíS" řekhi ode
vzdfin "vSiilí ty rnné neukřív
úil"
AČ 'jednací sin okresního aoud
ce nábytkem a típravou spise nou- i
itriist budila než ňdív přece jím '
bylo vsem nevolno když do ní ve
šli 1 pkiř Krítzmann pyím5
před tím po chodbé hp procházejí
i í zvlácnél a skromniiice ke stolu
k rozloženým lejsirňoi příandal
(tniU-H wílleu pékné jíéli
vítám kde pak se tu berou" po
zdravil sudí Aiifonína Nepovstal
jen erlé um ruku podal Ostatních
si vílbee neváíml
"leh m-cÍkx achoii" pokraéoval
némeeky n už a Antonínem éesky
nepromluvil '
"Kouknéte se já inun tolik
práce" vykládal némeeky "ž
nevím kde mné hlava a In jí Kdy
bych si s néjakou íM hrál ne-
byl bych hotov do smrtí Tí tam
ímivl fukoit do pravft kde byly
kanceláře adjunkti okresního
soudy a adjunkty a nímíŽ se dobře
nesnášel mínili tí tam jen z dý
Toníčku holky lo není jako ZíiL! „„kirníí kdví ííi J-í
mých mbidych IcfabyM Uyí ytt'm Jeíté rnné jonlouvají Nu
holkrt křcmii vybrala hoclm 'iňríiiUit sí řeknéte jak to cbcclo l
by se jí líbil jako já ""SelmL h( h„ u Ulffti eíobo se k vám }
drahého ncbožtíéka tatínka teiř
jsou vSccko jenom peníze"
hM' m hon chystaní ale ne-
mobtií"
í 'mlkla nkW VHt Kríimm Antonín okreiímii hiauV-Í ftdpo-
ynrm pnai #io jimimiy iM(m
noví uctivé w pokloní) a provolal
jejích vře -JÍ í
"l'ž to zau"" pravila atará
(mní rH'kvíti& a jí umnlr j
4 4zkéid-lialilABizatÉáIs
ÍJeelt ne v ní zatajil olovo ťizbotí
ooliy jí zatéžkalo
"Tofiíéku tidélej vžeeko jak
vUbi nmM támwMy ÍUk I ža
ivtt atatek iijmoutí m dluh kt
rý mél ii iiim n aourozeneftm i§
vyplatí po dvou thkkh zlatých
Mtc fa vyhrazuj doživotní tu
4UM #ttkt 4#e#trii VAmtit
ví doživotní byt obživu pří ho
"fiodářovl atolu
(J'okraČováí)