ROMÁNEK OD KARLA ČERVINKY
I
Usmál se a viržiiika mu uhasla
brodecký znova ohném posloužil
Kotouče hustého modrého a pro
tikavě co&ícího kouře zatyloucha
ly &i nadcSlých obláčků yl se
Brodeckému u trhovaly od úst
"Anton itk biu in der Klernme
jsem V pasti!" zašeptal a liálil'
úzkostně zvážněl
"No" nelekají se nie jsem jínt
neukrad s ničím neuteču Búh u
chovej aby takhle Jest? tohle a-
le "dostal jsem se do něčeho ž
bych si radii prst dal daxlovi u
kousnout! A já byl vidy takový
však ni mně znají! Man sajjt fín
člověk starší tím více se to zt fá
c-í a kouknou se u ume je to čin
dál horší Merkwuerdig! Nut
tveim diese Uiiungeinenlii-hkťitiMi
dabei nieht waeren n to když jím
provedu tak na to zrovna jako
Z udělání pud no moje Uml sei
kenneu meine Klotild Sáhnou
semhle no j'ii si sáhnou no tak
lají sem ruku nebojejí se!''
Musil ostýchavou ruku svého
fořta násilně na své plešaté hla
vě podržet i
"To je boule co! Jak mně na
to sahají jako by mě na vidličky
napichovali! liáno po mne ho
dila cihličkou a trochu mně trefi
la Verfluchte nngerkhtet hat! —
Und die schon fuer Tuheil vic
ein Othelo jen kdyby byla ta
ky tak černá! Schwarz ist meinc
Lieblingsfarbe ! Černé já máni
rád!"
Brodecký potřásal rozumně hla
vou a rozpačitě čekal Byl jako
vyzděná a mrtvým uchystaná hrob
ka Byl si vědom důležitosti že
se jeho chéf odhodlal do této hrob
ky uložili své diskrétnosti Nikdy
se neopovážil nějak mu Ha ty vě
ci odpovědětí vždy jen mléky jej
'vyslechl
"No já jich dlouho nebudu na
pínat na skiipee ja jim to teda
rovnou řeknu ! Ta žába okatá haj
jiého Fidrmuee ' dcera zas je y
tom Aby z toho něco nebylo sám
jsem jí dal výpověď Se starým
jsem už měl vyjednáno Že holka
půjde k tetě do Vídně když už
S(" hloupost střihl beztoho Vj
nebude zadarmo dal jsem jí tedy
výpověď sárn Ale do Klotild ji
ko když nůž vrazí e jsem já dtl
holce vvpověď A hned na mne
že když ona je spokojena se slu
žebným děvčetem že já mu dá-
'vám výpověď Inu ich sag' ihnen
ein Skandál! Já ustavičně tvrdil
že holka musí pryč a čím víc jsem
to tvrdil" tím větší oheň byl na
střede A teda na konec přiletěla
cihlička a holka zůstane protože
jsem jí dal výpověď já! Ukrután
ská motanice to je Meinetwcgen
" it by si teda zůstala ale jde o li
di aby se to nerozkřiklo l)!ou
li o-l i se to nepozná taková hlou
post a člověk aby se pro ni ani
vyspati nemohl"
Zadíval se Brodeckému úpěni i
vě do obličeje Brodecký vytrvá
le mlčel
"Tak co tomu Anton říkají
No já Um eo si asi mysle jí oni
si myslejí že jsem neměl chalupu
zapalovat že 1y nehořela ale
když už chalupa hoří musí člověk
vynášet Na tom eo se stalo už se
nedá nie změnit Anton oni po
řád jakoby si to nedovedli pořád
ně představit! Tak si to teda po
řádně rozvážejí: představějí si
představují si fořtmístra a před
stavějí si tu žábu okatou a teď si
představějí že jí fořtmistr dá vý
pověď aby odjela k tetě do Víd
ně a teď si představějí že fořt
mistrová výpověď odvolá a nutí
fořtmístra aby ta žába nejela k
tetě do Vídně I Tak si to všecko
dohromady představějí a teď mně
řeknou' co 'by oni dělali ale o-
pra vdovsky mně to řeknou jako
bveh já- nebyl fořtmistr a: oni ' ne
byli Antoni" '
Brodecký se jemně usmál Vy-
eítij že nyní musí oďpověděti A
by ho neurazil Vyňal dýmku z
úst vousy si přetřel
"Kdyby ráěfli dovolit" -pravil
"já bych okamžité tu výpověď od
volal aby se vidělo že mně na
tom nezáleží!"
"Anton to by teda oni uděla
li" lesmistr vyhrkl poplašeně a-
toč imvcnL vt rozjasnilo l'% to j
by udělali náramně dobře saku
ieutiky nápad to by udělali zrov
w jako jl to ndťlim Totii já
jich jenom zkouJel protoč jsem
vědíl Je se to jmak nedá nd
lat"
Znovu zadvuial do nhaslé vir
řinky u Brodecký tnu sirkou m-ti
Ve posvítil
Aie leď s tu zaroejui ropo
vídal se "teď budu stát jako hou
zev na tom že holka imisí zůstat
Nehledě na to že zase Klotild po
raně hodí cihličkou — to jim je
Anton mezi námi paní svrchovn
ně jemná sečtělá a vzdělaná ule
abychom tak řekli prudké a neroz
myslné letory neuvažující že ci
hlička je předmět závažný urče
ný jenom k plghiváuí a ne k vy
rovnavam manželských různic n
le Klotild má v tomhle své slabo
stí no niemetwcgen af si to dť
!á říká 'a hází Klotild j:ik ráčí
ale holka nesmí s domu Kdvž u
se ta hloupost stala holka zůsti
ne"
Vesele přešel úřadovnou jako
hy sám tento nápad objevil Vše
cka jeho před tím sklíčená bytost
oživla
Jaký je to člověk" pomyslil
si Antonín a zářící oči mu na učni
utkvěly "jaký zvláštní člověk! V
úřadě když sedí není lepšího tí
ředníka nad něho disposice dává
že si lepšího ředitele panství vrch
nost nemůže přáti všichni se před
ním třesou když poroučí a v těch
věcech tak si zadává! A to ji je
ště myslí že o tom nikdo neví
jenom já a zatím už báby o nčm
povídají Měl by se přece varo-
"A co se tak zamyslili" pra
vil lesmistr náhle se zastaviv "to
zase mají v hlavě to zpropadené
dědictví? Kdyby měli rozum a už
to z hlavy pustili To si udělali
pokladnici bezednou' jen peníze do
ní budou házet ale zpátky z ní ne
dostanou ani krejcaru Prosím
jich Anton jak vlastně ta věc
stojí ? Já vím oni mně tenkrát ří
kali abych jim to trochu obešel
no to jsem udělal ale od té do
by jakoby se ncfliiiuiflilo"
"KáíejíL- %iylit" ~UilpiMítLai
Brodecký s úsměvem "od té" dob
jakoby se opravdu nechumelilo
f'o se stalo a jak se stalo tomu
ani sám nerozumím
"To by také po mém soudu nc
bylo nic dobrého jednou to mu
sí prasknout Teď budou zakládat
nové gruntovní knihy a když se
nedostanou do nových srruntov
rích knih bude to jakoby ničeb
neměli Já už byl upozorněn n
bychom tady na panství ničeho ne
pronedbali Vrchnost na to povolí
la veliký paušál a přišel rozkaz
že se v tomhle nemá ničím šetřit
Prý se gruntovním knihám přidá
vá větší význam než jsme ho do
sud přikládali Však vědí že už
jsem si dal ndělati seznamy všech
sporných pozemků cest a podob
ných věcí aby to na nás najednou
nepřikvačilo Dokud je čas musí
se žhavé železo kouti 1 Pak bude
pozdě ! Mně se to vůbec už všecko
přestává na světe líbit Pňjde-1
to takhle dále já nevím co z ná
bude!" r'
j"Což o to do knih já se dosta
nu" odpovídal Brodecký "ale
tím nebude mně pomoženo Mezi
námi musí ta věe jednou pro vždy
býti upravena a dokud nebude
nebude mezi námi pokoj Kdyby
ráčili znát jak to teď mezí námi
je dali by mi za pravdu"
Lesmistr znova si uhaslou vir-
žinku rozžehoval a jak se rozkro
čil ostruhy na botách zařiněely
Tomu se opravdu divím" pro
hlásil určitě "já přece jejich ro
dinu znám důkladně ale že by
ste se chtěli navzájem "okrádat
nejde mi na rozum ! A hlavní hlou
ost udělali oni í Když sc starý
pán do těch věcí pouštěl měli mu
to rozmluvit Onředník je ouřed-
ník! A když si ouředník přivá-
že na noby takový balast jako o-
ní tu živnost tak potom musí ml
čet Kouknou se já taky vSeeko
nerozházím ale co zbude po mně
uložím si jinak Naě byeh to str
kal do něčeho co každý vidí je
mně toho potřeba aby sí někdo
troufal ukázatí na mn prstem
ie jsera rf nW pl JlÁl í
kiocpov&ii leku tLií íe níco
mam A kdybrtb n'nto umřel:
Srotili půjde' k vrchnosti a klid
ně řekne l jiem vrchnost o íty-
rák neošidil že kdybych byl k-
dil že by tu něco po mně zůsta
lo ale Je nie nezůstalo jen má
dobrá památka Takový má být
ouředník! A my vůbec máme být
ostatnímu lidu za příklad proto
jffme ouředníci!"
Lesmistr byl vlastní řeči uchvá
cen "RáČeji dovolit" odpovídal
Brodecký "kdybych byl do toho
sám itťvlezl zax by mně to čekalo
v jiné podobě Nebožtík byl zrov
na takový poctivec jako ráčejí
být oni: ani krejcaru neušetřil
žil jako úředník všecko se doma
protravilo Jemu ar'i nemohu ni
vyčítat kde je dětí jako bylu
nasnedá se nie ušetut A kdybv
byl statek nekoupil bylo by to
stejné A ještě horší než je to tak
hle Matku s bratrem bych bv
musil vzít i k sobě postarat byc!
se o ne musil tomu bych se nevv
hnul A u nás by to také nedělal
dobrotu dvě panímámy pohroma
dě to bych si pěkné peklo doma
nasadil! Tak máni nspoň tihle p
1 z domu!"
Lesmistr se přisvědčivě usmál
"Což o to to já znám a oni 1o
Anton taky znají" pravil "išak
se pamalujou jak to u nás cliodi-
o dokud byla nebožka stan pa
ní živa a to teda byla jen jedna
panímáma Hnout jsem se pro ni
nemohl a jak jsem se hnul hned
mně zahrály s KlotilJou duetto
Však já jim vyváděl!"
Luskl zálibně prsty
"A teď se tady mají dobře já
už letím" pravil a rychle vyšel
na dvůr na kterém praktikant
Krb jeho koně prováděl
A co je s nimi?" oslovil prak
tikanta kdj'ž do třmenů pomáhal
Dělají dobrotu? A kachny už
tají?"
"Poníženě prosím lítají" od
pověděl Krb s obnaženou hlavou
pohrávaje si levou rukou kloboii-
em "už bychom se do nich mohli
át!"
"A učejí se taky trochu?" pta
se lesmistr uz se sedla pane
ořt musejí mně na něco dohlé
iioiit aby mně neudělal při zkouš
ce ostudu Beztoho má ze mne
zkouškách komise nehoráznou
švandu že z panství zkušebního
kouiL-iiře skoro žádjjý kaJiuidát
neprošel Ale to je tou zatrole
nmrr češtinou ž tady pořád Jni
íesku kvákáme a ti mladí se u násl
ani německy nenaučí"
Usmál se podal Brodeckému ru
ku' a na praktikantův pozdrav
hlavou pohodil Kúií vyletěl s ním
několika skoky ze dvora a jak po
polní cestě k lesu cválal kotouče
prachu se za ním zdvihaly Les
mistr chtěl se pochlubiri jezdec
kou dovedností nebof věděl urči
tě že se fořt s praktikantem za
ním dívají a jemu se obdivují —
Teprve když do lesa vletěl strh
uzdou koňův let klobouk s upo
cené hlavy sňal z kapsy nové vir
žinko vytáhl zapálil a volně je'
a důstojně zase jako starý šeik
arabský Poklidno v něm bylo že
se Brodeckému vyzpovídal a že
mu Brodecký dobře poradil
"Ilehehe" chechtal se "hche
he! hehehe!" Sojku smíchem po
plašil jež právě do vrcholu horo
vice dolétla ke krátkému odpo
činku
To bude spás ne to bude
Sk 1 1 V i á
spas" vyKiadai si poioniasne "a
já budu jako čert Nepovolím
í'anda zůstane madame Fanda
musí zůstat! Protože já ji nepu
stíml" ' -'
A jak jel v duchu mu cihličky
okolo hlavy lítaly a nesmírné u
spokojení kolébalo mu myšlenky
: Praktikant Krb posadil si klo
bouk na hlavu teprve když les
mistr zmizel v lese A pak se za
díval tázavě na Brodeckého Ce
kal že mu řekne zdali nějak ne
pochybil proti pravidlům slušné
lio chování Byl a těmi pravidly
ustavičně na štíru Doma u nich
ve statku si podobnými nesmysly
života nezdrátovalú A také na stu-
íích které Krb dokončil čtvrtou
reálkou společenské jrabintnosti
ho neučili Teprve n Brodeckého
začali jej eheř s adjunktem cepo
vat! jako mladého honícího psa
nejprmější době jeho výevikp
Když obědvali a vrěeřeli musil n
Stolu pmlahiívati jako panoš —
Těžké byly zaě&tky této služby
Lht__jl 11111-1 a iKt ~--TT
II
v?
1T
i S válcovými ložisky a těsně připevněným cpedhem
rozmotočmrvy jeot pohotové a vybízí vás k
bedlivá prohlídce 1
Nový
Odlišný
Lepší
5A
Obraťte svůj zrak k těmto skvělým přednostem:
VúK-ová ložiska
I Váli-oii loixku trn HcJmi místevli — jfdinv
ruzni'taiv- taktu vyjiravný Lehrt M ]-( ti-'
ít pry u jíi-í _
Kola s dvojitým ozubením
ij Zicicienitř UHjioíúilíiní oje přfvodem z Llav
ní iiůpravy a i vclkím ziihoiijm kolem po"
nkytuje liliký n vytrvalí spSJ mrvy Korba
je ťienii ntv e jfelcilo tlini na Htranách
Náprava se středním otáčením
li '(ihy hlivA ifilui náprava nuto vrora lovo-lujíi-S
krítkf obrátky
Síla na obou kolech
1 Sila převídém oJ obou konců tajní nápra
vy — vytloukaje a roznictaJlo uvfiJ'-ny jsou
v joltyb jedním kolom a Mjiál mr?y lrubtn
: Stopa lad '
X 2nini ! kola zapailají ilo ítoj-y píeJoUh kol
čím tie uoa]nuje tah
Těsný spodek
C SVrú le prkTiíi-k ani tlaku protoíe rorme-
tnř má třqní" íK)ilrk Robaruje vSe
" Í)va vytlouk ače
' Hprai-ovávfi J fňaínA velk oiklftily mrvy po
něvadž dva celootřloví vytlouk aíř dlátovi
tmi řtyřbroooDii uby pracují jak na vrvbn
tak na upodku nákladu :
~ Kozmetadlo
S Spirálovité rormotadlo fa vytloukali rozba
mje jt-mnA a otejnomřriiě mrvu ?a kola
Ocelový rám
0 (Vlobcelov tím — dřevénf istřny korby drií
pout náklad '
S M0VV INTKKXATIOXAL - hotovený ve dvou velikostech — jest dnes nepopíratcl- =
S 1 " Iu roziiiťtaé nejlepŠí hodnoty v trhu a porovnáte-Ji jej s jeho cenou seznáte že je ==
=r tíik daleko v popředí všech ostatních že jest na postupu osvfdčiti se jako sensace r =
liu i osiete svoji objednávku zahy O bližší informace pošlete své jméno a adresu na : S
INTERNATIONAL HARVESTER COMPANY I
OF AMERICA
USA =
CHICAGO
lmcowoTui
aiiii iiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiim
"Neříkal' nie" pravil Brodec
ký lf as němčinou vám řekl prav
du ! Vy pořád' na -němčinu ohrnu
jete nos a když vámi promluvím
německy odpovídáte po česku A
to takhle nejde! V Čechách musí
každý ouředník znáti oba jazyky
česky i německy kdo za to že
jsme Se v takové zemi narodili ve
které si koukáme C'ech s Němčeni
do talířů ale ouředník má-li bý
ti ouředníkem musí mlíťvitj obě
řeči náležitě Já neříkám 'že je
němčina víc než naše řeč každá s: kachnami zažertoval V ni M v
pYiiia" -ínlro ílmriií I iíWmi 1Kí:i f' i'
zabijcá" domlouvala Eduardovi
"kfťň je pro zdravého člověka a
ne pro tebe" '
Tenkráte se hft Karlá ujala :
"Jen se toho maminko tak ne
bojejí" vjínlouvala matce obavv
"vždyf to není kfrů je to jako
ovce"
Bugar oslalně sám paní dortiu' ú
stnířil Nevázali ho do stáje kdý
přijel a postroj s něho shodili eho
dil volně a rozvážně po dvoře me
zi psy se kličkoval se slepicemi a
řeč je stejně cenná jako druhá
ale my musíme obě řeči mluviti
dokonale"
Krobovi byly výklady o důleži
tosti němčiny jako štěněti kara
báč Kdyby nebylo němčiny byl
by se svým povoláním úplně spo
kojen Ale ta cizí řeč mu je zne
Svařila Běhal po českých lesích
s peskými drvoštěpy jen se stý
kal ale kdy' sedl doma ke kni
hám vSe bylo německé
"Já se teda pane lesní přiči
ním" pravil kvapně aby choulo
stivou rozmluvu ukončil Nebylo
vhodno ehefu odporovali anebo do
konce s ním debátovati dokud clo
věk s roznášením talířů a omá
ček zápasí t
NeSlO o: hlavu ale o talíře a o
VII
Zatím co soud s projednáváním
pozůstalosti po starém pánu usta
vičně váhal urovnaly se poměry
v Brodeckého statku samy sebou
Silou setrvačnosti Stará paní ho
spodařila Neptala se nikoho jak
to je upraveno byla matka a po
zemřelém nejvyšSí viditelná hlava
a Jí se nikdo neopovážil odporo-
vati Venku na polích poroučel E
duard s Kátlou Od července kdy
začaly žně domu se skorém nevra
cel Byl na poli od časného rána
do noci Víechno sám opatřil —
VSade dohlídl NejlepSímu Šafáři
aě choditi za pracovním lidem ne
mohl se vyrovnal! Popojížděl ve
svém- kočárku za lidmi pVbze] 6
srněvem a vtipem '
a začátku srpna poaanio se
mu od nějakých lidí potulných vý
hodně koupití ěemého pony % po
strojem a vozíkom Tím ocitl se
na vrcholích svého lidského Ště
stí Bugsr jeho koník důvtipem
yrovnal se Kljmentoví Když K-
duard přivezl vůz a spřežení po
prvé do statku koupil je na silnici
u lesa kde potulní lidé u ohně tá
bořili — trocbtt se matka mračila
nikomu neublížil Za' kus cukru
byl by obětoval život Pro cukr
neostýchal se dojiti si až do čeled-
niku
Podvečer i Kátla jej zapřáhala
když bylo potřebí dojeti na pole
pro nasečenou zelenou píci dobyt
ku Sedla do vozíku opratě vzala
do rukou a jela
Žitné a pšeničné žně byly skon-
čeny do strnisek seli vodnici a
směšku Eduard vystěhoval se na
noe z čeledníku do dřevěné bou
dy kterou dal odnést i na zahra
du Vyhřátá byla přes den palci
vým sluncem letním jako vytope:
ný pokoj voněla čerstvým dřívím
sosnovým a vysýchajíc v noci za
ochlazení praskala Aby se mu nic
{nestalo spaly obě služky Kátla i
luiafjBioKa na KiAinmau u oouny'
Ale často v noci mjmoděk je te
plý letní déšť zahnal do boudy i se
slamníkem' a pápěrkovými duch
ničkami á polštáři A s jabloně
pod kterou bouda stála často se v
noci přezrálé jablko usmyklo a
dunivě vrazilo do Sindelqvé stře
chy na boudři4-: -
Vobee toho léta Eduard v ěe
ledníku mnoho nepobyl Byl ože
havým sluncem Červencovým opá
len do bronza jako cikán "Jaké to
bylo léto světlé zářivé a žhavě!
V lidském životě jenom jedno je
diné takové léto do nejobnivějSích
ů nejjiskřivějšíeh paprsků se roz-
plamefiuje
I ml8dinka pochonila tenkráte
m '
ze je putno uhému mrzíku dáti
vSecko aby imu jiebylo lítd Ten
krát letní dlouhý déSf jemně íplí-
chal na Šindelovou střechu boudy
Boj s Lordem zasmušile Štěkali a
byla teplá ovláhlá letní noc Kátla
ten déSf í s duehničkou a f peři
nou zahnal do Čeledníku jen mlad
Sinka mladého pána ncopnitíla:
ha polích hospodařil Ednrd ti-
plně samostAtně fitará paní vládla
ce sháněla y&bee jen maličkostí
si všímala Jen peníze za obilí str
žené přijímala' o více' se nestara
la Byla šťastná že můie poVouče
ti a vláduouti Že nemusí šetřiti
Že můie plnýma rukama rozdáva
li jak se jí zlíbí
Penuž odcliizrly ěasjíě t rána
do městyse s-Karlou na mši sta
vovaly se u' farské slečny a na
hřbitově a přicházely domů nedhjit
ho před obědem! Tím Kátla pový
šila Stala sc vládkyní v kuchyni
sama vařila a míadšince porouče
la I Kliment a Kupka musili ji
poslouchati Klimenta pokořiti a v
poslušnost uvésti bylo velmi snad
no Dával si poslušnost platiti pl
nými talíři za vrchovatý talíř knt
dlíků a několik sběraček omáčky
byl schopen 'hkati Kátle "pani
čko" jako staré paní říkával V
Kupkovi však byl ustavičně duch
starého odboje Bylo něco mezi
ním a Kátlou nějaká důvěrnost
stará a zhrcená ještě z dob dří
vějších kdy Kátla ve fořtovně
alužbu nastoupila Kupka stárnou
ci a v sobotu vždy pečlivě ohole
ný mládeneé nosil v ňadrech srd
ce ohlodané marnou touhou
Pobřžovický pán vládl tomu
statku a tomu životu jen z po
vzdálí Vládl ale neporoučel Ne
směl se mísiti do matčina hospo
daření A mlčky se tomuto stavu
věcí podrobil' Vžila se už i Karla
do pomyšlení že to bude Antoní
novo teprve "až maminka umře"
V prvé době pobytu ye statku u
stavičnS toužila po Antonínově do
inácnosti dlouho domovu nemohla
uvyknouti: V těch dobách Živě si
s bratrem Poběžovickým dopiso
vala o všech podrobnostech a ma
ličkostech které jejich všední ži
voř rolnický zpestřovaly mu psa
la To vše' ybylo v době dokud
stesk jí nitro svíral dokuďncby
ly obnovenyistyky u farou dokud
slečinka farská a milostpán k nim
nedocbízeli Styky s farou zanc
sly Karlu do jiného světa Dělo
se to sice za obět náboženské po
kory zábavy r railostpánem a s
farskou slečinkou musila si Karh
vykupovat! horlivou zbožností -
le aspoň se stýkala se vzdělaným
Člověkem s nímž mohla promluví-
ti Jinak než domácími lidmi ve
tatkú Jemnostpíň i knihy jí pfjj
Poval
"JeStě se s tíni hochu někde jen doma Po slepicích běhaU vej-' (Pokrajování)