"+3
ČÁST Rgp AKČNÍ
EDITO RIAL SECTION
PO K ROK
r
PODIVNÉ VECI S NEBE PADAJÍCÍ
VTEDAVNE rpňvý-f aparáty
pro jiskrovou telegrafii za
ínamenávaji ííhadné signAly je
jichž původ tuňíe býti v jiných
světech vyvolaly fájem o jisté t?
žlo vysvětlitelné úkory je? věda
luďto neuspokojivé v'svftlilo ne
bo rv vysvětlila vůbec Od nepnm?
ti vyskytují se správy o těchto po
divných úkazech n minulých
věků při své pověrčivosti ovšem
vykládali si jf přerňzným způo
bew
Piepodivné věci snesly se v lú
zných dobách udánltvě s nebes-
proudy červené tekutiny podivní
tesaní kameny kamenné sekerky
kulovaté a hranolovité předměty
živá zvířata obrovské kusy ledu
záhadné pršky živočišné látky žab
ryb šneků u různé látky lepkavé
— a vysvětlení vědy o téebto "hří
čkách přírody" nebylo vždvckv
náležitě prokázáno
Jsou však ještě jiné zjevy jež
dají se těžko vysvětliti — Mnoho
]iozornosti vyvolaly v roce 188:5
neobyčejně rudé západy slunce
po nichž vyšel měsíc se silně mo
drým světlem Úkazy fy Re opa
kovalv po několik dní Královská
vědeeká společnost anglická vy
dala knihu o 492 stranách v níž
snažila se dokázati že jednalo se
o důsledky výbuchu sopky Kra
katoa v úžině Sundské k němuž
došlo dne 28 srpna roku 1833 —
Avšak neobyčejně krvarvé západy
a modré iněsíee po nich ukázaly
se znovu po sedmi letech Zjistilo
se také že podobné úkazy byly
pozorovány v Trinidadu před vý
buchem jmenované sopky a v Na
tálii v Jižní Africe šest měsíců
před výbuchem Krakaton
Žluté zabarvená látka padala
na zemi několikráte v nedávných
letech Vědátoři prohlásili ž- je
dná se o sníh zbarvený pelem—
Avšak v únoru roku 1877 byla
zkoumána žlutavá látka je spa
dla v okolí IVcklobu v Německu
a zjistilo se že čtyři druhy orga
nismu nikoliv pul byly barvícími
látkami Tento organism pod dro
bnohledem jevil se v podobě Sípu
kávových zrnek rohů a kotoučů
Žlutě zabarvená látka snesla se
k zemi v flerace Calabria dne 14
března roku 1813 Něco této látky
bylo sebráno profesorem Simení
nim z Neapole který ji zkoumal
Měla' velice trpkou příchuť a když
byla ohřátá nejprve zhnědla pak
zčernala a posléze zrudla Obyva-
iii — - rt-i-i rn_ x_ i:
leisivo aiaone vypravvio e uiv
né zvuky ozývaly se ve výšinách
když žlutavá látka padala Fran
couzský vědátor M Bouis zkou
mal červeně žlutou látku jež sne
sla se s nebes ve velkém množství
ve Francii a španělsku ve dnech
30 dubna 1 a 2 květiih roku
1S70 Zjistil že látka tato jsouc
karbonizována vydává zápach ja
ko spálená živočišná látka
Černý déšť a ěcmý sníh — déšť
a sníh tak černý jako roztok iri
konstu — spadl v Irsku dne 14
května roku 18-19 nad oblastí 400
čtverečních mil Objevil se opětně
v dubnu roku 1887 a posléze v říj
nu roku 1907 Zanechal v ovzduší
podivný a nepříjemný zápach —
Věda vysvětlila že snili a déšť by
ly zbarveny mraky sazí z komínů
průmyslových měst v Anglii a
Walesu Avšak toto vysvětlení
stěží možno přijati pro déšť tak
černý jako inkoust který snesl sc
ve Švýcarsku dne 20 ledna roku
1911 a na Mysu Dobré Naděje da
leko vzdáleném od průmyslových
středisek v srpnu roku 1888
však na theorii že jedná se o ěer
vený písek 2e Sahary
AvSak krvavý 'ďif zaznamenán
tyl také na pobřeží Novořundland
ska v roce 1S90 a tu je těžko vy
světlit! jej pírkem aaharkvm —
Krom toho sabarckV" pí-ik je bílý
a nikoliv krvavě rudý A jak je
možno vysvětlit! spád červené lát
ky dne 17 března roku 1CÍ19 v o
kolí města Chat illon-sur-Seine jež
byla neobyčejně tuhou u kusň
červené siniciimv poilnuajici se
kusům hovězího masa velikosti o
hůlky jež napadaly nedaleko O-
lympian Springs Bath okres Ky
dne 3 března roku 1870 o čemž
zpráva byla podána ve sborníku
Seientific American
V Pultiiskii v Polsku dne 30
ledna roku 18G8 padaly kusy ho
řcí síry zvící mužské pěstě Dne
!) března roku 1888 padaly kusy
váiiciiee g čisté oblohy v okolí
Middlebnihn la 'Kousky vápen
ee jako krupobití snesly se v oko
lí Pele f-Dcr ve Francii dne P ěer
vna roku 1S!)0 Velké kusy pískov
ee padaly v roce 1887 nedaleko o
sady Little Levor v Anglii
Kamenv různého tvaru s nebes
padaly velmi íasto Padaly pen
vidclně za bouří a proto říkalo se
jim kameny bleskové Pád tako
vých kamenů zaznamenán byl v
Holandsku Belgii Francii Sibiři
na Sumatře Ve Španělsku v
ortugalsku a Itocku spadly vel
ké kameny jakoby hlazené Neda-
ko ftuernsey v Prusku kamenem
nebe spadlým usmrcena byla
kráva U padeen Kamenu pieroz-
ičných tvarů mnoho bylo psáno a
všeobecně se přiznávalo že jsou 1o
útržky z planet
Vyskytly se také zprávy o veli
ýeh předniřteeh plovoucích ve
vesmíru jež mnohými považovány
yly za vzducholodě z jiných svě
tu První takový ukaz zazname
nal Dr Lescarbujilt v roce lSáí)
kterv spatřil "podivné těleso ve
lkosti planety proti slunci" M
de Kostan dne fl srpna roku 1702
uznamenal veliké podlouhlé Iclcso
postupující pomalu přes kotouč
slunce Snad jednalo sc o nějaký
Zeppelin obyvatel jiných planet
lolandský astronom Muller uči
nil podobný objev jak o tom psal
ve Scientific American dne 27 lé
na 1912
Je mnoho úkazů které zdají se
nasvědčovati tomu že je život ve
vesmíru mimo naší planetu Vě
dátoři všechny tyto úkazy snaží se
vysvětliti svým způsobem ale kdo
může říci nejedná-li se o věci jež
měly původ v jiných svěfech?
EVROPA NEMÁ RÁ
DA AMERIČANŮ
MCKe ca-
4iAKC0UZSKť: a an
sopisy v poslední době často
přinášejí články jež naznačují že
nyní kdy armády Ludendorffovy
a Hindenburgovy neohrožují Paří
že a kanálových přístavišť bylo
by zcela potěšující n žádoucí kdy
by všichni Američané vrátili se rta
svou stranu Atlantiku Nedávný
výbuch Horal io liottomleye v Ion
dýnském časopise John Bull nebyl
prvním protiamerickým Článkem
uveřejněným v Anglii ačkoliv byl
nejhrubší střelbou
V nedávném čísle pařížského
sborníku Lectures Pour Tours
francouzský publicista René Blum
obíral se stejným předmětem ve
značně dlouhém Článku Blum
DNE 25 ÍINORA 1920
Nový presidentský palác v Havaně na Kubě
Zkwto "POICKOJC BejSlfc! I
la A4trtisiUot RoluCoftt
Trr"fOICROK" Fint
1 " !' T
ÍMMmi¥ ' ' 'jm-L lis:
"mm
t
t 7
r íxv
V - '
titiiiiii
Mf:Jr
mm
'mm
š tohoto
V Ba vaně na Kubě dohotoven bl právě skvělý presidentský palác který značně přispěje ku krá
-to výstavného města Budovu lato je jednou z nejlepšícb veřejných staveb na Kubě
jak vychází na jevo navštívil ok-
("lervené déšť hrůzu vvvoláva-kunační násma podél Rýna — Mo-
jící "déšť krvavý" pak všeobec
ně býval nazýván vyskytoval se
již za řasů Caesara kdy "prňka
krvepokryla kapitol" a znovu a
znovu ve středověku Vědátoři
praví že červený déšť není ničím
jiným nežli červeným pískem Sa
hary zvednutým do-výše silným
větrem a klesajícím k zemi s de
štěm Ine 12 a 13 listopadu roku
1902 pršelo červené bláto dle an
glického Časopisu Monthly Weath
er Review v Tasmánii Bylo jej
tehdáž celé tuny Několik částí
KVropy pokropeno bylo červeným
deštím v únoru roka 1903 kdy po
několik dní jižní Anglie topila re
v podivném červeném blátě jež
nepřestávalo te řinoutí ' nebe —
Krvavé deítě spadly také v Irsko
a ve Skotsku Vědátoři trvali
huč obsazenou vojskem francouz
ským Koblenz kteréžto město je
pod kontrolou Američanů a Kolín
nad Rýnem udržovaný Angliča
ny — - a píše o této cestě
Jíohuě byla prvním místem kte
ré navštívil Blumoví se tu znač
ně líbilo Všude bylo příjemno a
v ovzduší visela bezstarostná ná
lada Kavárny řízené ještě po
starém německém způsobu byly
stále přeplněny a pan Blum nalezl
zde francouzské důstojníky a ně
mecké občany vorně pijící výteč
ná rýnská vína Každá skupina
byla veselou po svém způsobu ba
vila se nenucené zpívala Bvé vlast
ní píW tančila a při tom dobrou
vůli upolu měla Viděl tu pan Blum
obtloustlého "německého obchod
níka pracně tancujícího se ívoij
paničkou při zvncíi-h oblíbené pí
sně francouzské "Madelon" kte
rou zpívá dnes ve Francii kde kdo:
kluci pískají ji na ulicích a hrají
všichni kolovrátkáři Zasmál se
od srdce podivnému přízvuku ně
mecké franětiny kabaretníeh pěv-
fi kteří snažili se zavděčiti pánům
Francouzům francouzskou písní —
Zkrátka líbilo se mu v Mohuěi byl
'u jako doma a viděl že Francou
zové dovedou se pobavili všude
kde noha jejich stane
Ale jinak už bylo lv Koblenzí
'tam pan Blum zamířil po té V
omto městě nalézá se hlavni stan
imerických vojáků kteří podle
mění mírové smlouvy mají tu je
te nějakou dobu strávit i — Na
narníku po kterém iel do toboto
oorvnského města selka! se fran-
eoiuviký publicista s jistým Něrh
?em tuze sdílným a hovorným
'Znám vás Francouze dobře'
vvnrave Nemee n liliimovi jsie
všichni kabrňáci veselí chlapíci
Všichni vás máme rádi protože
iste všichni takoví čipernu Ale ti
Američané v Kobletii jsou stále
vážní a zádumcivi Jsou lako ty
jejich khaki uniformy všichni na
jedno brdo není tam žádné zvlá
štnosti jež by prolomila jedno
tvárnost Budete vidět že je ta-
íovvmi shledáte"
"Poprvé" praví B "co jsem se
ocitl na německém území bylo mi
v Koblenzi připomenuto že válka
ještě nebyla skončena Když jsem
vstoupil do Mohuěe a ukázal jsem
smějícímu se francouzskému vojá
kovi svůj průvodní list prohlásil:
'Oh dejte to zpátky do kapsy Je
to v pořádku" Dodal pak: Ja
budu v armádě jenom další čtyry
ny tak jako tak" — V Koblenzi
ale střetl jsem se s velice pnsně
yhlížejícíin americkým důstojní
kem který netoliko podrobně četl
všechno v mých dokumentech a
le také podrobil mne výslechu do
tazuje se na moje záležitosti pří
buzné a celou řadu podobných vě
cí —
"Později shledal jsem se s de
mobilisovaným důstojníkem kte
rého dobře jsem znal za války ži
vým to chlapíkem vždy nadšeným
láskou Ameriky pro Francii Stal
-:e však tak vážným a zasmušilým
íako všichni Američané Seděl
jsem s ním na nábřeží a pozoroval
val jsem přecházet! sta vojáků o
děných v khaki avšak neviděl
jsem v davu německých civilistů
"To pak nejsou žádní Němci v
Koblenzi?' tázal jsem se "O a
no jsou' odpověděl 'avšak nemí
chají se mezi vojáky Mají svoje
kavárny a biografy á restauranty
a my máme také svoje Nejedná
me s nimi snad krutě ale přísně
Nesmějí zapomenouti že lny jsme
vítězové'
"Večer odebral jsem se do ma
lého divadla v předměstí kde by
la dávána 'Veselá vdova' Divadlo
zaplněno bylo Němci a ani jediný
americký stejnokroj nebyl k spa
tření Přesně v 11 hodin opona
spadla a nežli jsem se vzpamato
val divadlo se vyprázdnilo Jak
NTěmci mohli tak rychle zmízeti do
svých domovů nebyl jsem s to po
chopit! avšak když vracel jsem se
do svého hotelu nespatřil jsem a
n i jediného civilisty na ulicí Je
nom tu a tam bylo m6žno npatřiti
vojáka v khaki stejnokroji O ně
co později setkal jsem se opětně ne
wým známým bývalým důstojní
kem a nahlédl jsem do jeho plánů
"'Vy Francouzové se domýšlí
fe že jste chytrými obchodníky'
pravil s úsměvem 'není-liž prav
da? Přijdete sem zakoupíte- pár
břitev nožů fotografických po
třeb a podobných věcí a prodáte je
t myslíte že děláte peníze My
Američané kupujeme přímo továr
ny Po několik dní vyjednával
isem o koupi továrny v okolí Ko
blcnze Krůček po krůčku věřte
mne a obchod této emě bude pa
♦"iti inini In je makave ovoce
vítězství Neděláme s tím žádný
rámus avšak pracujeme' "
A z tohoto rozhovoru p Blum u
sužuje že "rozsáhlé industriální
podniky jsou organisovány Ameri
čanv v Porvní" Tuze se nad tím
rmoutí a vidí v tom nevýhodu
Francie neboť Američané v kaž
dém obchodním podniku vždy pře
devším' myslí na svou kapsu a na
svůj prospěch
To té navštívil p Blum Kolín
nad Rýnem Shledal ie Augličané
jsou poněkud upjatější vůči Něn-
cům nežli Francouzové v Mohuči
avšak později shledal že angličtí
vojáci zdánlivě upjatí se často s
Němci stýkají a s nimi se bratří
Také však shledal že Angličané
pracují v zájmu svých obchodních
výhod
'A článku Blumová stejně jako
z jiných se dá souditi že americ
ká energie a zdatnost nejsou vítá
uy v Evropě kde si lidé potrpí na
pohodlí a zábavu jimž dávají pře
dnost před prací a obchodem —
Amerika v Evropě byla by nebez
pečným konkurentem a její čin
nost měla by nevyhnutelně za ná
sledek že také ostatní národové
museli by změniti svoje obchodní
methody a dokonce i způsob živo
ta neboť' silný- konkurent který
obchod a zaměstnání klade nad zá
bavu by je k tomu přinutil A ty
tam byly by krásné časy pohodl
ného povalování 'po kavárnách a
bavení se klepy a nejnovějšími
skandály ve společnosti Američan
sice se také rád pobaví avšak za
městnání dává přednost To je věc
která pohodlné Evropě se nelíbí
Není divu že by si přála aby A
meriěané kcj jíž odebrali na svou
stranu Atlantického oceánu
SOUMRAK BOHŮ
ZAČASTO je nám naznačováno
že příměří bylo velkým omy
lem a že spojenecké armády měly
pochodovat i do Německa a zdra
matisovati svoje vítězství Bylo
by to znamenalo velké pokoření
pro Němce kteří by tak celý obraz
své porážky spatřili před sebou v
plné jeho hrůze Avšak toto po
koření potkalo Němce bez vstupu
spojeneckých armád do jejich vla
sti
Alsasko a Lotrinsko padá do
náruče Francie aniž by se za se
be ohlédlo Alsasko a Lotrinsko o
němž si bývalý císař tolik myslil
že chtěl obětovati osmnáct něme
ckých armádních sborů nežli by
vydal jenom jednu jeho píď
Gdaňsko také vyrváno bylo z
náruče Germanie Denně sdělují
nám dva anebo tři řádky v časo
pisech že německá vojska vykli
zují Slezsko Řlesvik a jiná místa
kde má býtí proveden plebiscit —
Slezsko a Slesvik bohatá kořist
pruských králů z minulých genera
ci byly považovány' za základní
kameny říše
Německé loďstvo to pyšné loď
stvo do kterého bývalý císař byl
přímo zamilován patří minulosti
Mužstvo těchto lodí domnívalo se
že vykoná ěqcký čin když plavi
dla potopí nežli spojenci po nich
sáhnou Avšak spojenci žádají
náhradu a za jišťují si ji Obchodní
lodě a plovoucí doky opouštějí ně
mecká přístaviště a míří do přísta
vů spojenců Nejsou více němec
kým majetkem Množství koní na
něž němečtí sedláci byli tak hrdý
mi vydáno bylo spojencům Množ
siví icrav vyzauaia si rrancie a
Belgie A Němci budou platit až
se budou ohýbat
Je to něco podobného jako pro
slulá "Rozlučná symphonie" Jo
sefa Havdna Jeden hudebník po
Iruhém nechává hry shasíná svě
tlo a mizí Tak kus po kusu mizí
německá říše a všechno to bohat
ství které zmátlo Němcům hlavy
tak že se domýšleli že jsou moder
ním národem vyvoleným Všech
no to co vedlo bývalého císaře k
chloubě a hlásání nepřemožitelno
sti německého meče Vše co tvo
řilo podklad mocné finanční síly
která před válkou cítěna byla ve
všech čtyřech stranách světa
Před našimi zraky jeví se tako
vý "houmrak bohu" jaky -itich-
ard Wagner si zajisté nepředsta
voval když za námět poslední své
opery vyvolil si pád starých bož
stev Valhally Nastal také pád
bohů Jací to byli bohové? Byli to
bohové němečtí podobní těm ja
kým klaněl se lid Babylonu Nini
ve a Egypta a starého Říma Bo
hové vládnoucí milou Německo
věřilo ve své bohy Věřilo ve vál-i
ku n vrhlo se v ni s takovým nad
šením jaké nejevilo- se v žádné ji
né zemi Věřilo se že válka Ně
mecko povznese do nebývalé výše
Avšak bohové se neosvědčili a Ně
mecko je posléze zavrhlo A nyní
pozdě chápe jak chybovalo že se
těmto bohům klanělo a věřilo v
jejich všemohoucnost
BIGAMIE U NĚ
MECKÉHO DVORA
PÁTÝ syn bývalého německého
císaře Oskar má dvě ženy
V červenci roku 1914 byl oznámen
jeho morganatický sňatek se sleč
nou Tnou Marií Basewitzovou jež
přijala po té titul hraběnky Rup
pínovc V roce 1 91 G oženil se s
princeznou Marií Augustovi z An
haltu Nebylo nikdy oznámeno
že první jeho sňatek byl zrušen
anebo že hraběnka Ruppinová ze
mřela Jediným uzávěrkem z to
ho je že potomek Vilémův je pro
stým bigamiston
Není to ostatně nic zvláštního
po rod Ilohenzollernň Předek
Viléma Druhého pruský král Be
dřich Vilém Druhý byl bigamistou
a to dokonce po dvakrát Poprvé
během života své ženy Frederiky
Louisy z Hesse-Darmstadtu s je
jíž souhlasem oženil se se sličnou
Louisou Vossovou Konsistoř ne
chtěla dáti souhlasu k tomuto je
ho sňatku avSak pruský král se
obrátil na doktory práva kteří
zvrátili stanovisko konsistoře ná
sledujícím příkladem :
Filip Šlechetný Innlkrabř Iles
senský znechutiv si Rvoji ženu a
chtěje Re oženit! s jinou předlo
žil svoji věc před velké theology
Martina Lutheta a Malachtona jii
dali následující odpověď: "Je pra
vdou Jží5 Kristus zrušil poly
gamii avíak zákon dovolující Ži
dům aly měli více ien nebyl vý-
olovné odvolán Proto máme za
to íc můeme dovolifi stejné prá
vo lantkrabéti poněvadž potiebu-
je méně tvrdohlavou ženu kterou
bral by do zemských nčrnň
V důsledku tohoto rozhodnutí
Filip oženil se s Markétou ze Saa
lů v roce lfl0 Davši se přesvěd
čili rozhodnutím Lnthera a Ma
lachtona konsistoř rozhodla že
"co je dovoleno pouhému lantkra
béti musí býti považováno za
chvályhodné u velkého krále" —
Bedřich Vilém následovně oženil
se s Vossovou v roce i so to-
íoto manželství narodil se syn
irabě Gustav zN Ingcnheimu a za
tři měsíce po jeho narození matka
zemřela
Žal královského vdovce měl ale
jen krátké trvání V roce 1790 ne
dožaduje se souhlasu konsistoře a
legální manželky která dosud by
la na živu oženil se král s plavo
vlasou hraběnkou Bedřiškou z
Donhoffů Z tohoto manželství
které skončilo po třech letech vy
hnanstvím sličné hraběnky dvě
dítkv se narodily
NOVÝ OBLEK
PRO POTÁPĚČE
i před tím nežli Němci za-
ali potápět i lodě ve velkém ve
světové válce odhadovalo se že na
dnech sedmi moří nalézá se lodí a
nákladů v ceně sedmi billionň dol
larů a záznamy naznačily že velká
většina jich může býti zachráně
na 7a války potopeno bylo tolik
lodí že odhad pokladů na dně
mořském je téměř nemožností'
Je pochopitelno že národové
mezi sebou závodící ve vynalézání
přístrojů jež by zvednutí těchto
pokladů učinily možností Poně
vadž v jakémkoliv pokusu o za
chránění lodních pokladů hraje
hlavní úlohu potápěč činí se po-
iusy o zdokonalení úborů v nichž
na dno moře se spouštějí
V minulých dnech bylo oznáme
no že Benjamin Franklin Leavitt
Brooklynu! vynalezl oblek pro
potápěče v němž bude možno spu-
stiti se do hloubky 1000 stop Lea
vitt sám je potápěčem a 'docílil re
kordu světového když spustil se
do hloubky 361 stopu Nový ten
to oblek potápěčský je tak sestro
jen aby potapec moni zustati ve
vodě po čtyři hodiny bez poruchy
na svém zdraví Vynález tento
může hráti důležitou rolhVpři po
kusech o vylovení pokladů nalé
zajících se ve větších hloubkách
Leavitt věří že zvednutí Lusi-
tanie je možností Lusitanie po
klesla do hloubky 285 stop Pro '
potápěče opatřené jeho oblekem
nebylo by žádnou obtíží dostati se
do takové hloubky Také draho
cenný náklad Arabicu kterážto
oď poslána byla ke dnu mořské
mu asi šedesát mil od Lusitanie a
eží v hloubce 315 stop dá se dle
jeho náhledu -bez velkých obtíží
zvednouti
Odportičuje léčení zlaté žíly —
Ty co trpí zlatou žílou bude za
jisté zajím ati dopis nedávno po
slaný p Erik Brevikem z Carmi-
chel Sask Píše: "Po tři roky
jsem trpěl dvěma různými druhy
zlaté žíly Radil jsem se s něko-
ika lékaři a zkusil všemožné pi-
ulky a mazání jež jíem mohl do
stati v lekarnc nedostalo se nim
však úlevy Na to jsém zkusil
)ra Petra lloboko a po vyimti
dvou láhví byl jsem úplně vylé-
cn Odporučuji lloboko všem
trpícím jako ja trpěl Jsem si
jist že naleznou úlevu v tomto lé
ku" Tisíce vděčných mužů a žen
dosvědčují zásluhy Dra Petra
lloboko jako budovatele krve a
soustavy Jak lékaři tak lajel
jsou překvapeni že prostředek tak
jemný ve složení a činnosti ma
že poskytnouti takové radikální
výsledky Nežádejte lloboko v lé
kárnách Jest dodáváno lidem
přímo z laboratoře Dr Peter Fa
hrney & Sons Co 2501 Washing
ton Blvd Chicago 111 PiSte rí o
další informace — Advertisement