i)
11
11
o n
i : i
5
ROMÁNEK OD KAM A CLKVINKY
uii li v i s-t tinh pNiMH! bstťH # kt-fcínvi maJ í iili
I I e l ! p-1' i I u f' 1 n 'i- t i
iifutlit tttmtiH " 1 1 i { tMotti krm v 1 1 s f
folUni l f 1- ) ♦ M li1lti JrliU i j A Mii(tf"i
t i tk 't !( -„ )-(( llll 4 ' V ! l- In Ittl Inll Hl -ttt'í
h K % ! IWt l í ii! j I % 9 Á{ lt
ř!f j ! ?kltll ' Hla Ico % i p'-'
nšlh! W 'i I i j ' 4 1 -1 v !n m p
t 1 í ! í í i il ( ltil
0 o} O lit Hn It4 (l' i
Vle to lt l lultll-Il4 l i - I
1 I I I j I I I l 'NU i
ii nrt (i i-4 v ln lilu m t
Fit 1
1tl'Vd Ji s tini k i
11 pn-l b 1 buld
"9iI' li i tptmird hM ' lU i l si A p!khblitN IV K
' hť'''t l' khii Jii t lij ' 1
] i k m ttíit í ani U t!t x i hm I
" 't tn ii!i i t i t n i Aiittn
) !' i ií Mi lilo t M'
lí Kllrl j" tínli juni lil) Vil'
% }u -tni A' ji v pt i
I jik'lv tu 'kl ltl klhmi hi#
táiť mj{ lnin Ktitimí řa-lť
i i
! ir'-l r iil w Iií ! jk l i Vhi ini tou t ti ' ! h fnttt Mthi
r 1
K ii-i K 1 1 m i n i
I l n ii i l t it'
r V "MiV k- it !
lus i1 i IMiiír ' ' mu- ii )n tu Ij I Mly lail)tl Imlnifi
k iiííha jmi k"ikMii ' SiiIi í'1 Mir-i' xvťitit jnu lnu!'
0iikm ii kiiHfit 'iildlf iitf-- imci jti' nti"-! r ji ly
)tit la i utrklti i pustili i jiíivlni-
"TíikiHt'' lil' likíii' Míli ' li li'' ci ikijívku kt(Ti'll'i ji'l(ly y
niiijí" jíiImM "h iimji 1 jiiilfi jriicm t t vrM
ky in i'kn'' aííťii'' 1" k-ly-jiiíku Si'vknl jí po svC-imiI h
l yili já tin'1 i i!i"ť inaiií lkii jly v 1'Vhi'u í li na plotu' v nírli
I IIIIHiH II k trlltťi ť'rlil s r !iiliylku til íIIIiIhiIV Ml I o II ly A
liti konvii" n! n inrii io Itiili' ni mi nsv si- n iiinila rukf ikiimi
sio ívn voii ni'' nni nuji ini-inc
Kltill! Ona ji- iwilia íivota ne
ykiisríuí a írtory Mrijjrtiini'k í ' '
limly i Iritniitp na náxšť"
i u 1'iol'M-ki'lio klvž lul nov
npN íili'úský proton a olivy klť'
vtcsky pruiicsríiv niniulroviil
"VimIí Anton'' ptnv1 iisinvvn-
v "já kily lnníť'ko nn jmV y
sviti ji ilo ikI rliivíkn lifpji' My
si tuyslim i kdy by na svéti nn-
livlíl HPiťst ze by rlnvřk urbyl ílo
vřkťiti! NVřost jilkorutui stvoiioií
'Htmoii si Anton v liiltli e A-
i i i i i _
i um okna nvi i vorem uoKorui
-
lým ilotinl iiflyl rlovřkťni e mu nerozumí ! Jú vím fa putit bá-
iloveketn stal se teprve Kityz be am kate neuvařily!
hresil
Tonkráte rozvinul před fořtem
celon smmtavu filosofickou jak'
ře (loívnji statní padesátníci po
iiesinírnýcli kuíienosteeh a opi"
tovnéin zkoušení vlastních citu
pudů u odvalí o když na starém
bělonSi v ustavičném lionpání v
sedle odjížděl nelitoval pětek je
do Vidné posílal a byl v tom -kaiužiiéni
vzplanutí a odhodlání o
eliotou novou i jinou poplatnost
na krk si uvázati
Ke konci březím paní fořtvnrt
ka náhle ulehla Ponévadž si do pí
cháni stěžovala a suchý kašel jí
roztřásni vetchým tělem až do ko
stí a ještě jakoby kostmi potřá
sal navařili licřaiáiiku a Podzim
ková ze lMah přišla babičku do
kola daleko Široko vyhlášená Kli
ce měla jako sametové a po eiikro
ví o křtinácli — jen sladkostmi
křtinovýnii se živila — měkké a
pružné jako žiněnky Do zad když
jimi (sáhla a jemnými Misky bo
lest rozmazávala vyvolávala u žen
této rozkoše dopřáti si mohoucích
nové síly do všední lopoty OvSctn
hlavně jen ženám posluhovala-—
VysoVí hodnostáři od pana děka
na střemhlav dolfl by jim zženšti
lost nemohla býti vytýkána k
těmže dkolum juko choré ženy di
skrétně si ji také zjednával' a od
jiiťh odcházela zadními vrátky o
byěejně zahradou S bankou při
cházívala fl se zásobou pijavek
jež za těch řnsfl odnímaly horkou
ěemou a zkaženou krev l'ijav
ky sázela že se jí nikdo nevyrov
nal ani "arzt" Malý jenž po ní
k umírajfaím — kdo by vídal
"nrzta" dokud babiéka Podzim
ková mohla pomoci — přieházel
a vždy si jí pochva lovfil a jn do
dntcénř křenové placky nu mínta
dosud křenovými plackami neo
řehlá přiložiti porouéel
Pitní bába poručila aby utarou
paní na noe křenovými plavkami
obložili a slíbila že jíbolesli roz
main n íe trochu křenová nla-ll1tlnni nroto UiVí líilriácí il
eky rozeženou H mladou paní innono lidé tomuto lékaři velice dftvě
ho nepohovořila jen jak by mc-lii řovali
ll ' VsKlc eon všecko in n lui
j! a eei'oU: ď předního poko
jíčku psi e neoháí li 7 kucby
hé doléhalo k ní skřípáni kopistu
v díi to právě dnes když mu
sí ležeti dala se llarka do božího
datu
Tu ten boží chlebíček zvrne
šeptala si stará paní jí tuk něco
dá ti udělat! Uertoho se toci kolem
díže jako kostelník okolo jemnost -pána
o velké jen aby si to ne
mehlo kopistem oěi nevysťoucha
lo šikovná je na to dost! Kdy
by toho radši iteehula když to-
Aspoň v tom se stará paní mý
lila Paní bába seděla už v kuchy
ni skláněla hlavu nad hrncem
vonné kávy n v ruce třímala kus
zlatové žluté bábovky s hnědou
kíirěa-knii Iibovula si paní bába
n za jídla znalecky pozorovala
tyirkn
l'ž je taky ot tkánu přemýSle
la o Marce už se jinak okolo dí
že otáěí než kdyŽ sem přišla A
už také pěkné pozdraveni dá n
když je potřebí ruku políbí co"
stnrá ta pocvičí každou tak že by
odtud mohla do královskýho hra
du do služby Však už se těch
chomout (l (Pátibfih mě netrestej)
tudy vystřídalo nle na kadé j
znát že tudy byla Tumhle pauí
máma Krbová holku z kvuftCru
Vjliachváliti si iieinnie jak se do
vede otáčet"
Paní bába náhle sesiiidtněla
"řkodu bude tý starý hlavy nž
tikky bude hnít" pravila si v du
chu když nž se jí dno hrnec ob
jevovalo "ta jim tu bude schá
zet to teprv poznají Ale milost
pánovi to miiRÍm říet aby mně
pak vinu nedávali že ničemu ne
rozumím" Vyšourala se z Medníka Ho
chodby a když se jí nikdo nepo
všiml zaklepala zlehka na dvéře
lesní kanceláře
Urodecký seděl u stolu n psal
Když paní bába vešla do kancelá
ře povstal ft popošel k ní
"Milostpane neráčejí se lekat
íde se starou paní se mně to do
cela nic nelíbí" pravila paní bába
po tichu "aby si nedělali výčit
ky pošlou pro doktora a uvidé
jí eo řekne Milost paničku muse
jí připravit na všecko"
Xrodeeký sinal v obličeji
"Vy byste ze mne duši vystrasi
la" 'pravil po chvíli "ale když
myslíte pošlu pro Borohrádeek
ho" Schválně tohoto lékaře volil po
něvadž to byl paní háby veliký o-
fl v1'iú'i din M illikítl í( p Ki í
lo Alil ici1 šiml IiImIh
klidil lic J lliídrt pollřuolJ
nibi iolíi ji h pííítoi e Ind
tKll Ale trttí hrii i-MVsiim mhi
l iiiiiííeim bj nt kiit ii její li n
ditiiié sikejens!i
řHliMito% éil se
Tiemocné posloužíti Věděla velmi
dobře jak to u pána ve kvarty
ru chodí že duší hospodářství a
domácnosti je fitará paní mladá
že so jen okolo děti ohání a pro
to dovedla odhadnout! eo by ve
kvartýru ztratili kdyby jím pa
ní umřela Také včdéla velmi do
bře jak mladá paní na miiMe lpí
že bez matky by ani nedovedla
žití A nž zas byla v těch věcech
#enskýdi pomyslila si paní bábu
a srdeční mladou pauí v duhi
politovala ž anirt kdyí m blíží
řlovlkti vybírá si okamžik nejn
vhodnčjňí Pani bába uvažovala
U pro mladou by bylo dobří kdy
by stará paní jn v postelí ležela
a dlouho dlouho umírala nboC
byla paní !' přcsvMÉcna Že by
I potom pouhým kyneti ruky Ao
l a vScko ovládat! a řídítí
£ttri pní leželi v předním po-
"Ale doií hned za práhnout
-uitiž se to docela nic nelíbí" pra
vila paní bába dfitklivě "to vědí
milostpane starý Člověk je pára
nad hrncem 't jemnostpána far
ského je síee ještě dost řasu ale
pro doktora pošlou hned Tof w
ví doktor nedokíor tady když si
nátura liepomfiže tak to ani dok
tor nespraví ! jde tady o lidí
oby se do lidskýeh hub zbyfřčn
nedoMalí ftkoda té stár hlavy
vřčn4 íkodal"
I'anf bába otřela si slzy Wr
jí modr oěí eplavíly Brodeéký
vyšel kvapní na drflr
Krásný jarní den í DSfwA ka
luže zprudka se leskly nu zářivém
jarním sluncí Psi moudře leželi
na písku před boudami a slunce m
jím r ťbKefflou arsf opírala Ho
lubí v iarními roztoužení po ííii-
deíovýcíi utřeebich neúnavní aej
IblIU se bábnll nlplttŠit pll-
1 si jiikobv bába néčemu
ninřla Poslu pr ďktorii ň ui
diin Annu tím řbtcěně děsili
nebudu
0uitíil aby kií od ji I ihned ďi
IbiiobtiVlku a píísiiě tnu nařídil
aby pospíšil podivní se na hodit'
ky Když se prnvh a od jíibi!eíii
kočárem zdvihl a vypočítá vid M"
ciferníku kdy inúe llolohrádee
ky doktor přijeti kdy ho kočí
doma šťastně zastihne
Vrátil se do fořtovny a vev-l
do předního pokojíčku podívat vr
na nemocnou
"Co pak nám to maminko vy
vádějí" pravil vsele aby ii"
mocnou nepolekut "paní hábu si
sem objednávají jakoby už to Šlo
u nás řase do tuha ťž jsem my
slil že jsme se a Aninkou preei
jenom přepočítali !"
Židli si k její posteli přitáhl o
k ní se posadil
"I jdou oni" zašeptala "v
nich taky není žíla dubrá Jak u
vidéjí bábu hned myslejí že zase
něco nadrobili"
"Jen se naiiaiiiáhají" pravil—
"když se odhodlaly stonat tak
stúnou jak se sluší a patří Já
jim docela nic nezazlívám že si
trochu odpočinou Peztoho jsou
juko ras do všeho všecko by nej
radši sama odřely A to už ne
jdi když je tu věk!"
Vzal ji za ruku a jemně ji stiskl
Podívala se nu něho láskyplně
! "Anton oni jsou hodný člo
věk" zasípěla mdlým hlasem
"já tu už dlouho nebudu já to
nn sbbř cítím umě neoíidčjí! Ale
tu holku jim tu zanechám n veli
ký starosti na nich přijdou Ne
ibližujou jí Anton a kdjby se
někdy zapomněli pohřbějí to v so
bě jen aby se ta má holka o tom
nedověděla a oni byli čistej před
rif jako zrcadlo o to jich jeno-v
proísni poněvadž je jim slepě od
dána a tím by ji zabili Já toho
moc na tom světě zakousla ale o
čem člověk neví to mu srdce iie
trápí" "Ale jdou maminko" usmál
se "co oni mají v hlavě sám to
mu nerozumím Vlezou si do po
stele n 'takové hlouposti se jim
hlavou prohánějí Koukají radě
ji aby zas byly v kuchyni!"
"l'ž nebudu Anton" odporo
vala slábnoucím hladem "já jim
jen chtěla říc když jim tu hol
ku tady nechám a oni jsou přeci
jenom mužský aby dbali npoú
vždy o to aby neřest do domu ji rn
nevlezla aby měli doma čisto A
neubližujou mé holce Anton já
bych strašit jich v noe chodila
a boží požehnání by pří nieh ne
bylo" "Zbytečné starosti si maminko
dělají" konejfiil jí "ted se pěkně
ohřátěji na pravou stranu a tro
chu si zdřimnou Duši by z člo
věka vystrušily já jsem se toho
tak polekal že jsem pro Horobrá
deekého poslal"
Psinála se líše l'ž nepromlu
vila Schýlil se k ní a jemně ji
políbil na čelo rozbrázděné vrás
karni Zdálo se mu Že usíná a
proto odešel
Hylo mu potřebí aby si rozháze
né myšlénky v hlavě urovnal —
Kvapní vyšel na dvfir zadem ih
lesa vyrazil a pak volně kráčel
vstrosMoii pasekou k sušárně Pa
ní bába jak poznával zbytečné
ho nepost rašila už aby se oprav
dii na nejhorší připravoval Tušil
zlý obrat v domáeností % v celém
žívotí A nejprve hořkostí na
Karlu si vzpomněl- Teď kdyby
Anlna matka zemřela mohla e
Karla státi Jeho záchranou Anni
bude nadobro zničena
Netrpěliví se podíval na hodin
kyf ale sotva půlhodiny minulo
od odíe!di koWnfDI k ímttř
nž pfed kterou válely se hroma
dy priidnýck Mek markových a
! tUi lo i- k- Mi'it opn !d
"Oi i I i'n i !Í ptkiiKtl ěll'ili' jui
e" Aiiťo" dbudio pak pikmi I
pii konfeteo í i "di jsem bii
by tnlIM psiitllík ludostal!"
Itlbil 'ilie'koVii lll Jn i-ptftit il
all Pitenl sliiút tm tio
t na likát lt šišky snšdv u pioiid
sn lu ho Mniliil řilpái llb llo teplu
ho oxeiiul A fHe papi srk lu:
děje tnu duší Připadlo m i
že tu íšci ko jest jen přeháňka o
skliU ftle llllMV sei A Že m tu
jřllsc ši'ko V dotiré oblált
XIV
I5I ulil lidi cký ďiklor přijel IU
polč večer Kdyby nešlo o pa
lienta tak vzácného b I by sc
sotva vydal nn cestu nebof přijíž
děl právě ze vdálené vsi kdyj
pobéžovieký kočár na něho ée
kat Niimáhevě se vydrápal z ná
noniku a z kožichu ehoil se či l
né hole s kostěnou koulí a o hM
se podpírá je wšel do chodby Tam
se s llroileekým jenž z kanceláře
vyšel pozdravili
"Tak maminka sifuič" pravil
doktor "jen se toho moc pane
fořt nelekají Ta nul koňští tuci
že by nás ještě všecky niobiu pře
čkati Ostatně doktor chce býti
taky živ beztoho tu máni doko
la samé fořty zdravé jako Husy
na těch jsem toho jakživ moc na
chytil leda v kartách když jsem
je obehrál"
"Ale niřijc je líni celá vyděše
ná" odpovídal Urodecký "lo vě
dí matka jo matku Kdyby ne
lej Pánbůh ten smutný pád měl
nastat moje by io ncpřečkala to
nevědí jaké to u nás jel A to je
zrovna zase v pozeiiriaiicin stavu
však si to dovedou předstuvit"
Doktor so zastavil rozkročil a
hladce v holeným obličejem (sám
se každý den holil) rozběhl se um
pospíeliuvý smích jenž zarudlými
tvářemi biiňotým nosem zlehka
mu potřásaje nž do tlusťoučkého
polbriiilku zaklopýtul ("'elo se
mu čtverácky svraštělo
"Kořlovny fořtovny zpropadc
né fořlovny" pravil povýšeným
hlasem "vy jako byste myslely
že jste tady proto aby lidstvo ne
vymřelo Jen se Ink s paničkou
nelekají! Jednou umřeme všich
ni to vědí kdyby lidé neumírali
nebyli by na světě doktoři a pa
nička se na konce laky umoudři
Trochu si popláče vždyf je to
matka a až uvidí že se to přemě
nit nedá upokiíjí se a život poletí
ve stejných kolejích Ale na smrl
ještě myslit nemusíme"
Anna k nim přišla z Polední
ku K očima od pláče zarudlýma
mlčky podávala doktorovi ruku
"Ale tnilostpaničko milost pani
čko eo pak jim to napadá" pra
vil doktor a mlsně jí stiskl malou
baculatou ruku "jenom pro Ho
ba jich prosím ncpláčou Huď da
jí něco na mě že já umím porno
ei a pak plakat nemusejí nebo
mněi nevěřejí a myslejí si že ni
čemu nerozumím a pak pláčou
ale já se obrátím a pojedu zpátky
domfi Jakoby si starý člověk ne
směl trochu zastonat I Teď jdou
hezky se mnou tu bábu mně sem
zavolají aby mně pomohla a úvi
díme jnk to vypadá A oni pa
ne fořt nás nechají to my sí od
budeme tadyhle n mllostpnniékou
samí zbyteční bychom panímámu
poděsili kdybychom na ní vrazili
jako kutí!"
Poklepal Anně rukou po kula
tých zádech
"Jako keř jako keř juko kve
toucí rfiže" znšcptal v rozčarová
ní "já se pak ěápfím nedivím fa
m in každý rok ve fořtovně sta
vují No hlavní věc je když je
zdraví v pořádku n to je jak vl
dím'
Brodeeký vrátil se do kancelá
ře Rázem n něho tíživá starost
spadla Horohrádeeký doktor na-
Jfj mu dodal Nctrpílive' řeka!
ž se vrátí od nemocné l'únvmd
sí že paní bábu # lí jí někde
chvatná práce néeká dneíoí noe!
% domu nepustí Apoft Annu po-
někud ukonejší nemocnou v no
ci budi li potřebí chulouží Dok
NmiÍ I i Ink ►!'" i imI d i -ti
litřšťiM " " pt se VÍ ťApalel lil
' ii ii slarho člověka je #J)t'k'
i biun ide hs bvi bi-tu musili řtl i
ei lilill le ltl) šlím Dolil '
dali bába hned ktctoiVoii plii-k-i
i m lo řliiil lHi' Tof se i 'i
tta si snu i-e podÍMitn pošlii
pln tur kotul' taklde k pobilliíino
i !e to je jriiitn k vňll paničce t
lcb ii upokojil Pru diiišk se
lekat nemusím' Hxldíine j:ik n
lo vvvinc Zitt-a piivezu sám té
jakou ined činu loď tot tioe niko
ho licbildeliic honit klínová pll
i k# postai í "
"Myslejí ledy íe je na knče
jcM dost řasiií'' ptal se Itrode
i ký jen se npoinnť tm otcovy
iiesnáe jež mil Kdysi s farsk'ii
púiicm
Doktor e dvojsmyslně usmál a
poklepal Proileekéinii na ramenu
"Když nepomůže doktor farái
nepomůže" pravil důvěrně "já
sice proti němu nejsem lile je nu
liěhu ještě dusí rasu zbytečné l
slamu paní poděsili"
"Noriid bych měl iiepíijeiniio
sti" řekl llrodeckv nejisté "t i
vědí nž dosud jsem s nuSim jetu
iostpánem dobře vycházel"
"Vždyf já taky milý brachu"
odpovídal doktor vo'ch "my si
moc dobfe rozumíme já si my
slím své oni si myslí své a karty
hrajeme jako čerti On je bul
káP vyhlášený to už si přinesl ze
semináře králohrndeekého N i
mají se tu dobře j' užílaky bych
se rád dostal do postele a s paní
mámou se už nelekají A jejich
paničce až s ní budou před spa
ním pohromadě rozumně všecko
vyloejí n hlavně jí řeknou
smrt jo koruna života #o jest
krásnější nežli život"
ltrodeeký vyprovodil doktora
na dvůr a kočár s doktorem ry
chle odhičel #
Vrátil m' Jo fořtovny n povolal
Annu PřiAlu s očima od pláče o
pucblýnia a s novým pláčem za
věsila se mu okolo krku
"Toničku já tomu doktorovi
nevěřím" vyprávěla m hlasitým
šl káním "má drahá matička má
drahá matička!"
Pohladil ji jemně po hustých
rozcuchaných vlasech a posadil 'p
vedle sebe na pohovku Neodpoví
dal Sklonil si její hlavu na prsa
u dálo po vlasech ji hladil
"Celou noe dnes ani oka nezn
mhouřím" šikula usedavě "má
druhá matičku má druhá mati
čka" " Podzimková lady zůstane už
jsem s ní promluvil" pravil clilá
eholivě "aby tuky někdo byl u
dělí to víš na Marku se spoleh
nout i nemůžeš Ta se položí jako
kláda do postele děti bv ti zab'
hla"
#o jí děti připomenul vzkří
sil ji k životu 1'ifilklu Jen tiché
slzy po tvářích se jí íiiiuly duší
nž jí zaplavovala starost o dělí
"1'Žfjsi vefeřej?" zeptala se
náhle f na něho se rozpomenu
la: "A eo pak moje večeře ríošli
mně sem pět homolek s krajíeem
chleba n na modráček nezapo
miYi!" pravil rozveseleně
"Je tam holoubě Hiirka ti je
přinese" řekla starostlivě a rv
ehle povstávala
"A viď Toníčku že maminka
neumře!" pravila na odchodu n
znova se k němu přivinula
"Jednou musíme vSíohni" —
řekl vážně "tvftj tatínek taky u
mřel a dnes už pro něho neplt
češ Jen abychom dětí v poěcst
nosil vychovají a něco íloi zaeho
valil My jenom nn děti musíme
myslit í"
"Nehněvej se mi mne Toni
ěku" řekla mazlivě "ale mně o
bylo tak strašně líto když jseia
sí pomyslila U by maminka mě
la umřití Váak ona neumře viď
Toníčku ten doktor tomu taky
rozumí & sárn povídal tohle vš"
oko že ní mní A paní bába ta
dy íMiHiif jenom aby řcěí ' toho
nepovstaly že už má z4 musí Mí
dat Nezlob se Toníčku já bych
krev pro íeb vycedíla sic lidé
Jaou % víecko obrátí phmc
l ! tu si # t'V'
i li„Mdl fl k n
it íiwí ť zti t 1 'lh
i I M imi i i I v
lul- ! # O n lili
'Mtitl liliu e ia O" 0'J
i i id '4Í n ♦ i řltp''- i i "
i M' U lihl -tlMl
i t i í l-a l t v i
i }v v i mi b v ' i p'1
loimlii lt Mi i'l pl n ili! titoi
:
( iíl i n Jí l " I iHM I Ji"
: 1 nt pt ni i 1 l o ilu ďi 1 ' I iip
I "
' I ) 1 1'ilt l llii 1 o bt A
to" ořiinio ila Antu' v liihy
I ni "n za kouká jako ' vee
h vidÍ di tálnt bude ildapík lil
t íkám M ni nud klenové pln ky
IV Vstrku Imt kosi nIlMtUlp "
"Mmliie' Tak si pío ili' hltí
I I ' H I I 1 t
rilM" J JIUIOI Allllll I CCisi t
a li) ilčir nle íl':ibl nbv došla k i
tnatee
"Nikam nepůjdou" zastoupila
jí cesiu pan! tyábu "oni by mně
to zas vvlikly! Já nž lo seiu i a
oiiiičila íekla jsi tu si ii ti piiničeo
ze už šli všichni spál že je po
lé lá u ni I ' 1' sami pobudu
li oehu s ni pot opráv íiii pak ji ke
spáni uložím a sama si Irhuu k ni
l a kunapát ko Nemocný člověk
iniisl míli pokoj jenom žádné loz
čdování! 'A to kdibyeh jich tpill
pustila daly by se oni do pláče
stalá by se rozplakala a to by
pak bvla mne pěkná noc"
Pani bába Anně úmysl roz
mluvila A také Annu uklidnila
pol ml že beze strachu odešla M
dětmi stiat vviiiínivAi si jedině
hdxby v lioci bylo potřebí aby ji
f i i i 1:1 '
['nni oiiiiii zuiiiina
ltrodeeký povečeřel v kaneelú- '
fiz modráčku nlnil si pivu a se
dě u psacího stolu zasmušili? ho dí
val na hodiny Poslouchal jestli
so Anna k němu zase nevrací it
když nepřicházela ani ona ani pa
ni bábu znenáhla se rovněž uklid
ňoval Po nesmít néiii duševním
uapjeti ucítil těžlíňu únavu Stín
výčitky přeletěl jeho zamyšlením
Pravil si v duchu že při otcovi
smrti tukové lítosti nepocítil jakM
dnes když Aiiina matku oucmoe
1'élu vyčítal td Že k matce své
zeny více přilnul nežli k otci —
Ovšem ziim' si to vymlouval že za
tolik roků společného života kil
tchyni přilnul'
Po desáté hodině v noci vyšel
na dvůr obešel fořtovnu a po
všimnuv si že z okna u pokojí
čku kiuilá světlo noční lampičky
že tedy pauí bába okenici na noe
zapomněla zavřití opatrné při
stoupil k oknu a podívul 'se do
vnitř 'Nemocná seděla nu lůžku
v zádech podepřenu polštáři a jas
iivma očima dívala se nu kamna
Paní bába seděla u ní u něco vy
právěla Je po struehn pomyslil sl
takhle nn smrt nemocná nevypa- j
dá už to povoluje Ale ráno ísem
se jí sám polekal! Inu nu staří
ho člověka horkost juko na hru
ničkii suchého dříví oheň! Nějaký
den si poleží ale bude zuse běhat
jako čamrda! Andulu tam pauí
bába asi nepustila a dobře taky
udělala !
Připadlo mil že Se ještě podí
vá do pokoje v němž spálu Anna
s dětmi Záclony byly staženy
větlo v pokoji zhaftono
rplně upokojen vrátili se po
dvoře do kanceláře rovřel účet-
ní knihu a klidné pracoval Néko-
íkráte mezi prací s modráčkem
do sklepa pro pivo sí došel aby
tadost oslavil
" Pozdě v noci ještě jednou vy
Sel na dvůr a oknem do pokojí
ku se podíval Stará paní loželi
a spala Paní bába seděla u ka
mou a do otevřených dvířek t
nichž ohniště rudým odleskem sví
tilo přikládala polínka Odlesk t
(de vřených dvířek padal nemoc
né do obličeje a všechen jej ozá
řil takže sí je) mohl dobře pro
hlédnoulí Nemocná spala klidně
tažené a ve spaní ptiěknd na
špulené rty éeřil jí tlehý pravi
delný oddech Mrodeeký odeáV'1
od okna uklidněn '
íPnk rstfovánf)
J
DR KAR H BREUER
optnet UwUé Mimu
tm MILOSLAV i BREUEB
(tíftjnons nlft tomu
CEáTf ttKAffí
VH nutí fihArtvfit mime rtnkfilm
MiiituloP Ir ffiiny4fif v(i Q '
Mw itPmitfiúftA upojenf fm vs i
ny iqmrnhA n fitWtut tftymU itiumt
(:ikiliiiH f jíilř( fUín 4te 'tfunfHf
MiUhsI flitf
fbrtrtHfffhiiAitl tuh 13 U M v
I