ČAHT RfíDAKČNl
ÍvUITOKÍAÍ SKCTION
POKROK
DNR 14 DUBNA 1930
In A4ilu#t tlMCt
ti? tVAfcOK '
1™
KKASY MOSKVY OSTALY Uši:mi'NY
Iv
Kli Inht V M"kvř f ? I iUtrf
řlpildu ((Lli'!! lul iiktl A ttiíOn
v iUi im ji tiiHnim iu lnnr
iii ratifdluh iVnii li 'H(íhkri
naslouchal luit ti řtm inildulm
liVMih ť Hrt spoustě Iv islch t li vě
(I modrými t 1trnnl řUtn
ě rurtidlýllil Mícrhnliil jlrlii U
c kfíío t f lily e v ohni mi1i'i
nMi paprsků si n' počal nulo
Vall Rusko tu nhUitil fini
kťtú je im i Lap tnu jtutn' nlí i i
niiicí ivlástě if Muitiiku wulo
Miského pleníme ji rko ji "t
chopit Hlahol těchto moskevských rvo
lul Z IlieliŽ tioktelé iniljí hlas lilu
boký ii drsný ii jim' opětné jolu
li v a lahodný i ozléhají-í se i čet
ných věží rotroušonýcli po tnu
ličeo ruských ni splývá v je
den mohutný hlas towlimnju-í
it iin večerní ovzduší mocní pů
sobí itn každou lidsky cítící duši
V tomto hlaholil mluví charakter
Rusku Nic linií symboličtí jšihn
jeho duchu m-žli tato Iniilbii ivo
nú pomalá vážná avšak iiiohut
liá — jako Mimo Iťusko Pochop
te tuto limlhu zvonů a pochopíte
Hlinko
Mnoho lidí navštívilo Rusko o
všichni vrátili ne h přesvědčením
h Hlinku rozumí Avšak vtttchni
nasbírali jenom povrchni dojmy
Před víilkoii bylo málo lidí kteří
pochopili Uusko n teprve m války
lí po politických převratech
dávalo se že ruské duši nebyla
věnována náležitá pozornost Prá
oo rusk oh autorů hýly překládá
ny o čteny u považovány za dob
roii loktům itvSak nikdo nešel do
nich tak hluboko aby ěerpul po
znání rusko duše Cestovatelé
kteří mluvili o Hušku v illustro
váných přednáškách nemluvili o
ruském lidu vidy sympaticky kla
douce vždy hlavní dům na to jak
rozvinuto je tu úplatkářství a jak
mocnou je tu carská byrokracie
JidépřVdstavovali mí Že Rusko je
tel kým žalářem kde je máli) kul
tury ti kde prostý lid je o málo
lepši zvířete A takový dojem ů
slul n 2 do války a ve světle toho
to dojmu pohlíženo bylo lni pře
vraty k nimž' v Rusku docházelo
Nebylo nikde náležitého pojmu o
Rusku zvláště ne v Americe kde
o cizí kraje a cizí zemí) jevil he n
namnoze jeSte jeví zájem pranepa
trný Moskva j" ěÍKtá ruským mfi
Htom Kdo cheopozniit Rusko mil
ní navStívit nejdříve Moskvu
pak ostatní nicsta n venkov aby
nemel obrazu zkroceného prvním
dojmem který bývá pravidelní
nejsilnojHÍm V Moskvě možno se
známit! no netoliko m duchem Hu
ška starého nýbrž i nového IV
trohrad nebyl nikdy povnžován za
mésto éistc ruské Nalézal se pří
lis blízko baltickým kmjfim h n
iiieckýmí statkáři jichž vliv se tu
zriDenč jevil Moskva viak zacho
vala ní čiMtč ruský ráz v každé do
U n ídzí vlivy byly tu nejménř
oítřny
Husové zajisté ne neprávem na
zývají Moskvu matickou ruských
méKt fejich láska k Moskvo jest
' zvláštní íOíždý upřímný Ku v
rozsáhlé druhdy ruké íííií toužil
po tom aby jednou ve xvém Živo-
'tí mohl xpatřiti Moskvu matuš
ku aby pokochal ne pohledem nu
četné její monumentální utnvby a
aby oddal o dumám za hlaholil je
jích zvonu Moskva je proslulou
pro svoji chrámy monusfý ry n
konventy jež možno nalézt! ve
viecli éásteeh infotft Nřkteré t
iiejkrásnéjHfch a nejparnátnéjáícdi
je možno nalézt! v Kremlu
'M# j kostel vžstovánl a jmk
chrám NflliebcvZHtoiipeiií jež JSOU
oba typickým! ukázkami ruké
chrámové arehítoktury a iiméní
Jejích fiádfierné kopulo a fresky
mají málo ob$ rovných ve hvM
V chrámě NanebevNřoiipení tíochA
zelo ke korunovací earft a jou tu
vzácné hítorí''ké piÍTátky jež m
my r obA Jkoii jeiJnoii i nejpozo
ruhodnííeh umílwkýeh ubírek
na uviti Je tu dálo uvonlco Iva
na Velkého w zvonkovou hrou
jednou z fiejkráoéjíMi na avlt
' Vedl zvoníee Mfojí obrovitý zvon
kttrý VitA doplnit! zvonový uhoř
uú pro velkou váhu nemohl lýtí
na zvoníeí vyrvednut 0 romh
reeh tohoto zvonu fnftofiie ni é
'tt o u v A-itiii1 li 'i iMy
'!' I ldí finifC pjmoll j h !(
Mi" miii oťiovttý tnit i i tu
to(i di Jitko pollililk lo j"lvií
líjtiho pokuni p iliňltt lc)
Mokil Je tm'slru iiniliiťVjíir
knUným Aitiniťií turisti niií
vuuli Ftniicii H ltii llrtlii do
mnUnji -e se íe ie m je Imdni
id'nl sprd H v l lil méstci h m
V -iik připravovali ie o liuioho
kilyí Ve svýi h t olov nii li piopra
lueh Rusko potiiijtli I v fiiiu
je Mokv liiiiní útulná h phjr
uiiiá
l{uié náměstí Kremlu kde ny
ní iIim luWt k éavtýin táliorťuu nod
sirvill luhem a kteló blo uved
kom tak celných řivilných pluje
vň je jedním z nejkráslicjsít h liá
méstí na světě Kolnti dokola na
léraií se inouoiui Ittitllá staviv JrJ
ZHsinlv iicponiHi-iiv přes všechny
UMiíe jež prchtialy 0 V poslední
době přes toto nicxto Moikva uui
iivní sice jiný ráz ale její krása
zůstala neiiorusVna Zprávy u-i
posílány byly do nvřta o Akodách
způsobených v Kremlu a jinwl
éásteeh Moskvv idi iiouliěních ho
jích byly silné přehnány Tehdy
opeře naznačovaly že Kreml byl
itromencii při tiomliardovaní v hro
madu ruin a že krásné jeho chrá
my n budovy byly značně pofiko
zeny Některé brány a budovy
nesly po nějakou dobu známky ho
jil ale ví" bylo již opraveno aniž
by tím utrpěla architcktonicliá je
jich krásu ÍHies není po stopách
těchto bojů ani památky
Americký korrespondeut který
v minulých duoolu navštívil Mos
kvu byl překvapen jak málo stop
po revolučních bojích tu žfistido
Nebyl v Moskvě poprvé Před
válkou byl tu hostem u taká v pr
vých méwících války tu žil po na
kolik týdnft Zná dokonale Moskvu
nřed válečnou fl nevidí velkého
rozdílu mei tou a Moskvou uyněj
ší Vsccluia divadla hraji Jako v
dobř míru a Jejích ivpertofir M
mnoho se nezměnil e velkých di
vadlech hrají no opery u dramuta
Mtarýeh dobrých ti oblíbených mv5-
tovýeh autonV Ani liry h éistf
uionarchistickou tendencí bylo-li
v nich umění nebyly zavrženy—
Jenom obecenstvo zdálo se mu po
někud jiné
Ve velkých moskevských diva
dlech pohřoíiil dřívější blahohytué
obecenstvo jež dávalo na odiv své
bohatství v nádherných ložích —
Místo těchto bobateft spatřil téměř
na víeeh místech dMnietvo a pří-
alusníky tak zvaných středních
vrstev které bobíevlsin neučinil ji
nými 1'řodniotvo drobné ob
chodnictvo a řemeslnici vo tvoří
třídu jako za carského režimu
nřoH to že většina jich příslušníku
změnila svojí politickou firmu —
Herci zfistali titíž a Výpravy hor
jsou stejně peělivé jako za atartf
ho režimu
Iievoluéní dramata podle bolso
víekého střihu nedostala se na jo
víítě těehfo velkých divadel Nová
jménu zřídka objevují se na reper
toáru těchto starých bnfct ruského
( i i _ ív
i raruaiicKcno n niiernuio umniu
NMvá dramata která nesou Ntopy
nosledníeh událostí hrají e hlav-
ní v dělnických klubeeh jež pře-
vzaly Maří nádherné reMaursnty
moskevské jako proaltilý Jar A ji
né Tyto restauranty měly kaba
rety a pro níí zřízena byl doxti
ňéclná jeviátě Jevíátě tato hodí
la no zmimonítí5 iro kflbiiretní vý-
Ntupy ale mají mnoho technických
nedostatků pro pravidelné hry —
VvMtuouil tu nolecjioti pólo-
ochotnické anebo docela ochotnic
ké Obecenstvo jež navátévujo di
vadlu v těchto délníokýťh klu-
bcoh iííí ho víak málo od obecen-
štva ve velkých divadlech
Nikdy notěáila ne divadla a kon
čerty v Moskvě lakově populari
tě jako v pMlomnrf době BoWavi
ei nříJalí něeo néení ařarýidi řím-
Mkýeh panovníku ktftH měli za in
fa nejlepftírn pronthákm k napo-
koJeif obvvate Mtva ja ehioi) n
hrv O ífhleba bylo z noěátkn do
ut) těžko postaratl ala zábavu
opatřili lidu okamžitě lniožnJll
návítívu dívaleí I iicjchwmm ilU
é 1 tt t
i am onvvttUiMiva noooorovau ai-
vadclní a zábavní podniky a po
řádali koncartv Nikdy v Monkvť
nemluvilo a tolik o dlvadelnfeJi
Ltuf ilimlovntiÁ i píÍ!pfvků l:ilipincu
r
14
t
Hk lili nití ! juk ilMl
H 'I lul"!!! t"kl %2 ďdll
'4 1
i
1
li-" ' ' '
Americký niíitcl José Hial pojmenovaný po osvobodidli Kil i
pinských ostrovft zakotvený nu Willamette řece v 1 Vrt lund (Irenou
1(HI mil od oceánu Rizal byl zbudován z ťondii které sebrňiiy byly
obéany Kilipin Je řízen filipínským mužstvem '
produkcích jako nyní Nikdy oper
ní urie nebyly tak populárními
íiidé sblížili se s divadelním umě
ním a hudbou do té míry že zřek
nou m raději vieho jiného než té
to zábavy
1'ňsobí tu namnoze mocně kou
zlo novostí Mnozí z nich za sta
rého režimu nemohli si ani ponty-
dit na návitěvu velkých divadel
kde místa byla znaěně dnďiá Od
revoluce ho ale mnoho změnilo V
prvních dobách po bolševickém
převruttj do divadel bylo možno o-
natřiti si lístky bezplatně Nyní
jsou řítány jisté poplatky ub" ty
to nejsou vysoké a navattfvu di
vadla je- v možnosti každého dél
niku
Turista který žnul Moskvu z
dob uřed válečných uznamená ji-
Mtéxinčny Na ulieleh neprohúnUtř
tolik izvo4fíkft jako v dobách
předváleéných Veaclý tioění ži
vot Moskvy udržovaný bohatými
statkáři u 6k'cliticl také putří již
mítiuloMti Ale obyvateUtvo po-
vSechné zdá ho býti upokojenější
Žebráků není tu možno téměř
spatřili kdežto za em-ského reži
mu město no jimi jenom hemžilo
Vvživov'ání obyvatelstva není o-
vfioni dosud ideální vzhledem hido-J
pruvuím potížím ulo zprávy o u-
triient Moskvy jež ciih od oasu on-
jovují no v tisku zahraničním se
zdají býti znaěně přehnány
Moskva jo dnes tak krůsnou ja
ko dříve A ruským lidem jo ne
iiochvbiió milována nyní víc než
kdykoliv před tím poněvadž ote
vřela mvojo srdce nyní i širokým
vrstvám které druhdy mohly no
krásnému tomuto městu jenom ob-
divovnti ale nebyly s to pohrou-
žiti no do jejího života Moskev
ské divadelní umění proslulé po
elérn Hvětě jo dnes otevřeno vr
stvám nejSírSím a to zajisté ne
mfižo zfistati bez náležitého vlivu
na droveři lidu
FRANCOUZSKÁ
CESTNA LEGIE
ZA světové války velmi řflKto
jsme MlySeli o řádech francouz
skě CeMné IieÍP Jenom ěiny nej
vyfiáího iidntenNtvI a aebeobětoví
ni byly vyznaTarnávány tímto řá
dem kterv' ie ceněn nejvíce ze
víeeh evropských vyznamenání
pře to že není plilen wuiym
králem anebo jinou korunovanou
lilovou
CflMto íteme v ěusopÍHoeh žo ten
éí onci vynikající muž jmenován
ví dfistojníkom iVstné LvgW —
Francie udělila loto vyznamenáni
řed několika měsíci i nebohému
DrorfiíMoví kterého před My Ja
ko zrádee prohláMila za vyvrhele
přea to žo tak vlivné osomumu
iako Zola a (Hemeneeaii anažíly Me
na řin nto ukázat! jako na křiv
di Vím několika týdny raul
Denchanel francouzský nreMident
oblékl al na b jedinou unifor
mu již rná právo nositl MteJnokroJ
étyicítí ncMmrtelnýeli řlenů Kran
couzské Akademia a kolem krku
zavěwíl mi zlatý řetěz velkomlstra
Cí?Mtné Legie
J fo Hlný řád který jeat v
platnosti ve 1'Vaneii O zlatém ře
tězu vclkomistrovském během po
sledních měsíeň uiiiobo se mluvi
lo poněvailž téměř náhodou tato
vzácná památka z dnu Napoleo
nových byla nalezena
Čestná íiOjrie založenu byla Na
[loleniiem Ilonapaiteni dno 1!)
května roku 1WJ jako všeobecný
řád pru vojenské i civilní osobno
sti které vyznauieráva jí se diile
žitými službami pro Kraueii Vsi
elini vojáci kteří vytiiaiucnáni by
li mečovým řádem Čestné Leie
jsou právoplatnými cleny bez o
hledu nu nvó důstojenství rod neb
náboženství Třijímajíce řád vši
chni přísahají žo speluprueovuti
budou ze vňceh sil svých v zájmu
udržení zásad svobody n rovnosti
Oriíanisueo řáaii jak ustanove
na byla NnpolroneinrV roce 1801
byla následující: Napoleon byl
velkurnistrcin velkořád sedmi
volkóilňstojníkft spravovul celý
řád Hojxlělen byl na patnáct ko
liort o sedmi velkodňstojiiíeích
dvíieíti velitelích třicíti diVlojní
efeh n 't'0 lejjíonářícli Každá ko
horta měla svoje sídlo za kterýmž
to účelem Kraiicic byla rozdělena
nu patnáct tli visí V každém tun
to sídlo byly zařízeny nemocnice
pro onemocnělé anebo sestárlé a
k práci neschopné legionáře l'dě
lení řádu zároveň znamenalo jistou
rentu jejíž výáe so řídila dle hod
nosti V následujících letech obnovo
ny byly četné vojenské a nábožen
ské řády a Čestná Leie upadala
ve významu Avšak revoluce v
červenci roku 18M znovu zajisti
la řádu tomuto jeho ojedinělé mí
sto 1'stuva řádu tohoto nyní spočí
vá na výnosech ze dno Iři března
Zdokonalil 'radiový
process -
I n t K
1 "lí
1 wm "u WMaHir 1 1 M
t ! ti ! i loiiflU ťtlv p irlr -ji
Plld l l llllllriliIMlii' tepuMik
! j' v i lk oitiifl H tii o pi'ii lio
ll Intý lelř inďiV khh o
je je dm t li ini duliotiěi e l
11 iMdn'V njhi yt 'ijn
jou vdkýluí ldtýilí il(llik V
wl'iuje dvěiim bílýnd stiUkn
mi Na íeléiíU nk Í-1 íádový kliž
Na knídéiu z pm Mi devíti me
diilioiiA vyryto j jméno preilen
ta který nosil řetíz nd uložení
piltomné republiky Ku tu vy
iMa jména: Thi is Mai-Miiboii
HieW Celilo) IVlTI'!' Puuie
Lnllbelt l'alli-es ll VilU'BlV -linélio
eebftlielovo bude desá
tým riítiiinný fetér diituiíeí m i ro
ku !- jo étvitvin od založen!
rádu Napoleoni lil První řetěz líc
chal Napoleon zhotovit i pro s''be
H podéji nosil jej jeho synovec
Napoleon Třetí Druliý byl ma
jetkem poliílm maršálu loudinou
M unitu Avukra prvního Napoleo
na a v jedné době krále iieapol
ského Přesel dědici vím na pří
lomného prince Joiichimu M unitu
který vsak nebyl jmenován do
Čestné lerie 1'tvvlý jo nošen ny
ní presidentem Dosohanelem Tře
tí se ztratil 1
Nějakým dosud nevysvětleným
způsobem řetěz nalezl nu sklonku
války cestu do Paříže a jo nyní
majetkem státu Když president
francouzský ustupuje a odevzdá
vá nástupci svému zlaty křiž sta-
Ulva ni i - ' -
II- I i A I I 'I' t i(
vú se (loivoltiíin ryurem voiko- in misi jnicnovaoi w- hhh om —
kříže Tito rytíři vělkokíížo jsou Na místě toni nalézá se nyní spmo-
větSinou vysokými hodnostáři: vrt vesnice ale vyprávění o ěns-
presidenti mluvří senátu a posla- nýeh židovských obchodnících wlo
necké sněmovny u maršálové s pokolení na pokolení a udrželo
Francie kterými jsou nvní Foch se až do dnesíií doiiy Jiimeinii
Joffre a Petuiii Tito rytíři velko
kříže těňí se zvláštním výsadám
mají doživotní pensi
Zu normálních okolností je nut
no strávili dvacet let ve vojenské
námořní anebo civilní sluzne ne
může kdokoliv dosáhnouti hodno
sil kuvulíru Čestné la-jrio n pový
ni r 1I ttvA{
id ie ai a um co ve um newiv-t-j-
ii ně zkvétujíeí pandou kdo žili židi
i mohutnedáni ve shodo -Domorodí
černoši vážili si mědě
la užívali ií jako peněz Obchod
ž byl tu jak líčí Mulfante velmi či-
1'íiháněli sem dobytek celé
krajiny a karavany přivážely zbo-
Sení toto může bvti učiněno' jenoín ží tnk že tržiňlě bylo stáli pilným
tehdy když člen sloužil po něja
kou dobu v nižší hodnosti Mimo
i' uiníím uiniiiii nroltázaná co sám ncsoutHI ale slySel o nieh
za válkv opravfuije každého ku mnoho vypravovat těchto míst
jakékoliv hodnosti v Čestné j- zvláňtě o TcgliHZzu podává zprO-
" a 1 I 1 ' t
I)r tt A V 8ochoeky vynález
w tajného proccsNii který umož
uíl vyvinout! a zužitkovali radia
i americkýeh dolů při léčení raka
a jiných phorobIékař má v ruce
kousek tohoto vzácného kovu
ktrý i'' nní vMíl ípendlíkn
trn
Také několik ývn bylo vyzna
menáno řádem Čestné Lokío Na
lézaly se mezi nimi Rosu lloiiheur
dm ní Curie-ovú a paní Harletovň
Od roku 180") také existuje insti
tuce kde se dostává vzdělaní dce
rám vnučkám sestrám a neteřím
člcuň Čestné Legie
{''lénem Čestné lmo může nc
stát i jedině ten kdo vykonal ně
jaký záslužný čin pro Francii a
lidstvo Rádu tohoto není možno
získali z protekce u proto je v tu
kové rtetě V některých případech
udílí se s řádem také pensi- Vět
šinu jiných evropských řádů stojí
peníze a jsou jenom poetou u ni
čím jiným Není vždy nutno vyio
nati' nějaký záslužný čin alty je
člověk získul Custo jsou získává
ny jenom šlechtici
Není o tom pochybnosti žo zří
zením řádu Čestné L-íi" Francie
zvýšila smysl pro občanskou zod
povědnost Není jediného 1'ian
couze který by ncziitoiižil po tom
to vyznamenání "nic- každý Fran
eouztuké ví že musí vykonati ně"
jaký záslužný ěin aby řád získal
% toho důvodu ve Francii je více
sebeobětování a více ochoty ke
službám národu n vlasti nežli v
kterékoliv jiné zemi evropské
ztracMaka-
'PITOLA SVETO
t r
V vždy- jenom o jistých částech vsak řekl mí bych na jedné láhvi
„ ' ' l i r l !! iuřekíf ni l' flídil tMOlM SO 10 10 Ilíl-
ArriKy MOU I0 inuvne nniio(r'- i
l„íf„í „íl Klfu oefiiiiím inof k O- VOUOIII rrvni (ive imuv mé m-
rtt liM-i li i pive pud noiMvnem
i j li k p4iinl a vMie%l je
nrt denid 1bi
MitU M-iii unsiíun ňliil lll
'iLtv-kúii i li lnidiiit v Lvll Irtk
Iníi I' ď 1 { - M'Vit'1- "nvi
bi i 1'rttriliilioki 10 ítl klo
n [u l o in čivril stoktt
diíve J IM-Ioupll ve "spAuťUku
lidu Kur I Pán Avlnk ra krět
kft et MhIioIiIcoVČ uávilěvě íidé
In li co SpiiliěNka wlnitilil il poli
vadí byli jedinými kdož znali Ni
perii riiiilost int- byla mučena
nrn K vi opu Teprve v roce I -()
kdy lr (lei hurd R-hlfs počal uvA
vakuum" cesty v Alžíru u Marok
ku sVét řlioU ďivědčl so neon o
zemi kterou již v roď 117 na-
v-tívil Ma Ha nte
Mulfante jak vychází z jeho uA
pisů lul j-vo přistál V bodě zápu-
dně od Alžíru u postoupil směrem
iižiiím k Tonutu Tvrzení RohlNo
vo že bl prvním Kvropunein kte
rý navštívil tyto koneiny liezaklu
íalr- tudíž na pravdě MalfuntO
datoval první svůj dopis t této
končiny čtyři století před tím
Tonut byki "úsu na níž naléza
lo so i:0 ňž 'JIMI vesnic které do
hromady IVořily obchodní úomf -Žlutý
prášek z Tiinbnktu a sůl
Tejrhuzza vyměňovaly so tu za
pšenici a ječmen z ICjryptu Každá
z těchto vesnic melu svého náči-1-niku
Cestující stali se hosty ná
čelníků těchto a Mulfante ozná
mil žo cizinci lěsí so tu mnohem
větší nehraní nežli ve státech
Tlomeon a Tunis Jedno z těch-
místem Mulfante tuke zmiuiya
so o městech a krajinách které si-
v v důkladné
Země rozdělena byla na inno?-
st ví mohamedánskýcli států KnB-
dý z těchto států snažil se vytvo
řili kapitol co nejkriisnější Mno
há tuto hlavní městu měla budovy
nádherné zbudované velkým ná
kladem Nouze meVi obyvateli
těchto států nebylo Vftem vedlo
se dobře a mnozí slynuli velkým
bohatstvím Nu jih od těchto' nio-
hiimedánských států nalézali se di-wj£
vosi Dianami- iiiiouiii nu w jv-
iiom kmenu který klaněl se má
loliiu zrcadélku ' celéljo Malfan
teova líčení se dá soudit i že kra
jiny tyto slynuly-bohatstvím n žo
Žil tu' lid spokojený který vítal
židovské obchodníky přinášející
jim zboží jim málo známé za kte
ré byli ochotni výměnou zaplatili
tolik co bylo žádáno flidé v tá
době měli tu obchody znamenitě
Nezáživnost — Následkem na
šich moderních způsobů v jídlo
nezáživnost sláva se jednou ?
převládajících nemocí jest to te
dy vo všeobecném zájmu uveřej-
ní-li m zflo zpráva o velice váž
ném případu jenž byl rychle vy-
éčn jednoduchým bylinným pro
středkem Pan Allen J Oood z
Filadelfie Pa„ píše: "Před něko
lika roky bylo mo zdraví upino
podvráceno následkem žaludkové
chorobv: trpěl jsem iiezáživnostl '
t? ' UIQTOra IP a aotvii jsem mohl něco bez kíeel
ť niaiupui HnfHfL Men ríf(l milř pon(inr
TflMTORII sířcdověku čteme bych užíval Dra Petra Iloboko
I I f llilltt 1 IMI í6h lolách iiéseslubily vňuk když-jsem uzi-
I ! 111111 lllriin ▼ in
lidské historie Afrika byla stále val čtvrtou láhev mohl jsem jisti
ještě „"temným konlíiienleui" každoiř potravu mně předloženou
když Htanb-y a IívínKstono pro- a přibral jsem na vázo IVlíber v
nikl! jí před měně než půlstoletím šesti týdnech OdporuČiijí ílobo
A pfwe židé jíž v patnáctém sto- ko vsout trpícím žaludkovou elio
íetí měli obchodní stanice v dueš- robou" To jest pouze jeden 7
ní fiovcrozá padni Africe a provo- mnoha případů Tisíce nabyli
zovalí obchod a domorodci od 8a- zkušenost že není nio b-pšího m%
bary nŽ k Atlantiku a od Alžíru lira Petra Iloboko na upravení
až po Mjrfíi Žaludku a sílení stravilelnostl
Antonio MalřnntP janovský ob- Tento nylínný fnostředok není
éan který cestoval touto krajinou prodáván V lékárnách Píšfw na
y roce 1417' vylíčil v zajímavých Ur Peter Pubrnev & Kopa Co
dopisech její tvářnost Avfiak fy- 2VH Washinfc-tori Hlvd Chíeaíco
fo dopisy zfiKfaly v zapráfienýeli — Advertísment