ČAST RRDAKČNl
EDITORIAL SKCTION
POKROK
tNR 21 MIRNA 1030
V hmii t„l UM
U AJHII tHl€t
lit 'IVA '
!
PKOC RUSKÝ DFJNIK JK IlOISKVIKfM)
N MÍÍ'rtV luid ttákn t A A
odpověď uvi iiii Tuj
n Uiit ln iiiimtn'U'ř h ttiv-di
t ť1 t nk ItO 1n T"Utilť v i
tnpí !fnrÍHim Inď prudeni II
jrt ToUťj Ur vystupuje JmU "b
hÁJee hrtUcVtstťtil ttrhof rná J'Ko
vady lépe iW kdokoliv jiní 4k
pfree mi e namneitl ' jsou
jisté snadno vysvětlitelné n snad
no fttrttopitf Irit důvody je ruské
Im dělníku v íiArm bolševismu r
lil fint zajímavá porovnání po
stavení dělníka itmcriekihn n iu
ského ii přichází k náhledu h znu
'ni k romiulm bolševismu při
spěly hf uhy staré ruské vlády jo
m nesnažila žádným způsobem tb'l
niku povznesli n dávala přednost
tomu aby riMnl v postavení po
ni'eni'm
Duch bolševismu v Kuskti pra
ví Tolstoj nrnt ničím novým
Pyl projeven ruským lidem něko
likráte v historii této twšfastné ze
mě fastn docházelo k povstání
utlačeného tiihi tak žc po dva
kráte trnu se nin házel ve vážném
nebezpečí K vážné řevnil do
šlo v Stonka baséiiu za panováni
Alexeje Mb hajlnviée a k velkému
povstání došlo ya Kateřiny Velké
Piijrněcv byl vůdcem tohoto po
vstání jimž vážně ohrožen byl
irún títo velké ruské panovnice
Keboovládání jez je tak značně
vyvinuto ti lidu anlo-suského pů
vodu je nevyvinuto mezi Husy
zvláště mezi málo vzdělanými tří
dami
Holsovism je jenom novým ná
zvem Marího zjevu Pravdou je
že za normálních pomérfi by bylu
vlna bolševismu do tě míry neza
chvátila zemi n snadno byla by za
stavena na svém postupu Jenom
zemé nevýslovní trpící stane se
snadnou obětí bolševismu Iv re
voluci v Rusku došlo po té kily
omě ztratila ve válce v usmroe
ných poraněných zmrzačených n
zajatých vlec nežli všichni spojen
ci dohromady Vnitřní život ze
m& byl ťipluř zdemoralíKován u
' holševism se ujnl jako protest o
proti nekonečnému a nesmyslné
niii vraždění niských vojákft
Na počátku revoluce nojodda
nějšími stoupenci bolševismu byli
vojáci (lemoraliMovaiií válečnými
hrňzami ale po demobilisuei bol
Scvism byl hlavně piKlporován in
diistriáluími pracovními třídami
ve městech Aby američtí čtená
ři pochopili jaký ě'ký i'ilě měl
ruský dělník pisatel řiní přirov
náni mezi životem ruského a nme
riekého dělníka
Většina [iríimyslového děliiictvfl
v Rusku vyšla selských tříd—
Jestliže venkovan nemá dostatek
nňdv nebo je mnoho synfi v rodi
ně n jenom jeden mftžp se uživit i
na majetku rodin něm audio ne
líbi li K- mu monotónní život ven
kova ubírá se do města se svou
manželkou a dítknmi h najde ni tu
nríel "KYiiip kde nuda mnoho
tienoskvtiiie odměny za usilovnou
práci zemědělec posílají nejvřtAÍ
množství dělníka do mest
IVřimysloví dělníci v Moskvě u
Petrohrad větAinou byli rekruto
váni z venkovu 'A selského stavu
Mnoho dělníku z venkova ubírá
se do měst bez rodin tak že muž
nraeiiíe ve městě a rodina žije na
venkově Takový dělník spatří
svoíi rodinu na krátký řas jenom
dvAkróte nebo třikráte do roka
Pravidelně přichází na návštěvu
o vánočních anebo velikonocnicii
Hvňtcích a někdy také brzy na
ríiílim v seuOHcéí Je vlatnř
proletářem bf as domova 'l&Mnio
e Htává že manželka musí těžce
nu vesnici nracftvati aby uhájila
žívobvlí neboť podpora jejího
manžela není valná rasto takový
itilník ve městě ťíplně zapomíná
na Kvojí rodinu ni vesnicí a cHý
Hvftj výdělek utrácel hAiii Nem
ko americký dělník a
by v něm nacházel morální npo
lV
Před válkou vydělával ruwký
fit rubl denně anebo něco ma
In r iu ml! což ne rovnalo naím
Namnoží vntovalo M
za uiídu jeít nlMÍ KhU mly
iviv nříéínoii U eltíl nepoko-
jenýro Prfimyilové podniky ve
mnohých přípajVb nebyly to
ní za Jeho iraei piatiu více vznie
ijem k nedokonalým alrojám a ku
poměrn mal výkonností ruského
-1'lndíň lbe-kí dltík ki-
wi lUI ptMimt pifcce diMluko
Anglii jiiiVib íňl-ndiiMi nii!b
PiavJa it'ktfi tuttl IwUniM
llinbli plfltitl W% nle Nftiittft ji' b
píd tállinil Vvdilá Vňbl Mtft
pritcriit uloJeiiťho kapitálu Ne
dostáVňbi e 5ude dobrých tl"jň
a ptAcf kmiAiia nyia ifnur vnur
primitivním rpAdiem Na mnu"
tt práce kterou v Americe v
kuiiA v nnnil továrno padesát bdí
i dobráni a úéilnými stroji blo
y v liuskn tťebn W ní L'Ml dél
níkú ii píi'c výrobky iicbly by
tuk dnkoiiidé jako ony vycházejí
cí r nikou M boimýi h iiiiierickýcb
dělníků pracujících pomocí mo
derních strojft Tu bli také jed
iu z píicin idkýib mezd príímv
lového dclniitva v Uuskii In
tídlijřcntiddélnict vo schopní stroj
oi-i a ilievooblábéěi získávali za
svoji (iráci mnobem' lepší mzdy li
le nebylo jich nikdy velké pro
eeiito
Rozdíl ve způsobu života ruské
ho a amerického dělníka je obrov
ský V Americe dělník a zaměst
navatel jedí stejný bílý chleb vej
ce máslo a maso cestuj! v stej
ných železničních vozech nosí ku
báty stejné stejné boty stejné ko
šile a bydlí v slušných obydlích V
neděli oblečen je dělník do tak
slušného Šatit jako jeho zaměstna
vatel d muže se radovali ze života
v stejných místech jako jeho lile-
tiodáree
Avšak ruský dělník netěší se ve-
řkcrviu těmto věcem Ma jenom
ěcrn- chléb poněvadž je levnější
nežli bil v Nikdy nu jeho tabuli
ncisou veice a nuislo o maso ma
ienom o svátcích Nosí stejný cliu
dv oděv a bot v ve vSední den i
neděli Nezná komlortn jez jsou
údělem průměrného amerického
dělníka Nemá žádných přib-žito
Mí v životě Jeho jedinou milosti
ie láhev vodky která ěasto z ucho
cint ncurvnlei
Občanské postavení ruského děl
nika nřed revolucí bylo jcAlě hor
té si _ i _t i A
š uskv ( c iniK nemel zaiinrcK
tolitických práv Počítal jsem je
ílnou úředníky jimž ruský dělník
je podřízen pocínuje starostou a
nanoéital jsem jich seilinnííct —
lusk v dělník měl mnoho zuvwkn
avšak žádná pravá
V Americe každý obenn ma vo-
cbní právo Má pří iicjmenším
ilhisi že úředníci ktervui se pod
Sb-éiui A mu Mart itiov A oriiiiiii
i t '! 1'
a v niiuutych in li % Ji kiim-ii
diiluru nu mitn scinilurii z
vadv iiii ti -pnblikáuskéin lístku
my slojí proti zájmiun priieoní
tfídv Pieilstiiva roviio-ti byla a
i iiruvedeim sedláky stejným zpú
sólu ni jilo městskými ibMníky V
sinihliisii se svini představou o rov
nosti rozdělili poemky mezi sebe
Maiícc ještě mníc rozhledu mvli
městští dělníci nerozuměli socin
isnei )oinšlci se že sneialisiiee
znamená rozdělení všcbn co pa
třilo druhdy zámožným lidem
Stát káf ská obydlí byla zničenu
stroje rozbity a nářadí rozlámáno
ubv každému obyvateli vesnice do
stán se něco cílíc i re vn železa
lltll" I IM IM ' i' I- ÍM I Ullll-I I - -
anebo mědi Když pak méstští chovalý exemplář této řasné po
(1 Mníc i žádali nby sedláci rozdělilii Slovní známky Známka tato po-
s nimi o svňj chléb n o svoji ú-lvužiij' sc dnes všeobecně za nej-
řizuje byli jím zvoleni Kterýlu
iv ělověk zrozeny v teto zemi
mňže biti zvolen presidentem Hno
jených Státfi Každý clověl cítí
se tu svoboden a ví že má stejné
iříležítosti jako všichni oslním
První věci jež překvupí každé
io Rusu v Americe je rovnopráv
nost dělníka se zaměstnavateli a
osobami ve vysokých postaveních
Konduktor v Piiilmunove voze se
dí v stejném parloru jako vy a
ěte atejnv casoniM Americký děl
nik je panem Johnem hmitnern
kdežto ruský dělník je jenom lvu
nem anebo Vnřikou Nikdo neo
loví jej jinak Jeho místo neby
lo mezi iián v níbrž někde v kont-
ku
Když tito prostí dělníci nabyli
moci snažili v především zp
šiti jenom svoje postavení Nebyli
společensky vychováni a povnzo
vali za zeola přirozené že rovnos
znameiiá přioraviti bohatě o ve
elino ro vlastní a bratrství po
vflžovnlí za možné jenom mezí so
bě rovnými Je přirozeno že děl
fiická třída nezatoiižibi wó zvýíícii
prodiiktivriOHtí Nebyli 8l vědomi
toho že zvýšení produktlvnostj e
diriS muže přispět! li zvýíení bla
hobytu Domnívali se že dosta
ěf když rozdělí mez! sebe majetek
dříve již nahromaděný 'loto bo
hatni ví bvlo ale poměrně malé
řiácledkcm tobo brzy země ocitla
a v bídě '
PváŽíme lí tento tJcdrevoliiěn
aiav rimkého dělníka pochopíme
lépe vývoj ruk revoluce Ruhký
dělník vrhl ae io revoiiic a ra-
iiáiÍHfoem avfr alovanak povahy a
Dřřlomíl vKechna routa Jimiž byl
ukován Kebyl vlak doatatfni
rychftrin aby byl to zbudovat)
nový niát Nebyl a to utvořit l nl
čeho trva ého
Kuatí sedláci nadtenf přípoji
k revoluej avlíak když nad
bolaevlwn shledal! Že jejích záj
Chcr hýli urnátorkou
r ( Jí
mu a run
ti tbtiud le inioUA ceou
do i ml -' pilonb ''H MA
íl li I ' iil ii)tiiii!i'litrftiii
1' ' ' '
Iiilkt Minu 1i( io boil' ln tm
lHd ilt -o ' ť tm yi )
i i 'luttí li ííhIuíhK díb it -i
U je tr l pit I-Nld ptili l)ť
řtitii l uK 1'tinl letu til polhplrt
M Vt itiibl plti' m'ť" M' I II
llitHlilli píid lilpidlídl a loMM
tlili
pozouui íodna
sbírka znami:k
SníúMMiť: poitovnicii zná
imk po 1'tli'lll si'lé s Vilkýln
fiijliiein phjtii uzlili Mn't J e sě
toé piiisltdá Keřrary ovti loikti
poitnvníeh ciiitiiiek buď- iniliidnii
tu v Pat li kc l-onpi fraiieouskiiu
sliídoll juku majetek Ifpíúlcl
skýl ll ciitlcň Sbirkll tlilo je liej
Úplnější kolb'ki f pošloMlíeh llú
nu k nu světě u 'ádná jiná prodli
la sbírku se ji nevyrovná přes to
' mnohé jiné t "i nároky nu
znuéiiiiii úplnost " této sbírce nu
bvují se některé z nejčasněji vy
iluných známek z nichž většinu je
vilkou vzácností a z nich' zacho
val se jenom jeden anebo něco
málo exemplářů
Mezi vzáiými známkami v této
sbírei se nalézajícími přední mí
sto zaujímá 1 centová známku liri
lieké (Iniiiny vydaná v roce ]H'tC
I Iíi1 i viimimii in Id iiwlililf'
ni i i i i - i- -
til f HUÍ dob v blrt llrtl'relil
dle ktlé sllilt loá I V I i tdeV'U
tni poim iiimii tnom ve Vídni
Má se rit ť tiiioO I Vlitii
lul o II llii WIU oď j-1 I Pu
1 mnniiiii- t i! ti i'íl'M imj
lim eitiit"tl tj octili Tieued n
II é ťtli ňtrbit jiti pod loinei
kým vlíi in I nabodl e npntl u-
i podrdlii MMi V l idé odkAřitl
lito klillkll VÍdehskťllIM lliusetl
Jinak změnu v původní poslední
Volí nedá vysvětlili ďbo pfá
tlé tvrdí h ťusto mlmil o tmu
fa po J"ho smrti sbírka nloíena
bude V HlítickétU IliUseil poně
tol V Aliťlií lillliWl '-e liejvětsl
iuno%l vášiilvýi-h filatelistu
Slii ku tuto iiliá j' "a b lu v ro
e sli kdt jej! Iliujitel ljl jillO
licUi líozliojnéiiii bylu koupí ce
lé ludv pledliieh sbírek V pozdej
'(cit b'lech Po kiúdé koupi no
é sbírky pnulo se e fibitclistie
kých cu"opicch o 1'ci rury o I a
jeho pooruhoilné sbírce ll V slib
ci kudělní vášnivého ťilutelisly
by lo píÚní aby ji mohl jednou ve
svém životě sputfili
nbiny blt toli se sli a
t il V ilký #Ajcm j bu vťiMtvAit
In I bil ii ielnt td ll t Mílím k
SIOUZICI v
KAKOUSKU
RAKiMSUl"' niti odiii sbiot
děni juk sdělrje korrr
Sudí Erik SjoeberR
rodu nechtěli tomu rozumět a do
cházelo k revoltám Toto neporoz
umění mezi venkovským obyvatel-1
stvem n městskými dělníky se pro-
iloiimlo kilvž městsky iieinik ne-
opatřoval tovární výrobky kte
rých venkovan potřeboval ven
kovan nechutní! ve sve prosfmliis-
nost i obtíže tovární výroby za roz
vratu v ruské zemi a domýšlel se
že městMký dělník chce jej jenom
vykořistiti Tu poznal ýc jeho
zájmy srážejí se se zájmy měst
ských lidí
Střední vrstvy v Mušku mcIíší
V se mnoho od středních vrstev v
jiných zemích Příslušníci této
vrstvy byly pro revoluci ale je
notu málo z nich bylu pro bolše-
vism K bolševismu Ze středních
vrstev hned na počátku přihlásili
se hlavně židé lotyfii h Finové
kteří viděli příležitost k vedoucí
úěasti na politickém životě Utisku
o kterou dříve bylí připravení—
Mezi stoupenci bolševismu rus
kých intcllcktiiálu není mnoho
Tito intcllcktuálové ci vzdcliinei
vždv bojovali proti carskému des-
totismu a opatřovali zemi vůdce
radikálního hnutí l 'tvořili libe
rální literaturu ruskou a byli prv
ními kteří probudilí demokrati-
kého duchu v zenu Pracovali v
lumě pro revolucí a bylí prvními
kteří Připojili se k reviducí v hře-
znu roku 1!)I7 avšak bylí tuké pr
vými kteří odsoudili doktríny hol
šcvíhiuii
Holse vická revoluce jaká byla
možností v Rusku je nemožnost!
Americe nduslriáliií delmk v
Americe je příliš kotiMervativním
než aby zničil industrii jež po
kvtuje mu obživu Americky
dělník sice může pracovat i pro
znárodnění industrie evolučními
vzácnější nu světě u Kjí cena je
udá vánu na flitriU MiioIh 'post
mistrovské' známky Hpojďýcb
Státu vydané před tím nežli vlá
da zahájila tisk známek nalézají
se v této sbírce stejně jako ěetné
konfcderaění " pošt mistrovské"
známky
Družbu tato nepochybně přivá
bí do Puříže přední sběratele zná
mek a obchodníky k nimi z ccléhi
světa Francouzská vláda posta
rala c o to lihy této dražbě do
stalo se náležité řeklauiy Dovo
lila odborníkům by sbírku si pro
dédli a napsali o nl Hanky do ll-
latelistíekých énsojiisň rňznych nu
rodň Dražba nepochybně bude se
konuti v hotelu Droiiot a bude tr
vali několik dní 'Francouzská
vláda obdržela již nabídky na od
kup celé anebo ěáslí sbírky Jed
nu korporace nabídla se vyplatili
zn sbírku (MH7'I(K) ale očekává
se Že nabídka tato bude překo
nána ježto vích jak dva a pňl mil-
liouii dollaru bylo vynaloženo nu
shromáždění těchto známek Není
pochybnosti o tom že skutečná ce
na této sbírky ji- nyní mnohem
vyšší neboť mnohé známky v prů
běhu let slouply V ceně
í) této sbírce známek nepochyb
ně nsalo se více nežli o kterékoli
iíné podobné sbírce O osud této
sbírky jevil se zájem od roku 1917
kdy v Lausnnne zemřel její maji
tel' baron Filip Ferrary zámožný
rakousky šlechtíc V době jeho
smrti v květnu roku 1017 zdálo
se že ííalíera museum založené je
ho matkou nepochybně získá tuto
vzácnou sbírku známek Později
bylO oznámeno že v poslední vftjí
oílkázal baron tuto svoji sbírku
iW-ilíckému museu Krátce na to
však bvlo oznámeno že jínú zá-
Ni Ví
iř 4Ě0lto0to ' y jh
♦a- 'I
í M' -
rif Á
Švédský deleiíát k iiiezinárodiií
mírové konferenci který jmeno
ván byl před nedávnem arbitruto-
retu u franko arnei iekeho tribu
nálu v Paříží
Mezi sbírkami jež získal Fer
rary koupí byla sbírka Sira Da
nielu ('imperii jiz baron zakoupil
1M7W di lít ltt f 1W4'
V 1 lll'l- iniíl 711 qiliww ? 1M I
zakoupil Ferrary sbírku sudího
Philbricka z Philadelphie Pa„ za
ijtKMXM) Dále zakoupil Ferrnry
sbírku Rothschildovu Thoriihill
ovu jiné incnšílio významu Fer
rary měl dosti peněz aby mohl ho
vět! této své zálibě a každý před
ní obchodník s poštovními znám
kami byl jeho agentem Vťirtwy
nelitoval peněz aby získal znám
ky nej vzácnější Každému obchod
níku se známkami v Londýně v
Paříži ve Vídni a v fíímě ode
vzdul seznam známek jež si přeje
míli! a zaplatil za ně jakoukoliv
cenu
Fcrrarv oddul na úplně této své
zálibě Většinu svého ěasu strá
vil ii své sbírky Ve všech jeho
residencích byl zvláštní pokoj vě
nován jeho sbírkám Měl jednu z
iiejúplnějšícb knihoven o filiite
lísmu a nepochybné byl jedním z
nejlépe informovaných filatelistu
o všech známkách jež kdykoliv
Zastavení dopravy nákladů a osob v New Yorku
— '! - wl
rniroilích dn#cb ftbvvklýfflí na afanícíeb v New
Yorku a v N -íeraey kde nfaAkm ativky UmoÍakh ttineh byla zastavena veíkera doprava
(lufm h nakladli roto(rrana ukazuje aaiiKy zooz nnmmnwn- ' rrv ' " '
a i i:i rA ' i ém I! '
New Jersey yUfki rof obrané naauje zastup icu iTinrM IA
uúh
je kiMITpoH
delll NfMV Voik Wotldu píijllb
pled liedÚMiciil řiíkolt ktelý tib
náhledu sociálních denioktfltA fi
ni kmiee bacptávno-tl rakouských
luek ktné j-oii nyní nazývány
pomocnicemi v tbunáenosli Tyto
slunky maji stejné právo vobdint
jiiko kdololiv jiný a im í řúkoil
liluřho piiMiovnli za první ovoci!
tuMo změněných poinéni Zákon
tinlo byl piedmétciii znnéných de
but jeto sfrunv uiišťiinské iwimí
inly innobo proti různým jeho dra
stickým oputiciiiiu Některé Klau
sule nu konce bvly škrtnut a ji
né uměné mírněny
Xúki-n tento týká se sliick ve
městccli niuíieíeh nejméně i()K)
olis vmI I kb žto n právech země
i !_!' lli %-
i e Kcll tieillie loeniiuoo oou- i
zákoně jiném Zákon tento který
bude mít i v důsledku ziniéné změ
n v v domácnostech týká se hlav
ně Vídně kde největší počet do-
máetiostí služky zaměstnává Od-
Inidiije se že ve Vídni je celkem
fit 11 (KM) rot lin z nichž '-'()()() do-
mácností zaměstnává služky íé
Hned po vstupu do služby dle
opatření tohoto zákona služka si j
inňžt vvžádat na svých zamést na-
vatelích smlouvu pracovní v kte
ré musí byli vyznačeno jake siuz
by jsou od ní oěekávány" Mzdy
iiíusí bý t i placeny první den v mě
síci a plat Mi rodina služce výživ
né toto musí být i zaplaceno na
čtrnáct dní předem Dostává-U se
služce stravy přímo v domácnosti
tato nesmi se v niccm lisiti od stra
vy které se dostává ostatním zdra- '
vvtn ěleiiíiiit rodiny
Kuždé služce musí se dostali de
vět hodin odpočinku nejméně od
9 hodiny večerní ilo fi hodiny ran
ní nesmí být i služka žádána o ko
nání žádných služeb Kromě toho'
činí sě' opatření pro další odpoěin
ky během dne to jest po obědě
a večeři Služka má právo žádutl
o volný ěas k návštěvě kostelu u
vedle toho každou druhou neděli
prázdno po osm hodin a jeden vše
dní den v týdnu čtyři hodiny —
Každá služka je oprávněna k do
volené za kterou musí býti jí za
placenu právničinu mzda Dovole
ná tato má biti v prvním roce
služby týden dva týdny v druhém
roce a tři týdny vo třetím a vsecli
následujících Kromě zaplacení'
uravidelného služného zaměstna
vatelé isou povinni nu dovolenou
dáli služce ještě zvláštní obnos ja-
bonus který řídí se dle (lelky
služby V prvním roce mu ěinití
lolovinu měsíční mzdy ve druhém
měsíční mzdu a ve třetím a násle
dujících mzdu za pňl druhého mí
síce
Služebné jsou oprávněny k bez
latné lékařské pomoci u lékům
Je-li nutno služebnou poslali do
nemocnice zaměstnavatele jkou
iiiviiuii platit ií plnou mzdu —
Služky nemusí db opatření záko
na tohoto následovat i svoje za
městnavatele do jiných bytu nebo
do jiných měst Výpověď má bý
ti na čtrnáct dní ale po vzájem
né dohodě muže bytí zkrácena na
týden Po výpovědi služka ina
nrávo na čtyři volné hodiny po
dvakráte v týdnu aby mohla se o
hlížHí po novém zaměstnání
flákou 'tento mu celou řadu ji
ných opatření Je-li služka ve
službě po deset lc nepřetržité jo
oprávněna na odškodné v obnosu
čtvrtletní služby opoiiňtí-li svojo
umést ná ní Obnos tento se zvy
šuje dle počtu b't strávených vo
službě no uplynutí desíti let J'0
služební knížky nesmí zaměstna
vatel anebo zauiéstiiavatelka na
psali ničeho jiného nežli délku
služby
Pomocnice v domácností které
vykonávají jiné práce nežli ty j"Ž
jvon vc spojení s vedením domác
nosti jako ířiivcniiintky jsou o-
právnény ktřcm hodinám odpo
činku během dne výroční dovo
leně M dvou do čtyřech týdnů a
plným platem a bonusem Rozpo
ry mezí služkami a zaměstnavateli
mbwhn vyřizovat policejní son
dy jako v míiiulosií nýbrž praví
delné soudy nejnížší kalorie —
flákou tcOfo vejdi "V platnost
května 1020
t
li
tu
Pil
i
N